Brazílie

V roce 2023 Brazílie překonala hranici 7 gigawattů (GW) instalovaného výkonu. Podle údajů Národní agentury pro elektrickou energii (Aneel) představují větrné a solární elektrárny 89,2 % instalovaného výkonu v roce s 6 366,3 MW. V tomto roce bylo uvedeno do provozu celkem 208 nových elektráren.

Současnou prioritou vlády jsou investice do obnovitelné energie, přičemž Brazílie má obrovský potenciál v této oblasti. Brazílie zaujímá třetí místo na světě z hlediska objemu výroby elektrické energie z vodních zdrojů. Velká část hydroenergetického potenciálu Brazílie pochází ze severního povodí řeky Amazonky.

Brazílie má jednu z nejvyšších incidencí slunečního záření na světě, což z ní činí slibný trh pro investice do solární energie, a to jak ve velkých elektrárnách, tak i v rezidencích či výrobních závodech. Větrné elektrárny se staví po celé zemi, zejména v pobřežních oblastech, což pomáhá snižovat závislost na neobnovitelných zdrojích a zmírňovat dopady na životní prostředí.

Aktuálně se projednává zákon o energetické tranzici, který měl definovat národní politiku dlouhodobého směřování do roku 2050 a zřídit „zelený fond“ pro financování prioritních projektů (rozvoj technologií, produkce obnovitelných paliv, jako je etanol, letecký biokerosin, bionafta, biometan, nízkouhlíkový vodík a bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku).

Velmi diskutovaným tématem je výroba zeleného vodíku v severovýchodní části Brazílie, která má ideální podmínky pro konstantní přísun energie z obnovitelných zdrojů (solární, větrné, příp. přílivové elektrárny) během denního cyklu. Očekává se, že do roku 2050 bude Brazílie vyrábět nejlevnější zelený vodík na světě, který by měl stát dle očekávání polovinu ceny, za kterou se dnes vyrábí tzv. šedý vodík.

Kromě obnovitelných zdrojů hraje v brazilské ekonomice i nadále důležitou roli těžba ropy a zemního plynu. Země je jedním z hlavních producentů a vývozců ropy s obrovskými zásobami v moři a v současné době se diskutuje o těžbě v oblasti Amazonie. Dlouhodobě jsou podporovány investice do průzkumu a těžby ropy s cílem zvýšit produkci a tak podpořit hospodářský rozvoj.

Národní bezpečnost je pro Brazílii základním pilířem a sektor obrany hraje klíčovou roli při ochraně území, národních zájmů a podpoře regionální i globální stability. Obranný sektor má kromě svého významu pro bezpečnost také klíčové dopady na ekonomiku země, zejména s ohledem na export a import, a také investiční příležitosti.

Brazílie je historicky významným vývozcem obranných produktů, včetně letadel, plavidel, vojenského vybavení a bezpečnostních systémů. Tyto vývozy generují nejen příjmy v cizí měně, což pomáhá posilovat obchodní bilanci země, ale podporuje také odbornost a konkurenceschopnost národního obranného průmyslu na globálním trhu. Spolupráce v oblasti rozvoje lokálního obranného sektoru může být významnou příležitostí pro spolupráce pro zahraniční subjekty.

V roce 2023 došlo k nárůstu prodeje vojenských produktů do zahraničí. Země vyvezla 1,47 miliardy USD, o 127 % více než v roce 2022. Mezi hlavní příčiny tohoto nárůstu patří zintenzivnění konfliktů na Ukrajině, na Středním východě a naplňování cílů členských zemí NATO na vojenské výdaje. Jedním z nejžádanějších položek v rámci této relace je letoun Embraer C-390.

Na druhé straně Brazílie také dováží řadu obranných produktů a technologií, aby splnila své operační a strategické potřeby. Tyto dovozy zahrnují mimo jiné akvizice zbraní, komunikačních systémů, vojenských vozidel a ochranných prostředků. Kromě přímých vývozů již úspěšně probíhají různé formy spolupráce firem z ČR a BFR, například v oblasti dodávek podvozků pro raketové systémy vyráběné v Brazílii. Úspěšné jsou rovněž české firmy dodávající zařízení z oblasti jaderných technologií pro výzkumná střediska v rámci brazilských ozbrojených sil. Také české IT firmy již nacházejí možnost zakázek u brazilských ozbrojených sil, například v oblasti vysoce efektivních systémů kontroly skladového hospodářství. Schvalování licencí probíhá na obou stranách bez překážek.

Vlajkovou lodí současné česko-brazilské spolupráce se stal letoun Embraer C-390 Millenium, jehož subdodavatelem je společnost Aero Vodochody. Jedná se o projekt transportního letounu střední velikosti s užitným zatížením 26 tun, který od svého počátku ztělesňuje ideální příklad mezinárodní průmyslové spolupráce v synergii se státními orgány.

Mezi dalšími aktuálními brazilskými projekty v obraně lze jmenovat obrněné transportéry Guarani, vrtulníky H-225M, integrované systémy ochrany hranic SISFRON, stavbu ponorek S-BR PROSUB a křižníků Tamandaré, akvizici stíhacích letounů F-39 Gripen a s nimi spojený transfer technologií. Brazilské ministerstvo obrany se soustřeďuje i na vesmírné systémy, geostacionární družice a nukleární program brazilského námořnictva. Samostatnou kapitolu pak tvoří rychle se rozvíjející oblast kybernetické bezpečnosti, jejíž důležitost je spatřována napříč vládními rezorty. Schválen je též společný projekt rezortů obrany, zdravotnictví, vědy a inovací na výstavbu výzkumného centra s laboratořemi s nevyšším stupněm biologického zabezpečení, které budou referencí v oblasti biologické a chemické obrany pro Latinskou Ameriku.

Z hlediska strukturálního vývoje brazilské ekonomiky existují u ekonomických odborníků obavy, že trend zvyšující se závislosti BFR na agrokomplexu se odehrává vinou snižující se konkurenceschopnosti průmyslu. Z hlediska národních zájmů zemí, které chtějí do Brazílie vyvážet, je však toto dilema méně relevantní, než skutečnost, že narůstající důležitost zemědělství a bezprostředně návazných oborů pro ekonomiku BFR generuje zvýšenou potřebu dovozů.

Je nutno zdůraznit, že v oblasti technologií a strojů pro zemědělství mají brazilské podniky a družstva vysoké nároky nejen na výkonnost a kvalitu, ale rovněž na zajištění snadno dostupné údržby a dodávek náhradních dílů. BFR dováží zemědělské stroje a technologie od předních exportérů z Holandska, Německa, Itálie a dalších zemí. Na trhu jsou možnosti k uplatnění i pro jiné exportéry, avšak vždy za podmínek, že nabídnou stejnou kvalitu za nižší ceny a stejně spolehlivý servis.

Vzhledem ke skutečnosti, že v Brazílii dynamicky roste segment malých a středních pivovarů, jejichž produkce je založena na vysoké jakosti chmele, je Brazílie rovněž nadějným příjemcem českého chmele. K lepšímu poznání potřeb brazilského zemědělství lze doporučit účast na některém z veletrhů, které jsou pořádány každoročně, zvláště v jižních státech BFR. Ekonomická diplomacie MZV a CzechTrade jsou schopny poskytnout relevantní informace pro zájemce. Jeden z oborů, který má na brazilském trhu exportní příležitost je potravinářský průmysl. 

Z hlediska toho, jak je v Brazílii vnímána Česká republika, lze identifikovat komparativní výhodu českých výrobců technologií na výrobu a stáčení piva. Nejvíce perspektivní bude trh technologií pro malé pivovary a minipivovary, protože to je oblast, kde výroba v uplynulých 5 letech rostla nejvíce. Zatímco s brazilským průmyslovým pivem z velkých pivovarů je obtížné soutěžit z hlediska ceny, potom mikropivovary se jednoznačně staly módním jevem. Momentálně je v provozu v BFR okolo 1 400 mikropivovarů a je zde prostor ke vzniku dalších, protože spotřeba piva roste. To je pozoruhodný rozvoj v porovnání s faktem, že v roce 2015 existovalo v BFR pouze 332 minipivovarů. Mění se rovněž struktura poptávky, kdy přibývá zákazníků se zájmem o zajímavá piva originální chuti z mikro pivovarů. Výroba piva v BFR v roce 2020 dosáhla 13,3 miliardy litrů. 85,6 % minipivovarů pracuje ve státech na jihu a jihovýchodu Brazílie, kde je rovněž nejvyšší poptávka po těchto druzích piva. Vývoj během pandemie covid-19 ukázal, že vlády federálních států BFR se nyní snaží být aktivnější a méně závislé na federální vládě v oblasti rozvoje ekonomiky a získávání investicí. To platí i pro možnosti výroby potravinářských technologií v rámci kooperací v BFR.

Kromě civilního letectví se Brazílie stále více zaměřuje na rozvoj vesmírných technologií. Díky aktivní vesmírné agentuře, probíhajícím výzkumným a vývojovým programům se země snaží rozšířit své kapacity pro vypouštění satelitů do vesmíru a účastnit se mezinárodních vesmírných misí. Tento rostoucí důraz na vesmírný sektor nejenže pohání výzkum a vývoj nových technologií, ale také otevírá nové příležitosti pro obchod a mezinárodní spolupráci. Je však nezbytné sledovat výzvy, kterým toto odvětví v dlouhodobém horizontu čelí, včetně regulačních problémů, omezené infrastruktury a celosvětové konkurence. Aby si Brazílie udržela pozici jednoho z hlavních hráčů na trhu civilního a kosmického letectví, musí pokračovat v masivních investicích do infrastruktury, inovací a školení pracovních sil, a zajistit tak dlouhodobě udržitelný a konkurenceschopný růst.

Dodávky českých podniků pro brazilský letecký průmysl se umisťují mezi důležitými statistickými položkami našeho vývozu do Brazílie. V oblasti leteckého průmyslu si Brazílie uchovává vysokou úroveň vývoje a kvality. Šance pro české firmy z tohoto oboru jsou nejen v přímých dodávkách pro stavbu větších letounů, které již úspěšně probíhají, vznikají i nové možnosti, například v oblasti bezpilotních letounů a dronů. Příležitosti existují i k vývozu menších sportovních letounů a kluzáků.

Silnou pozitivní referencí pro vstup českých firem z oblasti leteckého průmyslu na brazilský trh jsou dodávky dílů pro letoun C-390. Je to moderní vojenský letoun, který je brazilským vojenským letectvem považován za nejdůležitější strategický projekt současnosti. Brazílie předpokládá, že tento letoun se uplatní postupně v 70 zemích světa, kde bude nahrazovat americké letouny Hercules nebo ruské AN-26. Jedná se o dvoumotorový transportní a tankovací letoun, který může být uzpůsoben pro řadu úkolů. Maximální nosnost je 23 tun a dolet 2593 km. S nákladem 13 tun pak KC-390 přeletí vzdálenost téměř 5000 kilometrů. Přeletová vzdálenost prázdného letounu je téměř 6000 kilometrů. Jednoznačně pozitivní zkušenosti s českými dodávkami pro výše zmíněný brazilský letoun otevírají potenciální příležitosti pro další české firmy z oblasti leteckého průmyslu.

Výrobci bezpilotních letounů a dronů z ČR by mohli najít zakázky v brazilském zemědělství. To se stalo hlavní nosnou oblastí pro export BFR s podílem 49 % a existuje zájem o další modernizaci zemědělské výroby. V rámci této modernizace místní specialisté předvídají růst poptávky po bezpilotních letadlech a dronech.