V roce 2024 Brazílie překonala hranici 208 gigawattů (GW) instalovaného výkonu. Podle údajů Národní agentury pro elektrickou energii (Aneel), nárust výkonu o 9,35 GW v roce 2024 pochází 90,22 % ze solárních fotovoltaických (48,59 %) a větrných (41,43 %) zdrojů. Mezi 256 novými elektrárnami uvedenými do provozu v roce 2024 je 119 fotovoltaických solárních elektráren (4563,87 MW), 109 větrných elektráren (3 875,30 MW), 20 termoelektráren (869,70 MW), šest malých vodních elektráren (40,29 MW) a dvě vodní elektrárny (4,60 MW).

Současnou prioritou vlády jsou investice do obnovitelné energie, přičemž Brazílie má obrovský potenciál v této oblasti. Brazílie zaujímá třetí místo na světě z hlediska objemu výroby elektrické energie z vodních zdrojů. Velká část hydroenergetického potenciálu Brazílie pochází ze severního povodí řeky Amazonky.

Brazílie má jednu z nejvyšších incidencí slunečního záření na světě, což z ní činí slibný trh pro investice do solární energie, a to jak ve velkých elektrárnách, tak i v rezidencích či výrobních závodech. Větrné elektrárny se staví po celé zemi, zejména v pobřežních oblastech, což pomáhá snižovat závislost na neobnovitelných zdrojích a zmírňovat dopady na životní prostředí.

Aktuálně se projednává zákon o energetické tranzici, který měl definovat národní politiku dlouhodobého směřování do roku 2050 a zřídit „zelený fond“ pro financování prioritních projektů (rozvoj technologií, produkce obnovitelných paliv, jako je etanol, letecký biokerosin, bionafta, biometan, nízkouhlíkový vodík a bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku).

Velmi diskutovaným tématem je výroba zeleného vodíku v severovýchodní části Brazílie, která má ideální podmínky pro konstantní přísun energie z obnovitelných zdrojů (solární, větrné, příp. přílivové elektrárny) během denního cyklu. Očekává se, že do roku 2050 bude Brazílie vyrábět nejlevnější zelený vodík na světě, který by měl stát dle očekávání polovinu ceny, za kterou se dnes vyrábí tzv. šedý vodík.

Kromě obnovitelných zdrojů hraje v brazilské ekonomice i nadále důležitou roli těžba ropy a zemního plynu. Země je jedním z hlavních producentů a vývozců ropy s obrovskými zásobami v moři a v diskutuje se i o těžbě v oblasti Amazonie. Dlouhodobě jsou podporovány investice do průzkumu a těžby ropy s cílem zvýšit produkci a tak podpořit hospodářský rozvoj.

Národní bezpečnost je pro Brazílii základním pilířem a sektor obrany hraje klíčovou roli při ochraně území, národních zájmů a podpoře regionální i globální stability. Obranný sektor má kromě svého významu pro bezpečnost také klíčové dopady na ekonomiku země, zejména s ohledem na export a import, a také investiční příležitosti.

Brazílie je historicky významným vývozcem obranných produktů, včetně letadel, plavidel, vojenského vybavení a bezpečnostních systémů. Tyto vývozy generují nejen příjmy v cizí měně, což pomáhá posilovat obchodní bilanci země, ale podporuje také odbornost a konkurenceschopnost národního obranného průmyslu na globálním trhu. Spolupráce v oblasti rozvoje lokálního obranného sektoru může být významnou příležitostí pro spolupráce pro zahraniční subjekty.

V roce 2023 došlo k nárůstu prodeje vojenských produktů do zahraničí. Země vyvezla 1,47 miliardy USD, o 127 % více než v roce 2022. Mezi hlavní příčiny tohoto nárůstu patří zintenzivnění konfliktů na Ukrajině, na Středním východě a naplňování cílů členských zemí NATO na vojenské výdaje. Jedním z nejžádanějších položek v rámci této relace je letoun Embraer C-390.

Na druhé straně Brazílie také dováží řadu obranných produktů a technologií, aby splnila své operační a strategické potřeby. Tyto dovozy zahrnují mimo jiné akvizice zbraní, komunikačních systémů, vojenských vozidel a ochranných prostředků. Kromě přímých vývozů již úspěšně probíhají různé formy spolupráce firem z ČR a BFR, například v oblasti dodávek podvozků pro raketové systémy vyráběné v Brazílii. Úspěšné jsou rovněž české firmy dodávající zařízení z oblasti jaderných technologií pro výzkumná střediska v rámci brazilských ozbrojených sil. Také české IT firmy již nacházejí možnost zakázek u brazilských ozbrojených sil, například v oblasti vysoce efektivních systémů kontroly skladového hospodářství. Schvalování licencí probíhá na obou stranách bez překážek.

Vlajkovou lodí současné česko-brazilské spolupráce se stal letoun Embraer C-390 Millenium, jehož subdodavatelem je společnost Aero Vodochody. Jedná se o projekt transportního letounu střední velikosti s užitným zatížením 26 tun, který od svého počátku ztělesňuje ideální příklad mezinárodní průmyslové spolupráce v synergii se státními orgány.

Mezi dalšími aktuálními brazilskými projekty v obraně lze jmenovat obrněné transportéry Guarani, vrtulníky H-225M, integrované systémy ochrany hranic SISFRON, stavbu ponorek S-BR PROSUB a křižníků Tamandaré, akvizici stíhacích letounů F-39 Gripen a s nimi spojený transfer technologií. Brazilské ministerstvo obrany se soustřeďuje i na vesmírné systémy, geostacionární družice a nukleární program brazilského námořnictva. Samostatnou kapitolu pak tvoří rychle se rozvíjející oblast kybernetické bezpečnosti, jejíž důležitost je spatřována napříč vládními rezorty. Schválen je též společný projekt rezortů obrany, zdravotnictví, vědy a inovací na výstavbu výzkumného centra s laboratořemi s nevyšším stupněm biologického zabezpečení, které budou referencí v oblasti biologické a chemické obrany pro Latinskou Ameriku.

Zemědělský sektor přispívá přibližně 27 % k HDP Brazílie a představuje téměř polovinu hodnoty vývozu země. Brazílie je světovou jedničkou vývozu produktů jako jsou sója, kukuřice, káva, hovězí maso, drůbež, cukr a pomerančový džus. Díky rozsáhlé rozloze zemědělské půdy a příznivým klimatickým podmínkám je Brazílie dobře připravena uspokojit rostoucí globální poptávku po potravinách.

Zemědělský sektor se stále více digitalizuje – využívá precizní zemědělství, drony, satelitní monitoring a automatizaci ke zvýšení produktivity a udržitelnosti. Dalším obrovským trendem v brazilském zemědělství je propojení se zelenou energetikou: jak výroba biopaliv, především etanolu a bionafty, tak propojení zemědělské výroby s výrobou solární a eolické energie.

Příležitosti pro české firmy v Brazílii

1. Zemědělské stroje a zařízení

   Brazílie zvyšuje poptávku po moderní zemědělské technice. Čeští výrobci sklízecích strojů, zavlažovacích systémů a další mechanizace mohou nabídnout řešení farmářům, kteří modernizují své provozy. K tomu je potřeba mít dlouhodobou strategii a místní zastoupení ideálně formou vlastní pobočky, která umožní se přizpůsobit specifickým požadavkům trhu ve vysoce konkurenčním prostředí. Rozhoduje kvalita celkového řešení a servisu včetně poprodejní podpory, služeb a inovací.

2. AgTech řešení

   Brazilský trh je otevřen inovativním technologiím. České firmy se specializací na precizní zemědělství, IoT zařízení a datovou analytiku mohou ve spolupráci s brazilskými partnery přispět ke zvýšení výnosů a udržitelnosti.

3. Zpracování a balení potravin

   S ohledem na rozsáhlou produkci Brazílie existuje velká poptávka po efektivních technologiích na zpracování a balení potravin. České know-how v oblasti potravinářství je zde velmi cenné.

4. Udržitelné zemědělské postupy

   Brazílie se zaměřuje na boj s klimatickými změnami a degradací půdy prostřednictvím udržitelného zemědělství. České firmy nabízející ekologicky šetrné technologie, organické zemědělství a obnovitelné zdroje mohou najít zajímavé příležitosti.

5. Lesnictví a zpracování dřeva

   Bohaté lesní zdroje Brazílie otevírají dveře k projektům udržitelného lesního hospodářství. České zkušenosti s těžbou a zpracováním dřeva mohou výrazně přispět k rozvoji tohoto sektoru.

Vývoz českých zemědělských produktů do Brazílie

Český vývoz do Brazílie zahrnuje chmel, slad, pivovarské technologie a stroje pro zpracování potravin. Potenciál existuje pro rozšíření vývozu kvalitního českého piva, mléčných výrobků a specialit pro rostoucí brazilskou střední třídu.

České firmy mohou při vstupu na brazilský trh využít kromě českých zastupitelských úřadů také podpory ApexBrasil – brazilská agentura pro podporu exportu a investic, která napomáhá mezinárodní spolupráci a Embrapa – Brazilský zemědělský výzkumný institut, který vítá mezinárodní výzkumnou spolupráci.

Přední společností v odvětví se silným zastoupením na trhu civilního letectví a také s integrovanými řešeními pro obranu a bezpečnost je Embraer. Silnou pozitivní referencí pro vstup českých firem z oblasti leteckého průmyslu na brazilský trh mohou být stávající dodávky dílů pro konstrukci letounu C-390, na kterém participuje společnost Aero Vodochody. Jedná se o moderní vojenský letoun, který je brazilským vojenským letectvem považován za nejdůležitější strategický projekt současnosti. Brazílie předpokládá, že tento letoun se uplatní postupně v 70 zemích světa, kde bude nahrazovat americké letouny Hercules nebo ruské AN-26.

Současně Brazílie reaguje na aktuální výzvy: letecká doprava nové generace musí být technologicky vyspělejší a udržitelnější. Letecké společnosti a výrobci se předhánějí v plnění ambiciózního závazku leteckého průmyslu dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí. Tato výzva je pro Brazílii příležitostí stát se lídrem, zejména v oblasti udržitelných leteckých paliv (SAF).

V odvětví vesmírných technologií brazilská vláda nedávno schválila založení společnosti Empresa de Projetos Aeroespaciais do Brasil S.A. (ALADA), státní dceřiné společnosti NAV Brasil, která je propojena s ministerstvem obrany. Cílem ALADA je posílit národní letecký průmysl a zvýšit podíl země na mezinárodním trhu s důrazem na vypouštěním satelitů a kosmických raket.

Brazílie navíc udržuje mezinárodní partnerství pro rozvoj leteckých technologií, včetně spolupráce s agenturami (např. NASA a ESA) s cílem pokročit v oblastech, jako je vývoj satelitů a nosných raket. Tyto iniciativy posilují strategickou pozici země v globálním leteckém sektoru.

Závislost Brazílie na zahraničních satelitech je autoritami považována za hlavní zranitelnost, kterou je naléhavě třeba změnit. Nedávná iniciativa agentury FINEP, která přidělila největší ekonomické dotace ve své historii na vývoj optické družice s vysokým rozlišením a nosných raket satelitů, představuje milník v úsilí o dosažení této autonomie. Rozhodnutí staví Brazílii na cestu osvědčených postupů, která navazuje na úspěšné modely mezinárodních vesmírných programů.

Navzdory nízké míře recyklace Brazílie jen v první polovině roku 2024 dovezla více než 102 tisíc tun recyklovatelných tuhých odpadů za cenu 146 milionů amerických dolarů, podle údajů panelu Comex Stat Ministerstva rozvoje, průmyslu, obchodu a služeb (MDIC). V roce 2023 objem dovozu dosáhl 260 tisíc tun při hodnotě 388 milionů dolarů. Tato čísla ukazují na značný nevyužitý potenciál domácího recyklačního trhu a představují konkrétní příležitosti pro investice a transfer technologií.

V reakci na tuto situaci přijala brazilská vláda řadu opatření na podporu oběhového hospodářství a modernizaci environmentální správy, mezi které patří např.:

Certifikát recyklačního kreditu (CCR): Tento nástroj, zavedený v roce 2023, umožňuje firmám získávat recyklační kredity jako způsob plnění zákonných povinností v oblasti zpětného odběru výrobků. Systém rovněž podporuje partnerství se sběrnými dvory a recyklačními společnostmi, čímž přispívá k environmentální efektivitě.

Programa Diogo de Sant’Ana Pró-Catadoras e Pró-Catadores para a Reciclagem Popular: Program podporuje profesionalizaci při sběru recyklovatelných materiálů prostřednictvím zajištění přístupu ke školení, infrastruktuře a důstojným pracovním podmínkám.

Kromě opatření zaměřených na recyklaci Brazílie také zesiluje své úsilí v oblasti čištění řek a obnovy vodních toků. Mezi hlavní projekty patří program dekontaminace řeky Tietê ve státě São Paulo, do kterého má být do roku 2026 investováno celkem 5,6 miliardy BRL (přibližně 26 miliard CZK), se zaměřením na rozšíření kanalizační sítě, čištění odpadních vod a revitalizaci životního prostředí. Podobné iniciativy jsou realizovány i v dalších strategických povodích, za podporou federálních i státních fondů.

Brazílie má ambice stát se světovým lídrem ve výrobě zeleného vodíku. Stát Piauí zahájil největší světový projekt na výrobu zeleného vodíku s investicemi ve výši 200 miliard brazilských realů ve spolupráci s evropskými společnostmi Green Energy Park a Solatio. Projekt se nachází v exportní zóně Parnaíba a plánuje instalovaný výkon 20 GW obnovitelné energie, přičemž dokončení první fáze výstavby je plánován na rok 2027.

Brazilský trh tak nabízí široké možnosti spolupráce pro české firmy specializované na technologie pro nakládání s odpady, obnovu vodních zdrojů, sanitaci a obnovitelné energie z odpadu. Zavádění inovativních řešení může urychlit přechod země k zelenější, udržitelnější a inkluzivnější ekonomice.