English version
„Vše, co nebude explicitně vyňato ze smluv, bude podřízeno plné liberalizaci“
Je pravda, že dohoda CETA využívá tzv. negativní seznam závazků, tedy způsob, kdy se závazek liberalizace obchodu vztahuje na všechny sektory služeb s výjimkou pouze výslovně uvedených omezení.
Liberalizace obchodu službami fakticky znamená, že státy nebudou omezovat počet poskytovatelů služeb v jednotlivých sektorech (tzv. závazek přístupu na trh) a nebudou tyto poskytovatele na trhu diskriminovat oproti domácím subjektům (tzv. závazek národního zacházení). Výsledkem takové dohody tak je vpuštění zahraniční konkurence na trh a uplatňování shodných podmínek vůči všem.
Státy však mají volnost v rozhodování a přijímání libovolných opatření k regulaci trhu jednotlivých služeb, pokud tato opatření neodporují uvedeným principům. Přijímaná pravidla, podmínky či omezení tedy musí platit pro domácí i zahraniční subjekty stejně. Stát (případně kraji či obce) tedy mohou nadále určovat kvalifikační požadavky pro poskytovatele služeb či jiná pravidla zaručující kvalitu služeb a ochranu spotřebitele.
Pokud však stát považuje některé oblasti za příliš citlivé a nechce do nich vpouštět zahraniční subjekty vůbec, pak je možné uplatnit výjimky i z výše uvedených závazků. ČR (i EU jako celek) je velmi otevřenou ekonomikou, která se neuzavírá před vnější konkurencí a naopak z přístupu na zahraniční trhy významně profituje.
EU nicméně uplatňuje výjimky z výše uvedených závazků, především v oblasti „veřejných služeb“. Členské státy EU na jejím základě mohou ponechat služby veřejného zájmu zcela uzavřeny konkurenci. Žádné závazky z obchodních dohod se nevztahují na zdravotní, sociální a vzdělávací služby, které jsou financovány z veřejných zdrojů.
Přečtěte si na BusinessInfo.cz: Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP)
ČR také uplatňuje samostatně řadu dalších výjimek ze závazků, například u soukromých zdravotních či sociálních služeb. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je gestorem vyjednávání obchodních dohod za ČR, potřebu veškerých výjimek s příslušnými rezorty a nezávislými regulátory podrobně konzultuje.
Za celých 20 let, kdy byl proces liberalizace služeb zahájen mnohostrannou dohodou o obchodu službami GATS a pokračoval řadou dalších dvoustranných dohod mezi EU a třetími zeměmi, se neprojevily žádné negativní dopady této liberalizace. Ekonomika ČR je navíc reálně daleko více liberální vůči zahraničním subjektům, než k čemu je zavázána ve stávajících obchodních dohodách.
Pro běžného občana v ČR představuje otevřenost trhu zahraničním subjektům významné přínosy. Nárůst konkurence vede k tlaku na zlepšení kvality a pokles cen služeb. Příliv investic přispívá k tvorbě pracovních míst. Navíc jsme přesvědčeni, že vystavení konkurenci je v konečném důsledku přínosné také pro české podniky, přestože některé v této soutěži nemusí uspět. Pozitivní vliv liberalizace trhu pro prosperitu ekonomiky je na příkladu České republiky v polistopadové éře jasně patrný.
Vladimír Bärtl
… (pozn: text vybrán z http://outsidermedia.cz/polemicky-o-ttip-vladimir-bartl/, zkráceno)
Speciál BusinessInfo.cz: Je TTIP historickou šancí pro byznys demokratického světa?
