Cash management

Financování krátkodobých výkyvů v peněžních tocích

Efektivní řízení platební schopnosti vyžaduje, aby trvalá potřeba oběžného majetku byla fi– nancovaná dlouhodobými zdroji, krátkodobá aktiva je vhodné financovat krátkodobými zdroji. Pokud je tato zásada dodržena, jsou vytvořeny předpoklady k tomu, aby podnik byl schopen hradit své závazky včas – podrobněji viz 2. kapitolu. Přesto však mohou vzniknout dočasné problémy v řízení likvidity z důvodu problematické predikce vývoje tržeb a následně i příjmů. V takovýchto případech je potřebné obrátit se na subjekty finančního trhu, zejména banky, faktoringové společnosti, případně leasingové společnosti. Některé z uvedených forem financování byly uvedeny v podkapitole 3.5 a 3.6.

Základním a nejvíc rozšířeným financováním krátkodobého majetku jsou obchodní úvěry poskytované dodavateli. Pokud je nabízena sleva za promptní platbu (tzv. skonto), rozhodování je prováděno na základě porovnání poskytnuté výše slevy s cenou alternativních zdrojů financování. Obdobný charakter jako obchodní úvěr od dodavatelů mají i zálohy od odběratelů. Vztahují se k budoucím nákupům na základě uzavřené kupní smlouvy. Výrobce může zálohu požadovat v případech, že se jedná o výrobu jedinečného produktu, který je těžce prodejný jinému zákazníkovi, případně v případech, pokud je výrobní cyklus produktu dlouhý. Za určitých okolností jsou zálohy požadovány i od méně důvěryhodných odběratelů.

Podle průzkumu poradenské společnosti Ernst & Young a České Asociace Treasury (ČAT) mezi členy ČAT, využívají podniky k financování své činnosti kromě obchodních úvěrů hlavně krátkodobé bankovní úvěry – viz tab. „Formy dluhového financování“.

Zdroj: Ernst & Young (2008)

Bankovní úvěry

Banka při poskytování peněžních úvěrů očekává odměnu za jejich poskytnutí ve formě úroku. Úvěry mohou být úročeny úrokovou sazbou pevnou (fixing rate) nebo pohyblivou (floating rate). Úročení fixní sazbou je výhodné, pokud se očekává růst tržních úrokových sazeb; při očekávaném poklesu je fixní úroční nevýhodou. Banky při poskytnutí úvěru zpravidla požadují zajištění úvěru ve výši jistiny a očekávaných úroků z poskytnutého úvěru. Jištění může být formou osobního ručení (např. formou směnky vlastní) nebo formou věcného ručení (např. cenné papíry, likvidní pohledávky z obchodního styku, prodejní zásoby).

Úvěr může být bankou poskytnut jako jednorázový účelový úvěr, případně jako úvěr umožňující variabilní čerpání (typickým příkladem je kontokorentní úvěr), případně jako úvěr umožňující opakované čerpání v dílčích částkách zpravidla do celkově stanovené výše – v tomto případě se jedná o tzv. revolvingový úvěr.

Kontokorentní úvěr

Kontokorentní úvěr je poskytován na kontokorentním účtu, který je účtem platebního styku. K čerpání úvěru dochází v případě, když majitel účtu nemá dostatečné prostředky pro realizaci plateb. Čerpání úvěru je možné maximálně po hranici stanovenou tzv. úvěrovým rámcem, který určuje maximálně přípustný debet na kontokorentním účtu. Splácení je formou úhrad pohledávek od obchodních partnerů.

Kontokorentní úvěr je dražší než jiné typy krátkodobých úvěrů, jeho používání je však velice komfortní. Celkové náklady kontokorentního úvěru jsou tvořeny:

• úroky ze skutečně čerpaného úvěru;
• úvěrovou provizí za „udržování“ disponibilních finančních prostředků do výše úvěrového rámce; tato provize může mít formu úrokové přirážky, která představuje určité procento z maximální výše debetního zůstatku, nebo pohotovostní provize z nevyužité části úvěrového rámce;
• provizí za případné překročení úvěrového rámce;
• obratovou provizí jako poplatek za vedení účtu.

Eskontní a lombardní úvěr

Oba uvedené úvěry jsou spojeny s používáním směnek v obchodních vztazích. Eskontní úvěr představuje podmínečný odkup obchodní směnky bankou a poskytnutí úvěru svému klientovi (podrobněji viz kapitolu 3).

Lombardní úvěr je typ úvěru poskytovaného proti zástavě movitých věcí nebo práv. To znamená, že charakter lombardního úvěru mají všechny krátkodobé úvěry, které jsou jištěny cennými papíry včetně obchodních směnek, přepravních listů, jako i pohledávkami z obchodního styku, zásobami apod. Banka v případě lombardního úvěru přebírá majetek do zástavy a klientovi poskytne 80–90 % hodnoty zastavené věci nebo práva. Úročení je v takovémto případě zpravidla fixní.

Zpětný leasing

Zpětný leasing je specifickou formou finančního leasingu, kterou poskytují leasingové společnosti podnikům, vlastnícím vhodný dlouhodobý majetek. Leasingová společnost odkoupí od podniku tento majetek a zpětně mu jej pronajme. Efektem této operace je pokles hodnoty dlouhodobého majetku v podniku a kapitálu vázaného v tomto majetku. Tím se může dosáhnout narovnání časové struktury splatnosti finančních zdrojů a jejich vázanosti v majetku, což vyvolá snížení potřeby čistého pracovního kapitálu a získané peníze se mohou použít k financování provozní činnosti.