Cenné papíry

Vydání cenných papírů

Režim vydávání cenných papírů byl oproti úpravě zákona o cenných papírech zásadním způsobem změněn. Platí, že cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje všechny náležitosti pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem stanovené, a kdy se v souladu se zákonem stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele („den vydání cenného papíru“).

Občanský zákoník chrání dobrou víru nabyvatele cenného papíru. Platí tak, že byl-li nabyvatel cenného papíru v dobré víře, že nabývá řádně vydaný cenný papír, stává se jeho vlastníkem i v případě, kdy nebyly dodrženy náležitosti postupu při jeho vydání nebo se cenný papír nestal zákonem stanoveným způsobem majetkem svého prvního nabyvatele. Z povahy věci plyne, že u zaknihovaných cenných papírů je cenný papír vydán zápisem do centrální evidence cenných papírů a jeho předání prvnímu nabyvateli.

Od pojmu den vydání cenného papíru je nutné odlišit pojem datum emise cenného papíru, kterým je datum označující den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvému nabyvateli. Datum emise cenného papíru určí emitent, nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného, a to tak, aby odpovídalo vydání cenného papíru. Datum emise je shodné pro všechny cenné papíry v rámci dané emise.

Náležitosti cenných papírů

Dle platné právní úpravy nadále neexistuje obecná úprava náležitostí cenných papírů. Náležitosti jednotlivých druhů cenných papírů jsou zpravidla obsaženy ve zvláštních právních předpisech týkajících se konkrétního druhu cenného papíru. Nevydal-li emitent cenný papír jako druh s náležitostmi zvlášť upravenými zákonem, musí listina určit alespoň odkazem na emisní podmínky právo, které je s cenným papírem spojeno. Bez ohledu na zvláštní právní úpravu náležitostí jednotlivých druhů cenných papírů však platí, že náležitostí zaknihovaných cenných papírů není jejich číselné označení, podpisy nebo jejich otisky a údaj o povolení příslušného státního orgánu.

Nahrazování cenných papírů

Vzhledem k povaze cenných papírů, z níž plyne, že právo související s cenným papírem nelze vykonat bez listiny samé, vznikla nutnost zavést zvláštní právní úpravu, která dopadá na situace, kdy je cenný papír ztracen či znehodnocen. Tato úprava je zahrnuta v zákoně o zvláštních řízeních soudních, v rámci řízení o umoření listin (§ 303 – § 315 zákona o zvláštních řízeních soudních).

V řízení o umoření listin lze umořit ztracenou nebo zničenou listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva, pokud se nejedná o listiny, které je podle zákona oprávněna umořit právnická osoba, jež je vystavila. Umoření nepodléhají peníze, loterijní losy, sázenky, lístky a známky denního oběhu (vstupenky, jízdenky apod.), kupóny a talóny cenných papírů, listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité právnické osobě v tuzemsku cenu zboží a služeb, jakož i listiny, na jejichž podkladě lze uplatnit jen nárok na vedlejší plnění.

V návrhu na umoření listiny, který může podat pouze osoba, jež má na tom právní zájem, je třeba uvést skutečnosti, z nichž vyplývá, že z listiny nebo na jejím základě lze uplatnit nějaké právo. K návrhu je třeba předložit opis listiny nebo označit listinu, jejího výstavce, popřípadě i jiné osoby podle listiny zavázané, jakož i takové údaje, které listinu odlišují od jiných listin téhož druhu. Je-li v listině uvedena určitá částka, je třeba uvést i tento údaj.

Zjistí-li soud, že listina, jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh zamítne. Jinak soud vydá rozhodnutí obsahující výzvu, aby se ten, kdo má listinu, přihlásil do jednoho roku od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil listinu, nebo aby podal proti návrhu námitky. Toto usnesení se vyvěsí na úřední desce soudu.

Je-li umořována směnka nebo šek, stanoví soud lhůtu k přihlášení osoby, která má listinu u sebe, v trvání 2 měsíců, a současně zakáže, aby bylo podle umořovaných listin placeno. Tato lhůta se počítá, není-li umořovaná listina ještě splatná, od prvního dne její splatnosti. Jestliže je umořovaná listina již splatná, počítá se tato lhůta ode dne vyvěšení usnesení.

Okamžikem zahájení řízení dochází ke stavění promlčecí doby, a to až do jeho pravomocného skončení. Shodně neběží ani lhůta pro zánik práva a lhůta určená k výplatě peněžité částky podle umořované listiny. Ten, komu bylo usnesení doručeno nebo kdo se o něm mohl při náležité péči dozvědět, nesmí pod následky neplatnosti nakládat s právy z umořované listiny, konat výplaty nebo jiná plnění podle ní, převést ji nebo provést na ní změny. Ten, kdo je podle listiny zavázán, je povinen zadržet předloženou listinu a oznámit soudu, kdo ji předložil.

Bylo-li zahájeno umořovací řízení o směnce či šeku, je navrhovatel, který se vykáže usnesením, oprávněn žádat zaplacení směnky či šeku, dá-li přiměřenou jistotu, dokud směnka či šek nejsou prohlášeny za umořené. Nedá-li tuto jistotu, může žalobou požadovat, aby dlužná částka byla složena do úschovy soudu.

Uplynula-li lhůta stanovená soudem k tomu, aby se ten, kdo má listinu u sebe, přihlásil, a nedojde-li k zamítnutí návrhu na umoření listiny, prohlásí soud k dalšímu návrhu listinu za umořenou. Není-li další návrh podán do jednoho měsíce od uplynutí lhůty stanovené soudem držiteli listiny k přihlášení se, soud řízení zastaví. Je-li další návrh ve stanovené lhůtě podán, nahrazuje usnesení o umoření listiny umořenou listinu, dokud ten, kdo je podle listiny zavázán, nevydá za ni oprávněnému náhradní listinu.

Smlouvy o cenných papírech

Jak již bylo řečeno, na smlouvy o cenných papírech se uplatní obecná právní úprava smluv obsažená v občanském zákoníku. Smlouvy o cenných papírech však nadále můžeme rozdělit do čtyř skupin, kterými jsou:

• smlouvy o převodech cenných papírů,
• smlouvy příkazního typu,
• smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů, a
• smlouva o zastavení cenných papírů.

Smlouvy o převodech cenných papírů

Do kategorie smluv o převodech cenných papírů zahrnujeme smlouvu o úplatném i bezúplatném převodu cenných papírů a smlouvu o zápůjčce cenných papírů.

Smlouva o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy dle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku. K platnosti smlouvy se vyžaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena. Cenný papír na doručitele se převádí smlouvou k okamžiku předání listiny. U cenného papíru na řad však nově vlastnické právo přechází rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání, tedy obdobně jako u cenného papíru na doručitele. Zvláštní úprava ohledně převodu směnek však zůstává nezměněna. Pro cenné papíry na doručitele platí předpoklad dobré víry nabyvatele.

Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se řídí úpravou darovací smlouvy dle ustanovení § 2055 a násl. občanského zákoníku.

Smlouva o zápůjčce se řídí úpravou dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku.

Smlouvy příkazního typu

Mezi tři smluvní typy, jejichž předmětem je závazek k obstarání obchodů s cennými papíry, se řadí příkazní smlouva (§ 2430 a násl. občanského zákoníku), smlouva o zprostředkování (§ 2445 a násl. občanského zákoníku) a komisionářská smlouva (§ 2455 a násl. občanského zákoníku).

Tyto smlouvy se nejčastěji uplatní jako základ právních vztahů při poskytování investičních služeb. Dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou hlavními investičními službami:

• přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů,
• provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka,
• obchodování s investičními nástroji na vlastní účet,
• obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání,
• investiční poradenství týkající se investičních nástrojů,
• provozování mnohostranného obchodního systému,
• upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání,
• umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání.

Z následujících ustanovení téhož zákona dále plyne, že investiční služby je oprávněn poskytovat pouze obchodník s cennými papíry na základě povolení České národní banky, tedy subjektem smluv příkazního typu bude na jedné straně zpravidla obchodník s cennými papíry a na straně druhé zákazník. Všechny výše uvedené smlouvy musí mít písemnou formu a právní vztahy z nich vzniklé se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku.

Smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů

Úschova cenného papíru podléhá zvláštní právní úpravě obsažené v § 2409 a násl. občanského zákoníku. Předmětem smlouvy o úschově cenných papírů je závazek schovatele převzít cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a závazek uschovatele zaplatit za to úplatu. Do evidence, kterou schovatel cenného papíru povinně vede, se uvede také identifikace uschovatele a místo uložení cenného papíru. Samostatnou úschovou je uložení cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy.

Hromadnou úschovou je společné uložení cenného papíru uschovatele společně s cennými papíry ostatních uschovatelů odděleně od cenných papírů schovatele. Cenné papíry v hromadné úschově náleží všem uschovatelům společně, ale každý uschovatel může uplatňovat svá práva vůči schovateli samostatně, zejména má právo na vrácení stejného cenného papíru, jaký u schovatele uschoval.

Podíl každého z uschovatelů se stanoví poměrem součtu jmenovitých hodnot cenných papírů, které dal do úschovy, k součtu jmenovitých hodnot všech cenných papírů v téže hromadné úschově; nemá-li cenný papír jmenovitou hodnotu, stanoví se podíl uschovatele podle počtu kusů cenných papírů. Pro převod podílu se použijí obdobně ustanovení o spoluvlastnictví; jiná ustanovení o spoluvlastnictví se na cenné papíry v hromadné úschově nepoužijí.

Smlouva o zastavení cenných papírů

Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku o zástavním právu (§ 1312 a násl. občanského zákoníku).

Smluvní zástavní právo, tj. zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy o zastavení cenných papírů, vzniká v případě cenného papíru předáním předmětu zástavy zástavnímu věřiteli. Ke vzniku smluvního zástavního práva k cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení vlastníka cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru, zástavní rubopis, který musí obsahovat doložku „k zastavení“ nebo slova stejného významu a označení osoby zástavního věřitele. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět. Zanikne-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru škrtnutím zástavního rubopisu.

Smluvní zástavní právo k cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Smluvní zástavní právo k cennému papíru, který byl uložen do úschovy nebo do úschovy a správy, vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká zápisem tohoto zástavního práva na účet vlastníka v evidenci cenných papírů. Příkaz k zápisu smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká zápisem zániku tohoto zástavního práva.

Příkaz k zápisu zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k zápisu zániku zástavního práva zástavní věřitel.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.