Chile

Chile je největším producentem mědi na světě a druhým největším producentem lithia, molybdenu a bóru. Ze 67,5 % je těžební průmysl v Chile vlastněný soukromými firmami. V tomto případě existuje několik skupin velkých mezinárodních společností, které zde vlastní některé doly na měď, lithium, zlato a stříbro. V průměru se ročně v těžebním průmyslu v zemi investuje kolem 5 mld. USD.

Státní společnost Codelco představuje 27,8 % veškerého průmyslu v zemi. Ze 4,7 % je těžební průmysl složen ze středních a malých firem. Chile disponuje 28 % veškeré světové zásoby mědi a až 20 % světové zásoby molybdenu. Největším odběratelem chilské mědi je Čína následovaná EU a USA. V posledních letech se cena mědi razantně zvedla, za rok 2022 byla rekordních 4,47 dolaru za libru, dnes je to přibližně 4,42 dolaru za libru. Za poslední dva roky se cena mědi nachází na nejvyšší úrovni za posledních 12 let.

Těžební průmysl se taktéž stal základním kamenem chilské ekonomiky. Z 10 % zajistil fiskální příjmy země v období let 2010–2023. Těžební průmysl v Chile vytváří celkem 840 tisíc pracovních míst a přibližně 15 % celkového DPH za rok 2023. A taktéž v roce 2023 činil cca 50 % veškerého exportu Chile vyjádřeno v peněžní hodnotě.

Těžba probíhá především v několika chilských regionech. Nejvýznamnějšími jsou severní regiony Tarapacá, Antofagasta, Atacama a Coquimbo. Dále region O’Higgins. Celkem 81 % z produkce mědi je vytěženo z povrchových dolů. V Chile se nachází 6 z 10 nejdůležitějších měděných dolů na světě (Escondida, Colahuasi, El Teniente, Pelambres, Radomiro Tomic a Los Bronces).

Chile přijalo rozhodnutí o naprostém odstranění uhlíkových plynů do roku 2050. Na projektech spojených s tímto rozhodnutím se již pracuje také v těžebním sektoru, například transformací povrchových dolů na hlubinné. Zde se podle Pařížské dohody začalo počítat s konkrétními změnami, které by měly být do roku 2030 přijaty ve všech dolech a těžebních společnostech v zemi.

Díky silné základně pro těžbu mědi a lithia je Chile schopno dostat se do popředí celosvětové ekonomiky. Těžební průmysl tu navíc tvoří skoro třetinu spotřeby veškeré energie, která se v zemi vyprodukuje, proto je důležité transformovat zdroje energie na obnovitelné. Každoročně se spotřeba energií v těžebním chilském sektoru zvyšuje, v roce 2023 se využilo 49 % veškeré energie pouze v tomto průmyslu.

To nevede pouze k využívání obnovitelných zdrojů, ale také k rozšíření využívání nejnovějších technologií. Například využití zeleného vodíku, které je velmi diskutovaným tématem v této jihoamerické zemi. Chile má potenciál stát se největším producentem zeleného vodíku na světě. V chilském těžebním průmyslu se neustále vytváří velký prostor pro nové investice a množství projektů, zejména v oblasti rozšiřování a zefektivnění těžby mědi a molybdenu.

Trend posledních let rovněž potvrzuje, že chilský důlní průmysl bude postupně přecházet z těžby povrchové na těžbu hlubinnou. Tento vývoj bude nabízet nové šance českým firmám, které jsou v naprosté většině zaměřeny na právě na hlubinnou těžbu. Spíše než dodávky těžkých strojů by mohly být z pohledu českých firem perspektivní dodávky moderních technologií a expertních řešení.

Již v roce 2015 ministerstvo energetiky v Chile zveřejnilo Národní energetickou strategii do roku 2050, která zahrnuje širokou řadu cílů v oblasti energetické účinnosti pro roky 2035 až 2050. Tato strategie zahrnuje hlavní odvětví národního hospodářství, včetně cílů, nové role pro veřejný sektor, daně z CO2 a bohatou legislativní agendu.

Tento plán počítá s výrobou 60 % energie z moderních obnovitelných zdrojů do roku 2035 a 70 % do roku 2050. Do roku 2040 je plánováno postupné vyřazení 28 uhelných elektráren, které vypouští nejvíce emisí. Cílem Chile je dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050.

Chile se stalo světovým hráčem pro výrobu energie především ze slunce a větru, pro které má příznivé podmínky. Je zde největší sluneční svit na Zemi. Nová legislativa podporuje investice do výroby energie v celém odvětví energetiky. Rozšířená úloha státu v energetickém plánování pomohla podpořit rozvoj projektů, zejména v oblasti přenosu elektřiny. Země má nyní také nově propojenou vnitrostátní elektrickou soustavu.

V chilském energetickém sektoru došlo v posledních letech k velkým změnám. V roce 2013 Chile vyrábělo pouze 5 % své elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Naproti tomu již v květnu 2018 bylo 18 % chilské elektrické energie vyrobeno z obnovitelných zdrojů, což odpovídá 4134 MW. Toto procento v posledních letech několikanásobně vzrostlo a v roce 2023 dosáhlo 63 %. Před rokem 2014 se chilský energetický sektor potýkal s řadou problémů, byl silně ovlivněn přerušením dodávek plynu z Argentiny, jakož i vážnými a dlouhými obdobími sucha.

Energetický mix obnovitelných zdrojů energie v roce 2023 byl následující: 29 % vodní elektrárny, 20 % solární, 12 % větrná a 2 % biomasa.

Chile má obrovský potenciál pro rozvoj dalších zdrojů obnovitelné energie, především solární a větrné. Poušť Atacama má jedny z nejvyšších úrovní slunečního záření na světě.

Rok 2022 se stal prvním, kdy jen solární a větrné energetické zdroje nahradily uhlí jako hlavní palivový zdroj pro výrobu elektřiny, který v roce 2015 představoval 40 % výroby elektrické energie a v roce 2023 už jen 17 %. Stejně jako u ropy a zemního plynu, Chile dováží většinu uhlí, které spotřebuje.

Bateriová úložiště energie

Chile se stalo průkopníkem v ukládání energie v Latinské Americe. Země pracuje na využití svého silného potenciálu obnovitelných zdrojů energie. Již v letech 2009 až 2016 byla instalována bateriová úložiště energie o přibližném výkonu 56 MW spolu s 460 MW tepelných akumulačních systémů roztavené soli pro solární elektrárny. Energie ukládaná v bateriích do Národního elektrického systému (Sistema Eléctrico Nacional) se pohybuje okolo 175 MW. Plán Política Energética Nacional počítá, že do roku 2030 budou instalována bateriová úložiště o výkonu kolem 2000 MW. Chile tak zvýší 2,5x dostupnost úložišť energie v bateriích. To znamená, že bude schopno eliminovat až 200 000 tun oxidu uhličitého za rok díky tomuto systému.

Přestože je v Chile ve srovnání s ostatními rozvinutými zeměmi stále málo zastoupeno ukládání energie z obnovitelných zdrojů do bateriových úložišť, snaží se podniknout další kroky ve svém přechodu k většímu využívání tohoto způsobu ukládání. Aktuálně se také řeší možnost ukládání elektrické energie do zeleného vodíku.

Akumulace elektrické energie v bateriích je stejně jako jinde na světě spojena s boomem výstavby především solárních elektráren. V Chile se bateriová úložiště používají hlavně pro vykrytí špiček ve spotřebě a akumulaci elektrické energie až do šesti hodin.

Chilská energetika stojí také na počátku využití akumulace energie pomocí vodních zdrojů. Prvním projektem přečerpávací elektrárny na mořskou vodu v Chile i Latinské Americe je „Espejo de Tarapacá“. Plánovaný výkon zdroje je 300 MW, přičemž horní nádrž se nachází ve výšce 600 metrů (projekt je ve fázi hledání investora).

V některých odvětvích s nízkými výdaji na IT, jako je těžba, jsou k dispozici konkrétnější příležitosti, jako jsou nová řešení založená na cloud computingu. Hlavním scénářem zpomalení je potenciální finanční krize v Číně a dopady krize způsobené pandemií covidu-19, která negativně ovlivnila domácí chilskou ekonomickou výkonnost a kupní sílu.

Odvětví FinTech je prosperující součástí začínající scény v Chile, zejména pokud jde o bankovnictví a maloobchod. Obyvatelstvo rychle přijalo bezkontaktní platební služby, které se rozšiřují na mobilní aplikace, ověřování digitálního podpisu a pokročilé aplikace spotřebitelského bankovnictví. Vysoké využití mobilních technologií způsobilo revoluci v marketingu u velkého počtu společností, včetně bank.

Chile v současné době vynakládá více výdajů na výzkum a vývoj, než tomu bylo před krizí v roce 2008. Tyto výdaje vlády podněcují inovace prostřednictvím investic do začínajících podniků a uvolňováním omezení pro větší společnosti, které chtějí proniknout na latinskoamerický trh. Chile je také na 14. místě na světě, co se týká počtu nově vytvořených firem za rok.

Chile má dále vypracovanou strategii digitální transformace, která je základní součástí modernizace státu, protože se snaží zhmotnit řadu zásad spojených s technologickými změnami, které se dějí globálně a kterou odborníci nazvali čtvrtou průmyslovou revolucí (ICT průmysl 4.0).

Chile je také světovým lídrem v elektronické fakturaci. Zavedení povinné elektronické fakturace v Chile zefektivnilo podnikání a řešení daní v zemi. Elektronická fakturace má mnoho výhod, včetně možností optimalizovat správu hotovosti, minimalizovat rizika, zlepšit sledovatelnost v reálném čase, zlepšit kvalitu, přesnost a přístup k datům.

Celková investice do chilského ICT průmyslu činí 7,5 mld. USD.

Dvě třetiny Chilanů mají bankovní účet a Chile patří mezi země s nejvíce rozvinutým bankovním sektorem v Latinské Americe. Počet běžných účtů v zemi se za 10 let ztrojnásobil na více než 21 milionů. Chilští spotřebitelé také využívají online bankovnictví, které je však ve srovnání s Evropou stále velmi omezené.

E-Government

Chile je odhodláno uskutečnit své digitální ambice. Vláda Chile spolupracovala se sekretariátem OECD, aby pracovala na hlavních prvcích, které podpoří její přechod na digitální vládu. Generální sekretariát chilské vlády a chilské Ministerstvo financí prokázaly své povědomí o smyslu naléhavosti a vizi vybudovat státní správu pro 21. století.

Vláda Chile spolupracovala se sekretariátem na přezkumu a přepracování institucionálního a vládního rámce digitální státní správy v zemi a strategického rámce, který přispěl k rozvoji nové strategie digitální transformace.

V Chile je v provozu e-governmentová platforma ClaveUnica, která zpracovává až 450 agend. Přístup do ní je zajištěn přes osobní identifikační číslo RUT, které má každý chilský občan.

Bezpečnostní software

Potírání trestných činů souvisejících s bezpečností obyvatelstva v Chile je jedním z hlavních cílů chilské vlády. Pravidelně se hlásí domácí vloupání a pouliční zločin. Kromě toho jsou násilné incidenty na farmách a lesních plantážích související s nároky na půdu domorodých obyvatel v VIII. a IX. regionu (jižní Chile) nadále nevyřešenou bezpečnostní záležitostí.

Na chilském trhu tedy roste poptávka po bezpečnostních, monitorovacích a detekčních inteligentních systémech, infrakamerách, softwaru pro identifikaci osob a technologiích na bázi umělé inteligence.

Jelikož jsou v Chile na denním pořádku přírodní katastrofy, jako jsou zemětřesení a požáry, jsou poptávány u zahraničních firem výrobky a služby detekující tyto katastrofy, které mají za cíl snížit výši škod jimi způsobených.

Dalším důležitým aspektem v tomto odvětví je přelidnění věznic. Národní vězeňský systém zahrnuje 84 věznic pro přibližně 40 000 vězňů. Jedním z kroků ke zmírnění přeplněnosti bylo přijetí elektronických náramků pro pachatele.

Jednou z oblastí s největším růstem je kybernetická bezpečnost. Chilská vláda na začátku roku 2024 schválila nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zřizuje novou Národní agenturu pro kyberbezpečnost (ANCI).

Platební brány

Přístup k internetu má 80 % chilské populace, díky čemuž je penetrace internetu jednou z nejvyšších v regionu. Z tohoto důvodu velmi dynamicky roste oblast e-commerce. Až 70 % nákupů on-line je placeno přes lokální platební brány. Tyto platby jsou zpracovávány v oficiální měně CLP – chilské peso.

Kreditními kartami se provádí 65 % online plateb. Ukázaly se jako nejvhodnější způsob platby pro e-commerce z důvodu několika výhod spojených s tímto způsobem platby, autorizací v reálném čase, bezpečností a spolehlivostí. Kreditní karty jsou vydávány v rámci programů Visa, MasterCard a American Express.

E-commerce

Elektronický obchod v zemi vzrostl v roce 2023 o 5 % a vydělal okolo 11 miliard USD. Největší podíl měly kategorie oděvů (47 %), obuvi (30 %), potraviny (25 %) a elektronika (24 %). Více než 14,5 milionů obyvatel (tj. 80 % populace) nakupovalo v roce 2023 v Chile online (pro představu Chile má dnes kolem 19 milionů obyvatel).

S příchodem covidu-19 a s ním spojenou krizí vystřelila čísla a užívání e-commerce v Chile na historický rekord. Odborníci nicméně počítají s tím, že se míra užívání bude i nadále zvyšovat. Stále více lidí v Chile si oblíbilo styl e-commerce a snaží se co nejvíce uzpůsobovat nákup přes internet svým potřebám.

V Chile samozřejmě nefunguje pouze styl obchodování na bázi B2C (tedy společnost, která prodává přímo koncovému zákazníkovi). Lze nalézt také B2B obchodování, které je obchodním vztahem mezi dvěma společnostmi. Mezi dalšími také B2G (obchodování společností s vládou nebo vládními zařízeními), C2B (tedy obrácený způsob B2C).

Zajímavou a rozšířenou možností je v Chile také C2C, tedy prodej jedné osoby druhé, aniž by byla v tomto vztahu oficiálně zapojena jakákoliv společnost vlastnící e-shop apod. Lidé nakupují a prodávají mezi sebou a obchody si řídí sami. V Evropě je tento model velmi úspěšný (např. Vinted, Bazoš aj.) V Chile je k dispozici například platforma MercadoLibre, která tento obchodní vztah umožňuje.

Jedním z hlavních problémů nejen chilské, ale hlavně latinskoamerické logistiky je poslední článek – tedy předání zásilky či dopisu příjemci/zákazníkovi. Tento proces se ve španělštině nazývá „logística de última milla“ a zvláště v době pandemie covidu-19 se jeho problémovost výrazně odrazila na stále více užívané e-commerce a zvýšené logistice s ní spojené.

V sektoru se tak otevírá prostor pro české firmy zabývající se logistikou. Mají možnost na chilský trh přinést své know-how, které by problematickou situaci s předáváním zásilek a balíků do rukou zákazníku výrazně zlepšilo a zjednodušilo jak po ekonomické, tak také funkční stránce. Se zkušenostmi, které jsou v České republice již osvědčené, je možné pomoci vybudovat kvalitnější logistickou síť také v této jihoamerické zemi.

Vláda představila plán „Plan contra la Sequía“ (Plán proti suchu), jehož cílem je najít nové způsoby nakládání s vodou a zlepšení přístupu k vodním zdrojům nejen pro obyvatele Chile, ale především pro zemědělský průmysl v zemi. Vytvořená strategie má za hlavní úkol propagaci odsolování mořské vody, která se může stát velkým přínosem v chilském boji se suchem v budoucnu.

Další možnosti, kterým se strategie věnuje, jsou modernizace zavlažování, investice do pitné a užitkové vody a také správné rozdělování a užívání vodních zdrojů v městských zástavbách po celé zemi. Odsolování vody je určeno především pro region Coquimbo a Valparaíso, které jsou nejvíce zasaženy velkým suchem, největším za posledních 10 let.

Společně s tím se počítá s velkými investicemi do odsolovacích zařízení, pro získávání užitkové vody pro těžební průmysl. Proto se vláda rozhodla pro nové projekty v odsolování, které se aktuálně plánují v regionech Tarapacá, Antofagasta, Atacama a Coquimbo. Kromě toho se počítá se stavbou nových vodních nádrží pro užívání vody v městských aglomeracích. Bude vytvořen speciální fond pro projekty na získávání pitné vody a také spolupráci s obyvatelstvem pro rozvoj povědomí o suchu, které v zemi panuje.

Třídění a likvidace odpadu

Chile je jedničkou v Jižní Americe ve tvorbě odpadu. Denně vzniká 1,15 kg na osobu, ročně se tak v zemi vyprodukuje 7,4 milionu tun odpadu, přičemž recyklace se týká pouze 15 % odpadů. Z tohoto množství jsou 3 % nebezpečného odpadu. Plastový odpad se recykluje pouze z 8,5 %.

Vláda se snaží účinně prosazovat programy na recyklaci a uvažuje se o výstavbě první spalovny „Waste to Energy“ pro Santiago de Chile (probíhají studie). Jsou instalovány kontejnery na tříděný odpad, bohužel lidé se třídění odpadu zatím učí (jen 20 % obyvatelstva pravidelně třídí odpad). Fungují sběrné dvory, kde odebírají použité elektrospotřebiče, kovy, plasty, papír a nebezpečný odpad.

V zemi funguje 38 oficiálních skládek. Ve střednědobém strategickém plánu se počítá s recyklací 2x většího množství odpadu. Uvádí se, že je Chile nejméně 20 let pozadu v oblasti infrastruktury, sběru a provádění plánů nakládání s odpady.

Od roku 2016 prochází odvětví odpadového hospodářství postupnou transformací z dvoustupňového (sběr odpadu, likvidace odpadu) na víceúrovňový hodnotový řetězec, včetně poradenských služeb, sběru, třídění, zpracování a likvidace. Chile je první jihoamerickou zemí, která provádí regulaci tohoto typu, ale země v Evropě ji používají již od 90. let. 20. století.

Přeměna odpadu na energii a kogenerace

SEA, Chilská společnost hodnotící životní prostředí, schválila projekt zaměřený na přeměnu odpadu na energii ve výši 16 milionů USD. Projekt předpokládá přeměnu stávajícího malého recyklačního závodu na zařízení pro nakládání s odpady, které je schopné vyrábět pevná i kapalná alternativní paliva s použitím nebezpečného i jiného odpadu.

Zajímavý je také projekt zaměřený na modernizaci tří čistíren odpadních vod v Santiagu na „bio továrny“, které přeměňují odpadní vody a splaškové kaly, vedlejší produkt čištění odpadních vod, na čistou energii.

Čističky by měly mít nulový odpad, energetickou soběstačnost a uhlíkovou neutralitu do roku 2025. Projekt byl zahájen v roce 2017 s cílem propagovat inovativní řešení cirkulace odpadních vod v Santiagu a posouvat hranice standardů ochrany lidského zdraví a životního prostředí v tomto odvětví. 

Kogenerace je plně podporována přímo Ministerstvem energetiky a jeho Agenturou pro energetickou udržitelnost, která rozvíjí programy a vypisuje tendry. Důležitost kogenerace bude narůstat také s programem dekarbonizace v energetice. Očekává se, že podepsání smlouvy s Argentinou o dodávkách zemního plynu a participace chilské společnosti ENAP na těžbě zemního plynu ve Vaca Muerta povedou k výstavbě kogeneračních zdrojů.

Dodávky plynu v části území Patagonie jsou subvencovány, což pozitivně působí na další rozvoj kogenerace. Narůstá i zájem o kogeneraci v rámci produkce bioplynu z ČOV, BPS a skládek bioodpadu.

Dle údajů OECD Chile vykazuje výrazný deficit v počtu lékařů na tisíc obyvatel (1,7/1000 obyvatel), než je standardní průměr ostatních zemí OECD (3,2/1000 obyvatel), méně zdravotních sester (4,2/1000 obyvatel oproti 8,8/1000 průměru OECD) a nižší míru nemocničních lůžek (2,1/1000 obyvatel oproti 4,8/1000 průměru OECD zemí).

Taktéž procento generických léků na chilském trhu je výrazně nižší (30 %) než v ostatních zemích OECD (75 %). Méně než 45 % lékařů navíc pracuje ve veřejném sektoru a většina se tak uplatňuje v soukromém sektoru, v němž panují mnohem přijatelnější pracovní podmínky i ekonomické příjmy.

V současné době proto Chile investuje do výstavby 57 nových nemocnic a zdravotních středisek, která mají být dokončena do roku 2026. Hlavní účel tohoto programu je modernizace státního zdravotního systému. 32 z těchto projektů pochází od předchozích vlád, 25 z nich bylo ukončeno a inaugurováno za vlády prezidenta Piňery. Výstavba dalších 25 projektů byla zahájena v roce 2023. Počítá se s celkem 12 400 lůžky. Do konce roku 2022 bylo dokončeno 120 středisek základní zdravotní péče, 40 center bylo ve fázi výstavby a dalších 40 ve fázi licitace.

Chilský soukromý zdravotnický systém, který si může dovolit přibližně 15 % populace s nejvyššími příjmy, disponuje moderní až luxusní infrastrukturou. V soukromém sektoru je přístup k lékařské péči velmi rychlý, zařízení jsou vybavena vyspělými technologiemi, avšak 85 % chilské populace si nemůže vysoké platby za soukromé zdravotnictví dovolit, a pokud jeho služeb využívá, pak za cenu vysokého osobního zadlužení.

Mezi převažující zdravotní problémy chilské populace patří nemoci oběhového systému, akutní či chronické respirační problémy, různé typy rakovin, senilní demence a jiné poruchy paměti, nemoci močového ústrojí. Nejčastější příčinou úmrtí v Chile jsou cerebrovaskulární příhody, infarkt myokardu, cirhóza či jiná jaterní onemocnění, diabetes mellitus, rakovina žaludku či trávicího ústrojí a u žen pak rakovina prsu.

Strategie digitálního zdraví usiluje o zlepšení zdraví obyvatelstva prostřednictvím včasného, účinného a spolehlivého přenosu standardizovaných informací, které by umožnilo lepší prevenci a péči. V této strategii jsou zahrnuty zejména dvě iniciativy: Integrovaný informační systém pro primární zdravotní péči a Elektronická lékařská licence.

Oba systémy mají být pod kontrolou Chilské asociace společností v oblasti informačních technologií, přičemž jejich implementace by měla být prováděna ve spojení s Úřadem pro modernizaci a digitální řízení, který zahrnuje rozvoj a financování projektů informačních a komunikačních technologií. 

V souvislosti s rozvojem použití centralizovaných informačních systémů ve veřejném zdravotnictví však došlo i k rozšíření veřejné debaty ohledně přenosu citlivých dat, aby byla zajištěna důvěrnost, dostupnost a integrita spravovaných informací používaných ve vnitrostátních registrech.

Příležitost pro české podniky v oboru vojenského letectví se naskýtá například v systémech hlídání pozemních hranic, v dodávkách komunikačních zařízení pro vojenská letadla a v posledních letech roste poptávka také po dronech a bezpilotních letounech.

Vesmírný průmysl

Chile v současnosti pracuje na budování svého vlastního Národního satelitního programu (SNSAT). Program má za cíl nahradit dosavadní satelit Fasat-Charlie, který již ukončil svou životnost. Dále umožní výrobu, vypuštění a uvedení do provozu dvou nových satelitů s vysokým rozlišením, z nichž jeden bude konstruován přímo v Chile.

Důležitým krokem je oprávnění stavby pro Satelitní pozemské stanice, které se budou nacházet v Santiagu, Punta Arenas a jedna mobilní také v Antofagastě. Budou mezi sebou propojeny a umožní tak decentralizovaný přístup k satelitním snímkům a zvýší možnost mezinárodní vesmírné spolupráce.

Společně s tímto projektem dochází k pokroku v modelu správy chilského vesmírného systému, který bude zahrnovat nový institucionální rámec. Ten povolí efektivní spolupráci a integraci mezi různými veřejnými službami. Na projektu se budou podílet chilské univerzity, dále bude zapojen národní průmysl a obranný sektor země.

Z 10 satelitů, které budou systém SNSAT tvořit, 8 bude konstruováno v Chile. Dva satelity v roce 2023, tři v roce 2024 a další tři v roce 2025. Všechny mají jako hlavní úkol sledování teritoria, ale navíc budou mít několik užitečných funkcí komunikace a monitoringu životního prostředí.

Nebudou sloužit pouze na pozorování Země, ale některé z nich budou sloužit také k pozorování vesmíru, přesněji k pozorování vesmírného odpadu a také ke studiu vesmírného klimatu.

Pokud bude již v Chile vyráběn a operován tento typ satelitů, zbývá pouze možnost posílat je do vesmíru, ale to je záležitost až druhé fáze programu. Ten je naplánován celkově na 15 let. Prvních pět bude zaměřeno na kapacitu výroby a operací satelitů a zlepšení kapacit na studium vesmírného klimatu a bezpečnosti satelitů.

Ve druhé fázi, která by měla začít v roce 2026, je hlavním úkolem urychlit vývoj zasílání satelitů do vesmíru. Cílem je dostat satelity 100 až 200 km vysoko do vesmíru, a později také výše. V souvislosti s druhou fází je zmiňována potřebu zlepšení autonomní komunikace, kterou by měl vesmírný program a instalace všech satelitů přinést. To je pro rozlehlou ekonomiku a zemi často zasaženou zemětřesením, jako je Chile, velmi důležité. Díky tomu bude pokryt také prostor, kam optická vlákna nedosahují.

Dále se změna bude týkat také navigačních systémů. V této oblasti se jedná o možnost vysoké úrovně národního rozvoje.

V Chile se velké oblibě těší sportovní střelné zbraně a krátké střelné zbraně k sebeobraně. Export střelných zbraní pro civilní sektor, který nadále nabízí značný potenciál růstu.

V Chile je od roku 2019 implementován dlouhodobý plán Plan Chile sobre Rieles. Jedná se o ambiciózní projekt na stavbu nových železničních tratí s dlouhodobými investicemi. Plán zahrnuje více než 25 projektů, které v železniční dopravě dovolí ztrojnásobit množství pasažérů až na 150 milionů osob, v nákladní vlakové dopravě až na 21 milionů tun nákladu ročně.

V rámci plánu již byly uvedeny do provozu nové soupravy na trati Santiago-Rancagua, které jsou vybaveny nejnovějšími technologiemi. Kromě těchto souprav se chystá ještě nové železniční spojení do města Melipilla či nasazení nových vlakových souprav v regionu Biobío a La Araucanía. 

Obnova a rozšiřování metra v Santiagu

V dubnu 2023 byl zaveden nový model vlaku Los Libertadores, dále pak byly nasazeny nové modelů vlaků NS16 do provozu na Lince 5 a 2. Plánuje se rovněž obnova a modernizace eskalátorů a celých stanic, které byly poničené zejména v průběhu říjnových protestů v roce 2019.

Do rekonstrukce metra je zahrnuto také zlepšení infrastruktury bezpečnosti celého metra a oprava vozů poničených díky vandalismu. Navíc se počítá s rozšířením tunelů pro Linku 3. Dále byly zahájeny stavební práce na 4 stanicích Linky 2. V roce 2021 byla zahájena výstavba nové plánované Linky 7.

Projekt Teleférico Bicentenario

Jedná se o novou lanovou dráhu, která bude součástí běžné veřejné dopravy a bude schopna snížit nejen znečišťování ovzduší, ale také snížit přetíženou pozemní dopravu a čas přepravy.

Unikátní projekt 3,2 km dlouhé lanovky vedoucí částmi Las Condes, Providencia, Vitacura a Huechuraba vytvoří jedinečnou trasu od Costanera Center přes hory do Ciudad Empresarial. Cestu, která aktuálně trvá 40–45 minut, bude možné absolvovat za 13 minut. Lanovka bude mít 4 stanice, poháněna bude výhradně elektrickou energií s vysokým podílem energie z obnovitelných zdrojů a kapacita je plánována až pro 6000 lidí za hodinu.

Významně tak uleví dopravě v této části města. Denně se totiž do Ciudad Empresarial přemisťuje z městské čtvrti Providencia a sousední Las Condes několik tisíc lidí. Město připravuje celkem 146 kabin, z nichž každá převeze maximálně 10 lidí, o víkendech a svátcích je mohou využívat také lidé jedoucí za sportem a bude povoleno převážet kola. 

Stavba byla zahájena v roce 2023 a její první provizorní provoz je naplánován na duben 2025. Pro veřejnost by měla být lanovka spuštěna oficiálně v říjnu 2025. Společnost budující lanovku obdržela od místní investiční banky dlouhodobou půjčku v hodnotě 100,5 milionů USD, aby mohl být projekt realizován.

Státní podpora pro VV&I se řídí Národní politikou pro vědu, technologie, znalosti a inovace a z ní vycházejícím Akčním plánem. Podpora je poskytována přes řadu programů především pod patronací Ministerstva pro vědu, technologie, znalosti a inovace, Národní agentury pro výzkum a vývoj (ANID) nebo státní společnosti CORFO s širokým záběrem od programů pro start-upy přes sdílení informací po výzkumné granty. Aktuálně přispívá k podpoře česko-chilské vědecké spolupráce vzájemná dohoda mezi Akademií věd ČR a chilskou agenturou ANID a také bilaterální meziuniverzitní dohody.

Zelené technologie

Chile bylo identifikováno v řadě studií (mj. McKinsey & Company) jako země s největším potenciálem pro výrobu zeleného vodíku (GH2) s nejnižšími náklady díky ideálním podmínkám pro získávání energie z obnovitelných zdrojů, tj. především solární a větrné). Na severu Chile se nachází zóna s nejvyšší mírou slunečního záření na planetě Zemi (region Antofagasta), na jihu (region Magallanes) zase panují ideální podmínky pro velkokapacitní větrné turbíny a i v centrální oblasti v okolí hlavního města Santiaga je výroba elektřiny v solárních parcích levnější než fosilní paliva. Celkem má Chile potenciál pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 1.800 GW, což odpovídá 70-tinásobku současné míry spotřeby celé země. A proto je zde i obrovský potenciál pro výrobu, využívání a vývoz GH2 do celého světa. 

Odklon od fosilních paliv a přechod na obnovitelné zdroje (vč. GH2) patří k prioritám chilského státu, jak je uvedeno v Národní strategii pro GH2. I proto je do tohoto odvětví směřováno velké množství finančních prostředků a pobídek k přilákání investorů a nejmodernějších technologií, ať už ze strany Chile (CORFO), mezinárodních institucí (vč. Evropské unie, BID, ad.) či jednotlivých zemí (např. Německo). Zájem má Chile nyní především o nejmodernější technologie pro solární a větrné elektrárny; modernizaci přenosové soustavy; výrobu, přepravu a skladování H2; přestavbu dopravních prostředků na H2 pohon a další související obory.

Chile má také jedny z největších známých světových zásob lithia, tzv. kovu budoucnosti zejména pro oblast elektromobility. Těžba lithia v Chile na rozdíl od ostatních zemí probíhá povrchově, nikoliv hlubině, což znamená především značné finanční úspory. Očekává se, že v budoucnu bude těžba lithia společně s těžbou mědí tvořit páteř chilské ekonomiky.

Antarktický výzkum

Chilský antarktický institut INACH buduje ve městě Punta Arenas mezinárodní výzkumné a laboratorní centrum CAI – Centro Antártico Internacional, které by v budoucnu mělo vytvořit zázemí pro vědecké pracovníky z celého světa, kteří se věnují antarktickému výzkumu. CAI by mělo začít fungovat v roce 2026, což také představuje příležitost pro ČR.

V roce 2024 bude Chile hostitelem největší světové vědecké antarktické konference SCAR (Scientific Committee On Antarctic Reasearch), která se uskuteční v druhé polovině roku v chilském Pucónu (v roce 2022 pořádala virtuální konferenci Indie).

Astronomie a výzkum vesmíru

Chile je ve světě známé jako země s nejlepšími podmínkami pro pozorování vesmíru a existuje zde řada výzkumných center a laboratoří na světové úrovni. 

Například radioteleskop ALMA je světovým unikátem. Jedná se o jedinečný příklad úspěšné mezinárodní spolupráce skupiny států, zejména zemí sdružených v ESO (včetně ČR), USA (National Science Foundation), Kanady (National Research Council of Canada), Japonska (National Institute of Natural Sciences), Koreje, Tchaj-wanu a samozřejmě Chile. Radioteleskop slouží ke studiu záření z nejchladnějších objektů ve vesmíru. ALMA pracuje jako jeden teleskop v revolučním designu, skládá se z 66 vysoce přesných antén umístěných na vzdálenost přes 16 km na náhorní plošině Chajnantor s nadmořskou výškou přes 5 tisíc metrů nad mořem.  Systém je schopen zkoumat vesmír na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách s nesrovnatelnou citlivostí a rozlišením. Je to největší existující pozemní astronomický projekt realizovaný v celosvětové spolupráci, zároveň jedna z nejvýše položených astronomických observatoří na světě. ALMA je nejvýkonnější dalekohled pro pozorování chladného vesmíru, především molekulárního plynu a prachu, na světě.  ALMA se zaměřuje na zkoumání stavebního materiálu hvězd, planetárních systémů, galaxií a života. Díky tomu, že vědcům poskytuje detailní snímky hvězd a planet rodících se v oblacích plynu, nebo detekcí vzdálených galaxií tvořících se na okraji pozorovatelného vesmíru, které pozorujeme tak, jak vypadaly před deseti miliardami let, umožňuje astronomům zodpovídat nejvýznamnější otázky našeho kosmického původu.

Další příležitosti pro hlubší spolupráci ve vědě a výzkumu jsou mj. v oblastech detekce a měření radonu, teoretické a experimentální fyziky, technologií pro hlubokou podzemní laboratoř (projekt výstavby společné jihoamerické podzemní laboratoře ANDES) a přírodních věd (botanika, geoekologie, hydrologie atd.).