Chorvatsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Chorvatská republika se po rozpadu Jugoslávie a vyhlášením nezávislosti dne 25. června 1991 stala demokratickou parlamentní republikou. Výkonná moc je v rukou prezidenta a vlády. Prezident je volen na období pěti let v přímých prezidentských volbách, od února roku 2020 úřad prezidenta zastává Zoran Milanović. Dne 17. 4. 2024 se v Chorvatsku konaly parlamentní volby, ve kterých zvítězilo Chorvatské demokratické společenství (HDZ). 

Vládnoucí koalice disponuje v parlamentu jen těsnou většinou 78 ze 151 hlasů. Do voleb výrazně zasáhly spory mezi prezidentem a vládou, zejména do oblasti obrany a zahraniční politiky. Teritoriálně je chorvatská zahraniční politika definována členstvím v EU a NATO a blízkostí regionu západního Balkánu. Tradiční roli v chorvatské zahraniční politice hraje transatlantická vazba na USA a v posledních letech také snaha přiblížit se francouzsko-německému jádru EU.

Chorvatsko je od 1. ledna 2023 v eurozóně a v Schengenském prostoru, úspěšně pokračují přístupová jednání do OECD. Podle parity kupní síly dosáhlo 76 % průměrného HDP EU. 

Ekonomika je silně závislá na cestovním ruchu, na HDP se podílí téměř 25 %. Chorvatsko v roce 2023 navštívilo na 16,9 mil. zahraničních turistů s počtem přenocování 84,3 mil. nocí (o 9,7 % více než v roce 2022, je to však 96 % rekordní sezóny roku 2019), příjmy z turistiky do státního rozpočtu v roce 2023 činily 14,6 mld. EUR. Co se týče letošní sezóny, očekávání jsou také optimistická.

Loňský rok byl pro chorvatskou ekonomiku dobrý, ekonomika vzrostla o 2,8 % (nominální HDP v roce 2023 představoval 81,88 mld. USD). Pro porovnání, v roce 2021 ekonomika vzrostla o úctyhodných 13,8 % (největší ekonomický růst v dějinách země). O to byl tento růst impozantní, neboť z pandemie v roce 2020 vyšla chorvatská ekonomika v poklesu ve výši -8,1 %. HDP by měl podle ekonomů v nejbližších letech růst v rozmezí 2,8 % – 3,1 % ročně. Sankce EU na Rusko v důsledku ruské agrese na Ukrajině chorvatskou ekonomiku zásadně neovlivnily.

Na konci roku 2023 veřejný dluh představoval 73,5 % HDP země, což je pokles o 2,9 % ve srovnání s rokem 2022. Za rok 2023 Chorvatsko mělo kladný státní rozpočet ve výši 0,4 % HDP (v roce 2022 to bylo -2,5 % HDP). Inflace za rok 2023 činila 8,1 %. Od listopadu roku 2022, kdy dosáhla rekordních 13,5 %, se inflace snižuje (v dubnu t. r. dosáhla 3,7 %).

Chorvatský vývoz v roce 2023 podle chorvatských statistik nominálně poklesl o 5,1 % a dosáhl 22,9 mld. EUR, poklesl i dovoz (o 5,8 % na 39,5 mld. EUR), pokrytí dovozu vývozem činilo 58 %. Jedná se o první významný pokles chorvatského zahraničního obchodu od recese v roce 2009. Obrat činil 62,4 mld. EUR, deficit obchodní bilance -16,6 mld. EUR. Ten je kompenzován přebytkovou bilancí služeb a cestovního ruchu ve výši 1,9 mld. EUR (3,4 % HDP). Chorvatsko nejvíce exportuje do Itálie (13 %), Slovinska (12 %) a Německa (11 %). Vyváží se především stroje a zařízení, chemické a minerální produkty. Co se týče importu, nejvíce se dováží z Německa (15 %, pokles se této země netýkal), z Itálie (13 %) a ze Slovinska (11 %). Importu dominují dopravní prostředky, stroje a zařízení, kovy, léčiva a petrochemické produkty. Podíl mezinárodního obchodu na HDP země činí 53,4 %.

Obchodní výměna mezi ČR a Chorvatskem za rok 2022 poprvé překročila hranici 1 mld. (1 090,3 mil. EUR), tento trend pokračoval i v roce 2023, kdy dosáhla 1 217,9 mil. EUR. Hodnota českého exportu činila 971,5 mil. EUR, za posledních deset let se zvýšila téměř tři krát. ČR vykazuje s Chorvatskem tradičně kladnou obchodní bilanci (za rok 2023 činila 725,1 mil. EUR). Českému exportu dominují automobily a díly, telefonní přístroje, přístroje pro vysílání a komunikaci, čisticí prostředky, stroje automatického zpracování dat, léky, elektrické integrované obvody, živý dobytek. Perspektivními sektory jsou dopravní průmysl a infrastruktura, železniční a kolejová doprava, vodohospodářský a odpadní průmysl, energetika, zdravotnictví a cestovní ruch.

V Chorvatsku se běžné obchodní zvyklosti nikterak neodlišují od standardních jihoevropských obchodních zvyklostí. Je vždy dobré se informovat o teritoriu a situaci v oboru. Je dobré se snažit obchodní kulturu založit na serióznosti a čestnosti, důležité je vybudování osobních vztahů. Zvláště v případě státních zakázek je základním předpokladem mít kvalitního obchodního zástupce, který místní trh velmi dobře zná. Ze strany chorvatských partnerů je třeba počítat s reakcemi, které nejsou vždy rychlé, je třeba být trpělivý a vytrvalý. Osobní přítomnost a jednání je vždy lepší než e-mailová komunikace.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Chorvatsko (422.88 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Chorvatsko (MZV) (241B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Prezident: Zoran Milanović, prezident je volený na pět let, poslední volby proběhly ve dvou kolech v prosinci roku 2019 a v lednu 2020. Příští prezidentské volby se uskuteční v prosinci 2024 / lednu roku 2025.

Předseda vlády: Andrej Plenković. Současná vláda byla schválená 17. května 2024 (volby se konaly 17. dubna 2024), je složená z umírněné středopravé proevropské Chorvatské demokratické unie (HDZ), která ve volbách získala nejvíce hlasů (v nové vládě má 15 ministrů) a pravicového Vlasteneckého hnutí (DP). které řídí 3 ministerstva. V pořadí 16. vláda se opírá o většinu 78 mandátů, podporují ji i čtyři poslanci za etnické menšiny (včetně poslance za českou a slovenskou národnostní menšinu Vladimíra Bílka, jenž by měl zůstat nadále předsedou poslaneckého klubu za menšiny). Parlament (Hrvatski Sabor) je jednokomorový a má 151 křesel.  Vítězem voleb, kterých se zúčastnilo 62,3 % voličů, se stala HDZ premiéra A. Plenkoviče, získala 61 křesel, spolu s DP, která má 12 křesel, bude vláda mít většinu 78 poslanců. Je to v pořadí již třetí vláda A. Plenkoviće, který tak je nejdéle vládnoucím premiérem samostatného Chorvatska, (v čele vlády stojí od října 2016).

Místopředsedové vlády:

• Ministr chorvatských veteránů: Tomo Medved (HDZ)
• Ministr financí: Marko Primorac (Nezávislý)
• Ministr vnitra: Davor Božinović (HDZ)
• Ministr obrany: Ivan Anušič (HDZ)
• Ministr územního plánování, výstavby a státního majetku: Branko Bačić (HDZ)
• Ministr pro moře, dopravu a infrastrukturu: Oleg Butković (HDZ)
• Ministr demografie: a přistěhovalectví: Ivan Šipić (DP)

Členové vlády:

• Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu: Josip Dobro (DP)
• Ministryně kultury a médií: Nina Obuljen Koržinek (HDZ)
• Ministr hospodářství: Ante Šušnjar (DP)
• Ministryně  ochrany životního prostředí a zelené tranzice: Marja Vučković (HDZ)
• Ministr zahraniční a evropských věcí: Gordan Grlić-Radman (HDZ)
• Ministr zdravotnictví: Irena Hrstić (HDZ)
• Ministr spravedlnosti, správy a digitální transformace: Damir Habijan (HDZ)
• Ministr práce, důchodového systému, rodiny a sociální politiky: Marin Piletiić (HDZ)
• Ministr pro regionální rozvoj a fondy EU: Šime Erlić (HDZ)
• Ministr vědy, školství a mládeže: Radovan Fuchs (HDZ) 
• Ministr cestovního ruchu a sportu: Tonči Glavina (HDZ).

Politické tendence a výhled

Nová vládnoucí koalice (HDZ a DP) má v parlamentu (Saboru) parlamentní většinu, disponuje 78 z celkových 151 hlasů. Do politické dynamiky především v posledních dvou letech výrazně zasahují spory mezi prezidentem a premiérem / vládou, zejména co se týče oblasti obrany a zahraniční politiky. Volby do Evropského parlamentu se v Chorvatsku budou konat 9. června 2024. Po vstupu do eurozóny a Schengenského prostoru v lednu roku 2023, se nyní Chorvatsko zaměřuje na vstup do OECD a vyrovnává se s výraznou závislostí hospodářství na cestovním ruchu, který vytváří asi pětinu HDP.

Teritoriálně je chorvatská zahraniční politika definována členstvím v EU a NATO. Tradiční roli v zahraniční politice hraje transatlantická vazba na USA a v posledních letech také snaha přiblížit se francouzsko-německému jádru EU. Chorvatsko podporuje přijímání nových členů do EU i do NATO s cílem stabilizovat region, se kterým přímo sousedí (Bosna a Herzegovina, Srbsko).

1.2. Zahraniční politika země

Chorvatská zahraniční politika se v posledních dvaceti letech zaměřovala na integraci země do euroatlantických struktur, zejména do Evropské unie a do NATO. Aby získala přístup k evropským a transatlantickým institucím, musela se vyrovnat s mnoha negativními dopady rozpadu bývalé Jugoslávie a také občanské války, která následovala. Současně musela zlepšovat a udržovat dobré vztahy se svými sousedy.

Chorvatsko navázalo diplomatické vztahy se 194 zeměmi, v roce 2023 mělo síť 57 velvyslanectví, 30 konzulátů a 8 stálých diplomatických misí v zahraničí. Kromě toho v Chorvatské republice nyní působí 56 zahraničních velvyslanectví a 67 konzulátů a dále několik kanceláří mezinárodních organizací, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Světová banka (WB), Světová zdravotnická organizace (WHO), Rozvojový program OSN (UNDP), Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) a UNICEF.

Hlavními cíli chorvatské zahraniční politiky je posílení vztahů se sousedními zeměmi, rozvoj mezinárodní spolupráce a podpora chorvatské ekonomiky. Chorvatsko přistoupilo k Evropské unii dne 1. července 2013, což znamenalo konec procesu zahájeného v roce 2001 podepsáním dohody o stabilizaci a přidružení a podáním žádosti o členství v EU v roce 2003. Chorvatsko bylo pozváno ke členství v NATO v roce 2008 a formálně vstoupilo do aliance 1. dubna 2009. Od 1. ledna 2023 Chorvatsko vstoupilo do Schengenského prostoru a do eurozóny. Prioritou vlády je rovněž vstup do prestižní OECD.

Současnými chorvatskými cíli v zahraniční politice je i aktivní role v institucích EU a především v regionu, spolupráce s partnery v NATO a posílení multilaterální a bilaterální spolupráce. Chorvatsko má zejména s přímo sousedícími zeměmi řadu nevyřešených bilaterálních otázek. Specifický zájem má Chorvatsko o dění v sousední Bosně a Hercegovině, kde Chorvatsko podporuje politické zájmy především bosenských Chorvatů. Se Srbskem jsou vzájemné vztahy zatíženy celou řadou minulostních otázek. S Čínou jsou udržovány pozitivní a relativně aktivní vztahy, a to i v kontextu spolupráce zemí střední a východní Evropy (tzv. formát 17+1). Čínské firmy se v uplynulých letech zúčastnily desítky výběrových řízení na výstavbu/provoz dopravní infrastruktury (dálnice, železnice, hlubokomořský terminál přístavu Rijeka). Jediným úspěchem je však zatím vítězství firmy CRBC v dubnu 2018 v tendru na stavbu mostu z pevniny na poloostrov Pelješac v hodnotě přes 265 mil. EUR. Most byl uveden do provozu v červenci roku 2022.

1.3. Obyvatelstvo

Demografické trendy v Chorvatsku jsou dlouhodobě negativní, země zaznamenává odliv obyvatelstva, každý rok klesá o téměř 10 tis. lidí (za posledních 13 let zemi opustilo téměř 130 tis. osob mladších 35 let). Statistický úřad zveřejnil v lednu roku 2022 výsledky sčítání lidu, které proběhlo na podzim 2021. Chorvatsko přišlo o 9,25 % obyvatel, došlo ke značnému poklesu populace ze 4,28 mil. na 3,85 mil. (51,8 % je žen a 48,2 jsou muži). Průměrný věk obyvatel je 44,3.

Počty se snížily ve všech chorvatských krajích (župách), včetně hlavního města Záhřebu (zde je pokles nejnižší, ale přesto za 10 let činí -2,54 %, nyní zde žije 770 tis. obyvatel). Nejvíce lidí odešlo z východní části země (Slavonie). Ve srovnání s rokem 1991, kdy Chorvatsko vyhlásilo nezávislost (tehdy v zemi žilo 4,78 mil. osob), je to snížení o 18,7 %. Nejpostiženější je Vukovarsko-srijemská župa (-19,54 %, oblast si nese značné trauma z války v letech 1991–1995) a Sisačko-moslavacká župa (-18,49 %, která také byla zasažena válkou a poválečným exodem Srbů a navíc také ničivým zemětřesením v roce 2020). Sever země (Záhřeb, Zagorje, Mezimuří), severozápad (Istrie) a jih země (Dalmácie) jsou poklesem obyvatelstva zasaženy méně.

Negativními demografickými trendy je stejně zasažena i česká komunita. Nejvíce chorvatských Čechů žije v Bjelovarsko-bilogorské župě, jejíž celkové obyvatelstvo podle výsledků sčítání kleslo za 10 let o 14,59 %. V zahraničí, kromě západní Evropy (kde žije přibližně 1 mil. Chorvatů), našlo nový domov až 4 mil. osob chorvatského původu (zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a v Austrálii).

Chorvatský pracovní trh představuje 1,7 mil. osob, podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí zhruba 51 %, což je jeden z nejnižších v EU.

Etnické složení:

Z hlediska etnického složení tvoří naprostou většinu obyvatelstva Chorvaté (90,42 %). Jediná menšina, která tvoří více než jedno procento obyvatelstva jsou Srbové (4,4 %), Bosňáci (0,73 %), Italové (0,42 %), Albánci (0,41 %), Romové (0,40 %), Maďaři (0,33 %), Slovinci (0,25 %) a česká menšina, která představuje 0,22 % obyvatel země.

Hustota zalidnění: 73 osob/km².

Co se týče náboženského složení obyvatelstva, 86,28 % představují katolíci, 4,44 % pravoslavní, 1,47 % muslimové, 3,81 % jsou bez vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Chorvatské ekonomice se přes všechny nejistoty vnějšího prostředí dané  dřívější energetickou krizí a ruskou agresí na Ukrajině, situací na Blízkém východě a vyšší inflací poměrně daří. Za rok 2023 ekonomika vzrostla o 2,8 % (v listopadu 2022 byl zaznamenán růst ve výši 13,5 %, jednalo se o nejvyšší meziroční nárůst v historii země). O to více byl růst impozantní, neboť z pandemie vyšla chorvatská ekonomika v roce 2020 s propadem HDP ve výši -8,5 %. V letech 2024–2028 by hospodářství mělo růst tempem 2,8–3,1 %.

Ekonomika je silně závislá na službách a cestovním ruchu (na celkovém HDP se podílí téměř 25 %). Inflace za rok 2023 činila 8,1 %. Od srpna loňského roku, kdy byla 7,8 % se snižuje, za měsíc duben t. r. dosáhla úrovně 3,7 %, což je v porovnání se zeměmi eurozóny ale stále vyšší hranice. HDP na obyvatele (podle parity kupní síly) loni činila 40 280 USD. Míra nezaměstnanosti za rok 2023 dosáhla 6,1 %, v nejbližších letech by se podle prognóz měla držet na podobné úrovni (5,7 % – 5,5 %).

Chorvatsko je od 1. ledna 2023 členem eurozóny, země vstoupila i do Schengenského prostoru a úspěšně vede přístupová jednání do OECD. To vše je velmi pozitivní k dalšímu rozvoji obchodních a investičních záměrů.

V roce 2023 Chorvatsko navštívilo na 17,5 mil. turistů, což je téměř 90 % v porovnání s rokem 2019, kdy do země přicestovalo rekordních 19,6 mil. turistů. Nejvíce turistů přijelo ze SRN, Rakouska, Itálie, Slovinska a Polska. ČR je na 5. místě, Chorvatsko loni navštívilo na 894 tis. českých turistů s počtem přenocování 5,94 mil. nocí. V reakci na inflační tlaky chorvatská vláda v minulých letech zavedla řadu fiskálních opatření., byla snížena daň z přidané hodnoty na plyn (z 25 % na 5 %), na teplo (z 25 % na 13 %) i na potraviny (z 25 % na 5 %). V oblasti cen pohonných hmot vláda stanovuje ceny na každé dva týdny.

Deficit státního rozpočtu v roce 2023 podle předběžných údajů činil nepatrných -0,1 % HDP, veřejný dluh na konci roku 2023 činil 48,2 mil. EUR a klesl na 63,5 % HDP (z 67,8 % v roce 2022). Letos by se měl snížit na 62,4 % a v roce 2025 na 56,9 %. Běžný účet platební bilance za loňský rok byl v deficitu -525 mil. USD. Chorvatská obchodní bilance je dlouhodobě deficitní, což vyrovnává bilance služeb, která je díky cestovnímu ruchu naopak výrazně přebytková.

Nejdůležitějšími zahraničně obchodními partnery Chorvatska jsou členské státy EU, obchod s EU představuje kolem 70 % celkového vývozu a přibližně 80 % dovozu. Mezi hlavní exportní komodity patří stroje a dopravní zařízení, chemikálie, minerální paliva, maziva a oleje, potraviny, živá zvířata a tabák. Hlavními obchodními partnery jsou SRN, Itálie, Slovinsko, Rakousko a Srbsko.

Tabulka – základní makroekonomické ukazatele Chorvatska

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Deficit státního rozpočtu v roce 2023 podle předběžných údajů chorvatského Statistického úřadu (DZS) činil -0,7 % HDP (-528 mil. EUR). V roce 2022 vláda vykázala přebytkem 88 mil EUR (0,1 % HDP). Veřejný dluh na konci roku 2023 činil 48,2 mld. EUR, což je 63,50 % HDP (z 67,8 % HDP v roce 2022, kdy činil 46,3 mil. EUR).

Chorvatská národní banka (HNB) předpokládá, že veřejný dluh by se měl v následujících letech dále snižovat (na 62,4 % HDP v letošním roce a v roce 2025 by měl být 56,9 %). Deficit běžného účtu platební bilance v roce 2023 podle HNB činil -525 mil. USD (3,3 % HDP).

Úhrnný vnější dluh pode Chorvatské centrální banky na konci loňského roku činil 63,9 mld. EUR, což je 83,7 % HDP. Čistý zahraniční dluh Chorvatska na konci roku 2023 vzrostl a činil 2 601,8 mil. EUR, což je 3,4 % HDP. Devizové rezervy podle údajů HNB na konci roku 2023 činily 3,17 mld. EUR (v roce 2022 byly ve výši 27,9 mld. EUR). Nově zformovaná vláda premiéra Andreje Plenkoviće hodlá výhled veřejných financí a státního rozpočtu zachovat pozitivní.

2.3. Bankovní systém

Bankovnictví je považováno za jedno ze silnějších odvětví ekonomiky, především díky efektivní regulaci a relativně disciplinovaným dlužníkům. Bankovní sektor zahrnuje na dvacet bank a čtyři spořitelny vlastněné převážně silnými zahraničními finančními institucemi (jedenáct bank je v rukou bankovních domů z EU). Chorvatský bankovní systém je srovnatelný s ostatními zeměmi střední a východní Evropy. Poměr celkového kapitálu Chorvatska je nad průměrem EU, což činí bankovní systém relativně stabilní a odolný vůči ekonomické recesi. Úrokové sazby jsou však relativně vysoké (diskontní sazba nyní činí 3,75 %, v závislosti na riziku i více).

V Chorvatsku je vysoký podíl půjček. Mezi nejsilnější a největší banky patří Privredna banka Zagreb, od roku 2007 patří do skupiny Intesa Sanpaolo (Itálie), Zagrebačka Banka, kterou vlastní italský Unicredit Bank. Raiffeisenbank Hrvatska (RBA), založená v roce 1994, je ve 100% vlastnictví společnosti Raiffeisenbank Banking Group (Rakousko), dohlíží na síť 70 poboček ve 36 chorvatských městech. Erste banka byla založená v roce 2003, banka je členem skupiny Erste Group a spravuje 132 poboček a 635 bankomatů po celé zemi. OTP banka (dříve Splitska Banka), založená v roce 1965. Banka se sídlem ve Splitu je členem OTP Bank (Maďarsko). Hrvatska Poštanska Banka (HPB) – založená v roce 1992, je největší z domácích bank v Chorvatsku. Banka spravuje síť 55 poboček.

Průběžně aktualizovaný přehled chorvatských bankovních ústavů a spořitelen se nachází na webové stránce Chorvatské národní banky. Zde jsou uvedeny i bližší informace o jednotlivých bankách, včetně seznamu bank v konkurzním řízení. Ruskou banku Sberbank, d. d. v Chorvatsku po jejím letošním uzavření úspěšně převzala Nova Hrvatska Banka, d. d.

2.4. Daňový systém

Chorvatský daňový systém je poměrně přehledný a stabilní. Chorvatsko podepsalo s ČR Dohodu o zamezení dvojího zdanění v roce 1999. Určitou slabinou daňového systému je nejednoznačnost výkladu některých daňových zákonů.

Daň z příjmu právnických osob

Rezidenti jsou zdaňováni ze svých celkových příjmů, nerezidenti jsou zdaňováni pouze z příjmů v Chorvatsku. Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 18 % (příjmy nad 1 mil. EUR), daňoví poplatníci s ročním příjmem pod 1 mil. EUR jsou zdaněni sazbou 10 % (bylo sníženo z 12 % od 1. ledna 2021). Příjem z dividend nepodléhá v Chorvatsku dani z příjmů právnických osob. Avšak dividendy podléhají srážkové dani, s výjimkou dividend vyplácených rezidentskému subjektu.

Kapitálové zisky jsou zahrnuty do zdanitelného příjmu a zdaněny standardní sazbou daně z příjmu právnických osob. Příspěvky na sociální zabezpečení se skládají z příspěvků na důchod (hrazených zaměstnancem, ale srážených zaměstnavatelem) ve výši 20 % hrubé mzdy a zdravotní pojištění a zaměstnanost (hrazený a placený zaměstnavatelem) ve výši 16,5 % hrubé mzdy, celkem tedy je ve výši 36,5 %.

Daň z příjmu fyzických osob

Fyzické osoby (rezidenti) jsou zdaněny ze všech příjmů pokud mají trvalé bydliště nebo obvyklé bydliště v Chorvatsku. Nerezidenti jsou zdaněni pouze z příjmů z chorvatských zdrojů. Roční základ daně je celkový příjem ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti a jiných příjmů. Hrubý příjem se snižuje o platby příspěvků zaměstnance na důchod (20 % hrubého příjmu). Sazby jsou progresivní ve výši 20 % a 30 %. Příjmy do výše 1 700 EUR ročně jsou osvobozeny od daně z příjmu. Do příjmu 47 780,20 EUR ročně je daň ve výši 20 %, nad 47 780,20 EUR ročně pak 30 %. Úroky na spořicích účtech jsou zdaněné paušální 10 % sazbou.

Daň z přidané hodnoty (DPH) je uvalena na prodej zboží, poskytování služeb, pořízení zboží uvnitř EU a na dovoz. Standardní sazba je 25 % se sníženou sazbou 13 % a 5 %. Registrace pro účely DPH je povinná, pokud roční hodnota transakcí přesáhne 40 tis. EUR. Společnost se může zaregistrovat dobrovolně, pokud není dosaženo limitu, ale dobrovolná registrace je minimálně na dobu tří let. Chorvatský daňový systém nyní prochází novelizací zákona, projednává ho vláda a parlament. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Rok 2023 byl pro český export do Chorvatska opět velmi významný, Chorvatsko z ČR dovezlo zboží za 23,33 mld. Kč, což je vůbec historicky nejvyšší zaznamenaná hodnota. I chorvatské negativní saldo obchodu zaznamenalo nejvyšší hodnotu v novodobé historii (-17,40 mld. CZK). Obrat vzájemného obchodu i za loňský rok překonal hranici 1 mld. EUR (za loňský rok dosáhl 1 217,9 mil. EUR).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchod s EU představuje téměř 70 % celkového chorvatského obchodu. V roce 2023 Chorvatsko vyvezlo do EU zboží v hodnotě 13,9 mld. EUR, což je pokles oproti roku 2022 (z důvodu snížení obchodu se Slovinskem a Itálií). Hodnota dovezeného zboží z EU se zvýšila na 29,2 mld. EUR. Chorvatsko má se zeměmi EU tradičně negativní obchodní bilanci.

Zdroj: Eurostat, DZS

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obchod s třetími zeměmi představuje asi 30 % celkového obchodu. I s těmito zeměmi Chorvatsko vykazuje pasívní saldo bilance (za loňský rok ve výši -4,9 mld. EUR). Největší dovozci jsou Čína, Bosna a Herzegovina a Srbsko.

Zdroj: EIU, EU, DZS

3.2. Přímé zahraniční investice

Podle chorvatských statistických údajů celkové přímé zahraniční investice (PZI) za rok 2023 činily 2,71 mld. EUR. Hlavní investoři jsou tradičně z Nizozemska, Rakouska, Itálie, SRN a Švýcarska. Chorvatsko se snaží zahraniční investory podporovat, stále potýká s korupcí, nedokonalým právním systémem, úbytkem pracovní síly. Mezi hlavní přednosti naopak patří rozvinutá infrastruktura, vysoký potenciál sektoru cestovního ruchu, vzdělaná pracovní síla a strategická poloha. Co se týče českých PZI, jsou na vzestupu, ročně představují několik stovek milionů EUR.

Mezi největší investice patří pětihvězdičkový hotel na jadranském pobřeží Hilton Rijeka Costabella Beach Resort & Spa majitele JTH Holding, a. s. J. Třešňáka (2,7 mld. Kč.). Hotel má kapacitu více než 500 lůžek s výhledem na moře. Česká společnost DD Acquisition (CE Industries J. Strnada s podílem 65 % a Promet Group R. Materny s podílem 35 %) se stala strategickým investorem a partnerem chorvatského giganta Đuro Đaković ve Slavonském Brodě. Významná je i investice české společnosti RC Europe do logistického parku v Samoboru ve výši 100 mil EUR, stavba byla letos na jaře zahájena.

Důležité jsou i investice do elektráren, spalujících biomasu v Gospići, Županiji a Benkovaci (investice GEEN Holding do tří elektráren dosáhla 120 mil. EUR). Signum Group dokončila jeden z největších chorvatských akvaparků Aquacolors v Poreči (25 mil. EUR), J&T od roku 2013 vlastní Vaba Banku. V roce 2016 společnost Kofola koupila od chorvatské Podravky výrobce minerální vody Studenac a Sazka koupila v roce 2018 sázkovou společnost Super Sport. Agrofert vlastní 70 % akcií v chorvatské potravinářské firmě Agronom v Požega ve Slavonii. Společnost Box Now od roku 2022 provozuje síť výdejních automatů.

3.3. FTA a smlouvy

Chorvatsko je již od 1. července 2013 členem EU. Na jeho území tedy platí volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Dne 1. ledna 2023 se stalo členem Schengenského prostoru a dvacátým členem eurozóny, letos rovněž vstoupilo do Evropského stabilizačního mechanismu. Je členem WTO a nyní úspěšně vede přístupová jednání o členství v OECD. Co se týče smluv s ČR, v platnosti je celkem 24 smluv, které vstoupily v platnost před rokem 1989 (sukcese) a 43 bilaterálních smluv a protokolů o spolupráci uzavřených po vzniku ČR v roce 1993. Jedná se o smlouvy z oblasti hospodářství, kultury, školství a migrace osob. Úplný seznam je k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních a evropských záležitostí Chorvatska.

V ekonomické a turistické oblasti se vzájemný obchod mezi ČR a Chorvatskem řídí pravidly jednotného trhu EU. Mezi nejdůležitější patří tyto dokumenty:

• Memorandum o spolupráci mezi MPO ČR a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky (vstoupilo v platnost 6. 9. 2005)
• Dohoda mezi vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (vstoupila v platnost 27. 6. 2007)
• Protokol k Dohodě o podpoře a ochraně investic (vstoupil v platnost v srpnu 2009)
• Protokol ke Smlouvě mezi ČR a Chorvatskem o zamezení dvojího zdanění (vstoupil v platnost v červenci 2012).

V oblasti zahraničního obchodu dříve Chorvatsko uzavřelo FTA se Severní Makedonií (1997), Bosnou a Hercegovinou (2001), Švýcarskem (2002), Lichtenštejnskem (2002), Norskem (2002), Islandem (2002), Tureckem (2003), Albánií (2003), Srbskem, Černou Horou (v roce 2004) a Moldavskem (2004). Případná FTA a bilaterální či jiné smlouvy, vyjmenovat důležitou smluvní základnu a okomentovat ty nejdůležitější a popsat, co z toho pro vzájemný obchod vyplývá. Jako na člena EU se na Chorvatsko vztahují obchodní dohody EU.

3.4. Rozvojová spolupráce

Vychází z Národní rozvojové strategie Chorvatské republiky do roku 2030, kde jsou zmíněny geografické a sektorové priority rozvojové spolupráce (boj s chudobou, rozvoj vědy a techniky, vzdělání, zdravotnictví, ekonomický rozvoj a bezpečnost). V únoru 2024 Chorvatsko také přijalo nový zákon o mezinárodní rozvojové a humanitární pomoci. Celková oficiální rozvojová pomoc poskytnutá Chorvatskem (poskytovatel) v roce 2023 činila 94,4 mil. EUR. Chorvatsko zachovalo kontinuitu meziročního růstu financování rozvojové pomoci, programy představovaly 0,15 % HDP. 

Podle Strategie do roku 2030 Chorvatsko na rozvojovou spolupráci hodlá vynaložit 0,33 % HDP, hlavně formou různých grantů. Většina prostředků bývá převedena do rozpočtu EU pro rozvojovou spolupráci a do povinného příspěvku v Rozvojovém fondu EU na období do roku 2027 (fond ve výši 1 824,3 mil. EUR). Většina těchto chorvatských prostředků směřovala na rozvojovou spolupráci (částka 84 mil. EUR, tj. 89 %), zbývajících 10,4 mil. EUR (11 %) je určeno na humanitární pomoc, včetně pomoc uprchlíkům a asistence nevládním organizacím.

Bilaterální (dvoustranné) programy a projekty oficiální rozvojové pomoci byly v roce 2023 financovány částkou 17 mil. EUR, celkem bylo realizováno na 450 projektů. Nejvíce Chorvatsko podpořilo organizace v rámci systému OSN (UNDP, WHO, FAO, Montréalský protokol, UNESCO). Většina projektů rozvojové spolupráce byla realizována v prioritních zemích, ke kterým patří Bosna a Hercegovina (4,3 mil. EUR), především v oblasti zemědělství (98 projektů v hodnotě 558 tis. EUR), dále na Ukrajině, Albánii, v Turecku a v Jordánsku. Pomoc byla primárně zaměřena na podporu vzdělání a zdravotní péče.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Železniční průmysl a kolejová doprava 

Prioritní sektor vychází z Národní rozvojové strategie Chorvatska do roku 2030. Na modernizaci stávajících železničních tratí a výstavbu tratí nových vláda počítá s investicemi ve výši 110 mld. Kč. Pro české firmy existují příležitosti při revitalizaci 750 km železnic, v oblasti rekonstrukce, modernizace a výstavby nových železničních úseků, kolejových tratí, stanic, trakčního vedení, železničních mostů a tunelů, výměny automatizovaných výhybek, prodloužení nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, zabezpečovacího zařízení a v oblasti zajištění bezpečnosti železničních přejezdů. 

Pouze 10,5 % tratí je dvoukolejných a 37,5 % elektrifikovaných. Investiční plán do roku 2025 počítá se 47 mld. Kč, z čehož 75 % investic (35 mld. Kč) připadne na projekty spolufinancované ze strukturálních a investičních fondů EU. Ostatní projekty ve výši 11,4 mld. Kč mají být financovány z komerčních zdrojů. Od roku 2025 do roku 2030 se plánuje proinvestovat dalších 66,5 mld. Kč.

▶ Energetický průmysl

Národní energetická strategie Chorvatska do roku 2030 s výhledem do roku 2050 počítá s ambiciózními plány rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů energie a postupným přechodem na zelenou ekonomiku. Jde o investice ve výši 44 mld. Kč ročně. Šance pro české firmy existují při zavádění obnovitelných zdrojů energie, při budování větrných a solárních elektráren a při investicích do infrastruktury „Smart Cities“.

Chorvatsko plní cíle Pařížské dohody o klimatických změnách, do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů o 40 %, hodlá navýšit podíl obnovitelných zdrojů na 65,6 % v roce 2050. Bude investovat 1,4 mld. EUR do modernizace elektrické sítě a zvýšení obnovitelných zdrojů o 800 MW v roce 2026 a 2 500 MW v roce 2030. Podíl obnovitelných zdrojů se zvýší o 32 %. Obnovitelné zdroje energie mají kapacitu až 9 tis. MW větrné energie, 8 tis. MW sluneční. 

▶ Voda a životní prostředí 

Vodohospodářský sektor byl do nedávna zanedbávaný, dlouhodobě podfinancovaný (na kanalizaci je napojena jen polovina obyvatel země, ztráty z pitné vody ve vodovodních řadech stále běžně dosahují kolem 50 %). Modernizace je nezbytná, počítá se s investicemi ve výši 6,8 mld. Kč na modernizaci vodohospodářské infrastruktury do konce roku 2030. Příležitosti existují při výstavbě čistíren odpadních vod (nejen v řídce obydlených částech země), při dodávkách vodovodních rozvodů, environmentálních technologií, při výstavbě kompostáren a linek na zpracování biologicky rozložitelných odpadů, perspektivní jsou zařízení na zpracování průmyslových odpadů z kalů a odpadních vod.

▶ Zdravotnictví a farmacie 

Většina chorvatských zdravotnických zařízení potřebuje modernizaci, nutné jsou investice do kompletního moderního vybavení a zařízení nemocnic. Příležitosti existují i při výstavbě nových moderních nemocnic, zdravotně-rekreačních center, středisek a nově i wellness turistických zařízení. Pandemie ukázala mnohá slabá místa zdravotnického systému (nedostatečná vybavenost nemocnic, včetně prostředků urgentní medicíny). byla dokončena stavba nemocnic v Rijece a Bjelovaru (investice za téměř 2 mld. Kč). Vznikají tím příležitosti i pro dodávky vybavení pro jednotlivá specializovaná oddělení lékařskými přístroji a zařízeními (pro oční kliniky, gynekologicko-porodnické, zubní, kosmetické a chirurgické laboratoře, ve výši 250 mil. Kč).

Chybí rovněž ochranné oděvy, transportní a izolační prostředky, systémy dekontaminace, kvalitní medicínská lůžka. Nově se propaguje vznik zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelech (souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezónu z několika letních měsíců v podstatě na celý rok a reagovat i na poptávku po těchto službách z řad seniorů). Kromě vývozu klasických a speciálních léků je perspektivní i spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a testování léků. Zájem existuje i v oblasti rozvoje balneologických zařízení a o spolupráci v oblasti lázeňství.

▶ Zemědělství a potravinářství 

Zajímavé příležitosti existují v oblasti digitalizace zemědělství. Probíhá generační obměna zemědělců, která s sebou přináší zavádění nejmodernějších technologií, inovací a digitálních řešení. Stále jsou však aktuální i dodávky zemědělských strojů, traktorů, technologií a strojírenských výrobků. V souladu se Strategickým plánem společné zemědělské politiky na období 2023-2027 budou mít chorvatští farmáři k dispozici částku 3,5 mld. Kč. Vláda podporuje menší rozlohy polí, méně chemických hnojiv a postřiků, lehčí zemědělskou techniku. 

Existují šance pro dodávky pro privátní značky obchodních řetězců nebo pro zpracovatelský průmysl. Je možné zmínit dodávky mléka a smetany vzhledem k omezeným kapacitám chorvatských mlékárenských závodů. Exportní příležitosti jsou také v bio-potravinách (müsli, cereálie) a obecně v sortimentu zdravé výživy. Mohou se zde uplatnit i dodavatelé hnojiv a zemědělských strojů.

▶ Kulturní a kreativní odvětví & gaming 

Sektor nabízí investice do oblasti cestovního ruchu, který představuje téměř 25 % HDP země. byly uvolněny desítky mil. euro na realizaci mnoha turistických projektů. Příležitosti existují v oblasti v modernizace a rekonstrukce stávajících hotelů, sítí ubytování i ve výstavbě nových hotelů a turistických rezortů, včetně kompletní výbavy. Významné jsou dodávky pro vybavení hotelů, popřípadě investice do renovací ubytovacích kapacit. Potenciál je také při dodávkách sportovních potřeb a vybavení pro sportovní kluby a tělovýchovná zařízení. V květnu 2023 byl uzákoněn nový zákon o turismu.

České firmy se mohou uplatnit v oblasti poskytování služeb spojených s turistikou a cestováním, s ubytováním a servisem v restauracích a při rozvoji trajektové námořní dopravy (přístavy Rijeka, Zadar, Trogir, Split, Ploče), při modernizaci přístavišť a marín pro rekreační lodní a vodní sporty. A také při výstavbě vodních parků a nových hotelových komplexů (Zadar, Trogir, Poreč, Rovinj, Hvar). V Národní rozvojové strategii je mezi prioritami zmíněn i rozvoj zdravotní turistiky a jeho propojení se „zelenými“ městy. Chorvatsko podporuje vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelech. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezónu z několika letních měsíců na celý rok a reagovat i na poptávku po těchto službách z řad seniorů. Průmysl sdružuje na 20 tis. podnikatelů, zaznamenává růst.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Sektor informačních a komunikačních technologií se v Chorvatsku těší značné podpoře, vláda chce zvýšit jeho konkurenceschopnost. Do  oblasti vědy, výzkumu a inovací bylo investováno přes 800 mil. EUR, podpora VaV má však být větší. Podíl sektoru VaV, je v Chorvatsku zaměstnáno přes 40 tis. zaměstnanců, představuje 2,5 % HDP země (15 % v roce 2032). Zdroje financování jsou buď vlastní firemní (41,2 %), stát a regiony se na financování podílí 33,8 % (vysoké školy většinou financuje státní a regionální správa). Mezi hlavní oblasti VaVaI v Chorvatsku patří léčiva, biomedicína, zdravotnictví, přírodní vědy, technické vědy, elektromobilita, potravinářský průmysl. Příležitosti pro české firmy vyplývají z podpory vlády VaVaI, digitalizaci a virtualizaci podnikání.

Chorvatsko klade důraz na obory spojené s umělou inteligencí a informačními technologiemi souvisejícími s robotikou, vyspělou výrobou, či vodíkovou strategií. Vláda přijala Vodíkovou strategii do roku 2050, kde zdůrazňuje výhody rozvoje potenciálu vodíku v hospodářstvím, je v souladu s cíli evropské vodíkové strategie (i s Národní rozvojovou strategií Chorvatské republiky do roku 2030). 

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

V Chorvatsku se běžné obchodní zvyklosti nikterak neodlišují od standardních balkánských obchodních zvyklostí. Podobně jako v jiných jihoevropských zemích hraje významnou úlohu vnější dojem (vzhled, značkové oblečení, automobil, drahé hodinky), neformální prostředí pro jednání může být účinnější (restaurace), dochvilnost není dogma (toleruje se 10–15 min. zpoždění). Lze říci, že v čím jižnější části Chorvatska se obchodní jednání odehrávají, tím jsou výše zmíněné aspekty ještě výraznější.

4.2. Oslovení

Vhodné kontakty na potenciální obchodní partnery lze vyhledat nejlépe prostřednictvím placených místních nebo i globálních databází. Databáze zdarma obvykle nabízejí neaktualizované a neúplné údaje. Spoléhat jen na klasický portál Google a vyhledávání pomocí klíčových slov se také nedoporučuje, protože se někdy firmy na webu díky dobrému designu stránek tváří velmi seriózně, ale může jít buď klidně o zaniklé firmy nebo o malé firmy bez obchodních zkušeností a / nebo i o firmy, které nejsou finančně zdravé.

Vhodného partnera může pomoci vyhledat / doporučit buď obchodní úsek českého velvyslanectví v Záhřebu v případě, že hledaný partner je ze státního sektoru (instituce nebo firma), nebo zahraniční kancelář CzechTrade Záhřeb, pokud je potenciálním partnerem organizace nebo firma ze soukromého sektoru.

Velvyslanectví i agentura CzechTrade Záhřeb mají přístup k databázím, ve kterých mohou prověřit ekonomický a finanční status chorvatských firem a jejich historii. Vytipované firmy lze oslovit telefonicky, zaslat materiály e-mailem a následně opět telefonicky ověřit zájem o výrobek, službu, spolupráci, či osobní setkání. Je třeba mít na paměti, že chorvatské firmy a podnikatelé dost těžkopádně a ne včas reagují na e-mailové oslovení a je nutné kontaktování několikrát zdvořile a s nadhledem opakovat vícero kanály.

4.3. Obchodní schůzka

Je obvyklé první obchodní schůzku navrhnout e-mailem a poté potvrdit telefonicky s tím, že firma navrhne dva či více termínů a nechá chorvatského partnera si vybrat vhodný termín. Je běžné, že se první schůzka uskuteční v sídle chorvatského partnera během pracovní doby (9:00–16:00 hod.), následné schůzky mohou být v méně formálním prostředí. Na první schůzce se vyměňují vizitky a je možné předat drobné dary, či firemní upomínkové předměty (lahev vína, firemní USB s prezentacemi, firemní diář nebo kalendář). Firma by měla požádat o schůzku dva až šest týdnů předem v závislosti na úrovni setkání.

Pokud cílí na vedení firmy, je potřeba požádat s větším časovým předstihem. Chorvaté bývají velmi zdatní vyjednavači a jsou na jednání zpravidla dobře připraveni. Je proto důležité přijít na jednání s detailními znalostmi o nabízeném produktu / službě a je také důležité mít alespoň základní přehled o tomto segmentu v Chorvatsku.

Chorvatští partneři často kladou velmi odborné otázky, na které očekávají profesionální odpověď. Jednání s chorvatskými firmami je jinak v mnoha ohledech velmi podobné jednáním ve středoevropském prostoru a nevyznačuje se žádnými zvláštnostmi. V úvodu jednání se probírají často osobní témata (rodina, vlastní zkušenosti z Chorvatska) nebo aktuální ekonomická, mezinárodněpolitická, či i sportovní témata. Této části se věnuje zhruba třetina jednacího času. Ve zbylých dvou třetinách jednání se přejde k samotnému předmětu schůzky.

Chorvaté bývají při jednání přátelští a srdeční. Emocemi ale jinak šetří a bývají věcní. Malé odlišnosti lze zaznamenat na jihu v Dalmácii, kde je patrnější jihoevropský temperament. Během prvních formálních jednáních není vhodné nabízet ke konzumaci alkohol (pouze pokud je nabízena lahev kvalitního vína jako dar). U následných schůzek, když se partneři již sblížili, je alkohol vhodným tmelícím prostředkem. Jednání se vede ve formálním oblečení, tedy v obleku, košili a kravatě, v létě se toleruje košile bez kravaty.

Jednací tým by měl být složen pouze z lidí, kteří mají nějakou konkrétní roli při jednání a měl by dbát na to, aby počet osob na obou stranách stolu byl přibližně vyrovnaný. Vždy je proto potřeba dopředu projednat kolik osob se jednání zúčastní a nahlásit jejich jména a funkce ve firmě. Chorvatsko je sice silně patriarchální společnost, ale podobně jako v jiných evropských zemích při jednáních nedochází k diskriminaci žen.

4.4. Komunikace

V Chorvatsku se upřednostňuje osobní jednání před e-mailovou nebo telefonickou komunikací. Přesto, že velká část populace rozumí angličtině případně němčině), doporučuje se a je vhodné vést jednání v chorvatštině, např. za pomoci tlumočníka, kterého zpravidla zajišťuje strana, která požádala o schůzku. I prezentace v Power Point, či jiné firemní a produktové materiály nebo webové stránky by měly být v chorvatštině, nebo alespoň v angličtině (firmy by se měly vyvarovat zejména používání materiálů v srbštině).

Angličtina bývá v chorvatském ekonomickém a administrativním prostředí celkem běžným komunikačním prostředkem se zahraničními partnery. České velvyslanectví nebo zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Záhřebu může doporučit kvalitní překladatele / tlumočníky (i soudní), protože špatná kvalita překladu (např. s použitím výrazů z příbuzného srbského jazyka) může hned na začátku u chorvatských partnerů vyvolat určitou nevoli a neochotu ke komunikaci.

V rámci obchodního jednání jsou prakticky všechna konverzační témata povolena, ale je dobré vyhnout se diskuzi o válce, vztazích mezi Chorvaty a Srby, či o náboženství.

4.5. Doporučení

Je vhodné se vždy dobře informovat o teritoriu a o situaci v oboru, ve kterém česká firma / podnikatel podniká / působí. Velmi vhodná je důkladná příprava a získání relevantních informací. Doporučujeme vyhledat vhodného místního partnera, nejednat nikdy za jeho zády, být přátelský, férový, seriózní a korektní. Chorvatský trh je malý a jakékoliv negativní informace se rychle rozšíří (i do sousedních zemí). Je třeba být trpělivý a vytrvalý, investice do budování své obchodní pozice / značky se pak vyplatí.

Ačkoliv je angličtina používaná v mnoha firmách působících v mezinárodním byznysu, v případě prvního kontaktu a akvizičních materiálů je chorvatština jednoznačně lepší volba. Je třeba si však dát pozor na kvalitu oficiálních překladů, doporučujeme využít místní tlumočníky (rodilé mluvčí). Případné „srbizmy“ mohou způsobit velmi nepříjemné situace.

Nabídněte financování, které je zde vítané jako přidaná hodnota (finanční zdroje jsou zde dražší než v jiných zemích Evropské unie). Můžete se setkat se špatnou platební morálkou, požadujte proto akreditiv, či záruku. Běžný nástroj zajištění pohledávek je dlužní úpis („Zadužnica“). V Chorvatsku je splatnost 30 dnů vzácným minimem, 60 dnů standardem a 90 dnů a více vítanou výhodou. Osobní jednání Vaši potenciální chorvatští partneři vždy velmi ocení, jen písemná, či e-mailová komunikace je většinou ne moc efektivní. Vyplatí se být viděn a komunikovat osobně, než přes různé prostředníky.

Vyčleňte si na jednání dostatek času. Pokud po jednání následuje pozvání na oběd či večeři, určitě neodmítněte a počítejte s tím, že se může protáhnout i déle. Všechna konverzační témata jsou povolena, ale vyhněte se diskuzi o občanské válce a vztazích mezi Chorvaty a Srby. Stále jsou v Chorvatsku zaznamenávány potíže s korupcí, netransparentností veřejných zakázek, státní byrokracií i s preferencí místních firem. To vše postupně, ale pomalu slábne souběžně s implementací právního řádu EU.

4.6. Státní svátky

Státní svátky Chorvatské republiky:

• 1. leden – Nový rok
• 6. leden – Tři králové
• Březen – duben – Velikonoce (pohyblivé křesťanské svátky), 21. dubna 2025 (Pondělí velikonoční)
• 1. květen – Svátek práce
• 30. květen – Den státnosti
• Červen – Boží Tělo (pohyblivé), příští rok 19. června 2025
• 22. červen – Den protifašistického boje
• 5. srpen – Den vítězství a díkůvzdání vlasti a Den válečných veteránů
• 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie( Velika Gospa)
• 1. listopad – Svátek všech svatých
• 18. listopad – Den památky obětí občanské války
• 25. prosinec – 1. svátek vánoční svátek
• 26. prosinec – 2. svátek vánoční (Svátek sv. Štěpána).

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

V Chorvatsku působí celá řada prostředníků, menších, středních firem a podnikatelů, kteří se zabývají dovozem, distribucí, velkoobchodem i maloobchodní činností. Zjednodušená procedura a nízké náklady na založení firmy způsobily jejich růst. Mezi větší patří supermarkety Konzum, NAMA, GAVRILOVIĆ, PEVEX. V posledních letech došlo k rozšíření o zahraniční řetězce BILLA, LIDL, Kaufland, BAUHAUS. Interspar, METRO, mají rozsáhlou maloobchodní síť. U obchodních řetězců je nákup obvykle koncentrován do ústředí společnosti. Obecně se zde nedoporučuje malým/středním firmám zřizovat vlastní zastoupení, pokud to není z hlediska předmětu podnikání nutné. Vhodnější je využití místní firmy, partnera/společníka. Předem je třeba projednat otázku obchodní marže a zastupování sjednávat např. na základě výše procenta ze zisku. Vhodné je otázku výhradního zastoupení podmínit zkušební dobou. Důležité je také neformální spojení s místními firmami (projekční kanceláře, poradenské firmy, marketingoví specialisté). K dovozu potravinářských nebo zdravotnických výrobků je vhodné zapojit  distributora. Před zahájením vlastní obchodní činnosti se doporučuje si ověřit finanční stav firmy, velvyslanectví ČR v Záhřebu má přístup do databáze místních firem a může zjistit základní finanční stav konkrétní firmy. Spojení na obchodní úsek je možné najít v Kapitole 6 nebo na stránkách Velvyslanectví ČR Záhřebu. 

Chorvatské celní předpisy jsou přizpůsobeny normám EU. Na hranicích se sousedními státy EU neexistují celní kontroly a zboží dovezené z EU clu nepodléhá. Výrobky podléhající spotřební dani (pivo, víno, líh, tabákové výrobky a minerální oleje), jsou od spotřební daně osvobozeny, jen pokud jejich množství nepřekročí stanovenou hodnotu (viz http://europa.eu/youreurope/citizens/travel/index_cs.htm). Je však třeba hlásit jakoukoli hotovost přepravovanou přes hranice, pokud přesahuje 10 tis. EUR. Pro výkon práce v Chorvatsku občané ČR nepotřebují pracovní povolení. Při zaměstnání přesahujícím 3 měsíce je třeba si na základě přihlášení na Policii obstarat potvrzení o přechodném pobytu.  Celní sazby včetně dalších detailních informací týkajících se celních postupů a dokumentů je možno vyhledat na webu chorvatské Celní správy. Zákon o kontrole kvality určitých výrobků při jejich dovozu a vývozu stanoví postup při kontrole kvality výrobků (chorvatské normy), deklarace a potřebné označení výrobků, stanovený technický popis, označení výrobků dokládajícími atesty, homologaci a certifikaci výrobků. Ministerstvo hospodářství zajišťuje inspekci a kontrolu kvality prostřednictvím obchodních inspektorů. Náklady spojené s kontrolou kvality nese vývozce / dovozce. V případě, že kvalita neodpovídá, je dovozce povinen nejpozději však do 8 dnů od vyhlášení rozhodnutí, zboží odvézt zpět za hranice země. 

Ochrana domácího trhu

Chorvatsko členem EU a eurozóny, vztahují se na něj pravidla celní unie EU. Proto se níže uvedená pravidla vztahují pouze na třetí země (nikoli na ČR). Většina dovozních přirážek, kvót a netarifních omezení byla v souvislosti s platností Zákona o celních tarifech eliminována (NN č. 61/00 a 117/00, Nařízení o celním tarifu 2002 č. 113/01). Některé druhy zboží, které stanoví Ministerstvo hospodářství a další rezorty, je však možné dovážet pouze na základě licencí, zvláštního povolení. Jde o radioaktivní a chemické látky, zbraně a pyrotechnické materiály, umělecká díla a starožitnosti, drahé kovy, cenné papíry, poštovní známky, léčiva, i veterinární, drogy, papír, karton, některé zemědělské stroje). V zájmu ochrany domácího trhu vláda přijala rozhodnutí o určení výrobků, které podléhají při dovozu kontrole kvality (inspekce na celnici). Zboží musí odpovídat platným normám, být řádně označeno, zabaleno, musí obsahovat požadované dokumenty a certifikáty jakosti. Této kontrole podléhají potraviny, zemědělské výrobky, automobily, nábytek, textilie, cement, elektrotechnická zařízení, výtahy. U výrobků, které jsou předmětem jakostních kontrol, musí být vyznačen název výrobku, adresa výrobce / dovozce, čistá hmotnost, objem, informace o přísadách, způsob použití výrobku, skladování a další upozornění. Technicky náročné výrobky musí obsahovat návod k použití, seznam autorizovaných opravárenských firem, záruky. Označení na originálním balení výrobků musí být uvedeno v chorvatštině.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejrozšířenější formou společnosti v Chorvatsku je obdoba české spol. s r. o. (d.o.o., Društvo s ograničenom odgovornošću). D.o.o. za své závazky ručí základním kapitálem ve výši minimálně 2 500 EUR. Při založení je nutné splatit minimálně 625 EUR, zbytek do 1 roku. Založit ji může nejméně jeden společník (právnická, či fyzická osoba). Není možné provést založení společnosti jen na základě Plné moci, založení bankovního účtu, nutného k vložení základního kapitálu, musí provést jednatel společnosti osobně. Proces založení trvá průměrně 23 dní, náklady představují 560 EUR.

Akciovou společnost (d.d., Dioničko društvo) může založit a vlastnit jen jeden akcionář s tím, že minimální požadovaný kapitál činí 26 500 EUR (asi 700 tis. Kč).

Zahraniční firmy mohou v Chorvatsku zakládat dceřiné společnosti podle pravidel pro založení d.o.o. nebo d.d. Podobné je to i v případě zakládání poboček v Chorvatsku, které lze zřídit podle místního Zákona o společnostech. Hlavními podmínkami je prohlášení mateřské společnosti o záměru otevřít v zemi pobočku a dále poskytnutí záruky, že pobočka bude vykonávat činnosti shodné s mateřskou společností.

Joint Venture (J-V) mohou v Chorvatsku založit nejméně dvě, či více firem.

Všichni partneři zapojení do J-V musí podnik zaregistrovat u Chorvatského obchodního rejstříku a v tomto smyslu podepsat společnou dohodu. Musí také získat potřebný souhlas Chorvatské obchodní komory (HGK) a poté se zaregistrovat pro daňové účely.

Cizinec může na základě „Zákona o obchodu“ zakládat reprezentaci (Predstavništvo) za účelem průzkumu trhu, vykonávání propagačních a informačních činností a za účelem své prezentace. Reprezentace nemá statut právnické osoby, a tudíž nemá právo uzavírat smlouvy. Činnost může zahájit až na základě zápisu do Registru reprezentací zahraničních osob na chorvatském Ministerstvu hospodářství a po obdržení velmi důležitého svého daňového čísla, tzv. OIB (Osobni identifikacijski broj).

Další podrobné informace je možné nalézt na webu HITRO (služba pro zrychlenou komunikaci občanů a podnikatelských subjektů se státní správou). HITRO umožňuje občanům a subjektům jednodušší přístup k informacím a službám na jednom místě.

Nově existují i firmy (Adriatic Property Services, Virtual Office), které za úplatu provedou všechny nezbytné úkony k založení firmy nebo reprezentace, či mohou reprezentovat českou firmu i oni. I když lze většinu společností založit relativně snadno, doporučujeme vždy pro jistotu kontaktovat seriózní právní kancelář, která má se zakládáním firem zkušenosti.

5.3. Marketing a komunikace

V Chorvatsku jsou k dispozici všechny běžné prostředky reklamy (noviny, časopisy, TV, rozhlasové stanice, billboardy, plakáty, elektronická média, Direct Marketing, sociální sítě), které jsou poměrně široce využívány. Marketingu a komunikaci se zákazníky stále více dominuje internet, zejména sociální sítě jako Facebook, Twitter Instagram, LinkedIn.

Propagační techniky jako „Sales Promotion“, „Public Relations“ a obchodní veletrhy jsou také běžné a dosahují v regionálním srovnání celkem velmi dobré úrovně. Vedle státní televize jsou nejvhodnějšími médii pro reklamu celostátní periodika, jako jsou deníky Večernji list, Jutarnji List, Novi list, Poslovni dnevnik (www.poslovni.hr), Slobodna Dalmacija nebo týdeníky Globus a Poslovni Tjednik.

Hlavním hospodářským a obchodním časopisem je Privredni Vjesnik. Na výrobcích v prodejní síti se požaduje návod a popis v chorvatštině, který sděluje jméno výrobce, importéra, distributora, zástupce. Při prezentaci firmy je vhodné zmínit úspěšnost na západních trzích, získané certifikáty kvality. Jde o velmi dobré referenční odkazy. Podmínky reklamy a její využití jsou obdobné jako v dalších státech EU.

Mezi nejúspěšnější PR, reklamní a mediální agentury v Chorvatsku patří tyto společnosti: Mediacor, Manjgura, Briefing Komunikacije.

Mezi nejúspěšnější chorvatské agentury v Chorvatsku patří: Manpower, Posao a Smart Flex, Bruketa&Žinič&Grey.

Obecně se v marketingu nedoporučuje používat téma války, téma rozpadu bývalé Jugoslávie, je to velice citlivé téma, je třeba být opatrný a nechovat se jako soudce, otázku jazyka a víry / náboženství, které je součástí společnosti nebo způsoby ponižování, nenávisti, či dělání se legrace z jiných (blízkých) národů.

Citlivá je otázka vlastenectví a nacionalismu. Chorvaté jsou hrdí, naši zemi respektují a uznávají pozitivně, uznávají průmysl, vyjadřují spokojenost např. s vozy Škoda, oceňují české pivo mají určitý obdiv k pokojnému rozdělení Československa. Ve vzájemných vztazích nejsou žádné otevřené otázky, vše funguje na přátelské bázi.

Naopak dobré téma je sport (fotbal hokej, basketbal). Mladá generace se zájmem poukazuje na symbol jednotného Rakouska-Uherska. S Chorvaty jednejte tak, aby neměli pocit, že místní trh je podceňovaný, je potřeba vnímat informace z trhu reálně a nechovat se nadřazeně, spíše pozitivně. Jazykové úpravy smluv a všech textů je nutné svěřit rodilému mluvčímu.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Chorvatsku existuje moderní systém ochrany práv duševního vlastnictví, který je plně harmonizován s normami Evropské unie. Chorvatsko je členem Evropské patentové organizace a signatářem všech nejdůležitějších mezinárodních smluv v této oblasti. Ústředním orgánem odpovědným za udělování práv a koordinaci národního systému práv duševního vlastnictví je Státní úřad pro duševní vlastnictví Chorvatské republiky (SIPO, „Državni zavod za intelektualno vlasništvo“).

Orgány odpovědné za vymáhání práv duševního vlastnictví jsou policie, soudy, celní orgány a státní inspekce. Advokátní kanceláře mohou zastupovat jednotlivce a pomáhat jim při registraci a při vymáhání práv.

Ochrana duševního vlastnictví a autorských práv je v Chorvatsku řešena od října 2003 těmito zákony: NN167/03 – „Zakon o autorskom pravu i srodnim pravima“, který nabyl účinnosti v říjnu 2003 a NN 173/03 – „Zákon o patentu“, který nabyl účinnosti v lednu 2004. Uvedené právní normy jsou v souladu s legislativou uplatňovanou v rámci EU, proto i případné právní postupy jsou určovány odpovídajícími směrnicemi EU.

5.5. Trh veřejných zakázek

V Chorvatsku platí od 1. ledna 2017 nový Zákon o veřejných zakázkách. Nabízená cena ovlivňuje vyhodnocení nabídky maximálně do 90 %. Zákon byl publikován ve sbírce „Narodne novine“ (NN) pod č. 120/16. Jednotlivá ministerstva, ostatní státní instituce (včetně státních podniků) a orgány místní samosprávy jsou povinné nakupovat zboží a služby, pokud jsou hrazeny ze státního rozpočtu, v rámci veřejné soutěže („Javno nadmetanje, Javni natječaj“) v souladu s chorvatským „Zákonem o veřejné soutěži“. Zákon definuje jednotlivé kategorie jako zadavatel, zboží, služby, nejpřijatelnější nabídka. Veřejná soutěž musí být zadavatelem vyhlášena, jestliže objednávky zadavatelů zboží a služeb přesáhnou v rozpočtovém roce 200 tis. HRK (hodnota bez DPH).

Zadavatel v rozpočtovém roce nesmí své objednávky dělit s cílem vyhnout se veřejné soutěži. Z rozhodnutí chorvatského Ministerstva financí může být z uvedených pravidel udělena výjimka v případě, že jde o veřejnou nebo soukromou pomoc nebo o nákupy dohodnuté dle mezinárodních dohod nebo jde-li o vojensko-strategický nebo státní zájem.

Veřejné soutěže v oblasti zboží a služeb se mohou v Chorvatsku zúčastnit i zahraniční zájemci.

Zadavatel je povinen v rámci veřejné soutěže učinit tyto kroky:

• Uveřejnit skutečnosti o veřejné soutěži v domácím denním tisku nebo v oficiálním věstníku „Narodne Novine“ a to v chorvatském jazyce, při hodnotě zakázky vyšší než 26 500 EUR i v oficiálním Věstníku EU (v anglickém jazyce)
• Připravit dokumentaci pro veřejnou soutěž i s podmínkami soutěže. Účastníkům soutěže stanovit termín pro získání nabídky a dokumentace
• Stanovit termín, místo a čas zveřejnění přijatých nabídek a vytvořit komisi v počtu minimálně tří členů k hodnocení nabídek.

Hodnota nabídky je vyjádřena v EUR a v mezinárodním tisku i v USD. Pokud se do veřejné soutěže nepřihlásí alespoň 3 účastníci, soutěž se opakuje. Mezinárodní tendry financované Světovou bankou, EBRD, EIB, UNHCR, jsou chorvatští zadavatelé (státní instituce, ministerstva, státní společnosti) povinni zveřejnit v domácím tisku a v Národních novinách v jazyce chorvatském i anglickém. Informace o veřejných zakázkách je možné získat na webových stránkách „Oglasnik javne nabave“ (https://eojn.nn.hr/Oglasnik).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Dle chorvatské legislativy se platební styk se zahraničím uskutečňuje v devizách (v EURO, případně v USD). Pohledávky a závazky vyplývající ze vztahu se zahraničím se vyrovnávají prostřednictvím platebního styku s domácími bankovními institucemi, majícími mezinárodní oprávnění. Platební styk se realizuje obvyklými způsoby mezinárodního platebního styku, tj. dokumentárním akreditivem, dokumentárním inkasem, bankovním šekem, směnkou, bankovní garancí.

Díky dražším úvěrům a určitého nedostatku kapitálu v soukromém sektoru je stále určitým problémem platební neschopnost některých chorvatských soukromých subjektů. Proto se doporučuje uzavírat obchody s novými partnery na základě akreditivu. Chorvatští odběratelé často požadují při standardních platebních podmínkách odklady plateb ve lhůtě 30 až 90 dnů.

Při řešení obchodních sporů a vymáhání pohledávek lze v první fázi doporučit mimosoudní vyrovnání či Chorvatskou hospodářskou komoru (úsek právní pomoci). Vlastní soudní řízení je zdlouhavé, nákladné, a mnohdy je favorizován domácí subjekt. Existuje zákonná úprava pro řešení obchodních sporů: „Zákon o parničnom postupku“ (Zákon o procesním, soudním řízení – NN 53/91 a 91/91) a „Zákon o riješavanju sukoba zakona s propisima drugih zemalja u odredženim pitanjima s drugim zemljama“ (Zákon o řešení konfliktu zákona s předpisy jiných zemí v určitých otázkách – NN 53/91. V případě neúspěchu je nutné využít soudní cestu, seznam advokátů (i těch, kteří hovoř česky) má k dispozici Velvyslanectví ČR v Záhřebu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občan ČR nepotřebuje ke vstupu na území Chorvatska vízum ani pobytové povolení (platí čl. 21 o fungování EU). Od 1. ledna 2023 Chorvatsko vstoupilo do Schengenského prostoru. Do Chorvatska lze přicestovat buď s platným cestovním pasem nebo s českým občanským průkazem. Pokud občan hodlá pobývat na území Chorvatska déle než 3 měsíce, má povinnost přihlásit se k pobytu na chorvatské policejní stanici nejpozději do 8 dnů po uplynutí 3 měsíců jeho pobytu. Policie na základě toho vydá potvrzení o přechodném pobytu. Pro výkon práce či zaměstnání v Chorvatsku není pro občany ČR potřeba pracovní povolení.

Při výkonu práce či zaměstnání přesahujícím 3 měsíce je třeba si na základě přihlášení na policii obstarat potvrzení o přechodném pobytu za účelem zaměstnání. Platby za zboží a služby probíhají hotovostně (v eurech) nebo platebními kartami (akceptované jsou všechny druhy karet, které jsou běžné i v ČR, tj. VISA, MC, AMEX a další).

Přihlašovací povinnost

V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, tj. i pro občany ČR a to do 48 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí, zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel v době do 24 hodin.

V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně prostřednictvím městského turistického sdružení („Turistička zajednica“). Tato sdružení jsou v každé větší obci. Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat až do doby opuštění území Chorvatska, neboť může být vyžadováno chorvatskými orgány při odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud.

Od 1. července 2013, kdy Chorvatsko vstoupilo do EU, jsou pravidla pro pobyt a přihlašování státních příslušníků ostatních členských zemí harmonizována s praxí v ostatních zemí EU.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. července 2013, kdy se Chorvatsko stalo členem EU, nepotřebují občané ČR pro výkon práce v Chorvatsku pracovní povolení. Dílčí a doplňující informace spojené s pobytem a zaměstnáním v Chorvatsku poskytuje Zastupitelský úřad Chorvatské republiky v Praze (V Průhledu 9, 162 00 Praha 6, tel.: +420-235-090-800). I zdravotní péče je poskytována na základě stejných pravidel jako v dalších členských zemích EU.

Co se týká rozsahu zdravotní péče, tak se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následků úrazu a další.

Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje HZZO (Chorvatský úřad pro zdravotní pojištění je jediným nositelem veřejného zdravotního pojištění v Chorvatsku).

Smluvní lékaři a lékárny Zavodu jsou prakticky v každé větší obci (90 % lékařů v Chorvatsku je smluvních) a lze je nalézt podle názvu Ugovorna zdravstvena ustanova, nebo Ugovorni lječnik privatne praxe, popřípadě Ugovorni zdravstveni djelatnik.

Všechna zdravotní střediska a všechny nemocnice jsou smluvní. V případě potřeby doporučujeme vyhledat tzv. Dom zdravlja (zdravotní středisko), který je v každém větším sídle. V případě stomatologů je situace jiná a většina stomatologů je soukromá. Pokud je nutné poskytnout neodkladnou péči u stomatologa bez toho, aby byla hrazena v hotovosti, je opět třeba se obrátit na Dom zdravlja, kde je vždy smluvní stomatolog.

Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných ostatků v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme občanům ČR, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno.

5.9. Veletrhy a akce

V Chorvatsku je každoročně organizováno (i přes jeho malou rozlohu), několik různých druhů veletrhů a výstav, především na místní a regionální úrovni. Největší organizátor veletrhů v Chorvatsku je Záhřebský veletrh (Zagrebački velesajam), který sídlí v Záhřebu.

Významný veletrh Bjelovarski sajam se zaměřením na potravinářsko-zemědělskou oblast se koná dvakrát do roka ve městě Bjelovar-Gudovac. Další regionální akcí, která se koná obvykle na konci února nebo v březnu, je podnikatelský a zemědělský veletrh ViroExpo ve městě Virovitica. ČR se na těchto veletrzích v minulosti několikrát úspěšně prezentovala. I na Konferenci o ochraně životního prostředí, (dodávky, ochrana a čištění odpadních vod, vodohospodářství).

V Chorvatsku se konají v průběhu roku (nejen v Záhřebu), specializované veletrhy a výstavy zaměřené na stavebnictví, svařovací techniku, lékařskou techniku, turistiku. Poměrně známé jsou veletrhy GRAĐENJ E a OPREMANJE – mezinárodní veletrhy stavebnictví, AMBIENTA – mezinárodní veletrh nábytku, SASO – veletrh stavebních materiálů a nástrojů, technologií obrábění a zpracování dřeva, BIAM & Welding – svářecí technika, Vinivita – veletrh vína a technologií zpracování vína, Energy Fair – veletrh technologií obnovitelných zdrojů energie, Intergrafika – veletrh tiskařských technologií.

Kalendář všech veletrhů a výstav konaných v Chorvatsku v průběhu roku, včetně kontaktů, je možno nalézt na internetových stránkách Chorvatské hospodářské komory (HGK), popřípadě na internetových stránkách Záhřebského veletrhu. Více informací o možných oficiálních účastech ČR na mezinárodních výstavách a veletrzích v zahraničí lze získat na adrese Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (tel.: +420 224 852 805, +420 224 853 044).

Mnoho chorvatských obchodních partnerů však preferuje účasti na prestižních specializovaných mezinárodních veletrzích v zahraničí, většinou ve Frankfurtu ve SRN.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Záhřebu (pracovní doba je od 8:00 hod. do 16:00 hod.)
Radnička cesta 47/VI (vedle kavárny TIime), 10000 Zagreb, Hrvatska, Croatia
Tel. (el. ústředna): · +385 1 617 72 46, +385 1 617 68 94, +385 1 617 63 55
Mobil (konzulární pohotovost pouze v naléhavých případech mimo pracovní dobu): +385 91 612 15 33
Fax: +385 1 617 66 30
E-mail: zagreb.commerce@mzv.gov.cz, zagreb@mzv.gov.cz, zagreb.consulate@mzv.gov.cz
Web: www.mzv.gov.cz/zagreb
Dopravní spojení na Zastupitelský úřad z mezinárodního letiště je možný buď taxi službou (ve městě 15–20 min.) nebo autobusovým spojem MHD č. 290 z letiště do zastávky Heinzelova a odtud pěšky (celkem 45-50 min.).

Konzulární jednatelství ve Splitu (v provozu každoročně jen po dobu turistické sezóny od 15. 6. do 30. 9.)
Obala HNP 5/III (Riva), 21000 Split
Tel./fax: +385 21 344 866 (nepřetržitá konzulární služba – mobil: +385 91 612 1660
E-mail: split.consulate@mzv.gov.cz

Konzulární jednatelství v Rijece (v provozu každoročně jen po dobu letní turistické sezóny od 1. 7. do 31. 8.)
Trg 128 Brigade Hrvatske vojske 4, 51000 Rijeka
Tel./fax: +385 51 212 515 (nepřetržitá konzulární služba – mobil: +385 91 612 1523)
E-mail: rijeka.consulate@mzv.gov.cz

CzechTrade – zahraniční kancelář v Záhřebu (pracovní doba je od 8:00 hod. do 16:00 hod.)
Šubićeva 20, 10000 Záhřeb, Croatia
Ředitel kanceláře – Alen Novosad
Tel.: +385 1 58 11 749, mobil: +385 914 814 584
E-mail: alen.novosad@czechtrade.cz, zagreb@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Tísňová linka – jednotný integrovaný záchranný systém EU (Državna uprava za zaštitu i spašavanje – jedinstveni europski broj za hitne službe): 112 (platí pro všechny krizové situace)
• Policie (Policija): 192
• Hasiči (Vatrogasci): 193
• První pomoc (Hitna medicinska pomoć): 194
• Záchranná a pátrací služba na moři (Nacionalna središnjica za usklađivanje traganja i spašavanja na moru): 195
• Dekompresní komory:
• PULA tel./fax: +385 52 217 877. 24572, mobil: +385 98 255 945. +385 98 219 225
• SPLIT + 385 21 354 511, +385 21 361 355, +385 21 343 980.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda, ministerstva:

• Predsjednik Republike Hrvatske (Prezident Chorvatské republiky)
• Vlada Republike Hrvatske (Vláda Chorvatské republiky)
• Hrvatski sabor (Parlament Chorvatské republiky)
• Ministarstvo vanjskih i europskih poslova (Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí)
• Ministarstvo unutarnjih poslova (Ministerstvo vnitra)
• Ministarstvo financija (Ministerstvo financí)
• Ministarstvo financija – porezna uprava (Ministerstvo financí – daňový úřad)
• Ministarstvo pravosuđa (Ministerstvo spravedlnosti)
• Ministarstvo rada, mirovinskog sustava, obitelji i socijalne politike (Ministerstvo práce, důchodového systému, rodiny a sociální politiky)
• Ministarstvo gospodarstva i održivog razovja, (Ministerstvo hospodářství a udržitelného rozvoje)
• Ministarstvo mora, prometa i infrastrukture (Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury)
• Ministarstvo turizma (Ministerstvo cestovního ruchu)
• Ministarstvo regionalnog razvoja i fondova EU (Ministerstvo pro místní rozvoj a fondy EU)
• Ministarstvo poljoprivrede, šumarstva i ribarstva (Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybářství)
• Ministarstvo zaštite okoliša i zelene tranzicije (Ministerstvo ochrany životního prostředí a zelené tranzice)
• Ministarstvo prostornog uređenja, graditeljstva i državne imovine (Ministerstvo územního plánování, výstavby a státního majetku)
• Ministarstvo hrvatskih branitelja (Ministerstvo chorvatských veteránů)
• Ministarstvo znanosti, obrazovanja i mladih (Ministerstvo vědy, školství a mládeže)
• Ministarstvo kulture i medija (Ministerstvo kultury)
• Ministarstvo obrane (Ministerstvo obrany)
• Ministarstvo demografije i iseljeništva (Ministerstvo pro demografii a přistěhovalectví)

Hospodářské komory:

• Hrvatska gospodarska komora – HGK (Chorvatská hospodářská komora)
• Državni závod za statistiku (Státní statisticky úřad)
• Hrvatska javnobilježnička komora (Chorvatská notářská komora)
• Hrvatska odvjetnička komora (Chorvatská advokátní komora)
• Hrvatska obrtnička komora (Chorvatská živnostenská komora)
• Hrvatska udruga poslodavaca (Chorvatská asociace zaměstnavatelů)
• Državni zavod za mjeriteljstvo (Státní úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví)

Další instituce:

• Carina HR (Celní správa)
• Tvrtke – poslovna tražilica (Vyhledávaní firem v Chorvatsku)
• Hrvatski závod za mirovinsko osiguranje (Důchodové zabezpečení)
• Hrvatski závod za zdravstveno osiguranje (Chorvatský úřad pro zdravotní pojištění)
• Odjel za promociju ulaganja (Oddělení pro propagaci investic v Chorvatsku)
• Hrvatska narodna banka (Chorvatská národní banka)
• Trading Economics (Trading Economics)
• Udruga gradova (Asociace měst v Chorvatsku)
• Fakultet elektrotehnike i računarstva – FER (Univerzita elektrotechniky a výpočetní techniky v Záhřebu)
• Fakultet strojarstva i broogradnje – FSB (Univerzita strojírenství a lodního stavitelství)
• Hrvatska zaklada za znanost (Chorvatská vědecké nadace)
• Elektronički oglasnik javne nabave RH – EOJN RH (Elektronická platforma věřených zakázek a Registr smluv)

Média:

• Narodne novine (legislativní věstník)
• Nekretnina HR (Nemovitosti)
• Večernji list (chorvatský deník)
• Jutarnji list (chorvatský deník).
• Poslovni dnevnik (chorvatský hospodářský deník).