Chorvatsko

Chorvatská železniční síť, která v současné době prochází renovací a modernizací, představuje 2 617 km železnic, z nichž pouze 10,5 % (274 km) je dvoukolejných a 37,5 % (980 km) je elektrifikovaných. Udržuje rovněž 549 nádraží a vlakových zastávek, 109 tunelů a 543 mostů. Chorvatská železniční asociace – HŽ Infrastruktura (HŽI, obdoba české Správy železnic) má v plánu realizaci 19 klíčových investičních projektů. Chorvatsko zatím investovalo do nových projektů v oblasti železniční infrastruktury a do rekonstrukce železničních tratí, stanic a infrastrukturních zařízení částku 23,5 mld. Kč. Má ambici se zapsat do čtyř evropských koridorů, což by zahrnovalo 450 km železničních tratí, 430 km silnic, 8 nových přístavu a 5 nových městských uzlů. Má dojít i ke zvýšení rychlosti vlaků, rychlost osobních vlaků na nových moderních tratích se zvýší na 160 km/h, nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h

V únoru 2024 Evropská investiční banka (EIB) poskytla půjčku chorvatské vládě ve výši 400 mil. EUR na rekonstrukci 500 km lokálních a regionálních železnic a na stavbu 30 železničních stanic (jedná se vůbec o největší půjčku banky do chorvatské infrastruktury, celkově již EIB poskytla půjčky na podobné účely přes 900 mil. EUR). Větší část nákladů by měly pokrývat prostředky z fondů Evropské unie. HŽI konkrétně využije 1,7 mld. EUR z Plánu odolnosti a obnovy, jehož celková výše je 6,3 mld. EUR, skládá se celkem ze 146 investic. Částka 1,7 mld. EUR by měla pokrýt rekonstrukci železnice M604 Oštarije – Knin – Split, včetně modernizace tří stanic, rozšíření železnice na trati Dugo Selo – Novska o jednu kolej, modernizaci spoje mezi Záhřebem a Sava Marof nebo odstranění nejproblematičtějších dopravních překážek.

Investiční plán do roku 2025 představuje v přepočtu 47 mld. Kč, z čehož téměř 75 % investic (35 mld. Kč) připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů. Ostatní projekty ve výši 11,4 mld. Kč (asi 1/4 plánovaných investic) budou financovány z jiných zdrojů (půjčky od Světové banky, Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, standardní komerční bankovní úvěry).  

Od roku 2025 do roku 2030 HŽI plánuje proinvestovat v rámci nových projektů dalších více než 66,5 mld. Kč. Nejdůležitějšími projekty jsou: Panevropský koridor X od hranic se Slovinskem k hranicím se Srbskem, koridor Vb od hranic s Maďarskem do námořního přístavu Rijeka na Istrii a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny, s pokračováním do chorvatského přístavu Ploče u Dubrovníku. V rámci koridoru X se má délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska navýšit o 82 km, celá trať od hranic se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší o 190 km, což zahrnuje úseky Križevci – Koprivnica – státní hranice, Dugo Selo – Križevci, Hrvatski Leskovac – Karlovac, Karlovac – Oštarije a Škrljevo – Rijeka – Jurdani. V úseku od hlavního města Záhřebu po hranici s Maďarskem pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a na posílení tratě vybudováním druhé tratě železnice. Projekt modernizace železnice ze Záhřebu do Rijeky má již schválené finanční prostředky na práce a rekonstrukci stávající a na výstavbu druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac – Karlovac. Probíhá také příprava projektové dokumentace úseku Karlovac – Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru by měly činit téměř 74 mld. Kč. 

Vláda si od investic do modernizace zastaralé železniční sítě slibuje zvýšení ekonomického růstu, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti ekonomiky a železniční dopravy. Cílem je také rychlejší a bezpečnější cestování a efektivnější přeprava zboží po železnici. Velký důraz je přitom kladen na kvalitu, bezpečnost, funkčnost, snížení doby cestování a ze strategického hlediska lepší propojení železnice s chorvatskými přístavy. 

Chorvatsko plní cíle Pařížské dohody o klimatických změnách, do roku 2030 si dalo cíl snížit emise skleníkových plynů alespoň o 40 %, má ambice zvýšit energetickou účinnost minimálně o 32,5 %, diverzifikovat energetické zdroje  a navýšit podíl obnovitelných zdrojů z 36,4 % v roce 2030 až na 65,6 % v roce 2050. Vláda hodlá investovat 1,4 mld. EUR do modernizace elektrické sítě s cílem zvýšit obnovitelné zdroje energie o 800 MW v roce 2026 na 2 500 MW v roce 2030. 

Chorvatský energetický mix představují z 25 % tepelné elektrárny (spalování uhlí a ropných derivátů je v poměru zhruba 35:65), cca 24 % tvoří vodní elektrárny a  14 % jaderné zdroje (ty pokrývá výhradně Jaderná elektrárna Krško, která se nachází ve Slovinsku a státní HEP – Chorvatská energetická společnost Hrvatska elektroprivreda je jejím vlastníkem z 50 %). Asi 2 % energetického mixu plyne z větrných elektráren a cca 1 % ze solárních zdrojů a biomasy. Téměř  40 % elektrické energie Chorvatsko dováží, stejně tak 80 % ropy a 51 % plynu, ze 100 % je pak závislé na dovozu uhlí.

Celkový instalovaný výkon všech chorvatských elektráren a produkce elektřiny představuje 4 460 MW, z toho 2 048 MW produkují vodní elektrárny a obnovitelné zdroje, 1 021 MW větrné elektrárny a 1 391 MW tepelné a jaderné elektrárny. Vláda podporuje zvyšování výkonu a to zejména připojením nových elektráren vybudovaných na základě státní podpory obnovitelných zdrojů. Na celkové výrobě elektrické energie v Chorvatsku se obnovitelné zdroje podílí asi ze 72 % (fosilní paliva 28 %). Největší podíl instalovaného výkonu elektráren představují vodní elektrárny (46,79 %), dále plynové elektrárny (22,70 %), větrné elektrárny (14,88 %), elektrárny na biomasu (6,50 %), teplárny (7,97 %) a solární elektrárny (1,16 %). Dochází k poklesu podílu elektřiny vyrobené v elektrárnách na fosilní paliva, zejména kvůli zvýšení podílu elektřiny vyrobené z větru a dalších obnovitelných zdrojů elektřiny. 

Průměrný věk chorvatských vodních elektráren je 35 let a více (poslední blok byl uveden do provozu v roce 1989). Ve výstavbě je HE Kosinj o výkonu 300 MW v hodnotě 14,8 mld. Kč. Dále se připravuje výstavba HE Ombla o kapacitě 70 MW v celkové hodnotě 3,7 mld. Kč a výstavba solární elektrárny v Dugopolje. Státní energetická společnost HEP vypracovala plány na výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW a hodnotě 493 mil. EUR. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP do konce roku 2024 proinvestovat až 2,5 mld. Kč. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 98,6 mld. Kč, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj. 

Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Chorvatsko disponuje potenciálem asi 8 000 – 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie (Chorvatsko je jednou z mála zemí, která má vysoké kapacity solární energie, 3,4 – 5,2 kWh / m² / den). Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá jen velmi nízké procento z tohoto potenciálu (fotovoltaické kapacity jsou jedny z nejnižších  v Evropě, jen 12 Wp, což je 40x méně než např. ve SRN). Jedná se o nevyužitý potenciál a velké příležitosti pro české firmy a investory, jak se zapojit do výstavby nových solárních a větrných elektráren. Podle asociace OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, biomasa). Celková energetická spotřeba v Chorvatsku představuje 7,52 TWh (6,9 mil. t ekvivalentu oleje). 

Vláda loni přijala přijala Vodíkovou strategii do roku 2050, kde  zdůrazňuje výhody rozvoje potenciálu souvisejícího s vodíkovým hospodářstvím, je v souladu s cíli evropské vodíkové strategie (i s Národní rozvojovou strategií Chorvatské republiky do roku 2030). Strategie rovněž pojednává o potenciálu vodíku při dekarbonizaci ekonomiky a o jejím efektivním využití. Zahrnuje možnosti výroby, skladování a přepravy vodíku, jeho využití ve výzkumu, vývoji a inovacích a jeho následném uplatnění a využití v mnoha oblastech chorvatského hospodářství. 

Jsou definovány čtyři strategické cíle využití vodíku: Zvýšení výroby vodíku z obnovitelných zdrojů, zvýšení využívání jeho potenciálu z obnovitelných zdrojů, větší využívání a podpora rozvoje vědy, výzkumu a vývoje vodíkových technologií. Cílem je přispět ke snížení emisí CO₂ v souladu se závazky EU, které Chorvatsko přijalo s cílem snížit dopad na globální oteplování. Vláda by do roku 2050 chtěla zvýšit podíl spotřeby vodíku na celkové spotřebě energie, jakož i k výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů, které je třeba dosáhnout s ohledem na předpokládaný podíl spotřeby. Příležitosti rovněž existují v oblasti úschovny baterií, fotovoltaice.

Národní energetická strategie Chorvatské republiky nastiňuje podmínky a pravidla pro investory. Pro potřeby „zelené transformace“ má chorvatská vláda do roku 2030 v plánu  proinvestovat téměř 246,6 mld. Kč, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních investorů a dodavatelů. V rámci dekarbonizačních snah stojí za zmínku i vodíková strategie Chorvatska, která byla schválena v roce 2022. To představuje příležitosti i pro uplatnění českých dodavatelů a investorů do Chorvatska z energetického sektoru. 

V minulosti v Chorvatsku docházelo k velkým problémům při schvalování projektů financovaných EU a čerpání finančních prostředků ze strukturálních i kohezních fondů EU bylo na velmi nízké úrovni. Situace se nyní zlepšuje, Chorvatsko má k dispozici celkem 26 mld. Kč na modernizaci vodohospodářské infrastruktury. Podle aktuálních informací státní společnosti Hrvatske vode jsou v současné době připraveny projekty v hodnotě téměř 25 mld. Kč, které by měly být realizovány do konce roku 2025. Nově byly potvrzeny vodovodní projekty v Rijece, Miljašić Jaruze a v Polojci. V dubnu roku 2024 byla zahájena výstavba ústřední čistírny odpadních vod pro oblast Split–Solin za 1,3 mld. Kč, byla dokončena výstavba vodovodní a kanalizační sítě v oblasti Kaštela–Trogir za 1,2 mld. Kč, modernizace vodovodu a kanalizace v oblasti Split–Solin za 850 mil. Kč, výstavba nové čistírny odpadních vod v Dubrovníku za 773 mil. Kč, výstavba odvodňovacího systému v Ivanić Gradu za 682 mil. Kč a další. 

V rámci Plánu národní obnovy a odolnosti Chorvatska bylo na vodohospodářské projekty alokováno 139,7 mil. EUR, z čehož bylo přes 100 mil. EUR již využito. Vzhledem k omezeným kapitálovým, technickým i lidským zdrojům lze očekávat, že velká část těchto projektů bude realizována zahraničními firmami. Existují zde proto příležitosti pro zapojení českých firem do mnoha vypisovaných vodohospodářských tendrů. České firmy mohou participovat na projektování a realizaci výstavby úpraven a čističek odpadních vod, kanalizací, vodovodních řadů, přečerpávacích stanic a projektů na ochranu pobřeží a ekologických projektů, zejména v turisticky atraktivních lokalitách. Velkým tématem je také ochrana pobřeží a tím pádem i možnost účastnit se  ekologických projektů, které vypisuje vláda. Potenciál mají také dodávky pro odpadové hospodářství a spalovny odpadu.

V roce 2020 podepsala chorvatská vláda se společností H2O Power Memorandum o vybudování sítě 14 vodíkových čerpacích stanic ve velkých městech a podél hlavních dálnic do roku 2025. Na tuto spolupráci reagoval i návrh Národní strategie pro vodík do roku 2050 z téhož roku, který akcentuje význam ekonomického rozvoje založeného na vodíku, výrobu vlastní energie a zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. V březnu 2021 město Záhřeb a společnost INA formalizovaly spolupráci existující od roku 2018 za účelem zavedení vodíku jako ekologického paliva v hromadné dopravě chorvatské metropole. INA taktéž úspěšně požádala o projekt „Vodik“ v otevřené výzvě Fuel Cell Hydrogens Joint Union (FCH JU) vymezující investice pro zavedení vodíku do MHD. Spuštění projektu se očekává ještě v tomto volebním období. Perspektivní jsou i zařízení na zpracování průmyslových odpadů z kalů a odpadních vod. 

Byla dokončena výstavba nových nemocnic ve městě Rijeka a Bjelovar (investice celkem za téměř 2 mld. Kč, úvěry má splatit vláda do roku 2036). Vzniknou tím příležitosti i pro dodávky vybavení pro jednotlivá specializovaná oddělení nutnými lékařskými přístroji a zařízeními (pro oční kliniky, gynekologicko-porodnické, zubní, kosmetické a chirurgické laboratoře, 250 mil. Kč, dodání do konce roku 2024).  

Většina chorvatských zdravotnických zařízení není na krizové události, jako byla pandemie koronaviru, dostatečně připravená, má proto zájem o  investice do zdravotnického personálu a vybavení nemocnic. V mnoha zařízeních chybí i ochranné oděvy, transportní a izolační prostředky (bioboxy, biovaky), systémy dekontaminace (sprchy, stany). Většina nemocnic není vybavena systémem biologické ochrany, ani prostředky urgentní medicíny. Mnohé projekty jsou v tomto sektoru podpořeny spolufinancováním z fondů koheze a konkurenceschopnosti EU. 

Ministerstvo cestovního ruchu a sportu rozdělilo 57 mil. EUR z prostředku Národního plánu obnovy a odolnosti, pro celkem 5 projektů zdravotní turistiky: Rekonstrukce zámku Inkey (10,1 mil. EUR) – rozvoj wellness cestovního ruchu, výstavba bazénu a hotelu v rámci Specializované nemocnice pro lékařskou rehabilitaci Stubičke Toplice (16,5 mil. EUR), zlepšení kvality ubytování v hotelu Minerva e Varaždinských Teplicích (17,1 mil EUR) – rozvoj zdravotnického a wellness cestovního ruchu, rekonstrukce Dřevařských Teplic (13,2 mil EUR), projekt bazénového komplexu Terme Bjelovar – jehož prostředky jsou zajištěny ve státním rozpočtu.

Novým profilem Chorvatska se však stává rozvinutá zdravotní a wellness turistika. V Národní rozvojové strategii schválené chorvatským parlamentem je mezi prioritami zmíněn i rozvoj a podpora zdravotní turistiky, včetně jeho propojení se „zelenými“ městy a s rozvojem „stříbrné ekonomiky“ (poskytování zdravotnických služeb pro seniory). Propaguje se vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelích a ubytovacích zařízeních. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezonu z několika letních měsíců v podstatě na celý rok a reagovat tak i na rostoucí poptávku po těchto službách především z řad seniorů. Střední délka dožití je v Chorvatsku 77,8 let, což je o tři roky méně než je průměr EU. Očekávaná délka zdravého života je 57,4 let, což je o takřka 8 let méně než průměr EU. Naopak Chorvatsko vykazuje celoevropsky nejlepší bilanci v rámci poměru investic a nabídky z hlediska počtu lůžek, lékařů i pořízených přístrojů.

Jako zajímavé se jeví projekty rekonstrukce a modernizace stávajících nemocničních zařízení. Mezi jednu z významných českých exportních komodit dlouhodobě patří léčiva. Se stárnutím populace lze očekávat nárůst poptávky. Kromě vývozu klasických a speciálních léků je perspektivní i spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a testování léků. Zájem existuje i v oblasti rozvoje balneologických zařízení a celkové spolupráci v oblasti lázeňství.

Akcentovaným tématem se v Chorvatsku začínají stávat biotechnologie, což ostatně potvrzuje i řada státem financovaných nebo spolufinancovaných projektů z nedávné doby. V roce 2022 byla zahájena výstavba biotechnologického výrobního závodu v hodnotě 100 mil. EUR nedaleko Záhřebu. Jde o výsledek partnerství se švédskou společností Sobi, která se specializuje na vzácná onemocnění a společností CDMO Pfizer CenterOne. Zařízení, zaměřené na výrobu léků na vzácné onemocnění, by mělo být uvedeno do provozu ještě v tomto roce. V jeho rámci bude přestavena laboratoř společnosti Haspira (spadá pod koncern Pfizer), která zde již od roku 2015 provozuje závod na výrobu biologických látek pro léky, finální produkty proti rakovině a na vzácné onemocnění a komponenty pro vakcíny proti COVID. Nové a rozšířené zařízení se bude rozkládat na ploše 4 tis. metrů čtverečních na 11 ha půdy. 

Chorvatský zemědělský a potravinářský průmysl má širokou základnu. Vláda hodlá udržet zájem mladých lidí ve venkovských oblastech o práci na farmách, v zemědělství a potravinářství prostřednictvím dodatečných přímých plateb na plochu na prvních 50 ha půdy, generační obnovu farem mladými zemědělci podporuje vyšším procentem spolufinancování výrobních investic a 100 % financování nákupů pozemků prostřednictvím finančních nástrojů. Návrat k osvědčeným postupům hospodaření, menší rozlohy polí, méně chemických hnojiv a postřiků, lehčí zemědělská technika jsou pro dnešní zemědělství sice velmi důležité, nelze však opomíjet nové technologie a postupy, které přispívají k posilování konkurenceschopnosti a preciznosti zemědělství. Lze očekávat, že v Chorvatsku bude ještě více podporována digitalizace zemědělské výroby, vytváření sítí a účast na výzkumu a uplatňování inovativních řešení, jakož i účast na vytváření strategií místního rozvoje. Českým firmám doporučujeme  účast na mezinárodních veletrzích a výstavách v Chorvatsku (Bjelovar, Virivitica), kde chorvatští partneři např. pravidelně oceňují český projekt digitálního webového katalogu.

Zajímavé možnosti existují i v oblasti zavlažování, které je pro chorvatskou zemědělskou produkci velice důležité. Stejně jako v případě vodohospodářství se v letních měsících však často potýká s nedostatkem vody. To se týká především panonské oblasti, kde se nachází 88 % z 244 151 ha vhodných pro zavlažování a 71 % z 588 164 ha půd středně vhodných k zavlažování. Půdy s omezenou vhodností pro zavlažování a půdy ne moc vhodné k zavlažování se nachází především v jadranské oblasti a vyznačují se výraznou skeletovistostí, kamenitostí, případně nadměrnou vlhkostí a výskytem velkého množství povrchové vody.

I v tomto sektoru je potřeba v Chorvatsku počítat se silnou konkurencí. Existují šance pro dodávky pro privátní značky obchodních řetězců nebo subdodávky pro zpracovatelský průmysl. Z konkrétních příležitostí je možné třeba zmínit dodávky mléka a smetany vzhledem k určitým omezeným kapacitám chorvatských mlékárenských závodů. Další položku možného českého vývozu tvoří výtažky a koncentráty kávy a čajů pro potravinářský průmysl. Exportní příležitosti jsou také v biopotravinách (müsli, cereálie) a obecně v sortimentu zdravé výživy, která se zde začíná prosazovat ve stále větší míře. Na chorvatském trhu se mohou uplatnit i dodavatelé různých druhů sušenek a cukrovinek, stejně tak i luxusnějších potravin a lahůdek, které obohacují trh. Existují i možnosti vývozu hnojiv a zemědělských strojů, které lze využít při zemědělské výrobě. Samostatnou kategorií je vývoz živého hovězího dobytka, který má v Chorvatsku velmi dobrou pověst a dlouhou tradici.

Chorvatsko je známé stále častějším natáčením mezinárodních filmů a seriálů, jako např. Hra o trůny, Mamma Mia!, Star Wars, Poslední z Jediů, Robin Hood, Počátky, Terror a McMafia. Z tohoto důvodu časopis fDi Intelligence, specializovaná divize Financial Times, udělil Chorvatsku v roce 2017 zvláštní ocenění jako filmové destinaci. Kromě toho byly v Chorvatsku vyrobeny videohry Serious Sam, The Talos Principle, Unity of Command nebo Captain Brawe. Centrum herního průmyslu „Letter“ v Novské a Inkubátor kreativních průmyslů „IKI“ v Koprivnici pak poskytují místo pro setkávání podnikatelů a začínajících podniků z tohoto odvětví.

Ministerstvo cestovního ruchu a sportu Chorvatské republiky publikuje informace o možných příležitostech v tomto důležitém sektoru. Významné jsou také dodávky pro vybavení hotelů, popřípadě investice do renovací jejich ubytovacích kapacit. Potenciál existuje také při dodávkách sportovních potřeb a vybavení pro sportovní kluby a tělovýchovná zařízení. Chorvatsko v květnu roku 2023 schválilo nový zákon o cestovním ruchu, který znamená jednoznačný posun k udržitelnému turistickému ruchu.  Důvodem pro reformu je velká závislost země na přílivu zahraničních turistů, díky mnoha populárním přírodním památkám, vystavených klimatickým změnám. Chorvatsko je tak zemí s celosvětově největším kumulativním podílem ztrát HDP v důsledku extrémních povětrnostních a klimatických jevů. Zákon poskytuje mnoho pravomocí municipalitám při určování lokálních turistických pobídek, vláda si od něho slibuje vyšší kvalitu turismu, jeho lepší kontrolu (především v environmentální rovině) a naopak úbytek masového turismu, který přetěžuje turisticky vytížené lokality.

Půjčovny, sportovní kluby a hotely na pobřeží jsou proslulé širokou nabídkou a kvalitou svých služeb v oblasti jachtingu, potápění, para-plachtění, kajaků na moři a prakticky všech ostatních vodních sportů. Lovecké kluby nabízí služby lovcům z celého světa, čímž vzniká příležitost i pro české zbrojovky. Trend ukazuje na trvající růst poptávky po sportovních a loveckých potřebách. V mnoha turisticky zaměřených městech na pobřeží probíhá i modernizace městské dopravy, zvyšuje se zájem o moderní inteligentní systémy řízení dopravy, managementu parkovacích míst (Smart City). 

České firmy se mohou uplatnit v oblasti poskytování služeb spojených s turistikou a cestováním, ubytováním a servisem v restauracích a při rozvoji trajektové námořní dopravy (přístavy Rijeka, Zadar, Trogir, Split, Ploče), modernizací přístavišť a marín pro rekreační lodní a vodní sporty, do výstavby vodních parků a nových hotelových komplexů (Zadar, Trogir, Poreč, Rovinj, Kupari, Hvar). Dochází k rozvoji služeb cestovních kanceláří, provozovatelů zájezdů, turistických průvodců a pomocných služeb spojených s námořní dopravou. 

Digitální chorvatská strategie 2032 stanovuje ambiciózní cíle, které se týkají digitalizace státní správy, rozvoje inovativní digitální ekonomie nebo rozšíření dostupnosti využití optických vláken a 5G sítí. Dle této strategie by měl ICT sektor v roce 2032 představovat až 13 – 15 % HDP. Zdroje financování jsou buď vlastní firemní (41,2 %), stát a regiony se na financování podílí 33,8 % (rovněž vysoké školy většinou financuje státní a regionální správa). Mezi hlavní oblasti VaV v Chorvatsku patří léčiva, biomedicína, zdravotnictví, přírodní vědy, technické vědy, elektromobilita, potravinářský průmysl. 

Významnými subjekty jsou v Chorvatsku Rimac Automobili d.o.o. (zaměřuje se na elektromobilitu, výzkum a vývoj bateriových systémů pro automobilový průmysl), Institut Ruđer Bošković – největší chorvatské vědecké a  výzkumné pracoviště (interdisciplinární výzkumné zařízení v přírodních vědách, biomedicíně, biotechnických vědách). K významným vysokým školám  lze zařadit Jadranski galenski laboratorij (JGL) d.o.o. (specializuje se na léčiva, především sterilní roztoky), Pliva d.d. (Teva, léčiva, především generika, Belupo d.d. (Podravka) – léčiva, především generika, Podravka d.d. (potravinářský průmysl), Klimaoprema d.o.o. (HVAC),  Agrivi d.o.o. (ICT v zemědělství), Končar Elektroindustrija (elektro, energetika, Brodosplit d.d. (turistické ponorky), DOK-ING d.o.o. (obranný průmysl, robotická zařízení).

Ministerstvo vědy a školství každoročně vyhlašuje veřejné výzvy k financování vědecké infrastruktury, vědeckých programů a na financování členských příspěvků v mezinárodním vědeckém výzkumu orgány a pro financování oprav, údržby a modernizace zařízení pro vědecký výzkum. Hlavním cílem vědy je vytvořit vědecký a technologický systém, který bude jedním z klíčových faktorů sociálního a ekonomického rozvoje Chorvatska.

Mezi největší instituce patří Chorvatská vědecká nadace (HRZZ, propagace vědy, vysokého školství a technologického rozvoje a podpora vědeckých. vysokoškolských a technologických programů a projektů), Centrum pro výzkum, vývoj a transfer technologií, Záhřebská univerzita, Fakulta elektrotechniky a výpočetní techniky FER, Úřad pro transfer technologií, Univerzita ve Splitu, Úřad pro transfer technologií Univerzity v Rijece, Kancelář pro projekty a transfer technologií Institutu Ruđera Boškoviće, Terra Tehnopolis d.o.o.

V oblasti VaV a aplikovaného výzkumu existují mnohé možnost pro zapojení  českých subjektů. Chorvatsko letos v březnu podepsalo Evropskou dohodu o spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), může se tak účastnit nových programů a činností ESA. Mezi hlavní patří výzkum a aplikace pozorování Země, telekomunikace, výzkum mikrogravitace, inženýrství a využití pozemních segmentů a vzdělávání. Společné mezinárodní vesmírné projekty umožní aktivní účast chorvatských výzkumných pracovníků s cílem vytvořit nové dovednosti a znalosti nezbytné pro zlepšení výzkumného a inovačního prostředí. Nabízí se i příležitosti v oblasti softwarové ochrany, ve které je ČR jedním z celosvětových lídrů.