Čína

V letech před vypuknutím pandemie covid-19 navštívily Českou republiku ročně stovky tisíc čínských turistů a řada z nich nakoupila české sklo či porcelán. V roce 2023 navštívilo Českou republiku 90 tisíc návštěvníků z ČLR, v roce 2024 se očekává přes 200 tisíc turistů z této asijské země. Pozitivní vliv na toto číslo bude mít bezpochyby obnova přímého leteckého spojení mezi Prahou a Pekingem. I tak je obnova čínského masového turismu spíše postupná a pomalá, návrat čínských turistů v předcovidových čísel se v současné době nedá očekávat. Čeští producenti musí využít jiných prodejních a komunikačních kanálů. Efektivním řešením může být prodej na čínských on-line prodejních platformách, tzv. e-commerce. Nejnavštěvovanější čínské e-commerce platformy, mezi něž patří například Taobao (spadající pod gigant Alibaba), JD, Pinduoduo (pod něž patří Temu) či Douyin (čínská verze TikToku) dohromady ročně vykazují prodeje ve stovkách miliard dolarů. Podíl on-line na celkovém prodeji zboží zároveň výrazně převyšuje celosvětový průměr a v roce 2023 dosáhl 27,6 % a celkové výše 2,1 bilionu dolarů.

Preference a zvyklosti čínských kupujících se v mnohém velmi odlišují od například evropských či severoamerických zákazníků. Dle dat zveřejněných jedním z lídrů trhu křišťálového skla jsou čínští zákazníci v průměru o přibližně deset let mladší, zběhlejší v používání digitálních technologií a náchylnější ke sdílení zkušeností s nákupy prostřednictvím sociálních sítí. Výrazně se odlišují i ve vnímání krásy dané produkce, což znamená, že Číňané poptávají odlišný design. Ten se vyznačuje častým používáním mytologických prvků typu draka symbolizujícího sílu a moc či barev, jako v případě červené, kdy jde o vyjádření štěstí, radosti a hojnosti. Oblíbené jsou limitované edice, například k oslavám čínského Nového roku.

Vysoce kvalitní produkce z křišťálového skla či porcelánu je součástí v Číně vysoce ceněného společenského statusu. Ručně vyráběné vázy, sklenice, křišťálové doplňky či sady luxusního porcelánového nádobí jsou vítanými dary i obchodním partnerům. Jedná se tedy o produkci méně citlivou na obchodní marži a celkovou cenu. Dále jsou velmi poptávanou kategorií světla s křišťálovými komponenty a na míru vyráběná svítidla nejen do reprezentativních prostor, ale i pro segment luxusního ubytování. Velmi perspektivním segmentem pro uplatnění české produkce jsou nově budovaná nákupní a zábavní centra, jejichž vznik je podporován státními či regionálními programy s cílem rozvoje domácí spotřeby.

Čína je největší světový exportér, přičemž v roce 2023 její vývoz dosahoval výše 3,38 bilionu dolarů. Pro uspokojení zahraničních objednávek se i v následujících několika letech předpokládá silná poptávka po číslicově řízených bruskách na úpravu kovů, číslicově řízených obráběcích strojích pro zpracování jakéhokoliv materiálu, horizontálních obráběcích center pro obrábění kovů a číslicově řízených strojích k tváření kovů.

Rostoucí důraz na automatizovanou výrobu a integraci technologií 3D tisku s CNC stroji jsou klíčovými trendy v čínské průmyslové krajině. Čínští výrobci, usilující o zvýšenou konkurenceschopnost, stále častěji začleňují CNC stroje do svých výrobních procesů, aby zefektivnili operace a minimalizovali chyby.

Silný důraz čínské vlády na elektrická a autonomní vozidla jako takový vytvořil robustní trh pro špičkové obráběcí stroje, které uspokojí vyvíjející se požadavky automobilové výroby. Například renomovaní čínští výrobci automobilů jako BYD a NIO aktivně investovali do pokročilých výrobních zařízení integrujících CNC stroje pro zvýšení efektivity výroby a kontroly kvality. Elektromobily jsou konstruovány jinak než konvenční spalovací motory obsahující řadu komponentů vyrobených právě obráběním či tvářením. V roce 2023 byl v Číně podíl elektromobilů na nově prodaných automobilech 25 %, v blízké budoucnosti mají být tato čísla ještě vyšší, což může znamenat pokles poptávky po komponentech vyráběných i s pomocí obráběcích a tvářecích strojů.

V dalších odvětvích budou dále příležitosti generovány zahraniční poptávkou po čínské průmyslové produkci, jejíž ceny zejména díky poměrně slabé domácí poptávce klesají. Možné výpadky v poptávce po obráběcích a tvářecích strojích, vzhledem k strukturálním změnám automobilového průmyslu, může více než vynahradit potřeba čínských producentů z oblastí jako je výroba letadel, lodí, stavební techniky či telekomunikační techniky. Prostor pro české exporty (i přes silné konkurenční prostředí) je tedy značný.

Čína jde za svým cílem produkce vyšší přidané hodnoty a současně zvyšuje svoji odolnost na externím prostředí posilováním svého domácího trhu. Růst kvality domácí produkce, která má uspokojit i potřeby čínského průmyslu na úkor produkce importní, je hrozbou i pro české výrobce nejen na čínském trhu. Čím dál tím vyšší kvalita čínských výrobku se odráží například na ukazateli střední doby mezi poruchami (MTBF). Ta se u čínských CNC strojů zvýšila z 600 hodin na 2000 hodin. U zahraničních strojů je to však stále průměrně přes 5000 hodin. I přes často zmiňovaný důraz na produkci s vysokou přidanou hodnotou je Čína stále primárně výrobcem základních CNC strojů. To je dobře viditelné například při porovnání průměrné ceny exportovaného/importovaného stroje. Zatímco průměrná cena exportovaného čínského stroje činí 500 dolarů, průměrná cena importovaného se pohybuje okolo 76 tisíc dolarů.

Pro dlouhodobé uplatnění naší tradiční, dlouhodobě úspěšné produkce obráběcích a tvářecích strojů, bude nutné velmi dobře zvládnout hlavní trendy světového strojírenství spočívající v pokračujícím rozšiřování robotizace, automatizace, digitalizace a konektivity. Tyto trendy jsou zároveň systematicky naplňovanými prioritami čínské hospodářské politiky.

Čína je největším rozvíjejícím se trhem na světě pro produkty environmentálních technologií, který v posledních letech dosahoval průměrného růstu okolo 14 %. V sektoru ochrany životního prostředí je zaměstnáno více než 3,2 milionu lidí.

Naplňování závazků v oblasti zachování a obnovy biodiverzity, společně s klimatickými cíli Číny, bude stimulovat rozvoj nových přístupů k řešení těchto výzev a tím i generovat zcela unikátní obchodní příležitosti. V minulých letech bylo vydáno Národní rozvojovou a reformní komisí Číny, ve spolupráci s příslušnými resorty, několik implementačních plánů řešení dlouhodobě neudržitelné situace.

Čína si klade za cíl do roku 2025 recyklovat 60 % městského odpadu domácností. Vypořádání se s rostoucím objemem odpadů se ukázalo jako jedna z největších výzev, kterým čelí čínské regulační orgány, protože rostoucí městská populace spotřebovává stále větší množství spotřebního zboží. Kromě zvýšení míry recyklace městského odpadu pracuje Čína také na navýšení úrovně spalování. Problematiku odpadového hospodářství zpracovává Plán výstavby bezodpadových měst, který prosazuje koncept „Waste Free Cities“. Meziroční růsty objemů odpadů i o více než 10 % jsou palčivým problémem zejména mezi šesti sty největšími čínskými městy, z nichž přibližně čtvrtina postrádá vhodná místa pro ukládání odpadů.

Další plány se zaměřují na zvýšení recyklace průmyslových vod, která má v roce 2025 činit 95 %. V rámci rozvojové strategie Číny, usilující o transformaci na čistší a udržitelnější ekonomiku země, se plánuje investovat více než 1 bilion Kč do silně znečišťujících průmyslových odvětví. Prioritou je zlepšování situace zejména v ocelářském, petrochemickém, chemickém, textilním, papírenském a potravinářském průmyslu. Přibližně čtvrtina všech odpadních vod pochází právě z průmyslových zdrojů.  

Obchodní příležitosti skýtá budování infrastruktury komunálních odpadních vod včetně výstavby a údržby kanalizačního potrubí a nových čistíren odpadních vod. Čína plánuje v letech do roku 2025 vybudovat nebo zrekonstruovat 80 000 km potrubních sítí pro sběr odpadních vod a zvýšit kapacitu čištění odpadních vod o 20 milionů metrů krychlových za den. Přibližně 160 miliard Kč má být investováno do výstavby a instalace nových zařízení na zpracování kalů. Poptávány jsou technologie na snižování obsahu vody v kalech, chemikálie šetrné k životnímu prostředí či energeticky efektivní technologie spalování kalů.

V neposlední řadě, přijatý akční plán pro vysoce kvalitní rozvoj průmyslu výroby zařízení na ochranu životního prostředí, již nyní výrazně zlepšil technickou úroveň produkce a zajistil i mimo jiné značnou dodavatelskou kapacitu vysoce účinných nízkouhlíkových technologií. Naplňování této vládní priority znamená silné konkurenční prostředí nejen na čínském trhu. Vládní podpora domácích výrobců společně s transferem technologií z nejvyspělejších zemí umožňuje čínským firmám nabízet na světovém trhu vysoce kvalitní produkci k naplňování klimatických cílů a to za velmi přijatelné ceny. Pro Čínu jsou „zelené technologie“ prioritou již z důvodu toho, že je momentálně největším světovým producentem CO2. Do roku 2030 plánuje být na vrcholu emisí, do roku 2060 se pak chce stát uhlíkově neutrální. Tento trend lze pozorovat i na expanzi čínských elektrovozů, solárních panelů či větrných turbín do celého světa. 

Čínský domácí cestovní ruch přináší příležitosti i pro české firmy. Může to být rozvoj sítě hotelů a obchodních center, který znamená poptávku po architektonických řešeních či po luxusním vybavení jako jsou designové lustry, ale také růst obliby tzv. glampingu či venkovních aktivit jako je golf, lyžování či rybaření. Venkovní aktivity jsou oblíbené zejména u mladých, což ukazují statistiky například u již zmíněného rybaření. Z celkového počtu cca 140 milionu čínských rybářů je jich 46 % ve věku od 25 do 44 let. Číňané často vše kombinují v jeden velký „balíček“, za venkovními aktivitami vyrážejí i stovky kilometrů daleko a obvykle ho spojují s dalším zážitkem, například právě v podobě glampingu.   

Skupinový čínský turismus směřující do zahraničí se obnovuje poměrně pomalu, Česká republika, známá v Číně pro svou starobylou architekturu však bude bezpochyby opět jednou z oblíbených destinací čínských turistů. Tomu jistě napomůže obnovení přímého leteckého spojení mezi Prahou a Pekingem. Důležitým úkolem zároveň bude přilákat do ČR více individuálních turistů, jejichž cesty však bývají v porovnání se skupinovým turismem “kvalitnější”. Zpravidla totiž v zemi zůstanou déle, utratí více a chtějí autentické místní zážitky. Čínským specifikem jsou rovněž cesty za účelem nafocení svatebních fotografií, pro něž ČR poskytuje skvělé kulisy.

U trávení volného času zůstává faktem, že nejoblíbenější a nejmasovější aktivity jsou cenově ty nejdostupnější a dle průzkumu více než 40 % dospělé populace utratí ročně za tyto aktivity méně než 3500 Kč. 

Růst domácí spotřeby je však klíčovou prioritou čínské vlády a dosavadní nízké výdaje za volnočasové aktivity představují obrovský potenciál pro zvýšení průměrných ročních výdajů na volný čas ze současných 18 500 Kč a obecně pro další ekonomický růst. V současné době je spotřeba generována především nejbohatšími vrstvami a přibližně čtyřistamilionovou střední třídou. Poptávka se již nyní posouvá od prosté honby za značkovou produkcí více k osobnímu stylu naplněnému volnočasovými zážitky. Číňané tráví velké množství času prací a prostor k odpočinku je velmi omezený. Důsledkem je rostoucí poptávka po koncentrovaných zážitcích, která je tažena rozvojem moderních technologií nabízejících novou formu odbourávání stresu a obecně trávení volného času. Společnosti, které v oboru podnikají, musí mít skvěle propracovanou online prezentaci a komunikaci se spotřebiteli, kteří na internetu tráví v průměru více než čtyřicet hodin týdně a jsou s okolním světem propojeni sociálními sítěmi, jako jsou Wechat, Douyin (čínská verze TikToku), Xiaohongshu (obdoba Instagramu), Weibo (obdoba X) a další.

Sport hraje stále větší roli v rámci volnočasových aktivit. Plánovaná výše ročního růstu se má v období od roku 2022 do 2027 pohybovat mírně nad 8 %. Letní olympijské hry konané v Pekingu v roce 2008 a poslední zimní olympijské hry stimulovaly obrovské investice do sportovišť a podnítily zájem čínské veřejnosti především o většinovou veřejností opomíjené zimní sporty. Čína má v tomto ohledu vždy ambiciózní plány, například do roku 2022 chtěla mít na 300 milionů vyznavačů zimních sportů. Cíl se podařilo překonat, v roce 2023 dosahoval počet 350 milionů. V zimní sezóně 2024/2025 by pak měl činit až 520 milionů.

Z letních sportů je velmi populární basketbal, ale také fotbal, jehož rozvoj je vládou podporovaný i masivní výstavbou hřišť, kterých má být v provozu do roku 2025 šest set tisíc. Příležitosti pro obchodní využití stále rostoucího zájmu o sport českými výrobci či poskytovateli služeb leží v úzkých segmentech čínského spotřebitelského trhu. Mezi mladou generací roste rovněž obliba cyklistiky, ježdění na longboardu, surfu a dalších.

Čínská společnost je hodně založena na sebeprezentaci individuálního úspěchu formou spotřeby luxusního zboží a konzumace exkluzivních služeb. Zdravý životní styl patří stále více k modernímu statusu elit a vyšší střední třídy. To budí zájem výrobců vysoce kvalitního vybavení. Zimní sporty jsou v Číně výsadou movitějších vrstev společnosti. Tomu odpovídá i cenová úroveň služeb, např. lyžařských instruktorů v zimních střediscích. V této oblasti je velmi zajímavý prostor pro spolupráci s profesionály z České republiky. Neméně zajímavá je oblast sportovního lyžování a snowboardingu, která je v Číně stále v plenkách. Oddíly se systematickou přípravou dětí či juniorních sportovců jsou vzácným jevem. Profesionálové – instruktoři a trenéři, včetně hokejových či fotbalových, jsou poptáváni v zámoří.

Sport, stejně jako další oblasti společnosti, se stále více digitalizuje. Pandemie covidu-19 stimulovala rozvoj řešení, která propojují dosud běžné sportovní vybavení, např. trenažéry, s digitálním prostředím využívajícím umělou inteligenci. Tento nový segment rozšiřuje počty sportujících lidí a přispívá k růstu celého trhu. 

Čína je velmocí v oblasti tzv. e-sportů s aktuální velikostí trhu kolem 66 miliard USD v roce 2024 a plánovanou výší 95,5 miliard USD o pět let později. Rostoucí popularita segmentu, který skýtá obchodní příležitosti i pro české firmy (např. také ve VR gamingu, mobilních hrách a vývoji her obecně), je dána i pravidelným pořádáním vrcholových světových soutěží v Číně. Obyvatelé Číny stráví ve svém volném čase průměrně pět hodin denně na mobilních či PC zařízeních, prostor pro rozvoj obchodní spolupráce tu tak je značný.

Pandemie covidu-19 přiměla čínské spotřebitele věnovat větší pozornost svému zdraví, což se promítá do rostoucí poptávky po produktech s různými zdravotními benefity. Mohou se sem řadit doplňky stravy, funkční potraviny, přípravky na hubnutí, ale díky rostoucímu zájmu o sport a fitness i proteinové a energetické přípravky. Spotřebitele také více zaujmou produkty s označením „bez cukru“, „0 kalorií“, „0 tuku“.

Dá se očekávat, že poptávka po výživových doplňcích bude v budoucnu ještě stoupat s tím, jak bude rychle stárnout čínské obyvatelstvo. Ke konci roku 2023 měla Čína téměř 297 milionů lidí starších 60 let, což představuje 21,1 % z celkové populace. Predikce ukazují, že do roku 2030 by se mělo jednat o 26 %.

Čínští spotřebitelé začali ve zvýšené míře konzumovat mléčné produkty kvůli jejich pozitivnímu vlivu na posilování obranyschopnosti. Pro tento účel je nejpopulárnější tekuté mléko, jogurty a jogurtové nápoje. Dalším faktorem táhnoucím poptávku po mléčných produktech může být v budoucnu růst v segmentech pekárenství a cukrářství. Díky rostoucím kapacitám domácích producentů a specifickým požadavkům čínských spotřebitelů se však zahraniční vývozci potýkají s čím dál větší konkurencí.

Rostoucím segmentem je v Číně rovněž péče o matku a dítě. Zde má řada obyvatel stále v paměti skandál s nebezpečnými látkami v kojeneckých příkrmech čínské produkce, proto majetnější čínská klientela preferuje značky zahraniční. To se týká nejen dětských příkrmů a výživy, ale i dalších doplňků stravy, vitamínů či cereálií. Rozšířeně rovněž nezemědělských produktů jako jsou dětské kočárky, postýlky atd.

Čína představuje největší pivní trh a s ročním objemem produkce necelých 38 miliard litrů je i největším světovým producentem piva. Lze však pozorovat transformaci preferencí čínských spotřebitelů, kteří začínají konzumovat více kvalitních prémiových piv. České pivovary se tedy mohou prezentovat právě nálepkou prémiové kvality. Čínské pivovary také rozšiřují své portfolia o produkty vyšších kategorií, s čímž roste poptávka po kvalitních surovinách, kam se řadí český chmel a slad. Větší pozornosti se dostává také segmentu řemeslných piv, pro který jsou typické inovativní příchutě vznikající za využití tradičních čínských surovin. Z tohoto hlediska může být čínský trh perspektivní i pro výrobce ovocných a dalších speciálních piv.

Z dalších alkoholických nápojů se značné popularitě těší i vína, likéry a destiláty. V případě vína jsou spotřebitelské preference výrazně na straně vína červeného. Během posledních let však došlo k poklesu čínského dovozu i spotřeby. Zejména malá vinařství tak musí na přeplněném čínském trhu čelit silné konkurenci. Ačkoli mezi destiláty hraje prim tradiční čínské paj-ťiou konzumované při různých významných příležitostech, zahraniční druhy alkoholu se také těší zájmu zejména mladších generací. Převážně se jedná o brandy, whisky, tequilu, vodku, rum a gin.

Zajímavým trendem je v současnosti růst trhu s potřebami pro domácí mazlíčky, zejména psy a kočky, na kterých mnozí čínští chovatelé nešetří. Důraz na kvalitu se podepisuje na volbě krmiv, u kterých jsou preferovány zahraniční značky, což představuje příležitost i pro české výrobce. Rychleji roste zejména trh s potřebami pro kočky, což je dáno nižší náročností jejich chovu, která vyhovuje zaměstnaným mladým lidem bez rodin.

Věda a vývoj je jednou z priorit čínské vlády, což se odráží i na investicích do projektů a vědecké infrastruktury. Čína se zejména s ohledem na současnou složitou geopolitickou situaci snaží o čím dál tím větší soběstačnost, což lze pozorovat nejen na již zmíněných investicích, ale také na snaze přilákat zahraniční firmy s unikátními produkty a renomované vědce. To má Číně pomoci v sektorech, kde zatím za západními zeměmi zaostávají.

Čínské vedení ve svých plánech konkretizovalo zaměření na zejména těchto 10 inovativních technologických odvětví:

1. Pokročilé informační technologie;
2. Automatizované obráběcí stroje a robotika;
3. Kosmické a letecké vybavení;
4. Oceánské inženýrské vybavení a lodní doprava;
5. Moderní železniční dopravní zařízení;
6. Energeticky úsporná a nová energetická vozidla;
7. Energetická zařízení;
8. Nové materiály;
9. Léky a lékařské přístroje;
10. Zemědělská technika

V některých z nich je již Čína světovým gigantem. Jedná se například o bod číslo 6, tedy Energeticky úsporná a nová energetická vozidla. V roce 2023 bylo z celkového počtu okolo 14 milionů nově zaregistrovaných elektromobilů na světě 60 % zaregistrováno právě v Číně. Země hraje dominantní roli rovněž ve výrobě autobaterií do elektromobilů. Hojně diskutovaným prvkem je pak role vodíku v automobilovém průmyslu. V roce 2023 bylo v Číně nově registrováno 6 tisíc vozů poháněných vodíkem, což značí meziroční nárůst o 73 %. Většina z nich jsou autobusy či kamiony.

V řadě odvětví se však otvírají šance i pro české firmy. Jedná se například o automatizované obráběcí stroje, elektronové mikroskopy, lasery, nanotechnologie a další. Pro firmy vlastnící unikátní produkt tak může být obří čínský trh značně lukrativní. 

V sektorech, v nichž Čína zatím nedosáhla dominance, nabízí finanční pobídky pro zahraniční firmy, zejména pokud se rozhodnou přesunout svůj vývoj a výzkum do této země. To stejné platí pro vědce, kteří jsou špičkami ve svých oborech. Vždy je však třeba mít pevně stanovené podmínky spolupráce a snažit se předejít možným komplikacím, jako je například transfer technologií.

Momentálně se řada západních zemí snaží stanovit “mantinely” pro vědeckou spolupráci s Čínou, nutná je však spolupráce minimálně v oblasti zelené budoucnosti. V ní si dala Čína za cíl dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a stát se uhlíkově neutrální do roku 2060.