Dánsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Dánské království, nejjižnější země Skandinávie, tvořená Jutským poloostrovem a více než čtyřmi stovkami ostrovů a autonomními Grónskem a Faerskými ostrovy, je stabilní konstituční monarchií s hluboce zakořeněným demokratickým systémem a se silným luteránským komunitním duchem, promítajícím se i do filozofie národního blahobytu. Jakkoliv formálně stojí v čele země královna, výkonná moc je v rukou volené vlády a moc zákonodárnou zajišťuje jednokomorový parlament (Folketinget). Nezastupitelnou roli mají samosprávní celky (Komuny), jež mají ve své gesci např. zdravotní péči či místní rozvoj.

Dánsko je pevně ukotveno v euroatlantických strukturách, jež pro něj představují páteř regionální bezpečnosti a stability. Je zakládajícím členem Severoatlantické aliance a od roku 1973 také členem Evropské unie, byť s vyjednanými výjimkami z aplikace komunitního práva EU. Dánsko se může pyšnit silnou a výkonnou ekonomikou, jež těží z otevřenosti k inovativním řešením. V nich Dánsko nezřídka udává evropský i světový trend.

Přestože zahraniční obchod z více než poloviny probíhá se zeměmi EU, Dánsko jako významný exportér potravinářských a zemědělských produktů pokrývá celosvětový trh. Dánsko je také významným zahraničním investorem. Ekonomická krize, způsobená ruskou agresí vůči Ukrajině, dánskou ekonomiku poznamenala, ovšem z dostupných statistických dat i prognóz vyplývá, že ekonomika zvládá kompenzovat výpadky na straně dovozu (zj. surovin), tak vývozu a úspěšně se vrátila k trendu růstu. Dánové jsou solidní obchodní partneři, dbalí své dobré pověsti. V obchodních jednáních jsou přímočaří a asertivní . Jednání s potenciálními dánskými partnery se od českých zvyklostí nijak zásadně neliší.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Dánsko (368.1 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Dánsko (MZV) (237B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

• česky: Dánské království
• dánsky: Kongeriget Danmark
• anglicky: Kingdom of Denmark

Dánské království je stát ležící v severní Evropě, ke kterému patří kromě samotného Dánska i dvě autonomní území – Grónsko a Faerské ostrovy. Dánsko je konstituční monarchií s jednokomorovým parlamentem (Folketinget) voleným na 4 roky. Hlavou státu je (od 14. ledna 2024, kdy abdikovala královna Markéta II.) Jeho Veličenstvo král Bedřich X.

Dánský negativní parlamentarismus je ozvláštněn faktem, že se u moci nestřídají jednotlivé strany (či ad hoc koalice), ale dva stranicko-politické bloky: červený (levice) a modrý (pravice). Průzkumy veřejného mínění i výsledky voleb se proto vedou vždy na bázi těchto bloků. Výsledkem toho jsou často menšinové vlády (nyní ve vládě pouze vedoucí strana červeného bloku) s rámcovou parlamentní oporou v ostatních stranách příslušného (aktuálně červeného bloku).

Současná koaliční vláda premiérky Mette Frederiksen se také neopírá o klasický vládní program, ale o společné povolební prohlášení (tzv. Porozumění) tří stran koalice, jdoucí teprve podruhé v historii Dánska napříč politickými bloky. Vláda také po volbách nepředstupuje před parlament s žádostí o vyslovení důvěry. V praxi dánského konsensuálního parlamentarismu však vláda vždy hledá v parlamentu většinu napříč politickým spektrem, kterou také velmi často nachází. Do sněmovny pak téměř vždy přicházejí zákony s již předjednanou většinou.

Složení vlády:

• Předsedkyně vlády Mette FREDERIKSEN
• Místopředseda vlády a ministr obrany Troels LUND POULSEN
• Ministr zahraničních věcí Lars LØKKE RASMUSSEN
• Ministryně hospodářství Stephanie LOSE
• Ministr financí Nicolai WAMMEN
• Ministryně vnitřních záležitostí a zdravotnictví Sophie LØHDE
• Ministr spravedlnosti Peter HUMMELGAARD
• Ministr kultury Jakob ENGEL-SCHMIDT
• Ministr obchodu Morten BØDSKOV
• Ministr pro rozvojovou spolupráci a globální klimatickou politiku Dan JØRGENSEN
• Ministr životního prostředí Magnus HEUNICKE
• Ministryně sociálních věcí a bydlení Pernille ROSENKRANTZ-THEIL
• Ministryně pro zaměstnanost Ane HALSBOE-JØRGENSEN
• Ministr školství a mládeže Mattias TESFAYE
• Ministr pro imigraci a integraci Kaare DYBVAD BEK
• Ministr pro daňové záležitosti Jeppe BRUUS
• Ministr pro výživu, zemědělství a rybolov Jacob JENSEN
• Ministr pro církevní záležitosti, venkovské oblasti a severskou spolupráci Morten DAHLIN
• Ministr dopravy Thomas DANIELSEN
• Ministryně pro vzdělávání a vědu Christina EGELUND
• Ministryně pro digitalizaci a rovné příležitosti Marie BJERRE
• Ministryně pro seniory Mette KIERKGAARD
• Ministr pro klima, energetiku a zdroje Lars AAGAARD

Současná koaliční vláda středu (Sociální demokracie, Liberální strana Venstre a Umírnění) vzešlá z předčasných voleb 1. listopadu 2022 má díky podpoře poslanců za Grónsko a Faerské ostrovy těsnou parlamentní většinu.

1.2. Zahraniční politika země

Dánská zahraniční politika vychází z členství země v euroatlantických strukturách a z úzké spolupráce severských zemí. Dánsko je zakládajícím členem Severoatlantické aliance, členskou zemí Arktické rady (díky Grónsku a Faerským ostrovům) a od roku 1973 je členským státem Evropské unie, byť s výjimkami v oblasti občanství EU, společné měny, spravedlnosti a vnitra (Edinburská dohoda, dánský protokol k Lisabonské smlouvě). Jako člen NATO a EU je aktivním přispěvatelem do zahraničních stabilizačních operací a výcvikových misí. Na základě referenda opustilo Dánsko k 1. červenci 2022 dosavadní výjimku z primárního práva EU v oblasti obrany a bezpečnosti.

Dánsko udržuje konstruktivní vztahy se všemi evropskými zeměmi, jeho soužití se sousedními státy (pozemní hranici má pouze s Německem, hranice s ostatními sousedy probíhá Baltským, resp. Severním mořem) nejsou zatíženy žádným výrazně negativním historickým či aktuálním sporem. Dánská zahraniční politika se do značné míry vyznačuje pragmatičností a orientací na ekonomický profit, Dánsko je ovšem také hlasitým zastáncem demokratických hodnot, lidských práv a svobod a v tomto směru také aktivně vystupuje jak na půdě Organizace spojených národů, tak v dalších relevantních organizacích a jejich orgánech.

Dánsko (Kodaň) je sídlem evropské kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a dalších organizací.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel:

• Vlastní Dánsko: 5 965 990
• Faerské ostrovy: 54 600
• Grónsko: 56 760

Hustota zalidnění ve vlastním Dánsku dosahuje 138,4 obyvatel/km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 74,7 % a průměrný roční přírůstek obyvatelstva je 0,8 %.

Struktura podle pohlaví:

• 49,8 % muži
• 50,2 % ženy

Věková struktura:

• 0–19 let: 21,6 %
• 20–59 let: 38 %
• 60+ let: 40,4 %

Dánové tvoří 84,1 % obyvatelstva, na jihu Jutského poloostrova žije německá menšina (asi 20 tis. osob); dalších 15,9 % tvoří imigranti a jejich potomci, z nichž 54 % pochází z Evropy (Turecka, Polska a zemí bývalé Jugoslávie), 33 % z Asie (Irák, Pákistán, Írán, Libanon, Sýrie, Jordánsko) a 9 % z Afriky (Somálsko, Etiopie, Eritrea, Maroko). Oficiální statistické údaje o zastoupení jednotlivých národnostních menšin neexistují.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Dánská ekonomika patří mezi celosvětově nejsilnější a nejefektivnější. Dánsko má vysoké daňové zatížení, štědrou sociální síť a pružný trh práce. Stejně vysokou má kvalitu veřejných služeb, školství a dalších sociálních sektorů, zároveň však dostatečně vysokou konkurenceschopnost. Přes svůj vysoký hospodářský potenciál se ekonomický růst Dánska vlivem ekonomického dopadu koronakrize na čas zpomalil, ekonomika se však po znovuotevření vrátila poměrně rychle k normálu, jenž byl ovšem dočasně narušen ekonomickým dopadem ruské agrese vůči Ukrajině.

Mezi hlavní pozitivní faktory dlouhodobě ovlivňující růstový trend patří vysoký přebytek úspor v privátním sektoru, velmi nízké úrokové sazby a nízká inflace, růst reálných disponibilních příjmů, vysoká a stabilní úroveň spotřebitelské důvěry a zlepšené podmínky na trhu práce. HDP na obyvatele je v Dánsku ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa vysoký a výrazně převyšuje průměr v EU.

Dánsko plní všechna požadovaná kritéria stanovená v rámci Paktu stability a růstu EU, vč. dodržování hranice 3 % HDP pro rozpočtový deficit. V posledních letech se podstatný nárůst exportu zboží a zejména služeb doprovázený progresivními příjmy z investic promítá do vytváření stabilního přebytku běžného účtu. Míra inflace v Dánsku se dlouhodobě pohybuje ve zdravém pásmu. Úroveň nezaměstnanosti v Dánsku je jednou z nejnižších mezi zeměmi EU i OECD.

Dánská ekonomika je malá, otevřená a tržně provázaná s dalšími zeměmi, především v rámci EU (Německo, Švédsko) a Evropy (Norsko, Velká Británie). V celosvětovém měřítku pak mezi nejvýznamnější obchodní partnery patří USA a Japonsko. Pevným a tradičním základem ekonomiky je silný agrární sektor (produkce dánského zemědělství trojnásobně převyšuje domácí poptávku), jež je také jedním z hlavních zdrojů deviz a významným domácím zaměstnavatelem.

Silnou pozici má také zpracovatelský průmysl, a to zj. ve vztahu k potravinářské výrobě (mléčné produkty, vepřové maso, pivo, cukr), v oblasti produkce farmakologických výrobků (Novo Nordisk – Inzulin), v chemickém průmyslu dominuje produkce paliv a plastů a v oblasti strojního inženýrství pak výroba čerpadel, zemědělských strojů, chladících zařízení či telekomunikačních zařízení. V oblasti spotřebního průmyslu hrají prim oděvy, nábytek a hračky (LEGO). Významná je i pozice energetického sektoru (těžba ropy a plynu, výroba energie z obnovitelných zdrojů). Na růstu dánského HDP se nemalou měrou podílí také finanční sektor (Danske Bank, Nordea) a v neposlední řadě také sektor dopravy, zj. námořní (Maersk).

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Dánská ekonomika se podobně jako hospodářství ostatních zemí Evropské unie stále vyrovnává s důsledky ekonomické krize, vyvolané agresí Ruska vůči Ukrajině a jejím dopadem na ceny energií a přeneseně též na výši inflace. Konflikt se ve vztahu k Dánsku promítl jak v dovozu (především energetických surovin), tak v exportu výrobků a technologií, kdy v důsledku sankcí Dánsko v zásadě opustilo dosud lukrativní ruský trh. Díky diverzifikaci zdrojů i exportních trhů se však podařilo situaci konsolidovat.

Díky tomu by úroveň veřejného dluhu na konci roku 2024 neměla přesáhnout 30 % hrubého domácího produktu. Saldo státního rozpočtu by mohlo činit 2,20 % HDP a bilance běžného účtu by se měla udržet v černých číslech a neměla by přesáhnout výši 45 mld. USD. Krize se nijak významně nepodepsala na výši platební bilance (22,131 mil. DKK v březnu 2024) a nepromítla se ani do výše devizových rezerv (637,3 mld. DKK v dubnu 2024) či do zvyšování zahraniční zadluženosti Dánska (necelých 25,9 mld. DKK v únoru 2024).

2.3. Bankovní systém

Finanční sektor v Dánsku zaměstnává zhruba 4 % celkové pracovní síly. Bilanční suma finančního sektoru je cca 4x větší než dánský HDP. Největší částí (cca 37 % celkové bilance) jsou komerční banky. Významným sektorem jsou též hypotéční banky, které představují cca 31 % celkové bilance.

Dánská národní banka určuje monetární politiku (politika cíleného kurzu; Dánsko je členem režimu ERM II, přičemž pro Dánsko je stanoveno užší fluktuační pásmo ±2,25 %) včetně struktury úrokových měr a monitoruje peněžní zásobu. 

Podle velikosti provozního kapitálu jsou finanční instituce v Dánsku rozděleny do 6 skupin, přičemž do první skupiny s kapitálem nad 65 mld. DKK patří:

• Nordea Bank Danmark A/S, součást největší finanční skupiny v severských zemích (ústředí skupiny sídlí v Helsinkách),
• Danske Bank A/S, dánská nadnárodní bankovní a finanční korporace, největší bankovní dům v Dánsku a současně významná retailová banka v severoevropském regionu,
• Jyske Bank A/S, třetí největší dánská banka z hlediska podílu na trhu a největší banka v Dánsku se sídlem mimo Kodaň (v Jutsku),
• Sydbank A/S, jedna z největších dánských bank poskytujících úplné služby, vznikla sloučením čtyř menších bank,
• Nykredit Bank A/S, jedna z předních dánských společností poskytujících finanční služby s aktivitami od hypotéky, retailového a investičního bankovnictví po pojištění, leasing a obchodování s pevným výnosem a správu aktiv.

Agentury Standard and Poor’s a Moody’s oceňují Dánsko a hlavní dánské finanční instituce od A+ do AAA. Z mezinárodního hlediska má určité prominentní postavení dánský trh s cennými papíry, který je hodnocen jako sedmý největší ve světě a čtvrtý v Evropě. Veškeré cenné papíry jsou obchodovány na Kodaňské burze, která jako první na světě zavedla obchodování s elektronickými cennými papíry.

2.4. Daňový systém

Daňový systém patří k nejsložitějším na světě. Základními druhy daní jsou daň z příjmu osob, daň z příjmu společností, ekologické daně (CO₂ ) a daň z kapitálových výnosů. Hlavními nepřímými daněmi jsou DPH, registrační daň na automobily (až 150 % z hodnoty vozu), cla, spotřební daně, kolky, dědická, darovací daň, daň z majetku osob (neplatí společnosti), daň z nemovitostí a daň z „kontrolovaných“ zahraničních společností. Daňová zátěž v Dánsku rostla nepřetržitě od roku 1930 (12 % HDP) až do r. 1988, kdy dosáhla maximální úrovně 50,4 % HDP. V posledních letech se ustálila na úrovni cca 48–49 % HDP (vše měřeno v tržních cenách), což je vedle Švédska nejvíce na světě.

Fyzické osoby odvádějí daň z příjmu státu (8,30 %), daň z příjmu municipalitám (liší se dle municipality cca 22–28 %), církevní daň (0,71 %, dobrovolně), příspěvek na zdravotní zabezpečení (2,0 %), příspěvek na pracovní trh (8,0 %) atd. Maximální daňový strop fyzických osob činí 51,95 %. Daň z příjmu právnických osob (ze zisku) činí 22,0 %.

DPH je jednotná ve výši 25 %, tzn. že snížená sazba neexistuje. Placení DPH se nevztahuje na prodej a pronájem nemovitostí, dodávky plynu, vody, elektřiny a topení; výhry v loteriích; prodej akcií a obligací, jiné další finanční transakce (pošty) a pojišťovací transakce; zdravotnickou péči, sociální služby, školné; amatérský sport, určité kulturní události a dodávky uměleckých předmětů; dopravu osob jinými prostředky než turistickými autobusy. Nulovou DPH mají také noviny a export. DPH je v zásadě refundována na všechno nakoupené zboží a služby určené pro podnikání. Refundace se vztahuje i na zahraniční podnikatele, kteří nemají sídlo podnikání v Dánsku (tzv. třináctá direktiva). DPH nelze refundovat na automobily, hotelové ubytování, konferenční a zábavní podniky.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Česká republika má s Dánskem dlouhodobě aktivní obchodní bilanci, přičemž výše salda odpovídá zhruba třetině dánského vývozu do České republiky. Dánsko je pro ČR 18. nejvýznamnějším partnerem ve vztahu k vývozu a 26. ve vztahu k dovozu. Velkou část vzájemného obchodu tvoří reexporty, zj. u léčiv a farmaceutických produktů a u hraček (LEGO).

Jádro českého exportu do Dánska tvoří vedle léčiv a farmakologických výrobků silniční motorová vozidla a kancelářské stroje pro automatické zpracování dat. Dánský export do ČR je pak vedle léčiv a farmak a vedle hraček tvořen zemědělskými produkty, potravinářskými výrobky, chemickými produkty a strojními a elektronickými zařízeními.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Dánská proexportně orientovaná ekonomika si ve vztahu k zemím mimo EU dlouhodobě udržuje pozitivní obchodní bilanci, dosahující zhruba 2/5 dánského exportu. Důvodem je především zaměření exportu na zboží s vysokou přidanou hodnotou.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Dánsko bylo ještě na přelomu milénia v čele evropských destinací přímých zahraničních investic, jež meziročně rostly o 21 %. Tento trend je už minulostí, Dánsko doplácí na klesající celosvětový zájem o FDI v zemích EU, stagnaci po světové finanční krizi a na zpomalení světové ekonomiky v důsledku koronakrize.

V současné době do Dánska proudí méně zahraničních investic, než do jiných členských zemí EU srovnatelné velikosti nebo do severských zemí. Jejich objem přesto není zanedbatelný, firmy v zahraničním vlastnictví zaměstnávají cca 320 tisíc osob, což odpovídá 21 % všech pracovních pozic v dánském soukromém sektoru. Naprostá většina přímých zahraničních investic je realizována formou investic „na zelené louce“ (87 %), zbytek pak převážně cestou fúzí a akvizic, zaměřených primárně na úspěšné start-upy.

České firmy v Dánsku v oblasti přímých zahraničních investic prakticky nejsou přítomny.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dánsko je členskou zemí Evropské unie s výjimkami v oblasti občanství EU, společné měny, spravedlnosti a vnitra (Edinburská dohoda, dánský protokol k Lisabonské smlouvě).

Smlouvy s ČR

Dopisem ministra zahraničí České republiky ze dne 21. 3. 1994, resp. odpovědí dánské strany ze dne 2. 5. 1994 byla stvrzena sukcese do patnácti bilaterálních smluv a dohod. V současné době jsou v platnosti následující smluvní dokumenty:

• Dočasná úprava obchodních styků mezi Republikou Československou a Dánským královstvím (výměna nót, Praha, 18. 4. 1925)
• Rozhodčí smlouva mezi ČSR a Dánskem (Praha 30. 11. 1926) l Dohoda mezi Republikou Československou a Dánským královstvím o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách na Grónsko (výměna nót, Kodaň, 26. 8. 1929)
• Dohoda o kulturních a uměleckých stycích mezi ČSR a Dánským královstvím (Kodaň, 12. 5. 1937)
• Dohoda mezi ČSR a Dánským královstvím o vypořádání určitých nároků (Praha, 23. 12. 1958)
• Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 21. 1. 1969)
• Dohoda mezi ČSSR a Dánským královstvím o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci (Kodaň, 9. 11. 1970)
• Smlouva mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a majetku (Praha, 5. 5. 1982)
• Dlouhodobý program rozvoje ekonomické, průmyslové a technické spolupráce mezi ČSSR a Dánským královstvím (Kodaň, 16. 10. 1984)
• Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Dánska o zrušení vízové povinnosti (výměna nót, Kodaň, 5. 6. 1990)
• Dohoda o spolupráci v oblasti energetiky (Praha, 19. 2. 1991)
• Dohoda o spolupráci v oblasti životního prostředí (Dobříš, 23. 6. 1991)
• Protokol ke Smlouvě mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 11. 9. 1992) – pozn. Grónsko a Faerské ostrovy nejsou smluvní stranou smlouvy!
• Dohoda o letecké dopravě mezi vládou ČR a vládou Dánského království (Stockholm, 4. 6. 1998)

3.4. Rozvojová spolupráce

Dánsko je jedním z největších poskytovatelů rozvojové pomoci na světě. Hlavním cílem dánské rozvojové pomoci je snižování chudoby v rozvojových zemích. Znamená to podporu ekonomického růstu, jakož i rozvoj vzdělávání a zdravotních služeb, zlepšování hygienických podmínek. Důraz je kladen i na posouzení vlivu na životní prostředí, postavení žen ve společnosti a posilování demokracie a lidských práv. Prioritním kontinentem z hlediska dánské rozvojové spolupráce je Afrika.

Koordinátorem rozvojové spolupráce a pomoci je agentura DANIDA, patřící do struktury ministerstva zahraničních věcí. Dánsko patří mezi pět zemí OECD, které jako jediné plní požadavek OSN na poskytování rozvojové pomoci nad úrovní 0,7 % HND. Ačkoliv se snižuje procentuální vyjádření dánské rozvojové pomoci (0,72 HND v 2018, 0,71 v 2019 a 0,70 v letech 2020 – 2023), absolutní hodnota pomoci roste s tím, jak roste hrubý národní důchod Dánska.

Dánská rozvojová spolupráce je úzce provázána s dánským byznysem a přímé zapojení českých firem do ní je tak v zásadě nemožné.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mezi strategické a současně perspektivní obory s exportním potenciálem pro české firmy lze nadále řadit především automobilový sektor (s důrazem na elektromobilitu), energetický sektor (obnovitelné zdroje energie, kapacity pro uchovávání energie) a zemědělství. Významný potenciál má bezesporu také oblast vědy, výzkumu a inovací.

▶ Automobilový sektor

Pokračující masivní rozvoj elektromobility v Dánsku je úzce spojen s rostoucí potřebou budování vhodně dimenzované sítě nabíjecích stanic. Ta se týká jak rychlonabíjecích stanic na dálnicích a rychlostních komunikacích, tak stanic s nižší rychlostí nabíjení na parkovištích. Především ve městech pak existuje prostor pro kreativní řešení, jež přizpůsobí existující infrastrukturu nové funkci (dobíjecí stanice integrované do sloupů veřejného osvětlení a podobně).

▶ Energetika

S pokračujícím úspěšným přechodem dánského energetického sektoru od fosilních k obnovitelným zdrojům energie je spojena potřeba řešení úložišť energií. Ta vyplývá z vysokého podílu větrné energie, u níž vlivem počasí nelze zaručit stabilní produkci. Se strmě rostoucím podílem obnovitelných zdrojů tak bude otázka ukládání energií stále naléhavější. Dánsko bude poptávat nejen úložiště, ale i technologie umožňující využití momentálních přebytků energie k produkci jiných čistých zdrojů (vodík).

▶ Zemědělství a potravinářství

Dánsko jako země se značným podílem zemědělské a potravinářské produkce řeší problematiku snižování emisí skleníkových plynů právě v tomto sektoru. Současně hledá možnosti efektivního zachycování, ukládání a případného využití metanu a dalších skleníkových plynů k produkci biopaliv, opětovně recyklovatelných plastů či zemědělských hnojiv. Nadále trvá poptávka po systémech, které umožňují úsporu paliv u zemědělských strojů a efektivní aplikaci hnojiv či pesticidů (stroje se satelitní navigací, drony).

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

V souvislosti se zhoršujícím se bezpečnostním prostředím v Evropě a jejím sousedství a se zvyšujícím se geopolitickým významem Arktidy bude Dánsko posilovat své obranné kapacity v tomto regionu. Ministerstvo obrany plánuje pořízení přehledového radaru na Faerské ostrovy k pokrytí námořní oblasti mezi Norskem a Islandem. Mimoto země zvažuje pořízení bezpilotních vzdušných prostředků pro dislokaci v Grónsku.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Global Innovation Index 2022 (GII) řadí Dánsko jako desátou nejinovativnější zemi mezi 132 uvedenými ekonomikami. Dánsko si ve všech sedmi pilířích hodnocení vede nadprůměrně ve srovnání s ostatními ekonomikami v Evropě, přičemž jeho dva hlavní bodové pilíře jsou infrastruktura a instituce. Oblast kolem Kodaně je zvláštním centrem pro inovace a je na 59. místě v seznamu vědeckých a technologických klastrů GII.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Dánové jsou solidní obchodní partneři, dbalí své dobré pověsti. V obchodních jednáních jsou přímočaří a asertivní. Jednání s potenciálními dánskými partnery se od českých zvyklostí nijak výrazně neliší, přesto má několik drobných specifik, na ně ž si dovolujeme upozornit v následujících kapitolách.

4.2. Oslovení

Prvotním prostředkem komunikace je e-mail. Dánové si svého času vysoce cení a jsou jen velmi málo ochotni jej obětovat, aby si vyslechli nějakou nabídku. V telefonu zpravidla ihned odkazují na webové stránky a e-mail firmy a nabídce se věnují až v době, kdy na ni mají čas. Je ovšem vhodné, především v případě, kdy na e-mailovou korespondenci adresát nereaguje, telefonicky zdvořile ověřit doručení zprávy a zda ji firma vůbec zaznamenala. Písemné oslovení by mělo obsahovat představení firmy a jasně a stručně formulovanou nabídku.

4.3. Obchodní schůzka

Při hledání termínu je třeba se seznámit s dánskými svátky a prázdninami, neboť většina firem bez ohledu na velikost čerpá v době školních prázdnin dovolené. Letní měsíce, obzvláště červenec, jsou pro pracovní jednání v tomto ohledu téměř nepoužitelné. Termín a čas schůzky je vhodné ještě jeden až dva dny před konáním ověřit. Ve vztahu k času konání Dánové dávají přednost jednání dopoledne či brzy odpoledne, případně formou pracovního lehkého oběda. První kontakt bývá spíše formální, ovšem nezřídka se v průběhu jednání přechází k oslovování křestními jmény. Dárky nejsou při pracovním jednání rozhodně očekávány. Předání vizitek je běžné.

Je potřeba počítat s prvotním odstupem a jistou dávkou zdrženlivosti z dánské strany. ČR je stále vnímána jako součást „východu“ především těmi Dány, kteří zatím postrádají pozitivní osobní zkušenost. Praha a regiony ČR jsou mezi dánskými turisty velmi populární, takže procento Dánů s nulovou zkušeností klesá. Současně se zvyšuje schopnost Dánů odlišovat v pozitivním slova smyslu Česko od jiných zemí „východu“.

Dánové jsou velmi praktičtí a pragmatičtí, tudíž se jen málokdy věnují nabídce, která z jejich pohledu nepřináší očekávanou přidanou hodnotu. Zaujmout lze na jedné straně inovativními řešeními, bio/organickými/ekologickými produkty či digitálními technologiemi, nebo na straně druhé vysokou kvalitou za nižší ceny. Dánové sami tvrdí, že na to, aby je obchodní partner zaujal, má první 3 minuty jednání. Zásadní je tedy první dojem, podložený důkladnou a dlouhodobou přípravou!

Vyjednávání s dánskými obchodníky v zásadě „jiné“ není. Přes řadu rozdílů toho s Dány máme hodně společného. Tento fakt zpravidla vyjde najevo už během prvního kontaktu, což jednání ve finále spíše usnadňuje.

Dánové si svého času velmi váží, takže schůzky začínají a zpravidla i končí v dohodnutém časovém rámci. V případě exkluzivní nabídky ovšem v duchu své pragmatičnosti věnují partnerovi tolik času, kolik je pro úspěch jednání potřeba.

Drobné rozdíly při vedení jednání lze vypozorovat mezi industriálním regionem hlavního města, respektive celým ostrovem Sjæland na jedné straně a převážně zemědělským Jutským poloostrovem na straně druhé. Jedná se ale spíše o rozdíly v naturelu obyvatelstva (jeho „akčnosti“), nežli v přístupu k potenciálním obchodním partnerům.

Není obvyklé, aby se při obchodním jednání podával alkohol za jiným účelem, než jako nápoj k jídlu – tj. sklenka vína či piva.

Dánové v oblékání preferují odlehčený formální styl, tj. oblek bez kravaty, případně styl „smart casual“. Pro prakticky založené Dány ovšem styl oblékání nehraje nijak zásadní roli.

Jak by měl vypadat jednací tým? Záleží na velikosti firmy, nicméně, nelze předpokládat, že by se jakkoliv velké obchodní delegaci věnovali více než dva zástupci dánské firmy, pokud si to situace a podrobnost jednání přímo nevyžaduje. Věkové ani genderové složení delegace nehraje roli.

V Dánsku není vůbec obvyklé obchodního partnera pozvat domů, Dánové striktně oddělují byznys od svého soukromí.

4.4. Komunikace

Schopnost komunikace v dánštině není rozhodně podmínkou úspěchu jednání, naprosto obvyklým jednacím jazykem je angličtina. V jižním Jutsku, tj. regionu hraničícím s Německem, je poměrně běžná i aktivní znalost němčiny. Pro složitější jednání, kdy tlumočení vytváří „čas na rozmyšlenou“, je samozřejmě možné tlumočníka přizvat.

Ve vztahu k Dánům žádná komunikační tabu nejsou. Je vhodné naopak zmínit to, co máme společného – dobré pivo i díl historie – Markéta Přemyslovna, dcera krále Přemysla Otakara I, byla provdána za dánského krále Valdemara II a jako královna Dagmar byla velice populární a dosud je Dány vnímána velmi pozitivně.

4.5. Doporučení

Co doporučit podnikatelům, kteří se do Dánska chystají?

• Konzultovat s velvyslanectvím (případně s regionální zahraniční kanceláří agentury CzechTrade ve Stockholmu) potenciál zájmu o daný produkt, službu.
• Strukturovat nabídku stručně, jasně, věcně.
• Nenechat se odradit případnou vlažností prvního kontaktu, prvotní nedůvěrou či strohostí v jednání.
• Nabídku důkladně připravit a mít na paměti rozhodující význam prvního dojmu. 
• Projevit trpělivost a vstřícnost.
• Zvážit postup prostřednictvím místního obchodního zástupce či možnost využití českých krajanů dlouhodobě žijících v Dánsku.

Firmy mohou využít řady nástrojů poskytovaných státními orgány v rámci podpory ekonomické diplomacie. Mezi vhodné způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery a získání informací o trhu patří mezinárodní veletrhy. Pro oslovení nových zákazníků nebo navázání strategických partnerství se pořádají také prezentace českých firem na velvyslanectví pro definovaný okruh potenciálních zákazníků či obchodních partnerů. Nutno ovšem předeslat, že záštita ze strany velvyslanectví neskýtá v rovnostářském Dánsku záruku pozitivnějšího vnímání firmy. Vedle regionální zahraniční kanceláře agentury CzechTrade ve Stockholmu a obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Kodani se podnikatelé mohou obrátit na honorárního konzula ČR v Aarhusu.

4.6. Státní svátky

• 1. leden – Nový rok
• Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční neděle a pondělí
• 40 dnů po Velikonocích – Nanebevstoupení Páně
• 7 týdnů po Velikonocích – Svatodušní neděle a pondělí
• 5. květen – výročí osvobození Dánska v roce 1945
• 5. červen – Den ústavy
• 15. červen – Valdemarův den
• 24. červen – Svatojánský den
• 11. listopad – biskup Martin (křestní den M. Luthera)
• 24. prosinec – Štědrý den
• 25. prosinec – 1.svátek vánoční
• 26. prosinec – 2.svátek vánoční
• 31. prosinec – Silvestr

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Na dánský trh je možné proniknout několika cestami:

• joint-venture
• přímá spolupráce s konečným odběratelem
• standardní spolupráce s importérem
• jmenování zástupce (výhradní – nevýhradní, za provizi)
• zřízení pobočky
• franchising

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Distribuční kanály závisí na druhu zboží. Investiční zboží pro výrobní spotřebu a nerostné suroviny jsou nejčastěji prodávány prostřednictvím obchodního zástupce. Specializované high-tech komodity jsou obvykle dodávány prostřednictvím větších obchodních zástupců, kteří disponují odpovídajícím servisním zázemím. U spotřebního zboží většinou operují zástupci, ale stále více se upřednostňují přímé dodávky obchodním domům a řetězcům. Tato rostoucí tendence se uplatňuje zejména u potravin, kde existuje několik silných maloobchodních řetězců s vlastním dovozním a distribučním oddělením (asi 30 významných dovozců potravin).

I když je v posledních letech patrná tendence k posilování přímých prodejů (zejména dovozy ze států EU), řada dánských společností dává přednost zprostředkovaným dodávkám před přímými dovozy ze zahraničí, pokud se jedná o dobře fungující obchodní spojení s určitou tradicí. O úspěšnosti proniknutí na trh sice rozhoduje čistě obchodní aspekt nabídky, ale dánské podniky zpravidla nerady mění své dodavatele.

Franchising je určitou možností, ale zatím existuje jen málo takových případů (potraviny, opravny bot, půjčovny vozů). Podomní prodej zákon zakazuje. Postupně se rozvíjí přímý marketing (objednávková služba z katalogu atp.).

5.3. Marketing a komunikace

Náležitá propagace je víceméně nutností, záleží ovšem na druhu zboží a formě obchodního spojení. Mezi nejúčinnější druhy reklamy patří novinová inzerce ve třech hlavních denících s celostátní působností a v ekonomickém deníku:

• Politiken
• Berlingske
• Jyllands-Posten
• Boersen – deník s ekonomickou tématikou – obdoba Hospodářských novin

Vzhledem k vysokému stupni využívání internetu v zemi mohou zejména firmy mající svoji vlastní webovou stránku zařadit informaci o společnosti a odpovídající odkaz na některý z významných portálů. Nejnavštěvovanějšími portály jsou dlouhodobě Google a Yahoo. Další účinnou cestou je reklama na sociálních sítích (LinkedIn, Facebook).

Srovnávací reklama je v zásadě přípustná, ale pouze za předpokladu doložitelných věcných rozdílů. Předpisy jsou obsaženy v zákoně o nekalé soutěži (markedsforingsloven).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Dánsku je zaručena dostatečná míra ochrany práv, týkajících se duševního vlastnictví. Dánsko je členem WIPO (World Intelectual Property Organization), řídí se Pařížskou úmluvou o průmyslovém vlastnictví, ratifikovalo Evropskou úmluvu o patentech a Patentovou úmluvu EU a dále Štrasburskou a Budapešťskou konvenci. V oblasti copyrightu je Dánsko účastníkem Světové úmluvy o copyrightu z r. 1952 a její změny v r. 1971, dále přistoupilo k Mezinárodní konvenci o ochraně tvůrčí činnosti (1961) a Konvenci o výrobcích fonogramů (1971).

V oblasti ochranných známek je Dánsko členem nařízení z Nice 1957 a jeho revize z r. 1967. Jinak je dánská legislativa harmonizována s nařízeními EU o ochranných známkách. V rámci EU Dánsko prosazuje vytvoření jednotného systému ochranných známek.

Ochrana hospodářské soutěže je upravena zákonem č. 384 O hospodářské soutěži z 1 0 . června roku 1997. V roce 2000 byl aktualizován dodatkem upravujícím kontrolu fúzí (zák. č. 416 z 31. 5. 2000).

V rámci bilaterální relace nejsou známy žádné případy porušení práv, týkajících se ochrany duševního vlastnictví.

5.5. Trh veřejných zakázek

Dánská praxe naplňuje požadavky vyplývající z WTO/GATT Public Procurement Code a z legislativy EU: nařízení 93/36/EEC, 93/37/EEC a 93/38/EEC. Každému nákupu, který přesahuje hodnotu 1,5 mil. DKK, musí předcházet vypsání veřejné zakázky. Dánské státní úřady provádějí ročně nákupy v hodnotě cca 100 mld. DKK, přičemž tato hodnota se dělí v přibližném poměru 50:50 mezi ústřední orgány a krajské (místní) orgány státní správy. Na cca 9 mld. DKK je vypisováno výběrové řízení.

Zahraniční společnosti vyhrávají okolo 10 % všech výběrových řízení. Většina těchto zahraničních společností pochází převážně z Německa nebo Švédska. Při hodnocení nabídek jsou kritéria životního prostředí a energetické náročnosti stejně důležitá jako otázky ceny, kvality a dodacích podmínek. Veřejné zakázky jsou uveřejňovány jednak v „Supplement to the Official Journal of the European Communities“ a také v deníku LICITATIONEN. Dokumenty jsou převážně v dánštině.

Veřejné zakázky v zemích EU jsou i na internetové adrese TED Europa, kde jsou informace aktualizovány denně. Oznámení o veřejných zakázkách lze procházet, vyhledávat v nich a třídit je dle země, regionu, obchodního sektoru a dalších kritérií. Informace o každém dokumentu s veřejnou zakázkou se uveřejňují ve 23 úředních jazycích EU.

Nákup pro státní orgány a veřejné instituce v Dánsku zajišťuje společnost Statens og Kommunernes Indkøbs Service A/S (ve volném překladu Státní a komunální nákupní služba, a.s.),

H. C. Hansen Gade 4
2300 København S
Tel.: 3342 7000
Fax.: 3391 4144
Web: www.ski.dk
E-mail: ski@ski.dk

Nákupní organizace na všech úrovních mohou používat rámcové kontrakty, kdy největší spotřebitel uzavře dohodu s jedním nebo více dodavateli příslušného druhu zboží.

Nabídky dodávek materiálu a služeb pro potřeby ministerstva obrany mohou být podávány výhradně prostřednictvím Danish Defence Acquisition and Logistics Organization (DALO), respektive cestou e-mailové nabídky, zaslané na adresu openforbusiness@mil.dk. V případě citlivých nabídek či nabídek, podléhajících stupni utajení VYHRAZENÉ a DŮVĚRNÉ jsou nabídky doručovány odpovídajícím způsobem (doporučená pošta, resp. kurýr) na adresu:

Danish Ministry of Defence Acquisition and Logistics Organisation
Lautrupbjerg 1-5
2750 Ballerup
Denmark

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Dánské firmy a obchodníci jsou známi svou korektností v obchodních záležitostech, ve kterých pro Dána platí „my word – my bond“.

Případné spory se vedou před úředními soudy. V Dánsku je 12 úředních soudů první instance, 2 Zemské soudy a Nejvyšší soud. Do hodnoty 500 000 DKK se zahajuje soudní řízení u soudu první instance podle sídla dlužníka. Rozhodnutí dánských soudů jsou všeobecně velmi mírná, co se týče náhrady škod a ušlého zisku. Škoda musí být skutečná a kvantitativně doložená. V dánské soudní praxi je velmi obtížné získat náhradu za nepřímé škody.

Ve vztahu k platební morálce je opatrnost nezbytná u nových obchodních spojení s dosud neověřenými partnery. Většinu dánských firem tvoří malé společnosti s nepříliš silným kapitálovým zázemím a v těchto případech je možnost bankrotu reálná. Tomu musí odpovídat platební podmínky. U investičního zboží platí běžné postupy (záloha, část platby při dodání, krytý úvěr).

Úrok z prodlení platby lze uplatnit, pokud to bylo uvedeno v kupní smlouvě nebo na faktuře. Výše úroků závisí na dohodě a pokud taková není, počítají se úroky z prodlení ve výši 6 % nad diskontní sazbou Dánské národní banky. Pokud se nedocílí zaplacení přímým upomínáním a vymáháním ze strany vývozce, je prakticky nezbytné hledat pomoc u dánských právníků.

Průměrná doba splatnosti faktur je v Dánsku 26 dnů.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Dánsko je členskou zemí Evropské unie a součástí schengenského prostoru a pro občany České republiky tudíž pro cesty do Dánska platí pravidla volného pohybu osob.

Cestovní doklady k cestám do EU (včetně Dánska):

• všechny typy platných cestovních pasů, a to se strojově čitelnými a biometrickými údaji, nebo bez strojově čitelných a biometrických údajů,
• všechny typy platných občanských průkazů ve formě identifikační karty, a to se strojově čitelnými údaji, nebo bez strojově čitelných údajů.

Grónsko a Faerské ostrovy:

Grónsko a Faerské ostrovy jsou autonomními součástmi Dánského království, nejsou však součástí EU a Schengenského prostoru. Občané EU mohou na turistické cesty do 90 dnů cestovat bez víza s platným cestovním pasem (Velvyslanectví nedoporučuje cestovat pouze na občanský průkaz).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. května 2009 mohou občané nových členských států včetně České republiky pracovat na území Dánska bez pracovního povolení, jestliže jejich pracovní smlouva a pracovní podmínky jsou v souladu s platnými kolektivními smlouvami na dánském pracovním trhu. Po zahájení práce v Dánsku je nutné vyřídit si potvrzení o pobytu pro občany EU, které vydává příslušný úřad státní správy.

Souhrnné informace o podmínkách pobytu v Dánsku: New to Denmark

Pro účely řádných daňových odvodů je nutné vyřídit si daňovou kartu, kterou vydává příslušný daňový úřad. Více informací o daních a registraci vozidla naleznete na www.skat.dk.

Firmy, které vysílají pracovníky do Dánska, se musí registrovat v dánském Registru zahraničních firem, které vysílají zahraniční pracovníky. Více informací naleznete na www.virk.dk/rut.

Další informace naleznete rovněž na webových stránkách:

• o práci v Dánsku
• úkony při příjezdu
• hledání práce v Dánsku

Institut minimální mzdy, tak, jak jej známe v ČR, v Dánsku neexistuje (mzda je vždy výsledkem dohody mezi zaměstnavatelem, pracovníkem a odbory).

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy a výstavní akce se v Dánsku pořádají v Herningu, Kodani, Fredericii, Vejle a Odense. Podrobný aktuální kalendář veletrhů nabízejí stránky Events in Denmark.

K významným akcím patří především veletrh zemědělské techniky Agromek, který se koná jednou za dva roky v Herningu. Zájem je i o veletrh HI (HerningIndustri), kde se pravidelně představují čeští průmysloví subdodavatelé. Tento veletrh, pořádaný rovněž jednou za dva roky, by měl patřit i do budoucna k pravidelným proexportním akcím českých podniků.

Na oblast cestovního ruchu se specializuje veletrh Ferie for Alle v Herningu.

K významným veletrhům v Kodani a Herningu patří veletrh designu Formland (koná se každoročně). Z ostatních „kodaňských“ veletržních aktivit je možno doporučit rovněž účast na Copenhagen International Fashion Fair (každoročně, únor a srpen).

Ministerstvo obrany, respektive jeho Úřad pro akvizice a logistiku (DALO) pořádá každoročně v srpnu své průmyslové dny, na nichž firmy z bezpečnostního a obranného průmyslu prezentují své výrobky, určené pro ozbrojené síly.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Kodani

Velvyslanectví má teritoriální působnost pro Dánsko, Faerské ostrovy a Grónsko.

Ryvangs Allé 14-16,
2100 Copenhagen Ø
Tel: +45 39 10 18 10 sekretariát
E-mail: copenhagen@mzv.gov.cz, Copenhagen.Commerce@mzv.gov.cz
Web: https://mzv.gov.cz/copenhagen

Dopravní spojení na velvyslanectví je uvedeno na webových stránkách velvyslanectví.

Honorární konzulát ČR v Aarhusu

Honorary Consulate of the Czech Republic
Sofienlystvej 6-8
8340 Malling Aarhus
Tel: +45 88 80 82 40
E-mail: aarhus@honorary.mzv.cz
Web: https://mzv.gov.cz/copenhagen

Agenda agentury CzechTrade v celé Skandinávii a Finsku je zajišťována prostřednictvím její zahraniční kanceláře, sídlící v areálu Velvyslanectví ČR ve Stockholmu.

Zahraniční kancelář CzechTrade
Villagatan 21
SE-100 41 Stockholm
Tel: +46 82 36 712 (710)
E-mail: info@czechtrade.se
Web: www.czechtrade.cz

Zahraniční zastoupení České centrály cestovního ruchu CzechTourism s působností pro Skandinávii sídlí rovněž na adrese Velvyslanectví ČR ve Stockholmu.

Zahraniční kancelář CzechTourism
Villagatan 21
SE-100 41 Stockholm
Tel.: +46 8 44 04 239
E-mail: stockholm@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

V případě nutnosti první pomoci je možné volat z mobilních telefonů i z veřejných telefonních automatů zdarma na standardní tísňové číslo v rámci EU, tj. 112, které sdružuje centrálu rychlé lékařské pomoci, policie a hasičů. Hlášení trestného činu policii je možné prostřednictvím linky 114. Přehledné informace komu co a jakým způsobem hlásit, respektive kde najít jakou pomoc, jsou k dispozici na stránkách Lifein Denmark.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Dánský parlament (Folketinget)
Tel.: +45 33 37 55 00
E-mail: folketinget@ft.dk

Ministerstvo financí (Finansministeriet)
Tel.: +45 33 92 33 33
E-mail: fm@fm.dk

Ministerstvo zahraničních věcí (Udenrigsministeriet)
Tel.: +45 33 92 00 00
E-mail: um@um.dk

Ministerstvo spravedlnosti (Justitsministeriet)
Tel.: +45 72 26 84 00
E-mail: jm@jm.dk

Ministerstvo pro sociální záležitosti, bydlení a seniory (Social-, Bolig- og ældreministeriet)
Tel.: +45 72 28 24 00
E-mail: post@sm.dk

Ministerstvo daní (Skatteministeriet)
Tel.: +45 33 92 33 92
E-mail: skm@skm.dk

Ministerstvo pro klima, energetiku a zdroje (Klima-, energi- og forsyningsministeriet)
Tel.: +45 33 92 28 00
E-mail: kefm@kefm.dk

Ministerstvo dopravy (Transportministeriet)
Tel.: +45 41 71 27 00
E-mail: trm@trm.dk

Ministerstvo pro výživu, zemědělství a rybolov (Ministeriet for Fødevarer, landbrug ogfiskeri)
Tel.: +45 38 10 60 00
E-mail: fvm@fvm.dk

Ministerstvo školství a mládeže (Børne- og undervisningsministeriet)
Tel.: +45 3392 5000
E-mail: uvm@uvm.dk

Ministerstvo obrany (Forsvarsministeriet)
Tel.: +45 72 81 00 00
E-mail: fmn@fmn.dk

Ministerstvo pro vysokoškolské vzdělávání a vědu (Uddannelses- og forskningsministeriet)
Tel.: +45 3392 9700
E-mail: ufm@ufm.dk

Ministerstvo průmyslu a obchodu (Erhvervsministeriet)
Tel.: +45 33 92 33 50
E-mail: em@em.dk

Ministerstvo pro imigraci a integraci (Udlændinge- og integrationsminister)
Tel.: +45 61 98 40 00
E-mail: uim@uim.dk

Ministerstvo pro zaměstnanost a rovné příležitosti (Beskæftigelses- ogLigestillingsministeriet)
Tel.: +45 72 20 50 00
E-mail: bm@bm.dk

Ministerstvo vnitra a zdravotnictví (Indenrigs- og sundhedsministeriet)
Tel.: +45 72 26 90 00
E-mail: sum@sum.dk

Ministerstvo životního prostředí (Miljøministeriet)
Tel.: +45 38 14 21 42
E-mail: mim@mim.dk

Ministerstvo kultury a církevních záležitostí (Kulturminister og kirkeministeriet)
Tel.: +45 33 92 33 90
E-mail: kum@kum.dk

Ministerstvo pro rozvojovou a severskou spolupráci (Ministeriet for udviklingssamarbejde og Ministeriet for nordisk samarbejde)
Tel.: (+45) 3377 3377
E-mail: udviklingsministeren@um.dk, nordiskminister@um.dk

Konfederace dánského průmyslu (Dansk Industri/DI)
Tel.: (+45) 3377 3377
E-mail: di@di.dk

Dánská obchodní komora (Dansk Erhverv)
Tel.: +45 33746000
E-mail: info@danskerhverv.dk

Dánská národní banka (Danmarks nationalbank)
Tel.: +45 33 63 63 63
E-mail: kommunikation@nationalbanken.dk

Daňový úřad (SKAT)
Tel.: +45 72 22 18 18
E-mail: presse@sktst.dk