English version
Internet sice nemá hranice, ale evropská digitální ekonomika zaostává za Spojenými státy a Asií. Hlavním důvodem je podle Evropské komise (EK) roztříštěnost pravidel pro digitální oblast, která platí v jednotlivých členských státech EU. Drtivá většina úspěšných internetových firem, jako jsou Google, eBay, Amazon nebo Facebook, proto pochází ze zemí mimo EU. To je také jeden z důvodů, proč EK přišla se svou Digitální agendou pro Evropu.
Digitální agenda pro Evropu je jednou ze sedmi vlajkových iniciativ prorůstové Strategie Evropa 2020. Tento plán pro digitalizaci evropské ekonomiky představila EK v roce 2010. Jejím cílem je především rozšíření výhod digitálního světa na co nejvíce evropských občanů a podniků.
Internet do každé rodiny
Digitální agenda stanoví, že do roku 2020 by měly mít všechny domácnosti širokopásmové připojení o rychlosti alespoň 30 Mbps a nejméně 50 % z nich nad 100 Mbps. Mezi další hlavní body strategie patří posílení jednotného digitálního trhu a odstranění bariér v on-line obchodování, boj proti kyberkriminalitě a ochrana osobních dat. Řeší také otázku autorských práv.
EK by v Evropě ráda viděla rovněž vyšší digitální gramotnost a chce investovat do rozvoje chytrých technologií a výzkumu a vývoje v oblasti ICT. Z cílů Digitální agendy vychází také Česká republika, která připravuje svou novou digitální strategii pod názvem Digitální Česko verze 2.0.
On-line obchodování
Podle EK tvoří elektronické obchodování a on-line služby v posledních pěti letech v ekonomikách zemí G8 asi 21 % růstu HDP. V souvislosti s jejich rozvojem sice dochází k rušení některých pracovních míst, za každé takové se ale vytvoří dvě až tři nová. Kromě toho má on-line obchodování i další pozitivní přínosy: spoří čas, přináší větší výběr zboží a služeb, vede ke snižování cen a větší transparenci.
Vedle toho se ale eCommerce potýká s řadou výzev a problémů. Tím hlavním je podle EK nedostatek důvěry. Ten přirozeně vychází z kulturních a jazykových bariér, ale také z rozdílů v národních regulacích. Jednou z potíží je například výše daně z přidané hodnoty při obchodech napříč hranicemi členských států.
„Plně fungující jednotný trh přinese výhody spotřebitelům i podnikům díky širší možnosti výběru, nižším cenám a vyšší rychlosti internetu,“ uvítal Digitální agendu Hubertus Von Roenne, předseda Evropské asociace telekomunikačních operátorů.
9,2 miliardy eur chce EU investovat do rychlých a velmi rychlých širokopásmových sítí a celoevropských digitálních služeb.
Důvěra a bezpečnost
Klíčovými tématy Digitální agendy jsou také boj proti kybernetickým útokům a otázka uchovávání dat. EK by proto ráda prosadila novou verzi směrnice o uchovávání údajů, která by zajistila harmonizaci legislativy a omezení přístupu veřejných orgánů k soukromým elektronickým datům občanů. Velkou pozornost pak vzbudila snaha o celkovou reformu předpisů týkajících se osobních údajů v Evropské unii. Nová legislativa má nahradit současnou směrnici z roku 1995, která je již podle Evropské komise v době rychlého digitálního vývoje zastaralá.
Tyto plány se setkaly s poměrně velkou kritikou ze strany evropských podniků, které si stěžují zejména na zvyšování administrativní zátěže. Mezi kritizované body patří například povinnost autorizace osobních údajů mladistvých ze strany jejich rodičů. Dalšími jsou právo být zapomenut, povinnost přenositelnosti dat mezi jednotlivými subjekty nebo povinnost větších podniků zaměstnávat administrativní aparát, který se bude věnovat hlídání bezpečnosti údajů.
Rychlejší internet
Cílem Digitální agendy pro Evropu je, že do roku 2020 by měly mít všechny domácnosti širokopásmové připojení o rychlosti alespoň 30 Mbps a nejméně 50 % z nich nad 100 Mbps. To ovšem nebude zadarmo. V rámci nového Nástroje pro propojení Evropy proto má být přiděleno 9,2 miliardy eur na investice do rychlých a velmi rychlých širokopásmových sítí a celoevropských digitálních služeb. Peníze by měly být využity na budování infrastruktury potřebné pro zavedení technologie elektronické totožnosti, elektronického zadávání veřejných zakázek, elektronických zdravotních záznamů, digitální knihovny Europeana, portálu e-justice a služeb v celní oblasti.
Investice do ICT jsou podle exekutivy velmi výhodné, protože budují ekonomický růst a vytvářejí pracovní místa. Na přístupu k rychlému a spolehlivému internetovému připojení pak do značné míry závisí rozvoj inovativních konceptů a technologií, jako jsou cloud computing, smart cities, e-government nebo elektronizace zdravotnictví.
Priority Digitální agendy 2013–2014
Už v prosinci 2012 Evropská komise přijala sedm nových priorit pro rozvoj digitální ekonomiky a společnosti. Priority vycházely z přezkoumání celé strategie a kladly důraz na ty prvky Digitální agendy z roku 2010, které podle exekutivy doznaly největších změn. Cílem má být další posílení digitálního hospodářství, které podle údajů Komise roste sedmkrát rychleji než jiná odvětví, ale stále se potýká s řadou překážek. Hlavní digitální prioritou pro rok 2013 bylo dokončení stabilního regulačního prostředí v oblasti širokopásmového připojení.
Balíček deseti opatření plánovaný pro loňský rok měl zahrnovat doporučení ohledně posílení nediskriminačního přístupu k síti a nové metodiky pro výpočet nákladů pro velkoobchodní přístup k sítím širokopásmového připojení, neutralitu sítě, univerzální službu a mechanismy snižování stavebních nákladů na zavádění širokopásmového připojení. Dále mělo být urychleno zavádění digitálních služeb (a zvláště jejich přeshraniční interoperability) u elektronických průkazů totožnosti a elektronických podpisů, mobility podnikání, elektronické justice elektronických zdravotních záznamů a kulturních platforem.
Mezi hlavní body strategie patří posílení jednotného digitálního trhu a odstranění bariér v on-line obchodování, boj proti kyberkriminalitě a ochrana osobních dat.
Převzato z časopisu Komora
Autor: Komora.cz svyužitím materiálů EurActiv.cz
