Diverzifikace snižuje riziko podnikatelského krachu

Už ve starověku znali obchodníci rčení „Nesvěřuj vše jedné lodi.“ Proč by se tohoto varování měli držet i podnikatelé v 21. století? Protože pokud podnikatel veškerý svůj náklad naloží na jednu jedinou loď a ta se během plavby potopí, podnikatel přijde o všechen svůj majetek.

Paralely této situace najdeme v jakémkoli moderním odvětví výroby nebo služeb. Pokud se v podnikání stanete příliš závislými na jednom jediném zdroji nákupu, prodeje nebo na jednom klientovi, může se to snadno obrátit proti vám.

V článku Diverzifikace v podnikání: Výhody, možnosti a rizika jsme se zaměřili na rozložení podnikatelských rizik ve formě rozšíření výroby a služeb podrobněji. Základem jsou dvě základní varianty, které mohou doznat různých mutací: horizontální a vertikální. V článku jsou zmíněna i rizika, která jsou s každou diverzifikací nevyhnutelně spojena, stejně jako s jakýmkoli podnikáním.

Řešením je diverzifikace – rozložení podnikatelských rizik

Diverzifikace znamená vytváření různorodosti ve vašich podnikatelských aktivitách s ohledem na snižování podnikatelských rizik. Podnikatel, který diverzifikuje, nesází všechno jen na jednu kartu. Nespoléhá se na jeden jediný produkt nebo službu. Své aktivity se snaží rozdělit do různých oblastí, svá aktiva do různých firem, měn, do různých investic.

Podnikatel s rozloženými riziky úspěšněji projde krizovými roky. Když třeba o některé jeho produkty poklesne zájem, dokáže podnikání stabilizovat s pomocí jiných produktů. Pokud některé příjmy zcela zmizí, může výpadky sanovat s pomocí jiných.

Neznamená to, že všechno půjde bez problémů nebo že nepřijdou hubená léta. S využitím diverzifikačních principů se ale výrazně snižuje riziko, že podnikatel skončí na nule, nebo dokonce v mínusu.

Nedostatečná diverzifikace během covidové pandemie

Příchod covidové pandemie v roce 2020 byl učebnicovým příkladem šoku, který prokázal, kdo v podnikání diverzifikuje a kdo ne. Jeden živnostník například na sociální síti napsal:

„Mám pokles zakázek o 80 %. Původně jsem zvažoval nástup na úřad práce. Ztratil bych ale flexibilitu fakturovat, tak to zkusím překlenout rezervou, případně půjdu do půjčky. V květnu požádám o odpuštění zálohy na daň. Možná se podívám na nějaké brigády. Hodinové sazby brigád ale nejsou nijak zajímavé.“

Takový podnikatel si určitě zaslouží pochvalu za to, že i v nouzi hledá řešení. Zatím ale ve svém podnikání diverzifikaci nijak vážně neřešil. Skutečná diverzifikace se nerodí až na potápějící se lodi. Je výsledkem dlouhodobé strategie a průběžně aktualizovaného byznysplánu. Promyšlené rozložení podnikatelských rizik vás v dlouhodobém horizontu osvobodí od vazby na jeden jediný zdroj příjmů. Díky tomu zlepší vaši stabilitu pro případ nenadálých situací.

Možných variant diverzifikace je celá řada. Záleží na konkrétním druhu podnikání, na individuálních okolnostech a možnostech. Mezi základní principy diverzifikace ale patří:

• Nevažte se jenom na jednoho odběratele/klienta nebo se jeden produkt.
• Služby zkuste nabízet více cílovým skupinám, ideálně v kombinaci s dalšími.
• Nespoléhejte se na jeden zaběhnutý, byť prozatím funkční druh propagace.
• Přílišná specializace může být rizikem. Krizí snáze proplouvají lidé univerzální, se schopností se rychle přizpůsobit.
• Neustále se učte nové věci. Zkoušejte nové trhy. Vždycky mějte nějaký plán B.

Příklady úspěšné diverzifikace z praxe

Inspirativních příkladů z praxe najdeme celou řadu v minulosti i současnosti.

Třeba Melantrich – kdysi přední český nakladatelský koncern – byl původně malým družstvem tiskařů. Jeho jedinou ambicí bylo vydávání politického tisku. Po ekonomické stránce podnik vysloveně živořil. Aby přežil, musel zcela změnit svou podnikatelskou strategii: Proměnit se ze stranické tiskárny na komerční podnik pro široké vrstvy obyvatelstva.

Vedle politického deníku začal Melantrich vydávat řadu společenských a zájmových časopisů, naučnou literaturu, českou i světovou beletrii. A to byl jen začátek růstu a rozsáhlé diverzifikace, kterou prosadil a řídil Jaroslav Šalda, generální ředitel koncernu. Melantrich si pod jeho vedením pořídil vlastní hudební vydavatelství, vybudoval vlastní cestovní kancelář, a nakonec provozoval i vlastní pojišťovnu.

Nemusíme však zabíhat do daleké minulosti a dávat si za vzor jenom mamutí koncerny. Současná česká značka „I love Hummus“ začala vyrábět a distribuovat pokrm zvaný „hummus“. Úspěšně překonala obavy vyplývající z toho, že název této pochoutky z oblasti Středního východu může v tuzemsku evokovat organické látky rozkládající se v zemědělské půdě.

V rámci další expanze přistoupila k diverzifikaci, tj. k rozšíření své dosavadní nabídky o některé další potravinové produkty, konkrétně o Kimchi, Tahini, Samahan. A aby byla diverzifikace plnohodnotná, nezbývalo než přistoupit i k rebrandingu na novou značku „Beavia“, protože původní označení bylo až příliš svázáno jen s jedním druhem produktu.

Nejčastější formou diverzifikace je rozšíření výrobního programu

Pokud jste výrobcem nebo výrobní firmou, nejčastějším způsobem diverzifikace bývá rozšíření výrobního programu. Cílem diverzifikace je v takovém případě rozšíření dosavadní výroby o produkci jednoho či více dalších produktů, které rozšíří vaše nabídkové portfolio. V ideálním případě může každý produkt fungovat samostatně, ale zároveň se mohou navzájem doplňovat. – Ať už z hlediska výrobních kapacit nebo třeba z hlediska sezónní poptávky.

Jako modelový příklad si představme výrobce deštníků. Běžný deštník lze pořídit na 200 nebo 300 korun. Dlouho nevydrží, takže odbyt nových deštníků máte zajištěn. Zdánlivě donekonečna. Opravdu vám ale váš byznys snů nemůže zhatit třeba konkurence nebo jiné nečekané okolnosti?

Diverzifikace znamená, že vedle běžné lidové produkce zkusíte vyrábět i řadu luxusních deštníků s koncovou cenou mezi 3.000 až 6.000 korunami.

Nebo využijete prostoje na výrobní lince a své know-how a zkusíte ještě něco zcela jiného. Výrobu slunečníků, výrobu plavek, výrobu vycházkových holí, výrobu historických rekvizit, výrobu stanových plachet apod. Prostě něco, co není příliš daleko od vašich dosavadních zkušeností, ale zároveň je to pro vás nová cesta, nový produkt.

Hledejte nové cesty a možnosti

Někoho by teď mohlo samozřejmě napadnout okřídlené varovné rčení „Ševče, drž se svého kopyta.“ Kdysi prý takto odpověděl starověký malíř Apellés jistému výrobci bot, který kritizoval jeho obraz. Nejprve prý švec malíře upozornil na špatně nakreslený sandál a Apellés chybu s povděkem opravil. Když ale švec začal kritizovat další a další detaily, Apellés ho odehnal pryč s onou známou větou. – tak to alespoň píše starověký Plinius Starší.

Pro živnosti a podnikání každopádně platí, že součástí plánování a rozvoje musí být i hledání nových cest. Úspěšní podnikatelé takové hledání nikdy neukončují automatickou větou „Nepleť se do věcí, kterým nerozumíš.“ Pokud cítí, že doposud neznámá oblast může stabilizovat a rozšířit jejich podnikání, snaží se jí lépe porozumět. Tímto způsobem pak nacházejí i nové možnosti pro diverzifikaci svého stávajícího podnikání.

Přesně takto postupovali například obuvničtí bratři Tomáš a Jan Antonín Baťové, Adi a Rudolf Dasslerové, ale i jiní respektovaní podnikatelé, kteří své podnikání inovovali a diverzifikovali. Nezůstávali pouze u šití bot, nedrželi se svého obuvnického kopyta, ale rozšiřovali své podnikání i do dalších oborů.

Slepě se řídit obavami z cizího a neznámého je totiž tou nejspolehlivější cestou, jak začít stagnovat. V následujícím článku se blíže zaměříme na vertikální a horizontální diverzifikaci a opět si ukážeme na několik příkladů z praxe.

Zdeněk Bauer