Dohoda o antidumpingu



Obsah dohody

Navýšení ceny dovozu o daň je prohřeškem proti klíčovému principu Světové obchodní organizace (World Trade Organization – WTO) „poskytnutí nejvyšších výhod“, který říká, že každá země by měla při uplatňování cel jednat se všemi ostatními státy stejně. Avšak akce proti dumpingu jsou jednou z důležitých výjimek. WTO tyto praktiky neposuzuje, pouze poskytuje rámec toho, jaké kroky mohou nebo nemohou vlády podniknout. Stojí také za zmínku, že WTO jako organizace vlád nereguluje činnost podniků, které dumping provozují, proto dohoda pojednává o obranných opatřeních používaných vládami. Podmínky pro antidumpingová opatření jsou obsaženy ve Všeobecné dohodě o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade – GATT) (článek 6) a v Dohodě o antidumpingu. Obě dohody dovolují zemím zakročit proti dumpingu, i když je třeba splnit určitá kritéria.

Stručně řečeno dovoluje dohoda WTO vládám zakročit proti dumpingu v případě skutečného „materiálního“ poškození. Za tím účelem musejí být vlády schopny prokázat, že k dumpingu dochází, vypočítat jeho míru (oč nižší je cena ve srovnání s exportérovou domácí cenou) a ukázat, že dumping působí škody a prokázat přímou spojitost dumpingu s těmito škodami.

Existují podrobné postupy pro zahájení antidumpingových případů, pro vedení vyšetřování a pro podmínky zajišťující, že všechny zainteresované strany dostanou příležitost předložit důkazy.

Antidumpingová opatření musejí vypršet pět let po svém uvalení, pokud šetření neukáže, že by jejich ukončení vedlo ke škodám. Antidumpingová opatření mají skončit hned, jakmile úřady zjistí, že rozsah dumpingu je zanedbatelný (tj. objem z jedné země je méně než tři procenta z celkového dovozu daného výrobku) nebo pokud je cenová marže (definované jako méně než 2 % vývozní ceny) zanedbatelná. Vzniknou-li spory, které nebudou vyřešeny konzultací, lze se obrátit na orgán WTO pro řešení sporů.

Podobný účinek jako dumping mají dotace výroby. Rozdíl je ten, že ve druhém případě dotaci poskytuje vláda, zatímco v prvním případě je dotace uplatňována méně transparentním způsobem v podobě cenové diferenciace. Pravidla GATT mají za cíl zakázat nebo omezit používání dotací, které narušují obchod, v rámci dohody o dotacích a odvetných opatřeních. Mezi zakázaná opatření patří exportní dotace a dotace na podporu používání domácího zboží místo zahraničního. Před Uruguayským kolem se pravidlo zakazující exportní dotace vztahovalo pouze na vyspělé země. Ale od roku 2003 se bude vztahovat i na rozvojové země s výjimkou těch nejzaostalejších, které mají i tak nízké objemy dotací, neboť jejich vlády si je nemohou dovolit. Pokud jde o antidumping, dovážející země může uplatnit odvetná opatření pouze pokud prokáže, že byla poškozena.