Dohoda o textilu a oděvech (ATC)



Obsah Dohody o textilu a oděvech (ATC)

Textilní a oděvní průmysl je považován za důležitý krok na cestě k industrializaci a rozvoji a zásadní je také přístup textilního a oděvního exportu rozvojových zemí na trhy.

Podle ATC (Agreement on Textiles and Clothing) jsou textil a oděvy integrovány do rámce Světové obchodní organizace (World Trade Organization – WTO) ve čtyřech krocích. Každý krok liberalizuje sektor minimálním procentem objemu dovozu uvedených produktů vzhledem k základnímu období, kterým je rok 1990. Procenta jsou následující:

• 16 % objemu dovozu k 1. 1. 1995
• dalších 17 % k 1. 1. 1998
• dalších 18 % k 1. 1. 2002
• zbylých až 49 % do 1. 1. 2005

Cílem ATC je odstranění kvótních omezení do deseti let. Po vypršení stávajících omezení v roce 2005 budou muset být jakákoli nová omezení opodstatněna podle ochranné klauzule, článku 19 Všeobecné dohody o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade – GATT). V tom případě bude muset země prošetřit a prokázat poškození domácího průmyslu dovozem. Omezení budou muset být uplatněna obecně bez diskriminace.

Dohoda počítá s tím, že produkty navržené k integraci by měly pocházet ze čtyř různých výrobních segmentů (tj. vlákna, oděvy atd.), aby umožnily rozšíření liberalizace po celém odvětví. Nicméně se ukázalo, že tomu se dovozci snadno přizpůsobili a při rozhodování o začlenění výrobků do GATT nemají povinnost omezit se na výrobky, které nyní podléhají omezení. A tak se dalo očekávat, že výrobci začali omezovat méně citlivé položky a jen velmi málo produktů zahrnuly do kvót.