Egypt

Egypt trpí nedostatkem vody z důvodu rychle rostoucí populace, klimatické změny i stále nedokonalého vodního managementu. Země potřebuje zajistit 114 miliard metrů krychlových vody ročně, zatímco k dispozici má pouze 60 miliard metrů krychlových, plynoucích téměř výhradně (z 97 %) z povodí Nilu. Navíc je třeba přičíst obavy z etiopské přehrady GERD, která může tok řeky v Egyptě zpomalovat. V přepočtu na obyvatele má Egypt k dispozici 560 metrů krychlových vody na rok, což je na hranici stavu vodní chudoby. Aby mohl Egypt těmto výzvám čelit, v rámci národní strategie chce do roku 2050 investovat až 30 mld. USD do projektů na navýšení kapacity a účinnosti vodovodního systému včetně čištění odpadních vod, zavedení moderních zavlažovacích systémů v zemědělství, modernizace kanálů a zařízení na odsolování mořské vody. Plánem je do roku 2026 vystavět 17 zařízení, z nichž všechna budou provozována pomocí solární energie, do roku 2050 chce potom Egypt postavit 67 dalších závodů v guvernorátech Matrúh, Rudé moře, Severní a Jižní Sinaj, Ismáilíja a Suez. Celková kapacita desalinizačních stanic dosáhnout 8,85 mil. metrů krychlových vody denně. V rámci iniciativy Haya Karima („Důstojný život“) plánuje Egypt ke stávajícím 550 čističkám odpadních vod vystavět dalších 400 a vybudovat více než 10 000 vodních čerpadel. Ve výstavbě je také megaprojekt tzv. „Nové delty“, 114 km dlouhé umělé řeky na západ od přírodní delty Nilu, která má za cíl zúrodnit až 4 500 km² půdy. Celkové náklady se odhadují na 5,2 mld. USD.

Pod hlavičkou iniciativy „Čisté oceány“ chce Egypt podporovat projekty snižující znečištění oceánů a ochranu korálů, se zvláštním zaměřením na likvidaci plastů. Iniciativa je financována Evropskou investiční bankou a Francouzskou rozvojovou agenturou úvěrem ve výši 1,8 mld. USD a spadá do ní celkem 22 projektů. České firmy mohou nabídnout moderní řešení pro nakládání s plasty a jiným škodlivým materiálem, likvidaci škodlivých odpadů či konzultační služby v těchto segmentech. Důraz klade vláda také na modernizaci a rozvoj Horního Egypta, který se vyznačuje zastaralými metodami zavlažování úrodné půdy. Jedná se o investici 11 miliard USD do modernizace zavlažovacích systémů v horním Egyptě a investici do vybudování závlahových kanálů v celkové délce 55 000 km po celém území Egypta.

Klíčovým elementem pro zachování egyptských vodních zdrojů je rozvoj kapacit pro čištění odpadních vod, proto egyptská vláda investuje 32 mld. USD do recyklace odpadních vod do roku 2037. Největšími dílčími projekty rozvoje čističek odpadních vod se nalézají v oblastech Nová delta, Helwan, Abú Rawaš, Bahr al Baqar a Maghagha. Příležitostí pro české firmy je dlouhodobé partnerství (na dobu 15–20 let) při údržbě a opravách vodohospodářských zařízení stejně jako profesionální školení techniků, na němž má Egypt eminentní zájem. Egypt se též zajímá o získávání energie z odpadních usazenin (tzv. sewage sludge energy).

Největším veletrhem vodohospodářského sektoru v Egyptě je „Watrex“, pořádaný každý rok na jaře, na podzim se potom koná veletrh „Cairo Water Week“.

Hlavním strategickým cílem Egypta je implementace projektu Haya Karima. Jedná se o rozsáhlé investice do rozvoje egyptského venkova, který představuje až 85 % egyptské populace. Kromě rozvoje dopravní infrastruktury či vodního managementu jde také o rozsáhlou výstavbu a modernizaci zdravotnických zařízení. Cílem je rozvinout celkem 1 250 zdravotnických zařízení, vystavět více než 300 nových ambulantních zařízení a 300 budov pro veřejné služby.

Na konci roku 2023 zveřejnila egyptská vláda nový investiční plán rozvoje egyptského zdravotnického systému do roku 2030. Ten počítá s rozmachem celkem 133 nemocnic s odhadovanými náklady v přepočtu 100 mld. Kč. Během roku 2025 má dojít k modernizaci a rozvoji 14 nových nemocnic, téměř 2 000 lůžek pro hospitalizaci, 705 lůžek intenzivní péče, stejně tak je třeba zajistit vybavení stovek sesteren, operačních sálů a dialyzačních zařízení. Nejakutnější potřeba vybavení se dotýká nemocnic v Káhiře (El-Marg, Dar El-Salam General Hospital, Helwan General), v Menúfii i oblasti Horního Egypta (Minjá, Asijút a Kená). Do roku 2050 chce Egypt dosáhnout celkové kapacity 182 tisíc zdravotnických lůžek.

Vzhledem k rozlehlosti Egypta se mnoho lidí nachází daleko od nejbližších ordinací, v případě nemocnic uzpůsobených k provádění složitějších zákroků se jedná i o stovky kilometrů. Již od koronavirové krize tedy v Egyptě roste význam i využití telemedicíny, vybavení však stále nenaplňuje standardy ani na straně zdravotnických zařízení, ani pacientů. Příležitosti se nabízejí v dodávkách digitálních ultrazvuků, stetoskopů nebo dermatoskopů, dále potom v oblasti zdravotnických lůžek i vybavení operačních sálů a nemocničních pokojů. Podobně jako v jiných sektorech láká Egypt i v případě zdravotnictví zahraniční investory na lokalizaci výroby do země.

V roce 2025 plánuje Káhirská univerzita otevřít největší pediatrický lékařský komplex na Blízkém východě, který bude na ploše 70 000 metrů čtverečních zahrnovat mj. 10 operačních sálů vybavených nejmodernější zdravotnickou technikou, 5 ošetřovatelských jednotek s celkem 140 lůžky, 7 jednotek intenzivní péče obsluhujících cca 67 pacientů, 44 ambulancí pro všechny pediatrické obory nebo integrované radiologické oddělení. V Sheikh Zayed City nedaleko Káhiry vzniká zcela nový Národní onkologický institut (New National Cancer Institute 500 500).

Významným sektorem je nadále chemická a biologická ochrana. Především v důsledku pandemie covidu-19 se egyptská vláda zavázala vybavit strategicky důležitá nemocniční zařízení potřebnou technikou pro případy závažných pandemií. Jedná se o ochranné obleky, masky, mobilní zdravotnická zařízení, zabezpečení a modernizaci infekčních oddělení či zvýšení počtu zdravotnického materiálu pro terénní potřeby. Egypt dále stojí zejména o spolupráci v oblasti všeobecného ošetřovatelství a onkologické péče. Vzhledem k vysoké míře onemocnění cukrovkou v egyptské populaci se nabízejí možnosti dodávek potřeb pro diabetiky. Příležitost skýtá i vybavení do stále se rozšiřujícího počtu pohotovostních oddělení.

Křehká potravinová bezpečnost vychází z vysoké závislosti Egypta na dovozech obilí, jeho nízké odolnosti vůči vnějším vlivům a nadále omezeným devizovým rezervám. Zásadním věcným problémem je dovoz obilí (zejm. pšenice), ale potravinová bezpečnost je ohrožena dlouhodobými faktory a komplex problémů musí Egypt sociálně vyrovnávat v rámci nutného systému Tamween (dotování pšenice, cukru, rýže a oleje pro nejchudší), na nějž stát ročně vynakládá miliardy egyptských liber. Z hlediska budoucnosti se nabízí možnost využití plodin a semen, které by snášely vyšší slanost půdy a nevyžadovaly např. přílišné použití hnojiv nebo nákladné odsolování salinní vody. Z perspektivního hlediska jde o potenciální řešení potravinové bezpečnosti pro Egypt i celou Afriku, přestože právní rámec pro užívání vyšlechtěných plodin v Egyptě prozatím není plně zakotven.

Vzhledem ke stále citelnějšímu nedostatku vody má Egypt zájem na komerční i akademické spolupráci v oblasti vodohospodářského průmyslu – zajímá se o udržitelné nakládání s vodou, inovativní způsoby získávání vody i efektivnější metody jejího čištění, do značné míry však stále spoléhá na desalinizaci vody. Vodohospodářství je v Egyptě tak silné téma, že má přesah do působnosti několika ministerstev (bydlení, zemědělství, zdravotnictví, vodních zdrojů a zavlažování, životního prostředí aj.).  

Možnosti vzájemné spolupráce mezi Českem a Egyptem se nadále nabízejí na poli kyberbezpečnosti a umělé inteligence, která je čím dál potřebnější nejen při budování desítek nových chytrých i odolných měst (smart & resilient cities). Ministr komunikací a informačních technologií předsedá Egyptské nejvyšší radě pro kybernetickou bezpečnost (ESCC), která vypracovává národní strategii, jak čelit kybernetickým hrozbám a útokům a jak na ně reagovat. V listopadu 2019 potom vytvořila egyptská vláda Národní radu pro umělou inteligenci (NCAI) jako partnerství mezi vládními institucemi, významnými akademiky a odborníky z praxe z předních podniků v oblasti umělé inteligence. Důraz kladený Egyptem na kyberbezpečnost je patrný též z faktu, že dle „Globálního indexu kybernetické bezpečnosti“, který sleduje míru závazků a odhodlání jednotlivých zemí v boji proti kybernetickým hrozbám, se Egypt umístil na první příčce v celé Africe. Na počátku roku 2024 existovalo v Egyptě cca 110 start-upů zabývajících se umělou inteligencí v různých sektorech – v dopravě, zdravotnictví, potravinářství nebo mediálním průmyslu. Možnosti spolupráce se nabízejí zejména na poli způsobů čelení kyberzločinu, zabezpečení dopravní infrastruktury či antivirů. V Egyptě dále existuje na 12 univerzit, které mají fakultu specializovanou na umělou inteligenci.

Vztahy s ČR by Egypt rád navázal i ve vesmírném průmyslu, v němž se chce stát africkým hubem. Egypt byl vůbec prvním africkým státem, který vypustil vlastní družice, naposledy šlo o satelit MisrSat2 v roce 2023. Nedaleko od Káhiry postupně buduje tzv. Space City, kde se nachází i největší montovna v Africe a vedle Egyptské vesmírné agentury (kde pracuje cca 300 lidí) zde sídlí i Africká vesmírná agentura, která zaštiťuje kosmický program Africké unie. V závislosti na druhu satelitu je Egypt schopen lokalizovat do země až 60 % výroby.

Možnosti vzájemné spolupráce mezi ČR a Egyptem se nacházejí i na poli specializovaného tréninku a školících programů. Přestože Egypt díky téměř 110 milionům obyvatel disponuje velkým množstvím pracovní síly, v případě kvalifikovaných pozic zaostává, což jej vede ke snaze přenášet dovednosti navazováním spolupráce se zahraničními institucemi i firmami. Největší zájem má Egypt o školení v oblasti zdravotnictví (zdravotní sestry, lékaři specializovaných oborů), strojního inženýrství nebo ICT.

Za rok 2022 činil podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu Egypta 20 % (především větrná a vodní energie), zbytek představovala fosilní paliva. Do roku 2035 by měl podíl obnovitelných zdrojů vzrůst až na 42 %, do roku 2040 dokonce na 60 %, přičemž do popředí se dostane solární energie. Pro budování fotovoltaických elektráren má Egypt díky stabilnímu přísunu slunečního svitu po celý rok i rozlehlým pouštním oblastem ideální podmínky. Kromě solárního parku Benban na jihu země, který aspiruje na největší fotovoltaickou elektrárnu na světě, jsou v provozu elektrárny Siwa a Kuraymat a další desítky dalších Egypt staví. Nabízejí se možnosti pro dodávky komponentů solárních panelů, akumulátorů i pro jejich dlouhodobější servis a údržbu.

Masivní investice a pobídky plánuje egyptská vláda v případě zeleného vodíku, který je považován za klíčové palivo pro dekarbonizaci těžkých průmyslových procesů a skladování obnovitelné energie ve velkém měřítku. S ohledem na rostoucí podíl solárních i větrných elektráren má Egypt pro výrobu zeleného vodíku výborné předpoklady. V roce 2022 uzavřel Egypt s EU strategické partnerství v oblasti obnovitelného vodíku. EU a Egypt podepsali také společné prohlášení s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), ze kterého plyne příspěvek až 35 milionů eur na podporu egyptské iniciativy Energy Wealth. Podíl produkce zeleného vodíku v Egyptě má postupně dosáhnout až 8 % globálního trhu, což odpovídá egyptským ambicím stát se regionálním hubem výroby a exportu zeleného vodíku v rámci regionu i do Evropy. Konkrétní příležitosti v oblasti zeleného vodíku se nabízejí v dodávkách, vybavení i údržbě rozvoden elektrické energie, kolektorů, elektrolyzérů, solárních panelů, větrných turbín i odsolovacích membrán.

Rychlý populační růst má za následek i enormní množství komunálního odpadu, jehož Egypt vyprodukuje cca 60 000 tun každý den. Na významu proto nabývá výroba energie z odpadu. Do roku 2025 má instalovaný výkon bioplynových elektráren dosáhnout 300 MW na zpracování až 5 mil. tun odpadu ročně. Do roku 2030 chce navíc Egypt zdvojnásobit počet recyklačních zařízení, kterých v roce 2023 existovalo v Egyptě 28. Rozšiřování celé energetické infrastruktury vyžaduje posílení  modernizaci přenosové soustavy, Egypt proto potřebuje zejména elektrické stanice a rozvodny pro přenos na velké vzdálenosti (VVN 500 – 1000 KV) i kratší vzdálenosti především v malých obcích (22 kV). Egypt chce dále v roce 2024 vyměnit až 400 km nadzemního elektrického vedení za podzemní kabely.

Nadále pokračuje výstavba 38 nových chytrých měst po celé zemi jako součást dlouhodobé strategie rozvoje národní infrastruktury. Mezi největší projekty chytrých měst patří Nové administrativní hlavní město (New Administrative Capital), New Alamein nebo New Mansoura. Při výstavbě chytrých měst se vyskytují příležitosti především pro chytré systémy dopravy, parkování či řízení silničního provozu. Všeobecně žádané jsou též chytré měřiče (“smart meters”) pro měření spotřeby elektrické energie, vody či plynu.

Egypt hraje důležitou roli jako centrum dopravy a obchodu v regionu Blízkého východu a Severní Afriky, s čímž je spojený i význam civilního letectví. Pohyb cestujících na letištích se průběžně násobně zvyšuje, od listopadu 2022 je zrenovováno a výrazně rozšířeno letiště Sphinx International Airport v Gize. Vláda se dále zaměřuje na modernizaci a rozšíření alexandrijského letiště Borg Al Arab. Egypt má zájem o navigační systémy, systémy pro řízení letového provozu a radary. V srpnu 2023 bylo podepsáno memorandum s několika mezinárodními společnostmi na výstavbu 4. terminálu mezinárodního letiště v Káhiře.

V silniční dopravě probíhá implementace projektu „Bus Rapid Transit“, který má za cíl pomocí systému 100 elektrobusů kroužících po 300 km dlouhém městském okruhu kolem Káhiry ulevit již tak husté dopravě. Kromě autobusů samotných zahrnuje projekt i zastávky, elektronický systém prodeje jízdenek nebo správu cestovních dat. Stále také probíhá lokalizace automobilového průmyslu do Egypta, enormní zájem má země na výrobě elektromobilů nebo jejich komponentů, hledá proto vhodné partnery, kteří by byli schopni část produkce do Egypta přenést. S tím souvisí i celková snaha posílit infrastrukturu pro elektromobily, kterých bylo v Egyptě v roce 2023 kolem 4 000 kusů.

Egypt nadále podporuje přeměnu benzínového pohonu automobilů na ekologičtější CNG. Počet automobilů poháněných CNG činí přes 500 tisíc, cílem je v letech 2024/25 dosáhnout čísla až 800 tisíc. S tím souvisí perspektivní příležitosti pro částečné dodávky či subdodávky do čerpacích stanic a center, které převod z benzínového pohonu na CNG provádějí – předpokládá se například velká poptávka po CNG lahvích, skladovacích systémech pro CNG a dodávky dílčích dílů do nově vybudovaných továren.

Výraznou proměnou prochází egyptská železnice, obrovské investice proudí jak do kompletního zhušťování a digitalizace železniční sítě (která v Egyptě zahrnuje 10 500 km a více než 80 stanic), tak do modernizace vozového parku. Největšími a finančně nejnáročnějšími projekty je výstavba sítě vysokorychlostních tratí, lehká kolejová doprava a jednokolejnicová dráha („monorail“), která propojí Káhiru s novým hlavním městem na východě a s Městem 6. října na západě. Egypt má také zájem o modernizaci signalizačních zařízení. Projekt obnovy tramvajové trati Raml v Alexandrii, který zahrnuje 14 km dlouhou trasu mezi stanicemi Victoria a Manshia, si klade za cíl navýšit počet cestujících za jeden den ze 47 000 až na 128 000, současně by se zvýšila provozní rychlost o 10 km/h.

V obranné oblasti může ČR v Egyptě navázat na dlouhou tradici vzájemné spolupráce. Nejedná se pouze o obranně-průmyslový kontext, čeští výzkumníci a vědci v zemi pomáhali zakládat například vojenskou univerzitu, jejíž technické kurzy stále patří mezi nejlepší dostupné terciární vzdělání v regionu. Egypt v současnosti poptává výzkumné kapacity pro realizaci obranně-průmyslového výzkumu a vývoje. Z českých výrobků země dlouhodobě projevuje zájem o ruční a lehké palné zbraně, munici, pozemní techniku včetně podvozků či výrobky duálního charakteru pro těžební potřeby (důlní výbušniny, speciální chemikálie aj.). Útoky jemenských povstalců Hútíů na lodě v Rudém moři v souvislosti s válkou v Gaze měly za následek výrazný pokles plavidel proplouvajících Suezským průplavem, a tedy i příjmů z vybíraného mýta. Egypt proto potřebuje zařízení a prostředky na sestřelování vzdušných cílů. Dlouhodobě špatná a často nestálá bezpečnostní situace u sousedů znamená pro Egypt poptávku po prostředcích na ochranu hranic, což je příležitostí pro české firmy a jejich inteligentní systémy a radarové technologie.

Od pandemie covid-19 je v Egyptě poptávka po produktech pro chemickou a biologickou ochranu, zejména o ochranné obleky, masky, zařízení pro dekontaminaci, ale také mobilní nemocnice či autoinjektory.

Podobně jako v jiných sektorech usiluje Egypt i v případě obranného a bezpečnostního průmyslu o přenos výroby do země, což by kromě zlevnění zboží vedlo k přenosu potřebného know-how a podpořilo jeho vývoz na zahraniční trhy. Konkrétně se Egypt zajímá o rozšiřování výroby střeliva pro velké ráže nebo výrobu a montáž dílů letecké techniky. Pod egyptskou armádu spadá kromě vojenské výroby i řada podniků ryze civilního charakteru a v zemi má výrazný politický i ekonomický vliv, což s sebou u dodávek zboží prioritního strategického charakteru nese téměř neomezené možnosti.

Egypt má značné energetické zdroje fosilních paliv. Prokázané zásoby činí kolem 3,1 miliardy barelů ropy a 2,1 bilionu metrů krychlových zemního plynu. Vzhledem ke globální energetické krizi vyvolané ruskou agresí na Ukrajině poptávka po fosilních palivech citelně vzrostla. Ve fiskálním roce 2024/25 plánuje Egypt zvýšit těžbu surové ropy z 580 tisíc až na 637 tisíc barelů denně. V případě zemního plynu cílí Egypt na produkci cca 65 mld. m³ ročně. V červenci 2023 egyptská vláda vyhlásila průzkumný program v hodnotě 1,8 mld. USD s cílem provést 35 nových vrtů na pobřeží Středozemního moře a delty Nilu. Egyptská vláda vyzývá mezinárodní ropné společnosti, aby se podílely na ropném a plynárenském sektoru, kde působí více než padesát nadnárodních společností. 

Těžba minerálů je oproti ropě a zemnímu plynu v Egyptě stále podfinancovaná, přestože od roku 2020 došlo k řadě reforem, které vedly ke zjednodušení systému nájemného, licencí nebo uzavírání smluv s investory. Egypt plánuje do roku 2026 desetinásobně zvýšit příspěvek těžebního sektoru k HDP s cílem diverzifikovat národní hospodářství a uvolnit obrovské bohatství nerostných zdrojů. Egypt má značné množství zásob nerostných surovin včetně zlata, tantalitu a niobu, soustředěných především ve Východní poušti a na Sinajském poloostrově. V Egyptě se nachází na sto zlatých dolů, nejvýznamnějšími z nich jsou Sukari a Iqat. Jen v oblasti Východní pouště jsou zásoby zlata odhadovány na 300 tun, Egypt přitom stále pokračuje v hledání nových nalezišť i zvyšování počtu výrobních míst. Koncese těžařské společnosti Shalateen láká potenciální investory na benefity jakými jsou osvobození od DPH, příspěvek na cestovné a ubytování atd., nadto stát spustil tzv. Gold Hub, 200 tisíc m² průmyslovou oblast, jejímž těžištěm bude vůbec první rafinérie zlata v Egyptě, bude však zahrnovat i laboratoře na podporu průzkumu zlata.

Příležitosti se nabízejí v inovativních řešeních spojených s provozem a environmentální zátěží těžby. Kromě výrobců a dodavatelů vybavení do dolů a rafinérií se mohou uplatnit i firmy poskytující služby v oblasti odborného poradenství, vrtání nebo chemických zkoušek.