Ekonomicko-statistický slovník L až P

přejít na obsah slovníku

Míra inflace

Co je inflace, jak se měří?

Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (cca 730) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha (resp. význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností. Do spotřebního koše je zařazeno potravinářské zboží (potraviny, nápoje, tabák), nepotravinářské zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční).

K čemu se míra inflace používá?

Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. V neposlední řadě jsou tyto informace využívány také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace.

Která míra inflace je ta „pravá“?

Pro správnou interpretaci každého cenového indexu je nutno si vždy uvědomit, ke kterému období je počítán. Při vyjadřování míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen jsou často uváděna různá čísla, která, i když rozdílná, jsou správná. Podmínkou je přesné věcné, prostorové a časové vymezení. To znamená uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna a dále základ, k němuž se vymezené období porovnává.

Nejčastěji jsou používány níže uvedené míry inflace:

1. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen
2. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku
3. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci
4. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2005=100)
5. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (prosinec 2005=100)

1) Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12-ti předchozích měsíců. Tato míra inflace je vhodná při úpravách nebo posuzování průměrných veličin. Bere se v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů a pod.

2) Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Jedná se tedy o dosaženou cenovou úroveň, která vylučuje sezónní vlivy tím, že se porovnávají vždy stejné měsíce.

Tato míra inflace je vhodná ve vztahu ke stavovým veličinám, které měří změnu stavu mezi začátkem a koncem období bez ohledu na průběh vývoje během tohoto období.Bere se v úvahu při propočtech reálné úrokové míry, reálného zvýšení cen majetku, valorizací apod..

3) Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci.

4 ) Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2000=100) vyjadřuje změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti roku 2000. Tato míra inflace je využívána pro analýzu dlouhodobých podrobných trendů (časových řad) vývoje cenových hladin a životních nákladů.

Pomocí bazických indexů spotřebitelských cen k základnímu období (bází je prosinec 1999=100) jsou vypočítávány všechny indexy spotřebitelských cen sloužící k vyjadřování míry inflace za různá časová období. Při těchto výpočtech platí zásada, že míry inflace jsou vyjádřeny úhrnným indexem spotřebitelských cen za domácnosti celkem.

Existují i jiné cenové indexy?

ČSÚ sleduje a publikuje celou řadu dalších cenových indexů, z nichž jsou veřejností nejvíce využívány:

• Indexy cen stavebních pracía stavebních objektů
• Indexy cen průmyslových výrobců
• Indexy cen zemědělských výrobců
• Indexy cen tržních služeb v produkční sféře

Obdobně (jako u indexů spotřebitelských cen) je cenový růst sledován k různým cenovým základům a za různá časová období:

1. Průměrný roční cenový růst vyjádřený změnou průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců (viz příklad dál na stránce).
2. Meziroční měsíční cenový růst vyjadřující jaké úrovně dosáhla cenová hladina ve sledovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci roku minulého (viz příklad dál na stránce).
3. Měsíční cenový růst charakterizující změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci (viz příklad dál na stránce).

zpět na začátek

Naděje dožití a průměrný věk

Naděje dožití (též střední délka života) vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce.

Ukazatel se nejčastěji používá ve formě „Střední délka života při narození“ nebo „Naděje dožití při narození“, ve které vyjadřuje průměrnou délku života osoby právě narozené za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka. Takže například je-li střední délka života při narození pro muže v roce 2002 v ČR 72,1, mají chlapci narození v tomto roce statistickou naději dožít se věku 72,1 let. Jen pro srovnání – dívky narozené ve stejném roce mají naději vyšší – 78,5let.

Překoná-li člověk rizika úmrtí v kojeneckém a dětském věku, jeho šance se zvyšují – například třicetiletý muž měl v roce 2002 statisticky před sebou ještě 43,2 – měl by se tedy dožít 73,2, což je o více než jeden rok více než u novorozence. Překoná-li muž i vyšší riziko úmrtí spojené se středním věkem, jeho pravděpodobná délka života se ještě zvýší – například muž, kterému bylo v roce 2002 šedesát let, by měl mít před sebou ještě 17,3 let, což je o více než pět let než u novorozence, který v tomto roce přišel na svět.

Naděje dožití se vzhledem k odlišnosti v úmrtnosti obou pohlaví zásadně uvádí zvlášť za muže a za ženy.

Průměrný věk je aritmetickým průměrem věku všech jedinců v dané populaci (například obyvatel ČR, některého kraje atd.). Tento ukazatel bývá často zaměňován se střední ) délkou života. Pokud se tedy napíše, že „průměrný věk obyvatel stoupá“, není naprosto jasné, o který ukazatel se jedná a je potřeba přesněji ho specifikovat – například průměrný věk při úmrtí, průměrný věk žijících obyvatel, průměrný věk při prvním sňatku apod.

A kde je možné najít data k těmto ukazatelům?

Střední délka života se zveřejňuje v každoročně vydávané publikaci ČSÚ Úmrtnostní tabulky (kód 4002), delší časová řada je k dispozici například ve Statistické ročence ČR v kapitole 1 – souhrnné ukazatele národního hospodářství.

Údaje o průměrném věku ČSÚ zveřejňuje v publikacích Věkové složení obyvatelstva ČR (kód 4003) nebo Počet obyvatel v obcích ČR (kód 1301).

Počet obyvatel

Jednou ze základních charakteristik, kterou sleduje demografická statistika, je stav obyvatel – tedy počet obyvatel k určitému okamžiku. Podle toho, ke kterému okamžiku je počet vztažen, se obvykle sleduje počáteční, střední a koncový stav obyvatel.

• Počáteční stav obyvatelstva – počet obyvatel daného území k počátku sledovaného období, nejčastěji kalendářního roku, ale i pololetí, čtvrtletí, měsíce. Například u kalendářního roku počáteční stav obyvatelstva udává počet obyvatel k 1. lednu, přesněji o půlnoci mezi 31. prosincem předchozího a 1. lednem roku sledovaného.
• Počáteční stav obyvatelstva je většinou totožný s koncovým stavem obyvatelstva předchozího období, počet obyvatel ve 24.00 hodin 31. prosince 2003 je logicky stejný jako počet obyvatel v 0.00 hodin 1. ledna 2004. Ve statistické praxi tomu však vždy není. Od 1. ledna mohou být například uvedeny v platnost územní reorganizace, kterými se změní území a tedy i počet obyvatel obce, okresu nebo kraje, popř. mohou být promítnuty opravy počtu obyvatel.
• Koncový stav obyvatelstva –- počet obyvatel daného území v okamžiku, kterým končí stanovené období. Stanoveným obdobím je zpravidla kalendářní rok, může to však být kterékoli jiné určené období. U kalendářního roku koncový stav obyvatelstva vyjadřuje počet obyvatel ve 24.00 hodin 31. prosince stanoveného roku. Koncový stav obyvatelstva je zpravidla – ne však vždy, jak je uvedeno u charakteristiky počátečního stavu – současně počátečním stavem obyvatelstva následujícího období.
• Střední stav obyvatelstva – počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je v ČR považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku, za střední stav obyvatelstva v kalendářním pololetí nebo čtvrtletí je však považován chronologický průměr měsíčních stavů za dané období.
• Význam středního stavu obyvatelstva je v tom, že je používán pro výpočet odvozených ukazatelů demografické, ale i ekonomické statistiky. Pokud je nějaký ukazatel (míra sňatečnosti, porodnosti, rozvodovosti, ale např. i hrubý domácí produkt) udáván v přepočtu na 1 obyvatele nebo např. na 1000 obyvatel, při jeho výpočtu se má zásadně vycházet ze středního stavu.

zpět na začátek

Pohyb obyvatelstva

Definice ukazatelů

Stav obyvatel udává počet obyvatel k určitému okamžiku (podle pohlaví, věkové skupiny, území apod.). Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby, s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004 v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem.

Střední stav obyvatelstva je počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je v ČR považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku, za střední stav obyvatelstva v kalendářním pololetí nebo čtvrtletí je však považován chronologický průměr měsíčních stavů za dané období.

Význam středního stavu obyvatelstva je v tom, že je používán pro výpočet odvozených ukazatelů demografické, ale i ekonomické statistiky. Pokud je nějaký ukazatel (míra sňatečnosti, porodnosti, rozvodovosti, ale např. i hrubý domácí produkt) udáván v přepočtu na 1 obyvatele nebo např. na 1000 obyvatel, při jeho výpočtu se má zásadně vycházet ze středního stavu.

Sňatky – ukazatel udává počet zákonně uzavřených manželství, za něž obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matriky) statistické hlášení o uzavření manželství.

Rozvody – ukazatel udává počet zániků manželství, o kterých zaslala zpravodajská jednotka (soud) Českému statistickému úřadu statistické hlášení o rozvodu a o kterých je ve statistickém hlášení konstatováno, že manželství bylo rozvedeno.

Živě narození – podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky, ze dne 22. 1. 1988 se narozením živého dítěte rozumí jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost:

1. 500 g a vyšší nebo
2. nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu.

Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.

Narozením mrtvého dítěte se rozumí úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jedinou ze známek života a má porodní hmotnost 1000g a vyšší.

Potraty – ukončení těhotenství ženy, při němž:

1. plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1 000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže těhotenství je kratší než 28 týdnů;
2. plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu;
3. z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice.

Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství (UPT) provedené podle zvláštních předpisů. V letech 1987 – 1991 byla mimoděložní těhotenství zahrnuta do UPT, od roku 1992 do ostatních potratů. Na rozdíl od tabulek publikovaných ÚZIS ČR jsou do výsledků zahrnuty potraty všech žen s trvalým pobytem v České republice, tj. včetně cizinek.

Tabulky za potraty jsou zpracovány ze souboru individuálních dat, který ČSÚ přebírá od ÚZIS ČR.

Zemřelí – ukazatel udává počet zemřelých osob, o jejichž úmrtí obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matriky) statistické hlášení o úmrtí.

Přirozený přírůstek – přirozený přírůstek obyvatel je rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období a území.

Přistěhovalí – ukazatel vyjadřuje počet případů přistěhování na dané území. Přistěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování).

Vystěhovalí – ukazatel vyjadřuje počet případů vystěhování z daného území. Vystěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování).

Přírůstek stěhováním (migrační saldo) je rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období v daném území.

Celkový přírůstek obyvatel je součtem přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním za stejné období v daném území.

Hrubé míry (sňatečnosti, rozvodovosti, porodnosti, potratovosti, úmrtnosti, ukazatelů migrace) vyjadřují relaci mezi počtem příslušných demografických událostí a počtem obyvatel. Vyjadřují se zpravidla v promilích, čili v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu. V zájmu srovnatelnosti ukazatelů ročních s ukazateli za kratší období je třeba při výpočtu měr za kratší období střední stav obyvatel redukovat. Obecně lze hrubou míru vyjádřit vztahem A x 365000/(S x D), kde A je počet demografických událostí, S je střední stav obyvatelstva a D je délka období ve dnech. V přestupném roce se dosadí konstanta 366000.

Rozvody na 100 sňatků (rozvodový index) udává počet rozvodů, připadajících v daném časovém intervalu na 100 sňatků uzavřených ve stejném časovém intervalu

Kojenecká úmrtnost udává počet zemřelých kojenců v daném období (dětí zemřelých do jednoho roku dokončeného věku), připadajících na 1000 živě narozených dětí ve stejném období.

Novorozenecká úmrtnost udává počet zemřelých novorozenců v daném období (dětí zemřelých ve věku 0-27 dnů), připadajících na 1000 živě narozených dětí ve stejném období.

zpět na začátek

Průměrná mzda a evidenční počet zaměstnanců

Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje, o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném období v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Růst (pokles) průměrné reálné mzdy vyjadřuje, o kolik % se zvýšil (poklesl) podíl indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.

Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je též pracovní vztah) k zaměstnavateli (dále jen „pracovní poměr“).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (čtvrtletní) je vypočten jako aritmetický průměr z (příslušných tří) měsíčních průměrných počtů (vypočítávají se jako součet denních stavů dělený počtem kalendářních dnů v měsíci).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený je přepočtem průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách podle délky jejich pracovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou (plnou) pracovní dobu.

V údajích o počtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

Údaje uvedené v Rychlých informacích byly čerpány z výsledků zpracování čtvrtletních statistických výkazů (podnikové výkaznictví) a vztahují se k osobám zahrnutým do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů:

1. podnikatelské sféry
   • s 20 a více zaměstnanci, vč. zaměstnanců u soukromých podnikatelů nezapsaných do obchodního rejstříku,
   • v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců.
2. nepodnikatelské sféry (bez ohledu na počet zaměstnanců), tj. za zaměstnance organizačních složek státu, příspěvkových organizací částečně financovaných ze státního či územních rozpočtů a institucí, které nehospodaří za účelem zisku (např. veřejně prospěšné instituce, zdravotní pojišťovny apod.).

Pro čtvrtletní údaje jsou od roku 2003 ke zjištění aktivity ekonomických subjektů a stanovení jejich velikosti využity administrativní zdroje (ČSSZ).

Data jsou předběžná, zpřesněné údaje za předchozí období jsou k dispozici vždy po zpracování dat za aktuální čtvrtletí.

Dva zdroje dat – více pohledů na jednu oblast statistiky

Každé čtvrtletí ČSÚ zveřejňuje informace o vývoji průměrných mezd, které čerpají z podnikového výkaznictví. To poskytuje spolehlivé údaje o průměrných mzdách v národním hospodářství, které lze třídit podle podnikových hledisek, např. podle odvětví a velikostních skupin; jiná a detailnější třídění nemůže poskytnout.

Vedle toho existují data ze strukturální statistiky, která mají za cíl poskytovat co nejpodrobnější informace o mzdách jednotlivých zaměstnanců s použitím množství různých třídění, zejména podle zaměstnání, získává se také pohled na mzdovou distribuci, tedy to, jak jsou mzdy mezi zaměstnanci rozprostřeny.

Výsledky strukturální statistiky produkuje Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV) od roku 1996. Jsou jí zjišťovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy na úrovni podniků či organizací. Jsou podrobně zjišťovány složky hrubého výdělku a také důležité personální údaje o zaměstnanci jako např. pohlaví, vzdělání, věk. Získává se tak statistika velmi detailní, která slouží podrobným analýzám trhu práce a jeho vývoje. Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je tedy doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v prác