Ekonomicko-statistický slovník Q až S



přejít na obsah slovníku

Recese, deprese

Podobně jako u celé řady ekonomických jevů neexistuje ani u recese jednotná definice. Obecně je za recesi považováno období poklesu ekonomické aktivity. Otázkou je, jakými ukazateli recesi identifikovat.

Za tzv. technickou recesi je považován meziroční pokles reálného čtvrtletního hrubého domácího produktu (HDP) v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích.

„Technická“ definice recese má své odpůrce, jejichž hlavní námitkou je, že ignoruje ostatní ekonomické proměnné jako jsou např. nezaměstnanost či spotřebitelská důvěra. Rozšířená definice recese říká, že recese je období, kdy dochází k poklesu výstupu (outputu) ekonomiky a zaměstnanosti (tedy za jinak stejných okolností k růstu nezaměstnanosti).

Podle jiné – obecnější – definice je recese období, které začíná v bodě, kdy ekonomická aktivita dosáhla svého vrcholu a začíná zpomalovat, a končí v bodě, kdy ekonomická aktivita dosáhla svého dna a začíná zrychlovat.

Často užívaným pojmem je rovněž deprese. Jaký je rozdíl mezi recesí a depresí? Konvenčně se uvádí, že tento rozdíl je pouze kvantitativní. Recese, která překročí nějakou míru (pokles reálného HDP o více než 10%) je nazvána depresí. Klasickou ukázkou deprese je období tzv. Velké deprese ve Spojených státech v letech 1929 – 1933, kdy HDP poklesl o téměř 33%. Další období deprese zažily Spojené státy v letech 1937 – 1938, kdy HDP klesl o více než 18%. V poválečném období pak Spojené státy žádnou depresi nezažily: největší pokles HDP se objevil v letech 1973 – 1975, kdy dosáhl zhruba 5% a zůstal tak v pásmu recese.

Statistika rodinných účtů (vydání a spotřeba domácností)

Statistika rodinných účtů (SRÚ) sleduje hospodaření soukromých domácností – poskytuje informace o výši jejich vydání a struktuře spotřeby. Informace o odlišnostech spotřeby v domácnostech uspořádaných podle rozličných hledisek nebo o vlivu různých faktorů (např. pohyb cen, situace na trhu) na strukturu vydání a spotřební zvyklosti domácností nelze získat z jiných zdrojů.

Spektrum využití výsledků SRÚ je velice široké, slouží především jako podklad pro kvalifikované rozhodování při realizaci sociální politiky státu, pro sociální a ekonomický výzkum, pro interní využití v Českém statistickém úřadě (vytvoření spotřebního koše při periodických revizích indexu spotřebitelských cen, pomocný zdroj k sestavení účtu za sektor domácností ve statistice národních účtů) a také pro mezinárodní srovnání. Při analyzování výsledků je neustále nutné myslet na to, že šetření je prováděno u souboru 3 000 domácností vybraných záměrným kvótním výběrem, což do jisté míry omezuje možnost zobecnění údajů na celou populaci.

Složení zpravodajského souboru SRÚ se operativně mění tak, aby aktuálně postihovalo posun základních atributů domácností (jejich složení, ekonomickou aktivitu, úroveň příjmů apod.). SRÚ je v podstatě jediným zdrojem informací o vydáních domácností ve vazbě na jejich příjmy. Čistý peněžní příjem je však jedním z výběrových znaků, jeho vývoj je vlastně dopředu stanoven. Z výsledků SRÚ lze vyhodnocovat změny ve výši a struktuře příjmů v rámci zpravodajského souboru a ve vztahu k výdajům domácností. Není však korektní vyvozovat odtud závěry o vývoji příjmů domácností v celé republice. Z těchto důvodů by údaje o příjmech, které SRÚ poskytuje, měly být chápány pouze jako doplňková informace a neměly by být využívány pro hlubší analýzy.

Výběr zpravodajských domácností

Zpravodajské domácnosti SRÚ jsou vybírány záměrným kvótním výběrem. Kvóta např. určí, kolik musí být ve zpravodajském souboru domácností zaměstnanců s nižším vzděláním s 1 dítětem, čistým měsíčním příjmem na osobu v intervalu 6 001 – 8 400 Kč a bydlících v rodinném domku v obci s počtem obyvatel od 10 000 do 49 999. Domácnosti setrvávají ve zpravodajském souboru celý rok, pokud se nezmění některá jejich klíčových výběrových charakteristik (např. ekonomická aktivita osoby v čele, výše příjmu u rodin s dětmi s minimálními příjmy apod.).

Jednotkou výběru a zpravodajskou jednotkou šetření je hospodařící domácnost, tzn. soubor osob společně bydlících, které se společně podílejí na úhradě základních výdajů (na výživu, provoz domácnosti, údržbu bytu apod.). Jádrem těchto domácností je zpravidla rodina, ale může to být i jednotlivec. Definice domácnosti se shoduje s definicí doporučenou Eurostatem a s praxí používanou v členských zemích EU.

Ve statistice rodinných účtů existují dva druhy souborů:

a) Základní soubor

Základní soubor 3 000 domácností je konstruován tak, aby jeho složení podle zvolených výběrových znaků odpovídalo struktuře domácností v ČR. Oporou pro stanovení kvót jsou výsledky mikrocenzu (výběrové šetření prováděné náhodným výběrem, jehož účelem je získat reprezentativní údaje o úrovni a struktuře příjmů a základní sociálně demografické charakteristiky domácností) a SLDB (výběrový znak velikosti obce a druhu domu). Příjmové rozložení domácností se každoročně upravuje podle vývoje příjmů zjištěného v průřezových statistikách.

Do roku 2005 byly výběrovými znaky sociální skupina domácnosti (která se určovala podle sociální příslušnosti osoby stojící v čele domácnosti) a čistý peněžní příjem na osobu. Třetím výběrovým znakem byl počet nezaopatřených dětí (u domácností ekonomicky aktivních osob) nebo počet členů a pohlaví (u domácností důchodců bez aktivních členů). Ve snaze zlepšit reprezentativnost výsledků ověřoval ČSÚ v letech 1997–2003 možnost zavést v SRÚ metodu náhodného výběru. Po důkladné analýze výsledků pilotáží a zkušebního šetření, po diskusi s odborníky na výběrová šetření i s nejvýznamnějšími uživateli dat bylo rozhodnuto zatím zachovat v SRÚ kvótní výběr domácností s tím, že bude zdokonalena metoda výběru a snížena zátěž respondentů, což přinese i finanční úsporu.

Od roku 2006 vzorek zahrnuje již všechny typy domácností, např. i dosud nesledované domácnosti nezaměstnaných, domácnosti důchodců s ekonomicky aktivními členy nebo domácnosti, v nichž není žádná ekonomicky aktivní osoba. Výběrové znaky byly doplněny o velikostní skupinu obce, případně druh domu – v souboru se tak zvýšilo zastoupení domácností bydlících v malých obcích a v rodinných domcích, takže struktura souboru se více přiblížila skutečnosti i z hlediska velikosti obce a druhu domu.

Základním výběrovým znakem je skupina domácnosti, odvozená od ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti. Osobou v čele je v úplných rodinách vždy muž, v neúplných rodinách většinou rodič (je-li ekonomicky aktivní, v opačném případě může být osobou v čele ekonomicky aktivní dítě). V nerodinných domácnostech se za osobu v čele domácnosti považuje osoba s nejvyšším příjmem.

Domácnosti s ekonomicky aktivní osobou v čele se třídí podle jejího postavení v zaměstnání, u domácností zaměstnanců i podle jejího vzdělání. Domácnosti s ekonomicky neaktivní osobou v čele se v dalším stupni člení v závislosti na tom, zda je některý z dalších členů domácnosti ekonomicky aktivní, příp. zda v čele domácnosti je důchodce.

Pro 3 nejvýznamnější skupiny domácností se používají ještě další výběrová kritéria, a to:

• čistý peněžní příjem na 1 člena domácnosti a počet nezaopatřených dětí pro domácnosti zaměstnanců a domácnosti osob samostatně výdělečně činných.
• důchod na 1 člena domácnosti a počet členů (u jednočlenných domácností také pohlaví osoby) pro domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů.

Výběrový znak velikost obce a druh domu se týká všech skupin domácností. Samostatné kvóty podle velikosti obce a druhu domu jsou předepsány pro výše uvedené nejvýznamnější skupiny domácností, zatímco zbývající skupiny se pro tento výběrový znak slučují do jedné kategorie.

b) Doplňkový soubor

Tento soubor 400 domácností slouží k zabezpečení údajů za domácnosti s minimálními příjmy, které jsou sice zastoupeny i v základním souboru, ale jejich malý počet nezajišťuje dostatečnou reprezentativnost.

V rodinách s dětmi s nízkými příjmy nesmí pro nábor do doplňkového souboru čistý příjem přesáhnout 1,3 násobek životního minima (ŽM) pro danou domácnost. Pro setrvání v souboru je podmínkou, aby příjem domácnosti nepřekročil dlouhodobě (více než 2 po sobě následující měsíce) 1,4 násobek ŽM.

Zjišťování údajů

Prvotní údaje o peněžních příjmech, výdajích a spotřebě domácností se ve statistice rodinných účtů zjišťují metodou průběžných záznamů tak, že vybraná domácnost denně zapisuje veškeré peněžní i naturální příjmy a výdaje za všechny členy domácnosti do „Deníku zpravodajské domácnosti“, což je tiskopis sešitového formátu na příslušný měsíc. V zájmu snižování zátěže respondentů a zefektivnění vynaložených nákladů vede každá domácnost od roku 2006 podrobné zápisy vydání za potraviny a nealkoholické nápoje pouze dva měsíce v roce (měsíce podrobného sledování ČSÚ centrálně rozvrhuje tak, aby byly v rozdělení podle skupin domácností, počtu dětí a příjmových pásem rovnoměrně rozloženy do celého roku), v ostatních měsících sděluje jen celkovou sumu těchto vydání. Domácnostem se za řádně vyplněné a úplné záznamy vyplácí peněžitá odměna.

Styk s domácnostmi zabezpečuje pracovník specializovaný pro statistiku rodinných účtů, který je stálým pracovníkem krajské reprezentace Českého statistického úřadu. Tento pracovník dotazem zjistí údaje o domácnosti a jejích členech, o domě, bytě, o domácím hospodářství a vybavení domácností.

Předmětem zjišťování ve statistice jsou příjmy, vydání a spotřeba všech členů vybraných domácností, údaje o složení domácnosti, vybavení bytu a další ekonomické charakteristiky domácnosti. Zjišťování je pravidelné měsíční po celou dobu setrvání domácností ve zpravodajském souboru. Sdělené údaje slouží pouze pro statistické zpracování. Jejich ochranu zajišťuje § 16 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s přípravou členství ČR v EU proběhla v posledních letech v metodice statistiky rodinných účtů řada změn vyvolaných jednak harmonizací celé soustavy státní statistiky ČR se statistikou zemí EU, jednak s doporučeními, která vydává Eurostat pro členské země EU. Jednotlivé výdajové položky jsou od roku 1999 členěny podle Klasifikace individuální spotřeby podle účelu, která byla vytvořena v rámci transformace klasifikační soustavy jako česká verze mezinárodního standardu COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose) pro zajištění mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a je závazná pro všechna statistická zjišťování.

Výsledky zpracování

Do roku 2005 nebyly ve výběru zastoupeny určité typy domácností s nižší četností výskytu (např. domácnosti nezaměstnaných, důchodců s ekonomicky aktivními členy apod.). Odhad průměrné domácnosti zpravodajského souboru se získával převážením podle sociálních skupin (na základě struktury domácností zjištěné v mikrocenzu), které odstranilo disproporci v zastoupení jednotlivých sociálních skupin v souboru. Od roku 2006 výběr zahrnuje všechny typy domácností zastoupené v populaci, přičemž je zredukován počet důchodců bez ekonomicky aktivních členů. Při zpracování za domácnosti celkem se tato disproporce eliminuje převážením, takže podíl jednotlivých skupin domácností odpovídá jejich skutečnému zastoupení v populaci.

Zpracované podrobné údaje statistiky rodinných účtů s metodickým popisem jsou obsaženy v publikacích ČSÚ vydávaných podle Edičního plánu v tematické skupině 3 – PRÁCE, SOCIÁLNÍ STATISTIKY, podskupině 30 – Životní úroveň.

Přehled publikací a jejich obsah:

Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů (vychází s roční periodicitou): I. díl – červen, kód 3001-.., II. díl – červenec, kód 3002-.., III. díl – srpen, kód 3003-..

I. díl – sociální skupiny, příjmová pásma

1. domácnosti podle sociálních skupin, roční průměry na osobu;
2. domácnosti podle sociálních skupin, roční průměry na spotřební jednotku;
3. domácnosti celkem podle čistého peněžního příjmu na osobu (decily), roční průměry na osobu;
4. domácnosti celkem, domácnosti zaměstnanců podle čistého peněžního příjmu na osobu (kvintily), roční průměry na osobu;
5. domácnosti samostatně činných, domácnosti důchodců podle čistého peněžního příjmu na osobu (kvintily), roční průměry na osobu;

II. díl – typy domácností

1. domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi, roční průměry na osobu;
2. domácnosti zaměstnanců a důchodců bez nezaopatřených dětí, roční průměry na osobu;

III. díl – domácnosti s minimálními příjmy

1. domácnosti s nezaopatřenými dětmi a minimálními příjmy podle typu rodiny, počtu dětí a ekonomicky aktivních členů; roční průměry na osobu;
2. domácnosti s nezaopatřenými dětmi – rodiny zaměstnanců a rodiny s minimálními příjmy; roční průměry na osobu;
3. domácnosti s nezaopatřenými dětmi – rodiny zaměstnanců a rodiny s minimálními příjmy podle druhu bytu; roční průměry na osobu.

Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů – čtvrtletní publikace, vychází pravidelně 85. kalendářní den po skončení čtvrtletí (kód 3005-..).

1. domácnosti podle typů;
2. domácnosti podle velikosti obce a právního důvodu užívání bytu.

zpět na začátek

Sezónně očištěná data

Kolísání časových řad může být zapříčiněno různými faktory, mezi něž patří například pravidelné sezónní vlivy (Vánoce, letní prázdniny), dlouhodobější faktory jako recese, technologický pokrok nebo strukturální změny, jednorázové faktory jako stávky a přírodní neštěstí a další krátkodobé fluktuace následkem počasí apod.

V procesu sezónního očišťování se předpokládá se, že časové řady mohou být rozloženy na 4-5 základních složek, a to:

• trend – zachycuje dlouhodobou tendenci časové řady růst nebo klesat (trend ovlivňují síly jako populační změna, inovace, změna cen, růst produktivity);
• cyklická složka – vlnové výkyvy okolo trendu; zpravidla delší než jeden rok, nemusí být stejně dlouhé. Tyto dvě složky jsou spojeny v tzv. cyklus-trend;
• sezónní složka – pravidelně se opakující fluktuace související se střídáním ročních období, svátky, množství denního světla atd., které mohou ovlivnit spotřební zvyky a schopnosti produkce;
• nepravidelná (iregulární) složka – představuje výkyvy, které jsou dynamické, nepředvídatelné a nemají systematický charakter. Sem se většinou přiřazují tzv. vychýlená (odlehlá) pozorování – pohyby, kterým se dá přiřadit specifická příčina jako např. přírodní neštěstí nebo stávka.

Systematické sezónní výkyvy (sezónnost) znesnadňují interpretaci dat, například je obtížné rozpoznat dlouhodobý trend, cyklické variace nebo kritická místa jako jsou body obratu. Cílem procedury sezónního očištění je tedy oddělit sezónní složku čímž zbude složka trend-cyklus a nepravidelná složka, aby byly ostatní vlivy na časovou řadu zřetelnější a umožněno srovnání po sobě jdoucích pozorování, zejména za účelem rozpoznání krátkodobých tendencí (v rámci jednoho roku).

Původní řady jsou hlavně využitelné, pokud nás zajímá současná čtvrtletní nebo měsíční hladina indikátoru. Sezónně očištěná data slouží hlavně jako srovnávací nástroj – k porovnání krátkodobých pohybů jednotlivých období roku jedné časové řady mezi sebou, ke srovnání časových řad s rozdílným sezónním průběhem a v neposlední řadě ke smysluplnému mezinárodnímu srovnání.

Sezónní vlivy jsou většinou oproti ostatním pravidelné a poměrně velké, takže mohou být s důvěrou odstraněny a tak je výrazně zvýšena využitelnost dat. Je ale nutné mít na paměti, že odhady dat trendu a sezónně očištěných dat zejména na konci řady (tedy nejnovější) jsou předmětem revizí a závislé na budoucích hodnotách. Proto se pro potvrzení vývoje doporučuje mít dalších 3 až 6 pozorování. Někdy se sezónnost může v čase vyvíjet, což také může ovlivnit odhady vývoje.

zpět na začátek

Stavební práce

Stavebnictví zahrnuje budovy a infrastrukturu (například dálnice). Stavební práce stimulují HDP a vytvářejí základ pro možný budoucí ekonomický růst. Nové továrny, silnice, letiště a podobně se totiž po svém dokončení stanou zdrojem dalšího růstu produkce a blahobytu. Stavebnictví je proto též významným indikátorem celkového stavu hospodářství a jeho dalšího vývoje.

Důležitou součást stavebnictví tvoří bytová výstavba. Pravidelně prováděná šetření zachycující stavební výrobu v České republice umožňují spolu s výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2001 získat velmi podrobný přehled o stavu domovního i bytového fondu v České republice, a usnadnit tak rovněž návrhy na řešení problémů spojených s bytovou výstavbou a s problematikou bydlení vůbec.

Jakými způsoby lze stavební výrobu měřit?

• hodnotou realizovaných prací (například v miliardách Kč)
• přidanou hodnotou v peněžním a reálném vyjádření
• stavebními zakázkami, a to jak celkovým počtem, tak finanční hodnotou
• vydanými stavebními povoleními, opět jak jejich celkovým počtem, tak v hodnotovém vyjádření.

A jak jsou definovány některé základní pojmy statistiky stavebnictví ČSÚ?

Stavební produkce zahrnuje stavební práce prováděné podniky s převažující stavební činností.

Stavební podnik je podnikatelský subjekt s převažující stavební činností. Stavební podniky podle velikosti:

1. podniky s 20 a více zaměstnanci, za které se údaje zjišťují výkazy;
2. podniky s méně než 20 zaměstnanci a fyzické osoby podnikající s živnostenským oprávněním, za které se provádí měsíční odhad stavebních prací.

Stavební práce jsou zejména práce na výstavbě, přestavbě, rozšíření, obnově, opravách a údržbě stálých i dočasných budov a staveb. Zahrnují i montážní práce stavebních konstrukcí a hodnotu zabudovaného materiálu a konstrukcí.

Stavební práce podle směru výstavby:

• bytové budovy – do této kategorie patří bytové domy (domy převážně určené k bydlení);
• nebytové budovy nevýrobní – všechny nebytové nevýrobní budovy, tj. budovy léčebné, školské, administrativní (vč. administrativních budov pro výrobní, zemědělské, obchodní a jiné podniky) aj.;
• nebytové budovy výrobní – všechny nebytové výrobní budovy (pro zemědělství, průmysl, obchod, dopravu a spoje ap.);
• inženýrské stavby;
• vodohospodářské stavby.

Stavební práce „S“ (podle dodavatelských smluv) celkem vyjadřují celkovou hodnotu vlastních výkonů ze stavební činnosti vykazující jednotky (včetně zabudovaných materiálů) provedenou na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele (stavebníka) včetně hodnoty eventuálních poddodávek stavebních prací přijatých od jiných dodavatelských organizací pro splnění dané smlouvy o dodávce pro konečného uživatele. (Nepatří sem poddodávky stavebních prací vykazující jednotky pro jiné dodavatele ani dodávky stavebních prací realizované mezi závodovými jednotkami vykazující jednotky.)

Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovaných hodnotách (hodnota výkonů, která byla provedena, ale ještě nezúčtována, se stanoví odhadem) bez daně z přidané hodnoty.

Stavební práce se člení na S v tuzemsku a S v zahraničí.

Základní stavební výroba ZSV představují objem stavebních prací, které organizace provedla pracovníky zahrnutými do jejího evidenčního stavu včetně produktivní práci učňů a objemu stavebních prací na vlastním hmotném investičním majetku.

Stavebními zakázkami se rozumí práce, které má zpravodajská jednotka potvrzeny smlouvami se zadavateli (včetně dodatečných, doplňkových objednávek ap.), bez ohledu na začátek prací a dobu jejich realizace. Stavební zakázky signalizují poptávku po stavebních materiálech a pracovní síle v průběhu nadcházejících měsíců, ba dokonce i let. Lze z nich proto usuzovat, jak se bude stavební výroba nadále vyvíjet. A ze stavebních zakázek se dá odhadnout i případný růst jiných odvětví. Například zjistí-li ČSÚ růst stavebních zakázek na kancelářské budovy, mohou výrobci kancelářského nábytku počítat s tím, že se brzy začnou vypisovat výběrová řízení na vybavení nábytkem.

Stavebním povolením se rozumí stavební povolení ve smyslu § 115 se závaznými podmínkami pro provedení a užívání stavby ve smyslu stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). Těmi stavební úřad (SÚ) zabezpečí zejména ochranu zájmů společnosti při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí. Podobně jako u stavebních zakázek lze i z vývoje stavebních povolení odhadnout budoucí vývoj stavební produkce.

Stavebním ohlášením se rozumí povolení jednoduchých staveb podle § 104 odst. 2 písmeno a) až d) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu.

Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou tomuto účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Do počtu bytů se započítávají i samostatné pokoje v žákovských domovech, vysokoškolských kolejích, domovech pracujícího dorostu a pokoje ve svobodárnách, které nejsou obhospodařovány obecními úřady.

• Byty zahájené jsou od roku 2006 byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období povolena na základě vydaného stavebního povolení a od r. 2007 na základě vydaného stavebního povolení nebo stavebního ohlášení, a to bez ohledu na to, zda tyto byty byly ve sledovaném období dokončeny či nikoliv. Za dům je pro účely této definice považován rodinný dům, bytový dům, nástavba, vestavba nebo přístavba k oběma uvedeným domům, dům s pečovatelskou službou a domov-penzion, nebytový objekt (služební byty – zpravidla mimo bytové objekty) a jakýkoliv nebytový prostor, jehož adaptací vznikne nový byt.
• Byty dokončené jsou byty, na které ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, byl příslušným stavebním úřadem do konce sledovublikovaných ze čtvrtletních respektive ročních šetření, která jsou koncipována pro odhad absolutního objemu tržeb, nikoliv pouze indexu. Dalším důvodem možných rozdílů jsou v některých odvětvích s velkým rozptylem hodnot tržeb i nestejné výběrové soubory.

  IX. Typy zveřejňovaných údajů

  ČSÚ výsledky z měsíčního šetření ve službách pravidelně publikuje:

  1. v Rychlých informacích
     • Maloobchod – v měsíční periodicitě, 33. pracovní den po skončení referenčního období
     • Tržní služby – ve čtvrtletní periodicitě, 33. pracovní den po skončení referenčního období
     • Doprava a spoje – ve čtvrtletní periodicitě, 33. pracovní den po skončení referenčního období.
  2. v časových řadách na internetových stránkách ČSÚ Časové řady (Služby, Maloobchod, Tržní služby, Doprava a spoje)
  3. Každé čtvrtletí je na internetových stránkách ČSÚ publikována analýza o vývoji maloobchodu v daném období.

  Výsledky měsíčního šetření jsou prezentovány ve formě indexů. Indexy jsou počítány z tržeb v běžných i ve stálých cenách (s DPH i bez DPH), sezónně očištěných i neočištěných (hrubých). Mezi základní typy používaných indexů patří :

  1. meziroční index – představuje podíl tržeb daného sledovaného období a tržeb stejného období předchozího roku
  2. meziměsíční resp. mezičtvrtletní index – představuje podíl tržeb aktuálního sledovaného období a tržeb nejbližšího předchozího období před sledovaným obdobím (tento index má smysl publikovat pouze ze sezónně očištěných dat)
  3. bazický index – představuje podíl tržeb daného sledovaného období a průměrných tržeb bazického roku. V současné době je bazickým rokem rok 2000.

  zpět na začátek

  přejít na obsah slovníku

  pokračování ekonomicko-statistického slovníku