Ekonomicko-statistický slovník T až Z

přejít na obsah slovníku

Tržby v maloobchodě

Tržby v maloobchodě, vč. prodeje a oprav motorových vozidel a prodeje pohonných hmot zahrnují celkové tržby za zboží, vlastní výrobky a služby vč. DPH, zjišťované na konstantním poli podniků. Jedná se o:

• tržby za prodej, údržbu a opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot
• tržby maloobchodu (kromě motorových vozidel), za opravy spotřebního zboží
• Hodnota tržeb je přepočtena do stálých cen (průměr roku 2000 = 100 %).

Růst (pokles) tržeb v maloobchodě: udává o kolik % v reálném vyjádření stoupl (klesl) v daném měsíci objem tržeb proti stejnému období předchozího roku.

Zahraniční obchod

1. Definice

Po vstupu České republiky do Evropské unie je zahraniční obchod České republiky souhrnem vnitrounijního obchodu (tj. obchodu se členskými státy EU) a obchodu se třetími zeměmi.

Statistika zahraničního obchodu je založena na dvou systémech sběru dat: Intrastat sleduje pohyb zboží uvnitř Společenství (přijetí a odeslání zboží z/do států EU) a Extrastat sleduje obchod s nečlenskými státy EU (dovoz a vývoz zboží z/do třetích zemí).

Vývoz

Vývoz vyjadřuje hodnotu odeslaného zboží do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí.

Dovoz

Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se tak skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí.

2. Legislativní rámec

Legislativně je statistika zahraničního obchodu upravena zejména následujícími právními předpisy Evropských společenství v platném znění:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství týkající se obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/1991
• Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství týkající se obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a EHS) č. 3590/1992
• Nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 ze dne 13. prosince 2006, o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy
• Nařízení Komise (ES) č. 1917/2000 ze dne 7. září 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1172/1995 o statistice obchodu EU a jejích členských států se třetími zeměmi
• Nařízení Rady (EHS) č. 2658/1987 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku
• Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství
• Nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí celní kodex Společenství
• Nařízení Komise (ES) č. 3590/1992 ze dne 11. prosince 1992 o nosičích statistických informací pro statistiku obchodu mezi členskými státy
• Nařízení Komise (ES) č. 1549/2006, kterým se mění příloha I, nařízení Rady (EHS) o celní statistické nomenklatuře, společný celní sazebník EU platný pro rok 2007.

Dále je zjišťování údajů o zahraničním obchodě ČR upraveno těmito národními právními předpisy:

• Zákonem č. 13/1993 Sb., celním zákonem, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláškou Českého statistického úřadu a Ministerstva financí č. 201/2005 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství
• Vyhláškou č. 563/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropského společenství
• Vyhláškou Ministerstva financí č.199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží ve znění pozdějších předpisů
• Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
• Zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
• Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
• Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

3. Mezinárodní srovnatelnost

Mezi rozhodující změny, které postupně sjednocují metodiku statistiky zahraničního obchodu ČR s praxí používanou v státech Evropské unie patří zejména:

• zavedení Jednotné celní deklarace (od 1. května 2004 Jednotný správní doklad – dále jen JSD)
• zavedení Kombinované nomenklatury
• zavedení Intrastatu – statistického systému pro sledování pohybu zboží mezi členskými státy Evropské unie.

4. Rozsah údajů

Intrastat

Systém statistiky vnitrounijního obchodu, nazvaný Intrastat, sleduje zejména pohyb zboží Společenství mezi členskými státy Evropské unie. Za zboží Společenství se v souladu s ustanovením čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (Celní kodex) považuje zboží úplně získané nebo vyrobené na území Společenství, zboží propuštěné do volného oběhu ze zemí a území, které nejsou součástí celního území a zboží vyrobené z takového zboží. Za určitých podmínek se do Intrastatu vykazuje i pohyb mezi členskými státy toho zboží, které se nachází v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem, jde však se o zcela ojedinělé případy. Do statistického systému Intrastatu se zahrnují údaje o zboží, bez ohledu na jeho původ i zemi obchodní.

Extrastat

Systém statistiky zahraničního obchodu se třetími zeměmi, které nejsou členskými státy Evropské unie, se nazývá Extrastat a je založen na získávání údajů z celních prohlášení (Jednotných správních dokladů). Nezahrnují se do něj údaje o zboží umístěném do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, propuštěném do celního režimu uskladňování v celním skladu a celního režimu dočasného použití a také o zpět vyváženém zboží bezprostředně po některém z těchto celně schválených určení. Dále nejsou v Extrastatu vykazovány údaje o zboží propuštěném do celního režimu tranzitu.

Transakce zahrnované do statistiky

Statistika zahraničního obchodu zahrnuje údaje o všech obchodních operacích za úhradu bez ohledu na její způsob, včetně výměnných obchodů a například i obchodů prováděných na vládní účet. Jsou v ní vykazovány i obchody mezi podniky ve spojení, například podniky ve společném vlastnictví, údaje o zboží určeném na nejistý prodej (například o zboží umísťovaném do konsignačních, distribučních a podobných skladů), informace o zboží určeném ke zpracování dle smlouvy i k aktivnímu zušlechtění a o zboží vraceném po těchto transakcích. Zahrnuje také údaje o zboží určeném na finanční leasing.

Transakce nezahrnované do statistiky

Do statistiky zahraničního obchodu se nezahrnují informace o zboží propuštěném do celního režimu tranzitu a zboží ve zjednodušeném oběhu mezi členskými státy, údaje o zboží dočasně dopravovaném do nebo z tuzemska k provedení opravy nebo údržby a vraceném po opravě nebo údržbě (od 1. ledna 2005 jsou zahrnovány do statistiky zahraničního obchodu se službami). Dále neobsahuje údaje o zboží v celním režimu dočasného použití (zboží na veletrhy, výstavy, zkoušky apod.), zboží propuštěném do celního režimu volného oběhu z režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo z režimu přepracování pod celním dohledem. Není do ní promítán ani nezákonný obchod, operační leasing a jiná dočasná přijetí a odeslání zboží nespojená se změnou jeho vlastníka na dobu nepřesahující dva roky, údaje o překračování státních hranic měnového zlata, platebních prostředků, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry, zboží podléhajícího diplomatické a podobné imunitě, zboží určeného pro první pomoc v oblastech zasažených živelnými pohromami a dalšího zboží, které je vyňato ze statistiky zahraničního obchodu na základě ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 Sb.

Do Intrastatu se dále nezahrnují jednotlivé obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotku s roční hodnotou odeslání a přijetí pod osvobozujícím prahem (4 mil. Kč pro odeslání, 2 mil. Kč pro přijetí), avšak jimi realizovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtu (viz bod 6).

Vyčerpávající vymezení je uvedeno v právních předpisech upravujících statistiku zahraničního obchodu (viz bod 2).

5. Klasifikace

Údaje o zahraničním obchodě se sestavují a publikují v členění:

1. podle zbožových klasifikací – Kombinovaná nomenklatura (KN 8), Harmonizovaný systém (HS 2, HS 4, HS 6), Standardní mezinárodní klasifikace zboží, rev. 4 (SITC1, SITC 2, SITC 3, SITC 4, SITC 5), Standardní klasifikace produkce (SKP 2, SKP 3, SKP 4)
2. podle Geonomenklatury (klasifikace zemí s 2-místnými alfabetickými kódy podle ISO 3166).

6. Zdroje a zpracování dat

Intrastat:

Zdrojem dat o odeslání a přijetí jsou výkazy pro Intrastat, jejichž sběr a prvotní kontrolu zajišťuje Generální ředitelství cel (GŘC), další zpracování, kontrolu a následné zveřejnění zajišťuje Český statistický úřad (ČSÚ).

Součástí zpracování dat jsou i matematicko-statistické dopočty, kterými se kompenzuje ztráta informací v důsledku non-response a zavedení statistických prahů. Pro dopočty non-response byla na základě testování vybrána metoda meziměsíčního indexu v kombinaci s metodou meziročního indexu. Dopočítávají se tak údaje za jednotlivé chybějící firmy a využívají se při tom data o jejich obchodě v minulých obdobích. Při dopočtu hodnoty obchodu realizovaného podniky pod osvobozujícím prahem se rovněž vychází z posledních dostupných údajů, které se také indexují. Dopočtené údaje jsou k dispozici na úrovni HS 2, SITC 1, SITC 2 a SKP 2.

Extrastat:

Zdrojem dat o vývozu a dovozu jsou údaje získávané pro statistické účely z JSD. Sběr dat a prvotní kontrolu zajišťuje GŘC, další zpracování, kontrolu a následné zveřejnění zajišťuje ČSÚ.

Sběr dat je ukončen vždy 20. pracovní den a údaje o celkovém zahraničním obchodě jsou publikovány 25. pracovní den po skončení referenčního měsíce. JSD, které se do zpracování za příslušné období z různých důvodů nedostaly, se zahrnují vždy do příslušného měsíce podle data přijetí JSD. Výkazy se do zpracování zahrnují podle vyznačeného sledovaného období. Aktualizované měsíční údaje se publikují čtvrtletně spolu s předběžnými daty za první měsíc dalšího čtvrtletí (tj. v červnu, září, prosinci a v březnu). Definitivní údaje za celý rok ČSÚ publikuje v září následujícího roku.

7. Hodnota vývozu a dovozu

Statistická hodnota

Odeslání a vývoz do třetích zemí:

Základem statistické hodnoty odesílaného a vyváženého zboží je fakturovaná cena samotného zboží. Součástí statistické hodnoty jsou přímé obchodní náklady (zejména dopravné a pojistné), které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného a vyváženého zboží po území ČR bez ohledu na to, zda je hradí kupující nebo prodávající. Do statistické hodnoty se nezahrnují bankovní poplatky a náhrady spojené s odesláním a vývozem zboží ani daně a dávky spojené s vývozem.

Přijetí a dovoz ze třetích zemí:

Základem statistické hodnoty přijímaného a dováženého zboží je fakturovaná cena samotného zboží. Statistická hodnota zahrnuje pouze ty přímé obchodní náklady spojené s dopravou přijímaného a dováženého zboží mimo území ČR bez ohledu na to, zda je hradí kupující nebo prodávající. Statistická hodnota neobsahuje bankovní náhrady spojené s přijetím a dovozem zboží ani daně a dávky spojené s dovozem.

Přepočet hodnoty vyjádřené v zahraniční měně na národní měnu

Zahraniční obchod se sleduje v národní měně. Pro přepočet hodnot v cizí měně na koruny české se používá kurz určený v souladu s ustanovením článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993, který je zveřejňován na internetových stránkách GŘC.

Publikování dat v cizí měně

Údaje zahraničního obchodu publikované v cizí měně (EUR, USD) jsou přepočteny z korunových hodnot na základě průměrného měsíčního devizového kurzu vyhlášeného ČNB.

8. Dostupnost údajů pro veřejnost

1. Rychlé informace

Údaje o zahraničním obchodě, které se uvolňují pro všechny zájemce (včetně vlády, ministerstev apod.) současně – vždy přesně v 9.00 hod. 25. pracovní den po skončení referenčního měsíce – na internetových stránkách ČSÚ.

2. Měsíční publikace

• Zahraniční obchod České republiky

3. Čtvrtletní publikace

• Zahraniční obchod podle SKP
• Ukazatelé hospodářského a sociálního vývoje České republiky
• Bulletin ČSÚ

4. Roční publikace

• Statistická ročenka České republiky
• Facts on Foreign Trade of the Czech Republic (publikace vydávané Českou agenturou na podporu obchodu Czech Trade ve spolupráci s GŘC, MPO a ČSÚ)

5. Dotazovací systém na internetových stránkách ČSÚ (Databáze zahraničního obchodu)

zpět na začátek

Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS

Metodické popisy ukazatelů VŠPS

Charakteristika šetření

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. Rozsah šetření a ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti plně odpovídají definicím Mezinárodní organizace práce (ILO – www.ilo.org) a metodickým doporučením Eurostatu (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/). Výsledky VŠPS jsou publikovány podle bydliště respondentů.

Předmět šetření

Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře.

Velikost výběrového souboru

Výběrový soubor zahrnoval ve 3. čtvrtletí roku 2007 téměř 26 tis. bytů na území celé České republiky (0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo šetřeno více než 62 tis. respondentů všech věkových skupin. Z nich je 54 tis. respondentů ve věku 15 a více let. Tento rozsah souboru umožňuje získat spolehlivé odhady charakteristik trhu práce na úrovni republiky a s relativně dostatečnou spolehlivostí i odhady krajských a oblastních hodnot.

Vážení na celou populaci

Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě definitivních výsledků statistiky obyvatelstva k 31. 12. 2006. Tento odhad je dále zpřesněn predikcí vývoje přirozeného pohybu a salda migrace za 1.-3. čtvrtletí 2007. Převážení se provádí podle území, pětiletých věkových skupin a pohlaví respondentů. Výsledky VŠPS jsou vždy průměrné údaje za hodnocené čtvrtletí.

Přesnost číselných agregací

Číselné údaje v absolutním vyjádření jsou uváděny v tisících. Rozdíly mezi údajem za celek a součtem dílčích údajů vyplývají ze skutečnosti, že úhrn není součtem zaokrouhlených dílčích údajů, ale zaokrouhleným celkovým údajem. Absolutní i relativní údaje ve všech tabulkách a v textu jsou vypočítány z nezaokrouhlených čísel .

V případech, kdy za respondenta nebyla zjištěna určitá charakteristika, součet položek této charakteristiky se liší od celkového údaje. Četnost nezjištěných případů se po převážení pohybuje maximálně v řádu stovek osob.

Počet zaměstnaných osob (v hlavním zaměstnání) v národním hospodářství

Za zaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání; hlavním kriteriem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není proto rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod. Do kategorie zaměstnaných náležejí všichni placení zaměstnaní (zaměstnanci a členové produkčních družstev) a všichni zaměstnaní ve vlastním podniku (podnikatelé a pomáhající rodinní příslušníci). Kategorii podnikatelů v hlavním zaměstnání je nutné odlišovat od kategorie osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) vymezených zákonem č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Počet OSVČ zahrnuje kromě tzv. hlavní samostatné výdělečné činnosti i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Tuto vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je nutné chápat jinak než druhé či další zaměstnání respondenta ve výběrovém šetření. Podle výše uvedeného zákona se vedlejší samostatná činnost vztahuje k systému sociálního zabezpečení, kdy např. starobní důchodci resp. nezaopatřené děti mohou vykonávat pouze vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pracovní aktivita respondenta ve výběrovém šetření se vztahuje vždy k  příslušnému referenčnímu týdnu. Naproti tomu Česká správa sociálního zabezpečení publikuje údaje o evidenčním počtu OSVČ k poslednímu dni kalendářního měsíce. Celkový počet OSVČ je třeba navíc odlišovat od pravidelně publikovaného počtu OSVČ platících zálohy na pojistné.

Podle mezinárodní metodiky jsou mezi zaměstnané zahrnovány i tyto skupiny osob:

• profesionální příslušníci armády a
• osoby na mateřské dovolené, které před nástupem pracovaly (nikoli další nebo rodičovské dovolené)

Podle mezinárodní metodiky nejsou mezi zaměstnané zahrnovány:

• osoby na mateřské dovolené, které před nástupem nepracovaly, a osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené – jsou klasifikovány jako osoby ekonomicky neaktivní nebo nezaměstnané podle toho zda splňují či nesplňují podmínky ILO pro zařazení mezi nezaměstnané.

Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).         

Počet nezaměstnaných osob

Ukazatel je odhadem získaným z výběrového šetření pracovních sil.

Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO:

• nebyly zaměstnané,
• byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání,
• v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem).

Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do 14 dnů.

Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).

Zařazení do této kategorie nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a ani s faktem, zda tyto osoby pobírají či nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo příspěvky.

Neumístění uchazeči o zaměstnání, registrovaní nezaměstnaní (MPSV)

Podle platných zákonů mohou být vedeni v evidencích úřadů práce jako neumístění uchazeči o práci občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Data o neumístěných uchazečích se přebírají z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dosažitelní neumístění uchazeči o zaměstnání (MPSV)

Od července 2004 zjišťuje MPSV počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání.

zpět na začátek

Pracovní síly v národním hospodářství

Ukazatel je definován jako součet zaměstnaných osob (v hlavním zaměstnání) v národním hospodářství a nezaměstnaných osob (viz. výše).

Ekonomicky neaktivní

Ukazatel je odhadem získaným z výběrového šetření pracovních sil.

Ekonomicky neaktivní jsou všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v referenčním období nepatřily do kategorie „pracovních sil“, tj. nemohou být klasifikovány jako osoby zaměstnané nebo nezaměstnané.

Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).

Obecná míra nezaměstnanosti

Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS.

Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle (v procentech), kde v čitateli je počet nezaměstnaných jeden rok a déle a ve jmenovateli je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných.

Registrovaná míra nezaměstnanosti (MPSV)

Registrovaná míra nezaměstnanosti je pod