Elektronický obchod

Elektronická podání

Právní předpisy v řadě případů výslovně upravují možnost elektronického podání. V případech některých řízení je pak předpokládána obousměrná elektronická komunikace, tj. upravena je i možnost rozhodnutí a doručování v elektronické formě.

Zákon č. 250/2017 Sb. o elektronické identifikaci, zákon č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a zákon č. 12/2020 Sb. o právu na digitální službu reflektují požadavky společnosti na elektronizaci nejrůznějších procesů a úkonů, ve veřejné správě obecně nazývané eGovernment. Proces digitalizace může spatřovat v povinném zřízení datové schránky coby preferovaného komunikačního nástroje mezi podnikatelskými subjekty a státní správou.

V této souvislosti byl od 8. 7. 2018 spuštěn portál veřejné správy, kde si občané budou moci některé záležitosti, které dosud vyžadují osobní kontakt s úřady, vyřídit elektronicky. Týkat se to bude například potvrzení o bezdlužnosti nebo výpisu z rejstříku trestů. Aktuální je právní úprava elektronických občanských průkazů (tzv. eDoklady) a přístupu k údajům z registru vozidel.

Daňový řád

Správa daní přebírá elektronickou formu komunikace ve smyslu obecného zákona o elektronických úkonech a to včetně identifikace daňového subjektu a prokázání doručení pro tento způsob komunikace. Tento postup se vztahuje na osoby, které mají zřízenu tzv. datovou schránku. Zahájí-li fyzická osoba s úřadem komunikaci prostřednictvím své datové schránky, úřad takový způsob akceptuje a s osobou nadále komunikuje právě přes datovou schránku.

V případě elektronického doručování, které by mělo být využito jako prioritní forma doručování před doručením formou zásilky, byla v daňovém řádu zvolena koncepce, která připouští pouze jediný způsob elektronického doručování, a to prostřednictvím datových schránek ve smyslu zákona o elektronických úkonech. Nepředpokládá se formalizované doručování jinou formou.

E-mailová či jiná komunikace může být uplatněna v případech, kdy se nejedná o doručování v právním slova smyslu, např. když správce daně chce osobu zúčastněnou na správě daní neformálně vyrozumět o určité skutečnosti.

Úprava doručování prostřednictvím datových schránek je v daňovém řádu zakotvena formou odkazu na zákon o elektronických úkonech, který úpravu doručování zakotvuje především v § 17 zákona. Obdobný přístup byl zvolen i v jiných procesních řádech, čím se zákon o elektronických úkonech stal univerzálním právním předpisem použitelným pro doručování všemi orgány veřejné moci.

Občanský soudní řád

Písemné podání je možno učinit rovněž v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Je-li písemné podání učiněno v elektronické podobě, je třeba jej nejpozději do tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. V případě podání v elektronické podobě opatřeného zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.

Je-li návrh podán na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce a nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 000 000 Kč, soud může vydat na návrh žalobce elektronický platební rozkaz.

Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu. Prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou účastník (adresát) sdělil soudu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát.

Správní řád

Podání je možno učinit i v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. Ten, kdo činí podání v elektronické podobě, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.

Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje i na elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.

Písemnosti doručované do vlastních rukou se na požádání adresáta doručují jiným způsobem; v takovém případě platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát datovou zprávou podepsanou adresátem. Nepotvrdí-li adresát převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, která se nevrátila jako nedoručitelná, doručí správní orgán písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal.

Pokud nebylo možno doručit písemnost doručovanou na elektronickou adresu adresáta, protože se datová zpráva vrátila jako nedoručitelná, učiní správní orgán neprodleně další pokus o její doručení; bude-li další pokus o doručení neúspěšný, doručí písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal.

Zákon o účetnictví

Účetní záznam může mít technickou formu, přičemž za technickou formu se považuje i účetní záznam provedený elektronickým způsobem, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.

Účetní jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením, které umožní provést převod účetních záznamů do formy, ve které je jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Účetní záznam může být podepsán elektronickým podpisem.

Nic nebrání tomu, aby i faktury byly vystavovány v elektronické podobě.

Elektronický podpis

Základním problémem právní jistoty na internetu je skutečnost, že zprávy zaslané jeho prostřednictvím postrádají záruku, že byly poslány určitou osobou a že při jejich přenosu nedošlo k jejich pozměnění. Uvedený problém bývá řešen prostřednictvím elektronického podpisu.

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, byl nahrazen zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Tento zákon se zabývá kvalifikovanými poskytovateli služeb vytvářejících důvěru.

Upravuje postup elektronického podepisování dokumentu, pečetění dokumentu, použití kvalifikovaného elektronického časového razítka a ověřování platnosti výše uvedeného.

Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru poskytuje kvalifikovanou službu vytvářející důvěru na základě písemné smlouvy.

Kvalifikovaný elektronický podpis může k podepisování elektronického dokumentu použít pouze stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo jejich orgán anebo jiná jejich součást. Jiná osoba může použít elektronický podpis pouze při výkonu své působnosti.

Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

Doménová jména

Každý počítač připojený k internetu má svou jedinečnou číselnou adresu, tzv. IP (Internet Protocol) adresu. Doménové jméno (zkráceně doména) má pak za funkci tento číselný kód nahradit. Rovněž se používá jako unikátní adresa internetových stránek.

K přidělení doménového jména dochází uzavřením smlouvy o registraci. Doménové jméno není věcí ani právem a předmětem občanskoprávního vztahu je jako tzv. jiná majetková hodnota.

Práva majitelů domén a jejich jmen jsou práva ze smlouvy o registraci domény. Jelikož doménové jméno není věc, nemohou mít jejich majitelé typická věcná práva, zejména nemohou být předmětem vlastnictví (spoluvlastnictví), nelze je pronajmout, nelze k nim zřídit zadržovací právo atd. Je však možný přechod (doménové jméno např. může být předmětem dědění), převod (včetně vkladu do obchodní společnosti), převod některých práv k doménovému jménu a držba.

Registrací doménového jména mohou být porušena cizí práva různé povahy, např. práva k ochranné známce, práva autorská, práva k obchodním názvům a firmám, práva vyplývající z ochrany osobnosti, zeměpisná označení, pravidla hospodářské soutěže a nekalosoutěžní pravidla.

Kybernetická bezpečnost

V souvislosti s množícími se útoky počítačových hackerů přijali zákonodárci konkrétní legislativní opatření, jež mají do budoucna ochránit klíčové informační systémy a sítě nezbytné pro řádné fungování dnešní informační společnosti. Konkrétně jde o zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2015.

Zásadní úkoly jsou v tomto směru ukládány především Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“). Mnohé povinnosti však zákon stanovuje rovněž pro další orgány veřejné správy, ale i pro soukromé subjekty, především pro ty z řad poskytovatelů důležitých informačních systémů. Konkrétně zákon jmenuje:

• poskytovatele služby elektronických komunikací a subjekty zajišťující síť elektronických komunikací,
• orgány nebo osoby zajišťující významnou síť,
• správce informačního systému kritické informační infrastruktury,
• správce komunikačního systému kritické informační infrastruktury,
• správce významného informačního systému,
• správce a provozovatele informačního systému základní služby,
• provozovatele základní služby a
• poskytovatele digitální služby.

Orgány veřejné správy a zmíněné soukromé subjekty mají především povinnost hlásit NÚKIB, anebo provozovateli národního CERT (Computer Emergency Response Team). Zřízení národního CERT je přitom dalším opatřením na poli tuzemské kybernetické bezpečnosti, které zákon přináší. Úkolem tohoto týmu je především sdílení informací v oblasti kybernetické bezpečnost, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Provozovatelem národního CERT se na základě veřejnoprávní smlouvy s NÚKIB stalo sdružení CZ.NIC, které je mimo to správcem tuzemské domény .cz.

Vedle národního CERT zřizuje zákon rovněž vládní CERT jako součást NÚKIB. Tento tým má pak poskytovat součinnosti a metodickou podporu orgánům veřejné správy i výše uvedeným soukromým subjektům. Kromě vyhodnocování údajů poskytnutých národním CERT je úkolem vládního CERT také hodnocení zranitelnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce