Eritrea

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Eritrea stále zůstává jedním z nejizolovanějších a nejuzavřenějších politických systémů na světě. Země je od uznání nezávislosti v roce 1993 centrálně řízená Lidovou frontou demokracie a spravedlnosti (PFDJ) v čele s prezidentem Isaiasem Afewerkim. Nikdy se v ní neuskutečnily prezidentské ani parlamentní volby a Národní shromáždění bylo v roce 2002 v podstatě rozpuštěno, členům současné vládnoucí elity je bez výjimky přes 70 let. Vůči vztahům s EU i Západem jako takovým se Eritrea staví velmi rezervovaně. Problematickými body je rovněž chudoba (dle HDP v přepočtu na obyvatele jde o jednu z nejchudších zemí světa), masivní emigrace ze země i omezená svoboda tisku.

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná v základním rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Eritrea (296.76 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu

česky: Stát Eritrea

tigrejsky: Hagara Ertra

anglicky: State of Eritrea

Název pochází z antického označení Rudého moře (Erythra Thalassa neboli Mare Erythraeum). Eritrea patří již od svého vzniku mezi nejchudší země světa. Na velmi špatný stav ekonomiky měly vliv především válka za nezávislost (do roku 1991), válka s Etiopií (1998–2000) a chronické katastrofální sucho. Negativní dopady na ekonomiku země má také izolacionistická politika vládnoucího autoritářského režimu a po dlouhou dobu také uzavření etiopského trhu pro eritrejské produkty. V červenci 2018 prezident Afwerki podepsal mírové prohlášení s etiopským premiérem Abijem Ahmedem, kterým souhlasil s oficiálním ukončením dvacetileté války, znovuotevření hranic a obnovení obchodních, dopravních a telekomunikačních spojení mezi těmito dvěma zeměmi. Konflikt s Etiopií spojený s obviněními z financování ozbrojených skupin aš-Šabáb v Somálsku vyloučil Eritreu z mezinárodního společenství a vedl k sankcím OSN (zbrojní embargo, zákaz cestování, zmrazení majetku). Tyto sankce byly zrušeny v listopadu 2018. Mírová dohoda vyvolala v regionu vysoké naděje, jak dokládají různé od té doby oznámené investice do infrastruktury. Jednostranné rozhodnutí uzavřít hranice s Etiopií v dubnu 2019, spolu s neochotou režimu dodržovat mírovou dohodu a provádět reformy, však zvyšují nejistotu mezi potenciálními investory. Během roku 2022 se Eritrea přímou účastí podílela v konfliktu v regionu Tigray na podporu etiopského premiéra Abiy Ahmeda.

Složení vlády (zdroj EIU k 15. 5. 2023)

President: Isaias Afwerki

Agriculture: Arefaine Berhe

Defence: Sebhat Ephrem

Education: Semere Russom

Energy & mines: Sebhat Ephrem

Finance: Gergish Teklemichael

Fisheries & marine resources: Tewolde Kelati

Foreign affairs: Osman Saleh Mohammed

Health: Amina Nurhusein

Information: Yemane Gebremeskel

Justice: Fozia Hashim Labour & human welfare: Kahsay Gebrehiwet

Land, water & environment: Tesfai Gebreselassie

Local government: Woldemichael Abraha

Maritime resources: Tewolde Kelati

National development: Gergish Teklemichael

Public works: Abraha Asfaha

Tourism: Askalu Menkerios

Trade & industry: Nesredin Bekit

Transport & communications: Tesfaselasie Berhane

Central bank governor Kibreab Woldemariam

1.2. Zahraniční politika země

V zahraniční politice Eritrey se stále odráží dekolonizační sentimenty, nedůvěra vůči západním zemím, a z toho pramenící izolace. Eritrea nicméně těží ze strategického umístění mezi Adenským zálivem a Rudým mořem, neboť bezpečnost Rudého moře jakožto bezpečného námořního koridoru je klíčová i pro EU. Kromě geograficky blízkých zemí (Somálskem a Egyptem, pozitivní posun zaznamenal i její vztah s Etiopií) vytváří Eritrea spojenectví zejména se Spojenými arabskými emiráty. Klíčovými zahraničními partnery Eritrey jsou potom Rusko a Čína, jejíž společnosti představují v zemi jediné relevantní investory.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Eritreje v roce 2023 činil 3 748 901, což je o 1,76 % více než v roce 2022.

Mimo hranice Eritrey žije odhadem téměř jeden milion Eritrejců (mnoho z nich směřuje do uprchlických táborů v okolních zemích anebo za prací, zejména do Zálivu). Desetitisíce Eritrejců žádajících o azyl se nalézají na území EU, zejména ve Švédsku.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

• Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,8 %
• Demografické složení: ženy 49,9 %, muži 50,1 %
• Věková struktura: 0 – 14 let 40 %, 15 – 64 let 56 %, 65 a více let 4 %

Národnostní složení

Devět etnických skupin. Nejpočetnější jsou Tigriňové (55 %, Tigrinya) a Tigrejci (30 %, Tigre), hovořící příbuznými jazyky. Významnou skupinou jsou Afaři (v Eritreji 300 tis., žijí též v Etiopii a Džibuti), dále etnické skupiny Saho (4 %), Kunama (2 %), arabsko-jazyčný kmen Rashaida (2 %), Bilen (2 %) a další (Beni, Amar, Nera, asi 5 %).

Náboženské složení

Přibližně polovina obyvatelstva vyznává křesťanství; z nich naprostá většina přísluší k eritrejské ortodoxní církvi, ostatní se hlásí ke katolíkům a protestantům. Druhá polovina obyvatelstva vyznává islám. Animistů je minimum.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomika Eritrey se vyznačuje téměř absolutní centralizací a zahraničním investicím se otevírá jen pozvolna. Je závislá na domácí a sousední produkci zemědělských produktů, a je proto citlivá na vnější vlivy. Hlavními zdroji ekonomiky jsou kromě zemědělství i hornictví (zinek, zlato a další vzácné prvky, jichž má Eritrea poměrně bohaté zdroje) a remitendy z diaspor, které dle odhadů tvoří až třetinu eritrejského HDP. Ekonomický růst i míra inflace vykazují stabilní hodnoty, brzdou rozvoje eritrejské ekonomiky je však nedostatek kapitálu, valut, nízká míra diverzifikace, nízká produktivita i stále vysoká negramotnost obyvatelstva.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Eritrea trpí nedostatkem kapitálu a devizových rezerv, což brzdí její růst. Veřejný dluh v roce 2023 dosáhl 267 %, což znamená meziroční nárůst o 100 procentních bodů; jedná se tak o jeden z nejzadluženějších států na světě.

Státní rozpočet je obecně velmi netransparentní, kvůli čemuž Eritrea není schopna získat finanční podporu od donorů. Země nepřijímá potřebné reformy, které by napomohly jejímu ekonomickému růstu.

2.3. Bankovní systém

Eritrejská centrální banka (Bank of Eritrea) je orgánem dohledu nad všemi finančními institucemi v Eritreji. Monitoruje peněžní zásobu a řídí měnovou politiku. Peníze lze vyměnit na pobočkách Commercial Bank of Eritrea ve větších městech.

Banky nejsou plně automatizované nebo digitalizované jako většina dnešních bank ve světě a vyznačují se složitou byrokracií. Neposkytují kreditní karty a neexistuje služba kreditních karet ani služba bankomatů. Všechny jsou založeny na hotovosti a šecích.

Komerční (státní) banky:

• Eritrean Investment and Development Bank
• Commercial Bank of Eritrea
• Housing and Commercial Bank of Eritrea

Státní (zatím monopolní) pojišťovna:

• National Insurance Corporation of Eritrea (NICE)

2.4. Daňový systém

Daň z příjmu právnických osob činí v Eritree 34 %, společnosti podnikající v ropném a těžebním průmyslu podléhají ještě větší sazbě daně. Daň z přidané hodnoty neexistuje. Specifická je tzv. „daň z diaspory“, která ukládá Eritrejcům žijícím v zahraničí odvádět daň ve výši 2 %.

V Eritree neexistuje DPH, ale na poskytování zboží a služeb se vybírá obecná daň ze služeb, jejíž sazby se pohybují od 5 % do 12 %.

Eritrea nemá s ČR uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Eritrejské hospodářství zůstává strukturálně zaostalé, většinu vývozu tvoří nezpracované nerostné suroviny a zemědělské produkty. Statistiky zahraničního obchodu jsou nedostupné nebo nepříliš věrohodné, mj. protože země dlouhodobě nespolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem ani Světovou bankou.

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna mezi ČR a Eritreou je z důvodu geografické vzdálenosti, izolovanosti i celkové netransparentnosti podnikatelského prostředí velmi malá. V roce 2023 dosáhl dovoz do Eritrey pouze 2,9 mil Kč, hlavními vývozními položkami byly olejnatá semena, plody a zelenina. Ve stejném období Eritrea vyvezla do ČR zboží v hodnotě 1,4 mil. Kč (především oděvy a v menší míře čerpadla). 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Po útlumu obchodu způsobeném pandemií covid-19 došlo v roce 2022 opět k nárůstu, saldo obchodní bilance zůstává z pohledu Eritrey nadále záporné. Nejvýznamnějšími obchodními partnery se zemí EU jsou Itálie, Nizozemsko, Belgie a Německo.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hlavní obchodní partnery Eritrey tvoří asijské země, zejména Čína, Spojené arabské emiráty, Turecko a Jižní Korea. Stěžejním vývozním artiklem Eritrey jsou nerostné suroviny, především zinek, zlato a měď.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přestože vláda má zájem na růstu investic i jejich větší diverzifikaci, vládní kontrola nad ekonomikou a neochota provádět reformy jejich přísun brzdí. Spolehlivá čísla k přílivu investic do Eritrey nejsou kvůli izolovanosti země k dispozici.

PZI českých firem i vzhledem k náročným podmínkám v Eritree nejsou.

3.3. FTA a smlouvy

Od vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) se vůči Eritreji v obchodní oblasti aplikuje smluvní základna EU, která dostatečně pokrývá české zájmy v teritoriu.

3.4. Rozvojová spolupráce

Eritrea nepatří mezi prioritní země rozvojové spolupráce ČR, žádné projekty zde nejsou realizovány. V roce 2000 poskytla ČR Eritree humanitární pomoc v souvislosti s válečným konfliktem s Etiopií.

EU poskytuje Eritree rozvojovou pomoc od jejího osamostatnění v roce 1993. Většina finančních prostředků je poskytována prostřednictvím Evropského rozvojového fondu (European Development Fund, EDF). V letech 2009–2013 bylo z prostředků EDF na programy pomoci Eritreji vynaloženo 53,7 mil. EUR, a to z větší části v oblasti potravinové bezpečnosti a rozvoje zemědělství resp. venkova. V letech 2016–2020 vyčlenila EU 200 mil. EUR pro zafinancování rozvoje energetického sektoru.

Dalšími prioritními obory, v nichž se realizuje rozvojová spolupráce obou stran, jsou vodohospodářství (zavlažování, pitná voda, čištění odpadních vod) a dopravní infrastruktura. Pro rozvojovou a humanitární pomoc Eritrey jsou využívány i další finanční nástroje EU, jako fond pro urgentní pomoc Emergency Trust Fund for Africa nebo program na podporu demokracie European Instrument for Democracy and Human Rights. Podrobnosti o aktuálních rozvojových projektech viz webové stránky Delegace EU v Eritree.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mapa oborových příležitostí pro Eritreu nebyla na roky 2024/25 vytvořena.

Příležitosti pro český export jsou do značné míry závislé na schopnosti eritrejské vlády financovat životně důležité infrastrukturní rozvojové projekty. S ohledem na význam primárního sektoru má Eritrea zájem především o zemědělské strojírenství, neboť přes velké množství orné půdy je v Eritreji obdělávána pouze její malá část. Příležitosti se nabízejí také v oblasti geologického průzkumu pro těžební průmysl nebo vodárenství. Vzhledem k platnému sankčnímu režimu je nutné před případným vývozem zboží do země důkladně prostudovat sankční seznam OSN vztahující se na Eritreu. Sankce jsou primárně zaměřené na zbraně a zbrojní materiál.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Oblečením, jídlem i zvyky a písmem jsou Eritrejci velmi podobní obyvatelům Etiopie, zejména její amharsko-tigrejské části. I v Eritreji je nejdůležitějším a jediným relevantním údajem v poštovní adrese číslo poštovní schránky (P.O.Box), jakkoli na rozdíl od Etiopie ulice mají svoje názvy.

Pohostinnost je základní hodnotou v eritrejské kultuře, hosté jsou vítáni s otevřenou náručí a zachází se s nimi vřele a velkoryse. Eritrejci jsou hrdí na svou pohostinnost a často vycházejí vstříc, aby se návštěvníci cítili vítáni a pohodlně ve svých domovech a komunitách. Úcta ke starším a autoritám je v eritrejské společnosti hluboce zakořeněna. Je zvykem zdravit ostatní podáním ruky a udržovat oční kontakt na znamení úcty a upřímnosti.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Ani Eritrejci, stejně jako obyvatelé Etiopie, nemají příjmení. Druhé jméno je křestní jméno otce (případné třetí bylo křestní jméno dědovo), ale ve společenském styku se slyší výhradně na první, vlastní křestní jméno, kterým je tedy nutno osobu titulovat.

4.3. Obchodní schůzka

Přímost

Eritrejci se v komunikaci přiklánějí k přímočarosti a asertivitě při předávání sdělení, což vychází z kulturního důrazu na upřímnost a efektivitu. Lidé, kteří tento styl neznají, si ji však mohou mylně vykládat jako hrubost. Eritrejský manažer například podřízeného přímo upozorní na oblasti, které je třeba v jeho práci zlepšit, místo aby předkládal vágní návrhy.

Formálnost

Eritrejská pracovní kultura se přiklání k formálnosti, která odráží respekt k hierarchii a autoritě. Zejména v počátečních interakcích nebo při jednání s nadřízenými. Hojně se používají tituly a běžné je oslovení „pane/paní/doktore“ + příjmení. Nový zaměstnanec může např. svého ředitele oslovovat „pane řediteli [příjmení]“, dokud se nevyvine bližší pracovní vztah.

Neverbální signály

Eritrejci kladou velký důraz na neverbální signály, aby pochopili skutečný význam slov. Mezi tyto signály patří udržování očního kontaktu, které je projevem respektu, zatímco odvrácení pohledu může naznačovat nesouhlas nebo nedostatek důvěry. Vzpřímený postoj a pevný stisk ruky vyjadřují autoritu.

Výraz obličeje: Zkřivené obočí nebo sevřené rty mohou naznačovat nesouhlas.. Uvolněný postoj a úsměv naznačují otevřenost ke komunikaci.

Mlčení: Mlčení často slouží k formulování odpovědi. Je důležité vyhnout se vyplňování pauz a poskytnout protistraně čas na promyšlení odpovědi. 

Vyjednávací postupy

Vyjednávání je základním aspektem obchodního jednání v Eritreji. Strany jasně prezentují svá stanoviska a totéž očekávají od protistrany. Tato přímočarost může někdy vést k ostrým diskusím. Eritrejští vyjednavači však mohou považovat emotivní výměny názorů za součást vyjednávacího procesu, nikoli za projev neúcty.

Přístupy k vyjednávání

V Eritreji se cení dlouhodobé vztahy a budování důvěry je klíčové. Vyjednávání může zahrnovat společenské interakce mimo formální jednání, aby se posílil vzájemný vztah.

Strategie vyjednávání

Eritrejská jednání mohou být zdlouhavá. Eritrejští vyjednavači si mohou vzít čas na zvážení nabídek a konzultace s širším okruhem zúčastněných stran, než dospějí k rozhodnutí. Je důležité ukázat, jakou hodnotu má nabídka a jak odpovídá potřebám Eritreje. Fakta, čísla a údaje mají při eritrejských jednáních svou váhu. Při obhajobě své pozice je třeba být vytrvalý, ale zároveň zachovat uctivý tón v průběhu celého procesu. 

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Schopnost domluvit se anglicky je v obchodních kruzích dostatečná, hovoří jí většina populace. Je zvykem zdravit ostatní podáním ruky a udržovat oční kontakt na znamení úcty a upřímnosti.

Existují nějaká komunikační tabu?

Není vhodné z vlastní iniciativy otevírat témata jako např. aktuální politickou situaci v zemi či náboženství.

4.5. Doporučení

Eritrejské zákony a právní systémy se výrazně liší od našich vlastních. Pokud u sebe nemáte pas nebo průkaz totožnosti, můžete být vzati k výslechu. Fotit vládní budovy je nezákonné. Řízení pod vlivem alkoholu stejně jako dopravní nehoda (bez ohledu na míru zavinění) může znamenat okamžité vězení.

Osoby porušující eritrejské zákony, byť nevědomky, mohou být vyhoštěny, zatčeny nebo uvězněny. Tresty za držení, užívání nebo obchodování s nelegálními drogami jsou v Eritreji přísné a odsouzení pachatelé mohou očekávat dlouhé tresty odnětí svobody a vysoké pokuty.

Kriminalita v Asmaře vzrostla kvůli zhoršujícím se ekonomickým podmínkám spolu s přetrvávajícím nedostatkem potravin, vody a paliva a rychlou inflací cen. Cestující by měli dbát na svou osobní bezpečnost a přijmout bezpečnostní opatření týkající se cenností, které nosí, a oblastí, které navštěvují. Nekupujte padělané a pirátské zboží, i když je běžně dostupné. Nejenže jsou nelegální, ale pokud si je zakoupíte, můžete také porušit místní zákony. Nepokoušejte se využívat výhod pouličního nebo černého trhu s cizí měnou. Je to nezákonné a sankce jsou extrémně tvrdé. Využijte vládní směnárny na letišti, v hotelu nebo v bance.

Když navštívíte něčí dům, je zdvořilé si před vstupem zout boty a počkat, až vás hostitel vyzve k usazení. Nabízení malých dárků, jako jsou sladkosti, ovoce nebo květiny, je gestem uznání a dobré vůle, zejména během náboženských svátků a zvláštních příležitostí. Stejně jako v mnoha východoafrických zemích je použití levé ruky k pozdravu, jídlu nebo předávání darů považováno za velmi špinavé.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v roce 2024

• 1. ledna (Nový rok)
• 7. ledna (Pravoslavné Vánoce)
• 20. ledna (Pravoslavné Epiphany)
• 8. března (Den žen)
• 11. března (Ramadán)
• 10. dubna (Eid Al-Fitr)
• 1. května (Den práce)
• 5. května (Koptské Velikonoce)
• 24. května (Den nezávislosti)
• 17. června (Eid El-Adha)
• 20. června (Den mučedníků)
• 1. září (Den eritrejské revoluce)
• 11. září (Keddus Johannes)
• 16. září (Narození proroka Mohameda)
• 27. září (Meskel)
• 25. prosince (Vánoce)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Dovozy zboží se obvykle uskutečňují prostřednictvím zástupce, který působí buď jako dovozce na vlastní účet, nebo jako prostředník. Eritrea je členským státem WTO.

Zakázány jsou dovozy slonoviny, denaturovaného alkoholu, narkotik, starého a použitého ošacení a stavebních materiálů s obsahem azbestu. Monopolizován je dovoz tabákových výrobků a zápalek. Dovoz automobilů podléhá předchozímu schválení ministerstvem dopravy a spojů. Importér musí mít dovozní licenci, kterou vydává Business Licensing Office (BLO) pod ministerstvem obchodu a průmyslu, a to pouze Eritrejcům. Dalšími požadovanými dokumenty při dovozu jsou faktura, nákladní list, osvědčení o původu zboží.

Ochrana domácího trhu

Domácí trh chrání dovozní cla. Nominální cla se pohybují od 2 % (suroviny, zařízení pro investice, náhradní díly) přes 50 % až do 200 % (luxusní zboží, automobily, elektronika, alkohol, tabák, průmyslové zboží konkurující domácí výrobě).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace

K asistenci investorům při zřízení místního zastoupení nebo pobočky byl v Asmaře otevřen Business Licensing Office. O fungování této instituce ani o podrobných podmínkách, které musí investor při zřízení kanceláře/společnosti splnit, nelze zjistit ověřené informace. S vyřizováním formalit může také pomoci místní advokátní kancelář.

5.3. Marketing a komunikace

Nezbytné jsou prospekty v angličtině, event. v arabštině. Marketing a reklama jsou v Eritreji teprve v začátcích. Nejúčinnějšími marketingovými prostředky jsou distribuce letáků a inzerce v novinách, rádiu a televizi.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je zatím minimální, v praxi s ní nelze počítat. Možnost krádeže technologických softwarových aplikací nebo obcházení patentových práv však nemusí české podnikatele trápit vzhledem k nízké technické úrovni v zemi. Případy, které by mohly české podniky ohrozit, dosud nebyly zaznamenány.

5.5. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek je v Eritreji mimořádně netransparentní a projevuje se v něm silný vliv vládní garnitury. Vláda pouze někdy inzeruje v tisku, rozhlase i televizi nabídky tendrů na dodávky pro veřejný sektor, některé jsou přístupné jen pro místní firmy, jiné i pro zahraniční účastníky.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Eritrejská platební morálka se neliší od afrických zvyklostí: může být sporná, a proto důvěryhodní místní zástupci, zaštítění navíc (rovněž místními) právníky, jsou nezastupitelní. Každopádně lze doporučit v kontraktu sjednat jen nejbezpečnější platební podmínky, jako je neodvolatelný potvrzený akreditiv (L/C), splatný ihned proti dokumentům, nebo platba předem. V případě vzniku sporu je třeba najmout místní advokátní kancelář.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro ČR je příslušné eritrejské velvyslanectví v Berlíně:

Consulate – Embassy of the State of Eritrea (botschaft-eritrea.de)

Embassy of the State of Eritrea

Stavangerstrasse 18, D-10439 Berlin, Germany

Tel.: +49 30 4467 4620

Fax: +49 30 4467 4621

E-mail: embassyeritrea@t-online.de

V případě návštěv i jiných zemí než Eritrey je patrně jednodušší získat vízum tam než v Evropě (např. Keňa, Džibutsko, Súdán, Egypt, Jemen, Spojené arabské emiráty); v žádném případě však nelze získat eritrejské vízum v Etiopii.

Požadované doklady:

• platný pas (nejméně 6 měsíců)
• mezinárodní očkovací průkaz (s vyznačeným očkováním proti žluté zimnici)
• zpáteční letenka
• fotografie
• výpis z bankovního účtu
• potvrzení o cestovním pojištění
• vyplněný formulář
• nadepsaná obálka s adresou
• známka v hodnotě 4,50 EUR

Vydávají se jednorázová turistická víza na 30 dní za 50 EUR (žádost se zpracovává minimálně 30 pracovních dnů!), obchodní víza jednorázová na 30 dní za 95 EUR, na 90 dní za 100 EUR a vícenásobná na 90 dnů za 140 EUR; pro vydání obchodního víza se navíc požaduje dopis potvrzující účel cesty a dokument o zaměstnání/profesi v ČR. Víza lze případně prodloužit na Department of Immigration v Asmaře, který je třeba kontaktovat včas.

Upozornění – platby v hotovosti se na velvyslanectví v Berlíně nepřijímají! Příslušnou částku je nutné uhradit předem bankovním převodem a potvrzení o platbě připojit k žádosti.

Embassy of the State of Eritrea

Consular Section

Stavangerstrasse 18 D-10439 Berlin, Germany

Číslo účtu: 723 775 300

Kód banky: 100 700 00

Jméno banky: Deutsche Bank, Berlin

Převod ze zahraničí: IBAN: DE67 1007 0000 0723 7753 00 SWIFT IBIC Code: DEUTDEBB

Je povolen bezcelní dovoz 1 litru alkoholu a 200 kusů cigaret. Registrovat při příletu se musí elektronika jako videokamery, notebooky, drahé fotoaparáty apod. Dovoz valut je omezen na ekvivalent 10 000 USD, je také zakázáno vyvážet ze země větší množství místní měny.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Je preferováno zaměstnávání Eritrejců. Investoři mohou zaměstnávat zahraniční pracovníky v případě nedostatku místních expertů (místa technická i manažerská), ale musí zaškolovat místní občany a těmi potom cizince nahradit. Pracovní povolení pro cizince vydává Ministry of Labour and Human Welfare.

Před příjezdem do země musí zaměstnavatel ministerstvu doložit potvrzení o vzdělání budoucího zaměstnance a o jeho pracovní zkušenosti a kopii pasu platného nejméně jeden rok. Souhlas ministerstva je nutné mít ještě před příjezdem do země.

5.9. Veletrhy a akce

Informace o mezinárodních veletrzích či výstavách nejsou k dispozici.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

ČR nemá v Eritreji diplomatické zastoupení, teritoriálně příslušný úřad se nachází v Káhiře v Egyptské arabské republice.

Embassy of the Czech Republic in Cairo

4, Dokki Street, 125 11, Giza, Cairo

Tel.: (0020-2) 3333 9700, (0020-2) 3333 9702 (sekretariát velvyslance)

e-mail: cairo@embassy.mzv.gov.cz

Občané v nouzi se mohou obrátit na kterékoli z velvyslanectví unijních zemí, která působí v Eritree (Asmaře):

• Francie: Warsay Street Saba Building, 8. patro, P.O.Box 209, tel: +291 18 28 75
• Itálie: Street 171.1, House No. 11, P.O.Box 220, tel: +291-(0)1-120 160/-213, fax: +291-(0)1-121 115
• Německo: Development Bldg. 8th floor Warsay Street, tel: +291-(0)1-186 670, fax: +291-(0)1-186 900
• Nizozemsko: Bihat Street No. 16, Zone 1, subzone 09, tel: +291-(0)1-127 628, fax: +291-(0)1-127 591
• Velká Británie: 66-68 Mariam Ghimbi Street, Zip Code 174, PO Box 5584, tel: +291 1 125 123, fax: +291-(0)1-120 104

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie: 113
• Ambulance: 114
• Hasiči: 116

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• http://allafrica.com/eritrea/ (zprávy, info; angl., fr.)
• https://wn.com/eritrea_post (noviny, zprávy, info; angl.)
• www.asmarino.com (info; angl., tigrej.)
• www.awate.com (opozice, politika; angl., arab., tigrej.)
• www.meskerem.net (opozice, politika, odkazy; angl., arab., tigrej.)
• www.erigazette.org (opozice, politika, odkazy; angl., arab., tigrej.)
• eritreanyellowpages.net (telefon. seznam, odkazy; angl.)
• www.shabait.com (info; angl.)
• www.afrikaonline.cz – jedna z mála oficiálních stránek o Africe vč. Eritrey v češtině
• www.humanitasafrika.cz – česká stránka věnovaná humanitární pomoci v Africe