Estonsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Estonsko je rozvinutou demokracií s pluralitní soutěží politických stran. V parlamentních volbách v březnu 2023 se zvýšila podpora centristických a liberálních stran.

Estonsko je malá, na vývoz orientovaná ekonomika, úzce integrovaná s pobaltskými a severskými státy. Země je členem EU a od roku 2011 součástí eurozóny. Vláda plánuje do roku 2030 významné investice do energetiky, dopravní infrastruktury a ekologické transformace průmyslu. Klíčový zůstává sektor informačních a komunikačních technologií a digitalizace, které se v roce 2023 podílely na HDP 8,9 %, ambicí je zvýšit tento podíl do roku 2030 na 30 % prostřednictvím investic do technologických řešení v oblasti obrany, zdravotnictví a deep-tech.

V roce 2023 se Estonsko potýkalo s hospodářskou krizí, HDP klesl o 3,1 %. Rok 2024 slibuje zlepšení, předpokládá se mírný růst HDP ve výši až 2,8 % díky klesající inflaci, zvýšené zahraniční poptávce a podpůrné měnové politice. Navzdory těmto pozitivním trendům přetrvávají problémy jako např. vysoká nezaměstnanost, slabý růst produktivity a konkurenční tlaky na exportních trzích.

Estonsko si udržuje jednu z nejnižších úrovní veřejného dluhu v EU ve výši 21,1 % HDP. Silný mezinárodní úvěrový rating, který je podle agentury Standard & Poor’s na úrovni AA-, podle agentury Moody’s na úrovni A1 a podle agentury Fitch na úrovni A+, odráží estonskou fiskální obezřetnost a hospodářskou stabilitu. ČR si s Estonskem udržuje dlouhodobě aktivní saldo zahraničního obchodu, ročně se do země vyveze české zboží za cca deset miliard korun. Bilaterální vztahy mezi ČR a Estonskem jsou dlouhodobě bezproblémové a nezatížené nevyřešenými otázkami, v roce 2021 obě země společně oslavily 100 let od navázání diplomatických vztahů.

Podle Indexu daňové konkurenceschopnosti 2023 má Estonsko již desátým rokem nejlepší daňový systém v OECD. Podle výsledků studie PISA 2022 je estonské základní vzdělávání nejlepší v Evropě a mezi osmi nejlepšími na světě. Čtyři estonské univerzity zůstávají vysoce konkurenceschopné ve srovnání se zbytkem světa, přičemž univerzita v Tartu se řadí na 251–300. místo na světě. Kromě vzdělání se Estonsko umístilo vysoko v mezinárodních hodnoceních svobody internetu, ekonomické svobody, svobody tisku, celkové kvality života a prosperity. Díky tomu vzniklo podnikatelské prostředí s nejvíce startupy na obyvatele v Evropě.

Od invaze na Ukrajinu a uvalení západních sankcí se v pobaltských zemích zvýšil počet agresí v „šedé zóně“, jako jsou kybernetické útoky ruských hackerů. Estonsko je lídrem světě v oblasti kybernetické bezpečnosti, což zmírňuje rizika pro podniky.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Estonsko (384.93 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název: Estonská republika

Právní systém: Státnost byla vyhlášena 24. 2. 1918, k obnovení samostatnosti došlo 20. 8. 1991. V roce 1992 vyhlásilo estonské Státní shromáždění (Riigikogu) právní kontinuitu mezi republikou z let 1918-40 a současným státem. V roce 1992 byla v referendu přijata nová ústava. Estonsko má systém více politických stran a koaliční vlády jsou v něm pravidlem. Hlavní politické strany: Reformní strana; Strana středu; Isamaa (dříve Pro Patria a Res Publica Union); Sociálně demokratická strana (SDE); Svobodná strana; Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE); Estonsko 200; Strana zelených.

Hlava státu: Prezident, v současnosti Alar Karis (bývalý rektor Univerzity v Tartu a ředitel Estonského národního muzea), který byl zvolen v říjnu 2021.

Legislativní moc tvoří jednokomorové shromáždění Riigikogu, které má 101 členů. Všichni členové jsou voleni přímo, ale strany potřebují minimálně 5 % hlasů, aby si zajistily zastoupení. Poslanci mohou následně zasedat jako nezávislí. Funkční období Riigikogu je čtyřleté. Volební systém je založen na poměrném zastoupení. V čele Riigikogu stojí od března 2023 Lauri Hussar, předseda vládní strany Eesti 200.

Exekutivní moc: Vládní koalice složená z Reformní strany, Sociálnědemokratické strany a nové strany Estonsko 200 vznikla 10. dubna 2023 po parlamentních volbách v březnu 2023. Do července 2024 byla premiérkou Kaja Kallas, ta ale rezignovala poté, co získala nominaci na Vysokou představitelku EU pro zahraniční politiku a Viceprezidentku Evropské komise. Nová vláda na stejném koaličním půdorysu se ujala funkce v srpnu 2024. Vládní program zahrnuje zlepšení státních financí – pomocí daně z příjmu, daně z přidané hodnoty a zvýšení spotřební daně z alkoholu, tabáku a benzínu – a investice do obranného a bezpečnostního sektoru v rámci stanoveného závazku NATO vydávat na obranu minimálně 2 % hrubého domácího produktu.

Složení vlády:

• Předseda vlády Kristen Michal
• Ministr financí Jürgen Ligi
• Ministr zahraničních věcí Margus Tsahkna
• Ministr hospodářství Erkki Keldo 
• Ministr pro infrastrukturu Vladimir Svet
• Ministr pro klima Yoko Alender
• Ministryně kultury Heidy Purga
• Ministr obrany Hanno Pevkur
• Ministryně školství a výzkumu Kristina Kallas
• Ministryně zdravotnictví Riina Sikkut
• Ministr spravedlnosti a digitálních záležitostí Lisa-Ly Pakosta
• Ministr pro regionální záležitosti Piret Hartman
• Ministryně sociální ochrany Signe Riisalo
• Ministr vnitra Lauri Läänemets

Hlavní politické strany:

• Současnou koaliční vládu tvoří Reformní strana, Sociálnědemokratická strana (SDE) a Estonsko 200. Tato koalice spojuje směs liberální, sociálnědemokratické a progresivní politiky, zaměřené na hospodářské reformy, sociální péči, digitální inovace a udržitelný rozvoj.
•  Opozici tvoří Strana středu, Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) a Isamaa. Tyto strany reprezentují řadu centristických, konzervativních a nacionalistických politik a kladou důraz na sociální zabezpečení, národní suverenitu, tradiční hodnoty a silnou obranu. 

1.2. Zahraniční politika země

Estonsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2004 a nadále je přesvědčeným zastáncem hlubší integrace v rámci EU. Země přijala euro jako svou měnu a obecně přizpůsobuje svou zahraniční politiku postojům EU. Estonsko rovněž podporuje rozšiřování EU, zejména v případě východoevropských zemí, které o členství usilují.

Od roku 2004 je Estonsko také členem NATO. Vláda v Tallinnu si je velmi dobře vědoma své geopolitické polohy v severovýchodní Evropě a důsledně usiluje o maximální pozornost NATO, USA a Velké Británie v oblasti regionální bezpečnosti. Estonsko klade velký důraz na stálou přítomnost jednotek NATO na svém území a nabízí zařízení, jako je vojenská základna Tapa (hostící posílenou předsunutou přítomnost NATO, eFP) a letecká základna Ämari (podporující Baltic Air Policing NATO). Estonsko považuje rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do NATO za významné posílení své vlastní bezpečnosti. Estonsko důsledně dodržuje směrnici NATO vyčlenit na obranu nejméně 2 % svého HDP a v roce 2024 plánuje tuto částku zvýšit na 3,2 %.

Estonsko je členem 181 mezinárodních organizací, včetně těch klíčových, jako je OSN a její agentury, WTO, Rada Evropy, OBSE, WHO, WIPO a Interpol. V letech 2020-2021 bylo Estonsko nestálým členem Rady bezpečnosti OSN.

Premiérka Kaja Kallasová je jednou z nejhlasitějších kritiček Ruska a války na Ukrajině. Spolu s dalšími pobaltskými státy Estonsko přestalo dovážet plyn a ropu z Ruska a podporuje další sankce proti Ruské federaci. Estonsko se zasazuje o rozsáhlou materiální a politickou podporu Ukrajiny a podporuje zřízení mezinárodního tribunálu pro zločin agrese. V říjnu 2022 estonský parlament prohlásil Rusko za „teroristický režim“. Estonsko rovněž schválilo zákon, který umožňuje využít zmrazená ruská aktiva na financování obnovy Ukrajiny. Diplomatické vztahy s Ruskem a Běloruskem byly degradovány na úroveň chargé d’affaires.

Estonsko má v Číně minimální ekonomické zájmy, bilaterální obchod představuje méně než 3 % celkového obchodu Estonska; Čína je devátým největším obchodním partnerem. Čínské investice v Estonsku jsou rovněž minimální. Přístup Estonska k Číně je v posledním desetiletí stále opatrnější. Země posiluje své vazby s dalšími asijskými zeměmi a v roce 2021 otevřela velvyslanectví v Singapuru a Jižní Koreji.

Důležitým aspektem estonské zahraniční politiky je regionální spolupráce, zejména v rámci baltského a severského regionu (prostřednictvím formátů, jako jsou Nordic 5 a Baltic 3). Estonsko je aktivním členem Iniciativy tří moří.

Vztahy mezi Estonskem a Českou republikou jsou trvale pozitivní a bez sporných otázek. Obě země sdílejí podobné postoje k řadě zahraničněpolitických témat, včetně politik EU a prioritních oblastí spolupráce v rámci NATO.

1.3. Obyvatelstvo

Podle nejnovějších údajů statistického úřadu žilo v Estonsku k 1. lednu 2023 1 331 824 obyvatel. Nejpočetnějšími etnickými skupinami v Estonsku jsou Estonci (68,7 %), Rusové (25,6 %), Ukrajinci (2,1 %), Bělorusové (1,2 %) a Finové (0,8 %). Pokud jde o věkové rozložení, Estonsko se podobně jako řada vyspělých zemí potýká se stárnutím populace, přičemž podíl starších občanů je vyšší než podíl mladých lidí. Estonská populace v produktivním věku sice vzrostla v roce 2023 o téměř 20 000 osob, tj. o 1,5 %, a to zejména kvůli válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Přesto je demografický trend neúprosný: Do roku 2030 se očekává pokles populace na 1,1 milionu, do roku 2060 dokonce na 860 000.

Průměrný věk obyvatel Estonska je 42,2 let. Podle údajů estonského statistického úřadu je průměrná délka života v Estonsku 77,6 let. Střední délka života u mužů je 73,1 roku a u žen 81,8 roku. Estonština (patřící do ugrofinské skupiny) je státním jazykem a mateřským jazykem 66 % obyvatel; ruština je mateřským jazykem asi 25 % obyvatel. Estonsko patří z hlediska deklarovaných postojů k „nejméně náboženským“ zemím na světě – pouze 14 % obyvatel prohlašuje, že náboženství je důležitou součástí jejich každodenního života. Nejpočetnější náboženskou skupinou v Estonsku je pravoslavná církev, vyznávájí ji především příslušníci slovanských menšin. Druhou významnou církví jsou luteráni.

Estonsko je jednou z nejméně zalidněných zemí v Evropě. Hustota zalidnění je pouze 31 obyvatel na km². Po hlavním městě Tallinn se 433 000 obyvateli následuje druhé největší Tartu a dále Narva, Kohtla-Järve a Pärnu. Podle prognóz Eurostatu bylo Estonsko v roce 2022 sedmnáctou nejbohatší zemí EU podle parity kupní síly. Životní úroveň Estonců byla o 13 % nižší než průměr EU. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v běžných cenách bude v Estonsku v roce 2022 činit 87 % průměru EU.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Estonsko má moderní tržní ekonomiku a díky konzervativní rozpočtové politice, paušálnímu zdanění příjmů, rozsáhlé svobodě pro cizince vlastnit půdu a možnosti 100% repatriace zisku představuje Estonsko jednu z nejpřívětivějších zemí pro podnikání ve východní a střední Evropě.

V roce 2023 se estonská ekonomika potýkala se značnými problémy a byla postižena nejhorší výkonností v EU. Země procházela dlouhodobou recesí, kterou ještě zhoršila globální hospodářská nestabilita a narušení dodavatelských řetězců. V roce 2023 se ekonomika snížila o 3,1 %, což odráží pokles v klíčových odvětvích, jako je výroba energie z fosilních paliv, doprava, zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Výrazný pokles zaznamenalo průmyslové odvětví včetně výroby elektrických zařízení a elektronických výrobků. Vývoz služeb, zejména do Spojených států, však vykázal odolnost a v posledním čtvrtletí roku 2023 vzrostl o 5 %. Co se týče výhledu do budoucna, Economist Intelligence Unit (EIU) předpokládá pro rok 2024 růst HDP o 2,8 % díky nižší inflaci, posilující zahraniční poptávce a podpůrné měnové politice. Eesti Pank, estonská centrální banka, v příštích dvou letech předpokládá oživení a růst HDP o 3 %. Prognóza Luminor Bank však naznačuje opatrnější výhled a v roce 2024 předpovídá pokles HDP o 1 % před oživením ve druhé polovině roku.

Estonsko si udržuje nejnižší poměr veřejného dluhu k HDP v EU, což odráží jeho historii fiskální obezřetnosti. V roce 2023 činil veřejný dluh 21,1 % HDP. Navzdory vyšším výdajovým potřebám, zejména v oblasti obrany, nízká úroveň zadlužení minimalizuje rizika financování. Inflace je pro Estonsko významným problémem, přičemž v roce 2023 dosáhne inflace spotřebitelských cen v průměru 9,1 %. Očekává se však, že v roce 2024 se inflace sníží na 3,7 %. Evropská centrální banka (ECB) udržuje v boji proti inflaci vysoké úrokové sazby, přičemž se očekává, že od poloviny roku 2024 dojde k uvolnění měnové politiky. Vysoký podíl hypoték s variabilní úrokovou sazbou v Estonsku znamená, že domácnosti a podniky budou v nejbližším období nadále čelit vysokým výpůjčním nákladům, což bude mít dopad na soukromou spotřebu a investice. Navzdory hospodářskému poklesu zůstal růst mezd silný a průměrná hrubá mzda se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 odhadovala na 1 904 EUR. Odolnost trhu práce lze částečně přičíst vytváření pracovních míst ve veřejném sektoru a některých odvětvích služeb.

Výhled estonské ekonomiky je opatrně optimistický. Očekává se, že reálný HDP v roce 2024 vzroste o 2,8 % a v následujících letech se stabilizuje na úrovni kolem 3 %. Očekává se, že zaměření vlády na fiskální konsolidaci, diverzifikaci energetiky a digitální inovace podpoří dlouhodobou hospodářskou stabilitu. Navzdory potenciálním rizikům, jako je geopolitické napětí a globální ekonomická volatilita, poskytuje fiskální pozice Estonska a odolný sektor služeb základ pro budoucí růst.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Estonské HDP klesá již osm kvartálů po sobě a od konce roku 2021 se snížilo o 5,6 %. V reakci na pesimistickou ekonomickou prognózu zahájila vládní koalice diskuse o státním rozpočtu na rok 2025. Aby překlenula finanční propast až jedné miliardy eur bez zvyšování nových daní, bylo navrženo snížení výdajů o přibližně 7 % ve všech ministerstvech. Shody v koalici ale prozatím nebylo dosaženo.  

Míra nezaměstnanosti v lednu 2024 vzrostla na 7,1 % z 6,9 % v závěru roku 2023. Navzdory poklesu ekonomiky nedošlo k rozsáhlé ztrátě pracovních míst ani ke zvýšení nezaměstnanosti. Mzdy a kupní síla průměrné mzdy silně vzrostly v roce 2023 navzdory recesi. Tempo růstu průměrné mzdy se během roku zpomalilo, ale Statistický úřad Estonska jej stále odhaduje na 9,7 % ve čtvrtém čtvrtletí a průměrná hrubá mzda činila 1 904 eur. Úrokové sazby zůstávají vyšší než v roce 2021, což zatěžuje domácnosti s velkými hypotékami, ale očekává se, že jejich snížení ve druhé polovině roku přinese lidem významné úspory. 

Veřejný rozpočet na rok 2024 se zaměřuje na fiskální konsolidaci a zároveň podporuje klíčové oblasti investic – vláda připravila státní rozpočet s příjmy ve výši 16,8 miliardy eur a výdaji ve výši 17,7 miliardy eur. To znamená nárůst příjmů o 7,7 % a výdajů o 4,9 % oproti předchozímu roku. Předpokládá se, že rozpočtový schodek se sníží na 1,2 % HDP z 3,4 % v roce 2023, což odráží závazek vlády k fiskální obezřetnosti. Opatření na straně příjmů zahrnují zvýšení daní a zvýšené úsilí o dodržování předpisů s cílem omezit daňové úniky. Mezi výdajové priority patří pokračující vysoké investice do obrany, přičemž výdaje by měly v důsledku geopolitického napětí dosáhnout 3,2 % HDP. Významné alokace jsou rovněž určeny na důchody a sociální dávky na podporu stárnoucí populace, jakož i na investice do projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie s cílem splnit cíle dekarbonizace podporované z fondů EU. Kromě toho mají probíhající investice do digitální infrastruktury za cíl udržet status Estonska jako lídra v oblasti digitální správy.

2.3. Bankovní systém

Estonský bankovní systém je vysoce koncentrovaný, technologicky vyspělý a z velké části v zahraničním vlastnictví. Vyznačuje se vysokým stupněm digitalizace, většinu bankovních služeb lze provádět online. Bankovní systém v Estonsku je regulován Estonským úřadem pro finanční dohled (Finantsinspektsioon) a vzhledem k tomu, že Estonsko je součástí eurozóny, podílí se na dohledu také Evropská centrální banka. Estonský bankovní sektor se skládá ze 14 bank, které obsluhují dva miliony soukromých a 0,3 milionu firemních zákazníků prostřednictvím 75 bankovních poboček. Průměrná úroková sazba byla v lednu 2023 vykázána na úrovni 4,65 % ročně.

Hlavní aktéři:

• Swedbank: Tato švédská banka je jednou z největších bank působících v Estonsku, a to jak z hlediska aktiv, tak i klientské základny. Banka drží cca 41% podíl na estonském bankovním trhu.
• SEB Pank: Další významnou bankou je SEB Pank, která je rovněž ve švédském vlastnictví. Poskytuje širokou škálu služeb osobním i firemním zákazníkům. Podíl banky na estonském trhu je cca 25,3 %.
• Luminor Bank: Banka vznikla sloučením aktivit DNB a Nordea v pobaltském regionu. Podíl na trhu 11,5 %.
• LHV Pank: Je to jedna z největších domácích bank v Estonsku. Kromě tradičních bankovních služeb se LHV Pank prosadila i v oblasti fintech, zejména u poskytovatelů platebních služeb. Podíl na trhu 11,7 %.
• Coop Pank: Jedná se o další domácí banku, která je spojena s maloobchodní skupinou Coop. Podíl na trhu 2,3 %.

Jednou z celosvětově známých fintech společností pocházejících z Estonska je TransferWise (nyní známá jako Wise).

Bankovní sektor Estonska v roce 2018 rozkolísal skandál s estonskou pobočkou Danske bank po zjištění dlouhodobého praní špinavých peněz v letech 2007–2015 v odhadované výši 200 mld. EUR. Danske bank na estonském trhu postupně utlumila svoji činnost. Banka v prosinci 2022 v rámci dohody se Spojenými státy a Dánskem zaplatila 2 miliardy dolarů. V dubnu 2023 začalo další kolo trestního řízení se šesti ex-manažery banky v Estonsku.

2.4. Daňový systém

Daňový systém v Estonsku je přehledný a dlouhodobě stabilní. Státní daně zahrnují daň z příjmu, sociální daň, pozemkovou daň, daň z hazardních her, daň z přidané hodnoty, clo, spotřební daně a daň z těžkých nákladních vozidel. Místní daně může stanovit místní samospráva – například za použití infrastruktury nebo jiných zdrojů v určitém regionu. Většina poplatníků využívá předvyplněná přiznání k dani z příjmu, která lze podat elektronicky. Daně vyměřuje, vybírá, kontroluje a vymáhá Daňová a celní rada a v případě místních daní místní samospráva.

V roce 2024 došlo v estonském daňovém systému k významným změnám. Od 1. ledna 2024 došlo ke zvýšení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) o dva procentní body na 22 %, od 1. ledna 2025 stejně vzroste i daň z příjmu (na 22 % z předchozích 20 %). Tyto úpravy jsou součástí vládní strategie na zvýšení příjmů a řízení rozpočtového deficitu. Systém daně z příjmu právnických osob je jedinečný, protože zadržené a reinvestované zisky jsou osvobozeny od daně a daň z příjmu právnických osob se uplatňuje pouze při rozdělování zisku. Příspěvky na sociální zabezpečení od zaměstnavatelů a zaměstnanců nadále podporují systém sociálního zabezpečení beze změn kombinovaných sazeb.

Ostatní daně:

• Pozemková daň, sazba je 0,1 – 2,5 % ze zdanitelné hodnoty pozemku. Herny a loterie jsou zatíženy herní daní od 5 % do 18 % podle druhu činnosti.
• Silniční daň pro nákladní automobily kategorie N2 (3,5-12 tun) a N3 (nad 12 tun) se počítá podle doby, kterou vozidla stráví na veřejných komunikacích, a podle váhy, počtu náprav a objemu emisí. Denní sazba činí 9-12 EUR, roční 500–1300 EUR.
• Spotřební daň se vybírá z prodeje tabáku, alkoholu, pohonných hmot a elektřiny.

Na webových stránkách Daňové a celní rady (Maksu- ja Tolliamet) lze nalézt rating daňové spolehlivosti všech firem registrovaných v Estonsku a informace, zda konkrétní firma nedluží státu na neodvedených daních. Nástroj je také vhodný pro prověření nových obchodních partnerů. Na webu Daňové a celní rady lze nalézt základní přehled daňového systému včetně plánovaných změn.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Zahraniční obchod Estonska zaznamenal v roce 2023 značné výkyvy, a to především v důsledku zpomalení ekonomiky a specifických problémů v jednotlivých odvětvích.

Obchodní vztahy s ČR

ČR si s Estonskem udržuje dlouhodobě aktivní saldo zahraničního obchodu. Rok 2023 potvrdil vzrůstající úroveň po-covidového vzájemného obchodu, konflikt na Ukrajině prozatím na vzájemný obchod nemá vliv. Estonsko do České republiky vyváží především stroje, elektroniku a chemické výrobky a dováží automobily, stroje a průmyslové zboží. Obchodní vztahy jsou ovlivněny hospodářskými trendy v EU a specifickými požadavky jednotlivých odvětví. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie zůstává hlavním obchodním partnerem Estonska. V roce 2023 se obchod Estonska s EU snížil, přičemž vývoz klesl o 18 % a dovoz o 13 % ve srovnání s předchozím rokem. Hlavními vývozními položkami byly stroje, minerální výrobky a zemědělské zboží. Mezi hlavní partnery patří Finsko, Švédsko a Německo.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

Přes snahy estonské vlády o diverzifikaci a snížení závislosti na trzích EU došlo v roce 2023 k výraznému poklesu obchodu se zeměmi mimo EU, přičemž klíčovými partnery byly Spojené státy, Čína a Rusko. Estonsko vyváží elektronická zařízení, minerální výrobky a výrobky ze dřeva, zatímco dovoz zahrnuje stroje, spotřební zboží a suroviny. 

3.2. Přímé zahraniční investice

Stejně jako ostatní malé otevřené ekonomiky potřebuje Estonsko k udržení své hospodářské expanze stálý příliv zahraničních investic. Země má velmi pro-podnikatelský legislativní rámec a je dobře integrována do severního výrobního okruhu, v němž estonské dceřiné společnosti často fungují jako outsourcingová pracoviště pro skandinávské mateřské společnosti. Od 1. září platí zákon, kterým se zavádí mechanismus prověřování přímých zahraničních investic s cílem zabránit nepříznivým dopadům na bezpečnost nebo veřejný pořádek Estonska a EU.

V roce 2023 dosáhly přímé zahraniční investice (PZI) v Estonsku celkové výše 336 milionů EUR. Významné investice směřovaly do odvětví informačních a komunikačních technologií, a to díky vedoucímu postavení Estonska v oblasti digitalizace a iniciativám v oblasti elektronické veřejné správy. Významné investice zaznamenaly také finanční služby, zejména fintech, a výrobní odvětví, které se zaměřilo na pokročilé a udržitelné výrobní postupy. Největšími investory zůstaly Finsko a Švédsko díky své geografické blízkosti a silným obchodním vztahům, zatímco Německo výrazně investovalo do zpracovatelského průmyslu. Významným trendem v roce 2023 byl nárůst investic do zelených technologií a obnovitelných zdrojů energie. Estonsko pokračuje ve zlepšování svého podnikatelského prostředí prostřednictvím strategických iniciativ zaměřených na zjednodušení administrativních postupů a poskytování finančních pobídek pro high-tech a udržitelné projekty. Navzdory možným rizikům naznačuje zaměření země na technologie a inovace slibné vyhlídky na budoucí růst a diverzifikaci přímých zahraničních investic.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Estonsko jako člen EU nesjednává s jinými zeměmi individuální dohody o volném obchodu (FTA). Místo toho využívá dohod, které EU sjednala se zeměmi po celém světě. Na drámec Evropské unie Estonsko uzavřelo dvoustranné dohody o ochraně investic, jejichž cílem je zajistit ochranu investorů, rozvíjet hospodářskou spolupráci a podpořit pohyb soukromého kapitálu – v platnosti je nyní třináct těchto smluv (nejstarší dosud platná smlouva o ochraně investic je z roku 1992 s Čínou, nejnovější z roku 2011 s Kazachstánem),

Smlouvy s ČR

Estonsko i Česká republika jsou jako členské státy Evropské unie vázány řadou smluv a nařízení EU, které významně ovlivňují jejich vzájemné vztahy. K důležitým, dosud platným, bilaterálním smlouvám patří Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z roku 1994 Dohoda o mezinárodní silniční dopravě cestujících a zboží z roku 2000. Mezi další platné instrumenty patří resortní dohody o spolupráci v oblasti zastupování ve vydávání víz, školské spolupráce a v obranném sektoru. Od roku 2011 také platí smlouva o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.

3.4. Rozvojová spolupráce

Estonsko je poskytovatelem rozvojové a humanitární pomoci. Metodicky za tuto oblast zodpovídá Ministerstvo zahraničních věcí Estonska, praktická implementace pak náleží agentuře EstDEV.

Sektorové a geografické priority estonské rozvojové spolupráce stanoví Program rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na období 2022–2025. Estonsko v roce 2023 nadále posilovalo své úsilí v oblasti rozvojové spolupráce a přispívalo 0,28 % svého hrubého národního důchodu (HND) na humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci, což odpovídá standardům OECD. Důraz byl nadále kladen na podporu zemí Východního partnerství a podporu globálního míru a stability prostřednictvím různých projektů a partnerství. Estonsko ve své strategii rozvojové spolupráce zdůrazňuje význam mnohostranných partnerství a spolupracuje s mezinárodními organizacemi, nevládními organizacemi a subjekty soukromého sektoru, aby maximalizovalo dopad své pomoci. Tento přístup založený na spolupráci zajišťuje, že projekty jsou udržitelné a přizpůsobené specifickým potřebám přijímajících zemí. 

Mezi klíčové oblasti rozvojové spolupráce Estonska patřilo posilování demokracie, rozvoj vzdělávání, podpora hospodářského rozvoje a udržitelnosti životního prostředí. Významné iniciativy zahrnovaly projekty digitální transformace, jejichž cílem bylo sdílet s rozvojovými zeměmi estonské odborné znalosti v oblasti elektronické správy a kybernetické bezpečnosti. Kromě toho Estonsko upřednostňovalo rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a dívek a začlenilo tyto hodnoty do svých rozvojových programů.

Země také poskytovala humanitární pomoc v reakci na globální krize, včetně přírodních katastrof a konfliktů, a zajišťovala rychlou a účinnou podporu postiženým regionům.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Hlavním tématem estonské ekonomiky do příštích let bude modernizace průmyslu, výstavba dopravní infrastruktury, digitalizace a další rozvoj sektoru služeb. Příštích pět let bude ve znamení investičního boomu. Estonsko striktně dodržuje politiku otevřených tendrů, české firmy proto budou mít jedinečnou příležitost se této transformace estonské ekonomiky zúčastnit.

▶ Dopravní infrastruktura: Estonsko, vklíněné mezi severské země, EU a SNS, se může pochlubit geograficky výhodnou polohou.  Se svým hlubokovodním nezamrzajícím přístavem v Tallinnu slouží jako důležitá obchodní brána. Dopravní infrastruktura Estonska je však nedostatečná a vláda bude muset investovat více než 1 miliardu EUR, aby dopravní síť držela krok s požadavky rostoucí ekonomiky a naléhavou potřebou ekologické udržitelnosti. Nejvýznamnějšími projekty jsou nadále vysokorychlostní železniční trať Rail Baltica a dálnice Via Baltica.

▶ Zdravotnictví a farmacie: Estonský zdravotnický a farmaceutický průmysl je sice relativně mladý, ale díky silnému zaměření na inovace a modernizaci tento sektor neustále roste. Estonsko se zaměřuje na digitální řešení, tedy na výzkum a vývoj v oblastech, jako je telemedicína, elektronické recepty a personalizovaná medicína. Jednou z hlavních výzev zůstává potřeba zlepšit přístup ke zdravotnickým službám, zejména ve venkovských oblastech a potřeba snížit náklady na zdravotní péči při zachování vysoké kvality péče.

▶ Energetika: Estonský energetický sektor prochází významnou transformací, která je vedena snahou o udržitelnost a s cílem snížit závislost na fosilních palivech. Tato změna představuje zajímavé příležitosti pro společnosti s odbornými znalostmi v oblasti technologií obnovitelných zdrojů energie, řešení energetické účinnosti a infrastruktury inteligentních sítí. Stát dále plánuje investovat do modernizace rozvodné sítě a smart grid řešení (modernizace vysokonapěťových sítí a změna z ruských na evropské standardy, v nichž mohou české firmy oproti domácím společnostem využít evropské know-how) a skladovacích (bateriových) kapacit.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost: Estonsko se stalo globálním lídrem v oblasti digitalizace a nabízí široké spektrum příležitostí pro spolupráci v oblastech IKT, elektroniky a kybernetické bezpečnosti. Země se může pochlubit vysoce rozvinutou digitální infrastrukturou, pokročilými službami elektronické veřejné správy a silným zaměřením na inovace. Díky tomu je Estonsko ideálním partnerem pro české firmy, které se chtějí zapojit do digitální transformace a rozvíjet špičková technologická řešení.

▶ Chemický sektor, plasty, gumárenství: Estonský chemický průmysl je sice relativně malý, ale může se pochlubit silnou orientací na export a bohatou historií. Přestože výroba z ropných břidlic je již dlouho základem, prochází toto odvětví transformací směrem k udržitelnější a cirkulární budoucnosti. Nejzajímavější oblastí z pohledu transformace estonského chemického průmyslu je region Ida-Virumaa, kde se tradičně těží a spaluje ropná břidlice. Tento proces je velmi neekologický a sektor se v příštích letech nevyhne restrukturalizaci, která nabídne možnosti k uplatnění českých firem.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor: Estonsko, země sousedící s Ruskem a důležitý člen NATO, zahajuje rozsáhlý plán obranných zakázek. Tato iniciativa, která je vedena zhoršenou bezpečnostní situací a závazkem k silné národní obraně, představuje významnou změnu ve vojenském postoji Estonska. Estonsko dle schváleného obranného plánu do roku 2027 utratí 3,8 miliardy EUR v nákupech nové armádní techniky, součástí bude nákup dělostřelectva a systémů protivzdušné obrany středního dosahu, které postačí k pokrytí celého území. Do konce dekády Estonsko předpokládá, že výdaje na obranu překročí hranici 1 miliardy EUR ročně, což představuje dvojnásobný nárůst během několika let.

▶ Věda, výzkum a inovace: Estonsko má aktivní akademickou a výzkumnou komunitu s několika univerzitami a výzkumnými centry, které se zabývají špičkovým výzkumem a vývojem. Příležitosti pro akademickou a vědeckou spolupráci s českými partnery existují zejména v oblastech, jako jsou biotechnologie, informační a komunikační technologie a čistá energie. Potenciálními možnostmi spolupráce mezi oběma zeměmi jsou společné výzkumné projekty, výměnné programy a spolupráce na výzkumných iniciativách financovaných EU.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Estonská obchodní kultura se vyznačuje silným smyslem pro profesionalitu, dochvilnost a přímočarost. Estonci dávají v obchodní komunikaci přednost přímočarému přístupu, kde jsou na prvním místě fakta, čísla a praktické aspekty. Oceňují důkladnou přípravu a dodržování harmonogramu; schůzky jsou obvykle strukturované a věcné. V estonském obchodním světě se vztahy a důvěra budují postupně, počáteční kontakty jsou spíše formální. Českou republiku Estonci vnímají pozitivně a jako blízkého partnera. Estonsko bylo mezi prvními spojeneckými zeměmi, které vyjádřily solidaritu s Českou republikou v případě zapojení GRU do výbuchů ve Vrběticích. České firmy mají v Estonsku dobrou pověst, zejména díky kvalitě svých výrobků, orientaci na export a vysoké komunikativnosti.

4.2. Oslovení

Nejvhodnějším kanálem pro první kontakt je e-mail, případně telefonát o několik dní později. Estonci dávají přednost e-mailové komunikaci, protože jim poskytuje čas na důkladné zvážení návrhů (nebo na jejich ignorování, které považují za slušnější než přímé odmítnutí). Telefon se používá pro naléhavé záležitosti a rychlou osobní interakci v případě sporných otázek. Fax se v Estonsku již v podstatě nepoužívá. E-maily posílejte vždy konkrétní osobě, kontaktování prostřednictvím obecných e-mailů je obvykle neúspěšné. Věnujte čas průzkumu společnosti; je důležité, abyste byli konkrétní ohledně účelu vaší nabídky, obecné zprávy jsou často ignorovány. Existuje několik renomovaných online platforem a adresářů, například Estonská obchodní a průmyslová komora nebo Enterprise Estonia, které vám mohou pomoci navázat kontakt s potenciálními obchodními partnery. Vždy uvádějte své reference, ideálně z referenčních trhů – Skandinávie, Německo, USA.

4.3. Obchodní schůzka

• Estonci jsou známí svým zdrženlivým a formálním stylem komunikace, proto je nezbytné zachovávat během jednání profesionální chování.
• Estonci si obecně cení upřímnosti a transparentnosti.
• Obchodní schůzky v Estonsku jsou obvykle dobře strukturované. Je důležité držet se programu jednání a neodchylovat se od tématu. Zásadní je také přijít připraven, přinést si příslušné dokumenty a materiály a znát odpovědi na případné otázky nebo být schopen poskytnout doplňující informace.
• Estonci nemají v oblibě schůzky mimo pracovní dobu nebo mimo kanceláře společnosti. Obchodní obědy nebo večeře sice existují, ale nejsou běžným typem schůzky. Přestávky na oběd nejsou standardizovány a schůzka naplánovaná na poledne není neobvyklá a není automaticky spojena s obědem.
• Estonci si velmi cení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a proto si váží svého volného času. Proto je vhodné plánovat schůzky v běžné pracovní době mezi 9:00 a 16:00 (s výjimkou pracovních večeří) a plně respektovat mimopracovní závazky partnerů.
• Poskytnutí dárku je považováno za milé překvapení, ale obecně se neočekává ani není povinné.
• Obchodní schůzky se konají celoročně s výjimkou dvou období – hlavním je období od Vánoc do Nového roku, případně včetně několika týdnů před Vánocemi kvůli četným svátečním akcím, a období kolem svatojánské noci (24. června), neboť svatojánské slavnosti jsou stejně populární a důležité jako Vánoce a obchodní schůzky se nekonají. Náročné může být také najít vhodný termín v létě, kdy Estonci využívají dlouhé dny k odpočinku a pobytu na rodinných chalupách.
• Na schůzkách jsou běžné dlouhé pauzy v rozhovoru, protože estonská mentalita a sklon ke skepticismu vyžadují více času na rozmyšlenou odpověď. Přerušování hovoru je považováno za velmi neslušné. Slovní komunikace je však přímá a přímočará.
• Před vstupem na trh je nutné provést důkladný průzkum a připravit alespoň základní obchodní plán – předpokládaný objem obchodu, sortiment, náklady na vstup na trh, analýzu konkurence, způsoby propagace atd. Estonští podnikatelé jsou inovativní a odhodlaní – vědí, co chtějí, i když to někdy začíná jako pouhý „sen“.
• Doporučený oděv pro obchodní jednání je stejný jako v České republice – obleky pro muže, šaty, sukně nebo kalhotové kostýmy pro ženy.
• Vyjednávací tým se skládá z lidí podle jejich odbornosti, pohlaví ani věk nehrají žádnou roli. Neexistuje ani ideální počet členů týmu. 
• V Estonsku je velmi neobvyklé zvát si obchodní partnery domů.

Jací jsou Estonci jako obchodníci? Jsou velmi tvrdí, upřímní a rychle jdou k věci. Estonci nepreferují nevyžádané prezentace a kontakt navazují pouze tehdy, když něco potřebují. Estonci, zejména ve státních podnicích, si cení otevřenosti; všechna výběrová řízení a jejich podmínky musí být zveřejněny.

Je vhodné nabízet při obchodních jednáních alkohol? Raději ne. Sklenička piva nebo vína během obchodní večeře může být ze zdvořilosti přijata.

4.4. Komunikace

Je nutné mít s sebou tlumočníka? Ne, naprostá většina jednání probíhá v angličtině bez tlumočníka, úroveň jazykových znalostí je vysoká. Mírnou výjimkou je východní ruskojazyčná oblast Ida-Virumaa, kde lze vést obchodní jednání i v ruštině. Ruštinu však vždy používejte s rozvahou; nikdy nenabízejte vedení jednání v tomto jazyce z vlastní iniciativy ani automaticky neočekávejte jeho znalost.

Existují nějaká komunikační tabu? Estonská obchodní kultura je velmi formální a věcná a Estonci rádi oddělují soukromý a pracovní život. Na rozdíl od americké a evropské obchodní kultury je „small talk“ vzácný, a pokud k němu dojde, je velmi krátký. Zahraniční podnikatelé by se neměli urazit, pokud se jich například během jednání nikdo nezeptá na jejich rodinu. Neexistují žádná komunikační tabu, ale je vhodné zvážit témata jako sovětská historie země, druhá světová válka, náboženství apod. Obecně platí, že diskuse jsou věcné a neodchylují se od pracovního tématu. Není vhodné mluvit o Estoncích jako o Východoevropanech nebo jako o bývalé sovětské republice. Zachování osobního prostoru bylo pro Estonce vždy důležité, proto se neobjímají ani nelíbají na tváře, pouze si podávají ruce.

4.5. Doporučení

Vedení obchodních jednání v Estonsku je podobné jako v mnoha západních zemích, ale je třeba si uvědomit některé specifické kulturní nuance. Zde je pět hlavních doporučení:

1. Dochvilnost: Estonci si cení dochvilnosti. To platí jak pro příchod na schůzku, tak pro dodržování harmonogramu a termínů. Pozdní příchod může být považován za projev neúcty nebo neorganizovanosti. Proto se snažte na všechny obchodní schůzky vždy dorazit včas nebo dokonce o něco dříve.
2. Příprava: Estonci obecně přistupují ke schůzkám seriózně a efektivně. Oceňují podrobné plánování, jasné programy a objektivní diskuse. Proto je důležité přijít připraven se všemi potřebnými dokumenty a informacemi. Buďte připraveni předložit fakta, čísla a praktické důkazy na podporu svých stanovisek.
3. Přímá komunikace: Estonci jsou známí svým přímým a přímočarým stylem komunikace. To by nemělo být vykládáno jako hrubost; spíše je to známkou jejich snahy o srozumitelnost a efektivitu. Buďte připraveni zapojit se do přímé diskuse a neváhejte vyjádřit své myšlenky a nápady jasně a přímo.
4. Formálnost: Obchodní schůzky jsou obvykle poměrně neformální. Od začátku se používají křestní jména. Očekává se však vhodné obchodní oblečení.
5. Budování důvěry: Estonci obecně dávají přednost obchodování s těmi, které znají a kterým důvěřují. Proto vyjednávání a rozhodovací procesy neuspěchejte. Buďte trpěliví a investujte čas do budování vztahů. V estonské obchodní kultuře není small talk tak běžný jako v některých jiných zemích, ale prokázání znalostí a respektu k estonské kultuře může pomoci vybudovat vztah.

4.6. Státní svátky

V Estonsku se během roku slaví několik státních svátků:

• Nový rok (1. ledna)
• Den nezávislosti (24. února): Tento svátek je oslavou vyhlášení nezávislosti Estonska na Rusku v roce 1918. Je to jeden z nejvýznamnějších svátků v zemi a připomínají ho různé akce včetně průvodů, koncertů a ohňostrojů.
• Velký pátek (datum se mění, v březnu nebo dubnu): Tento křesťanský svátek připomíná ukřižování Ježíše Krista. Přestože Estonsko patří k nejméně nábožensky založeným zemím na světě, Velký pátek se stále slaví jako státní svátek.
• Den jara (1. května): Tento den, který je tradičně oslavou jara, je také mezinárodně uznáván jako den oslav práv zaměstnanců.
• Den vítězství (23. června): Tento den připomíná vítězství v bitvě u Võnnu/Cēsis v Lotyšsku během války za nezávislost. V červnu 1919 po těžkých bojích estonské síly postupující ze severu, doplněné lotyšskými jednotkami, odrazily útoky německého Landswehru a přešly do plného protiútoku.
• Den svatého Jana (24. června): Slaví se kolem letního slunovratu a je to den ohňů, zpěvu, tance a oslav.
• Den obnovení nezávislosti (20. srpna): Tento svátek připomíná den, kdy Estonsko v roce 1991 oficiálně vyhlásilo nezávislost na Sovětském svazu.
• Štědrý den (24. prosince)
• 1. svátek vánoční (25. prosince)
• 2. svátek vánoční (26. prosince)

Tyto svátky odrážejí směs náboženských, historických a kulturních tradic v Estonsku. Zatímco většina podniků a škol je v tyto dny zavřená, základní služby, jako jsou nemocnice a veřejná doprava, obvykle fungují dál, často v omezeném režimu.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Estonsko, které je od roku 2011 členem Evropské unie a eurozóny, se může pochlubit technicky zdatnou, anglicky mluvící pracovní silou, dobře rozvinutou infrastrukturou, silným právním státem a transparentním podnikatelským prostředím, což z něj činí atraktivní trh pro vstup na trh. Estonsko se těší vysokému hodnocení mezinárodních finančních institucí: Moody’s hodnotí Estonsko na stupni A1, S&P na AA- a Fitch na A+. Ekonomickou stabilitu podporuje nízký veřejný dluh a silný závazek k fiskální odpovědnosti. Estonsko je nejtransparentnější a nejméně zkorumpovanou zemí ve střední a východní Evropě a v žebříčku Indexu vnímání korupce za rok 2021 se umístilo na 13. místě ze 180 zemí spolu s Kanadou, Rakouskem a Irskem.

Založení společnosti v Estonsku trvá méně než 20 minut, přičemž proces registrace probíhá výhradně online. Společnosti registrované v Estonsku neplatí daň z příjmu z reinvestovaného zisku. Estonsko má vysoce rozvinutou digitální infrastrukturu s široce rozšířeným přístupem k internetu, digitálními podpisy, národními průkazy totožnosti a většinou vládních služeb dostupných online. Téměř 99 % bankovních transakcí se v Estonsku provádí elektronicky. Estonsko nabízí jedinečný program nazvaný „e-Residency“, který umožňuje zahraničním podnikatelům založit a řídit společnost se sídlem v Estonsku online, což usnadňuje vstup na trh. Digitalizace ovlivňuje nejen obchodní procesy, ale i chování spotřebitelů – české firmy by proto měly zajistit vysokou úroveň online prezentace v angličtině.

Hlavním omezením při vstupu na estonský trh je jeho malá velikost, pouhých 1,3 milionu obyvatel. České firmy čelí konkurenci především ze strany dalších evropských firem, zejména finských a švédských. S Českou republikou neexistuje přímé železniční ani letecké spojení (s výjimkou letní sezony, kdy přímé spojení zajišťuje třikrát až čtyřikrát týdně společnost Eurowings).

Podnikatelské aktivity se řídí především obchodním zákoníkem, zákonem o závazkovém právu a občanským zákoníkem. Významný je také zákon o hospodářské soutěži a zákon o ochraně spotřebitele. Společnosti musí dodržovat směrnice EU implementované do estonské národní legislativy. Estonsko dodržuje pravidla EU o státní podpoře, která omezují státní podporu, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže. Od znovuzískání nezávislosti podepsala místní vláda více než 20 dohod o ochraně investic a 62 smluv o zamezení dvojího zdanění s různými zeměmi. Estonsko je součástí jednotného trhu EU, což umožňuje volný pohyb zboží z jakékoli země EU do Estonska. Mimo EU může být vyžadována standardní dovozní dokumentace, jako jsou obchodní faktury, nákladní/letecké listy a osvědčení o původu zboží. Cla na zboží dovážené ze zemí mimo EU jsou založena na společném celním sazebníku (CCT). Estonsko používá pro celní prohlášení automatizovaný vývozní systém (AES). Na dovážené zboží se může vztahovat DPH, která od roku 2021 obecně činí 20 % (s plánovaným zvýšením na 21 %). Neexistují žádná devizová omezení pro kapitál, který lze volně přesouvat. Zisky, dividendy a kapitál lze repatriovat bez omezení. Převody nad 10 000 EUR musí být nahlášeny celním orgánům.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Estonsko nabízí velmi příznivé podmínky pro zakládání podniků, včetně dceřiných společností. Uznává se několik typů právnických osob, z nichž každá má své výhody a specifika:

• Společnost s ručením omezeným (OÜ): Oblíbená u malých a středních podniků. Akcionáři nejsou osobně odpovědní za závazky společnosti. Minimální základní kapitál je 2 500 EUR, ale společnost lze založit i bez okamžitého vkladu.
• Akciová společnost (AS): Obvyklá pro velké podniky. Minimální základní kapitál činí 25 000 EUR. Tyto společnosti mohou získávat kapitál veřejným úpisem akcií.
• Jediný vlastník (FIE): Fyzická osoba, která podniká svým jménem a osobně odpovídá za závazky z podnikání.
• Pobočka zahraniční společnosti: Pobočka zahraniční společnosti: Nejedná se o samostatný právní subjekt, je součástí mateřské společnosti, která odpovídá za závazky vyplývající z činnosti pobočky.

Estonsko má zjednodušený proces online registrace podniků prostřednictvím elektronického obchodního rejstříku. Pro přihlášení do elektronického obchodního rejstříku a dokončení registrace je vyžadován estonský, lotyšský, belgický nebo finský průkaz totožnosti, průkaz Mobile-ID nebo Smart-ID. Pro ostatní státní příslušníky, kteří chtějí v Estonsku založit firmu, je výhodné stát se e-rezidentem. Držitelé digitálního průkazu totožnosti e-rezident mohou digitálně podepisovat dokumenty a přistupovat ke všem estonským elektronickým službám. Státní poplatek za elektronickou registraci společnosti závisí na zvolené formě podnikání. Za založení OÜ, AS nebo osobní společnosti činí státní poplatek 200 EUR. OÜ nebo AS musí jmenovat správní radu, přičemž dozorčí rada je pro OÜ nepovinná, ale pro AS povinná.

Kapitálové požadavky se liší podle typu podnikatelského subjektu. Nerozdělený zisk se nezdaňuje; dani z příjmů právnických osob podléhá pouze rozdělený zisk. Všechny společnosti musí vést účetnictví, přičemž audit je vyžadován v závislosti na velikosti a povaze společnosti. Je povinné mít v Estonsku registrovanou právní adresu. Při zakládání dceřiné společnosti by mateřská společnost měla zvážit převodní ceny a další možné daňové aspekty. Pokud roční zdanitelný obrat společnosti přesáhne 40 000 EUR, musí se do tří pracovních dnů od dosažení prahové hodnoty zaregistrovat k DPH u estonského daňového a celního úřadu. U nižších obratů není registrace povinná.

5.3. Marketing a komunikace

Estonsko je malá, otevřená ekonomika s technicky zdatnými spotřebiteli. Úspěšná marketingová strategie musí efektivně využívat digitální kanály. Zásadní je porozumět preferencím a nákupním zvyklostem místních spotřebitelů. Průzkum trhu, ať už prováděný interně, nebo zadaný místní agentuře, může poskytnout zásadní poznatky. Vícejazyčné webové stránky (povinně v angličtině, ideálně také v estonštině a volitelně v ruštině) jsou základním předpokladem úspěchu.

Nezbytná je pestrá kombinace marketingových kanálů přizpůsobená cílové skupině a povaze vašeho produktu nebo služby:

• Sociální média: Facebook a Instagram jsou v Estonsku hojně využívány, takže tyto platformy jsou účinné pro oslovení širokého publika. Platforma X je méně populární, ale lze ji využít pro marketingové aktivity B2B nebo PR. LinkedIn je důležitý pro profesionální a B2B služby.
• Obsahový marketing: Patří sem blogy, podcasty, videa, elektronické knihy, infografiky atd. Zvažte vytvoření obsahu v estonštině, abyste uspokojili místní uživatele. Google je hlavní vyhledávač, který používá většina Estonců. Optimalizace vašich webových stránek pro relevantní klíčová slova může zvýšit jejich viditelnost. Placené reklamy ve vyhledávání (Google Ads) mohou také zvýšit návštěvnost, zejména u konkurenčních klíčových slov.
• Tradiční média: V závislosti na cílovém trhu mohou být účinná i tradiční média, jako je televize, rozhlas, tisk a billboardy.
• Události a vytváření sítí: Účast na místních akcích, veletrzích a síťových setkáních je zásadní pro zvýšení povědomí o značce a budování obchodních vztahů. Mezi hlavní marketingové a PR agentury v Estonsku patří PR Partner, OÜ KPMS Alfa-Omega Communications, PR Strategies OÜ, OÜ Agenda Public Relations, Callisto, Optimist a Division.

Ve své komunikaci je vhodné se vyvarovat:

• Kulturní necitlivosti: Ujistěte se, že vaše marketingová sdělení respektují estonskou kulturu a tradice. O Estoncích mluvte jako o „Severoevropanech“ a vyhněte se zmínkám o „východní Evropě“, která je považována za východní hranice Estonska. Estonsko má složitou historii, zejména pokud jde o jeho nezávislost na Sovětském svazu. Vyvarujte se zlehčování nebo zkreslování historických událostí.
• Porušování zákonů o ochraně osobních údajů: Obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) stanoví přísná pravidla pro shromažďování a zpracování osobních údajů. Zajistěte, aby vaše marketingové aktivity byly v souladu s těmito předpisy, protože Estonci jsou při sdílení osobních údajů opatrní.
• Přístup „jedna velikost pro všechny“: Co funguje na jednom trhu, nemusí fungovat na jiném. Přizpůsobte svou marketingovou strategii tak, aby vyhovovala estonskému trhu. Estonci oceňují přímočarost a upřímnost, takže přehnaná marketingová tvrzení nemusí mít dobrý ohlas.

Estonsko má zvláštní zákony upravující reklamu a marketing, zejména v odvětvích, jako je alkohol, tabák a léčiva. Jejich nedodržení může vést k přísným sankcím.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Estonsku je v souladu s normami EU a mezinárodními právními rámci. Estonský právní systém duševního vlastnictví je založen na různých zákonech a aktech, včetně zákona o autorských právech, zákona o ochranných známkách, zákona o patentech a zákona o průmyslových vzorech. Estonsko je rovněž součástí mezinárodních smluv, jako je Bernská úmluva, Pařížská úmluva a dohoda TRIPS.

• Patenty: Udělují se na nové vynálezy s vynálezeckou činností a průmyslovou využitelností. Estonsko se řídí systémem „first-to-file“, což znamená, že právo na patent má ten, kdo první podá patentovou přihlášku. Patenty jsou platné 20 let od data podání přihlášky a jsou vyžadovány roční udržovací poplatky.
• Ochranné známky: Ochranné známky: mohou být registrovány na národní úrovni u estonského patentového úřadu, na úrovni EU u EUIPO nebo na mezinárodní úrovni prostřednictvím WIPO. Ochranné známky jsou chráněny po dobu 10 let s možností prodloužení.
• Autorská práva: Autorská práva: udělují se automaticky po vytvoření díla a jejich ochrana trvá 70 let po smrti autora.
• Průmyslové vzory: Ochranu lze získat registrací u estonského patentového úřadu nebo u EUIPO pro ochranu v rámci celé EU.

Práva duševního vlastnictví lze vymáhat prostřednictvím občanskoprávních sporů u soudů. Celní orgány hrají klíčovou roli v případech padělaného zboží. V případě úmyslného porušování autorských práv a padělání je možné trestní vymáhání. Proti rozhodnutí o registraci ochranné známky se lze do dvou měsíců od zveřejnění odvolat k odvolacímu senátu pro průmyslové vlastnictví.

5.5. Trh veřejných zakázek

Estonsko je na špici v provádění elektronických veřejných zakázek. Podíl elektronických postupů na všech zadávacích řízeních je 96 %. Plný přechod na e-veřejné zakázky proběhl 22. října 2018. Zadávání veřejných zakázek v Estonsku upravuje zákon o veřejných zakázkách, který je v souladu se směrnicemi EU upravujícími zadávání veřejných zakázek. Hlavním regulačním orgánem pro zadávání veřejných zakázek je Ministerstvo financí.

Země používá systém elektronického zadávání veřejných zakázek nazvaný E-Procurement Register na webu Riigihangete infoportaal, v němž jsou všechny postupy od vyhlášení veřejné zakázky až po podání nabídek prováděny elektronicky. Zde jsou také dostupné informace o uzavřených smlouvách a sporech. Podrobné požadavky na dokumentaci stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci konkrétní veřejné zakázky. Digitální podpisy nejsou povinné, pokud není ve veřejné zakázce uvedeno jinak – podnikatel musí podat nabídku ve formě požadované zadavatelem. Díky tomu je celý proces transparentnější, efektivnější a přístupnější. Všechny veřejné zakázky, které přesahují vnitrostátní prahové hodnoty, musí být zveřejněny v elektronickém rejstříku veřejných zakázek a v Tenders Electronic Daily (TED).

Dalším zdrojem informací jsou stránky Státního centra sdílených služeb (Riigi Tugiteenuste Keskus), které ústředním nákupním orgánem pro státní sektor. Většina státních a veřejných institucí navíc zveřejňuje probíhající a šasto i plánované tendry na svých webových stránkách, je proto vhodné sledovat i webové prezentace konkrétních společností dle sektoru (doprava, energetika, atd.).

Estonsko preferuje otevřený přístup k podávání žádostí o veřejné zakázky – vítáni domácí i mezinárodní zájemci. Kritéria pro hodnocení žádostí jsou výslovně uvedena v zadávací dokumentaci a všechna rozhodnutí, včetně důvodů pro výběr konkrétní nabídky, jsou k dispozici online pro veřejnou kontrolu. Ačkoli je však přístup Estonska k veřejným zakázkám velmi otevřený, společnosti, které se chtějí zúčastnit, se musí seznámit s národními zákony a postupy pro zadávání veřejných zakázek, porozumět specifikům výběrového řízení, o které mají zájem, a ujistit se, že splňují všechny požadavky na způsobilost a kvalifikaci.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Běžnou platební podmínkou pro zahraniční obchod je platební příkaz, dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv. Nejběžnější platební podmínka je „net 30“, což znamená, že kupující má na zaplacení faktury 30 dní od data jejího obdržení. Tyto podmínky však mohou být předmětem jednání a mohou se lišit. Platební morálka estonské klientely je velmi vysoká. Estonské firmy dávají obecně přednost smírnému řešení obchodních sporů.

V případě problémů se splatností pohledávky u estonské firmy lze kontaktovat pojišťovnu KredEx, zda jsou u ní dlužníci pojištěni. Jedná se o pojišťovací společnost založenou společně KredEx Foundation a Ministerstvem hospodářství a komunikací v roce 2009, jejímž cílem je pomoci estonským společnostem zajistit úvěrová rizika související s exportem i domácím prodejem. Pokud by dlužníci byli pojištěni, nahradí KredEx škodu vzniklou z nezaplacených faktur podle smlouvy. Služby KredEx jsou určeny pro malé i velké podniky.

Pokud společnost úvěrové pojištění nemá a neplatí své účty, obraťe se na soud. V takovém případě zvažte použití mechanismu přeshraničního vymáhání pohledávek. Návrh je možné podat online, vybrat musíte místně příslušný soud (záleží na obchodní smlouvě s partnery, zda je příslušný soud v ČR, nebo Estonsku). Do třetice je možné obrátit na „inkasní“ společnost (estonsky „inkasso“), která Vám pomůže pohledávku vymoct (svoji pohledávku můžete firmě předat za komisi, případně celou prodat). Inkasní společnost může provádět mimosoudní nebo soudní vymáhání pohledávek. Vždy se doporučuje využívat služeb místních specializovaných advokátních kanceláří.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Česká republika i Estonsko jsou členskými zeměmi schengenského prostoru. Občané České republiky proto nepotřebují ke vstupu do Estonska vízum. Délka pobytu není omezena, avšak při pobytu delším než 3 měsíce se občané EU musí registrovat v registru obyvatel Estonska. Žadatelé z řad občanů EU nejprve získají právo přechodného pobytu platné 5 let, následně mohou získat právo trvalého pobytu. Kontakt: Politsei- ja piirivalveamet (Police and Border Guard Board), Pärnu mnt. 139, 15060 Tallinn, tel.: +372 612 3000, web: www.politsei.ee.

Hlavní město Tallinn je relativně malé město s dobrou sítí veřejné dopravy, letiště v Tallinnu se nachází asi 4 km od centra města. Na krátké vzdálenosti je často možné jít pěšky. Síť veřejné dopravy zahrnuje autobusy, trolejbusy a tramvaje. Taxíky a sdílené jízdy (např. Bolt) jsou také široce dostupné. Estonsko, a zejména Tallinn, nabízí širokou škálu ubytování, od luxusních hotelů až po cenově výhodné varianty. Kreditní a debetní karty jsou v Estonsku běžně přijímány. Přijímá se také hotovost, ale platby kartou jsou běžnější. Bankomaty jsou široce dostupné.

Estonsko je obecně bezpečnou zemí. Jako v každé zemi je vždy dobré být ostražitý a všímat si svého okolí. Některé oblasti mohou být náchylnější ke kapesním krádežím, zejména v přeplněných turistických oblastech. Vždy si zabezpečte své věci a vyhněte se ukazování drahých předmětů na veřejnosti.

Před cestou se vždy doporučuje ověřit si aktuální informace, protože předpisy se mohou měnit.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jako občan EU má český občan právo pracovat v Estonsku, aniž by potřeboval pracovní povolení. Pokud český občan plánuje pobývat v Estonsku déle než tři měsíce, musí se během 90 dnů od příjezdu zaregistrovat v estonském registru obyvatel. Po registraci obdrží občanský průkaz, který je nezbytný pro legální zaměstnání.

V Estonsku funguje systém sociálního zabezpečení, který zahrnuje zdravotní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a důchodové pojištění. Při zaměstnávání českého občana je za odvody do tohoto systému zpravidla odpovědný zaměstnavatel. Zaměstnavatel je rovněž odpovědný za srážku a odvod daně z příjmu ze mzdy zaměstnance. Estonsko má jednotnou sazbu daně z příjmu fyzických osob ve výši 20 %, tato se ale má z rozhodnutí vlády v roce 2023 zvyšovat.

V případě, že do Estonska již přijíždíte s dohodnutým zaměstnáním, doporučuje se sledovat následující kroky:

• Požádejte o estonský identifikační kód. O estonský osobní identifikační kód musíte požádat do 5 dnů od nástupu do zaměstnání, aby vás váš zaměstnavatel mohl zaregistrovat do registru zaměstnanců. Místní úřad v Tallinnu se nachází na adrese Vabaduse väljak 7, 15199 Tallinn, tel. +372 6404 457. Více se dočtete na stránkách estonského Ministerstva vnitra. Je také možné požádat o identifikační kód od estonského zastoupení v zahraničí a v International House of Estonia se sídlem v Ülemiste City.
• Zaregistrujte svou adresu v Estonsku na místním vládním úřadě nebo v International House of Estonia. Po registraci adresy můžete začít využívat veřejné a sociální služby poskytované státem.
• Získejte občanský průkaz. Požádejte o estonský průkaz totožnosti na Policii a pohraniční stráži, jakmile zaregistrujete místo svého bydliště. Občanský průkaz bude dokladem o vašem právu k pobytu.
• Změňte svůj daňový status. Když váš pobyt v Estonsku přesáhne 183 dní nebo když si zaregistrujete svou adresu v Estonsku, stanete se zde daňovým rezidentem. Změna neproběhne automaticky, musíte informovat finanční úřady prostřednictvím formuláře.

Od 1. ledna 2023 bude minimální hodinová mzda činit 4,30 eur a měsíční minimální mzda při zaměstnání na plný úvazek 725 eur (hrubého). Detaily o zaměstnanecké problematice naleznete na stránce Estonského inspektorátu práce (Tööinspektsioon). Pokud jste získali vzdělání nebo jste pracovali v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, ověřte si, zda je vaše kvalifikace (vzdělání a/nebo pracovní praxe) uznávána také v Estonsku. Na zaměstnání českého občana se vztahují estonské pracovní zákony. Ty se týkají oblastí, jako je pracovní doba, přesčasy, dovolená a výpovědní lhůty. Zaměstnavatel musí zajistit, aby tyto zákony dodržoval.

5.9. Veletrhy a akce

Estonsko, a zejména jeho hlavní město Tallinn, hostí každoročně řadu významných mezinárodních obchodních a odborných veletrhů a výstav.

• sTARTUp Day: Největší start-upový festival v Pobaltí se koná v Tartu. sTARTUp Day sdružuje startupy, podnikatele, investory, inovátory a studenty s cílem propojit lidi a oslavit podnikání v regionu. V Tallinnu se koná podobně zaměřený veletrh Latitude 59.
• Robotex International: Robotex International je známý jako největší festival robotiky v Evropě a nabízí podnikatelům i nadšencům příležitost seznámit se s nejnovějšími pokroky v oblasti robotiky, navázat kontakt s odborníky a najít potenciální investiční příležitosti.
• Tallinn Design Festival: Tato akce představuje práci designérů z Estonska i celého světa. Zahrnuje řadu akcí, výstav, workshopů a diskusí o roli designu v podnikání, společnosti a kultuře.
• Estbuild: 25. mezinárodní stavební veletrh Estonia Builds zahájí každoroční jarní stavební sezónu ve dnech 5.–8. dubna 2023 na výstavišti Estonských veletrhů.

K dalším akcím patří Tourest, mezinárodní veletrh cestovního ruchu, Intellektika, veletrh vzdělávání a kariéry mládeže, Tallinn Boat Show, Maamess, veletrh zemědělské techniky a výrobků, či Tallinn Coffee Festival.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Estonsku

• Lahe 4, 101 50 Tallinn
• Tel.: + 372 6274 401
• Webová stránka: https://mzv.gov.cz/tallinn
• E-mail: tallinn@mzv.gov.cz, commerce.tallinn@mzv.gov.cz
• Úřední hodiny: pondělí až pátek 08:30–12:00 a 12:45–17:00
• Spojení na úřad: z centra města tramvají č. 1 nebo 3, zastávka Kadriorg, možnost parkování na ulici u ambasády

Zastoupení CzechTrade s působností pro Pobaltí se nachází v Rize, v Lotyšsku: Ing. Věra Všetičková, vedoucí zahraniční kanceláře, vera.vsetickova@czechtrade.cz, tel.: +371 672 87306, mobil: +371 266 28156.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pohotovostní služby: 112 (Toto číslo je v Estonsku, stejně jako v mnoha jiných evropských zemích, obecnou tísňovou linkou. Na toto číslo můžete volat v případě jakékoli nouzové situace, kdy je třeba přivolat policii, záchranku nebo hasiče.)

Ostatní linky pro pomoc v nouzi:

• Technická pomoc vozidlům na silnici: 1188
• Linka pro poradenství rodinných lékařů, která je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a zodpovídá dotazy týkající se zdraví: 1220
• Nouzová námořní záchranná služba: 114

Ostatní informační linky:

• Informační linka estonské vlády, která poskytuje informace o službách ministerstev a oblasti jejich správy: 1345
• Informace o autobusovém spojení: 12550

Nezapomeňte, že tato čísla jsou určena pro použití pouze v rámci Estonska.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Informační portál pro občany a rezidenty Estonska
• Úřad vlády s kontakty na jednotlivá estonská ministerstva
• Estonský parlament
• Estonská obchodní a průmyslová komora
• International Chamber of Commerce
• Estonian Export Directory
• Estonian Trader’s Association
• Obchodní rejstřík
• Databáze estonských zákonů
• Estonská banka/Bank of Estonia
• Statistický úřad/Statistical Office of Estonia
• Estonské veřejné vysílání

Pro české firmy zvažující vstup na estonský trh se nabízejí také tyto kontakty:

• Enterprise Estonia (EAS): EAS je jednou z největších institucí v rámci národního systému podpory podnikání, která poskytuje finanční pomoc, poradenství, možnosti spolupráce a školení pro podnikatele, výzkumné instituce, veřejný a neziskový sektor.
• Invest in Estonia: Jedná se o součást organizace Enterprise Estonia, která poskytuje zahraničním investorům a mezinárodním společnostem bezplatné poradenské služby šité na míru a informace o estonském podnikatelském prostředí.
• Work in Estonia: Další iniciativa společnosti Enterprise Estonia, jejímž cílem je představit Estonsko jako atraktivní místo pro práci a život talentovaným odborníkům z celého světa.
• e-Residency Support: Estonský program e-Residency umožňuje digitálním podnikatelům založit a řídit společnost se sídlem v EU online.
• Daňová a celní rada: Poskytuje informace o daňových a celních předpisech v Estonsku.