Estonsko

Estonská vláda se k těmto výzvám staví čelem prostřednictvím komplexního Plánu rozvoje dopravy a mobility (2021-2035). Cílem tohoto plánu, podpořeného částkou 100 milionů EUR přidělenou z nástroje EU pro obnovu a odolnost (RRF), je zlepšit dopravní obslužnost v Estonsku:

• Plán předpokládá snížení používání automobilů o 30 % do roku 2035, čehož bude dosaženo podporou veřejné dopravy a možností aktivní mobility.
• Značná část prostředků RRF bude směřovat do elektrifikace vozového parku veřejné dopravy a zlepšení energetické účinnosti v celém odvětví.

Estonsko dále zahájilo několik ambiciózních projektů, jejichž cílem je modernizovat dopravní síť a plně využít její potenciál:

• Rail Baltica: Vysokorychlostní železniční trať, jejíž dokončení je naplánováno na rok 2026, spojí Tallinn s estonským Pärnu a dále s lotyšskou Rigou, litevským Vilniusem a nakonec s polskou Varšavou. Tento projekt v hodnotě 5,8 miliardy EUR výrazně posílí regionální spojení pro osobní i nákladní dopravu.
• Via Baltica (1,3 miliardy EUR): Cílem tohoto projektu výstavby dálnice je zlepšit spojení a zkrátit cestovní časy mezi estonským Tallinnem a lotyšskou Rigou, přičemž se plánuje další rozšíření směrem na polskou Varšavu.
• Rozšíření tallinnského přístavu (300 milionů EUR): Cílem projektu je přeměnit tallinnský přístav na moderní dopravní uzel schopný odbavovat zvýšený objem nákladu a cestujících.
• Modernizace vnitrostátní dopravní sítě (200 milionů EUR): Na probíhající modernizaci estonské vnitrostátní silniční a železniční sítě bylo vyčleněno 200 milionů EUR. To zahrnuje zlepšení stávající infrastruktury a výstavbu obchvatů, které mají snížit přetížení v klíčových oblastech. Příležitosti naleznou zejména české společnosti, které vyrábějí a dodávají recyklovaný asfalt, nízkouhlíkový beton a další ekologické silniční stavební materiály. Mnoho estonských mostů se blíží ke konci své životnosti a vyžadují obnovu nebo výměnu. České společnosti s odbornými znalostmi v oblasti výstavby a renovace mostů mohou v Estonsku nalézt uplatnění. V neposlední řadě se na estonský trh mohou zaměřit české společnosti s osvědčenými řešeními v oblastech, jako jsou adaptivní semafory, dynamické řízení jízdních pruhů a dopravní informační systémy v reálném čase.

Estonský plán rozvoje železnic v hodnotě 900 milionů EUR (do roku 2028) představuje významnou příležitost pro české společnosti s odbornými znalostmi v oblasti železniční techniky: Celá estonská železniční síť o délce 1100 km má být do roku 2028 kompletně elektrifikována. Čeští výrobci systémů PTC (Positive Train Control), ETCS (European Train Control System) a digitálních komunikačních technologií mohou v tomto modernizačním úsilí hrát zásadní roli. Rychlost vlaků se zvýší na 160 km/h na kritických trasách spojujících Tallinn s Tartu, Narvou, Viljandi a Haapsalu. Bude nutná obnova stávajícího vozového parku a případně pořízení nových vysokorychlostních vlaků.

Jedním z českých úspěchů na tomto poli byl podpis smlouvy mezi státním dopravcem a českým výrobcem o dodávce šestnácti elektrických souprav do Estonska (prvních šest bude uvedeno do provozu v lednu 2025). Pro tyto vlaky musí být rovněž vybudována infrastruktura. Dodatečných 10 elektrických vlaků se nevejde do depa Elron Pääsküla, a proto musí být pro tento účel postaveno nové depo.

Veřejná doprava se v estonské dopravní strategii dostává do popředí a klade velký důraz na udržitelnost: Klíčovou prioritou je vytváření uzlů, které plynule integrují různé druhy dopravy, jako jsou autobusy, tramvaje, jízdní kola a spolujízda. Země dále převádí svůj vozový park veřejných autobusů na elektrická vozidla a vozidla poháněná biopalivy. Od srpna 2021 musí být nejméně 31 % všech nových veřejných autobusů pořízených v rámci výběrových řízení s nulovými emisemi. Do roku 2025 by měl být celý vozový park veřejných autobusů v Tallinnu elektrický. Estonsko se zaměřuje na zlepšení plynulosti dopravy a snížení dopravních zácp, což vytváří poptávku po inteligentních systémech řízení dopravy. 

Osobní automobily a jiná motorová vozidla patří dlouhodobě k hlavním položkám českého vývozu do Estonska. Během roku 2023 byly do Estonska vyvezeny automobily za téměř 4,4 miliardy Kč. Vývoz motorových vozidel pro dopravu deseti nebo více osob přinesl dalších 231 milionů Kč.

Příležitosti tak v Estonsku naleznou dodavatelé řešení šetrných k životnímu prostředí a elektromobility, výrobci kolejové techniky, zabezpečení kolejové dopravy, signalizačních a komunikačních systémů pro železnice, ale také mnohé další. Mimo přímé účasti v projektech otevřených zahraničním účastníkům se české firmy mohou ve všech oblastech podílet jako subdodavatelé či konzultanti.

Estonský systém zdravotní péče prochází významnou modernizací. Estonský fond zdravotního pojištění (EHIF) aktivně zavádí opatření na omezení nákladů, jako je například stanovení referenčních cen léčivých přípravků. Tento důraz na efektivitu přitahuje zahraniční investice do oblastí, jako je výroba generických léčiv a klinické studie. Zjednodušené regulační prostředí a snadno dostupná digitální infrastruktura dále zvyšují atraktivitu Estonska pro mezinárodní zdravotnické a farmaceutické společnosti. Kromě toho Státní agentura pro léčivé přípravky (SAM) rozšiřuje své služby o vědecké poradenství pro vývoj léčiv, čímž podporuje příznivější prostředí pro inovativní farmaceutické podniky.

K dalším projektům patří:

• Digitalizace zdravotnictví: Estonsko investuje do digitalizace zdravotnických služeb, například do elektronických zdravotních záznamů a telemedicíny. Zdravotnický informační systém byl vytvořen již v roce 2008 a zahrnuje zdravotní údaje, které využívají jak lékaři, tak i pacienti. Více než 95 % dat, vytvořených nemocnicemi a lékaři, je digitalizováno, e-recepty v současnosti pokrývají 100 % předepisovaných receptů. Příkladem úspěšného digitalizačního projektu může být např. Platforma digitální patologie. Cílem tohoto projektu je zlepšit diagnostiku rakoviny tím, že patologové v celé zemi budou moci na dálku analyzovat vzorky tkání.
• Biotechnologie a personalizovaná medicína: Estonsko rovněž investuje do rozvoje biotechnologií a personalizované medicíny, což zahrnuje vytvoření biobanky a zřízení národního genomového centra. Cílem vlády je, aby se Estonsko stalo lídrem v rozvoji personalizované medicíny v Evropě. Estonsko má rovněž aktivní biotechnologický klastr, zahrnující více než 70 společností, který se ve spolupráci s Univerzitou v Tartu věnuje výzkumu a klinickým testům. Hlavními oblastmi jsou genetika a molekulární a biomarkerové testování. Více detailů viz kapitola o sektoru VVI.

V Estonsku působí také rostoucí počet biotechnologických start-up firem, které pokrývají širokou škálu oblastí od objevování a vývoje léčiv až po biotechnologické služby a zdravotnické prostředky. Mezi významné estonské biotechnologické startupy patří společnosti vyvíjející např. nové způsoby léčby kožních onemocnění, personalizovaná 3D tištěná ortopedická zařízení, metody výroby protilátek a proteinů či platformu pro sekvenování nové generace (NGS). Jiné společnosti vyvíjí neinvazivní zařízení pro sledování mozkové aktivity v reálném čase či služby v oblasti molekulární biologie, objevování léčiv pomocí mikrořas a služby regenerativní medicíny. Estonská biotechnologická startupová scéna představuje významné příležitosti pro investory a zúčastněné strany z odvětví, které chtějí podporovat inovativní biotechnologické společnosti v Evropě.

Univerzita v Tartu v roce 2023 získala od Evropské komise a estonské vlády po 30 milionech EUR na rozvoj dvou nových špičkových mezinárodních center excelence. První z center provozované konsorciem DigiBio se bude zabývat digitalizací syntetické biologie a napomůže k rozvoji digitalizace bioprůmyslu. Cílem je vyvinout a vybudovat několik digitalizovaných a roboticky asistovaných laboratorních jednotek pro stavbu buněčných systémů, které umožní denně analyzovat tisíce buněk včetně těch geneticky modifikovaných. Výsledné technologie mohou být použity například ve farmaceutickém průmyslu, energetice či ve vývoji nových stavebních materiálů. Příkladem může být projekt na modifikaci bakterií, které budou absorbovat oxid uhličitý a přeměňovat ho na udržitelné substance.

Druhé konsorcium vybuduje ve spolupráci s Univerzitní nemocnicí v Tartu Mezinárodní expertní centrum v oblasti výzkumu a rozvoje personalizované medicíny. Jde o nově vznikající lékařskou praxi, která využívá genetický profil jednotlivce k rozhodování o prevenci, diagnostice a léčbě nemocí. Cílem je dosáhnout co nejlepšího propojení špičkového výzkumu v oblasti genetiky s každodenní diagnostikou a terapií. Plánuje se také sekvenování genomů přibližně 10 tisíc jedinců. Náklady na sekvenování a syntézu DNA se dramaticky snížily a výzkumníci mají přístup k většímu množství genetických informací a výkonnějším možnostem genetického inženýrství než kdykoli dříve. Investice do výzkumné infrastruktury tak mohou přinést velmi zajímavé příležitosti napříč mnoha obory.

Na druhou stranu se Estonsko dlouhodobě potýká se zhoršenou dostupností lékařské péče, zejména stomatologických a odborných služeb. V reakci se plánuje výstavba nové supernemocnice, která pojme až 600 000 ambulantních návštěv ročně. Předpokládané náklady na projekt byly vyčísleny na více než dvanáct miliard korun. Zároveň budou vypsány tendry na dodávky vybavení nemocnice v celkové hodnotě sto milionů eur. Poptávané vybavení zahrnuje kompletní přístrojové vybavení a rozvody, operační a porodní sály, pracoviště intenzivní medicíny, lůžkovou část, veškerý nábytek, IT systémy a přidružené provozy. Spuštění nemocnice bylo původně plánováno na rok 2027, kvůli zhoršené finanční a bezpečnostní situaci ale musel být projekt odložen. Novým termínem je prozatím stanoven rok 2030.

Příležitosti se nabízejí společnostem s odbornými znalostmi v oblasti digitálních zdravotnických řešení, výroby generických léčiv a klinického výzkumu. Zaměření vlády na elektronické zdravotnictví spolu s vysoce kvalifikovanou pracovní silou vytváří ideální prostředí pro vývoj a zavádění špičkových zdravotnických řešení. Díky zaměření Estonska na inovace a modernizaci ve zdravotnictví mohou české společnosti najít příležitosti v estonském zdravotnictví. České společnosti s odbornými znalostmi v oblasti vývoje bezpečných a uživatelsky přívětivých platforem pro telemedicínu mohou uspokojit rostoucí poptávku Estonska po řešeních zdravotní péče na dálku, zejména v oblasti léčby chronických onemocnění. Důraz Estonska na digitalizaci otevírá dveře českým společnostem, které se specializují na systémy elektronických zdravotních záznamů (EHR), analýzu lékařských dat a interoperabilní řešení IT ve zdravotnictví. České společnosti s dobrými výsledky ve výrobě vysoce kvalitních generických léků mohou těžit z estonského zaměření na nákladovou efektivitu ve zdravotnictví. Estonský závazek k inovacím vytváří příležitosti pro české společnosti vyvíjející inovativní zdravotnické prostředky a diagnostiku.

Estonsko, které je tradičně závislé na výrobě energie ze spalování ropných břidlic, aktivně usiluje o budoucnost obnovitelných zdrojů energie. Do konce desetiletí chce Estonsko vypustit „energetického tygra“. V reakci na probíhající energetickou krizi vláda přepracovala své ambice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a zvýšila cíle, kterých má Estonsko dosáhnout do roku 2030:

• Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě nejméně 65 % (cíl se zvýšil z původně plánovaných 42 %).
• Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů 100 % (dříve 40 %)
• Podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů určené pro vytápění 63 %
• Podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě 14 %.

Estonsko si klade za cíl skokově zvýšit současnou kapacitu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 2,5 TWh na nejméně 9,5 TWh do roku 2030. To například znamená vybudování 1 GW výrobní kapacity na pevnině a 1 GW na moři během pouhých sedmi let. Souběžně s těmito plány pokračuje elektrifikace železniční sítě a budování infrastruktury pro nabíjení elektrických vozidel.

Tyto cíle budou vyžadovat zásadní investice do výstavby nových zdrojů energie. Energetický mix v zemi v roce 2020 podle analýzy Ministerstva životního prostředí sestával z 54 % neobnovitelných zdrojů, 46 % tak bylo tvořeno větrnou, solární, bio a vodní energií. Analýza uvádí, že do roku 2050 jsou nutné investice ve výši 5-10 miliard EUR, které zajistí potřebné kapacity k výrobě 8 až 16 TWh nízkoemisní elektřiny. 

Hlavním zdrojem elektřiny by se měl stát vítr: Estonsko má obrovský potenciál větrných elektráren na moři a plánuje několik velkých projektů větrných farem.  Největší pozornost se upírá k instalacím v pobřežních vodách Baltského moře. K nejvýznamnějším projektům patří např. výstavba větrné farmy LiveSaare (plánovaná na rok 2026). Cílem tohoto rozsáhlého projektu společnosti Eesti Energia je vybudovat v Rižském zálivu větrnou farmu o výkonu až 1 GW. České společnosti by se mohly podílet na dodávkách turbín, výstavbě základů nebo pokládce kabelů. Druhým významným projektem je příprava větrné farmy Korjul (ve fázi přípravy): Tento projekt jiného estonského developera plánuje výstavbu větrné farmy o kapacitě 1 GW poblíž ostrova Saaremaa. Příležitosti pro české společnosti se nabízejí např. v oblasti výroby a instalace turbín, provozních a údržbářských služeb, řešení pro integraci do sítě.

Estonsko má sice ve srovnání s jižní Evropou méně slunečního svitu, ale stále zde roste trh se solárními panely, zejména pro komerční a průmyslové střechy.

V souvislosti s přípravou na zvýšený objem energie z obnovitelných zdrojů připravuje firma Elering, správce přenosové soustavy, projekt zaměřený na modernizaci síťové infrastruktury, aby byla schopna zpracovávat nápor z obnovitelných zdrojů energie. Do těchto projektů by se mohly zapojit české společnosti s odbornými znalostmi v oblasti technologie inteligentních měřičů, softwaru pro řízení sítě nebo řešení pro skladování energie.

Estonsko spolu s Lotyšskem a Litvou v současné době realizují rozsáhlý projekt, jehož cílem je synchronizovat jejich elektrické sítě se synchronní sítí kontinentální Evropy (UCTE) do února 2025. Jedná se o významný posun od závislosti na síti BRELL, která je spojuje s Ruskem a Běloruskem. Synchronizace zvyšuje energetickou bezpečnost tím, že snižuje závislost na jediném dodavateli a umožňuje přístup na širší trh s elektřinou. Synchronizace bude pobaltské země a Polsko stát přibližně 1,6 miliardy EUR, z čehož estonský podíl činí 298 milionů EUR. Investice budou rozděleny do tří etap a vzhledem k vysoké prioritě, kterou jim udělila Evropská komise, bude 75 % finančních prostředků pocházet z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Zbývajících 25 % potřebných investic bude pocházet z Fondu příjmů z přetížení dopravy, což je ad hoc fond zřízený v Estonsku. V rámci synchronizace bude v Estonsku financováno celkem asi 30 investičních objektů včetně rekonstrukce starého nadzemního vysokonapěťového vedení.

Synchronizace s evropskou sítí je ale jen jedním dílem skládačky. Estonsko si rovněž uvědomuje důležitost posílení propojení v rámci pobaltských států a se Skandinávií, postupují proto projekty vybudování dalších spojení s Polskem (předpokládané dokončení 2026) a probíhají diskuse o vytvoření dalších podmořských kabelových propojení mezi Estonskem a severskými zeměmi, což dále posílí regionální energetickou bezpečnost a integraci trhu.

Energetická účinnost je pro Estonsko nejvyšší prioritou, cílem je snížit celkovou spotřebu energie. Estonská vláda aktivně investuje do renovace veřejných budov s cílem zvýšit energetickou účinnost. Příležitosti by zde mohly najít české společnosti nabízející izolační materiály pro budovy, energeticky účinná okna nebo inteligentní systémy řízení budov. Další příležitosti naleznou české společnosti nabízející např. inteligentní izolační materiály, energeticky úsporné osvětlovací systémy či řídicí systémy pro automatizaci budov, technologie pro energetickou účinnost v průmyslu (pokročilé motory a pohony, systémy rekuperace tepla či řešení pro optimalizaci procesů) nebo technologie pro infrastrukturu inteligentní sítě (inteligentní měřiče pro sledování spotřeby energie v reálném čase, pokročilé systémy řízení distribuce pro optimalizaci provozu sítě či řešení pro skladování energie, jako jsou bateriové systémy pro vyrovnávání sítě).

Mnoho estonských měst plánuje modernizaci svých systémů dálkového vytápění. Tyto projekty mohou zahrnovat výměnu starých kotlů za kotle na biomasu nebo bioplyn nebo zavedení inteligentních řídicích systémů pro optimalizaci distribuce tepla. České společnosti mohou hledat příležitosti v těchto výběrových řízeních na úrovni měst.

Se zaváděním klimaticky šetrných řešení v každodenní spotřebě energie počítá také program Energetika a nerostné zdroje 2022–2025:

• Podpora nabídky tankování biometanu na čerpacích stanicích a využívání linkových autobusů spotřebovávajících biometan (podpora ve výši cca 13,2 milionů EUR prostřednictvím systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, cca 2,8 milionů EUR bude pokryto ze strukturálních fondů EU).
• Podpora renovace odepsaných a neefektivních tepelných potrubí a/nebo výstavba nových tepelných potrubí (cca 3 miliony EUR). Výsledkem je snížení konečné spotřeby energie díky efektivnější výrobě a přenosu tepla.
• Podpora renovace a výstavby kotlů dálkového vytápění a změna spalovaného paliva (přibližně 5 milionů EUR).
• Renovace infrastruktury veřejného osvětlení pro účely úspory energie (cca 14,7 milionů EUR).
• Elektrobusy ve veřejné dopravě (4 miliony EUR).

Transformace estonského energetického sektoru představuje bohaté příležitosti pro české společnosti s odbornými znalostmi v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a technologií inteligentních sítí. Pochopením specifických potřeb trhu, využitím vládních pobídek a navázáním partnerství s místními hráči si mohou české společnosti vytvořit pevnou pozici v tomto dynamickém a rozvíjejícím se odvětví.

Estonské odvětví informačních a komunikačních technologií výrazně roste. Počet ICT společností vzrostl ze 4 788 v roce 2017 na 9 027 v roce 2021. Odvětví ICT také vytvořilo 9 % přidané hodnoty vytvořené podnikatelským sektorem. V roce 2021 se ICT podílely na estonském vývozu téměř 12 %.

Estonský Plán rozvoje digitální společnosti do roku 2030 obsahuje akční plán, jak dále rozvíjet estonskou ekonomiku, stát a společnost v průběhu příštího desetiletí s pomocí digitální technologie. Důraz je kladen na podporu přeshraniční interoperability a zajištění soudržnosti společných řešení Estonska a architektury digitálního státu. Podpořen bude například vývoj různých softwarových rozhraní napojených na právě vznikající národní informační systém stavební správy (e-construction platform) nebo tvorba aplikací a programů umožňujících používání digitálních nákladních listů (e-CMR). Estonsko se také rozhodlo dále zlepšovat svou značně digitalizovanou státní správu – stát nakoupí rozsáhlou cloudovou infrastrukturu či nechá vyvinout nový informační systém pro strategickou analýzu praní špinavých peněz a financování terorismu.

Estonsko je průkopníkem v oblasti e-governmentu a nabízí širokou škálu online služeb pro občany i firmy. Vláda se aktivně zasazuje o digitalizaci všech oblastí života, čímž usnadňuje a zefektivňuje fungování společnosti. České firmy s expertizou v oblasti e-governmentu mohou Estonsku pomoci s dalším rozvojem a modernizací jeho digitálních služeb. Spolupráce může zahrnovat vývoj online platforem, elektronických podpisů a dalších digitálních řešení. České společnosti s odbornými znalostmi v oblasti návrhu uživatelského rozhraní, designu uživatelské zkušenosti a vývoje backendu by mohly pomoci učinit tyto služby ještě uživatelsky přívětivějšími a efektivnějšími. Další prostor pro spolupráci s českými společnostmi se objevuje v projektech týkajících se online portálů zdravotní péče, platforem elektronického vzdělávání a systémů elektronického hlasování.

Estonsko dále rozvíjí zabezpečení elektronické identity technologiemi založenými na blockchainu. České společnosti s odbornými znalostmi v oblasti technologie blockchain a platforem digitální identity by mohly v této oblasti spolupracovat s estonskými společnostmi.

S rostoucím rizikem kybernetických útoků je kybernetická bezpečnost klíčovou prioritou pro firmy i vládní instituce. Estonsko nabízí špičkové know-how a řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, které mohou české firmy využít k ochraně svých dat a systémů. Estonsko má zájem o vytvoření partnerství veřejného a soukromého sektoru pro sdílení zpravodajských informací o kybernetických hrozbách. České společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností by se mohly této iniciativy účastnit, sdílet odborné znalosti a spolupracovat na strategiích odhalování a zmírňování hrozeb.

Estonsko investuje značné prostředky do vývoje a implementace technologií AI. České firmy s odbornými znalostmi v oblasti AI mohou Estonsku pomoci s vývojem inovativních řešení v oblastech jako je zpracování přirozeného jazyka, strojové učení a robotika. Příkladem může být projekt: ELSA – Vysvětlitelná jazyková služba pro administrativu: Cílem tohoto projektu je vyvinout systém poháněný umělou inteligencí, který dokáže vysvětlit složitá správní rozhodnutí jasným a srozumitelným jazykem. Na tomto projektu by se mohly podílet české společnosti s odbornými znalostmi v oblasti zpracování přirozeného jazyka (NLP) a vysvětlitelné umělé inteligence (XAI).

Estonsko má také zájem o využití AI k personalizaci výuky pro studenty. Na vývoji takových řešení by mohly spolupracovat české společnosti s odbornými znalostmi v oblasti vzdělávacích technologií (EdTech) a platforem adaptivního učení.

V neposlední řadě probíhá projekt implementace umělé inteligence do analýzy lékařských snímků: Estonské nemocnice zkoumají využití umělé inteligence pro analýzu lékařských snímků, jako jsou rentgenové snímky a magnetická rezonance. České společnosti s odbornými znalostmi v oblasti analýzy lékařských snímků a zdravotnických řešení využívajících umělou inteligenci by mohly na tomto projektu spolupracovat.

Kromě výše uvedených oblastí existuje mnoho dalších příležitostí pro spolupráci v oblasti IKT, elektroniky a kybernetické bezpečnosti. Mezi tyto oblasti patří například fintech, edtech, smart cities a Internet of Things (IoT). Příkladem může být plán na vytvoření národního sandboxového prostředí pro fintech startupy. Estonsko vytváří regulační sandboxové prostředí, které umožní Fintech startupům testovat a zdokonalovat jejich inovativní řešení v kontrolovaném prostředí.

Další relevantní projekty:

• Estonsko chce vyvinout národní platformu pro telezdravotnictví, která by usnadnila konzultace zdravotní péče na dálku. Partnerem tohoto projektu by mohly být české společnosti se zkušenostmi s budováním bezpečných IT platforem pro zdravotní péči a telemedicínských řešení.

Estonsko má zájem o vytvoření národní platformy pro monitorování životního prostředí, která by shromažďovala údaje o kvalitě ovzduší, vody a dalších environmentálních faktorech. Na tomto projektu by mohly spolupracovat české společnosti s odbornými znalostmi v oblasti environmentálních senzorů, technologií internetu věcí (IoT) a nástrojů pro vizualizaci dat.

Estonský chemický průmysl je malý, ale se silnou exportní orientací: asi 85 % veškeré produkce jde na export. V Estonsku působí cca 119 společností chemického průmyslu. Objemy exportu chemického průmyslu od začátku války na Ukrajině padají (v lednu 2023 dosáhl meziroční pokles 31 %), průmyslové podniky proto musejí agresivněji inovovat a modernizovat. Hlavním příkladem je výroba elektřiny z ropných břidlic, která nyní prochází pozoruhodnou transformací směrem k udržitelnější a oběhové budoucnosti.

Hlavním tématem se v odvětví zpracování ropné břidlice stávají zelená tranzice a cirkulární ekonomika. Státní energetická firma Eesti Energia si stanovila ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2040 uhlíkově neutrálního chemického průmyslu založeného na oběhových principech. Firma plánuje významné investice do nových technologií a procesů, zejména:

• Postupně ukončit spalování ropné břidlice za účelem výroby elektřiny a naopak posílit její využití v chemickém průmyslu. Tento posun otevírá prostor pro zkoumání využití ropných břidlic jako suroviny pro chemickou výrobu, což může vést k vytvoření nových hodnotových toků a snížení závislosti na fosilních palivech. První projekty se zaměřují na výrobu recyklovatelných plastů zejména pro automobilový průmysl, dále na výroby solventní nafty (NAAPTHA, používá se jako rozpouštědlo a ředidlo pro nátěrové hmoty i pro jiné účely).
• V rámci chemických a elektrárenských zařízení vybudovat systémy na zachycování CO₂, který může být ukládán do země, případně také využíván v chemickém průmyslu, např. k výrobě metanu (ten pak může být využit na výrobu plynné směsi pro pohon zaoceánských lodí a trajektů).
• Firma chce dále zahájit zpracování již vytěžené hlušiny (jednotlivé doly jsou lemovány až 70m vysokými kopci tohoto materiálu o objemu miliard tun). Tento materiál disponuje nevyužitými zásobami prvků vzácných zemin (REE), které jsou klíčové pro různé aplikace v oblasti špičkových technologií. Zpracování těchto prvků REE vytváří příležitosti pro chemický průmysl, Z vytěžené hlušiny lze vyrábět písečné směsi vhodné ke stavbě silnic a další dopravní infrastruktury.

Estonsko se chce stát významným výrobcem a vývozcem zeleného vodíku, vyráběného s využitím obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná a solární energie. Tento zelený vodík má obrovský potenciál pro různá průmyslová odvětví. Estonská vláda aktivně zkoumá způsoby, jak zelený vodík začlenit do chemického průmyslu, čímž by mohl nahradit fosilní paliva ve výrobních procesech a výrazně snížit uhlíkovou stopu tohoto odvětví. Ministerstvo životního prostředí Estonska v únoru 2023 zveřejnilo svou vodíkovou strategii do roku 2050. Ta nabídne mimo jiné příležitosti pro české firmy, největší potenciál má v estonském prostředí vodík využívaný v oblasti dopravy a průmyslu. Plán reaguje na Evropskou strategii pro vodík, která předpokládá, že do roku 2050 bude vodík tvořit 13-14 % celkového energetického portfolia Unie.

Vodíková strategie může do roku 2050 vytvořit v Estonsku až 42 tisíc pracovních míst, zahrnuje celkové investice ve výši 44 milionů EUR a slibuje si ušetření 2,2-4,5 milionů tun CO2. Využití potenciálu vodíku je ale  možné, jen pokud bude k dispozici dostatečný přebytek velmi levné obnovitelné energie. Jinými slovy vytvoření vodíkové ekonomiky je závislé na úspěšném zvládnutí zelené tranzice (o plánech Estonska na skokové zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů viz kapitola o energetice). Na výsluní by se mohla dostat technologie power-to-gas, ať už ve formě výroby metanu nebo vodíku z přebytečné elektřiny, zajímavý může být do budoucna také zelený metanol. Česká republika a české firmy již první zkušenosti s výrobou, skladováním a využitím vodíku  mají, mohou se tedy stát cennými partnery v estonských projektech.

Fond EU pro spravedlivou transformaci (JTF) vyčlenil 340 miliony EUR pro severovýchodní region Ida-Viru, srdce estonského energetického sektoru založeného na spalování ropných břidlic, které musí být do roku 2030 ukončeno. Nabídkou až desetimilionových grantů Estonsko do regionu láká zahraniční investory a podnikatele schopné vytvořit pracovní místa a přispět k diverzifikaci místní ekonomiky. Jedním z hlavních projektů bude výstavba plně robotické filtrační továrny na čištění vody za 200 milionů eur ve městě Narva, která má být dokončena do roku 2025. Vzniknout má také továrna na zpracování odpadů z plastů a použitých pneumatik.

Výroba hnojiv je významným pododvětvím estonského chemického průmyslu. Místní výrobci provádí rozsáhlý modernizační projekt zaměřený na zvýšení efektivity výroby a snížení dopadu na životní prostředí. To představuje příležitost pro české firmy, aby pro tento projekt poskytly moderní zařízení a technologie. Jedním z hlavních modernizačních projektů společnosti je přestavba závodu na výrobu dusičnanu amonného ve městě Kunda v severním Estonsku. Továrna zavádí nový proces nazvaný radiální tok, který má zlepšit kvalitu vyráběného dusičnanu amonného a zároveň snížit spotřebu energie a produkci odpadu.

Za zmínku stojí také výstavba nového závodu firmy Fibenol na výrobu ligninu v Estonsku. Lignin, přírodní polymer obsažený ve dřevě, má obrovský potenciál jako udržitelná surovina pro výrobu chemikálií na biologické bázi. České společnosti s odbornými znalostmi v oblasti biorafinačních technologií mohou v tomto rozvíjejícím se oboru najít příležitosti ke spolupráci s estonskými partnery.

Dalšími estonskými vývozními artikly v oblasti chemie jsou fenoly, kyselina benzoová, benzoát sodný a změkčovadla. V regionu se dále nacházejí výrobci produktů stavební chemie (plniva spár, tmelů a stavebních lepidel). Estonsko je třetím největším světovým výrobcem jednosložkových polyuretanových pěn.

Estonský chemický průmysl prochází metamorfózou a upřednostňuje udržitelnost a cirkulární charakter. Využitím svých odborných znalostí v oblasti zelených technologií a inovativních procesů se české společnosti (zejména ty s odbornými znalostmi v oblasti zeleného vodíku, řešení pro oběhové hospodářství, zachycování a využívání CO2 a technologií biorafinace) mohou stát klíčovými partnery v této transformaci.

Estonský plán obranných zakázek pečlivě rozděluje zvýšené finanční prostředky na konkrétní oblasti modernizace s cílem odstranit kritické nedostatky ve schopnostech ozbrojených sil:

• Systémy protivzdušné obrany: Protivzdušná obrana je pro Estonsko nejvyšší prioritou, zejména s ohledem na vyvíjející se hrozby ve vzdušné válce. Plán upřednostňuje pořízení systémů protivzdušné obrany krátkého i středního dosahu, které vytvoří vrstvený štít chránící estonský vzdušný prostor. Upřednostnění systémů protivzdušné obrany otevírá dveře českým výrobcům radarů, raketových systémů a integrovaných řešení protivzdušné obrany.
• Mechanizovaná pěchota: Estonsko usiluje o přeměnu své pěchoty z převážně lehkých sil na silnější mechanizované jednotky. Ústředním bodem tohoto úsilí je pořízení obrněných transportérů 6×6, které estonským jednotkám poskytnou lepší mobilitu a ochranu na bojišti.
• Obrana pobřeží: Estonsko si je vědomo strategického významu svého pobřeží, a proto plánuje rozsáhlé investice do projektů obrany pobřeží. To zahrnuje posílení námořních schopností a zvýšení schopnosti odrazovat a reagovat na potenciální námořní hrozby.
• Posílení Kaitseliit: Estonská dobrovolnická obranná liga Kaitseliit je důležitou součástí národní obranné strategie. Cílem plánu je rozšířit Kaitseliit na 20 000 členů a poskytnout jim v letech 2023-2026 rozsáhlý výcvik, vybavení, munici a modernizaci infrastruktury.
• Logistika a doprava: Modernizace vojenských základen, výstavba nových muničních skladů a modernizace letecké základny Ämari – to vše jsou klíčové projekty v rámci plánu, které zajistí, že estonská armáda bude mít k dispozici infrastrukturu nezbytnou pro podporu svých operací. Vláda dále vyčlenila prostředky na pořízení značného počtu nákladních automobilů a plánuje věnovat velkou část obranného rozpočtu na nákup munice pro různé zbraňové systémy, aby zajistilo, že jeho síly budou dobře vybaveny pro případný konflikt.
• Informační systémy a kyberbezpečnost: Investice ve výši 278 milionů EUR během čtyř let do shromažďování zpravodajských informací a kapacit včasného varování umožní Estonsku lépe předvídat potenciální hrozby a reagovat na ně.

Národní plán dále počítá s investicemi do komunikačních zařízení, kybernetické obrany, systémů autonomního řízení a bezpilotních systémů.  Estonská armáda v současné chvíli připravuje novou koncepci zapojení bezpilotních prostředků do svých jednotek a jejich integraci do stávajících systémů C4ISR (velení, řízení, komunikace, počítače, zpravodajství, sledování a průzkum), aby se zlepšilo povědomí armády o situaci na bojišti a schopnosti rychlého rozhodování. Země má zájem pořídit několik typů UAV: Mikrodrony, které mohou být využity ve velkém množství k překonání obrany nepřítele (taktika rojení), středně velké drony ať už s pevnými křídly či rotorové pro průzkumné a sledovací mise a také UAV pro identifikaci cílů a navádění dělostřelecké palby.

Společně s Lotyšskem a Litvou pak Estonsko plánuje výstavbu Baltic Defence Line. Linie se bude skládat z řady opěrných bodů, včetně bunkrů (cca 600) a různých protipohybových opatření a také skladovacích prostor pro uložení dalšího protipohybového vybavení. Zahájení výstavby je plánováno na rok 2025. Za plánování jsou zodpovědné estonské obranné síly EDF, od nichž pochází hlavní vstupní informace týkající se umístění jednotlivých bunkrů. Státní Centrum pro obranné investice (RKIK) pak bude zodpovědné za proces projektování a zadávání veřejných zakázek.

V neposlední řadě chce Estonsko nastartovat vlastní obranný průmysl. Země se chystá zřídit rozsáhlý průmyslový komplex zaměřený na produkci munice malého, středního a velkého kalibru. Projekt má za cíl nejen doplnit estonské vojenské zásoby a řešit budoucí potřeby země, ale také podpořit zahraniční prodej zbraní spojeneckým zemím. Vláda má zájem zavést v Estonsku výrobu munice různé ráže, nechce ale jít cestou státní společnosti, naopak plánuje být provozovatelem průmyslové zóny, ve které by munici vyráběly soukromé firmy. Paralelně k projektu Národního obranného parku zvažuje svůj vstup do obranného segmentu několik estonských investorů, kteří plánují vybudování např. linky na výrobu nábojnic pro střely ráže 155mm. Cílem je vybudovat závod, který ročně vyprodukuje až sto padesát tisíc nábojnic, které následně prodá estonským a spojeneckým výrobcům ostré munice. Do budoucna by průmyslový areál mohl být rozšířen také o závody vyrábějící plastické trhaviny, např. RDX. Existuje celá řada výrobních postupů pro syntézu hexogenu, z nichž patrně nejpoužívanější je nitrolýza urotropinu bezvodou kyselinou dusičnou. Významné poptávky mohou proto očekávat také chemické závody vyrábějící potřebné chemikálie a kyseliny.

Vláda také rozhodla o zřízení státního fondu v hodnotě 50 milionů EUR, který bude moci provádět přímé kapitálové investice do společností vyvíjejících obranné technologie.

Významné estonské investice do modernizace obrany představují pro české firmy bohaté příležitosti v širokém spektru obranného sektoru. Aby však české společnosti mohly tyto příležitosti plně využít, musí jít nad rámec pouhého nabízení svých výrobků a služeb. Klíčové je budování pevných vztahů s estonskými protějšky prostřednictvím průmyslových akcí, obchodních misí a aktivní spolupráce s příslušnými agenturami, jako je Estonské centrum pro obranné investice (ECDI).

Finanční prostředky na mezinárodní projekty v oblasti výzkumu v zemi poskytuje  Estonská rada pro výzkum (ETAG) a Inovační fond Enterprise Estonia. Aktivní účast v programu Horizon Europe usnadňuje společné financování výzkumu a inovací s českými partnery.

Nejvýznamnějšími univerzitami v zemi jsou Univerzita v Tartu, Tallinnská univerzita a Tallinnská technologická univerzita (TalTec). 

V zemi dále působí kompetenční centra poskytující infrastrukturu pro provádění aplikovaného výzkumu a vývoje: STACC se zaměřuje na analýzu velkých objemů dat a bezpečnost softwaru; ELIKO vyvíjí algoritmy a komunikační modely pro internet věcí; IMECC se specializuje na technologie materiálů, umělou inteligenci a chytré továrny; EII implementuje projekty v oblasti mechatroniky a vestavěného softwaru.

Estonsko je aktivním členem mezinárodních výzkumných organizací. Jako člen Evropské unie se Estonsko účastní různých výzkumných iniciativ financovaných EU včetně programu Horizont 2020. Estonsko je také členem UNESCO a přidruženým členem Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) a členem Evropské kosmické agentury (ESA), což poskytuje možnosti účastnit se projektů v oblasti částicové fyziky a kosmického výzkumu. Estonsko je také členem Seversko-baltské osmičky (NB8) a Baltské vědecké sítě. 

Hlavní oblasti potenciální spolupráce:

• Informační a komunikační technologie (ICT): Světový lídr v oblasti e-governmentu, kybernetické bezpečnosti a digitálních řešení. Pět akcelerátorů podporovaných globálními firmami včetně společnosti Telia poskytuje validaci, mentoring, rizikový kapitál a přístup na trh pro odvětví včetně internetu věcí, mechatroniky a CleanTech.
• Medicína: Zaměření výzkumu na personalizovanou medicínu, objevování léčiv a biotechnologie. Příležitosti pro společný výzkum v oblasti digitalizace bioprůmyslu a vývoje řešení personalizované medicíny.
• Nové technologie: V čele výzkumu a vývoje umělé inteligence, analýzy velkých dat a 3D tisku. Spolupráce může vést k pokroku v personalizované medicíně, inteligentních městech a průmyslové automatizaci.

Největší výzkumný grant v historii Estonska byl udělen Univerzitě v Tartu na rozvoj digitalizace bioprůmyslu a vytvoření služeb personalizované medicíny. Evropská komise a estonská vláda poskytly po 30 milionech EUR na rozvoj dvou nových špičkových mezinárodních center excelence. Tyto multidisciplinární projekty představují zajímavou příležitost i pro české univerzity, výzkumná centra či zdravotnické a ICT startupy.

Estonsko dále v roce 2024 plánuje zřízení Centra excelence pro farmaceutickou vědu a technologii. Cílem je zvýšit investice do vývoje léčiv a podpořit inovace v tomto odvětví. Středisko bude financováno estonskou vládou a průmyslovými partnery, přičemž celkový rozpočet na příštích pět let činí 40 milionů EUR. Významné příležitosti zde najdou české firmy v oblasti farmaceutického výzkumu a vývoje a bioprocesingu.

Závěrem lze uvést několik příkladů úspěšné spolupráce v oblasti VVI mezi estonskými a českými partnery: 

• Vědci z Centra digitální forenzní a kybernetické bezpečnosti TalTech a ČVUT v Praze spolupracovali na projektech z oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně vývoje nových metod pro odhalování kybernetických hrozeb.
• Vědci z Univerzity v Tartu a Akademie věd ČR spolupracovali na společném výzkumném projektu týkajícím se materiálové vědy, včetně vývoje nových materiálů s pokročilými vlastnostmi.
• Estonsko a Česká republika spolupracují na několika výzkumných iniciativách financovaných EU, včetně programu Horizont 2020. Například výzkumní pracovníci z ČVUT v Praze a Technické univerzity v Tallinnu spolupracovali na projektu Horizon 2020 zaměřeném na vývoj nových materiálů pro skladování energie.