Sankce spojené s porušením zákonné povinnosti
V neposlední řadě doznal zákon o evidenci skutečných majitelů kýžených změn, co se týče přestupků a sankcí ukládaných za jejich spáchání. Zákon nově definuje přestupky, jakými jsou:
V neposlední řadě doznal evidenční zákon kýžených změn, co se týče přestupků a sankcí ukládaných za jejich spáchání. Zákon nově definuje přestupky, jakými jsou:
- nezajištění zápisu skutečného majitele do evidence a to ani v přiměřené lhůtě stanovené soudem; nebo
- nezajištění zápisu nových údajů ani do 15 dnů od právní moci rozhodnutí soudu o nesrovnalosti o zápisu, vymazal-li soud nesprávné údaje bez náhrady; a nebo i
- neposkytnutí potřebné součinnosti evidující osobě, pokud toto porušení povinnosti potvrdil soud, přičemž tento přestupek může spáchat skutečný majitel a osoba, jejímž prostřednictvím je právnická osoba nebo právní uspořádání vlastněno nebo kontrolováno.
Od účinnosti zákona v souvislosti s evidencí rozlišujeme dvojí charakter sankcí. V prvé řadě lze evidující osobě, skutečnému majiteli či osobě, jejímž prostřednictvím je právnická osoba nebo právní uspořádání vlastněno nebo kontrolováno za přestupek uložit pokutu a to až do výše 500 000 Kč. V rovině soukromoprávní zákon zakotvil pro korporátní entity sankce mnohdy citelnější.
Tyto sankce spočívají ve znemožnění výkonu hlasovacích práv skutečným majitelem nezapsaným v evidenci při rozhodování nejvyššího orgánu obchodní korporace, jakož i znemožnění výplaty podílu na zisku tomuto skutečnému majiteli, právnické osobě či právnímu uspořádání, jejichž skutečným majitelem je. Posledně zmíněnou sankci lze uložit také obchodní korporaci, která nemá v evidenci zapsaného žádného skutečného majitele. Pokud by i přes pozastavení tohoto práva byl podíl na zisku vyplacen, dochází na straně skutečného majitele k bezdůvodnému obohacení a tedy k porušení péče řádného hospodáře.
Negativní důsledky absence zápisu do Evidence mohou pro povinný subjekt nastat v kontextu obchodního kontaktu s povinnými osobami, zejména pak se zadavateli veřejných zakázek. Zde, v návaznosti na zákonnou povinnost zadavatele dle zákona o zadávání veřejných zakázek ověřovat dodavatele v Evidenci, se jedná konkrétně o sankci vyloučení ze zadávacího řízení.
V souvislosti s povinnými osobami dle AML zákona pak při absenci zápisu nebo rozporu skutečných a zapsaných údajů lze očekávat zdržení při vyřizování různých žádostí, případně odmítnutí poskytnutí nějaké služby, vypovězení uzavřeného smluvního vztahu či možnost nahlášení povinného subjektu příslušnému orgánu (např. Finančnímu analytickému úřadu).
Rizikem se v neposlední řadě jeví i skutečnost, že evidující osoba nepostupovala s péčí řádného hospodáře, jak již bylo zmíněno výše v textu.
Závěr
Aktuální právní úprava evidence skutečných majitelů napravuje některé nedostatky předchozí právní úpravy a správně tak např. doplňuje a upravuje definici skutečného majitele.
Další z dřívějších nedostatků, které nový zákon napravil, je přesné vymezení subjektů, u nichž platí, že skutečného majitele nemají. Jsou mezi nimi např. územní samosprávné celky, státní příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce státní podniky a další veřejně prospěšné právnické osoby.
Po novelizaci ZESM platí, že právnické osoby, které dle původní úpravy nemusely evidovat skutečného majitele, mají nově povinnost zajistit zápis skutečného majitele do šesti měsíců ode dne účinnosti novely ZESM, tj. do 1. 4. 2023. Přestože by u většiny takových právnických dopis mělo dojít k automatickému průpisu, doporučujeme si tuto skutečnost v evidenci prověřit a případně zápis uvést do souladu.
Lhůta pro uvedení skutečností zapsaných v evidenci skutečných majitelů do 1. 4. 2023 platí i pro právnické osoby, které měly skutečného majitele evidovaného v souladu s původním zněním zákona o skutečných majitelích, a u kterých je případně třeba údaje aktualizovat v souladu s novým zněním zákona.
Námětem pro případnou novelizaci je možnost sloučení návrhů (např. na jednotném formuláři) na zápis povinného subjektu do veřejného rejstříku spolu s návrhem na zápis skutečného majitele do evidence. Snahu o naplnění této koncepce lze již spatřovat, byť v opačném sledu, v rámci automatického průpisu, který by měl být po novele ZESM prováděn u širšího okruhu subjektů.
Konečně neoddiskutovatelným posunem vpřed je přistoupení k sankcím a jejich vymahatelnosti již na základě zákona o skutečných majitelích. Z tohoto důvodu důrazně doporučujeme učinit zápis do evidence skutečných majitelů či uvést údaje do souladu se skutečným stavem bez zbytečného odkladu, abyste tak předešli potenciálním nepříjemnostem.
Dříve vytyčené unijní cíle byly zákonem o skutečných majitelích a jeho novelou v zásadě naplněny. Otázkou zůstává, zda zřízení dalšího rejstříku představuje skutečný přínos a snížení administrativní zátěže tak, jak bylo zamýšleno.
Ačkoli by se mohlo zdát, že otázky spojené s vlastnickou strukturou a problematikou skutečných majitelů byly s účinností evidenčního zákona vyprázdněny, stále existuje prostor pro zlepšení. Je tedy možné, že daná právní problematika bude na unijní úrovni nadále precizována a relativně nový vnitrostátní právní předpis, který již byl novelizován, včetně jím zavedených procedur dozná v blízké budoucnosti dalších změn.