Filipíny

Přesný seznam vybavení, které má být pořízeno v rámci Re-Horizon 3 je pořád předmětem jednání a podléhá klasifikovanému režimu. Dle veřejně dostupných informací by se však Re-Horizon 3 měl zaměřit zejména na modernizaci a navýšení kapacit vzdušných sil. V plánu je pořízení víceúčelových bojových proudových letadel, letadel pro přepravu personálu i nákladu, útočných i nákladních vrtulníků, a také dronů. Vzdušné síly budou také poptávat letecké simulátory, radarové systémy, hangáry a související vybavení.

Významná část rozpočtu je vyhrazena i pro akvizice námořnictva, které by mělo   získat nové fregaty, lodě pro námořní přepravu a obojživelné operace, aby se zvýšila obranyschopnost země v Západofilipínském/Jihočínském moři. Národní vláda také přidělila finanční prostředky na pořízení víceúčelových a hlídkovacích letadel. Prioritizován je i projekt na pořízení prvních ponorek a vybudování související provozní infrastruktury.

Pro pozemní síly je v plánu pořízení transportérů, nákladních vozů na přepravu vody a paliva, pistolí a odstřelovacích pušek s dlouhým dosahem. V plánu je rovněž i pořízení velkého počtu prostředků osobní balistické ochrany (zejména přileb). Již delší dobu je připravován projekt akvizice lehkých taktických vozidel, nicméně původně ohlášená technická specifikace se změnila, respektive její nové parametry nebyly dosud oznámené.

Ministerstvo obrany rovněž plánuje investice do vybudování vojenských základen. Námořní pěchota by měla získat nové národní ústředí v provincii Bataan za téměř 3 mld. Kč. Rovněž i 33 hektarový areál sídla vzdušných sil ve Fort Bonifacio by se měl dočkat modernizace.  Na modernizaci dalších 21 vojenských objektů by mělo být vyčleněno víc než 600 mil. Kč.

Rozvoj letecké dopravy je součástí filipínského modernizačního plánu „Build, Better, More“. Největší projekt představuje výstavba nového mezinárodního letiště v Bulacanu pro metropolitní oblast Manily, který formou PPP realizuje filipínský konglomerát San Miguel Corporation. Projekt s rozpočtem zhruba 300 mld. Kč má za cíl odlehčit dosavadní hlavní mezinárodní letiště Ninoy Aquino International Airport vybudováním nového letiště zhruba 35 kilometrů severně on Manily s roční kapacitou až 100 mil. cestujících. Projekt zahrnuje výstavbu budov terminálu, čtyř ranvejí, silnic a související infrastruktury. Aktuálně probíhají výkopové a přípravné zemní práce, přičemž výstavba letiště by měla být zahájena v roce 2025. San Miguel Corporation je zodpovědná za financování, projektování, stavbu, dodávky, provoz a údržbu letiště v rámci koncese na 50 let.

Společnost San Miguel Corporation rovněž získala PPP kontrakt na modernizaci a provoz stávajícího manilského letiště. V rámci koncese se společnost zavázala investovat 1,2 mld. Kč do zlepšení provozu letiště a zvýšení jeho kapacity tak, aby zvládlo odbavit až 60 milionů cestujících ročně.

Vládní socioekonomický plánovací úřad (NEDA) schválil dalších sedm projektů modernizace letišť formou PPP. Mezi nejvýznamnější patří rozšíření kapacit letiště Iloilo za 305 mil. Kč nebo pořízení meteorologických a komunikačních systémů pro letiště Bicel za více než 250 mil. Kč. NEDA odsouhlasil taky PPP projekty modernizace letiště Davao, San Vicente, Bacolod-Silay, Tacloban a Laoag.

Aviation Infrastructure Program ministerstva dopravy má plánovaný rozpočet až 64 mld. Kč, v rámci kterého vyhlašuje veřejné tendry  pro dodávky různého zařízení či služeb v rámci modernizace a údržby letišť napříč zemí.

Filipínská vláda vybízí zahraniční investory k investicím na místním leteckém trhu s cílem, aby se Filipíny staly centrem letecké výroby a údržby v Asii a Tichomoří. Od roku 2017 vláda míří na dodavatele leteckých dílů s certifikací AS9100, aby zakládaly výrobní kapacity v zemi. Cílem filipínské vlády je posílit schopnosti země ve výrobě leteckých dílů i v oblasti údržby, generálních oprav a revizí (MRO). Filipíny v roce 2022 taky rozvolnily přísná pravidla pro zahraniční investice a nyní umožňují až 100 % podíl zahraničního kapitálu v oblasti civilního letectví. 

Ministerstvo zemědělství má pro rok 2024 schválený rozpočet ve výši 80 mld. Kč, z něhož značná část je alokována na implementaci různých programů ke zlepšení místního zemědělského sektoru. Jednou z priorit ministerstva zůstává obstarat zemědělské stroje, vybavení a podpůrné služby pro místní farmáře. Mezi tyto stroje a zařízení patří tažná vozidla, kombajny, ruční traktory, traktory s pohonem všech kol a solární systémy hnojení, které jsou důležité pro pěstitele rýže a dalších plodin v centrálním Luzonu a dalších regionech jako například Western Visayas, Cagayan Valley nebo Ilocos. Přidružené agentury a regionální kanceláře ministerstev také obstarávají stroje a zařízení pro chov hospodářských zvířat a výrobu produktů ekologického zemědělství.

Kromě mechanizace ministerstvo investuje do výstavby skladovacích zařízení a zemědělské infrastruktury pro usnadnění cesty produktů z farem ke spotřebitelům. Příkladem je výstavba agroprůmyslových obchodních koridorů (ABC), které budou kombinovat technologický park, akvakulturní park, skladovací zařízení a další. Kromě toho mohou tyto ABC pomoci propojit výrobce se spotřebiteli, protože se plánuje v rámci nich vybudovat i obchodní/tržní komplexy. Výstavba ABC v provincii Pampanga již probíhá a další ABC by se měly vybudovat ve 12 ekonomických zónách po celé zemi.

I přes sliby vlády o dosažení zemědělské soběstačnosti země stále dováží mnoho produktů ze zahraničí. V roce 2023 země dovezla zemědělské produkty v hodnotě vyšší než 420 mld. Kč. Mezi nejvíce dovážené položky patřily obiloviny a obilné přípravky, maso, živá zvířata, mléčné výrobky a kukuřice. K této praxi přispívá mnoho důvodů, jako jsou například omezené možnosti zemědělských sektorů, propuknutí zvířecích onemocnění či škody způsobené přírodními katastrofami.

S cílem zajistit potravinovou bezpečnost země se vláda rozhodla mírně snižovat dovozní bariéry tarifního i netarifního charakteru. Změna v přístupu představuje i příležitost pro české výrobce hovězího a vepřového masa, kteří úspěšně po několika letech čekání získali potřebnou certifikaci.  

Filipíny v loňském roce stále dovážely většinu mléčných výrobků, aby uspokojily rostoucí místní poptávku. V minulých letech bylo hlavním dováženým výrobkem v mlékárenském sektoru sušené odstředěné mléko, následované tekutým mlékem, sušenou syrovátkou, podmáslím nebo sušeným podmáslím. Nedostatečnou produkci mléka má pomoci odstranit vládní program Herd Build-Up, který se snaží podpořit růst stád dovozem dojnic a plemenného materiálu, zaváděním šlechtitelských programů a zvýšenou starostlivostí o zvířata.

Ministerstvo energetiky usiluje o dosažení úplné elektrifikace zbývajících 2,5 milionů neobsluhovaných a nedostatečně obsluhovaných domácností na Filipínách. Vládní Plán úplné elektrifikace počítá s dosažením cíle 100% dostupnosti elektřiny do konce roku 2028. Dosažení cíle by mělo v průběhu pěti let vyjít na více než 28 mld. Kč, ale pro letošní rok byl na elektrifikaci přidělen rozpočet jenom ve výši 0,65 mld. Kč. Implementace programu přináší příležitosti zahrnující výstavbu dálkových rozvodů, elektroinstalace v domácnostech či solární elektrifikaci škol a vládních budov ve venkovských oblastech.

Filipínská vláda si klade za cíl zvýšit objem elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na 15,304 GW do roku 2030 v rámci národního programu obnovitelné energie. V souladu s tím ministerstvo zveřejnilo Philippine Renewable Energy Atlas, který obsahuje potenciální lokality pro využití obnovitelných zdrojů zahrnujících biomasu, větrnou, solární, geotermální a vodní energii. Filipínská vláda spojila své síly se Světovou bankou a zkoumá i možnosti využití potenciálu 170 GW větrné energie na moři (offshore větrné elektrárny).

Na poli obnovitelné energie jsou aktivní i soukromé subjekty, které nabízejí účast na projektech výstavby vodních, větrných i geotermálních elektráren formou výměny aktiv za akcie. V souladu s novými pravidly pro zahraniční investice Filipíny od roku 2022 umožňují až 100 % podíl zahraničního kapitálu v OZE.

Ani tradiční zdroje energie nejsou zcela opomíjeny, sedimentární pánve v Agusanu, Cotabatu a Suluském moři mají několik nevyužitých nalezišť zemního plynu, které čekají na prozkoumání. Ministerstvo energetiky plánuje v příštích dvaceti letech investovat více než 200 mld. Kč do vytěžení až 4,0 bil. kubických stop plynu. Připravuje se také terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v jižní části Luzonu, který usnadní dovoz a opětovné zplyňování LNG.

Philippine Conventional Energy Contracting Program (PCECP) chce přilákat investory k prozkoumání a rozvoji těžby uhlí, ropy a zemního plynu. Investoři se mohou přihlásit prostřednictvím otevřeného výběrového řízení na získání koncese pro určité oblasti. V současné době má ministerstvo v rámci PCECP vytipováno 14 oblastí pro možný průzkum a těžbu ropy.

Budování MRF k posílení místního systému nakládání s pevným odpadem a řešení krize v oblasti odpadu v zemi patří mezi priority Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů (DENR). Odpovědnost za správu MRF, konkrétně třídění, segregaci, kompostování a recyklaci pevných odpadů, náleží barangayům. Vzhledem k jejich vysokému počtu potřebují Filipíny pro realizaci tohoto plánu získat četná zařízení, jako jsou pyrolýzní stroje a podobně.

Využitím odpadu pro výrobu energie (WTE) se zabývají PPP projekty ve městech Dagupan (s rozpočtem 213 mil. Kč) a Puerto Princesa (v hodnotě až 800 mil. Kč). Mezi další subjekty, které mají zájem o rozvoj svých WTE zařízení, patří provinční vlády Zamboanga, Sibugay a městská vláda Cebu. S ohledem na ne zcela jasné podmínky provozu WTE zařízení (respektive obecný zákaz spalování odpadu), projednává filipínský senát návrh zákona, který má detailně upravit podmínky WTE zařízení.

Nakládání s vodními zdroji patří mezi priority filipínské vlády a prezident proto navrhl i vznik nového ministerstva pro vodní zdroje, které bude odpovědné za implementaci národního vodohospodářského plánu (IWMP). IWMP zahrnuje problematiku odpadních vod, pitné vody, zavlažovacích i protipovodňových systémů. Vlajkovým PPP projektem vodního hospodářství má být Manila Waterfront City Development za 13 mld. Kč. Vícero lokálních subjektů rozvíjí projekty nakládání s odpadními vodami v rámci projektů PPP. Patří mezi ně výstavba kanalizací, čističek odpadních vod nebo jiných sanitačních zařízení na ostrově Palawan a ve městech San Pablo, Bislig, Ormoc a Tugegarao.

Aby se předešlo nepříznivým účinkům tajfunů, podporuje DENR také vodohospodářské projekty v oblastech ohrožených záplavami a povodněmi. Zaměřují se na drenážní práce, posílení průtoků řek, výstavbu regulačních hrází, stabilizaci břehů a svahů proti sesuvy půdy a podobně.

V souvislosti s přehodnocením filipínské pozice k jaderné energetice se čeští výzkumníci a odborníci mohou podílet na přípravě místního regulatorního rámce, sdílení know-how z provozu a jaderné bezpečnosti, či vědecká a výzkumná spolupráce v oblasti jaderných technologií a jejich použití v energetice a medicíně, o které má zájem University of the Philippines Diliman.

Perspektivně se jeví i spolupráce v oblasti výzkumu vesmíru a vesmírných technologií. Filipínské výzkumné instituce v této oblasti spolupracují zejména s partnery z Japonska a USA, ale otevřené jsou i spolupráci se státy EU. Svědčí o tom i účast Filipínské vesmírné agentury na Copernicus Capacity Support Action Programme for the Philippines (CopPhil), který i díky financování z EU bude mít rozpočet 235 mil. Kč.

Tato nová iniciativa, první program EU pro vesmírnou spolupráci v regionu, pomůže filipínským orgánům vyvinout vnitrostátní systémy, které budou využívat údaje z družic EU pro zmírňování katastrof, přizpůsobení se změně klimatu a strategie pro zajišťování potravin.

Na Filipínách již satelitní snímky programu Copernicus slouží úřadům pro monitorování situace v odlehlých komunitách v důsledku tajfunů, nebo nehod, jako jsou úniky ropy, a pomáhají s připraveností na katastrofy. České výzkumné instituce se do spolupráce mohou zapojit nejen v rámci platformy Copernicus, ale i na bilaterální úrovni, protože na využití satelitních technologií mají zájem i další filipínské univerzity a instituce.

České zemědělské univerzity a výzkumná pracoviště mohou navázat na již existující spolupráci a rozšířit ji i do dalších oblastí. Na filipínské straně je zájem zejména o precizní zemědělství a digitalizaci, výzkum endemických rostlin a jeho aplikace pro farmaceutický průmysl, lesnictví a problematiku deforestace, tropické zemědělství ale i vodní hospodářství.