English version
Strukturální fondy Evropské unie
Legislativní proces vymezující nástroje politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti (HSUS) a způsob její implementace na úrovni členských států začíná návrhem Evropské komise – nová právní norma Evropské unie bez tohoto návrhu vlastně ani nemůže vzniknout. Návrhy nařízení k politice soudržnosti se poté projednávají v Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu. Vymezení jednotlivých fondů i jejich určení a následné využívání v praxi je dáno finálně jednak zejména rozhodnutími, nařízeními a usneseními Rady, jednak rozhodnutími, usneseními a sděleními Komise. Tento legislativní rámec je v průběhu dosavadního vývoje politiky HSUS dle potřeby stále postupně upravován a inovován. Některé z níže uváděných základních charakteristik jednotlivých fondů byly tedy v tu kterou dobu více či naopak méně akcentovány a mezi jednotlivými programovými obdobími průběžně docházelo k menším či větším modifikacím a zpřesňování určení konkrétních fondů. Níže je uvedena základní charakteristika současného stavu v programovém období 2007–2013, částečně také s některými odkazy poukazujícími na předcházející historický vývoj, resp. na stav v předchozích programových obdobích.
Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund – ERDF)
Byl založen v roce 1975 a dodnes je objemem finančních prostředků největším fondem. Základním posláním ERDF je pomoc při odstraňování regionálních nerovností a posilování rozvoje a konverze regionů. Finanční pomoc z ERDF je zaměřena hlavně na podporu malých a středních podniků, prosazování produktivních investic k vytvoření nebo zachování pracovních míst, zlepšování infrastruktury (transevropské sítě, regionální infrastruktura) a pokračování místního rozvoje. Hlavním cílem pomoci z ERDF je vytvářet pracovní místa podporou konkurenceschopného a udržitelného rozvoje.
Evropský sociální fond (European Social Fund – ESF)
Byl založen v roce 1960 a je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti EU. Fond podporuje rozvojové projekty v oblastech zaměstnanosti a lidských zdrojů (například rekvalifikace, sociální integrace, vzdělávání apod.). Svých cílů dosahuje mimo jiné posilováním sociálních programů členských států EU, podporou aktivní politiky na trhu práce, podporou projektů napomáhajících rizikovým skupinám obyvatel (mladí nezaměstnaní, zdravotně postižení), podporou rovných příležitostí na trhu práce a podporou zlepšování mobility pracovních sil v rámci EU.
Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund – EAGGF)
Fungoval od roku 1962 a z jeho zdrojů byl do roku 2006 financován rozvoj venkovských oblastí. EAGGF byl rozdělen do dvou sekcí. Orientační sekce podporovala rozvoj venkova a byla využívána politikou HSUS. Záruční sekce působila jako nástroj Společné zemědělské politiky, například v oblastech vývozních kompenzací, stabilizací cen atp.
Finanční nástroj pro podporu rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance – FIFG)
Byl založen v roce 1994 za účelem zajištění financování rozvoje přímořských regionů i rybářského odvětví. Mezi strukturální fondy byl zařazen v roce 2000. Jeho posláním bylo například podporovat změny v rybářském sektoru, modernizaci rybářské flotily, vybavení přístavů či výrobu a obchod s rybími výrobky.
Zatím poslední reformou politiky hospodářské a sociální soudržnosti došlo v roce 2006 k vyřazení posledně jmenovaných dvou fondů, EAGGF a FIFG, ze skupiny strukturálních fondů. Do skupiny strukturálních fondů byl reformou naopak nově začleněn Fond soudržnosti, který pod strukturální fondy v předchozích obdobích nespadal a řídil se tedy i jinými pravidly.
Fond soudržnosti (Cohesion Fund – CF)
Je nazývaný rovněž Kohezní fond a je určen na podporu velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravy. Kromě toho Fond soudržnosti financuje například předběžné studie k projektům vhodným pro financování z jeho zdrojů či propagační a informační kampaně týkající jeho aktivit a implementovaných projektů. Fond založila Maastrichtskásmlouva v roce 1993 a jeho původním smyslem bylo posílit ekonomickou a sociální soudržnost tím, že pomáhal nejméně prosperujícím státům účastnit se hospodářské a měnové unie. Fond je dostupný pro země s hrubým národním produktem (HNP) menším než 90 % průměru Společenství za podmínky, že mají program vedoucí k hospodářskému sbližování při splnění kritérií hospodářské a měnové unie, jak bylo stanoveno ve Smlouvě o ES. Prvotními příjemci prostředků z Kohezního fondu byly po jeho zřízení Španělsko, Portugalsko, Řecko a Irsko – odtud tedy následné společné pojmenování této skupiny států jako „kohezních zemí“.
