Francie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Francouzská republika (francouzsky: République française) je tzv. poloprezidentská republika s výraznější výkonnou rolí hlavy státu (prezidenta), vícestranickým systémem zastupitelské demokracie, dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění a Senát), vládou vedenou premiérem, všeobecným volebním právem od 18 let věku, pětiletým cyklem voleb a třístupňovým územně správním členěním státu na kraje (régions), okresy (départements) a obce (communes).

Výkonná a zákonodárná moc jsou jasně odděleny; podle ústavy je místem výkonné moci Rada ministrů, které předsedá prezident. Předseda vlády je jmenován prezidentem, který musí zvážit, zda vláda může získat potřebnou většinu v parlamentu. Podle ústavy předává premiér svou demisi do rukou prezidenta, ale v praxi jsou premiéři odvoláváni prezidentem. Podobně jsou jmenováni a odvoláváni i ministři, ale na návrh předsedy vlády a nemusí být členy parlamentu.

Emmanuel Macron byl v dubnu 2022 znovu zvolen prezidentem. Politická strana Emmanuela Macrona a její spojenci však ztratili parlamentní většinu ve volbách do parlamentu v červnu 2022. To vedlo ke zpomalení tvorby politiky a přijímání reforem a ke kontroverzním snahám o přijetí zákonů prezidentským dekretem nebo projednávání zákonů nejprve v horní komoře parlamentu (Senátu) před projednáváním v Národním shromáždění.

Na začátku ledna 2024 došlo k obměně francouzské vlády do jejíž čela stanul Gabriel Attal, bývalý ministr školství.

Složení vlády je uváděno na internetových stránkách francouzské vlády v kapitole Composition du Gouvernement.

Mapa globálních oborových příležitostí – Francie (MZV) (78.38 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie (373.06 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Francouzská republika (francouzsky: République française) je tzv. poloprezidentská republika s výraznější výkonnou rolí hlavy státu (prezidenta), vícestranickým systémem zastupitelské demokracie, dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění a Senát), vládou vedenou premiérem, všeobecným volebním právem od 18 let věku, pětiletým cyklem voleb a třístupňovým územně správním členěním státu na kraje (régions), okresy (départements) a obce (communes).

Výkonná a zákonodárná moc jsou jasně odděleny; podle ústavy je místem výkonné moci Rada ministrů, které předsedá prezident. Předseda vlády je jmenován prezidentem, který musí zvážit, zda vláda může získat potřebnou většinu v parlamentu. Podle ústavy předává premiér svou demisi do rukou prezidenta, ale v praxi jsou premiéři odvoláváni prezidentem. Podobně jsou jmenováni a odvoláváni i ministři, ale na návrh předsedy vlády a nemusí být členy parlamentu.

Emmanuel Macron byl v dubnu 2022 znovu zvolen prezidentem. Politická strana Emmanuela Macrona a její spojenci však ztratili parlamentní většinu ve volbách do parlamentu v červnu 2022. To vedlo ke zpomalení tvorby politiky a přijímání reforem a ke kontroverzním snahám o přijetí zákonů prezidentským dekretem nebo projednávání zákonů nejprve v horní komoře parlamentu (Senátu) před projednáváním v Národním shromáždění.

Po schválení nepopulární důchodové reformy a kontroverzního zákona o imigraci v roce 2023 se celkové politické směřování vlády, vedené od ledna 2024 premiérem Gabrielem Attalem, posunulo více doprava. Mezi prioritní oblasti politiky patří zdravotnictví, školství, zemědělství a bezpečnost.

Hlavní politické strany jsou:

• Renaissance (dříve La République en marche)
• Mouvement démocrate (MoDem)
• Horizons, Les Républicains (LR)
• Union des démocrates et indépendants (UDI)
• Parti socialiste (PS)
• Rassemblement national (RN; dříve Front national)
• La France insoumise (LFI)
• Europe écologie les verts (EELV)
• Parti radical de gauche (PRG)
• Parti communiste français (PCF).

Další volby se uskuteční roce 2026 (komunální). Regionální, prezidentské a parlamentní volby jsou plánovány na rok 2027.

Složení vlády je uváděno na internetových stránkách francouzské vlády v kapitole Composition du Gouvernement.

1.2. Zahraniční politika země

Francouzská zahraniční politika je zaměřena na zachování významného postavení Francie mezi velmocemi, udržování vedoucího partnerství a rozšiřování spolupráce v Mezinárodní organizaci frankofonie a prohlubování evropské integrace.

Francie je druhou největší ekonomikou v Evropské unii a je klíčovým hráčem při určování agendy v regionu. Emmanuel Macron usiluje o větší „strategickou autonomii“, a to posílením spolupráce v rámci EU v oblasti obrany, energetiky a potravin. Vztahy s Německem, největší ekonomikou bloku, jsou obvykle blízké, ale poznamenané jistými neshodami. Základem vztahů mezi Francií a Německem je smlouva mezi Francouzskou republikou a Spolkovou republikou Německo o francouzsko-německé spolupráci, známá jako „Elysejská smlouva“, kterou 22. ledna 1963 podepsali kancléř Adenauer a generál de Gaulle.

Přes občasné rozdíly v názorech na některé otázky (např. reforma trhu s elektřinou v EU) a v dílčích hospodářských zájmech obou zemí je patrná vůle ke společné cestě a další integraci Evropy. Jedna ze současných oblastí francouzsko-německé shody se týká hrozby, kterou představuje americký Inflation Reduction Act (IRA) ve formě daňových úlev a dotací na podporu výroby na území USA.

Prezident Macron inicioval činnost „Evropského politického společenství“, které má poskytovat podporu Ukrajině a dalším kandidátům na členství v EU a to ve formátu, který zahrnuje i Spojené království. Francie nyní podporuje rozšíření EU více než v minulosti. Vztahy se Spojeným královstvím se v uplynulém roce zlepšily díky Rishi Sunakovi ve funkci premiéra a zmírnění třenic ohledně brexitu.

Postoje Francie k aktuálním zahraničně politickým otázkám ve vztahu k jednotlivým zemím jsou uváděny na internetových stránkách francouzského ministerstva zahraničních věcí v sekci Dossiers pays.

1.3. Obyvatelstvo

Francouzský statistický úřad INSEE uvádí, že k 1. lednu 2024 měla Francie 68,4 mil. obyvatel: z toho 66,1 mil. v kontinentální Francii a 2,3 mil. v pěti zámořských departementech. Stávající tempo nárůstu obyvatelstva 0,3 % je sice vyšší než v roce 2020, ale stále nedosahuje úrovně před pandemií Covid-19 (+0,4%). 

V roce 2023 se ve Francii narodilo o 6,6 % méně dětí než v roce 2022 a téměř o 20 % méně než v roce 2010, kdy byl zaznamenán poslední vrchol porodnosti. Úhrnná plodnost za rok 2023 činila 1,68 dítěte na jednu ženu, což je nejnižší úroveň od 2.sv. války.
Očekávaná délka života při narození činí 85,7 roku u žen a 80,0 roku u mužů, ale i přes jisté zvýšení je stále pod úrovní roku 2019.

V roce 2023 ve Francii zemřelo o 6,5 % méně osob než v roce 2022. 

Přirozené saldo v roce 2023 činilo 47 000, což je méně než v letech 2022 a 2021.

Hustota zalidnění: 119 obyv./km²

Demografické složení: ženy – 51,6 %, muži – 48,4 %

Věková struktura:

• 23,5 % 0–19 let
• 55,3 % 20–64 let
• 21,2 % nad 64 let

Cizinci a přistěhovalci:

Ve Francii žije 5,2 mil. cizinců, tj. 7,7 % z celkového počtu obyvatel. Původem jsou z následujících oblastí:

• Afrika 44,4 %: z toho severní Afrika – 24,9 %, Sahel – 5,5 % střední Afrika – 7,4 %
• Evropa 37,1 %: z toho jižní Evropa (Španělsko, Portugalsko..) – 18,3 %, ostatní země EU27 – 10 %, Britové – 2,7 %
• Asie 12,6 %: z toho Turci 4 %, Číňané 2 %
• Amerika a Oceánie 5,9 %: z toho Severní Amerika – 2,9 %, Jižní Amerika – 2,7 %

Z celkového počtu cizinců je 4,5 mil. přistěhovalců, tj. osob bez francouzské státní příslušnosti, a 0,8 mil. osob cizí státní příslušnosti ve Francii narozených. V r. 2021 žilo ve Francii 7 mil. přistěhovalců (10,3 % z celkového počtu obyvatel). Z přistěhovalců žijících ve Francii se 47,5 % narodilo v Africe a 33,1 % v Evropě.
Nejčastějšími zeměmi narození přistěhovalců jsou:

• Alžírsko 12,7 %
• Maroko 12 %
• Portugalsko 8,6 %
• Tunisko 4,5 %
• Itálie 4,1 %
• Turecko 3,6 %
• Španělsko 3,5 %
• Anglie 2,1 %

Náboženství a víra
Příslušnost k náboženství francouzská statistika neuvádí vůbec. Vládní instituce „Observatoire de la laicité“ udává následující odhad:

• 37 % věřící (z toho 14 % praktikujících alespoň 1x měsíčně)
• 31 % nevěřící nebo ateisté
• 15 % agnostici
• 10 % bez názoru

Na dotaz, k jaké církvi mají Francouzi blízko, uvádí tato instituce odhad:

• 48 % církev římskokatolická
• 4 % islám
• 3 % církev protestantská
• 2 % budhismus
• 1 % církev pravoslavná
• 1 % judaismus
• 1 % jiné
• 34 % žádné

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Francouzská ekonomika je po Německu druhá největší v Evropské unii a sedmá největší na světě. Je vysoce rozvinutá a orientovaná na služby, se silnými stránkami v oblasti leteckého průmyslu a luxusního zboží. Francie má mnohasektorovou ekonomiku s širokou potřebou průmyslových subdodávek a značnou kupní silou domácností. Podíl jednotlivých odvětví na tvorbě přidané hodnoty je následující (2022): tržní služby (56,9 %), netržní služby (22,2 %), průmysl (13,3 %), stavebnictví (5,5 %), zemědělství (2,1 %). K nejvýznamnějším výrobním i vývozním oborům patří výroba automobilů, letadel a jiných dopravních prostředků, elektrických a elektronických zařízení, strojů, potravin, chemických produktů, léčiv, oděvů a kosmetiky. Na dovozu mají přední podíl automobily, stroje, elektrická a elektronická zařízení, potraviny, chemické a farmaceutické výrobky, oděvy, ropa a ropné výrobky.

V roce 2023 došlo k hospodářskému zpomalení s růstem o pouhých 0,9 %.  Růst HDP na počátku roku 2024 brzdily vysoké úrokové sazby a utlumená zahraniční poptávka. Dynamičtěji HDP poroste až ve druhé polovině roku 2024 a celkový průměrný růst HDP v roce 2024 je očekáván nadálné mírný, o 0,9 %. Očekává se, že celková inflace zpomalí z 5,7 % v roce 2023 na průměrnou hodnotu 2,7 % v roce 2024. V roce 2024 budou hlavním faktorem inflace ceny služeb. Klesající ceny energií a dalších komodit budou v kombinaci s přísnější měnovou politikou zpomalovat růst cen. V letech 2025-2028  se očekává, že se růst spotřebitelských cen ve Francii stabilizuje na průměrné roční úrovni 2 %. Míra nezaměstnanosti v posledních letech postupně klesá a v roce 2024 zůstane v historickém srovnání nízká. Reformy od roku 2017 se zaměřily na trh práce, daňový systém, podporu domácího podnikatelského sektoru a zatraktivnění Francie pro zahraniční investory. Administrativa Emmanuela Macrona usiluje o dosažení tzv. „plné zaměstnanosti“ (tzn. míry nezaměstnanosti aktivního obyvatelstva okolo 5 %).

Mezi nejvýznamnější probíhající investiční plány patří program v hodnotě 30 miliard eur na podporu domácího průmyslu a ekologických iniciativ a střednědobý plán obnovy a stimulace v hodnotě 100 miliard eur (částečně financovaný z fondů EU). Stejně jako v celé Evropě Francie zvyšuje výdaje na obranu, přičemž v letech 2024-2030 se rozpočet na obranu zvýší o třetinu na 413 miliard eur. To by mělo Francii pomoci dosáhnout cíle NATO v oblasti výdajů ve výši 2 % HDP (z 1,9 % v roce 2022). Francie rovněž zvýší investice do jaderného sektoru, který již nyní zajišťuje 70 % domácí výroby elektřiny.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, INSEE

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Poměr veřejného dluhu k HDP činil na konci roku 2023 110,6 % – třetí nejvyšší v EU po Řecku a Itálii. Francouzská vláda počítá pro rok 2024 s mírným hospodářským růstem v průměru okolo 1 %. Schodek veřejných financí byl v roce 2023 vyšší, než vláda očekávala a dosáhl 5,5 %, oproti předpokládaným 4,9 % HDP. Ministerstvo financí proto představilo na jaře 2024 aktualizovanou trajektorii snižování deficitu veřejných financí s cílem dosažení maximálního deficitu 5,1 % v poměru k HDP v roce 2024 a 4,1 % v roce 2025. Vláda oznámila rozpočtové škrty a hledání dodatečných úspor ve výši 20 miliard eur pro letošní rok. Dlouhodobým cílem je snížení deficitu pod 3 % HDP do roku 2027.  To předpokládá realizaci dalších úspor ve výši cca 50 miliard eur v letech 2025 – 2027. Veřejný dluh by měl dosahovat na konci roku 2024 dle přepovědí 110 % HDP.

Ekologická tranzice bude znamenat dodatečné investice ve výši 10 miliard eur, včetně financování tepelných čerpadel, zlepšení bydlení a ekologičtější dopravy. Očekává se, že tyto prostředky budou kompenzovány úsporami plynoucími z postupného rušení dotací na ceny energie do konce roku 2024. Výdaje na obranu se zvýší na 1,94 % HDP v rámci víceletého vojenského rozpočtu. 

2.3. Bankovní systém

Francouzský bankovní systém je jedním z největších a nejvýznamnějších nejen v Evropě, ale i na mezinárodní úrovni.

Trhu dominuje 5 velkých bankovních skupin, které představují 86 % celkového bankovního sektoru Francie. Čtyři z nich (BNP Paribas, BPCE, Crédit Agricole a Société Générale) se řadí mezi 30 nejvýznamnějších bank na světě. Francouzské banky se v posledních letech stále více soustřeďují na eurozónu. Francouzské bankovnictví je hodnoceno jako odolné zejména díky vysoké úrovni vlastního kapitálu.

• BNP Paribas – největší francouzská bankovní skupina, jedna z 10 největších na světě
• Crédit agricole – univerzální družstevní banka, lídr v oblasti místního bankovnictví díky rozsáhlé síti poboček,
• BPCE – 2. největší družstevní bankovní skupina se skládá z Banque Populaire a Caisse d’Epargne
• Société générale – 3. největší francouzská bankovní skupina, do které patří i Komerční banka v ČR, je jednou z nejúspěšnějších francouzských bank a předním světovým hráčem, zejména v oblasti správy aktiv
• Crédit Mutuel CIC – sdružuje 5 regionálních bank a banky specializující se na všechny oblasti financí a pojišťovnictví

Dalšími významnými aktéry jsou La Banque Postale a Crédit Mutuel Arkéa, ale i on-line banky Boursorama, Hello Bank, ING, N26, Nickel… Zde působí cca 30 hráčů s 12 miliony klientů.

Francie má bohatou historii bankovnictví a finančního trhu a pařížská burza je jedním z nejdůležitějších finančních center na světě. 
Dohled nad bankovním systémem vykonává licenční a kontrolní agentura ACPR při centrální bance Banque de France. Licence jsou vydávány pro 20 různých kategorií poskytovaných služeb. V bankovním sektoru působí mnoho set subjektů, z toho asi 1/4 zahraničních (viz Regafi).

Úrokové sazby mezibankovního trhu měly od poloviny roku 2022 do listopadu 2023 výrazně rostoucí tendenci. Od listopadu 2023 dochází ke stabilizaci vývoje a postupně k mírnému poklesu. Do konce roku se odhaduje další pokračování poklesu úrokových sazeb.

2.4. Daňový systém

Daňový systém je složitý a zahrnuje množství různých daní a poplatků, které jsou uvedeny na internetových stránkách Impôts francouzské daňové správy. Kompaktnější základní přehled je uveden například na internetových stránkách poradenské společnosti Deloitte. Francouzský daňový systém je poměrně stabilní a zatím nejsou avizovány výrazné změny. Při výběru daní je největší výnos z daně z přidané hodnoty (DPH), z daně z příjmu fyzických osob, z daně z příjmu právnických osob a ze spotřební daně na pohonné hmoty. Sazba daně z příjmu právnických osob se od roku 2017 postupně snižuje. Standardní sazba pro fiskální rok začínající 1. 1. 2022 a později činí 25 %. Malé a nově založené firmy mohou mít nižší sazbu ( 15 %). Francie nabízí daňovou úlevu na výzkum a vývoj ve výši 30 % na způsobilé výdaje na R&D do výše 100 milionů EUR a 5 % nad tuto částku při splnění určitých kritérií.

Francie rovněž nabízí daňový odpočet (CICO) firmám, které uzavřou smlouvu o spolupráci s určitými výzkumnými organizacemi v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2025, a které financují výdaje těchto organizací na výzkum. Výše daňové úlevy se rovná 40 % výdajů fakturovaných výzkumnými organizacemi a 50 % pro společnosti, které splňují definici EU pro malé a střední podniky.

Daň z příjmu fyzických osob má různé sazby pro jednotlivé části ročního příjmu. Nulové zdanění se vztahuje na část příjmů do 10 777 EUR a nejvyšší 45 % pro část příjmu nad 168 994 EUR. Prostřední pásmo 27 479 – 78 570 EUR má sazbu 30 %. Odvody sociálního pojištění jsou do výše 17,2 % z platu zaměstnance.

Základní (nejvyšší) sazba DPH je 20 %.

Snížená sazba 10 % : nezpracované zemědělské produkty, řemeslnické práce, některé ubytovací a kempinkové služby, vstupné do muzeí, památek, osobní doprava, zpracování odpadu, atd

Snížená sazba 5,5 %: většina potravinářských výrobků, knihy, práce na zlepšení energetické kvality bydlení, atd.

2,1 % nebo 0 %: některé potraviny, léky, tiskoviny apod.

Subjekty podléhající DPH se musí registrovat u finančního úřadu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Podle údajů ČSÚ dosáhl v roce 2023 obrat vzájemného česko-francouzského obchodu se zbožím 17,7 miliard eur (426 miliard Kč) a Francie byla v tomto období 6. největším obchodním partnerem  ČR. Český vývoz do Francie dosáhl za období 01/2023 – 12/2023 hodnoty 11,5 miliard eur (275 miliard Kč, 4. místo). Dovoz z Francie do ČR za totéž období činil 6,2 miliard eur (151 miliard Kč), 6. místo v rámci dovozních partnerů ČR. Celková bilance česko-francouzského obchodu se zbožím za rok 2023 dosáhla 5,2 miliardy eur (125 miliard Kč) ve prospěch České republiky.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Od roku 2017 Francie přijímá opatření ke zvýšení své atraktivity pro zahraniční investory a na podporu reindustrializace. Vládní politika podpory reindustrializace spočívá na dvou hlavních pilířích. Prvním z nich je podpora konkurenceschopnosti francouzského průmyslového ekosystému a podniků v kontextu silné mezinárodní konkurence.

V oblasti posílení cenové konkurenceschopnosti byla přijata opatření vedoucí ke snížování daňového zatížení firem. Kromě snížení sazby daně z příjmů právnických osob na 25 % v letech 2017 až 2022, vláda přistoupila ke snižování daní z výroby od roku 2021 o celkových 10 mld. Eur. Snižování daně z výroby bude pokračovat v letech 2023 a 2024 postupným zrušením „odvodu z přidané hodnoty podniků“, které se bude týkat přibližně půl milionu výrobních a průmyslových firem. Druhým pilířem politiky podpory reindustrializace je cílená podpora investic v odvětvích klíčových pro strategickou autonomii.

Objem českých investic ve Francii činí 695 milionů eur. Největším investorem ČR ve Francii je podnikatel Daniel Křetínský, který skrze své společnosti od roku 2018 investuje ve Francii do energetiky, médií, maloobchodu, vydavatelství. Dalšími českými firmami, které ve Francii působí skrze dceřiné firmy jsou: Škoda France (součást Volkswagen Group France), ČEZ (energetika), Linet (nemocniční postele), Retigo (parní konvektomaty do profesionálních kuchyní), Lasvit (design), Sotio (biotech), Zetor (zemědělské stroje).

3.3. FTA a smlouvy

Francie i ČR jsou členy Evropské unie a jejího společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob. Bilaterální smlouvy mezi Francií a ČR jsou uvedeny na internetových stránkách MZV ČR v databázi Vyhledávání smluv pod vyhledávacím výrazem Francie.

K významnějším smlouvám v hospodářské oblasti patří následující smlouvy:

• Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Generálním ředitelstvím daní při Ministerstvu hospodářství, financí a průmyslu ve Francii (2006)
• Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2005)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemné administrativní spolupráci v oblasti předcházení, vyhledávání a stíhání celních podvodů (1998)
• Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Francouzskou republikou (1991)
• Dlouhodobá dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1986)
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (1979)
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě (1969)
• Veterinární úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1967)

3.4. Rozvojová spolupráce

Francie patří mezi největší poskytovatele oficiální rozvojové pomoci (ODA), přičemž se výrazně zaměřuje na Afriku. Celková ODA Francie (15,9 mld. USD, předběžné údaje) se v roce 2022 zvýšila, a to především díky nárůstu pomoci subsaharské Africe a nákladů na uprchlíky v rámci dárcovství, což představuje 0,56 % hrubého národního důchodu (HND).  Zdroj: OECD

Možnosti zapojení do projektů francouzské rozvojové spolupráce jsou uvedeny na stránkách Francouzské rozvojové agentury Agence française de développement AFD, která podléhá zákoníku o veřejných zakázkách a zveřejňuje výběrová řízení na platformě Marchés Sécurisés.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Perspektivní obor 1

Energetika

Prioritami Francie v oblasti energetické transformace jsou snižování spotřeby energií, zejména fosilních, spolu s masivním rozvojem obnovitelných zdrojů. Jejich podíl podíl na konečné spotřebě aktuálně činí 21 % a do roku 2030 se má zvýšit na 33 %. Skladba zdrojů elektrické energie Francie je díky rozsáhlé síti jaderných elektráren nízkoemisní a podíl jaderné energie na výrobě elektřiny ve Francii činí zhruba 70 %. Velká část z celkových 56 jaderných reaktorů se blíží konci své životnosti a jejich udržení v dlouhodobém provozu za bezpečných podmínek vyžaduje investice do modernizace. K dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 sází Francie na další rozvoj jaderné energetiky, jakožto stabilního zdroje výroby elektřiny a plánuje výstavbu šesti až osmi reaktorů typu EPR 2. V oblasti technologií vidí velký potenciál ve vývoji menších inovativních reaktorů SMR.

▶ Perspektivní obor 2

Civilní letectví, vesmír

Pro Francii je letecký a kosmický sektor zásadní a strategickou součástí jejího hospodářství. Jeho podíl na HDP země činí více než 4 %. Francie je po USA druhým největším vývozcem leteckého vybavení na světě a letecký sektor je nejvýznamnějším exportním odvětvím Francie, jehož obchodní přebytek v roce 2023 dosáhl hodnoty téměř 31 miliard EUR. Francouzské letecké průmyslové odvětví tvoří společnosti zabývající se koncepcí, výrobou a údržbou leteckých zařízení – letadel, helikoptér a bezpilotních letadel, civilních i vojenských. Velké skupiny se opírají o široký subdodavatelský řetězec složený převážně z malých a středních podniků. Pro výrazně exportně orientovaný český letecký průmysl je Francie důležitým vývozním partnerem. Nabízí příležitosti nejen účastníkům dodavatelských řetězců, dodavatelům vybavení, komponentů, inovativních řešení a technologií, nýbrž také českým výrobcům finálních letadel.

▶ Perspektivní obor 3

ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Sektor ICT se ve Francii v roce 2023 těšil dynamickému růstu +6,5 % a celkovému obratu přes 66 miliard eur. I přes mírné zpomalení by měl růst v roce 2024 pokračovat, a to +5,8 % o celkovém objemu 70 miliard eur. Francouzský trh informačních a komunikačních technologií  se bude i v roce 2024 dále dynamicky vyvíjet, především v důsledku rychlého pokroku v digitalizaci.  Hlavními motory růstu budou v letošním roce generativní umělá inteligence a GreenTech. Příslibem  zajímavých příležitostí pro inovativní české firmy je i oblast kybernetické bezpečnosti, digitalizace v průmyslu, zdravotnictví a školství.

▶ Perspektivní obor 4

Design, sklářství, textil

Trh s interiérovým vybavením a nábytkem představuje ve Francii roční obrat přes 25 miliard EUR, v poměru 52 % na interiérovou dekoraci a 48 % na nábytek.  V kontextu zpřísňující se legislativy trh jednoznačně směřuje k používání udržitelných a recyklovatelných materiálů, jak pro stavbu, tak vnitřní vybavení, ale i minimalizaci dopadů jejich výroby a používání. Šanci na uplatnění zde mají  firmy, schopné nabídnout nábytek, svítidla a dekorace a doplňky vysoké kvality, na zakázku, v designu odpovídajícím očekáváním místní klientely, v cenově příznivých relacích, v krátkých termínech a s kvalitním následným servisem.  Výhodou pro české dodavatele je fakt, že francouzští zákazníci ve svém rozhodování stále více zohledňují původ nakupovaného zboží, jednoznačně preferují výrobky vyrobené v Evropě a Česká republika se těší dobrému jménu, evokujícímu spolehlivost a řemeslnou kvalitu.

▶ Perspektivní obor 5

Zdravotnictví a farmacie

Francie je na třetím místě mezi zeměmi OECD z hlediska celkových výdajů na zdravotní péči. Do zdravotnictví investuje nyní více než kdykoli předtím s cílem posílit vlastní suverenitu, chránit společnost a stimulovat ekonomiku. Zdravotnický a farmaceutický průmysl jsou pro Francii klíčovými odvětvími, která tvoří více než 3 000 soukromých společností s odhadovaným celkovým obratem 90 miliard eur, zaměstnávajících téměř půl milionu osob. Digitální technologie se staly hlavním motorem změn ve způsobu poskytování péče, a to v kontextu nedostatku zdravotnických pracovníků. Probíhající energetická a ekologická transformace nabízí množství příležitostí pro modernizaci zdravotnictví a otevírá nové perspektivy nejen pro české subjekty.

▶ Perspektivní obor 6

Železniční sektor

Zvýšení podílu železnice a udržitelné osobní i nákladní dopravy je v centru zájmu francouzské národní strategie pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.  Francie pokračuje v implementaci investičního plánu pro rozvoj železniční dopravy, představeném v roce 2023, který počítá s částkou 100 miliard eur do roku 2040 na obnovu a modernizaci železniční sítě. Kromě rozvoje příměstské vlakové dopravy kolem největších francouzských měst, automatizace nejvytíženějších vlakových linek pro zvýšení plynulosti provozu a zlepšení obslužnosti má Francie ambici zdvojnásobit do roku 2030 objem železniční nákladní dopravy. Soustředí se také na dynamicky se rozvíjející segment kombinované dopravy, jejíž objem se má v příštích šesti letech až ztrojnásobit. Tento cíl předpokládá posílení a modernizaci infrastruktury, investice do rozvoje multimodálních terminálů s cílem zlepšení služeb nabízených provozovateli a navýšení kapacity železnic pro nákladní a kombinovanou dopravu.

▶ Perspektivní obor 7

Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Francie navyšuje výdaje na rozvoj znalostí ve všech oblastech vědeckého výzkumu oslabeného řadou let nedostatečných investic a do roku 2030 chce na výzkum a vývoj vynakládat 3 % HDP. Její národní strategie pro výzkum se zaměřuje na hledání řešení pro aktuální klimatické, společenské a technologické výzvy: adaptace na změnu klimatu, šetrné nakládání se zdroji, energetická bezečnost a účinnost, rozvoj „čistých“ zdrojů energie, posilování průmyslové suverenity a inovace ve výrobě s využitím digitálních technologií, rozvoj robotiky, chemie a fyziky materiálů. Dalšími prioritními oblastmi jsou zajištění potravinové bezpečnosti, udržitelné zemědělství, péče o zdraví, léčba a prevence, doprava a udržitelná města a vesmír. Konkrétní příležitosti pro česko-francouzskou výzkumnou spolupráci v jaderné energetice a nízkouhlíkových technologiích představuje např. smlouva mezi Technologickou agenturou ČR a francouzskou Národní výzkumnou agenturou ANR uzavřená v lednu 2024.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Základ kultury jednání je ve Francii i v ČR stejný jako v celém západním křesťanském civilizačním okruhu. Postup považovaný v ČR za vhodný a zdvořilý pro různé příležitosti je i ve Francii vyhovující. Iniciativu k familiárnějšímu jednání je lepší ponechat francouzské straně.

4.2. Oslovení

Obchodní partnery lze oslovit buď osobně u příležitosti nějaké akce, například veletrhu, nebo písemně. Šanci na větší pozornost má přitom úvodní korespondence a informační materiály ve francouzštině, i když je obchodní partner schopen komunikovat v angličtině. Co se týká oslovovací terminologie, standardní oslovení ve francouzštině je Monsieur (pane) nebo Madame (paní), a to bez příjmení. I když to dnes není pociťováno tak silně, je oslovení s příjmením považováno za nezdvořilé a pokleslé. U vyšších funkcí je oslovení více formální, například Monsieur le directeur (pane řediteli), apod.

Použití akademických titulů při oslovení se běžně nepoužívá, nebývají uvedeny na vizitkách a prakticky se uvádějí jen v akademických tiscích. Titul Docteur (doktor) je ve Francii výhradně určen pro oslovení lékaře a například k advokátovi patří oslovení Maître (mistře). Ingénieur (inženýr) je vnímán spíše jako povolání a ne titul. Velkou vážnost mají veřejné funkce. Ministři nebo starostové apod. se dosaženou funkcí oslovují doživotně. Tykání či oslovování křestním jménem přichází v úvahu obvykle až po navázání osobního kontaktu.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat telefonicky i e-mailem. Čím výše postavená osoba, tím praktičtější je zaslání návrhu více termínů na výběr spolu s náměty k jednání. Obvyklým místem schůzky jsou firemní prostory, případně podle situace hotel nebo veletrh. 
Na pozvání na oběd nebo večeři do restaurace nelze spoléhat.

Vizitky jsou zcela běžné.

Dárky se ve Francii neočekávají, a když se příležitostně předávají, tak obvykle firemní dárkové předměty.

Jednání je nejvhodnější navrhovat na běžné pracovní hodiny mimo polední dobu (mezi 12 a 14 hod.) a mimo svátky, všední den mezi svátky, srpnové dny a raději ani v pátek později odpoledne. Přitom zároveň tak, aby byla jistota se dostavit včas, i když ke zdržením kvůli dopravním zácpám dochází a nevzbuzují velké překvapení. Je přitom zvykem i poměrně malé zdržení avizovat z cesty telefonicky.

Při jednáních asi nejvíce překvapuje zdlouhavost některých rozhodnutí a administrativních postupů, což vyžaduje zvýšenou trpělivost a delší horizont uvažování.

Francouzští obchodníci jsou v průměru poměrně konzervativní se zaměřením na zavedené dodavatele a zvýšenou opatrností vůči nabídkám z východu EU. Rovněž bývá obtížné se v hierarchii firmy probojovat ke správným osobám.

Na jednání jsou obvykle velmi dobře připraveni s patřičným množstvím podkladů a logicky připravených argumentů. V jejich vystupování se projevuje, jak jsou již od střední školy pečlivě připravováni na precizně strukturované diskuse na nejrůznější témata. Obchodní jednání bývají vedena na vysoké úrovni, neboť v centralisticky pojatém systému řízení, obvyklém pro většinu větších francouzských podniků, nebývá na nižší články delegován dostatek pravomocí.

Obdobně francouzští partneři očekávají i od svých protějšků, že s nimi budou jednat na pokud možno nejvyšší úrovni. Jednání na nižší úrovni pak obvykle nevede k okamžitým výsledkům, nýbrž jen k vymezení základních pojmů a podmínek. Jakmile je již jednou dosaženo dohody, přistupují Francouzi ke smluvním závazkům obvykle seriózně. Je však dobré, když je dohoda co nejprecizněji zachycena písemně, protože jinak mají francouzští partneři tendenci vracet se k bodům, které se snaží přizpůsobit svým potřebám.

Obecně se však uplatňuje úcta, vzájemný respekt a zdvořilost. I při dramatickém průběhu diskuse dojde zpravidla k dohodě, která má obvykle podobu kompromisu přijatelného pro obě strany. Na jednání přicházejí Francouzi občas se zpožděním (10–15 minut se považuje za normální). Využití jednacího času je vcelku účelné a doba věnovaná zdvořilostním tématům závisí na formátu jednání. Při pracovním obědě jsou někdy součástí jednání úvodní projevy a pak se očekává, že se na ně či na přípitky odpovídá. Případné emoce jsou při jednání profesionálně zvládány, takže ani nemusí být postřehnutelné a styl jednání se výrazně nezmění.

Regionální rozdíly v obchodních jednáních nejsou příliš výrazné a spíše se projevují rozdíly vyplývající z různé velikosti či zaměření firem a historie jednajících osob. Obvykle čím větší je firma a vyšší postavení jednajících, tím je jednání formálně působivější. Při jednání se v jednacích prostorech alkohol nenabízí. Při případném návazném pohoštění může být nabídnuto víno, eventuálně i pivo, nicméně spíše až při firemních akcích po pracovní době.

Oblečení většinově vnímané v ČR jako adekvátní k pracovnímu jednání je stejně vyhovující i ve Francii. Ideální složení jednacího týmu nejvíce závisí na tématech k jednání a kompetencích jeho členů. V zájmu pohotovosti nejlépe dvě až tři osoby, z nichž alespoň jedna umí francouzsky, i když je jednání naplánováno v angličtině.

Pozvání na obchodní jednání domů je nepravděpodobné a spíše by došlo na pozvání do restaurace, kterých je ve Francii dostatek a s tradicí jejich běžného navštěvování.

4.4. Komunikace

Pokud není předem z něčeho zřejmé nebo při sjednávání schůzky dohodnuto jinak, vyplatí se v případě neznalosti francouzštiny vzít na první jednání tlumočníka. Nedojde-li v případě nejasnosti na ověřovací dotaz, předpokládá se jednání ve francouzštině, ať přímo nebo přes tlumočníka na české straně.

Z hlediska jazykové vybavenosti je ve Francii sice podobně jako v Česku z cizích jazyků nejvíce rozšířena znalost angličtiny, ale v jednotlivých případech na to nelze předem spoléhat.

Společenskou část konverzace je možné vést na různá běžná témata, velká záliba je například v kultuře. A podobně jako v Česku není vhodné se pouštět do témat příliš osobních nebo společensky citlivých, jako je politika, vyznání, výše platu apod…

Komunikovat lze všemi způsoby (osobně, e-mail, telefon, videocall atd.), ale zpravidla je v určité fázi pro větší šanci k navázání pevnějšího obchodního vztahu potřeba osobní seznámení, pro které lze vzhledem k relativní blízkosti obou zemí nalézt s poměrně velkou pravděpodobností vhodnou příležitost.

4.5. Doporučení

Pro obchodní jednání ve Francii lze poznatky uvedené v předchozích bodech stručně shrnout takto:
•              Nenavrhovat obchodní jednání na poledne, volné dny a srpen.
•              Dodržovat kulturu obchodního a společenského styku jako v ČR. Ve Francii je v podstatě stejná.
•              Nespoléhat zcela na angličtinu, pokud není z něčeho zřejmá nebo předem dohodnuta.
•              Atraktivně prezentovat ke svým nabídkám své reference, zejména západní, pokud existují.
•              Neočekávat z francouzské strany rychlá rozhodnutí a vytrvat, pokud lze snést delší návratnost vynaloženého úsilí a nákladů.

4.6. Státní svátky

Státními svátky s pevným datem jsou:

• 1. 1. Nový rok (Jour de l’An)
• 1. 5. Svátek práce (Fête du Travail)
• 8. 5. Den vítězství (Victoire des Alliés 1945)
• 14. 7. Státní svátek (Fête nationale) – k výročí dobytí pařížského vězení Bastille dne 14. 7. 1789 na počátku Velké francouzské revoluce
• 15. 8. Nanebevzetí (Assomption) – nejdůležitější mariánský svátek v některých křesťanských církvích
• 1. 11. Všech svatých (Toussaint) – křesťanský svátek na památku všech svatých
• 11. 11. Den příměří (Armistice 1918) – k výročí zastavení bojů dne 11. 11. 1918 na zapadní frontě I. světové války
• 25. 12. Svátek vánoční (Noël)

a dále pohyblivé křesťanské svátky:

• Velikonoční pondělí (Lundi de Pâques 21.04. 2025),
• Nanebevstoupení (Ascension 29.5. 2025) a
• Letnice (Lundi de Pentecôte 9.6. 2025).

V některých regionech a oborech existují ještě další svátky, například v oblasti Alsace-Moselle (u hranic s Německem) je svátek také na Velký pátek (Vendredi saint) a 26. 12.
Aktuální přehled svátků je uváděn na internetových stránkách státní správy v kapitole Jours fériés.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Francie i ČR jsou součástí společného trhu Evropské unie se stejnými unijními předpisy pro vzájemný obchod. Při snaze o vstup na francouzský trh je však třeba počítat se silnou konkurencí. Zavedené firmy si vybudované postavení velice brání. Pokud se vývozce rozhodne o tento trh usilovat, musí očekávat běh na dlouhou trať a být připraven k dlouhým jednáním, k překonávání náročné administrativy i prvků ochranářství. Přestože je francouzský trh nasycen téměř ve všech směrech, české firmy mají šanci se zde prosadit, zejména pokud se zaměří na technologickou vyspělost produkce, flexibilitu výroby a perfektní zákaznické služby.

Nejdůležitějším obchodním centrem je pařížská oblast, kde se realizuje více než polovina maloobchodního obratu, dalšími centry jsou oblasti Lyonu, Toulouse, Marseille a Bordeaux. Významné jsou rovněž Lille, Štrasburk a jejich okolí. Ve Francii jsou stále početné malé a střední podniky, rozhodující je však síla hypermarketů, supermarketů a e-commerce. K hlavním faktorům podpory prodeje patří on-line a off-line marketing. Důraz je třeba klást na komunikaci ve francouzštině, průzkum trhu, regionálních obyčejů a místních zvyklostí. Velký důraz je kladen na kvalitu výroby i výrobků a atestace dle norem ISO 9000 a CE. Nicméně velkou konkurenční výhodou a v mnoha případech nezbytností pro vstup na trh je získat i francouzský certifikát NF (Norme française), který vydává organizace AFNOR.

Účast na veletrzích představuje samostatný nástroj marketingové strategie společnosti. Umožňuje zejména představit své výrobky a služby, vyhledávat nové trhy a setkávat se se stávajícími i s novými zákazníky, navazovat nové kontakty a informovat se o situaci a konkurenci na daném trhu, ale i získávat zpětnou vazbu na svůj výrobek. Více informací a doporučení jak se co nejlépe prezentovat na veletrhu ve Francii naleznete na stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži.

K navazování nových obchodních kontaktů přispívají formou úhrady části nákladů na účast českých firem na francouzských veletrzích příslušné programy spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, agenturami CzechTrade a CzechTourism a na různé prezentační akce multiresortní program Proped spravovaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Velvyslanectví ČR v Paříži, honorární konzuláty ČR ve větších francouzských městech a pařížské kanceláře agentur CzechTrade a CzechTourism vyřizují dotazy ohledně potenciálních obchodních kontaktů. Agentura CzechTrade navíc poskytuje cenově výhodnou službu ověřování zájmu potenciálních francouzských odběratelů.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro dlouhodobé působení na francouzském trhu je běžné využívání místních zástupců a distributorů.
Při větším obratu se může vyplatit zřízení vlastního nebo společného subjektu. Vhodnost jednotlivých právních forem podnikání záleží na dosahovaném obratu, charakteru výrobku nebo služby, skladovacích nárocích, poprodejním servisu, záměru a preferencích firmy, osvědčené praxi její expanze a na aktuálním kontextu.

Bližší informace naleznete na webových stránkách Velvyslanectví: Zakládání společnosti ve Francii a Právní formy podnikání ve Francii | Velvyslanectví České republiky v Paříži.

Všechny formality spojené se zakládáním společnosti se vyřizují pouze elektronicky na stránkách Portail e-procédures guichet unique – Portail e-procedures (inpi.fr) : zápis do obchodního rejstříku, přidělení identifikačního čísla SIRET, jednání s finančními úřady, se správou sociálního zabezpečení, apod.
Více informací – Accueil | Formalités d’entreprises.

5.3. Marketing a komunikace

Při podnikání ve Francii je klíčové porozumět místní kultuře a preferencím spotřebitelů, ať už se jedná o reklamu v médiích, na internetu, na sociálních sítích, v hromadné dopravě, distribuci reklamních tiskovin, instalaci poutačů až po výstavní a veletržní akce.
Lokalizovaný obsah a komunikace jsou základem pro úspěšné oslovování francouzského publika. Je důležité respektovat jazykové a kulturní rozdíly a přizpůsobit své marketingové strategie a obsah místnímu prostředí. Spolupráce s lokálními partnery může být pro zahraniční společnosti klíčová pro budování důvěry a authenticity. Francouzští spotřebitelé oceňují osobní a autentické zkušenosti se značkami, což je důležité zohlednit při navrhování marketingových kampaní. Sledování aktuálních trendů a inovací v oblasti technologií a marketingových nástrojů je nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti na trhu. 

Ve Francii je marketing a komunikace dynamickým a neustále se vyvíjejícím odvětvím, které reflektuje globální trendy, ale zároveň zachovává i svou vlastní identitu a kulturu. V posledních letech se zvyšuje důraz na personalizaci a interaktivitu marketingových kampaní a na využití dat a technologií pro oslovování cílových skupin individuálním způsobem. Digitální kanály mají stále rostoucí vliv na spotřebitelské chování a jsou klíčové pro úspěšnou propagaci značek. Dalším významným trendem je udržitelný marketing a zodpovědné podnikání, což odráží rostoucí povědomí spotřebitelů o ekologických a sociálních otázkách. Propagace je žádoucí ve francouzském jazyce, stejně jako kvalitně a atraktivně zpracované prospekty, návody k použití a nápisy na výrobcích. 

Francie má více než dvousetletou tradici výstavnictví. Jedná se o osvědčenou, časem prověřenou formu navazování kontaktů. Přehled nejvýznamnějších veletrhů a výstav ve Francii je uváděn na internetových stránkách Velvyslanectví České republiky v Paříži nebo na stránkách Francouzské veletrhy české pobočky francouzského sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno zákonem (Code de la propriété intelectuelle).

Ochranou průmyslového vlastnictví se zabývá úřad INPI, který zajišťuje vydávání patentů, značek, plánů a modelů a zprostředkovává informace o ochraně průmyslového vlastnictví. Aktivně přispívá k vytváření politik v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a boje s paděláním. INPI může vládě navrhovat právní předpisy a administrativní postupy nutné pro boj s paděláním. Zastupuje také Francii v mezinárodních orgánech a při uzavírání bilaterálních či multilaterálních dohod s cizími zeměmi. Dále poskytuje své expertízy a doporučení. Dle srovnávacího indexu mezinárodní organizace Property Rights Alliance za rok 2023 je Francie v ochraně duševního vlastnictví na 20. místě ze 131 hodnocených zemí (ČR je na 23. místě).

Pro případ potřeby jakýchkoliv právních úkonů je na internetových stránkách našeho konzulárního oddělení v Paříži k dispozici seznam advokátních kanceláří, které jednají v češtině i francouzštině. Další seznam advokátních kanceláří lze nalézt na internetových stránkách Francouzsko-české obchodní komory.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky tvoří nákupy státu, státních institucí, státních podniků nebo orgánů samosprávy a jejich zadavatelem může být orgán státní správy (státní firmy a instituce) či orgán územní samosprávy. Stát zadává cca 40 % objemu veřejných zakázek, regiony 20 % a státní podniky 40 % zakázek.

U menších zakázek je způsob zveřejnění a zadání veřejné zakázky ponechán na zvážení zadavatele. Zpravidla se zveřejňují v regionálním tisku, na internetových stránkách či vývěskou.

Větší zakázky má zadavatel povinnost zveřejnit v úředním věstníku veřejných zakázek BOAMP, na jehož internetových stránkách jsou také uvedena pravidla týkající se veřejných zakázek a vyhledávací program zakázek podle klíčových slov, období i krajů.

Největší zakázky je zadavatel povinen zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.

Tato oznámení mohou, podobně jako u výše uvedených zakázek, být převzata do některé z komerčních internetových databází (Marchés online, PLACE, FRANCE MARCHES, MAXMILIEN, APProch…)

Na internetu jsou jejich oznámení dostupná v databázi TED. Prahové hodnoty jednotlivých druhů veřejných zakázek a rozdíly v jejich zadávání jsou uvedeny na internetové stránce Procédures de marchés publics francouzské státní správy.

Detailní přehled portálů. kde se lze informovat o plánovaných či běžících veřejných zakázkách, je k dispozici na stránkách Velvyslanectví.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obvyklé platební podmínky jsou se splatností od 30 do 90 dnů. Ke zpoždění plateb dochází asi u 20 % případů, z toho u cca 5 % k prodlení delšímu než 1 měsíc.

Způsoby řešení obchodních sporů závisejí na ustanoveních obchodní smlouvy. Francie, stejně jako ČR, je členem Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů.

Náklady na soudní řízení a honoráře advokátů ve Francii jsou vysoké, takže je vhodné využít přednostně veškerých jiných dostupných prostředků k řešení sporu. Nicméně v případě potřeby je na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži k dipozici seznam advokátních kanceláří, které jednají česky i francouzsky. Podobný seznam je rovněž na internetových stránkách Francouzsko-české obchodní komory.

V roce 2024 zaznamenal ZÚ v Paříži výrazné zvýšení počtu případů zneužití identity francouzského importéra zboží a varuje proto české podnikatele, aby vždy důsledně ověřovali profil francouzského obchodního partnera, pokud se nejedná o již běžící dlouhodobou spolupráci. Nedoporučujeme odesílat objednávku neprověřenému klientovi před zaplacením smluvní částky, být velmi obezřetný v případě podezřele velkých objednávek a prověřovat kontaktní údaje přes volně přístupné zdroje informací.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Francie, stejně jako ČR, je členským státem Evropské unie s volným pohybem osob mezi jejími členskými státy.  Občané ČR mají nárok cestovat do Francie, pracovat a žít tam. Jako občané země schengenského prostoru mohou cestovat do Francie jako země schengenského prostoru bez nutnosti hraniční kontroly. Cestovat do Francie lze s platným cestovním pasem nebo průkazem totožnosti (občanským průkazem).
U nezletilých osob do 18 let cestujících bez doprovodu dospělé osoby mohou francouzské úřady požadovat písemný souhlas rodičů s cestou mimo Francii. Pro tyto účely je třeba vyplnit specifický formulář. Odkaz na formulář a bližší informace naleznete zde: Autorisation de sortie de territoire (AST).

Podmínky pro cestování do francouzských zámořských území se mohou lišit. Aktuální stav je uváděn v internetové databázi France-Visas, kde se informace vyhledávají podle cíle cesty a situace cestovatele.
Limity pro bezcelní dovoz a podmínky pro dovoz zvířat, rostlin, léků, apod. pro osobní potřebu jsou uvedeny na internetových stránkách francouzské celní správy v kapitole Vous voyagez.

Další poznatky a případná doporučení pro cesty do Francie jsou uváděny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Cestování“. Mezi letišti hlavního města Paříže a jeho centrem, kde je i náš zastupitelský úřad (ZÚ), existuje spojení (pří)městskou kolejovou dopravou, pro většinu možných cílových adres včetně ZÚ s přesedáním mezi linkami různých druhů kolejové dopravy (RER, Métro, Tramway) a s možností nákupu časových jízdenek pro celou síť.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR jsou ve Francii zaměstnáváni za stejných podmínek jako občané ostatních států Evropské unie, tedy bez potřeby pracovního povolení a povolení k pobytu. Podrobně jsou podmínky uvedeny na internetových stránkách francouzské státní správy v kapitole Droits au séjour par le travail. Na všechny občany se však vztahují francouzské pracovně-právní předpisy, zejména o základní pracovní době, která činí 35 hodin týdně (s odchylkami v některých oborech), o minimální hrubé hodinové mzdě (11,65 EUR od 1.1. 2024) a mzdě obvyklé v daném oboru, o minimální délce dovolené a o pracovních podmínkách dle předpisů a kolektivních smluv pro daný obor.

Zvláštním případem je dočasné vysílání pracovníků. České subjekty mohou do Francie dočasně vyslat pracovníka, se kterým mají uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti, a pracovník je přihlášen u České správy sociálního zabezpečení minimálně již jeden měsíc. Po dobu vyslání nadále existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem a po splnění úkolu se zaměstnanec opět vrací k vysílajícímu zaměstnavateli do ČR. Pracovník nesmí být najat pouze na provedení práce ve Francii.

Dočasným vysláním může být vyslání za účelem poskytnutí služeb v průmyslu, obchodu, živnostenské činnosti, svobodném povolání nebo v zemědělství, vzdělávání či splnění určitého úkolu na území Francie na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny, v organizaci nebo podniku ve Francii náležejícího ke stejné skupině, či vykonání práce pro vysílající podnik na území Francie (například průřez lesa vlastněného ve Francii českým podnikem) a přechodné vyslání pracovníků do podniku na území Francie zprostředkovatelnou práce.

Vysílající subjekt oznamuje s předstihem dočasné vyslání pracovníků místně příslušnému inspektorátu práce (Direction départementale de l’emploi, du travail et des solidarités). I na dočasně vyslané pracovníky se vztahují výše zmíněné francouzské pracovní předpisy a pracovníci musejí mít vyřízeno zdravotní (Evropský zdravotní průkaz) a sociální pojištění (formulář vydaný Českou správou sociálního zabezpečení). Podrobné informace o dočasném vysílání pracovníků do Francie a souvisejících povinnostech naleznete na stránkách Velvyslanectví České republiky v Paříži a na stránkých francouzského Ministerstva práce Détachement des salariés : formalités obligatoires de l’employeur (travail-emploi.gouv.fr)

5.9. Veletrhy a akce

Přehled významnějších veletrhů a výstav ve Francii je uveden na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži a na stránkách Francouzské veletrhy českého zastoupení sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů.
Níže naleznete výběr z nejvýznamnějších veletrhů 2. pololetí 2024 a 1. pololetí 2025 (dle stavu z dubna 2024):

2024

• EUROSATORY 17.-21.6. 2024 – Paris Nord Villepinte, veletrh obranného průmyslu
• MAISON&OBJET 5.-9. 9. 2024 – Paris Nord Villepinte, veletrh produktového designu, nábytku a dekorace
• IFTM Top Resa 17.-19.9.2024 – Paris Porte de Versailles, veletrh cestovního ruchu 
• SILMO 20. 9.-23. 9. 2024 – Paris Nord Villepinte, mezinárodní veletrh oční optiky
• MONDIAL DU BATIMENT 30.09.-3.10.2024 – Paris Porte de Versailles, referenční veletrh pro stavbu, dům a byt
• SIAL 19.-23.10. 2024 – Paris Nord Villepinte, mezinárodní veletrh se zaměřením na potravinářský průmysl
• POLLUTEC PARIS 26.-27. 11. 2024 – Paris Porte de Versailles, veletrh environmentálních řešení pro průmysl, města a regiony
• EQUIPHOTEL 3.-7.11.2024 – Paris Porte de Versailles, veletrh vybavení pro sektor HORECA
• ALL4PACK 4.-7.11.2024 – Paris Nord Villepinte, veletrh pro sektor packagingu
• Salon des Maires et des collectivités locales 19.-21.11.2024 – Paris Porte de Versailles, Veletrh pro starosty měst a obcí a pro místní správu
• SIMA 24.-27.11.2024 – VELETRH BYL ZRUŠEN – Paris Nord Villepinte, veletrh zemědělské techniky a technologií 

2025

• MAISON&OBJET 16.1.-20.1. 2025 – Paris Nord Villepinte, veletrh produktového designu, nábytku a dekorace
• GLOBAL INDUSTRIE LYON 11.- 14. 3. 2025 – Lyon Eurexpo, mezinárodní strojírenský veletrh
• Le Salon International de l’Aéronautique et de l’Espace du Bourget – Paris Air Show SIAE 16.-22. 2025 – Paris Le Bourget, mezinárodní veletrh letectví a kosmonautiky
• EQUIP AUTO 2025 Paris 14.-18.10. 2025 – Paris Porte de Versailles. veletrh inovací v oblasti aftermarketových služeb pro automobily a mobilitu
• MILIPOL 18.-21. 2025 – Paris Nord Villepinte, mezinárodní veletrh vnitřní bezpečnosti států

Akce plánované ve Francii agenturou CzechTrade jsou uváděny na jejích internetových stránkách v databázi Kalendář akcí pod výběrovým výrazem „Francie“ a akce agentury CzechTourism na jejích internetových stránkách v sekci B2B akce,workshopy a veletrhy.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Kontakty na zastupitelské úřady ČR ve Francii a pro Francii jsou uvedeny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Kontaktní český úřad“.

Velvyslanectví České republiky v Paříži
15, Avenue Charles Floquet, 75007 Paris Francie
Tel.:+33 1 40 65 13 00
E-mail: paris@mzv.gov.cz
www.mzv.cz/paris

Konzulární úsek
18, rue Bonaparte, 75006 Paris
Tel.:+33 1 44 32 02 00
E-mail: consulate.paris@mzv.gov.cz
https://www.mzv.cz/paris/cz/konzularni_informace/index.html

Ve kontinentální Francii působí šest honorárních konzulátů ČR: Dijon, Lille, Lyon, Marseille, Nantes, Štrasburk a jeden honorární konzulát na ostrově Guadeloupe.
Kontaktní informace na honorární konzuláty ČR ve Francii jsou k dispozicI na internetových stránkách Velvyslanectví.

Kontakt na pařížské zastoupení agentur CzechTrade, CzechTourism a České centrum:

CzechTrade Paris
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel.: +33 1 42 01 16 62
E-mail: jakub.smetana@czechtrade.cz
www.czechtrade.fr

CzechTourism Paris
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel.: +33 1 53 73 00 32
E-mail: paris@czechtourism.com
www.czechtourism.com

České centrum
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel.: +33 1 53 73 00 22
E-mail: ccparis@czech.cz
www.paris.czechcentres.cz/cs/

Ve Francii se nacházejí také 3 zastupitelské úřady ČR při mezinárodních organizacích, které mají ve Francii své sídlo:

• Stálá delegace ČR při UNESCO Paříž www.mzv.cz/unesco.paris
• Stálá mise ČR při OECD Paříž www.mzv.cz/paris.oecd
• Stálá mise ČR při Radě Evropy Štrasburk www.mzv.cz/strasbourg

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• 112 – Integrovaný záchranný systém Francie, jednotné evropské číslo pro tísňové volání (EUROPE)
• 15 – Rychlá zdravotnická záchranná služba (SAMU)
• 17 – policie (POLICE SECOURS)
• 18 – Hasičský záchranný sbor (POMPIERS)
• 114 – SMS tísňová linka pro neslyšící a nedoslýchavé (komunikace prostřednictvím SMS, chatu, videa a faxu)
• 196 – námořní tísňová linka (EN MER)
• 116 000 – tísňová linka pro případy pohřešovaných dětí
• 119 a 116 111 – tísňová linka pro děti v nebezpečí
• 197 – urgence atentát, únos
• +33 607764394 – nouzová linka Velvyslanectví ČR v Paříži

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva, vládu, prezidenta, místní hospodářské komory a dále na zvážení dle země (např. hlavní média, centrální banka, ekonomické analýzy, daňová správa…)

Internetové stránky, pro jejichž vyhledání by se mohl obtížněji odhadovat vyhledávací název, jsou zejména:

• kancelář francouzského prezidenta
• přehled členů francouzské vlády
• portál francouzské státnísprávy s odkazy na internetové stránky ministerstev a jiných úřadů
• francouzská centrální banka
• francouzská sbírka zákonů
• francouzský statistický úřad
• francouzský obchodní rejstřík
• registrace firem veFrancii
• francouzská celní správa
• francouzská daňová správa
• podpora investic ve Francii
• databáze francouzských veřejných zakázek
• francouzske-veletrhy přehled významnějších francouzských veletrhů
• informace o francouzských letištích
• aktuální informace o odletech a příletech na pařížských letištích
• informace o francouzských dálnicích
• internetový prodej vlakových jízdenek
• obecné informace ke stávkám ve Francii
• informace o hromadné dopravě v Paříži
• média: Le Figaro, Le Monde, Les Ecos, atd.