Francie

I přes dřívější prosazování snižování podílu jaderné energie na výrobě elektřiny na 50 % do roku 2035 z počátků prvního prezidentského mandátu Emmanuela Macrona, Francie v posledních dvou letech potvrzuje významnou pozici jaderné energetiky v dekarbonizaci a zajištění energetické bezpečnosti.   V zájmu urychlení projektů výstavby nových reaktorů, včetně malých modulárních reaktorů, byl přijat v roce 2023 zákon, který po dobu 20 let urychluje schvalovací procedury a zjednodušuje postupy týkající se výstavby nových jaderných zařízení poblíž stávajících jaderných elektráren.

Řada stávajících reaktorů se blíží ke konci své životnosti a jejich udržení v dlouhodobém provozu za dodržení pravidel bezpečnosti vyžaduje nemalé investice do údržby a modernizace. 

Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie se ve Francii od roku 2006 neustále zvyšuje a v roce 2022 dosahoval 20,7 %. Zákon o energetice a klimatu z roku 2019 stanoví pro Francii cíl 33 % konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. K dosažení tohoto cíle je potřeba zrychlit tempo jejich zavádění, k čemuž má přispět zákon o urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů z roku 2023, který zjednodušuje administrativní postupy, zkracuje povolovací řízení pro výstavbu nových zdrojů a stanovuje povinnosti pro umísťování solárních panelů u některých typů budov. 

V rámci snižování spotřeby energií v budovách a efektivnějšího využívání potřebné energie pokračují renovace za účelem snižování energetické náročnosti budov – rekonstrukce, zateplování, izolace, úspory energií na vytápění apod. Dodávky zařízení na výrobu energie, domácích topných zařízení na dřevo, účinnějších kotlů, kolektivních systémů vytápění pro objekty průmyslové a terciární sféry, kogeneračních jednotek a zařízení na výrobu biopaliv představují příležitosti pro české firmy.

Francie vynakládá přibližně 1,7 miliard eur ročně na výzkum a vývoj v energetice, přičemž prioritou je zlepšování účinnosti a snižování spotřeby zdrojů. Větší polovina veřejných výdajů na energetický výzkum směřuje do jaderného výzkumu a nových technologií (obnovitelné zdroje, energetická účinnost, skladování energie, vodík). Česko a Francie jsou dlouhodobými partnery v oblasti jaderného výzkumu a vzdělávání. V lednu 2024 uzavřela Technologická agentura ČR a Národní výzkumná agentura Francie (ANR) smlouvu o financování společných projektů v jaderné energetice, která otevírá další možnosti česko-francouzské spolupráce na projektech aplikovaného výzkumu v oblasti jaderné energetiky a nízkouhlíkových technologií.

V souvislosti s nárůstem výroby a zvyšujícími se požadavky na financování subdodavatelského řetězce a dodavatelů přijala francouzská vláda nové nástroje podpory leteckého sektoru v jeho dalším rozvoji. S jejich pomocí chce podpořit především malé a střední podniky v úsilí o dosažení dekarbonizace hodnotového/dodavatelského řetězce, návrat průmyslové aktivity prostřednictvím podpory strategické autonomie a konkurenceschopnosti a zvýšit atraktivitu průmyslových profesí ve strategických sektorech. Nově vytvořený investiční fond Tikehau AAP 2 podpoří malé a střední podniky, které aktuálně čelí dvojí výzvě: nebývalému nárůstu objemu výroby v souvislosti s celosvětovým oživením leteckého průmyslu a potřebě dekarbonizace tohoto odvětví. Cílem fondu je podpořit růst, modernizaci, transfer a investice společností v tomto odvětví, aby mohly přijmout zásadní změny, včetně dekarbonizace, urychlit sériovou výrobu součástí a technologických prvků nízkouhlíkových, elektrických/hybridních letadel do roku 2030. Další podporovanou oblastí je rozvoj výroby udržitelných leteckých paliv.   

Všechny obory digitálního sektoru zaznamenaly v loňském roce silný růst: vydavatelé softwarů a cloudové platformy +10,3 %, technologické poradenství +5,5 %, digitální služby (DSC) +4,1 %. Nejlépe se dařilo firmám, působícím v oblasti Cloud C&SI (+17,5 %), Big Data (+18 %),  kybernetické bezpečnosti (+10,2 %) či poskytovatelům služeb spojených s umělou inteligencí (trh v hodnotě 1,1 miliardy eur s velmi silným růstem +22,9 % v roce 2023). Nejrychleji rostoucím segmentem byly GreenTech služby (zatím malý trh v hodnotě 0,7 mld. eur, +39,3 %).

Největšími klienty pro ICT firmy jsou z hlediska realizovaného obratu průmyslové podniky – zejména automobilový a letecký průmysl (30 %), bankovní a finanční sektor (15 %), služby (15 %), státní sektor (10 %), obchod (8,5 %), utilities (6,4 %) a pojišťovnictví (5,1%).

Klíčovými trendy, které formují současný ekosystém ICT a představují perspektivní příležitosti pro inovativní české firmy, jsou:

• Rozvoj umělé inteligence: Francie se stává světovým lídrem v implementaci umělé inteligence ve všech odvětvích a francouzská vláda tuto ambici významně podporuje. Aplikace strojového učení a automatizace budou v centru firemních strategií napříč sektory. Českým startupům, technologickým investorům, vědcům a výzkumníkům skýtá dynamický rozvoj francouzského ekosystému z odvětví umělé inteligence mnoho příležitostí pro spolupráci. 
• Kybernetická bezpečnost: Se zvyšujícím se počtem kybernetických hrozeb a geopolitické nestability, roste důraz na bezpečnostní opatření a poptávka po inovativních řešeních, která budou hrát klíčovou roli v ochraně dat a sítí před stále sofistikovanějšími hrozbami.
• Obrana: Francouzský ministr ozbrojených sil zkraje března 2024 potvrdil ambici Francie stát se evropskou vojenskou velmocí a významným světovým hráčem v aplikaci umělé inteligence v oblasti obrany státu. Zároveň oznámil vznik státní agentury pro umělou inteligenci Amiad, jež bude schopna kromě tvorby koncepce vyrábět nástroje umělé inteligence pro významné současné i budoucí vojenské programy. Do roku 2026 chce přijmout 300 specialistů a k dispozici bude mít na západním předměstí Paříže nový superpočítač. Rozpočet agentury v letech 2024 až 2030 bude činit přibližně 300 milionů eur ročně.
• Digitalizace zdravotnictví: Digitalizace a implementace AI bude hrát ve zdravotnictví klíčovou roli pro zefektivnění péče o pacienty, vedení zdravotnických záznamů a sekundární využití dat, telemedicínu, sledování a analýzu zdravotního stavu, atd. V centru zájmu jsou témata týkající se prevence, péče o pacienty s duševními poruchami a o seniory a s tím spojené služby.

Uspět na tomto trhu budou moci firmy, které nabídnou inovativní a efektivní přístupy k poskytování zdravotní péče či se zapojí do nadnárodních výzkumných projektů.

• GreenTech a udržitelnost: S rostoucím důrazem na udržitelnost, hledání ekologických řešení a snižování ekologické stopy digitálních technologií vzniká v tomto prudce rostoucím sektoru mnoho příležitostí pro specializované firmy.
• Školství a vzdělávání: Vzdělávací instituce implementují AI pro personalizované učení, hodnocení a vývoj pedagogických metod. Francie přijala novou digitální strategii pro vzdělávání na období 2023-2027 a investuje značné finanční prostředky do digitalizace vzdělávacího systému s cílem  rozvíjet digitální dovednosti studentů, poskytnout učitelům přehlednou nabídku digitálních nástrojů a zdrojů, posilovat mediální a informační gramotnosti a podporovat atraktivitu oborů vedoucích k digitálním profesím.

Další uplatnění firmám skýtá rostoucí poptávka po bezpečných a flexibilních řešeních a službách v oblasti FinTech  a TransportTech, v průmyslu i zemědělství, ale i v digitalizaci veřejné správy.

Příležitosti napříč obory mohou české firmy hledat ve vývoji služeb a produktů v oblasti Internetu věcí (IoT), Virtuální a rozšířené reality (VR/AR), biometrické autentizace, 5G, a mohou se podílet se na výzkumných projektech Quantum a Edge Computing.

Design a vybavení domácností

Francie je ekonomicky vyspělou zemí, zdejší spotřebitelé mají vysokou kupní sílu a jsou ochotni investovat do luxusních a designových předmětů pro svou osobní potřebu i podnikání. Výrobky řemeslné výroby jsou velmi vyhledávané. Trh je dynamický, reaguje na aktuální trendy, přičemž zároveň udržuje respekt k tradičnímu řemeslnému umění a klade stále větší důraz na používání udržitelných materiálů. Vhodným obchodním modelem pro působení v tomto sektoru je model B2B.

Po ukončení letošních letních olympijských her v Paříži bude předáno více než 2 800 bytových jednotek postavených v olympijských lokalitách budoucím obyvatelům. Ty bude třeba vybavit, stejně tak jako nově vybudované rekreační zóny, kulturní zařízení, sportoviště, školy a další infrastrukturu.

Ve velkých městech se firmy intenzivněji pouštějí do úprav kancelářských prostor s cílem motivovat zaměstnance k návratu do kanceláří a poskytnout jim atraktivní pracovní prostředí. Zájem je tedy o variabilní a flexibilní vybavení, odpovídající rychle se měnícím potřebám.

Obecně lze konstatovat, že klienti stále více vyžadují možnost přizpůsobit si výrobky dle svých preferencí, přímou komunikaci s prodejcem a perfektní zákaznické služby. V minulém roce byl zcela jasně patrný návrat klientů do kamenných obchodů na úkor růstu on-line prodejů. Firmy nabízející on-line prodej musí být schopné nabídnout optimalizovaný nákup s perfektní vizualizací produktů a komplementaritu mezi digitálními nástroji a zážitkem v obchodě. 

Luxusní zboží

Francouzský trh zachovává i nadále velmi dynamický růst, co se týče luxusního zboží a inovativních designových produktů. Po rekordním loňském roce s růstem 8 -10% se i v roce 2024 stále počítá s optimistickými scénáři do 7 %. Poptávku mohou uspokojit inovativní a kreativní české firmy, které jsou schopny zajistit excelentní zákaznický servis, bezchybnou ultra personalizovanou zákaznickou zkušenost a zákazníka neustále překvapovat.

Sklo

České sklo je ve Francii pojem a je to jeden ze sektorů, kde není třeba české know-how představovat. Zájem o českou produkci je stále veliký, ať už se jedná o spotřební a technické sklo, křišťál či svítidla a dekorace

Textil

V zemi s tak bohatou historií módy a textilního průmyslu jako je Francie, je konkurence velmi silná. Obchodní uplatnění zde mohou nalézt především vysoce kvalitní výrobky či specifické služby s vysokou přidanou hodnotou a větším poměrem ruční práce.

Francouzská vláda v roce 2021 vyhlásila strategický plán France 2030, jehož cílem je urychlit transformaci klíčových odvětví francouzské ekonomiky. Zdravotnictví je prioritním odvětvím plánu obnovy, jež si klade za cíl, aby se Francie stala jedním z nejvýznamnějších evropských center v oblasti HealthTech. Rok 2024 tak bude již třetím rokem plánu France 2030, v jehož rámci je na podporu inovativních investic do zdravotní péče ve Francii postupně uvolňováno celkem cca 7 miliard eur. Ať už jde o investice do bioTech, medTech nebo e-health startupů, inovace a nové technologie jsou v současnosti zásadní hnací silou růstu v oblasti zdravotní péče a potažmo ekonomiky.

Prioritami do dalších let je podpora výzkumu nových léčebných postupů, jako je imunoterapie, genová terapie a léčebné terapie vzácných onemocnění genetického původu, vývoj radiofarmak, výzkum nebo pomocné technologie pro optimalizaci účinnosti nových mRNA vakcín. S rostoucím tlakem na kontrolu nákladů ve zdravotnictví také stoupá poptávka po kvalitních generických lécích.  

Vedle biotechnologických inovací se do zdravotnictví stále markantněji promítá využití konkrétních aplikací umělé inteligence. A to zejména co se týče zpracování velkého množství dat, analýzy údajů o pacientech, diagnostiky, přípravy podkladů, a dalších využití, která umožní výrazně zefektivnit péči o pacienty, zvýšit produktivitu, posílit prevenci a umožnit i menším společnostem realizovat složité projekty snížením nákladů na výzkum a vývoj.

V centru zájmu jsou témata týkající se prevence, péče o pacienty s duševními poruchami a o seniory a s tím spojené služby.

Podle předběžných údajů se trend růstu veřejných výdajů na zdravotnictví v roce 2023 vrátil na cca 2 % v reálném vyjádření. Státní investice nyní směřují především na obnovení finanční kapacity a modernizací veřejných nemocnic, urychlení digitální transformace systému zdravotní péče a sektoru dlouhodobé péče, jakož i zlepšení pracovních podmínek ve zdravotnictví obecně.

Francie se v posledních letech potýká se stále se snižujícím počtem lékařů, v čemž se nyní dostala výrazně pod evropský průměr (3,2 lékaři na 1 000 obyvatel, oproti 4,1 na 1 000 v rámci UE). Kromě kampaní na nábor nových mediků je proto prioritou podporovat ty inovace, které práci lékařů zrychlí a zjednoduší a umožní kompenzovat jejich akutní nedostatek: například využití AI v diagnostice, monitorování zdravotního stavu on-line, poskytování online zdravotních služeb a telemedicíně. Dále pak postupy, které pomohou pacientovi lépe se v péči o své zdraví orientovat i být v tomto smyslu proaktivní.

Počet nemocničních lůžek ve Francii od roku 2000 setrvale klesá. Důvodem je zejména zkracování délky hospitalizace, nárůst ambulantních zákroků, hospitalizace v domácím prostředí a péče o seniory ve specializovaných domech. Na 1 000 obyvatel zde připadá 5,7 nemocničních lůžek, což je méně než v Německu (7,8 na 1 000 obyvatel), ale více než v EU (4,8 na 1 000 obyvatel).  Co se týče vybavení státních či soukromých zdravotnických zařízení, poptávka je tudíž po variabilním vybavení s vysokou přidanou technologickou hodnotou.

Průměrná délka života ve Francii patří k nejvyšším na světě (naděje dožití na konci roku 2023: ženy – 85,7 let, muži 80 let). Se stárnoucí populací se zvyšuje poptávka po službách v oblasti péče o seniory. Francouzští senioři patří k zabezpečené a náročné klientele, služby spojené s péčí o ně by tudíž neměly být stranou obchodního zájmu.

Uspět budou moci ty firmy, které nabídnou inovativní a efektivní přístupy k poskytování zdravotní péče či se zapojí do nadnárodních výzkumných projektů. Navázání partnerství s francouzskými farmaceutickými firmami, výzkumnými centry a start-upy či vytvoření strategických aliancí je předpokladem k posílení jejich postavení na místním trhu.

Rostoucí trend směřující k udržitelnějším postupům a produktům může otevřít dveře dalším specializovaným českým společnostem.  V neposlední řadě se mohou uplatnit firmy, specializované na distribuci a logistiku.

Vedle velkých farmaceutických společností se na trhu mohou prosadit noví hráči s nabídkou přírodních a ekologicky odpovědných produktů (fytoterapie, aromaterapie, jedinečné složení, řešení na míru atd.).

Železniční infrastruktura ve Francii čítá méně než 30 000 km železnic, což je podstatně méně ve srovnání s více než milionem kilometrů silnic. Dle zprávy Francouzského regulačního úřadu pro dopravu z roku 2023 je železniční síť ve Francii využívána méně, než činí evropský průměr a vyznačuje se vysokými poplatky na vrub cestujících.  Za účelem zlepšení nabídky, zvyšování obslužnosti a snižování nákladů v železniční dopravě dochází k liberalizaci komerčních služeb v osobní železniční dopravě a otevírání konkurenci – zahájení provozu dvou nových služeb otevřeného přístupu v roce 2022, které poskytuje společnost Trenitalia France a SNCF Voyageurs či otevření trhu veřejných služeb regionální železniční dopravy (TER) konkurenci přinášejí vyšší nabídku za nižší cenu než v minulosti. Francouzská železniční síť je poměrně zastaralá a výdaje na údržbu a investice do železniční sítě jsou ve Francii nižší než např. v sousedním Německu a Belgii.

Rovněž nákladní železniční doprava, která zaznamenala ve Francii posledních dvou dekádách pokles, skýtá potenciál dalšího významného rozvoje.

K nejdynamičtějšímu segmentu nákladní dopravy s největším růstovým potenciálem patří kombinovaná doprava, která ve Francii zatím  tvoří přibližně 25 % železniční nákladní dopravy a pouze 2,5 % celkové nákladní dopravy. Pro zajištění toků kombinované dopravy má Francie téměř 50 multimodálních terminálů, které se nacházejí především v blízkosti velkých měst a v námořních přístavech. Vzhledem k nesporným výhodám vlakové přepravy zboží oproti silniční a její roli v ekologické tranzici a naplňování dekarbonizačních cílů, usiluje Francie o zdvojnásobení tržního podílu železniční nákladní dopravy ze současných 9 % na 18 % do roku 2030. V horizontu 2050 by pak tento podíl měl činit až 25 %.

V oblasti energetického výzkumu je kladen důraz na rozvoj inteligentních energetických technologií, které budou sloužit pro ukládání a skladování energie a následné efektivní a optimalizované hospodaření s energiemi, využívání přebytků např. ze solární energie. Současně s integrací obnovitelných zdrojů energie do sítí je třeba posilovat energetickou účinnost v oblastech, kde dochází k největší spotřebě (budovy, doprava, výrobní systémy). 

V souvislosti s potřebou zajištění potravinové bezpečnosti a kvalitních potravin je kladen důraz na principy trvale udržitelného zemědělství, využívání způsobů šetrných k životnímu prostředí – využívání inovačních postupů: precizní zemědělství, senzory, robotika, ale také materiálová nebo energetická transformace biomasy.   

Výzkum v oblasti umělé inteligence se v posledních letech zařadil mezi priority přijetím národního plánu a strategie pro oblast umělé inteligence, která umožnila v první fázi urychlení veřejného financování projektů, posílení výzkumných kapacit a vytvoření nových mezioborových institutů pro oblast umělé inteligence po celém území Francie.

První fáze národní strategie pro umělou inteligenci se zaměřila na posílení výzkumných kapacit, financování doktorandských programů a investice do výpočetních kapacit veřejného výzkumu. Došlo k vytvoření čtyř nových mezioborových institutů pro oblast umělé inteligence: MIAI v Grenoble, 3IA v Nice, PRAIRIE v Paříži a ANITI v Toulouse, jež spolupracují s desítkami společností všech velikostí. Paralelně k těmto institucím byly zřízeny či posíleny další instituce Institut Data-IA a Hi Paris ! v Paříž-Saclay a SCAI na univerzitě Sorbonne. Prioritními oblastmi pro využívání umělé inteligence jsou zdravotnictví, mobilita, obrana a bezpečnost, ochrana životního prostředí. Další fáze národního plánu pro výzkum AI se soustředí na budování kompetencí a talentů, zvyšování tržního podílu francouzské AI ve světě, posilování transferu výzkumných poznatků k inovacím a znásobení počtu start-upových firem.