Gruzie

Podpora zemědělského sektoru ze strany gruzínské vlády je dlouhodobá. V roce 2011 činila 722 mil. Kč a do roku 2023 vzrostla osminásobně a dosáhla téměř 6 mld. Kč. V roce 2013 byla zřízena Agentura pro rozvoj venkova (RDA), která odpovídá za správu více než deseti programů na podporu zemědělského sektoru. Za posledních pět let se produkce v zemědělství ročně zvyšovala v průměru o 6 %, což se pozitivně projevilo i na vývozu. Země je však stále závislá na dovozu zemědělských produktů. 

České výrobky jsou v Gruzii spojeny s kvalitou a mají dobré jméno. V současnosti v zemi roste poptávka po krmných směsích pro hospodářská zvířata, pšenici a soureži, pekařských výrobcích, masových konzervách, uzeninách, rostlinných tucích a olejích, sladu, mléku a smetaně. 

Jedním z významných problémů v oblasti zemědělství je také nedostatek laboratorních kapacit a moderních testovacích technik, které by byly v souladu s mezinárodními fytosanitárními standardy. Získání odpovídajících certifikátů je proto značně komplikované a nákladné, a většina gruzínských zemědělců proto raději vyváží na trhy, které nepodléhají tak přísným regulacím. 

Jednou z největších výzev, které gruzínské zemědělství a zemědělci čelí, je nedostatek know-how a technologií, které by vedly k růstu produkce. Gruzínská vláda proto vytvořila dva programy s cílem zlepšit stávající situaci. Prvním je státní program „Spolufinancování zemědělské mechanizace“, který má zvýšit dostupnost zemědělské techniky v obcích a městech Gruzie s celkovým rozpočtem 350 mil. Kč. Druhým programem jsou zvýhodněné zemědělské úvěry, díky nimž právnické či fyzické osoby zabývající se zemědělskou prvovýrobou, zpracováním či skladováním získají zvýhodněný úvěr či leasing od finančních institucí na dlouhodobý majetek. Podrobné informace k oběma i dalším programům jsou dostupné na webu Agentury pro rozvoj venkova: Programs (rda.gov.ge).

Díky globalizačnímu procesu a vzhledem k poloze Gruzie ekonomický rozvoj země přímo souvisí se správným a efektivním fungováním dopravy. Vláda Gruzie v nadcházejících letech plánuje rozvoj tohoto sektoru a etablování Gruzie jako centra dopravní logistiky. Zájem projevují i mezinárodní společnosti, které v Gruzii začaly investovat do logistických terminálů, díky nimž poskytují skladovou logistiku, celní služby a další logistické služby pro silniční a železniční dopravu.

Gruzínská vláda je připravena v počáteční fázi rozvoje logistických center vystupovat nejen jako partner v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, ale podporovat logistická centra dlouhodobě.Sektor logistiky prochází procesem transformace, na gruzínském trhu se objevují noví mezinárodní hráči a stávající hráči rozšiřují své aktivity. Podle zprávy Světové banky Gruzie v roce 2023 obsadila 79. místo mezi 139 zeměmi v indexu International Logistics Index (LPI) a oproti roku 2018 si polepšila o 40 míst. Jednou z hlavních výzev nadále zůstává rozvoj moderní logistické infrastruktury a zavádění informačních a komunikačních technologií. V Gruzii chybí moderní skladová infrastruktura a automatizační systémy. V rámci Projektu zlepšení východně-západního dálničního koridoru financovaného Světovou bankou zadalo Ministerstvo hospodářství a udržitelného rozvoje Gruzie (MoESD) v roce 2017 studii proveditelnosti zaměřenou na vznik logistických center. Na základě studie byly vybrány dvě nejlepší lokality ve východní (Tbilisi) a západní (Kutaisi) části Gruzie. V současnosti vláda zatím stále hledá potenciální partnery.

Další z priorit v sektoru dopravní infrastruktury je modernizace železnic. Od roku 2012 dochází k modernizaci tratí s cílem zvýšit rychlost a kvalitu nákladní a osobní železniční dopravy. Gruzínské železnice (Georgian Railway), státem vlastněná akciová společnost, v příštích měsících chystají nákup lokomotiv a výhledově také železničních souprav. Gruzínská vláda má zájem nejen o samotnou dodávku moderního vybavení pro železnice, ale v zájmu zvýšení zaměstnanosti v zemi také o přenesení části výroby přímo do Gruzie.  

Realizace potenciálu Gruzie jako regionálního uzlu bude záviset také na rozvoji přístavů. V současnosti probíhá rozšiřování infrastruktury Poti, největšího gruzínského černomořského přístavu, do níž je vedení přístavu připraveno investovat 4,2 mld. Kč. V roce 2024 by měl být zahájen dlouho odkládaný projekt výstavby hlubokomořského přístavu Anaklia, v němž bude mít vláda 51% podíl, zatímco na zbývajících 49 % bude vyhlášeno výběrové řízení pro mezinárodní investory. 

Neméně důležitou součástí dopravní infrastruktury je hromadná doprava. Velká města v Gruzii postupně obnovují a rozšiřují městskou dopravní síť a ve svých plánech se zaměřují na energeticky úsporná a k životnímu prostředí šetrná komplexní řešení. V roce 2023 plánuje hlavní město Tbilisi investovat 1,4 mld. Kč do rozvoje městské dopravy, Batumi 637 mil. Kč, Rustavi 161 mil. Kč, Kutaisi 34 mil. Kč a Zugdidi 34 mil. Kč.

V roce 2023 gruzínské elektrárny vyrobily celkem 14,427 mld. Kwh elektřiny, což je rekordní roční produkce a jedná se o 2% nárůst celkové výroby ve srovnání s předchozím rokem (14,247 mld. Kwh v roce 2022). Největší podíl výroby, 75 %, připadá na vodní elektrárny (10 820 mil. Kwh), tepelné elektrárny zajišťují 24 % (3 463 mil. Kwh) a větrné elektrárny pouhých 1 % (144 mil. Kwh). Spotřeba elektřiny na místním trhu dosáhla v roce 2023 13,070 mld. Kwh, což představuje meziroční pokles o 7 %. V roce 2023 měla Gruzie aktivních 116 vodních elektráren, 5 tepelných elektráren a 1 větrnou elektrárnu.

Dne 31. října 2022 premiér Gruzie oficiálně představil nový model financování v energetickém sektoru, kdy dosavadní smlouvy o dodávce elektřiny (PPA) nahradí rozdílové smlouvy (CFD). Dle tohoto modelu stát nebude vstupovat do přímých jednání s investory a CFD smlouvy budou podepsány s investorem, který předloží nejlepší cenovou nabídku v rámci aukce. Doba podpory bude trvat 15 let po uvedení elektrárny do provozu a pro různé obnovitelné zdroje energie bude platit pro různá období roku: pro vodní elektrárny 8 měsíců (září až duben); pro větrné elektrárny 9 měsíců (srpen až duben); pro solární a ostatní obnovitelné zdroje 12 měsíců. V případě, že velkoobchodní cena po dobu podpory elektrárny bude nižší než tarif stanovený smlouvou, cenový rozdíl investorovi doplatí gruzínský Operátor trhu s elektřinou (ESCO), v opačném případě investor doplatí rozdíl Operátorovi. Vyrovnání cenového rozdílu se bude hradit v národní měně GEL. Podle premiéra bude schéma v platnosti minimálně dalších 10 let, přičemž v příštích 3 letech vláda plánuje podporu výstavby elektráren o výkonu 1500 MW.

Z hlediska rozvoje obnovitelné energie byl rok 2023 výjimečný. Díky jednoduchým postupům a poklesu průměrné ceny solárních panelů, vzrostl zájem o tento zdroj obnovitelné energie. Kapacita solárních panelů instalovaných v tomto roce přesáhla ukazatele ve všech ostatních letech. K nárůstu došlo v roce 2023 i ve výkonu vodních elektráren, což napomohlo zvýšit vývoz elektřiny o 51 %. Je důležité, že sama vláda aktivně pracovala ve směru podpory obnovitelné energie. V prosinci 2023 vypsala aukce na 300 MW, z čehož 150 MW je určeno na rozvoj vodní energie, 70 MW větrné energie, 70 MW solární energie a 10 MW na ostatní zdroje.

Za zmínku stojí, že portfolio energetického sektoru v bankách se vyznačuje stabilními, nízkými úvěrovými riziky. Národní banka Gruzie aktivně podporuje rozvoj udržitelného financování zelené energie a motivuje komerční banky k financování co největšího počtu projektů. 7 % podnikatelských úvěrů směřuje do oblasti energetiky.

Celkové koeficienty rentability energetického systému Gruzie jsou v souladu s obdobnými ukazateli evropských zemí. V roce 2023 činila návratnost vlastního kapitálu (ROE) 17 %, zatímco návratnost aktiv 7 %.

V Gruzii se ročně vyprodukuje přibližně 900 000 tun odpadu, který z více než 75 % končí na skládkách. Gruzínská národní strategie pro nakládání s odpady na období 2016-2030 obsahuje konkrétní kroky, které mají zemi dovést k udržitelným politikám a postupům v oblasti nakládání s odpady. Gruzie se zavazuje recyklovat 50 % plastového odpadu do roku 2025 a 80 % do roku 2030. 

Stávající skládky až na výjimky neodpovídají mezinárodním standardům, problematické je nakládání s nebezpečným a průmyslovým odpadem, chybí systémová řešení sběru a likvidace komunálního odpadu v odlehlých oblastech. Jakýkoliv zájem investorů v tomto ohledu proto gruzínská vláda vítá a bude mít jejich plnou podporu, což otevírá možnosti pro dodavatele technologií, pro společnosti nabízející zařízení pro nakládání s odpady/recyklaci a službami. Investice budou také nutné do vytvoření základních administrativních systémů, jako je sběr dat a veřejný přístup k informacím o odpadech. Nakládání s odpady je předmětem zájmu mezinárodních dárců i bank.

V únoru 2024 byla podepsána smlouva o úvěru s EBRD na výstavbu prvního závodu na zpracování odpadu v tbiliské městské části Didi Lilo. Bude se jednat o zařízení na mechanicko-biologické zpracování tříděného odpadu z celého hlavního města. Současně probíhá výběr mezinárodní poradenské skupiny pro přípravu zadávací dokumentace. Výše úvěru od EBRD bude činit 550 mil. Kč. Začátek výstavby zatím nebyl stanoven, nicméně přípravný proces byl maximálně urychlen.

Vláda v rámci programu nakládání s pevným odpadem každoročně navyšuje financování. Pro rok 2024 vyčlenila na program odpadového hospodářství 552,5 mil. Kč, což je o 1 % více než v roce 2023. Prioritami jsou prevence znečišťování životního prostředí odpady, zavedení systému tříděného sběru odpadů a podpora recyklace odpadů.

Pokud jde o největší gruzínská města, v roce 2024 vyčlení radnice Tbilisi na nakládání s odpady 3,425 mld. Kč, radnice Batumi 475 mil. Kč, radnice Rustavi 175 mil. Kč, radnice Kutaisi 200 mil. Kč a radnice Zugdidi 150 mil. Kč.

Od roku 2014 do roku 2018 stavebnictví výrazně těžilo z přímých zahraničních investic, které ročně dosahovaly minimálně 3,5 mld. Kč. Od roku 2019 se však sektor stále více spoléhá na domácí investice a půjčky. Zásadní roli v tomto posunu sehrály vládní investice, zejména do rozvoje infrastruktury a výstavby bytů pro různé kategorie státních zaměstnanců. Vládní výdaje na výstavbu infrastruktury v roce 2018 dosáhly 25,5 mld. Kč a v roce 2023 přesáhly 51 mld. Kč.

Důležitým ukazatelem trendů ve stavebnictví je počet vydaných stavebních povolení. V letech 2013 až 2023 byla v Gruzii vydána povolení na celkovou stavební plochu 79 mil. m², což odpovídá průměru 7,9 mil. m² ročně, a jasně ukazuje trvale rostoucí trend ve stavební činnosti. V roce 2023 byla vydána povolení na rekordní stavební plochu  9,4 mil. m².

Velikost trhu se stavebním materiálem a bytovými doplňky je přibližně 85 mld. Kč. Z toho velikost trhu se stavebním materiálem je 32,5 mld. Kč a velikost sektoru bytového vybavení, včetně koupelnových doplňků, domácích spotřebičů, nábytku a osvětlení je 52,5 mld. Kč. I v Gruzii nyní roste poptávka po kvalitních a energeticky úsporných výrobcích.

Pokud jde o sektor stavebnictví, Gruzie je stále velmi závislá na dovozu. Místní produkce tvořila v roce 2021 36,1 %. Nejnižší je závislost na dovozu  stavebních materiálů (místní produkce 67,6 %), jako je cement, betonové směsi a ocel, zatímco místní výroba renovačních materiálů, domácích spotřebičů, nábytku a osvětlení zůstává omezená (pod 20 %). Podle odhadů bude sektor v následujících 5 letech dále růst tempem 5 – 10 %. Hlavními dovozci v tomto odvětví jsou: Turecko, Čína, Ázerbájdžán, Rusko, Itálie.

Vzhledem k tomu, že 20 % země je okupováno Ruskem a s ohledem na probíhající agresi Ruska proti Ukrajině je zajištění národní bezpečnosti a obrany jednou z priorit gruzínské vlády.

Na základě vyhodnocení stavu gruzínských ozbrojených složek gruzínská vláda schválila Strategické hodnocení obrany 2021-2025, v němž zdůraznila význam rozvoje kritických obranných schopností a posílení sil pro zvýšení úrovně bojové připravenosti; akvizice, modernizaci a údržbu systémů vyzbrojování a rozvoj infrastruktury; a technologické transformace gruzínské armády.

Armáda definovala ve své Strategii nákupu zabezpečovacích systémů pět prioritních oblastí rozvoje obranných sil: 1) manévrovací schopnosti  – pěchotní, mechanizované a obrněné, 2) protivzdušná obrana, 3) pancéřová ochrana, 4) bojové technologie, 5) dělostřelecké a průzkumné schopnosti.

Gruzínská vláda v posledních letech v obranném průmyslu zahájila spolupráci s několika zahraničními partnery a je připravena na další partnerství. Státní vojenské vědecko-technické centrum „Delta“ s partnery z Izraele a USA otevřelo novou výrobnu automatických pušek kategorie GI-4 (5.56) „Delta CAA“, v níž má 25% podíl gruzínská vláda prostřednictvím „ Delty“, 51% podíl izraelská společnost CAA Industries a 24% podíl americká společnost Bluestone Invest Fund. V roce 2023 také „Delta“ zahájila spolupráci s polskou společností WB Electronics na výrobě dronů.

Gruzínské ministerstvo obrany v letech 1997-2020 získalo ze zahraničí zbraňové systémy v hodnotě 19,2 mld. Kč a  během posledních 3 let dovezla vojenský materiál za účelem posílení obranných schopností v průměru za 1 mld. Kč.