Guatemala

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Vláda Guatemaly je jmenovaná a řízená prezidentem republiky a má celkem 14 ministrů. Volený jednokomorový parlament má 160 členů. Soudní soustava je 3-stupňová a má formální nezávislost, na níž dohlíží Ústavní soud, který se může sám vyjadřovat k důležitým otázkám ochrany ústavních práv a svobod. Současný prezident, progresivní a protikorupčně založený sociální demokrat Bernardo Arévalo, nastoupil do funkce 14. ledna 2024, v guatemalském Kongresu však má jeho strana Hnutí Semilla komplikované postavení a s tím i omezené možnosti podporovat vládu. 

Guatemala je největší ekonomikou Střední Ameriky s HDP ve výši cca 104,2 mld. USD, v posledních třech desetiletích země zažívá téměř nepřetržitý hospodářský růst. Největším zaměstnavatelem v zemi je zemědělský sektor se 30 % obyvatel, který přispívá 10 % do HDP země. Naopak nejvíce do HDP přispívá sektor služeb (62 %), průmysl se na HDP podílí 22 %. Obchodní bilance je výrazně deficitní, což je zapříčiněno vývozem produktů s nízkou přidanou hodnotou (zejm. cukr, kardamom, káva, ovoce a zelenina a lihoviny) a naopak dovozem spotřebního zboží, technologií a ropy. Nejdůležitějším obchodním partnerem je USA, EU zastává 4. místo. Vývoz ČR do Guatemaly v posledních letech roste a orientuje se především na umělá střívka, zbraně a produkty s vyšší přidanou hodnotou.

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávana pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytována ve zkráceném rozsahu. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Guatemala (334.83 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Guatemalská republika (República de Guatemala) 

Prezident: Bernardo Arévalo (ve funkci od 14. 1. 2024) 

Složení vlády: 

Vláda jmenovaná a řízená prezidentem republiky má celkem 16 členů. Členy širší vlády jsou kromě prezidenta, viceprezidenta a ministrů i tzv. tajemníci prezidenta (Secretarios), kteří koordinují spolupráci prezidentské kanceláře s jednotlivými ministerstvy. Vláda zahájila svou činnost 14. 1. 2024. Aktuální složení užšího kabinetu vlády je následující: 

• Viceprezidentka republiky: Karin Larissa Herrera Aguilar  
• Ministr zahraničních věcí: Carlos Ramiro Martínez Alvarado
• Ministr vnitra: Francisco Jiménez Irungaray
• Ministryně ekonomiky: Gabriela García-Quinn
• Ministr národní obrany: Henry David Sáenz Ramos
• Ministr veřejných financí: Jonathan Menkos
• Ministr zemědělství, chovu hospodářských zvířat a potravinářství: Maynor Estrada Rosales
• Ministr veřejného zdravotnictví a sociální pomoci: Oscar Cordón Cruz   
• Ministr energetiky a těžby: Víctor Hugo Ventura   
• Ministryně kultury a sportu:  Liwy Grazioso Sierra
• Ministryně školství: Anabella Giracca
• Ministryně práce a sociálního zabezpečení: Miriam Roquel Chávez
• Ministryně životního prostředí a přírodních zdrojů: María José Iturbide
• Ministr pro sociální rozvoj: Abelardo Pinto Moscoso         
• Ministryně pro komunikací, infrastrukturu a bydlení: Jazmín de la Vega de Furlán    

Politické tendence:  

S ohledem na rozložení sil v Kongresu bude muset vláda prezidenta Arévala vyvažovat své politické priority s prioritami svých spojenců, aby prosadila potřebnou legislativu. Prioritami současné vlády jsou především boj proti korupci, bezpečnost, zdravotnictví, vzdělání, narovnání sociálních nerovností a postavení domorodého obyvatelstva, zlepšení podnikatelského prostředí, podpora občanské společnosti, ochrana životního prostředí a spolupráce s mezinárodním společenstvím.

1.2. Zahraniční politika země

Nejdůležitějším politickým i obchodním partnerem Guatemaly jsou USA. Z Guatemaly směřuje do USA 32 % vývozu a odhaduje se, že v  USA žije více než 3 miliony Guatemalců, kteří zasílají svým rodinám nemalé finanční prostředky (remitence tvoří cca 19 % HDP Guatemaly). Vedle vazeb s USA je klíčovým partnerem Guatemaly v regionu Mexiko, se kterým ji pojí především migrační problematika a bezpečnostní politika, a země regionu Střední Ameriky, kde Guatemala klade zvýšený důraz na prohloubení integrace (především v rámci regionální organizace SICA a realizace bezcelní zóny s Hondurasem a Salvadorem). Guatemala dále rozvíjí vztahy také s členskými státy EU, Jižní Koreou a Tchaj-wanem, kteří poskytují nemalé částky na rozvojové programy v zemi. Guatemala je jednou z posledních 13 zemí udržujících oficiální diplomatické vztahy s Tchaj-wanem místo pevninské Číny. Pro současného prezidenta B. Arévala je zahraniční politika a mezinárodní spolupráce jednou z priorit jeho vlády. 

Aktuální nadále zůstává hraniční spor s Belize, ve kterém si Guatemala nárokuje cca polovinu belizského území. V roce 2019 byl spor odeslán Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu, kde se nyní nachází ve fázi podávání písemných replik a k ústnímu jednání by mohl postoupit v roce 2024.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění: 

V Guatemale žije podle posledních odhadů 18,61 mil. obyvatel (2022), hustota osídlení činí 171 ob./km2 (2022), více než 7,1 mil. obyvatel je ekonomicky aktivních a 51,8 % populace žije ve městech (2019). 

Demografické složení: 

Největší skupinu obyvatel tvoří mesticové (50 %), následují indiáni (44 %). Běloši se na celkové populaci podílí 5 %, černoši 1 %.   

Úřední jazyk: 

Oficiálním jazykem je španělština, avšak velká část populace hovoří některým z jazyků původních obyvatel (celkem 22 jazyků Mayů, dále také jazyky Garifunů a Xinků).     

Vyznání:

V roce 2012 se hlásilo ke katolické víře kolem 65 – 70 % obyvatel. Podle posledního průzkumu (2018) však katolickou víru vyznává přibližně 42 % populace, protestantskou víru asi 41 % populace, indiánská a jiná náboženství přibližně 1 % populace. Bez vyznání je přibližně 15 % obyvatelstva.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Guatemala je největší ekonomikou Střední Ameriky s HDP ve výši cca 104,2 mld. USD, přičemž v posledních třech desetiletích zažívá stabilní hospodářský růst (s výjimkou pandemického roku 2020, ve kterém HDP kleslo o 1,8 %). Klíčovou roli v ekonomice hrají mimo jiné také každoročně se zvyšující zahraniční remitence (především od guatemalské diaspory v USA), které tvoří okolo 19 % HDP a významně posilují kupní sílu obyvatel. Přestože má Guatemala každoročně deficitní rozpočet, v rámci regionu je premiantem s dluhem nižším než 40 % HDP, což oceňují ratingové agentury i nedávná zpráva Mezinárodního měnového fondu. 

Největším zaměstnavatelem v zemi je zemědělský sektor se 30 % obyvatel, který přispívá 10 % do HDP země. Tento poměr se každoročně snižuje, zatímco se postupně zvyšuje podíl průmyslu (22 %) a služeb (62 %) na HDP. Obchodní bilance je výrazně deficitní, což je zapříčiněno vývozem produktů s nízkou přidanou hodnotou, a naopak nutností dovozu spotřebního zboží a technologií. Hlavními vývozními artikly jsou především kardamom, cukr, káva, pletené oděvy, ovoce (zejm. banány) a zelenina. V dovozu převládají paliva, stroje a přepravní zařízení, stavební materiály, obilí, hnojiva, elektřina, minerální produkty, chemické výrobky, plasty.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Guatemala má tradičně jedno z nejnižších veřejných zadlužení v celém regionu, přičemž dluh se stabilně drží pod 40 % HDP. Navzdory tomu, že v posledních několika letech byl rozpočet v mírném deficitu, stabilní hospodářský růst vládě umožňuje snižovat poměr veřejného zadlužení k HDP a zachovat si díky tomu přiměřený přístup k vnějšímu financování z dluhopisových trhů za relativně výhodných podmínek. Očekává se, že guatemalská ekonomika bude růst i v příštích několika letech (EIU odhaduje růst HDP v letech 2024-2028 okolo 3 %).

2.3. Bankovní systém

Guatemalský bankovní systém lze rozdělit do dvou segmentů:  

(1) Formální (regulovaný) finanční sektor je tvořen institucemi, které podléhají speciálnímu státnímu povolení Měnové rady a jsou kontrolovány Dozorčí bankou Guatemaly (Superintendencia de Bancos de Gautemala, SIB). Tento sektor zahrnuje bankovní systém a nebankovní systém. První, bankovní systém, zahrnuje zejména Centrální banku (Banco de Guatemala), jež tento segment reguluje. Kromě centrální banky tento sektor zahrnuje také komerční banky a finanční korporace, které jsou definovány zákonem jako instituce specializované na operace investičního bankovnictví. Nebankovní finanční systém se řídí zvláštními zákony a skládá se z pojišťoven, společností zabývající se obchodem s cennými papíry, burzovními obchody a dále Institutem pro rozvoj měst (INFOM) a Institutem pro rozvoj hypotečních úvěrů (FHA).

Mezi největší banky Guatemaly patří: 

• Banco Industrial, 
• Banco G&T Continental, 
• Banco Agromercantil de Guatemala, 
• Banco de América Central,S.A., 
• Banco de Desarollo Rural. 

Všechny komerční banky poskytují standardní bankovní služby.

(2) Neformální nebo neregulovaný finanční sektor, který je tvořen institucemi vykonávajícími finanční zprostředkování, jehož povolení odpovídá obecnému právnímu základu (obchodnímu zákoníku) a není pod dohledem Dozorčí banky. Finanční zprostředkovatelé tohoto sektoru jsou obvykle inovativní a poskytují služby, které nejsou možné u regulovaných subjektů. Mezi nimi je například nabídka a poptávka po cenných papírech, jakož i úvěrové asociace, spořitelní a úvěrová družstva a další nevládní organizace, které poskytují finanční služby převážně ve venkovských oblastech.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Guatemaly je na první pohled relativně přehledný a stabilní, avšak jeho problémem je nízká efektivita a arbitrárnosti při uplatňování a vynucování (podle dat OECD se v Guatemale v roce 2022 celkový výběr daní podílel na HDP jen cca 14,4 %, což je jeden z nejnižších poměrů v celé Latinské Americe).

Právnické osoby jsou daněné v rámci tzv. standardního režimu (1) či zjednodušeného režimu (2):

1. V rámci standardního režimu se daní čisté zdanitelné příjmy firem sazbou 25 % a dále se připočte 1 % z celkových aktiv či hrubého přijmu (podle toho, co je větší).  
2. V rámci zjednodušeného režimu se daní měsíční hrubý příjem sazbou 5 či 7 %, dle typu příjmu.

Pokud jde o pobočku zahraniční firmy, daní se převody matce sazbou 5 %, stejně jako dividendy v případě rezidentní firmy. 

Pro fyzické osoby s příjmem do 300 tis. GTQ platí sazba 5 %, pro vyšší příjem jde o 7 %. V případě nerezidentů jde o 15 %. Je uplatnitelná daňová sleva ve výši 48 000 GTQ, respektive tyto osoby podávat daňové přiznání nemusí. Daňová míra z kapitálových výnosů je 10 %.  

DPH je na většinu zboží, a to v sazbě 12 %. Na věci základní potřeby (zejm. většina základních potravin) je sazba nulová.

V blízké době se neočekávají žádné zásadní změny v daňovém systému.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V posledních letech dochází k růstu českého vývozu do Guatemaly, který obzvláště skokově vzrostl v roce 2022 (nárůst vývozu byl zaznamenán u všech hlavních vývozních artiklů, nejvíce ale posílil vývoz zbraní). 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie je čtvrtým nejvýznamnějším vývozcem i dovozcem Guatemaly. V rámci obchodních vztahů EU se Guatemala umístila na 79. místě. Vzájemný obchod má dlouhodobě rostoucí tendenci, v roce 2023 však došlo k mírnému poklesu (především ve vývozu z Guatemaly do EU) . 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hlavním obchodním partnerem Guatemaly jsou USA, mezi další důležité partnery patří středoameričtí sousedé, Mexiko a Čína.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vláda se snaží podpořit přímé zahraniční investice v oblastech, ve kterých místní podnikatelé nemají dostatečné znalosti a technologie – energetika, technologie ochrany životního prostředí, zemědělská technika, důlní a těžební stroje a technologie potravinářského průmyslu. Velký zájem je také o investice do infrastruktury (Guatemala je nejméně urbanizovaná země Latinské Ameriky). Sektory energetiky a telekomunikací jsou již otevřeny zahraničním investorům. Existuje možnost využití projektů „Public Private Partherships“ právě v oblasti infrastruktury. Přímé zahraniční investice však s sebou často nesou riziko sporů s lokálními, většinou původními obyvateli.

V roce 2023 do Guatemaly směřovaly přímé zahraniční investice ve výši 1 552,3 mil. USD (nárůst o 7 % ve srovnání s rokem 2022), přičemž se jednalo především o sektory financí a pojišťovnictví (463,86 mil. USD), obchodu a opravy vozidel (318,74 mil. USD), zpracovatelský průmysl (303,26 mil. USD), informace a komunikace (193,21 mil. USD) a dodávky elektřiny, vody a sanitárních zařízení (140,74 mil. USD).

O přímých zahraničních investicích ČR v Guatemale nejsou informace.

3.3. FTA a smlouvy

Nejdůležitějšími FTA pro Guatemalu jsou jednoznačně s USA a zeměmi Střední Ameriky včetně Dominikánské republiky (DR-CAFTA), EU (Asociační dohoda), Velkou Británií a Mexikem, které dohromady pokrývají cca 75 % guatemalského zahraničního obchodu. Velký význam má i Středoamerický integrační systém, zejména jemu podřazená Celní unie mezi Guatemalou, Hondurasem a Salvadorem, která umožňuje jednoduchý přeshraniční obchod a zajišťuje jeho jednotné podmínky. Další FTA má Guatemala uzavřeny s Kolumbií, Taiwanem, Chile a Panamou a dílčí FTA (týkající se pouze obchodu s omezeným počtem produktů) s Belize, Ekvádorem, Kubou a Venezuelou.

Smlouvy s EU

Asociační dohodu mezi EU a zeměmi Střední Ameriky tvoří tři základní pilíře: politika, kooperace a volný obchod. Obchodní část této dohody se s Guatemalou předběžně provádí od 1. prosince 2013. Vstupem dohody v platnost zrušila EU 99 % celních položek týkajících se průmyslových výrobků a rybolovu. Naopak Střední Amerika se zavázala, že pro všechny průmyslové výrobky a rybolov poskytne bezcelní přístup do roku 2025 (většina průmyslových výrobků však již nyní nepodléhá clům).

Smlouvy s ČR

• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guatemalské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, konzulárních a služebních nebo úředních pasů sjednaná výměnou nót (podpis 17. 10. 2000 v Praze; vstup v platnost 17. 11. 2000). 
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guatemalské republiky o zrušení vízové povinnosti sjednaná výměnou nót (podpis 13. 8. 2004 v Ciudad de Guatemala, resp. 19. 7. 2024 v Ciudad de México; vstup v platnost 13. 9. 2004). 
• Memorandum o spolupráci mezi ministerstvy zahraničí ČR a Guatemaly (podpis 11. 7. 2005 v Ciudad de Guatemala). 
• Dohoda mezi Českou republikou a Guatemalskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (podpis 8. 7. 2003 v Praze) a Protokol o změně této dohody (podpis 20. 8. 2009 v Praze; vstup v platnost 4. května 2011).
• Memorandum o spolupráci mezi ministerstvy obrany ČR a Guatemaly (podepsáno v Ciudad de Guatemala, 21. 4. 2022)

3.4. Rozvojová spolupráce

Země je čistým příjemcem rozvojové pomoci, která se zaměřuje především na změny podnebí, zlepšení socio-ekonomických podmínek (zejména u indigenního obyvatelstva) a bezpečnost (což úzce souvisí s migrací). Guatemala je jedním z hlavních příjemců zahraniční rozvojové pomoci EU v regionu Latinské Ameriky, přičemž na období 2014-2020 bylo na realizaci projektů vynaloženo 166,8 mil. EUR. Pro období 2021-2027 bylo pro Guatemalu předběžně vyhrazeno 141 mil. EUR, což je nejvyšší částka ze zemí Střední Ameriky. Prioritními cílovými sektory projektů jsou:

• podpora ekologické transformace,
• podpora zaměstnanosti a digitalizace,
• podpora silnějších institucí a občanské společnosti.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Guatemala není do MOP zahrnuta.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, mohou se čeští podnikatelé v Guatemale setkat s řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí. Je potřeba se připravit na to, že v Guatemale je velmi důležitý osobní kontakt a pro úspěšné proniknutí na místní trh je zcela zásadní najít spolehlivého partnera, který se v daném oboru velmi dobře orientuje a má potřebné kontakty. 

4.2. Oslovení

Prvotní kontakt je v Guatemale poměrně formální; jak písemná komunikace, tak osobní setkání je často doprovázeno velkou řadou zdvořilostí. Oslovení začíná zkratkou pro pan/paní (Sr./Sra.), následuje první nebo obě příjmení. Guatemalci, jako celá řada dalších hispanofonních národů, totiž mají ze zákona dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce (např. Carlos Fuentes Macías). Často se ale v oslovení používá jen jedno, v drtivé většině to první za křestním jménem (Sr. Fuentes). Prvotní oslovení je vždy ve formě vykání. V navazujících jednáních a korespondenci se již často používá jen křestní jméno a na české poměry se také dříve přechází k tykání. V určitých profesích je možné se setkat s častějším použitím akademických titulů – lékařství (Dr.), technické profese (Arq., Ing.), advokacie (Abg.), učitelství (Prof.) apod. Kvůli obavám o osobní bezpečnost je v celé Střední Americe poměrně složité se dostat ke kontaktním údajům zaměstnanců i vedoucím pracovníkům soukromých firem a často i státních institucí. Často je třeba několik telefonátů, e-mailů či dokonce osobních schůzek, aby bylo možné zjistit kontaktní údaje požadované osoby.

4.3. Obchodní schůzka

O schůzku je dobré žádat alespoň s několikadenním předstihem, nicméně potvrzení často přichází až těsně před datem jednání. Prvotní kontakt je dobré učinit písemně – dle povahy záležitosti dopisem či e-mailem, nutností ale bývá následné potvrzení schůzky telefonicky. Komunikace se často vede pomocí rozšířené aplikace WhatsApp. 

K jednáním dochází standardně v kanceláři firmy, po lepším seznámení lze počítat s pozváním na oběd. Nabídka na úhradu útraty bude ceněna, ale vzhledem k tomu, že česká firma je v pozici hosta, většina Guatemalců bude trvat na uhrazení jimi. Dárky jsou vítány, ale ne očekávány. Předání vizitek je standardní součástí seznámení.    

Načasování jednání

První schůzky se většinou sjednávají na 9:30, výjimkou nejsou ani jednání ve večerních hodinách. Přes rozšířenou představu o časové flexibilitě je dobré na předem domluvenou schůzku přijít včas, v pracovním styku jsou Guatemalci překvapivě dochvilní. Zejména v hlavním městě je třeba počítat s nevypočitatelnou dopravní situací a často se toleruje pozdější příchod o 10 až 15 min. Není neobvyklé, že schůzky mohou být na poslední chvíli odloženy. Snažte se v tom případě nevypadat podrážděně a vyjděte vstříc guatemalské straně.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, mohou se čeští podnikatelé setkat s řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně sociálních podmínek a obchodních zvyklostí. Z těch nejmarkantnějších to jsou:

1. důležitost osobních kontaktů – sebelepší produkt v Guatemale neprodáte bez partnera, který se dobře orientuje a má vazby v oboru;

2. osobní zóna – Guatemalci jsou velmi kontaktní, objetí je standardní součástí pozdravu;

3. úvodní zdvořilosti – Vždy je vhodné zahájit jednání úvodní zdvořilostní konverzací, přímočarost může být považována za hrubost;

4. rodina jako téma obchodního jednání – rodina je v Guatemale velmi důležitý společenský fenomén a často se stává tématem „small talk“ během jednání;

5. vyhýbavost v jednání – Guatemalci se často vyhýbají přímému odmítnutí či kritice („možná“ je často použito ve smyslu „ne“);

6. hierarchie – v Guatemale se poměrně striktně dodržuje, úroveň přijetí odpovídá úrovni návštěvy;

7. korupce – korupce je bohužel stále přítomný nešvár zejména státního sektoru.

Jací jsou guatemalští obchodníci?

Příprava pro vstup na zdejší trh by proto měla být důkladná a promyšlená. Často používaný, a téměř nevyhnutelný, model vstupu na trh je v první fázi ve spolupráci s agentem/distributorem nebo partnerskou společností (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture), a v druhé fázi, pokud se spolupráce rozvine, založení guatemalské právnické osoby.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Jistě je třeba počítat s pozvolnějším rozvojem obchodního jednání, ať už při osobním jednání, ale i poté při realizaci obchodního případu. Guatemala je sice převážně katolická, ale v obchodním světě se s náboženskými projevy/odlišnostmi nesetkáte. Mimoto je stále možné pozorovat nižší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, jakož i časté sociální a etnické rozdělení v rámci profesí.

Jak nakládají guatemalští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

V Guatemale může být i díky výše popsaným zdvořilostním částem rozhovoru obchodní jednání zdlouhavé. Zdvořilostní témata pomáhají Guatemalcům partnera poznat a navázat s ním důležitý osobní vztah, je tedy dobré být při jednání trpělivý. Nicméně pokud je partner předem připraven, že český protějšek má z objektivních důvodů na jednání jen určitý čas, je možné jednání zvládnout i v kratším čase.  

Jak nakládají guatemalští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Guatemalci jsou většinou vřelí, otevření lidé. V obchodním jednání se ale vystupováním příliš neliší od evropských obchodníků.  

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země (sever x jih, provincie)?

Rozdíly v obchodním jednání mezi městem a provincií jsou podobné jako v jiných zemích. V regionu lze očekávat menší zkušenost se zahraničním obchodem, nižší znalost angličtiny, zato ale uvolněnější a osobnější přístup.  V Guatemale je třeba také počítat se silnějšími interpersonálními vazbami vlivných lidí, s pozitivy i negativy, která to může pro českou firmu mít.  

Je vhodné, resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Vztah k alkoholu v rámci obchodních vztahů je velmi podobný jako v ČR, na obchodní jednání nepatří, nicméně na navazující společenské aktivity (večeře, recepce) v přiměřené míře již ano.  

Jak se obléci na pracovní jednání?

Pro obchodní jednání se počítá s formálním oblečením, vhodný je oblek s kravatou, resp. kostým. Určitá okázalost a kvalita v oblékání může být hodnocena velmi pozitivně.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

V ideálním případě by měl být složen z obchodního ředitele a alespoň jednoho technického pracovníka, který je schopen podat podrobné informace o technických detailech nabízeného produktu. Věk a genderové složení týmu nehraje (až na výjimky – např. obranný sektor) zásadní roli.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

První jednání s guatemalskými obchodními partnery budou obvykle probíhat v kancelářích, případně v restauraci, v rámci prohlubování obchodní spolupráce však může dojít i na pozvání na večeři domů.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

V obchodních jednáních je upřednostňována španělština, přestože řada obchodních partnerů ovládá i angličtinu. Drobné chyby jsou tolerantně přehlíženy a oceňuje se snaha učit se španělsky. Při jednáních na vyšší úrovni je však vhodné využít služeb tlumočníka (může doporučit i Velvyslanectví ČR v Mexiku). Španělština je oceňována i v případě vizitek a obchodních materiálů.  

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Část vyššího managementu (soukromého i státního sektoru) ovládá alespoň na konverzační úrovni angličtinu, na nižší úrovni je angličtina jen základní nebo vůbec. Je proto třeba být připraven na to, že partner upřednostní jednání ve španělštině s tlumočením.

Existují nějaká komunikační tabu?

Guatemalský protějšek jistě nechceme dostat do nepříjemné situace, standardní poučka o vyhnutí se tématům jako politika, komentování bezpečnostní situace, náboženství či osobní finanční situace proto platí i v Guatemale.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Tak jako v případě jiných vzdálených teritorií zemí, není ani Guatemala zemí, ve které by se dalo očekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o guatemalský trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen.  Prvotní kontakt je dobré učinit písemně – dle povahy záležitosti dopisem či e-mailem, nutností ale bývá následné potvrzení přijetí dopisu telefonicky. Osobní jednání je pro navázání prvního kontaktu takřka nevyhnutelné. Další komunikace se často vede pomocí e-mailu a rozšířené aplikace WhatsApp, a to i v rámci státní správy.

4.5. Doporučení

Při vstupu českých firem a podniků na guatemalský trh je potřeba počítat především s níže uvedenými specifiky:

• Náklady na zahraniční zastoupení, bez něhož se nelze dlouhodobě v teritoriu uplatnit, nebo alespoň častá osobní přítomnost na trhu, a riziko návratnosti těchto nákladů.  
• Rizika spojená s účastí ve veřejných tendrech, jež často nesou známky netransparentnosti a korupčního jednání.  
• Nároky na vyšší konkurenceschopnost českého zboží vzhledem k nízké ceně místní pracovní síly a vysokým nákladům na dopravu.

4.6. Státní svátky

1. leden – Nový rok 

březen – duben – Semana Santa (Velikonoční týden), Zelený čtvrtek a Velký pátek jsou státními svátky 

1. květen – Svátek práce 

30. červen – Den armády 

15. srpen – Den Nanebevzetí Panny Marie (závisí na regionu) 

15. září – Den nezávislosti 

20. říjen – Den revoluce 

1. listopad – Den všech svatých 

24. prosinec – Štědrý večer (závisí na regionu) 

25. prosinec – Boží hod 

31. prosinec – Silvestr (závisí na regionu)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 

Nejefektivnější formou distribuce užívanou v zemi většinou zahraničních firem je prodej prostřednictvím místních obchodních zástupců specializovaných na určitou komoditu. Tak jako v řadě jiných zemí nelze očekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o guatemalský trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen. Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery patří mezinárodní veletrhy nebo skrze hospodářské komory či za pomoci CzechTrade.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu  

Vývozní a dovozní režim Guatemaly se po vstupu do WTO v roce 1995 výrazně uvolnil. Uvolnění rovněž souvisí s uzavíráním dohod o volném obchodu nejen se státy Střední Ameriky a Mexikem, ale i s USA, EU, či Tchaj-wanem. Cla a kontrola dovozu vychází jak ze zmíněných dohod, tak i ze zapojení Guatemaly do Středoamerického integračního systému (SICA) a Středoamerického celního systému (SAC). Celkový přehled obchodních dohod Guatemaly s ostatními zeměmi lze nalézt na webových stránkách Organizace amerických států.   

Při proclívání zboží je nutno využít služeb celního agenta. Zahraniční obchod Guatemaly a vnitřní trh je v podstatě liberalizován. Mimocelní bariéry obchodu nejsou prakticky žádné. Při dovozu zboží jsou vyžadovány originály faktur, přepravní dokumenty (bill of lading, resp. airway bill), osvědčení o původu zboží a případně doklady o osvobození od cla či zvláštní povolení pro dovoz specifického zboží. Pro dovoz některých výrobků (dřevo, zbraně, odpad, omamné látky) je nezbytné dovozní povolení vystavené příslušným ministerstvem. Vše však záleží na podmínkách kontraktu nebo podmínkách výběrových řízení na dovoz zboží a služeb. Po schválení dovozního prohlášení se toto stává zároveň dokladem prokazujícím legální vstup zboží do země a výši daňové povinnosti. Pro více informací lze navštívit stránky guatemalského Finančního úřadu, pod který spadá Celní správa (Superintendenciade Administración Tributaria, SAT).   

Za účelem zahraničně-obchodní kontroly a statistiky je v zemi aplikován jednotný registrační vývozní systém, tzv. Ventanilla Única para las Exportaciones. Platební styk probíhá převážně v USD. V zemi je volná směnitelnost. Vnitřní platby probíhají v místní měně, kterou je quetzal (QTZ).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Často používaný, a téměř nevyhnutelný, model vstupu na trh je v první fázi ve spolupráci s agentem/distributorem nebo partnerskou společností (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture), a v druhé fázi, pokud se spolupráce rozvine, založení guatemalské právnické osoby. Hlavní formy podnikání upravuje obchodní zákoník (Código de Comercio de Guatemala) a zákoník práce (Código de Trabajo). Cizinci mohou v Guatemale podnikat za stejných podmínek jako Guatemalci, což uvádí čl. 8 obchodního zákoníku. Na jakýkoliv druh podnikání je nutné si obstarat patřičnou registraci na Obchodním rejstříku (Registro Mercantil). 

Guatemalské právo umožňuje 5 tradičních forem podnikání: živnostenské podnikání, společnost s ručením omezeným (Sociedad de Responsabilidad Limitada), akciová společnost (Sociedad Anónima), komoditní společnosti (Sociedad Comandita) a družstevní společnost (Sociedad Colectiva). 

Pomoc se založením společnosti poskytují místní advokátní kanceláře. V případě potřeby může vhodnou advokátní kancelář doporučit Velvyslanectví ČR v Mexiku, případně Honorární konzulát ČR v Guatemale.

5.3. Marketing a komunikace

Nezbytnou součástí komunikace jsou propagační materiály ve španělštině, nejlépe tištěné a předané osobně. Vhodná je také spolupráce s guatemalskými obchodními komorami či reklamními agenturami s ohledem na jejich znalost místní mentality a schopnost zvolit nejvhodnější strategii pro daný druh zboží či služeb. Stále více je také využívána reklama na internetu a sociálních sítích, resp. komunikačních kanálů (Facebook, Instagram, Whatsapp). V počáteční fázi pronikání na guatemalský trh lze českým firmám doporučit účast na hromadnějších akcích typu veletrhy, případně propagační akce pořádané velvyslanectvím, CzechTrade či některou z obchodních komor.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Guatemala přistoupila k Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví a je členským státem Světové organizace duševního vlastnictví. Zákon o průmyslovém vlastnictví zde vstoupil v platnost v listopadu 2002, příslušným úřadem v těchto záležitostech je Registr průmyslového vlastnictví. Zákon o patentech chrání vlastníky patentů cestou registrace v Registru duševního vlastnictví. Patentová ochrana se prodlužuje o 10 nebo 15 let po zaplacení ročních poplatků, které je nutné uhradit před vypršením právní ochrany patentu.

S konkrétním porušováním práv vyplývajících z ochrany duševního vlastnictví českých výrobců se ZÚ v tomto teritoriu zatím nesetkal.

5.5. Trh veřejných zakázek

Režim zadávání veřejných zakázek je založen na státem vyhlašovaných tendrech. Aktuální informace o vypisovaných výběrových řízeních lze nalézt na webových stránkách http://www.guatecompras.gt. Většina vládních veřejných zakázek požaduje účast guatemalské firmy či přímo uzavření smlouvy výhradně s ní. Je nutno dodat, že podmínky výběrových řízení se všeobecně vyznačují značnou komplikovaností, netransparentností a znaky korupčního jednání, a to při současném požadavku na předběžné skládání relativně vysokých účastnických anebo garančních poplatků. Nutností je nejen znalost místní mentality a konkrétních osob rozhodujících o zakázce, ale i úředního jazyka španělštiny a dokonalé splnění všech podmínek tendru. Právě z těchto důvodů je vhodné vyhledat spolehlivého zástupce, který s předstihem avizuje českému podnikatelskému subjektu záměr vlády vyhlásit veřejnou soutěž a zcela jasně a bez jazykových problémů předloží nabídku, která do posledního bodu odpovídá vyhlášeným soutěžním podmínkám, vč. termínů a formy předání nabídky do tendru. Bez zástupce je úspěšná účast na těchto výběrových řízeních prakticky vyloučena.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Případné řešení sporů spojených s obchodními operacemi před guatemalskými rozhodčími orgány nutno řešit jen a pouze přes místního advokáta. Všeobecně se proto doporučuje zakotvit v příslušném obchodním kontraktu doložku o příslušnosti arbitrážního soudu země vyvážejícího, pro řešení eventuálních sporů vzniklých z daného obchodu. Soudní systém Guatemaly obecně se vyznačuje neflexibilitou a „nadržováním“ místním subjektům, přičemž spory mohou trvat dlouhé roky – doporučuje se tedy zvážit cestu mimosoudního vyrovnání. 

Konkurence zahraničních firem vzhledem ke globalizačnímu procesu i konkurence místní výroby na guatemalském trhu sílí každým rokem. Nabídkové aktivity se proto uskutečňují především náročnou formou akvizičních cest zástupců a představitelů místních a zahraničních firem po Guatemale. Pozornost je nutno věnovat zejména reálným cenovým požadavkům za nabízené artikly v zájmu zachování jejich prodejnosti v relaci ke srovnatelným konkurenčním výrobkům, např. z Asie či Mexika. 

Obvyklými platebními podmínkami jsou dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso s odloženou platbou v různých formách. V některých případech, zejména při navazování nových obchodních kontaktů, je vhodné ze strany českých subjektů požadovat akontaci. V zemi vládne uspokojivá platební disciplína, obchodní dluhy bývají spíše výjimkou než pravidlem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza, celní předpisy:

Dnem 6. 11. 2004 vstoupila v platnost bilaterální dohoda o zrušení vízové povinnosti, celková délka pobytu však nesmí přesáhnout 90 dnů a během turistického pobytu nesmí být vykonávána žádná výdělečná činnost. 

Bezpečnost:

Guatemala patří mezi země s poměrně vysokou mírou kriminality, často spojenou s obchodem s drogami. Opatrnosti je třeba dbát také na hranicích s Belize, kde v souvislosti s dlouhotrvajícím hraničním sporem může docházet k potyčkám. Doporučuje se dodržovat základní bezpečnostní zásady, zejména:  

• uschovat pas a další cenné doklady, jako např. letenku, v hotelovém trezoru a cestovat pouze s minimem finanční hotovosti (ale pozor, použití kreditní karty v menších obchodech či na trzích často není možné) 
• nenosit šperky, dávat si pozor na cenné věci a nepoužívat mobilní telefon na ulici
• cestovat pouze po hlavních silnicích a za denního světla 
• cestovat se zdravotním pojištěním, před cestou si ověřit rozsah jeho pokrytí  dávat si pozor na zavazadla a tašky s doklady v centru měst, v recepcích hotelů 
• vybírat peníze z bankomatů pouze uvnitř zabezpečených bankovních lobby nebo hotelů 
• pít jen balenou vodu 
• zejména při pobřeží je nutno chránit se před komáry    

Pohyb v rámci země a veřejná doprava:

Auto: Pronájem je z hlediska pohodlí, rychlosti a hlavně bezpečnosti dobrá volba, protože vzdálenosti jsou v rámci země krátké. Nedoporučuje se řídit v noci kvůli bezpečnosti i mnohdy nevyhovujícímu stavu silnic. 

Taxi: Taxi není problém sehnat na ulici, ale je bezpečnější si taxi službu objednat prostřednictvím mobilní aplikace či telefonicky, případně požádat recepci hotelu o objednání. V Guatemala City je vhodné použít taxislužbu Taxi Amarillo/Taxi Seguro či Green Cab, případně taxíky schválené společností INGUAT nebo Uber (ten funguje také v Antigua Guatemala a Quetzaltenango). 

Autobusy: Autobusy jsou nejběžnější formou veřejné dopravy pro obyčejné Guatemalce. Většina z nich jsou staré americké školní autobusy (tzv. chickenbusy), které jsou levné a dobře dostupné. Jízdenky jsou levné, ale je potřeba počítat s tím, že autobusy jsou často přeplněné a cizinec se může snadno stát obětí trestné činnosti.  Nedoporučuje se využívat městskou hromadnou dopravu zejména v případě, že s sebou vezete větší finanční obnos, šperky či obchodní zboží a dokumenty.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR podléhá vnitřním předpisům, především guatemalskému zákoníku práce a pravidlům pro vydávání povolení pro cizince. Zaměstnavatel musí pro zahraničního zaměstnance vyřídit pracovní povolení (žádost o pracovní povolení se všemi náležitostmi se podává na Generálnímu ředitelství pro zaměstnanost Guatemaly), přičemž platí, že zaměstnavatel nemůže zaměstnávat více než 10 % zahraničních pracovníků a vyplácet jim více než 15 % celkové mzdy vyplácené v podniku (existuje však několik výjimek z tohoto pravidla: pokud je zaměstnání cizince nutné z důvodů ochrany a podpory národního hospodářství, případně pokud je v dané oblasti nedostatek guatemalských pracovníků). Konkrétní případy vždy doporučujeme konzultovat předem s právním poradcem v místě, rovněž doporučujeme informovat se na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí Guatemaly (http://www.mintrabajo.gob.gt).

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

ČR nemá s Guatemalou uzavřenou žádnou bilaterální dohodu o vzájemném poskytování zdravotních služeb. Místní lékařská péče (především v hlavním městě) je na dobré úrovni, ceny jsou však poměrně vysoké, je proto dobré si před cestou do Guatemaly zajistit cestovní zdravotní pojištění. 

5.9. Veletrhy a akce

EXPOMUEBLE (největší veletrh zaměřený na nábytkářství v regionu Střední Ameriky), Guatemala City – 25. – 28. července 2024

Feria Alimentaria (Potravinářský veletrh), Guatemala City – 9.-11. září 2024

Ferretexpo (Veletrh železářství a stavebních materiálů),Guatemala City – 7.-10. listopadu 2024

EXPOPARTES GUATEMALA (veletrh zaměřený na automobilový průmysl) – listopad 2024

Nad rámec veletrhů konajících se v Guatemale doporučujeme veletrhy v sousedním Mexiku, které bývají významnější a mnoho guatemalských firem se jich účastní. 

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Mexiku 

Adresa: Cuvier 22, Colonia Nueva Anzures, Delegación Miguel Hidalgo, Ciudad de México, 115 90 

Tel.: (+52) 55 5531 2544 

E-mail: mexico@embassy.mzv.cz 

Web: http://www.mzv.cz/mexico 

Facebook: https://www.facebook.com/CZenMX/

E-mail obchodního oddělení: commerce_mexico@mzv.cz

E-mail konzulárního oddělení: consulate_mexico@mzv.cz 

Pracovní doba: pondělí – pátek 8,00 – 16,30   

CzechTrade Mexico

Adresa: Lago Alberto 375, Anáhuac I Secc, Miguel Hidalgo, Ciudad de México, México 

Tel.: +52 55 8218 3517 (mobil) 

E-mail: tereza.vitkova@czechtrade.cz 

Web: http://www.czechtrade.cz; http://www.czechtrade-mexico.com.mx

Honorární konzulát Guatemala 

Vedoucí úřadu: p. José Luis Guzmán Segura 

Adresa: 18 calle 14-12, Zona 13, Ciudad de Guatemala, Guatemala

Tel.: +502 236 004 07 (kancelář), +502 302 774 57, +502 595 760 68 (mobilní telefony)  

E-mail: guatemala@honorary.mzv.cz

Provozní doba úřadu: pondělí – pátek 9:00 – 14:00 hodin   

Delegace Evropské unie v Guatemale 

Vedoucí mise: Thomas Peyker, velvyslanec

Adresa: Edificio Europlaza, 5a Avenida 5-55, Zona14, Torre II, Nivel 17 Ciudad de Guatemala, Guatemala 

Tel.: +502 2300-5900 

E-mail: delegation-guatemala@eeas.europa.eu 

Webové stránky: https://eeas.europa.eu/delegations/guatemala_es

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Jednotná tísňová linka (ambulance, policie, hasiči): 911 

Policie: 110, příp. 120

Ambulance a hasiči: 123 

Dobrovolní hasiči: 122

Červený kříž: 125, příp. 2381-6565

Asistence turistům: 1500

Guatemalský migrační institut: 2411-2411

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda: https://www.guatemala.gob.gt/ 

Prezidentská kancelář:  https://www.presidencia.gob.gt/

Ministerstvo zahraničních věcí: http://www.minex.gob.gt/ 

Ministerstvo vnitra: http://mingob.gob.gt/ 

Ministerstvo hospodářství: https://www.mineco.gob.gt/

Ministerstvo národní obrany: http://www.mindef.mil.gt/ 

Ministerstvo veřejných financí: http://www.minfin.gob.gt/ 

Ministerstvo zemědělství a výživy: https://www.maga.gob.gt/ 

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a sociální pomoci: https://www.mspas.gob.gt/ 

Ministerstvo energetiky a těžby: http://www.mem.gob.gt/ 

Ministerstvo kultury a sportu: http://mcd.gob.gt/ 

Ministerstvo školství: http://www.mineduc.gob.gt/ 

Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení: http://www.mintrabajo.gob.gt/ 

Ministerstvo životního prostředí: http://www.marn.gob.gt/ 

Ministerstvo sociálního rozvoje: http://www.mides.gob.gt/ 

Ministerstvo komunikací, infrastruktury a bydlení: http://www.civ.gob.gt/ 

Průmyslová komora Guatemaly: http://cig.industriaguate.com

Široké spektrum informací o Guatemale: http://www.visitguatemala.com 

Státní zakázky: https://www.guatecompras.gt/