Hongkong

Trh se zdravotnickým vybavením a  technologiemi by měl do konce roku 2024 zaznamenat podstatný růst a dosáhnout celkové hodnoty korespondující 1,06 miliardy USD. S objemem o hodnotě 0,77 miliard USD přitom podstatnou část této hodnoty tvoří zdravotnické prostředky. Hongkong se je na nejlepší cestě stát se centrem pro inovativní společnosti zabývající se zdravotnickými technologiemi.

Zdravotní služby v Hongkongu poskytují jak soukromá nemocniční zařízení, tak i vládou financované nemocnice. Veřejné zdravotnické služby poskytuje Ministerstvo zdravotnictví a Hospital Authority prostřednictvím 43 veřejných nemocnic, 48 odborných ambulancí a 73 všeobecných ambulancí. Poměr lůžek k počtu obyvatel je 5,5 lůžek na tisíc obyvatel, což je třetí nejvyšší počet v Asii. Jednou z příležitostí pro české firmy je plán vlády navýšit lůžkové kapacity o dodatečných 15 000 lůžek do roku 2036, na což je vyhrazen rozpočet ve výši 65 miliard USD v rámci dvou konsekutivních 10-letých plánů.

Je důležité si uvědomit, že právě Hospital Authority je největším koncovým uživatelem zboží a služeb v hongkongském zdravotnickém sektoru. Ve vládním rozpočtu na rok 2024–25 bylo Hospital Authority přiděleno 12,2 miliard USD na provoz a obnovu vybavení. Veškeré vybavení pořizuje Hospital Authority skrze veřejné tendry. 

Úřad pro kontrolu zdravotnického vybavení (MDD) reguluje používání zdravotnických prostředků v Hongkongu. Ačkoli je registrace v současné době dobrovolná, soukromé i státní nemocnice obecně dávají přednost použití schválených zařízení, která mají evidenční číslo MDD. Registrace trvá přibližně dva měsíce a stojí mezi 2 000 až 5 000 USD. Systém dobrovolné registrace je zamýšlen jako dočasné řešení před zaváděním registrace povinné. 

Kromě výše uvedeného institucionálního sektoru jsou důležitými odběrateli zdravotnického vybavení i sami spotřebitelé. Poptávka je různorodá od doplňků stravy přes chytrá řešení pro optimalizaci vlastního zdraví a telemedicínu až po rehabilitační pomůcky pro nemohoucí a seniorní občany. 

Hlavním zdravotnickým veletrhem je Hong Kong International Medical and Healthcare Fair, novým formátem je i Asia Summit on Global Health, což je spíše diskuzní fórum o směřování zdravotnictví. Hlavní oborovou asociací je The Hong Kong Medical Association, pro výrobce a distributory je klíčová Hong Kong Medical and Healthcare Device Industries Association. 

Vláda ČLR již v červnu 2019 odsouhlasila iniciativu umožňující využití v Hongkongu registrovaných zdravotnických prostředků a léků ve vybraných zdravotnických zařízeních Greater Bay Area – oblasti zahrnující zvláštní správní regiony Hongkongu a Macaa a devět hlavních metropolí provincie Guandong. Pilotní fáze za zapojení nemocnice University of Hong Kong-Shenzhen Hospital byla úspěšně dokončena v létě 2021. Hlavní potenciál tohoto nového mechanismu by měl z pohledu českých zdravotnických výrobců a dodavatelů do budoucna spočívat v možnosti dodávat vybavení do nemocnic GBA, aniž by byla nutná předchozí zdlouhavá registrace u příslušného orgánu v ČLR, tedy u National Medical Products Administration. Je však důležité poznamenat, že tento program cílí primárně na léky a vybavení, které nejsou v ČLR aktuálně využívány, jsou urgentně požadovány a přitom mají nesporné benefity v rámci péče. 

Léky a farmaceutické produkty musí být před prodejem v Hongkongu registrovány u příslušného úřadu (Department of Health’s Pharmacy and Poisons Board). Registrační proces trvá přibližně 9 až 15 měsíců a stojí mezi 5 000 až 10 000 USD.

Kromě klasického zdravotnického vybavení jsou důležitým segmentem zdravotnického sektoru i biotechnologie. Podstatným faktorem je přitom i skutečnost, že Hongkong nabízí skvělé podmínky pro biotechnologické společnosti při vstupu na burzu. Dle místní burzy je Hongkong největším IPO centrem pro biotechnologické společnosti v Asii a Tichomoří a druhým v globálním měřítku (v závěsu za USA). Hong Kong Science and Technology Parks Corporation je hlavním hráčem na podporu biotechnologických inovací v Hongkongu. 

S podílem HDP na obyvatele dosahujícím téměř 50 000 USD měsíčně je Hongkong velice zajímavým spotřebitelským trhem. Tato vysoká kupní síla místního obyvatelstva se projevuje i při výběru potravin a nápojů. V Hongkongu je více než 790 supermarketů, 1300 obchodů se smíšeným zbožím a více než 100 tradičních trhů, takže nakupování potravin je velmi pohodlné. Hongkongští spotřebitelé tradičně nakupují denně kvůli preferenci čerstvých potravin a malým skladovacím prostorům. Velká část nákupů se stále provádí na tradičních trzích, včetně pouličních trhů, a v místně vlastněných obchodech. Celkově prodej na pouličním trhu směřuje k čerstvým potravinám, zatímco supermarkety dominují ve zpracovaných, chlazených a mražených potravinách s vysokou přidanou hodnotou a konzervovaných potravinách. Tržní podíl supermarketů nicméně stále stoupá. Důležitou roli sehrála i pandemie covid-19, která vedla k masivní popularizaci online nákupu potravin.

Hongkong je celosvětově znám jako přední asijská destinace pro fine dining, což lze ilustrovat například počtem michelinskými hvězdami ověnčených restaurací, jejichž počet dosáhl v roce 2024 úctyhodných 79. Zastoupena je nejen kuchyně asijská, ale i západní. Stravování v restauračních zařízeních je pro místní rezidenty běžnou součástí života, přičemž často velmi zcestovalí obyvatelé s vysokými příjmy neváhají utratit nemalé sumy za exkluzivní potraviny a nové, nevyzkoušené nápoje. Nemalou část klientely tvoří turisté z pevninské Číny, okolních zemí, ale i zbytku světa

Čím dál tím důležitějším aspektem je i otázka bezpečnosti potravin a jejich benefitů pro lidský organismus. Dlouhodobý trend lze vypozorovat ve zvýšeném zájmu o nízkokalorické nápoje, kvalitní náhražky masa, potraviny s vysokým obsahem vlákniny a tzv. superpotraviny. S tímto vývojem souvisí i zvýšený zájem konzumentů o potraviny v bio kvalitě a organické produkty. Zajímavým segmentem trhu jsou nepochybně i potraviny pro osoby s alimentárními intolerancemi. Z kontrolovaných potravin, které podléhají přísnějšímu režimu při dovozu, má ČR s Hongkongem uzavřený protokol o vepřovém mase, který platí pouze pro schválené/notifikované výrobní závody.   

V roce 2008 zrušila hongkongská vláda dovozní cla a daně na řadu alkoholických nápojů (pro alkohol pod 30 %), od té doby každoročně stoupá dovoz vín. V posledních letech začali obchodníci s vínem v Hongkongu přijímat nové a diverzifikované strategie. Mnoho obchodníků s vínem se již nesoustředí pouze na místní trh, ale expandují na pevninu a sami investují do zámořských vinic. Online prodej s dovážkou je stoupajícím trendem. Někteří obchodníci se pokusili zapojit své spotřebitele prostřednictvím aktivit, jako jsou kurzy ocenění vína nebo diskuzní skupiny na platformách sociálních médií. Samostatnou kategorii tvoří nápoje (hlavně whisky a víno), které jsou nakupovány k investičním účelům. 

Při vstupu na místní trh s vínem se jako perspektivní jeví dvě strategie – levnější či středně drahá vína ve velkých objemech, přičemž je potřeba mít na paměti vysokou úroveň konkurence z Francie, Španělska, Itálie, Nového Zélandu, Austrálie. Jižní Afriky, Chile a Argentiny; nebo zaměření na specifické segmenty jako prime, bio a naturální produkci. Hlavní vinařské veletržní akce jsou Hong Kong International Wine & Spirits Fair, ProWine a Wine Hong Kong & Vinexpo Asia.

V pivovarnictví je na vzestupu popularita malých pivovarů a domácí výroby. Příležitosti jsou tedy nejen v dovozu piva samotného, ale i v samotné technologii výroby piva.

I v případě zelených technologických řešení je Hongkong zcela závislý na dovozu. V posledních několika letech se otázka udržitelné budoucnosti dostává stále více do popředí vládní agendy, což se projevuje i v alokaci zdrojů pro řešení environmentálních problémů spojených zejména s odpadním hospodářstvím, znečištěním vzduchu a vody. Vláda současně podporuje i hledání řešení nových, například skrze finanční podporu projektům výzkumu a vývoje zelených technologií v rámci Fondu pro inovace a technologie (Innovation and Technology Fund).

Hongkongský Akční klimatický plán 2050 (Climate Action Plan 2050) se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti dekarbonizace společnosti – 1) čistá výroba energie, 2) energetická účinnost a zelené budovy, 3) zelená doprava a 4) odpadové hospodářství. Součástí je však i otázka adaptability na klimatické změny a výkyvy počasí, což v praxi znamená zejména prevenci záplav v souvislosti s tropickými bouřemi a vzedmutou hladinou moře. Hlavní příležitosti lze spatřovat zejména v oblastech čištění vodních zdrojů, odpadového hospodářství, recyklace a kontroly znečištění ovzduší. 

Strategie nakládání s vodními zdroji (Total Water Management Strategy) je hlavním dokumentem popisujícím stav vodohospodářství v Hongkongu. Strategie zahrnuje tři klíčové iniciativy – podporu uvědomělého nakládání s vodními zdroji, řízení ztrát vody a lepší využití užitkové vody. Podobně jako ve většině rozvinutých zemí je ztráta vody ve vodovodní distribuční síti přetrvávajícím problémem. Faktory, jako je vysoký tlak způsobený kopcovitou topografií města, stísněné městské prostředí a velký počet podzemních inženýrských sítí, představují výzvy pro udržení vysoce spolehlivé a udržitelné vodovodní sítě. Právě v této oblasti lze spatřovat největší potenciál pro příležitosti. Hongkong se přitom zcela pochopitelně odvrací od prostého udržování fyzických vodovodních infrastruktur a snaží se o zavedení technologických řešení pro sběr dat a monitorování stavu vodovodních sítí – Water Intelligent Network. 

V únoru 2021 město zveřejnilo strategii nakládání s odpadem (Waste Blueprint 2035), ve které představuje konkrétní opatření do roku 2035, která mají přispět k uhlíkové neutralitě Hongkongu nejpozději v roce 2050. Asi 60 % komunálního odpadu (tedy přibližně 6700 kg denně) je potravinový odpad. Vzhledem k nedostatku a ceně nemovitostí v Hongkongu není zavážení cenné půdy a její případná kontaminace odpadem dlouhodobě udržitelným a akceptovatelným řešením. Hongkong proto plánuje zpracovat městský odpad z potravin k výrobě obnovitelné energie pomocí technologií využívajících anaerobní digesci. Předběžný návrh zahrnuje stavbu 5–6 regionálních velkokapacitních center s celkovou kapacitou recyklace asi 1300 až 1500 kg za den. Od září 2020 je v běhu program na recyklaci odpadního papíru. Například sklo a plast však nyní v Hongkongu nejsou de facto vůbec recyklovány, což bude do budoucna vyžadovat radikální změnu návyků místních obyvatel. V rámci pilotního projektu se nyní místní vláda snaží o zavedení automatů na vracení lahví. Další výzvou bude, jak dále zpracovat takto nasbíraný odpad. 

Příležitostí, kde předvést své technologie či potkat důležité zúčastněné strany, je zejména každoročně pořádaný veletrh Eco Expo Asia podporovaný HK vládou. O něco novější akcí je privátně organizovaný Re-Think Hong Kong, který je diskuzní platformou prezentující nejinovativnější a nejperspektivnější zelená řešení spíše než prodejním veletrhem. Z hlediska klíčových aktérů sektoru zelených technologií nelze nejmenovat následující: Environment Bureau; Environmental Protection Department; Business Environment Council a Environmental Contractors Management Association. 

S podílem na globálním obratu ve výši přibližně 40 % celkové hodnoty transakcí moderního umění je Asie nezpochybnitelným novým středobodem trhu. Vzhledem k vysoké kumulaci kapitálu a úctyhodnému počtu jedinců s (ultra) vysokou hodnotou čistého jměním je v Hongkongu přítomno množství mecenášů umění. Ti skupují umění za účelem budování vlastních sbírek, či z investičních důvodů. 

V HK působí množství galerií zastupujících umělce ze všech koutů světa, nejvýznamnější padesátka z nich (asi 75 % z celkového množství) je sdružena v rámec asociace galeristů. Významné aukční síně jako Christie’s či Sotheby’s jsou přítomny na HK trh již několik desítek let. Dle serveru Artprice je HK zcela klíčovým trhem pro nejvýznamnější světové aukční domy – obrat generovaný aukcemi umění v roce 2023 přesáhl 1,5 miliardy USD. Není proto s podivem, že tyto domy rozšiřují svou přítomnost na místním trhu. Právě tyto velké aukční domy otevírají dveře západním umělcům do Asie.

Vzestup Hongkongu, jako uměleckého centra Asie, je aktivně podporován vládou, což lze demonstrovat na příkladu umělecké čtvrti West Kowloon, jejíž výstavba vyžadovala veřejné investice ve výši okolo 3 mld. USD. Otevření Muzea asijského umění M+ v roce 2021 pouze korunovalo dosavadní vládní úsilí. Hongkong každoročně hostí několik veletrhů s uměním – Art Basel, Art Central a Affordable Art Fair. Novým úspěšným formátem prodeje uměleckých děl jsou online aukce, jejichž význam nelze vzhledem k přetrvávajícím přísným protipandemickým opatřením upozaďovat.

Ještě významnější podíl na HDP Hongkongu má v rámci kreativního průmyslu segment e-sportu a videoher. Hongkong má velkou komunitu hráčů, současně je díky příhodné geografické pozici a legislativnímu rámci vhodným místem pro rozvoj aktivit zejména v jihovýchodní Asii a v ČLR. Na rozdíl od pevninské Číny není pro publikaci, prodej nebo distribuci her v Hong Kongu vyžadována žádná licence nebo vládní souhlas. 

Hongkongská vláda má zájem vytvořit z Hongkongu asijské centrum e-sportů a za tímto účelem vynaložila finanční prostředky ve výši 100 mil. HKD na vybudování e-sportové arény v rámci Cyberport, současně byl také vytvořen fond k podpoře odvětví, sloužící mimo jiné k organizaci a propagaci esportových soutěží, akcí a aktivit. V Hong Kongu se po celý rok konají velké i malé e-sportové akce, včetně festivalu e-Sports & Music Festival pořádaného Hong Kong Tourism Board, Digital Entertainment Leadership Forum a veletrh RISE.

Díky vysoké koncentraci luxusních restaurací, hotelových komplexů, ale i privátních obydlí je Hongkong výborným odbytištěm i pro luxusní design – od nábytku až po sofistikované světelné instalace či skleněné doplňky a zboží. Zajímavým segmentem je i vybavování luxusních jachet. Každoroční Business of Design Week je vlajkovým eventem Hongkongu v oblasti designu, inovací a brandingu.

Inovativní řešení ve finančních službách jsou místními spotřebiteli přijímaný nadprůměrně kladně a míra adopce fintechových produktů je vyšší než v řadě západních zemí. Tomuto trendu napomáhá i vysoká míra penetrace používání mobilních telefonů a výborná dostupnost internetu. Vstřícnost místního prostředí vůči fintechovým řešením lze doložit i na existenci tzv. sandboxu k testování řešení. Ve městě operuje přes 600 fintechových společností, ale příležitosti stále nejsou vyčerpány. Lze je nalézt zejména v oblastech digitálních plateb, elektronické Know Your Customer (KYC) a nástrojů pro digitální identifikaci, wealthtechu, insurtechu, datové analýzy, blockchainu a regtechu. Většina bankovních institucí počítá ve svých plánech budoucnosti s integrací fintechových řešení napříč všemi poskytovanými službami. 

Jednou z prioritních oblastí dle místní vlády je RegTech. Dle průzkumu Hongkong Monetary Authority (HKMA) využívá přes 50 % v Hongkongu operujících bank alespoň nějaká regtechové řešení. Boj proti finančním zločinům, risk management a zákonný reporting jsou oblasti, ve kterých banky nejvíce využívají dostupná řešení. Představa HKMA je, že podíl používaných řešení by měl být do roku 2025 výrazně vyšší a rozšířen do více oblastí.

Nespornými benefity Hongkongu jsou jednak relativně snadný přístup k financování a rovněž vysoká koncentrace potenciálních klientů v rámci města. Z hlediska veřejné podpory mají jednotlivé začínající projekty možnost získat například až 19 000 USD v rámci Fintech Proof-of-Concept Subsidy Scheme.

Vlajkovými událostmi roku v oblasti fintech jsou Hong Kong Fintech Week a Asian Financial Forum.

Startupový ekosystém Hongkongu vzkvétá. V roce 2023 vzrostl počet start-upů v Hongkongu na celkových 4 257 subjektů. Biotechnologie, umělá inteligence, chytrá města a finanční technologie byly identifikovány jako čtyři klíčové oblasti s potenciálem k rozvoji v HK.

Klíčovou roli v rozvoji kapacit hraje Hong Kong Science Park. Tento technologický park sdružuje přes 1 100 technologických společností a více než 11 000 odborníků z oblasti výzkumu a vývoje. Science Park poskytuje firmám pokročilé vybavení, nabízí služby párování s investory, ale i pomoc s komercializací produktů. Oblasti, kterým se Science Park prioritně věnuje, jsou biomedicína, medicína, nanotechnologie, umělá inteligence a robotika. Další důležitou institucí je vládou vlastněný Cyberport, ten sdružuje okolo 1500 start-upů a technologických společností. Zaměření Cyberportu je spíše na podporu podnikání v digitálním průmyslu.

Co se týče vzdělávání, hongkongský systém terciárního vzdělávání je velmi kompetitivní a méně než 20 % uchazečů uspěje v přijímacím řízení na lokální university. Mnoho obyvatel Hongkongu je ochotno platit za zahraniční vzdělání, protože věří, že zahraniční zkušenost zlepší jejich vyhlídky na pracovním trhu. Dle statistik UNESCO aktuálně v zahraničí studuje přes 35 361 studentů, nejvíce v UK a USA, ale i české školy, nabízející vzdělání v anglickém jazyce, by mohly představovat atraktivní alternativu v řadě oborů. Dobrou cestou k nastartování větší spolupráce a zvýšení povědomí o českém školství, je i navýšení množství partnerství s místními školami. Ty mají zájem o krátkodobé výměny studentů v oblastech jako ICT, zelené technologie, biotechnologie, robotika, design, průmyslový design, umění a podobně.

V rámci segmentu vzdělávání je hongkongský trh perspektivní i z technologického pohledu. Hongkongská vláda zavedla dedikovaný fond  (Quality Education Fund), v rámci kterého každoročně poskytuje granty ve výši přibližně 30 mil. USD na podporu inovativních vzdělávacích programů a nástrojů. Pro nalezení vhodných partnerů lze doporučit veletrh Learning&Teaching Expo.