Hospodářské trestné činy

Dále jsou nastíněny obecné instituty trestního práva, jako je trestní odpovědnost a její výjimky, pachatel trestného činu a další. V neposlední řadě je rovněž zmíněn postup orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování hospodářských trestných činů.

Související právní předpisy:

• Listina základních práv a svobod
• Občanský zákoník
• Trestní řád
• Trestní zákoník
• Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob
• Zákon o účetnictví
• Zákon o obětech trestných činů

Související právní průvodci:

• Autorské právo
• Hospodářská soutěž
• Insolvence – úpadek a způsoby jeho řešení
• Kapitálový trh
• Konkurs
• Nehmotné statky (vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory a ochranné známky)
• Nekalá soutěž
• Obchodní tajemství
• Odpovědnost statutárního orgánu
• Odpovědnost za přestupky podle nového přestupkového zákona
• Přestupky a správní delikty v podnikání
• Právo ochrany spotřebitele
• Trestní odpovědnost právnických osob
• Veřejnoprávní regulace reklamy
• Živnosti

Úvod

Nejvýznamnějším průlomem v oblasti trestního práva v posledních letech bylo přijetí trestního zákoníku zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní zákoník“). Postupnou novelizací trestního zákoníku po roce 2010 také vzrostl vliv tzv. „odklonů“ v trestním právu, tedy alternativních způsobů trestního řízení, které mají zefektivnit a zrychlit rozhodování ve věci. Mezi nejvýznamnější formy odklonů lze zařadit např. dohodu o narovnání a dohodu o vině a trestu.

S účinností od 1. října 2020 došlo v trestním zákoníku ke zvýšení spodní hranice škody pro posuzování trestnosti protiprávního jednání, a to vždy o dvojnásobek. Nově se tak pro účely trestního zákoníku rozumí:

• a) škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,
• b) škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,
• c) větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,
• d) značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a
• e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.

Hranice výše škody má vliv jak na posouzení, zdali se jedná o přestupek či trestný čin (určující je, zda byla spáchána škoda nejméně ve výši 10 000 Kč), tak i na posuzování závažnosti trestných činů. Hranice výše škody hraje roli i při posuzování hospodářských trestných činů (viz níže).

Dalším významným mezníkem bylo přijetí zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, ve  znění pozdějších předpisů (dále jako ZoTOPO), který znamenal prolomení zásady individuální trestní odpovědnosti tak, jak byla známá doposud. Na základě tohoto zákona může být pachatelem většiny trestných činů vymezených trestním zákoníkem také právnická osoba.

V neposlední řadě lze také zmínit zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, který znamenal výrazné posílení práv poškozených v trestním řízení, což přineslo významný posun od pouhé represivní činnosti státu v oblasti potírání trestné činnosti.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.