Hospodářské trestné činy

Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 248–267 TZ)

Do tohoto dílu hlavy IV trestního zákoníku spadá celá řada trestných činů, z nichž některé budou v praxi velmi vzácné a neobvyklé. Níže tedy budou podrobněji popsány pouze některé trestné činy, které se v praxi mohou vyskytovat častěji či jsou z jiného důvodu pro čtenáře potenciálně zajímavé. Ostatní, méně obvyklé trestné činy budou na závěr pouze zmíněny ve výčtu bez bližších podrobností.

Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže

Tento trestný čin lze rozdělit na dvě skupiny jednání. V prvním odstavci je stanovena trestnost nekalé soutěže za určitých podmínek, v odstavci druhém je pak stanovena trestnost kartelových dohod, závažného porušení zákona o veřejných zakázkách a konkrétní porušení předpisů upravujících činnost osob oprávněných k podnikání v oblastech jako např. bankovnictví, pojišťovnictví, obchodování s investičními nástroji.

Definice nekalé soutěže není upravena v trestním zákoně, ale v občanském zákoníku v ust. § 2976 a násl. Jedná se o jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Více podrobností naleznete v samostatném článku věnovaném nekalé soutěži.

Konkrétně občanský zákoník stanoví, že nekalou soutěží je zejména:

• klamavá reklama,
• klamavé označení zboží a služeb,
• vyvolání nebezpečné záměny,
• parazitování na pověsti závodu, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
• podplácení,
• zlehčování,
• srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná,
• porušení obchodního tajemství,
• dotěrné obtěžování,
• ohrožení zdraví a životního prostředí.

Bližší vymezení pojmů je upraveno v příslušných pasážích občanského zákoníku. Takováto nekalá soutěž je zakázána a je přenesena v podobném znění rovněž do tohoto ustanovení trestního zákoníku (ve kterém však chybí například dotěrné obtěžování). Podmínkou trestnosti nekalosoutěžního jednání je, že jím byla způsobena újma jiným soutěžitelům či spotřebitelům nebo byla získána neoprávněná výhoda, to vše v hodnotě přes 100 000 Kč.

Tento trestný či spáchá rovněž ten, kdo se svým konkurentem uzavře protiprávní dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž nebo kdo poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení týkající se veřejných zakázek.

Tento trestný čin spáchá konečně také ten, kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, kolektivního investování, penzijního připojištění a pojišťovnictví, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti.

• Za tento trestný čin stanoví zákon trest odnětí svobody až na tři léta, zákaz činnosti, nebo propadnutí věci.
• K trestnému činu spáchanému uzavřením protiprávní dohody o určení ceny, rozdělení trhu nebo jiné dohody narušující hospodářskou soutěž se vztahuje též zvláštní ustanovení o účinné lítosti, kdy trestní odpovědnost takového trestného činu zaniká v případě, že pachatel splní podmínky na základě jiného zákona na ochranu hospodářské soutěže a to buď pro upuštění od uložení pokuty, nebo pro snížení pokuty za účast na dohodě o určení ceny, dohodě o rozdělení trhu nebo jiné dohodě narušující hospodářskou soutěž se svým konkurentem.

Neoprávněné podnikání

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu a neoprávněně poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání. Zákon tedy stanoví dvě podmínky, které za současného naplnění zakládají trestněprávní odpovědnost za tento trestný čin. Neoprávněně podniká ten, kdo toto podnikání provozuje v rozporu s živnostenským zákonem nebo jiným předpisem. Může jít o případ, kdy osoba vůbec nemá oprávnění k podnikatelské činnosti, nebo toto oprávnění sice má, ale překračuje jeho rozsah.

Druhou podmínkou pro klasifikování jednání jako neoprávněného podnikání je požadavek, aby se toto dělo ve větším rozsahu. Větším rozsahem se rozumí taková činnost, která je delší než šest měsíců (dovozeno judikaturou), kdy se přihlíží také k obratu, který pachatel dosáhl.

• Trestním postihem v tomto případě může být trest odnětí svobody až na dvě léta, nebo zákaz činnosti.

Neoprávněné provozování hazardní hry

Tento trestný čin spáchá, kdo neoprávněně provozuje, organizuje, propaguje nebo zprostředkovává hazardní hru. Jedná se o ochranu státní regulace hazardních her.

• Jako trest za takové protiprávní jednání může být odnětí svobody až na tři léta, popř. zákaz činnosti.

Poškozování spotřebitele

Jedná se o zvláštní případ podvodu. Pachatel musí spotřebiteli svým šizením (na jakosti, na množství či na hmotnosti zboží) způsobit škodu nikoliv nepatrnou, či pro naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu uvést ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatajit při tom jejich podstatné vady. Škodou nikoliv nepatrnou je opět myšlena hranice minimálně 10 000 Kč, větším rozsahem se pak rozumí škoda alespoň ve výši 100 000 Kč.

• Trestním postihem může být odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti nebo propadnutí věci.

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění

Skutková podstata tohoto trestného činu je projevem ochrany státního zájmu na řádném uchovávání účetnictví a dalších dokladů sloužících k přehledu o stavu hospodaření a majetku, nebo k jejich kontrole a na pravdivosti zápisů ve veřejných rejstřících.

Pachatelem pak bude ten, kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen; dále ten, kdo v účetních knihách, zápisech nebo v jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje; nebo ten, kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně.

• Za tento trestný čin stanovuje zákon trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.

Zneužití informace v obchodním styku a Zneužití postavení v obchodním styku

Původní trestný čin Zneužití informace a postavení v obchodním styku se nově rozděluje na trestný čin Zneužití informace v obchodním styku a Zneužití postavení v obchodním styku.

Pachatelem trestného činu zneužití postavení v obchodním styku je ten, kdo neoprávněně zveřejní, zpřístupní nebo sdělí třetí osobě informaci, která dosud nebyla veřejně přístupná a její zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku. Takové sdělení pak musí mít za následek způsobení větší škody nebo jiného závažného následku nebo opatření sobě či jinému většího prospěchu.

• Za tento trestný čin stanovuje zákon trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.

Pachatelem může být i ten, kdo pomocí veřejně nepřístupné informace, kterou získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení, funkce nebo jinak a jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku, tím, že uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace v obchodním systému nebo na organizovaném trhu se zbožím, a způsobí tím větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě, či jinému větší prospěch.

• Za naplnění této kvalifikované skutkové podstaty bude pachatel potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti.

Oproti tomu v rámci zneužití postavení v obchodním styku se trestného činu dopustí ten, kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným či podobným předmětem činnosti uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků, a to v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch.

• Za naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití postavení v obchodním styku bude pachatel potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti.

Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě

Kdo v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost, nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů, dopustí se výše zmíněného trestného činu.

• Za tento trestný čin bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

Tento trestný čin může být potrestán i přísněji, např. je-li spáchán vyhlašovatelem, popř. úřední osobou.

Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži

Těchto trestných činů se dopustí ten, kdo se dopustí pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží.

Pletichami se rozumí to, že pachatel:

1. lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži
2. jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži,
3. žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, nebo
4. na základě dohody s jiným zájemcem nebo uchazečem vyvíjí činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu.

• Pachateli tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na tři léta nebo zákaz činnosti.

Pletichy při veřejné dražbě

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo se dopustí pletich při veřejné dražbě věci.

Pletichami se pro účely tohoto trestného činu rozumí to, že pachatel:

1. lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti na podávání návrhů při dražbě,
2. jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě, nebo
3. žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě.

• Pachateli tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na tři léta nebo zákaz činnosti.

Vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy

Trestného činu vystavení nepravdivého potvrzení nebo zprávy se dopustí ten, kdo vystaví jinému nepravdivé potvrzení o jeho finanční situaci nebo majetkových poměrech. Takového jednání se pachatel může dopustit pouze jménem banky nebo jiné právnické osoby oprávněné k provozování finanční činnosti. Bankou se pro tyto účely rozumí vedle běžných obchodních bank i Česká národní banka, jinou právnickou osobou oprávněnou k provozování finanční činnosti se pak rozumí např. družstevní záložny, stavební spořitelny, penzijní fondy a jiné subjekty.

Tohoto trestného činu se dopustí rovněž ten, kdo jako auditor vystaví jinému nepravdivou zprávu auditora nebo nepravdivé potvrzení o finanční situaci nebo majetkových poměrech.

• Za spáchání tohoto trestného činu hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dva roky, nebo zákaz činnosti.

Poškození finančních zájmů Evropské unie

Trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie se dopustí ten, kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady, uvede nepravdivé, nesprávné nebo neúplné údaje anebo zatají doklady nebo údaje, a tím umožní neoprávněné použití nebo zadržování finančních prostředků pocházejících z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu nebo umožní neoprávněné použití nebo zadržování majetku pořízeného z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem.

Tohoto trestního činu se dále dopustí ten, kdo neoprávněně použije finanční prostředky pocházející z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem, majetek pořízený z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo zmenší zdroje některého takového rozpočtu.

• Za poškození finančních zájmů Evropské unie hrozí pachateli trest odnětí svobody až na tři léta, zákaz činnosti, nebo propadnutí věci.

Další trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou:

Zde uvádíme pouze výčet dalších trestných činů spadajících do uvedené oblasti, které nebyly v tomto článku popsány podrobněji.

• Neoprávněné vydání cenného papíru (§ 249 TZ) – jedná se o ochranu kapitálového trhu, kdy nebyly splněny podmínky pro vydání cenného papíru;
• Manipulace s kurzem investičních nástrojů (§ 250 TZ) – jedná se o ochranu kurzotvorné funkce kapitálových trhů a důvěry investorů v transparentnost trhu;
• Porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261 TZ);
• Porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262 TZ);
• Porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263 TZ);
• Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 264 TZ);
• Provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265 TZ);
• Porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266 TZ);
• Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem (§ 267 TZ).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.