Indie

Indie je 3. největší letecký trh na světě co do počtu vnitrostátních letů (341 mil. přepravených pasažérů v roce 2020) a až do příchodu pandemie covid-19 v roce 2020 rostl tempem 11 % ročně. Indie od začátku roku 2023 zažívá návrat k normálu na úrovni 84 % před-pandemického počtu turistů, což je druhý nejrychlejší návrat k normálu ze všech zdrojových trhů příjezdového cestovního ruchu do ČR z Asie (po Jižní Koreji). 

Neméně zásadní pro-růstový faktor je změna pravidel pro zahraniční investory, která nově umožňuje až stoprocentní vlastnictví pro zahraniční investory v sektoru civilního letectví, což by mohlo podpořit příliv zahraničního kapitálu. Privatizace indické letecké společnosti Air India pak znamená obrovskou poptávku po nových letadlech (až 450 kusů) v rámci modernizace největší indické letky národního leteckého přepravce, který je nyní v rukou Tata Group.

Pokud se chystané a probíhající reformy podaří završit, má podle expertních odhadů během příštích dvou dekád dojít k rozšíření komerčního leteckého parku pro osobní přepravu o více než 2 000 nových strojů v hodnotě téměř 300 mld. USD. Z toho má být 900 letadel zakoupeno již v příštích 5 letech. Přibližně ve stejném časovém horizontu chce pak indická vláda postavit či modernizovat 100 letišť, především v menších městech, a to pod hlavičkou programu rozvoje regionální konektivity UDAN.

S rozvojem sektoru civilního letectví stoupá poptávka po technologiích a službách, jako jsou např. letištní radary a vybavení, zabezpečení vzdušného prostoru, apod. Přitom již v současnosti české radary pokrývají přes 90 % indického vzdušného prostoru. S rostoucím počtem pilotů poroste i poptávka po službách pilotního výcviku, školení leteckého personálu, leteckých simulátorech a trenažérech, což je tržní segment, ve kterém jsou české firmy v Indii tradičně úspěšné. Během následujících 10 let se má vycvičit téměř 10 000 pilotů. Příležitosti se naskýtají i v segmentu tzv. „malého letectví“, tedy malá, cvičná a sportovní letadla, která vyrábí i české společnosti. V neposlední řadě je obrovská pozornost věnována boomu bezpilotních leteckých systémů (UAVs, drony). Pro sektor bezpilotních leteckých prostředků byl vypsán samostatný vládní dotační program (tzv. Production Linked Incentive for drones and drone Components, neboli PLI) na podporu rozvoje domácí výroby těchto technologií s vládní podporou ve výši cca 15 mil. USD. Zároveň byl zakázán dovoz některých typů dronů do Indie.

Indický vesmírný průmysl je řízen převážně národní indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO). Průmysl zahrnuje více než 500 soukromých dodavatelů a dalších různých orgánů katedry vesmíru ve všech komerčních, výzkumných a libovolných ohledech.

Indický vesmírný sektor byl v roce 2020 odhadnut na 9,6 miliardy USD a přispívá 2–3 % do globální vesmírné ekonomiky. Očekává se, že velikost tohoto sektoru dosáhne do roku 2025 13 miliard USD a do roku 2030 Indie dále usiluje o získání většího podílu, téměř 10 % celosvětové ekonomiky.

Tři hlavní sektory kosmického průmyslu jsou: výroba družic, výroba podpůrných pozemních zařízení a nosný průmysl. Požadavky po technologiích a produktech představují potenciální příležitosti pro české společnosti. České velvyslanectví v Dillí tento sektor aktivně podporuje a pomáhá rozvoji vztahů oběma směry. Příkladem je plánovaná mise českých firem na Space Expo v Bangalore.

Geopolitické napětí mezi Indií a sousedními zeměmi, zejména Čínou, zajištění bezpečnosti strategicky významných obchodních a surovinových tras v Indickém oceánu a hrozba terorismu jsou hlavními motivy pro zemi dále posilovat svou bezpečnost na hranicích i námořní a vzdušné kapacity. Indie vydává zhruba 2 % svého HDP na obranu a v průběhu let své výdaje kontinuálně zvyšuje. Pro finanční rok 2024 – 25 je plánováno navýšení rozpočtu na obranu na zhruba 75 miliard USD, což představuje více než 13% státního rozpočtu. Indie má po USA, Číně a Rusku čtvrté nejvyšší výdaje na obranu a zároveň zůstává největším dovozcem zbraní na světě se zhruba 10% podílem světových dovozů.

Indická vláda pokračuje ve své politice postupného nahrazování zahraničních dovozů domácí produkcí obranného a vojenského vybavení pro domácí potřeby, ale i za účelem exportu zejména do zemí jižní a jihovýchodní Asie. Vláda přitom klade důraz na podporu domácí výroby, na nákupy od domácích výrobců tak má být alokováno 75 % kapitálových výdajů z obranného rozpočtu. Indie zvyšuje také cíleně své výrobní kapacity a buduje infrastrukturu v rámci politiky strategické soběstačnosti „Atmanirbhar Bharat“.

Stěžejním dokumentem je v tomto směru DEFENCE PRODUCTION & EXPORT PROMOTION POLICY (DPEPP) z roku 2020. Tato politika má za cíl z Indie učinit regionální výrobní a exportní centrum pro obranné a bezpečnostní technologie pro produkty jako je výzbroj, vojenská výstroj, munice, i pokročilé obranné systémy. Cílem je navýšit do roku 2025 export v tomto sektoru na 5 miliard USD. Indie  bude i do budoucna dovážet velmi vyspělé obranné high-tech komponenty a technologie, na které její kapacity zatím nedostačují. V obranném sektoru jsou tak zajímavé příležitosti pro zahraniční společnosti, které jsou připravené spolupracovat s indickými firmami, zakládat společné podniky a jsou ochotny poskytnout technologické transfery a know-how indickým partnerům. Perspektivními sektory jsou například vývoj a výroba radarových systémů, proudových a vrtulových leteckých motorů, výroba bezpilotních letounů, modernizace vojenské techniky a vybavení, vývoj a výroba vojenských nákladních a terénních vozidel, střelných zbraní a munice, vývoj a výroba strategického vojenského materiálu a různých aplikací pokročilých elektronických systémů kybernetického boje.

Indická vláda pro přilákání zahraničních investorů učinila mnoho pobídek včetně zvýšení stropu pro zahraniční vlastnictví na 74 %, což znamená, že pro investice do vybraných obranných produktů není nutné vládní schválení. Ve strategických sektorech s povinnou vládní účastí je limit pro zahraniční vlastnictví stanoven na 100 %.  Pokračuje zjednodušování procesů získání licence v mnoha oblastech obranného průmyslu, čímž se zjednodušila administrativa pro zakládání společných podniků mezi indickými a zahraničními firmami. Tyto společné požívají řadu výhod a státní podpory, včetně možnosti získat bezplatně pozemek pro průmyslovou výrobu, daňové úlevy a různé dotace.

Ve zbrojním sektoru je Indie v mnoha oblastech závislá na ruských zbraňových systémech, z nichž některé jsou zastaralé. Postupně však Indie snižuje svou závislost na dovozu zbraní z Ruska a nahrazuje ji vlastní produkcí či spoluprácí na vývoji technologií a pokročilých zbraňových systémů. V dalších letech však bude Indie potřebovat náhradní díly pro údržbu a opravy této techniky. Jde tak o příležitost pro firmy se zkušenostmi s modernizací či údržbou a opravami ruské či sovětské vojenské techniky.

Rozšiřování a modernizace železnice stojí v popředí plánů současné indické vlády premiéra Módího. Plány se přitom neomezují pouze na klasickou celostátní a regionální železnici, ale zahrnují i městské a příměstské systémy kolejové dopravy. V souvislosti s rozvojem infrastruktury jsou budovány speciální koridory pro nákladní železniční dopravu, zejména v západo-východním směru, které mají propojit hlavní výrobní a spotřební střediska. Probíhá rovněž intenzivní elektrifikace tratí a podle indické vlády měla být do roku 2023 elektrifikována celá železniční síť Indie. Zároveň se uskutečňuje výstavba zdvojených kolejových tratí na místo původních jednoduchých.S rozšiřováním železniční sítě roste poptávka po nových terminálech a nádražích, respektive po jejich modernizaci. Zavedení vysokorychlostních vlaků pro osobní přepravu je plánováno na několika trasách včetně koridoru Dillí–Ágra či Mumbaí-Ahmedabád. Indická vláda zavázala do roku 2025 vyrobit a uvést do provozu 400 souprav vysokorychlostních vlaků s názvem VandeBharat (někdy rovněž nazývaných T18) s rychlostí až 180 km/h. Fází rozvoje a modernizace prochází i metro a tramvajová doprava v mnoha indických městech.

Z pohledu českých výrobců a exportérů to znamená příležitosti například pro dodavatele kolejnic, elektronického a zabezpečovacího zařízení, signalizačních a komunikačních technologií, ale i celých vlakových souprav či jejich částí. Potenciál mají zejména výrobci příslušných komponent a subsystémů, např. automatických bezpečnostních dveří, turniketů, prodejních a výdejových automatů, CCTV systémů, brzdových systémů, kol a soukolí, sedaček, případně firmy nabízející projekční a inženýrské služby. Poptávka byla zaznamenána i po přestavbě lokomotiv na tzv. dvojí palivo („dual fuel“ – diesel a CNG). Z indické strany začíná být zřetelný i zájem o výzkum a vývoj v oblasti železnice a také o výměnu zkušeností, získání know-how a navázání spolupráce na poli inovací.

Indie má velmi ambiciózní cíle co se týče přechodu k zelené a udržitelné energetice založené na OZE a poměrně úspěšně se jí daří národní cíle naplňovat. K únoru 2023 měla instalovanou kapacitu z OZE 175 GW (42 % veškeré instalované kapacity Indie). Největší podíl má solární energetika s instalovanou kapacitou 63 GW, větrná energetika s 42 GW, a 46 GW přispívají velké vodní elektrárny. Instalovaná kapacita solárních elektráren se za posledních 7 let zdvojnásobila, a obrovský růst zaznamenaly i větrné parky. Indie má již nyní 4. největší instalovanou kapacitu z OZE na světě. Ve státě Gudžarát například v současnosti vzniká největší kombinovaný solární a větrný park na světě s instalovanou kapacitou 30 GW. Projekty jako tento jsou možné díky silné politické podpoře nejvyšších představitelů indické vlády pro rozvoj OZE a zelené energetiky. Díky této podpoře byla například v roce 2015 založena Mezinárodní solární aliance (ISA), jejímž posláním je přispívat k maximálnímu nasazení a využití solárních technologií na světě, a to zejména v rozvojových zemích. Jako konečný cíl si ISA stanovila mobilizaci 1 000 mld. USD do roku 2030 na implementaci solárních projektů v členských zemích. Ačkoliv Indie solární články a moduly ještě stále převážně dováží ze zahraničí, v roce 2021 indická vláda vypsala podpůrný program v hodnotě 3 mld. USD zaměřený na urychlení rozvoje domácí výrobní kapacity a dosažení soběstačnosti ve výrobě solárních PV článků a panelů během příštích 5 let (tzv. „Production-linked Incentive for High Efficiency Solar PV Modules“, neboli PLI). V rámci tohoto PLI vláda cílí na navýšení stávajících domácích výrobních kapacit pro solární články (2,5 GW) a moduly (9-10 GW) o 10 GW ročně. 

Další z indických iniciativ v oblasti přechodu k zelené energetice je tzv. Národní program pro vodíkovou energetiku (National Hydrogen Energy Mission – NHM), který stanovuje hlavní strategická východiska a operační priority pro využívání vodíku jako zdroje energie budoucnosti. Konečným cílem iniciativy je vytvořit z Indie světového výrobce vodíkového paliva, maximalizace domácího využití a exportu vodíkového paliva a derivátů v dopravě, průmyslu a zemědělství. 

Zároveň se má Indie stát světovým „hubem“ pro vývoj a výrobu vodíkových technologií (zejména elektrolyzérů a vodíkových palivových článků), s těžištěm v dopravních aplikacích. Prioritu přitom bude mít v souladu s indickými environmentálními a klimatickými cíli výroba vodíku z OZE, zejména za využití solární energie. Strategickým cílem je snížení závislosti na dovozu a spotřebě fosilních paliv a snížení emisí CO₂. Dalším klíčovým podpůrným programem vlády je pak PLI pro podporu výroby pokročilých chemických článků (ACC) v hodnotě 2,2 mld. USD. Toto PLI si klade za cíl podpořit výstavbu závodů vyrábějících moderních baterií a souvisejících technologií pro přeměnu a ukládání elektrické energie. Vládní podpora je vázána na závazek zřízení výrobní kapacity v minimální výši 5 GWh a zajištění minimálně 60 % vstupů prostřednictvím domácích technologických dodavatelů. 

Ze strany indických firem je zaznamenán velký zájem je o vodíkové technologie a mobilitu, což představuje potenciál pro spolupráci. Je zde rovněž příležitost spolupracovat na vědecko-výzkumných projektech. V současné době již probíhají jednání o budoucí spolupráci. České velvyslanectví v Dillí aktivně napomáhá rozvoji spolupráce a organizuje celou řadu akci.

Informační a komunikační technologie jsou v Indii rychle rostoucím odvětvím díky cílené vládní podpoře, zvyšujícímu se množství kvalifikované a anglicky mluvící pracovní síly a otevřenému tržnímu prostředí v tomto sektoru. Výkon indického IT odvětví se pohyboval ve finančním roce 2023-24 okolo 253,9 miliard USD, o 3,8 % více než v předchozím roce. IT sektor tvoří 7,5 % HDP a zaměstnává zhruba 10 milionů pracovníků. Dominují mu čtyři hlavní segmenty – poskytování IT služeb, Business Process Management (BPM), softwarové produkty a inženýrské služby, a výrobu hardwaru. Indické firmy se v současnosti zaměřují zejména primárně na poskytování IT služeb. Mnoho zahraničních firem si Indii vybralo jako destinaci pro umístění svých středisek poskytování IT služeb také díky zajímavému poměru ceny a kvality. IT služby pak tvoří 38 % veškerého vývozu služeb z Indie. Cílem vlády je však posílit pozici Indie také na poli produkce hardwaru a vývoje softwaru určených zejména pro export.

Vláda Indie přijala několik významných iniciativ na podporu sektoru IT a digitalizace v Indii v čele s největším projektem Digital India v roce 2015. Ten má za cíl poskytnout univerzální přístup k vysokorychlostnímu internetu, mobilní konektivitě a službám elektronické státní správy (e-Gov). Došlo k mnoha významným zlepšením v digitální infrastruktuře, rozvoji služeb e-Gov, či zvýšení digitální gramotnosti obyvatelstva. V rozpočtu Indie na období 2023–24 alokovala vláda pro IT a telekomunikační sektor zhruba 11,8 miliardy USD. Cílí především na podporu domácí výroby softwaru a hardwaru pomocí investičních pobídek vázaných na výrobu, zakládání specializovaných výzkumných center při univerzitách či podporou pro malé a střední podniky a start-upové prostředí. Sektor počítačového softwaru a hardwaru v Indii přilákal mezi dubnem 2000 a zářím 2023 kumulativní příliv přímých zahraničních investic (FDI) v hodnotě 97,31 miliardy USD a umístil na druhém místě v přílivu FDI do Indie.

Mnoho odvětví v Indii prochází rapidní digitalizací, poptávají produkty a řešení a jsou tak perspektivními obory ke spolupráci. Jedná se zejména o zdravotnictví u dodávek produktů a řešení v oblasti telemedicíny, diagnostických nástrojů s podporou umělé inteligence, elektronických zdravotních záznamů a personalizované medicíny. Silným odvětvím  je v Indii také elektronický obchod, kde se uplatní technologie využívající umělou inteligenci, rozšířenou realitu nebo internet věcí. Dále se na trhu uplatní pokročilá digitální řešení a automatizace v odvětví bankovnictví a fintech technologií, logistice, vzdělávacích službách, zemědělství a zpracovatelském průmyslu. Zajímavé příležitosti ke spolupráci  dále představují řešení zpracování dat, kybernetická bezpečnost, chytré řídicí systémy a automatizace výroby, cloudové služby, služby elektronického obchodování (e-commerce) a nových technologií, jako je umělá inteligence, blockchain, internet věcí, robotika nebo 3D tisk. Pokračují také vládní inciativy k celostátní digitalizaci a zavedení internetu i v obtížně dostupných rurálních oblastech. Zde je příležitost pro firmy zajištující dodávky techniky, datových a optických kabelů.

Průmyslová a strojírenská výroba je jedním z nejvýznamnějších sektorů indického průmyslu a tvoří asi 17 % hodnoty indického HDP. Jedná se o rostoucí sektor se silnou podporou indické vlády, který láká mnohé zahraniční investice ve formě společných podniků s indickými partnery. Indie nabízí zahraničním podnikům v tomto sektoru výhodné podmínky pro investice ve formě povolení až 100% zahraničního vlastnictví společnosti, daňové pobídky a úlevy pro výrobní podniky, liberalizaci exportů a rozšíření pobídek navázaných na výrobu ve 14 sektorech, nejnověji v odvětví automobilového průmyslu a výroby baterií.

Cílem je podpořit přesun výroby zahraničních společností do Indie v duchu politiky „Make in India“, která má uspokojit jak domácí spotřebu, tak posílit indický export zboží s přidanou hodnotou. Indie má v globálním měřítku jistou komparativní výhodu, pokud jde o nízké výrobní náklady v čele s levnější pracovní silou, surovinami a zdroji a podpořenou vládními investicemi do vzdělávání pracovní síly, inovací a technologií. V rozpočtu na finanční rok 2023-24 se vláda zavázala vynaložit asi 120 miliard USD ročně na kapitálové výdaje pro budování infrastruktury ve srovnání s 90 miliard USD během předchozího roku.

České stroje v Indii představují zajímavou kombinaci kvality a ceny. Rostoucí domácí poptávka v Indii v segmentu strojírenského průmyslu je poháněna veřejnými i soukromými investicemi a budováním kapacit v klíčových sektorech. Vhodné příležitosti ke spolupráci lze najít zejména pro dodavatele, kteří jsou připraveni ke koprodukci svých produktů v Indii a alespoň částečné předání technologií a know-how například u dodávek strojů a techniky v automobilovém, chemickém, energetickém, těžařském a důlním, textilním, papírenském, kovo-zpracovatelském a zpracovatelském průmyslu i výroby spotřebního zboží. Některé české firmy uplatňují model částečné výroby v Indii kombinovaný s dodávkou klíčových komponent z ČR. Výhodou je nejen levná pracovní síla a zkrácení vzdálenosti k zákazníkům, ale i možnost lokálního outsourcingu a překonávání některých celních překážek.

Indický výrobní sektor v současnosti prochází významnou transformací známou jako Průmysl 4.0, která se vyznačuje automatizací a zefektivněním výrobních procesů prostřednictvím postupného zavádění nových technologií jako je internet věcí, umělá inteligence, automatizace a robotika, cloudové a datové služby. Aby podpořila růst v tomto sektoru, zavedla v roce 2014 indická vláda schéma pro posílení konkurenceschopnosti v indickém sektoru kapitálových statků, která měla posílit spolupráci výzkumných ústavů a průmyslu a pomohla tak urychlit zavádění nových průmyslových technologií do výroby.

Druhá fáze tohoto schématu byla spuštěna v roce 2022 s alokací zhruba 116 milionů USD. Výsledkem bylo zakládání výzkumných center excelence při univerzitách, center průmyslu 4.0 (CEFC) a technologických inovačních platforem (TIP). Posíleno bylo rozšíření stávajících testovacích a certifikačních center a průmyslových akcelerátorů pro vývoj technologií. V rámci tohoto schématu byl také založen fond pro akvizice technologií, pro pořízení a zavádění pokročilých zahraničních technologií výroby. Je zde příležitost pro české exportéry a výzkumné instituce nabídnout své služby, technologie a know-how z oblasti pokročilých technologií v průmyslové výrobě.

Indický sektor výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání (VVI) svým rozsahem a komplexností odpovídá velikosti populace nejlidnatější země světa. Výdaje na VVI měřené jako podíl na HDP v poslední dekádě rostly. Nicméně Indie má stále s jeden z nejnižších výdajů na světě, který se drží hluboko pod jedním procentem. Na VVI vydává v poměru k HDP mnohem méně než ostatní země BRICS. I přesto však v absolutních číslech výdaje Indie na VVI narůstají a země se může pochlubit rostoucími počty vědců, vynálezů a patentů. I když se toto procento může zdát skromné, odráží trvalý závazek země k vědeckému a technologickému pokroku.

Klíčovou roli v podpoře vědeckého výzkumu a technologického rozvoje v zemi hraje Ministerstvo pro vědu a technologie (Department of Science and Technology, DST). Politickou a strategickou funkci má Vědecká rada premiéra (Prime Minister’s Science, Technology and Innovation Advisory Council – PM-STIAC). Jejím předsedou je vrchní vědecký poradce premiéra (Principal Scientific Advisor – PSA). PM-STIAC identifikuje potřeby a priority v oblasti VVI a formuluje hlavní vědecké iniciativy. Spolu s úřadem premiéra a dalšími resorty a vládními agenturami určuje směr výzkumu, vědy a inovací Indická národní rada pro transformaci Indie (NITI Aayog). NITI Aayog je odpovědná za plánování a strategické rozhodování v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje. Tato institucionální struktura spolupracuje na formulaci politik a iniciativ, které podporují vědecký pokrok a inovace v Indii. Iniciativy těchto institucí, často nazývané „mise“, jsou pak implementovány indickými veřejnými vědeckými, výzkumnými a akademickými institucemi ve spolupráci se soukromým sektorem. 

Mezi hlavní směry rozvoje indického sektoru VVI v současnosti patří zejména 9 zaštiťujících národních iniciativ pod hlavičkou vědecké rady premiéra se zaměřením na rozvoj biodiverzity, kvantové fyziky, informatiky a umělé inteligence, elektromobility, odpadového hospodářství, průzkumu oceánu, lingvistické algoritmy pro přirozený překlad jazyka či mapování lidského genomu. Hlavní indická ministerstva s působností v oblasti VVI pak mají vlastní výzkumné iniciativy a programy. Ministerstvo vesmírného výzkumu a jemu podřízená vesmírná agentura Indian Space Research Organisation (ISRO) tak například řeší programy zaměřené na lunární exploraci (aktuálně program Chandrayaan 2), vývoj nanosatelitů, regionální navigační satelity (IRNSS) či výzkum rentgenových paprsků v kosmu (Astrosat). Podobné výzkumné programy mají i např. Ministerstvo pro rozvoj elektronického průmyslu, Ministerstvo pro biotechnologie, Ministerstvo pro vědu a technologie, či Obranná výzkumná a rozvojová agentura (Defence Research and Development Organisation, DRDO). Do realizace těchto rozsáhlých vědeckých programů se zapojují jak veřejné, tak soukromé akademické a výzkumné instituce, státní i soukromé korporace a startupové klastry.

Sektor VVI skýtá značný potenciál a příležitosti pro české výzkumné, akademické a vzdělávací instituce, ale i inovativní malé a střední podniky a start-upy. ČR má v Indii dobré jméno a je známa jako bezpečná, stabilní a země s kvalitními univerzitami a výzkumnými ústavy, rozvinutou infrastrukturou a příznivým podnikatelským a investičním prostředím. V Indii jsou zase díky velikosti země, zájmu o nové technologie a řešení,ale i výzvám, kterým země čelí např. v oblasti udržitelného rozvoje či degradaci životního prostředí, příležitosti pro uplatnění českého výzkumu ve spolupráci s indickými partnery. Jde například o (viz např. bilaterální nástroj na financování česko-indických vědeckých projektů Inter-Excelence) a mezinárodními výzkumnými konsorcii (viz např. program Horizon Europe).

EU a indická vláda začátkem roku 2023 společně vyhlásily 11 nových výzev pro projekty společného výzkumu pod hlavičkou programu Horizon Europe financovaných společně EU a Indií pro období 2023 – 2024. Do těchto výzev se mohou hlásit výzkumná konsorcia složená ze zástupců institucí z Indie, ČR a dalších členských států EU. EK schválila pro programovací období Horizon Europe 2023 – 2024 financování v celkové výši 13,5 miliardy EUR, z čehož bude pro výzkumné projekty EU-Indie alokována částka v řádu stovek mil. EUR.

Existují tedy konkrétní oblasti pro rozvoj nebo navázání VVI spolupráce. Je zde prozatím nenaplněná perspektiva v navázání na program česko-indických vědeckých projektů Inter-Excellence a podprogramu Inter-Action z 2020 – 2022, kdy celková podpora projektů převyšovala částku 100 mil Kč. Aktuálně probíhá příprava nového rámce mezi MŠMT a indickou stranou. Spolupráce v tomto programu doposud probíhala zejména v oborech: informační a komunikační technologie, přírodní vědy a biotechnologie, nové materiály a nanotechnologie. 

V případě spolupráce mezi českými a indickými institucemi, jde převážně o jednosměrnou migraci profesionálů nebo akademických pracovníků. Další potenciál pro rozvoj je zejména v mobilitě vědeckých pracovníků např. pomocí nástroje EURAXESS.

Předsedové vlád Česka a Indie Petr Fiala a Naréndra Módí přijali 10. ledna 2024 Společné prohlášení o strategickém partnerství v oblasti inovací. Ve společném prohlášení se obě strany shodly na posílení inovačního dialogu v klíčových oblastech budoucí česko-indické spolupráce. Kromě většího důrazu na meziuniverzitní spolupráci, aplikovaný výzkum či vědeckou mobilitu se nově přijaté česko-indické strategické partnerství zaměří na inovativní projekty a partnerství v oblasti obchodu, obranně-průmyslové spolupráce, kybernetické bezpečnosti, environmentálních technologií, energetiky, zdravotnictví a dalších agend.

Aktivní v odvětví VVI jsou ústavy AV ČR – zejména zaměřené na fyziku, chemii, biologii a geologii. Společný výzkum existuje mezi vysokými školami, kde dochází ke vzájemné výměně doktorandů, kteří pracují na unikátních projektech v nejrůznějších oblastech. Za zmínku stojí Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je moderní vědecko-výzkumný ústav Českého vysokého učení technického (CIIRC ČVUT), který navázal spolupráci s univerzitou NIMS v indickém Jaipuru. Universita NIMS staví po vzoru ČIIRC obdobné centrum pro studium kybernetiky, robotiky a informatiky.