Indonésie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Indonésie je zemí se 4. největší populací na světě, která tvoří 35 % HDP sdružení ASEAN. Dlouhodobý ekonomický růst v kombinaci s politickou stabilitou pomáhají zemi na její cestě do „pětky“ největších světových ekonomik v horizontu roku 2040. Vysoké tempo růstu je dáno především tuzemskou spotřebou, jedná se však o významně exportně orientovanou ekonomiku. Indonésie hraje významnou roli ve světovém obchodu z hlediska komoditních trhů – její silnou stránkou je vývoz uhlí, niklu, hliníku a dalších nerostných surovin, dále v zemědělském sektoru vývoz palmového oleje. Pokud chce indonéská vláda naplnit cíle strategického dokumentu Vize 2045, jehož dominantou je ekonomický růst o tempu 7 %, bude nucena uspíšit některé reformy napříč sektory tak, aby tuzemská výroba byla konkurenceschopná a na vývoz odcházely produkty s vyšší přidanou hodnotou. Přes jasné tendence k liberalizaci jsou hlavní omezení nadále spojována s pokračující relativní uzavřeností trhu, protekcionismem, zbytnělou byrokracií a proměnlivou regulatorikou. Indonésie zůstává relativně centralizovanou ekonomikou, kde státní sektor hraje zásadní roli regulátora i aktéra. S postupnou liberalizací se však trh otevírá zahraničním investicím včetně oblastí dříve výlučně přístupných indonéským aktérům, a to jak z hlediska zájmu o příliv devíz, tak o přenos know-how. Indonésie v rámci oblasti Indo-Pacifiku platí za regionální velmoc na pomyslném vzestupu, které se po boku asijských tygrů trvale dařilo do roku 1997, kdy ji postihla finanční krize, kterou skrze sérii radikálních intervencí Suhartova autoritářského režimu známého jako Nový řád překonala a postupně se zaměřila na budování mnohovektorových mezinárodních vztahů, z nichž čerpá dodnes. Indonésie je tak členem většiny známých regionálních aliancí a nepřestává usilovat o zařazení i do dalších vybraných klubů – nově na příklad přístupová jednání do OECD, indikovaný zájem o členství v BRICS. Dnes hraje Indonésie roli leadera ASEANu, který se nebojí postavit za demokracii a ochranu lidských práv na příklad v Barmě či Afghanistánu, a to i navzdory tradiční aseanské politice nevměšování. Je stabilizačním prvkem východní hemisféry, když vyvažuje jiné mocenské vlivy v teritoriu. A v rámci tzv. mentální revoluce proběhlé v posledních deseti letech během mandátu bývalého prezidenta Joko Widodo (nom.) celkem úspěšně pracovala na odstranění korupce, posílení infrastruktury, na posílení systému vzdělávání stejně jako na reformách soudnictví a státní správy.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Indonésie (392.7 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Indonésie (MZV) (240B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Indonéská republika; Republik Indonesia (indonésky); Republic of Indonesia (anglicky)

Složení vlády: Návazně na výsledky celonárodních voleb na všech úrovních státní správy (duben 2024) byl do čela země zvolen bývalý ministr obrany Prabowo Subianto ve dvojici se svým náměstkem Gibran Rakabuming Raka (nom.), synem bývalého prezidenta Joko Widodo (nom.). Parlamentu tradičně dominuje strana PDI-P, i když s menším počtem křesel oproti předešlým obdobím. Strana PDI-P svého zakladatele a zároveň otce národa Sukarna představuje konzervativní a stabilní politický směr vybudovaný na základní národní ideologii Pancasila. Pancasila předkládá několik základních premis, a tedy: víra v jednotu a jednoho boha, spravedlivá a civilizovaná společnost, jednotná Indonésie, demokracie a společenská spravedlnost. Stávající předsedkyně strany PDI-P Megawati Sukarnoputri, současně bývalá prezidentka Indonésie v letech 2001-2004, je dnes stále přímou pokračovatelkou dynastie prvního indonéského prezidenta Sukarna.

Indonésie je parlamentární demokracií s prezidentským politickým systémem. Vznik státu se datuje k roku 1945, kdy byla vyhlášena nezávislost na Nizozemsku. Původně centralizovaný unitární stát zrealizoval počínaje rokem 2001 zásadní decentralizační reformu a mnoho pravomocí i zdrojů tak přešlo z ústřední vlády na nižší administrativní celky. Poslední tři dekády prožívala Indonésie turbulentní časy, kdy byla nucena vstřebat přechod z militarizovaného režimu na sekulární demokracii, asijskou finanční krizi 90. let s devastujícím dopadem na indonéskou ekonomiku, stejně jako teroristické útoky či etnicko-komunitární konflikty zejména pak v oblasti Papuy. Indonésie je členem skupiny G20, avšak politické důležitosti jí dodává i geostrategická poloha na námořních trasách, kdy některé jsou strategicky významné pro mořeplavbu mezi Austrálií a východní Asií, skrze jiné je pak kanalizován transport surovin, některé svými parametry umožní proplouvat ponorkám v hloubce, která zmenožňuje jejich detekovatelnost a představují tak bezpečnostní achillovu patu. Masivní přírodní bohatství, kdy se země těší světově významným zásobám nerostných surovin (uhlí, nikl, hliník, zinek, bauxit a mnoho dalších), ale i přirodním unikátům, jako jsou největší plocha mangrovníkových lesů, nebo určité typy řašelinišť, v kontextu současně vysoké míry znečištění vzduchu, vod i moří, vytváří tlak na indonésku vládu při tvorbě zelené politiky, která se tak nově dostává do popředí, a tvoří se tak významné politikum. Stávající prezident P. Subianto vstupoval do předvolebního klání s programem politické kontinuity na předchůdci prezidentu Joko Widodo (nom.), který vnitřní a konečně i zahraniční politice v posledních deseti letech vlády vnutkl jednoznačně ekonomicko-obchodní směr se zaměřením na hospodářskou transformaci země ve prospěch budování tuzemského průmyslu, ochrany trhu, zlepšení infrastruktury se zvláštním zřetelem na konektivitu a mobilitu, a hledáním nových vývozních trhů pro četné indonéské komodity, jejichž export je stále páteří národního hospodářství. Stávající prezidentský mandát volně naváže na stále relevantní strategický dokument Vize 2045 s Prabowovou 8bodovou vizí „Asta Cita“, v hospodářském slova smyslu se pak zaměří na rozvoj downstreamových aktivit, aktivity v obraně a tvorbu pracovních míst.

Aktuální složení vlády naleznete na vládním portálu Sekretariat Kabinet Republik Indonesia.

1.2. Zahraniční politika země

Indonésie usiluje o mnoho-vektorové, vybalancované a nevyhrocené vztahy s ostatními státy. Země je členem regionální skupiny států ASEAN a se zeměmi uskupení ji pojí snaha o integrační proces. Ve vztahu k velmocem je historicky proponentem politiky nezúčastněnosti a obecně usiluje o vybalancované vztahy vůči hlavním globálním hráčům. Ze stejného důvodu má zájem o emancipaci regionu Jihovýchodní Asie z vlivových tlaků mezi velmocemi. Specifickou pozici zastává k určitým menším muslimským etnikům a skupinám (Palestinci, Rohingové, Ujguři), kde se coby nejpočetnější muslimská země staví do role ochránce slabších souvěrců. K deklarovaným nástrojům zahraniční politiky, jež dobře vystihují její známé doktríny all direction foreign policy či foreign policy of million friends and no enemies, patří demokratické hodnoty a umírněný islám. Mezinárodní společenství obecně vkládá velké naděje v místní liberální formu islámu, jež by mohla sloužit jako vývozní artikl do zemí Blízkého východu s pro Evropu pozitivním dopadem ve smyslu mírnění radikalizace a přibližování sekulárního západního a náboženského muslimského světa.

Zásadní důraz v zahraniční politice Indonésie je kladen na ekonomickou diplomacii a obhájení její pozice jako regionální velmoci středního rozsahu, jednak skrze síť proexportně orientovaných diplomatů, jako skrze účast v různých ekonomických aliancích globálního jihu – př. VISTA, MIKTA, TIMBI atd. – kde je ostatně Indonésie společným jmenovatelem. Prioritní regionální orientací Indonésie je její členství ve skupině ASEAN, ale i na tématicky orientovaných asijsko-pacifických platformách, jakými jsou ARF, APEC, či ASEM. Ve vztahu k OECD, o jehož členství od roku 2024 usiluje, patří do skupiny prioritních like-minded countries, stejně jako ve vztahu k EU, kde se ovšem partnerství stále nedaří zcela prohloubit s ohledem na rozdílné pohledy na zelenou politiku a liberalizaci obchodu.

Vztahy s USA nyní definuje především americké členství v bezpečnostních aliancích QUAD a AUKUS, které v posledních letech nabývají na významu. Administrativa bývalého amerického prezidenta D. Trumpa vystoupila z významné obchodní dohody pro transpacifickou oblast (CPTPP), tato byla nahrazena mechanismem IPEF. Indo-tichomořský hospodářský rámec pro prosperitu (IPEF) je nové fórum pro obchodní spolupráci mezi Spojenými státy a zeměmi Asie. Bidenova administrativa učinila tento krok poté, co čelila dilematu při navazování obchodních vztahů se svými asijskými protějšky poté, co její předchůdce v roce 2017 stáhl USA z Transpacifického partnerství (TPP), a v květnu 2022 tak nabídla asijsko-pacifickému regionu alternativu. USTR na svých internetových stránkách uvádí, že obchodní rámec USA s Austrálií, Sultanátem Brunej, Fidži, Indií, Indonésií, Japonskem, Jižní Koreou, Malajsií, Novým Zélandem, Filipínami, Singapurem, Thajskem a Vietnamem „má za cíl posílit odolnost, udržitelnost, inkluzivitu, hospodářský růst, spravedlnost a ekonomickou konkurenceschopnost.“ 14 partnerů IPEF představuje 40 % globálního HDP a 28 % celosvětového obchodu se zbožím a službami. Mechanismus je však do velké míry politickým základem vztahů USA s tímto regionem a pro potřeby prohloubení obchodní spolupráce s Indonésií se nyní jedná o možnosti omezeného formátu FTA zejména v kontextu dodávek nerostů pro výrobu elektrických baterií.

Indonéská zahraničně-obchodní politika obecně však preferuje ekonomickou integraci v regionu, což se naposledy potvrdilo ratifikací regionální obchodní dohody RCEP v lednu 2023. Ve vztahu k Číně klade Indonésie dlouhodobě důraz na deeskalaci napětí v Jihočínském moři, kdy opakovaně zdůrazňuje nezpochybnitelnost své suverenity nad ostrovy Natuna. Tato zvláštní ekonomická zóna byla však v letech 2019 až 2021 hned několikrát narušena čínskými rybářskými loděmi. Jedná se o tradiční bod sporu nejen ve vztazích ČLR a IDN, ale i řady jiných sousedních států, které zde uplatňují své větší či menší nároky. Z hlediska nerostného bohatství stejně jako geostrategické pozice se jedná o citlivé téma, které se dlouhodobě řeší diplomatickou cestou s občasnými výkyvy v podobě zjevného nedodržení principů UNCLOS jedné či druhé strany.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 275,5 mil. (2022), 4. nejlidnatější stát světa

Hustota zalidnění: 124 obyv./km2 (ostrov Jáva 1000 obyv./km2 – žije zde přes polovinu obyvatelstva)

Ekonomicky činné obyvatelstvo: 146,6 mil. tj. 69,3 % (Sakernas 2023)

Míra populačního růstu: 0,6 % (2022)

Etnika: Jávanci 41,71 %; Sundánci 15,41 %; Malajci 3,45 %; Madurijci 3,37 %; Batakové 3,02 %; Minankabauové 2,72 %; Betawijci 2,51 %; Bantenové 2,05 %; Banjaresové 1,74 %; Balijci 1,51 %; Makassarové 0,99 %; Krebonedové 0,94 %

Nejpočetnější přistěhovalecká etnika: Číňané (5 mil.) Arabové, Indové

Náboženství: muslimové (86,1 %) protestanti (5,7 %) katolíci (3 %) hinduisté (1,8 %) buddhisté (1 %)

Právě demografická dividenda je hlavní výsadou indonéské ekonomiky a její rostoucí kupní síly. Stejně jako bobtnající střední třída orientovaná na spotřební chování je příležitostí pro český vývoz do regionu, stejně jako investice, pro které se zde nachází poměrně levná pracovní síla. Dle prognóz bude demografická dividenda postupně klesat od roku 2030, nadcházející roky tak představují určité okno, jehož lze využít pro etablování nových podnikatelských aktivit. Indonéská vláda se však bude muset vyrovnat s druhou stranou mince, a totiž dlouhodobým výhledem, který obnáší výzvu v podobě tvorby dostatečného počtu pracovních míst, především finančního zajištění sociálního a zdravotního systému, penzijní fondy nevyjímaje.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Nyní postupně dochází ke zpomalení růstu HDP ve smyslu celosvětového makrotrendu, který je ostatně stlačen redukcí spotřeby domácností v důsledku růstu inflace, která jinak tvoří bezmála 51 % HDP IDN. Inflační míra v celosvětovém srovnání dosahuje podprůměrných hodnot do 5 %. Post-kovidová hospodářská obnova v zásadě proběhla, paradoxně lze konstatovat, že měla i velmi pozitivní efekt na některé sektory – tj. zrychlení digitalizace, větší důraz na plány pro zdravotnický sektor. Zdánlivě vysoké tempo hospodářského růstu (srovnej průměrné tempo hospodářského růstu v jihovýchodoasijských republikách kolem 5,2 %) však nedostačuje předsevzetím strategického plánu hospodářského růstu Vize 2045, který si klade za cíl dosáhnout růstu 7 %. Bývalý prezident Joko Widodo (známý jako Jokowi) udal vnitřní politice silně ekonomický ráz s důrazem na hospodářské výsledky, investice do infrastruktury a ochranu trhu před externími tlaky. Pokračování tohoto politického směru v předvolební kampani i po zvolení deklaruje i nový prezident Prabowo Subianto. I v expertních debatách převládá doporučení soustředit se na zkvalitnění veškeré infrastruktury, především pak ve smyslu konektivity a mobility, dále hospodářská transformace s důrazem na posílení zpracovatelského sektoru vycházejícího z rozsáhlých těžebních aktivit, současně i inovace strategie průmyslového rozvoje obecně.  Zahraniční politika zůstává převážně merkantilistická, nově se více orientuje na svou ekonomickou část, zejména pak v kontextu postupného výpadku některých trhů na hledání jejich náhrady u méně tradičních partnerů. Regulatorní reformy se pak v Indonésii soustředí kolem postupného vstupu v platnost zákona Omnibus Law on Job Creation a harmonizaci progresivního zdanění. Významnými rozvojovými tématy zůstává výstavba hlavního města na Východním Kalimantanu a modernizace a rozšíření infrastruktury (blíže viz. MOP). Zajištění tolikrát skloňovaného hospodářského růstu je nerealizovatelné bez většího přílivu zahraničních investic, na něž nyní cílí četná nařízení o investičních pobídkách.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V souladu s prognózou Světové banky o celkovém zpomalení světového hospodářství se v IDN stejně jako celém regionu Východní Asie a Pacifiku očekává zpomalení růstu zejména pak s ohledem na úzkou ekonomickou provázanost se zpomalující ekonomikou ČLR. Tuto prognózu potvrzuje i zdejší rezort financí a aktuální pozitivní výsledky připisuje tradičně vysoké domácí spotřebě, zvýšené ekonomické aktivitě během náboženských svátků včetně konce roku 2023, a vlivu předvolebních kampaní na dokončení realizace projektů, stejně jako intervencí Indonéské centrální banky za účelem zkrocení inflace a udržení kupní síly. Obecně se má za to, že se indonéské vládě stále daří udržovat rovnováhu mezi prorůstovými a stabilizačními politikami. Do roku 2024 pak země vstupuje s výraznými dolarovými rezervami (více než 133 mld. USD), které vygeneroval komoditní vývoz, jehož hodnota byla posílena v důsledku výpadků vzniklých výpadkem ukrajinského a ruského dodavatelského segmentu. Relativně vyrovnaný rozpočet bude indonéská vláda rozdělovat s cílem zajistit rychlejší inkluzivní a především udržitelný hospodářský růst země. Proto výdajová stránka státního rozpočtu počítá především s výdajy na kapitoly přispívající k hospodářské transformaci země, zkvalitnění státních investic pro lepší návratnost a optimální tvorbu pracovních míst a restrukturalizací dotační politiky pro stabilizaci cen základních komodit. Vláda si klade za cíl dodržovat lepší disciplínu ve fiskální politice, tradičně po otřesných historických zkušenostech s inflační spirálou 90. let velmi bedlivě sleduje ukazatel inflační míry. Nově zvolený prezident P. Subianto již v prvních týdnech po volebním úspěchu otevřel citlivé téma nedostatečného výběru daní, nutnosti institucionální transformace a centralizace daňových úřadů pod jedinou instituci, nevynechal ani zmínky o případném navýšení daňových výměr. Právě korektní výběr daní optimalizované výměry může dorovnat stávající rozpočtové saldo.

Obranný rozpočet, tradičně druhý největší v regionu, po několikaletém růstu v období let 2018 a 2022 zůstane i v roce 2024 zafixován kolem loňských 9,2 mld. USD.

2.3. Bankovní systém

Na bankovním trhu fungují státní banky, domácí soukromé banky a pobočky zahraničních bank. V posledním období posiluje zájem o tzv. šaría banky. Čtyři největší státní banky jsou Bank Mandiri, Bank Rakyat Indonesia, Bank Negara Indonesia, a BTPN. Soukromých bank operuje v zemi 122 a dále existuje velké množství (více než 1.500) tzv. venkovských bank (kampeliček). Zároveň platí, že čtyři největší bankovní ústavy drží 45% celého trhu. Mezi soukromými bankami je největší BCA – Bank of Central Asia. Dohled nad finančními institucemi, včetně bank podléhá OJK (Otoritas  Jasa  Keuangan / Finacial Services Authority). Platební styk a zejména zahraniční platební styk podléhá dozoru nezávislé centrální banky Bank of Indonesia.

Struktura bankovního sektoru: Státní banky 4; Regionální rozvojové banky 26;  Soukromé indonéské banky (forex) 34;  Soukromé indonéské banky (non-forex) 32;  Banky se zahraniční účastí (joint-ventures) 16; Zahraniční banky 10

Hlavní indonéské a zahraniční banky v zemi :

Indonéské banky: 1. Bank Central Asia Tbk 2. Bank Mandiri  3. Bank Danamon Indonesia Tbk  4. Bank Panin Tbk  5. Bank Lippo Tbk  6. Bank Negara Indonesia Tbk 7. Bank Niagara Tbk  8. Bank Rakyat Indonesia

Zahraniční banky: 1. Bank of Tokyo-Mitsubishi, 2. Citibank NA, 3. Deutche Bank, 4. ABN AMRO Bank, 5. Bank Societe Generale Indonesia, 6. HSBC, 7. JP Morgan Chase Bank, 8. Standard Chartered Bank

V posledních letech roste zájem klientů o vedení účtu u islámských bank, a to z důvodu jejich vynětí z daňové povinnosti. Islámské šaría banky tak získávají klientelu paradoxně u zkušených avšak nemuslimských podnikatelů.

2.4. Daňový systém

Na jedné straně je indonéský rozpočet pod neustálým tlakem a zvyšování daní je pro vládu nezbytné z důvodu zajištění příjmů potřebných pro výstavbu infrastruktury a zvýšení ekonomické dynamiky. Na straně druhé je skutečnost, že místní voliči jsou velmi senzitivní na růst cen základních komodit, na kterých se zvýšení daní nutně projevuje . Další hlavní problém spočívá v nedostatečném zajištění výběru daní, právě tato palčivá otázka se nyní objevuje v prvních návrzích na nový prezidentský program nově zvoleného prezidenta Subianta. Podle odhadů zhruba polovina Indonésanů v plné míře řádně neplní svou daňovou povinnost. Poměr příjmů z daní na celkovém HDP v Indonésii činí pouhých cca. 11 % (průměr zemí OECD činí 33,8 % HDP), což zemi řadí ve světovém žebříčku mezi skupinu států jako je Etiopie, Madagaskar, nebo Sierra Leone. Alespoň mírný nárůst byl tedy očekáván, a žádoucí. Domácnosti zvýšení DPH ponesou nelibě a je otázka, jak se jejich snížená kupní síla projeví na celkové spotřebě, která tradičně táhne indonéskou ekonomiku.

Indonéský stát monitoruje finanční toky, kdy částka nad 100 M IDR v jakékoliv měně podléhá zvláštním kontrolám na hranicích a v případě mezinárodních bezhotovostních transakcí v obou směrech v objemu nad 100 000 USD vyžaduje povolení Centrální banky Indonésie. Cestující do Indonéské republiky současně musí dokládat celní prohlášení v elektronické podobě a před opuštěním letiště jim mohou být skenována zavazadla a mohou být dotazováni na bližší detaily ohledem svých cenin. Současně veškeré (bez)hotovostní transakce na území Indonésie musí být prováděny v místní měně.

Korporátní daň včetně kapitálových příjmů, a daně z pobočky činí 22 %.

Zdanění fyzických osob je progresivní dle příjmových skupin níže:

• Do 60 M IDR  v míře 5%
• 60 M IDR do 250 M IDR v míře 15 %
• 250 M IDR do 500 M IDR v míře 25 %
• 500 M IDR do 5 mld. IDR v míře 30 %
• Přes 5 mld. IDR v míře 35 %
• Kapitálové zisky v míře od 0 % do 35 %
• Míra DPH je stanovena na 11 % (od 4/2022, očekává se postupný růst).

Daňová povinnost variuje dle statutu (ne)rezidenta, ten je definován počtem 183 po sobě jdoucích dní strávených v teritoriu bez ohledu na občanství.

Řadu daňových zvýhodnění lze očekávat u investic v závislosti na jejich objemu, počtu vytvořených pracovních míst, a jejich sektorovém zaměření.

Další daňové povinnosti jsou přehledně k dispozici v publikaci Deloitte-Tax.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní bilance s Indonéskou republikou zůstává tradičně v její prospěch, který je dán celkovou asymetrií mezi oběma zeměmi. Limitem statistiky jsou zajisté nezohledněné reexporty ze Singapuru a komplexní obraz o českém vývozu do IDR lze tedy získat jen těžko. V nadcházejících letech se do statistik propíší signifikantní úspěchy firem Aircraft Industries, CSG a Excalibur International.

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise

Vzájemný obchod EU s Indonésií zaznamenal v roce 2023 růst o 32 %, především v důsledku silné indonéské pozice v komoditním obchodu pak ID dlouhodobě vykazuje vůči EU kladné obchodní saldo ve svůj prospěch. Členským státům EU se daří s Indonésii aktivně obchodovat navzdory dosud neuzavřené dohodě CEPA. Zatímco indonéský vývoz do EU je dominantně založen na komoditách (z toho asi 22% tvoří dovoz palmového tuku a jeho variet, dominatním artiklem je také uhlí, jehož dovoz raketově vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu z původní hodnoty 12,2 M EUR na 1,2 mld. EUR v roce 2022), evropské subjekty přispívají v Indonésii k rozvoji řadě sektorů od infrastruktury, zpracovatelského, energetického, farmaceutického k dopravnímu, i digitálnímu a finančnímu průmyslu. Indonésie se v posledních letech na evropském trhu prosazuje také s obuví a elektrickými přístroji. Přesto EU stále více vyváží do okolních zemí – Vietnamu, Singapuru, Malajsie,Thajska – a v relaci EU-IR tak zůstává výrazný prostor pro další růst vzájemného obchodu.

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Indonésie i v roce 2023 zůstaly tradiční ČLR, USA, Japonsko, Indie a Malajsie. Portofolio exportních destinací Indonésie se však pod tlakem klimatických politik, které tvrdě dopadají na vývoz především palmového tuku, stejnětak ale i dalších komodit, ohlíží na třetí a současně netradiční trhy v rámci aliance Euroasijské unie, ale také v Africe, a poptává i trhy v Latinské Americe. V nadcházejících letech tak lze očekávat výrazné rozšíření, jinak evidentní orientace na nejbližší velké hráče.

3.2. Přímé zahraniční investice

Indonésie není tradičním příjemcem zahraničních investic vzhledem k dlouhodobě spíše restriktivní investiční politice. Tato logika doznala obratu s vydáním tzv. Omnibus Law, který mimojiné stanovil tzv. Positive Investment List. Na jeho základě se řada sektorů otevírá zahraničním investorům s možností 100 % vlastnictví. Paradoxně tak během koronakrize na přelomu let 2020 a 2021 došlo k prudkému nárůstu PZI o 10 %. Největšími investory v zemi pak jsou dnes především Singapur, dále Hongkong, a Čína, také Japonsko. Mimo region je významným přispěvatelem USA a z evropských investorů jsou zde dominantní Nizozemci. Indonésie nabízí desítky zvláštních ekonomických zón, kde lze následně čerpat tradiční investiční pobídky většinou odvislé zejména od počtu vytvořených pracovních míst. Smyslem náhlého obratu od restriktivního investičního prostředí byla pochopitelně snaha o nastartování hospodářského růstu, ale také kapitalizace na hospodářských problémech Číny v souvislosti s koronakrizí, kdy mnozí investoři byli nuceni uzavřít své podniky a zejména manufaktury. EU je vedle asijských protějšků v Indonésii hlavním investorem. V Indonésii je tak alokováno téměř 9 % všech EU investic oblasti ASEANu v absolutním čísle za rok 2023 činí až 21 mld. USD. Evropské firmy se zde soustředí hlavně na produkty s vysokou přidanou hodnotou v chemickém a farmaceutickém průmyslu, dopravě, logistických skladech, komunikačních technologiích, stejně jako v infrastruktuře a těžebním sektoru. Z konkrétních projektů, kterých je nyní na tisíce, lze jmenovat aktivity firem např. Nokia, Veolia, Allianz, Siemens, Saint-Gobain, Repsol, Oriflame, Ericsson, Lenzing group, Rotarex, Indra či Ewindo.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

•V regionu PCA – Dohoda o partnerství a spolupráci (obchod, životní prostředí, energetika, vzdělání, věda a technika, migrace a CT) 2014

•Chybí: CEPA (v jednání od roku 2016) – potenciál zvýšení EU vývozu o 1,1 mld. USD vs. pravděpodobný propad obratu oproti vývozu sousedních zemí

Smlouvy s ČR

•Dohoda o zamezení dvojího zdanění 1996

•Dohoda o podpoře a ochraně investic 1991

•Dohoda o hospodářské spolupráci 2008

•LoI v oblasti životního prostředí 2021(MoU v oblasti klimatické změny, ochrany biodiverzity, správy odpadních vod jsou v jednání.)

•MoU v oblasti těžby a energetiky v jednání: 2. kolo

•LoI v dopravě: 2. kolo

•Dohoda o spolupráci v obraně: již neplatná, momentálně v jednání MoU o vojensko-technické spolupráci

•MoU mezi HK ČR a Indonéskou obchodní komorou KADIN 2023

Indonésie je významně zapojena do řady obchodních dohod v rámci regionu ASEAN, od ledna 2023 je nově členem RCEP a nadále jedná o přístupu k tzv. megadohodě CPTPP.

3.4. Rozvojová spolupráce

Indonésie je příležitostným příjemcem české rozvojové a humanitární pomoci, jakkoliv nepatří mezi prioritní nebo projektové země české rozvojové pomoci, což limituje realizaci aktivit v dané oblasti. Návazně na ničivé pohromy v roce 2018 na Lomboku a na Sulawesi proběhly v roce 2019 projekty s podporou české humanitární pomoci zaměřené na obnovu škol na Lomboku a rozvoje komunitních zdravotnických center na Sulawesi. Velvyslanectví České republiky v Jakartě také každoročně realizuje nárazovou rozvojovou podporu za pomocí nástroje malého lokálního projektu zpravidla se zaměřením na zelenou a klimatickou agendu, zejména pak s ohledem na četné výzkumné a neziskové aktivity českých subjektů v oblasti ochrany přírody a živočišných druhů.

Aktivně je také využíváno mechanismu B2B dotace České rozvojové agentury, o kterou české firmy projevují setrvalý zájem. Jako příklad dobré praxe lze uvést úspěšný projekt čističky dešťové vody implementovaný na ostrově Bali firmou Khaanzaa, z dřívějších pak zefektivnění distribuce vody na ostrově Sumba firmy Ekosystem, výstavba MVE firmy Hydropol na ostrově Sulawesi, alternativní metody zpracování organického odpadu firmy Stopa.

Dále v zemi probíhají projekty technické spolupráce na meziministerské úrovni, taktéž je zde rozvinuta spolupráce mezi zoologickými zahradami a v akademické, stejně jako i ve školské sféře. Navzdory faktu, že jde o největší ekonomiku regionu, Indonésie je stále klasifikována jako rozvojová země s velkými sociálními rozdíly, jejíž míra chudoby se navíc opět zvýšila a překonala hranici 10 %, a totiž v důsledku pandemických let.  Celková podpora EU skrze projekty Team Europe Initiative činí přes 200 milionů EUR. Zájem o rozvoj a stabilní růst regionu se neustále zvyšuje, o čemž hovoří i nově přítomnost EIB s rozpočtem 1 mld. EUR. Hlavní témata projektů pak odráží tradiční evropské hodnoty a cíle SDG, v Indonésii pak zejména zelená obnova a posilování demokratické občanské společnosti.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Indonésie již z popisu enormně velkého trhu s relativně vysokou kupní silou spotřebitelů nabízí pochopitelně celou plejádu příležitostí v různých oborech. Její hospodářský model stále do značné míry stojí na vývozu komodit, o jejichž zpracování v zemi a přechodu na vývoz produktů s vyšší přidanou hodnotou však stávající vláda velmi stojí a začíná tak i liberalizovat investiční prostředí. Ekonomika příštího desetiletí, jak ji mnozí nabízejí, tak s z jedné strany klade typické překážky od podmínek lokální integrace, k národním standardům až mechanismu komoditní rovnováhy. Z druhé strany pak od roku 2021 vláda zavádí tzv. Pozitivní investiční seznam, kdy byly desítky odvětví znovu zpřístupněny zahraničním investorům.

Základním principem je primární otevřenost k zahraničním investicím, za určitých podmínek definovaných prioritami. Nově se rozlišují 3 kategorie investičních oblastí:

Priorita 1: strategické sektory, které jsou kapitálově náročné a orientované na R&D stejně jako inovativní technologie, tedy – OZE, námořní přeprava, olejářský průmysl, kovozpracující průmysl a dalších 245 oblastí otevřených pro PZI 2.      

Priorita 2: MSP (def. jako podnik s obratem do 10 mld. Rp., rodinného charakteru, s vysokým podílem lidské práce a kulturním dědictvím) – BKPM a Ministerstvo MSP pomocí různých pobídek podporují tyto v oficiální registraci v obchodním rejstříku, a dále partnerství s většími firmami, které je mohou kapitálově posílit, týká se 51 oblastí

Priorita 3: odvětví s výhradně tuzemským kapitálem zpravidla vyhrazena pro družstva a MSP – tradiční kosmetika, rybolov atd. dohromady 112 oblastí

Pro čistý vývoz jsme pak pro rok 2024/25 identifikovali následující sektory, jejichž detail si můžete přečíst v Mapě oborových příležitostí.

▶ Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura země vyžaduje rozsáhlou modernizaci prakticky ve všech oblastech – pozemní, železniční, letištní i městské dopravy. Vzrůstající životní úroveň a demografický boom ukázaly na kapacitní poddimenzovanost indonéské infrastruktury. Trvale neuspokojivá kvalita ovzduší a klimatické závazky indonéskou vládu vedou k investicím do elektromobility. Budování infrastruktury a zlepšení dopravní konektivity – pozemní, letecké a námořní v rámci regionu – je jednou z hlavních priorit prezidenta Jokowiho. Na programu je vše od obnovy a modernizace železnic a vozového parku, k posílení městské hromadné dopravy v metropolitních oblastech. Zatím nejdále je v tomto ohledu Jakarta se svou historicky první linkou metra, kdy práce na druhé lince aktuálně probíhají. Zavedena byla také návazná příměstská nadzemní kolejová doprava známá jako LRT. Velké příležitosti bude i nadále skýtat především železniční doprava. Dle plánu rozvoje by do roku 2030 mělo být postaveno na 10 524 km železničních spojů včetně 3 755 km městských železničních spojů. Elektromobilita je novou prioritou v rámci vládního investičního programu známého jako Positive Investment List. Indonéská vláda tak zamýšlí vytvořit v zemi výrobní hub s kapacitou až 600 000 kusů elektrických vozů a 2,5 milionů elektrických motorek v horizontu roku 2030.

▶ Energetika

Indonésie se nachází pod silným tlakem mezinárodní komunity dostát svým klimatickým závazkům a zmírnit využívání uhelných tepelných elektráren, které stále tvoří 60 % energetického mixu. Vládní plán energetické tranzice tak cílí na zajištění až 29 % energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů v horizontu roku 2030. Slibný potenciál solární, vodní, větrný stejně jako masivní zdroje geotermální a v biomase jsou dosud málo využívány. Indonéské hospodářství zažívá i přes pandemii COVID-19 relativně rychlý růst, tedy vzrůstající HDP na hlavu, a to navíc při stoupající demografické křivce. Tyto dvě skutečnosti pak největší ekonomice Jihovýchodní Asie přináší výzvu v podobě vysoké energetické spotřeby.  Odhaduje se, že spotřeba elektrické energie se v horizontu let 2015 a 2030 v důsledku hospodářského rozvoje a urbanizace ztrojnásobí, zatímco spotřeba energie obecně vzroste o 80 %. Energetický mix Indonésie tvoří dominantně fosilní paliva (uhlí, ropa, plyn), zatímco obnovitelné zdroje energie zaujímají pouhých 11,3 %.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Indonéský obranný průmysl v rostoucím geostrategickém napětí zažívá rozmach. Rozpočet na rok 2024 činí přibližně 9 mld. USD, a je tak druhým největším v regionu. Vláda si je vědoma relativní zaostalosti armádní výzbroje v porovnání s některými sousedy, a tento problém řešení svou strategií Minimum Essential Forces Strategy. Indonéské ministerstvo obrany se ve svých akvizicích bude soustředit zejména na námořní a letecké vybavení, a obecně posílení hmotných rezerv. Současně i rostoucí počet kybernetických útoků vede vládu k systematickému řešení kybernetické bezpečnosti. Ta nyní vyhledává zahraniční partnerství a zajímá se o inovativní technická řešení v relativně novém odvětví.

▶ Zdravotnictví a farmacie

V poslední dekádě prochází indonéský zdravotnický průmysl rozvojem, který ovšem stále nestačí pokrýt potřeby rostoucí populace s rostoucími nároky. Převážná většina tedy 63 % nemocničních zařízení jsou soukromá a této konkurenci se bude indonéská vláda snažit dostát plány na výstavbu státních zařízení. Pandemie COVID-19 ukázala na nedostatky ve vybavenosti a dostupnosti jak zdravotnických pomůcek, tak některých léků a léčebných substancí. Konsorcium mezinárodních rozvojových bank finančně podporuje řadu programů na posílení zdejších zdravotnických kapacit a celkovou transformaci indonéského zdravotnictví.

▶ Voda a životní prostředí

Indonésie jako mnoho rozvojových zemí bojuje s nedostatečnými kapacitami v oblasti zpracování odpadu. Dle průzkumů je druhým největším znečišťovatelem moří a objem plastového odpadu ročně se vyšplhá na 7 milionů tun odpadu, z něhož jen 10 % je recyklováno. Zatímco obchodní licence na zpracování odpadu jsou vydávány bez vyšších nároků na recyklace odpadu, čímž většina končí na skládkách, Indonésie se zavázala vůči větši mezinárodních dohod o boji s klimatickou změnou a usiluje o zlepšení ochrany životního prostředí i s ohledem na sektor vody a správy odpadů.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Indonésie se zařadila mezi země sdružení ASEAN, které ratifikovaly regionální Dohodu o digitálním obchodu. Indonéská vláda si od ní slibuje větší konkurenceschopnost a větší příjmy z digitálních transakcí. Digitalizace se významně dotkne i obchodu B2B. 4 miliony tradičních indonéských obchodů s potravinami se pravděpodobně přesunou na digitální platformy, díky kterým obstojí vůči rostoucí konkurenci. Světová obchodní organizace totiž predikuje asijským trhům příznivý růst obchodní výměny s progresivním navýšením, čímž právě e-commerce a digitální řešení nabývají na významu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Různorodost má Indonésie zakotvenu ve své podstatě souostrovního státu složeného z více než 17 000 ostrovů ležících ve třech časových pásmech a obydlených více než čtvrt miliardou obyvatel různých etnik a náboženství. Zdánlivě nesourodý a pestrobarevný konglomerát však pevně spojuje sounáležitost s indonéskou státností, kterou nejlépe vyjadřuje krédo země „Bhinneka Tunggal Ika“, tedy „jednota v různorodosti“. Z pohledu byznysu je centrálním místem ostrov Jáva, na kterém se koncentruje velká část ekonomických aktivit, a kde leží i metropole Jakarta, která je centrem obchodu a financí. Každý ostrov má však své centrum excelence, a z pohledu českého exportéra jistě stojí za to prozkoumat i odlehlejší trhy směrem na východ, od kterých lze čekat menší míru saturace, a tudíž řadu příležitostí. Počítat je ovšem třeba s kulturními odlišnostmi a větší jazykovou bariérou.

4.2. Oslovení

I když z našeho pohledu Indonésané používají „jakoby“ křestní jména, a i zahraniční partnery tak proto často oslovují křestním jménem, nejde v žádném případě o tykání. A oslovení by tak vždy mělo být spojeno s titulem pan nebo paní, případně anglicky Mr. (nebo uctivěji Sir) a Ms. Eventuálně je možné se blýsknout místním „Pak“ (vyslovuje se s neznělým „k“ jako Pa[k]) respektive „Ibu“ v případě dámy, které je někdy zkracováno na „Bu“. Rozhovor by měl začít osobním seznámením, vyjasněním/akceptováním rolí na vlastní, ale především na partnerské, indonéské  straně, kde je vždy nějaká hierarchie přítomna. Většinou je seniorita zjevná z věku, případně pak ze zřejmých projevů úcty, která je projevována nejdůležitější osobě. Je dobré si udělat předem představu, o tom, kdo je kdo, nicméně většinou je možné to i vypozorovat z chování partnerů. Je dobré začít rozhovor neobchodním, osobním  tématem, např. sdělit své (pochopitelně pozitivní) dojmy nebo zkušenosti s Indonésií, říci něco o sobě (své rodině), popřípadě se na obdobné zeptat partnera rozhovoru. Důležité je dát najevo, že existuje skutečný zájem o osobu partnera a ne jen o vlastní byznys a související finanční, logistické a technické otázky.

4.3. Obchodní schůzka

Indonésie je dominantně muslimská země. Při plánování cesty do země za účelem jednání, nebo pozvání partnerů je třeba mít na paměti postní měsíc Ramadán a následný týden oslav, jejichž datum je posuvné. Je pravděpodobné, že aktivity a dostupnost partnerů budou omezeny a pokud možno, je lepší se tomuto období vyhnout. Obchodní jednání v Indonésii nemá striktně vymezené časy a může k němu dojít více méně ve kteroukoliv denní (i pozdní večerní) dobu. Problémem ale jsou z našeho pohledu časté změny a rušení dojednaných schůzek, respektive nečekaná absence nebo zpožděni přislíbených rozhodujících osob. To je dáno z části i složitou dopravní situací, která přirozeně způsobuje i několikahodinová zpoždění, respektive nutnost zrušit již domluvenou schůzku s poukazem na „dopravní zácpu“. Tato zdánlivě objektivní výmluva je ale také snadno zneužitelná ke změně plánů a prioritizaci jiného programu, a bývá tak i skutečně relativně často využívána. V neposlední řadě změna programu a času schůzek slouží pro zdůraznění významu a ceny času partnera, který např. „musel náhle někam odletět“…nejlépe na schůzku s někým velmi významným. Zároveň jde v jistém směru také o testování zájmu a výdrže zahraničního partnera, často i v situaci, kdy ten třeba již má naplánován zpáteční let domů a musí měnit plány, pokud se má klíčové jednání uskutečnit v novém termínu. V případě skutečně důležitého jednání pak stojí za zvážení, zda na změny svého programu přistoupit, či nikoli.

Každopádně je ale třeba reagovat bez emocí a hrát hru, že důvody zpoždění nebo změny jsou zjevně chápány jako pravdivé a pochopitelné. Indonésané se rádi smějí a mají smysl pro humor. Nicméně český humor je poměrně specifický a není vždy (nejen) v Indonésii chápán, respektive může být i zavádějící a v krajním případě může partnera minimálně uvést do nejistoty, anebo dokonce urazit. Sarkasmus, černý humor a obdobné kategorie je proto vhodnější minimálně ponechat na později, kdy již partner nabyde určitou důvěru a nebude vztahovat tyto projevy humoru na svou osobu. Indonésané jsou hrdí na svou zemi, kulturu a stejně tak navenek ctí a respektují své představitele a různorodost náboženství, a to i v případě, že vnitřně nejsou třeba zcela ztotožněni s některými politiky a preferují své konkrétní náboženství. Daná témata by tak měla být pro cizince, především v úvodních konverzacích, spíše upozaděna a zcela tabu ve smyslu kritiky a vynášení kategorických stanovisek. Potenciálně senzitivním tématem může být i koloniální minulost země. To samozřejmě neznamená, že by neměl cizinec projevit zájem (osvědčit znalost a přehled) o politiku a historii země nebo znalost tématu související s náboženstvím. Vždy je třeba odhadnout, kdo je na straně partnera nejdůležitější osobou. Nemusí to být nutně ten, kdo hovoří – seniorní osoba může dávat najevo svou důležitost tím, že neřeší detaily obchodu, anebo (což nezřídka bývá) nemusí být příliš znalá angličtiny. I v této situaci je nutné sice konverzovat s osobou, která se třeba stane hlavním koordinátorem pozdějšího praktického byznysu, ale nepřehlížet hlavní osobu, mluvit směrem k ní, zdravit a loučit se s ní nejdříve, eventuálně jí předat dar.  Dárky rozhodně Indonésany neurazí. V případě alkoholu je ale třeba mít jistotu, že partner dar ocení a nebude dar brát jako urážku nebo určité zpochybnění své (muslimské) víry.

Mnozí Indonésané (nejen nemuslimové) se rádi alkoholu napijí a vhodnost takového daru není vůbec vyloučena, nicméně pokud existuje jakákoli pochybnost, je lepší se alkoholu vyhnout, případně jej ponechat na pozdější příležitost. Jídlo hraje pro Indonésany ústřední úlohu. Není tak nic neobvyklého, že během jednání padne dotaz na zájem o občerstvení, případně toto je rovnou doneseno (například při návštěvě kanceláře partnera). Vztah Indonésanů k jídlu vystihuje úsloví „makan dulu“ (nejdříve jídlo/nejdůležitější je jídlo). Pokud je zmíníte při uvedené situaci, kdy partner vyzve k jídlu, bezpochyby odpoví souhlasných tónem a úsměvem a Vy získáte zasloužené body. Ze stejného důvodu není dobré nechat Indonésany hladovět (minimálně je zdvořilé nabídnout), pokud je úloha hostitele spíše na Vaší straně. V pozdější fázi budování partnerství jsou společné obědy nebo večeře nezbytnou součástí. Pravidlem je, že zvoucí osoba pořádá takovou akci ve své režii. Indonésané se rádi pochlubí dobrou a někdy (nikoli však nezbytně) i drahou restaurací se specialitami indonéské kuchyně. V případě opačné návštěvy je potřeba počítat s recipročním očekáváním. V případě muslimů je nutné pamatovat na možné halal restrikce v jídelníčku (alkohol, vepřové – pozor na malé kousky vepřové šunky v polévce nebo na pizze apod.). V oblékání jsou minimem a zcela nezbytné dlouhé kalhoty a pevné kožené boty. Košile může být při méně formálních příležitostech i s krátkým rukávem (v Indonésii je po celý rok teplo a vlhko). Při významnějších schůzkách je dobré doplnit i sako eventuálně kravatu, ale do restaurace není nezbytné. I s ohledem na klimatické podmínky se v Indonésii jako tradiční společenský oděv etabloval tzv. batik – batikovaná pestrobarevná košile. Batik je považován za společensky plnohodnotně adekvátní a odpovídající obleku a jeho nošení je navíc s ohledem na klima poměrně pohodlné. I cizinec může batik použít a navíc tím prezentovat uznání místní kultury. Nicméně i batik se musí umět nosit a existuje celá škála módních a cenových nuancí. Místní dobře pozná, zda jde o laciný výrobek (který nosí jeho řidič) anebo zda jde třeba o kus v hodnotě několik tisíc korun.

4.4. Komunikace

Komunikace s Indonésany je kapitolou sama pro sebe. Většinu zásadních záležitostí, zejména v rámci navazování spolupráce je skutečně potřeba domluvit osobně a distanční komunikace většinou není nejefektivnější. Často jsou však na schůzky delegováni zástupci bez rozhodovacích kompetencí. Uskuteční se tak třeba sice zajímavý a zdánlivě slibný rozhovor, který ale nemá žádný další faktický vývoj, respektive jen možná otevírá cestu k další schůzce na vyšší úrovni. Nicméně i pokud se již dostanete do osobní komunikace s adekvátně postavenou osobou, může často dojít k nekorektní interpretaci jejich výsledků. Zatímco zahraniční partner často odchází s pocitem dosažené konkrétní dohody a příslibu návazných kroků, místní jej může chápat jen jako počáteční seznamovací konverzaci. V ohledu distanční komunikace, Indonésané nemají příliš v oblibě e-mail. Často se tak stává, že na e-mail přichází odpověď pozdě, nebo vůbec. Naopak s oblibou komunikují za pomocí aplikací na smart telefonech. Bez WhatsApp v Indonésii nelze fungovat. Za nejlepší způsob navázání kontaktu s danou osobu tak již není předání vizitky (tu mnozí ani nemají, nebo nedávají), ale získání jeho WA kontaktu. Při komunikaci s cizincem se předpokládá využití angličtiny a místní strana si většinou zajistí alespoň jednoho mluvčího v případě, že ostatní angličtinu neovládají. V odlehlých regionech může být situace se zajištěním takového mluvčího pochopitelně složitější.

Populární motto praví: „Indonesia is only ONE WHATSAPP AWAY.“

4.5. Doporučení

Přestože se na první pohled zdají být usměvaví, bezprostřední a úslužní, jsou Indonésané v rámci společenských a pracovních interakcí v určitém směru formalističtí a kladou velký důraz na hierarchii a úctu ke společenskému postavení. To neznamená, že by osobní, respektive obchodní styk s nimi  probíhal bez úsměvů, nebo přátelských (a později) kontaktních projevů. Je však nutné, aby bylo jasné, že úcta a hierarchie jsou chápány a partner byl bezpečně komfortní, že je mu dávána pozornost a vážnost, kterou si zaslouží. A pokud je úcty i o trochu více, není to na škodu, zatímco naopak tomu být nikdy nesmí. Později po bližším seznámení a navázání důvěry, pak často poměrně plynně přechází k důvěrnějším, přátelským a neformálním projevům a způsobům chování.

Základem networkingu v Indonésii je získání správného kontaktu, který uvede cizince do místního prostředí a představí jej dalším osobám ze svého kruhu. Problémem je, že většina osob, se kterými se v prvních fázích seznamování s trhem exportér setkává, jsou často obchodníci vládnoucí o poznání větším šarmem než podstatnými kontakty a zkušenostmi. Otázkou je, zda má osoba skutečný přístup ke klíčovým kontaktům a poskytne dobrou a věrohodnou referenci. Tuto skutečnost je třeba často i několikrát prověřit.

Indonésané mají v oblibě golf, který tak obecně představuje velmi dobrou platformu pro networkingové aktivity. Další podobné neformální aktivity lze soustředit i kolem hry badmintonu. Současně platí, že Indonésie je kulinářskou zemí, a žádná schůzka by se tak neměla odehrát alespoň bez nabídky občerstvení, pokud ne přímo u nějakého pokrmu.

Konečně je třeba dávat pozor na kolikrát až těžko uvěřitelnou propojenost a zasíťovanost lidí z jednoho i více sektorů. I v tak rozlehlé zemi, jako je Indonésie, se lidé mohou znát stejně dobře jako na české vesnici.

4.6. Státní svátky

V Indonéské republice se drží nepřeberné množství různých religiózních i čistě civilních svátků, z nichž mnohé jsou posuvné.

Aktualizovaný kalendář platný v Indonéské republikce v roce 2024 naleznete na webu Calendar 2024 Indonesia a dále v roce 2025 na webu Calendar 2025 Indonesia.

Zvláštní opatrnosti je třeba dbát s ohledem na postní měsíc ramadán, kdy tak jako ve zbytku muslimského světa, je zejména státním úředníkům zkracována pracovní doba o hodinu, lidé plánují často několikatýdenní dovolené, a to nejen ve vrcholné fázi svátku lebaranu, a z důvodu denního půstu se obecně snižuje veškerá ekonomická aktivita v zemi.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Čtvrtmiliardový indonéský trh, bohatnoucí střední třída a modernizující se ekonomika s vysokým tempem růstu poskytuje celou řadu možností a příležitostí napříč obory a sektory. Úspěch nicméně není zaručen a hlavním předpokladem v praxi je koncepční rozhodnutí se rozvoji aktivit v Indonésii cíleně a dlouhodobě věnovat a připravenost do tohoto rozvoje investovat nejen finance, ale i čas a v neposlední řadě osobní nasazení.

Byznys s Indonésií nelze dělat na dálku, zemi je nutné si prožít, osobně poznat.  Pomoci k získání rychlého a efektivního prvního rozhledu může oficiální návštěva s podnikatelským doprovodem, projekt ekonomické diplomacie – PROPED, individuální cesta s podporou Velvyslanectví či zahraniční kanceláře CzechTrade. Do země je potřeba se vracet a je spíše nepravděpodobné, že úspěch přinese první návštěva nebo první schůzka. Klíčem úspěchu je nalezení spolehlivého místního partnera (distributora, společníka). Osobní vklad je nezbytný a partnerství je třeba vypěstovat a pečlivě opečovávat i v personální rovině. Místní prostředí a spletitá byrokratická džungle měnících se předpisů fakticky vylučuje možnost, že by si zahraniční subjekt poradil v zemi pouze svými silami a prostředky. To platí jak o korporátním vstupu, tak při distančním obchodování, protože distribuce na trhu, celní a dovozní systém a další klíčové oblasti vyžadující licence, znalosti a v neposlední řadě kontakty. Zapojení místního subjektu – poradce, partnera, distributora – je v praxi nezbytné.  Právní a auditorská rada při vytváření korporátní základny, respektive nastavení přítomnosti na trhu může předejít velkým problémům v budoucnosti (neshoda s místním partnerem, exklusivita distributora apod.). Mandatorní úlohu místního subjektu může nahradit profesionální služba (nominee services). Zároveň je při volbě kontaktu mít na paměti, že zdánlivě ideální partner, který již aktivně působí v daném oboru, může být již propojen s konkurenty a nemusí mít nezbytný zájem pouze na rozvoji jednoho projektu. Tuto skutečnost je vhodné zpravidla i několikrát prověřit například cestou Velvyslanectví či prostřednictvím konzultační agentury.

V případě registrace obchodní společnosti v regionu se nyní nově dle zákona Omnibus Law postupuje v závislosti na míře rizika s ohledem na zdraví, životní prostředí a bezpečnost. Společnost představující nízké riziko, se tak snadno registruje a získá IČO (NIB – lze získat prostřednictvím elektronické žádosti v systému OSS na základě podobných kritérií jako v ČR). Společnost představující střední riziko, bude mimo NIB potřebovat ještě dokument jasně definující rizika podnikání a certifikát o dodržení obchodních standardů. Vysokorizikové podnikání pak podléhají vydání dalších licencí.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Většina indonéských výrobců a obchodníků smí prodávat své zboží a výrobky komukoliv, za vzájemně odsouhlasené ceny. V případě zahraničního subjektu musí vlastní prodej, distribuce a poprodejní služby probíhat přes indonéského zástupce, v některých oborech přes výhradního zástupce. Firmy se zahraničním kapitálem, vyrábějící v Indonésii, mohou své výrobky volně prodávat na místním trhu, vyvážet a volně působit v distribuci a ve velkoobchodě. Výrobní firmy si smí svobodně vybírat své výhradní zástupce. Pozice výhradního zástupce/ distributora je relativně silná a všeobecně je obchodní komunitou respektována. Zahraniční firma si může zřídit reprezentaci tzv. KPPA se souhlasem Ministerstva průmyslu a Ministerstva obchodu ve kterékoliv indonéské provincii. Reprezentace nesmí vstupovat do přímých obchodů, podepisovat kontrakty, inkasovat a podílet se na jiných obchodních aktivitách, z druhé strany tato forma zastoupení nevyžaduje vstupní kapitál. Zahraniční firma je zpravidla velmi těsně provázána s indonéským importérem a dohromady fungují jako jednotná společnost. Volba správného partnera je pro zahraniční firmu klíčem k úspěšné obchodní expanzi. Většina indonéských importérů je zaměřena multi-oborově. Ke zřízení reprezentace v Indonésii musí zahraniční společnost pověřit indonéskou firmu, indonéského občana nebo cizince. 

Je možno zřizovat regionální reprezentace pro další dvě nebo více zemí ASEAN, kompetentním státním orgánem je v tomto případě BKPM (Národní rada pro koordinaci investic). Mezi další obvyklé způsoby vstupu na indonéský trh patří franchising, licence, joint-venture nebo založení indonéské firmy. Založení pobočky (branch office), vyjma poboček zahraničních bank, není obvykle povolováno. Řešením pro zahraniční korporace je založení společnosti se zahraniční účastí tzv. PMA (ekvivalent s.r.o.). Nevýhodou přitom jsou poměrně vysoké kapitálové požadavky týkající se jak vlastního kapitálu (10 mld. IDR), tak i závazku realizace investic v průběhu dalšího období. Zvolený obor podnikání musí vycházet ze strategického dokumentu vlády upravujícího sektory otevřené zahraničním investicím tzv. Positive Investment List. V praxi bývá dále využívána možnost založení indonéské lokální společnosti tzv. PT, v jejímž případě je zahraniční vlastník reprezentován indonéským subjektem. S tímto postupem jsou logicky spojena určitá rizika, která je možné z části ošetřit využitím služby nominee services. Zvolený obor podnikání pak již nemusí odrážet dříve jmenovaný dokument Positive Investment List a minimální požadovaný vstupní kapitál nepřevyšuje  50 milionů IDR.

5.3. Marketing a komunikace

S raketově rostoucí digitalizací indonéské společnosti, probíhající z velké části prostřednictvím smart telefonů a posunu obchodně-marketingových aktivit do on-line prostředí se dominantními nástroji stávají sociální média jako instagram, facebook apod. Webové stránky naopak příliš oblíbené, respektive efektivní, nejsou právě kvůli připojování většiny obyvatel primárně přes mobilní telefon. Při propagaci nových výrobků je dále vhodné využít místní média, zvláště v oblastech, kde se koncentruje kupní síla Indonésie, tedy na Jávě. Nejúčinnější je televizní reklama, především díky potenciálu zasáhnout cílovou skupinu cca. 150 mil. diváků. Vedle státní televizní stanice vysílá řada soukromých a regionálních stanic, jež je stejnětak možné využít. Reklama prostřednictvím zásilkových/poštovních služeb bývá relativně účinná v závislosti na kvalitě seznamu adresátů, je ale vhodná jen pro určitých druh zboží. Firemní prezentace při výstavách je na vysoké úrovni, běžné je používání nejmodernější PC techniky, audio a LCD projekce. Pro prezentaci výrobků na výstavách se jednoznačně doporučuje vystavovat funkční exponáty, případně alespoň makety (standardně nelze indonéského zákazníka zaujmout tzv. panelovou prezentací).

PR AGENTURY

Edelman

AJ Marketing

Praxis

MarkPlus

HR AGENTURY A PORTÁLY

JAC Recruitment

HeadHunter Indonesia

Glints

Elabram

Michael Page

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Obecně je ochrana duševního vlastnictví na místním trhu hodnocena jako spíše slabá, respektive rizika jako vyšší. Při vstupu na trh je tak vhodné danou oblast ošetřit s podporou místních právních poradců. I tak je ale nutné počítat s riziky a zejména složitou vymahatelností práv.

V souvislosti s faktem členství Indonésie ve WTO (od 1. 1. 1995) vláda v průběhu uvedla v platnost 6 zákonů týkajících se ochrany duševního vlastnictví:

Zákon č. 12/2001 týkající se Dodatku k Zákonu č. 6/1982 o autorských právech, dále upraveném v Zákoně č. 7/1987.

Zákon č. 14/2001 o patentech. Zákon č. 15/2001 o ochranných známkách.

Zákon č. 30/2000 o obchodních tajemstvích.

Zákon č. 31/2000 o průmyslovém designu.

Zákon č. 32/2000 o designu integrovaných obvodů.

Podrobné informace k problematice duševního vlastnictví:

• South-East Asia Intellectual Property SME Helpdesk
• Directorate General of Intellectual Property Right

5.5. Trh veřejných zakázek

Jedná se o významně netransparentní a značně decentralizovaný trh, kdy mnohdy i dílčí agentury pod přímou záštitou nadřazené organizace operují byť s menším, avšak vlastním rozpočtem, který rozdělují prostřednictvím vypsání vlastních veřejných zakázek. V minulosti byla navíc řada projektů dojednána dokonce bez vypsání příslušného výběrového řízení. Důvodem je, že všechny tyto projekty byly obvykle vázány na státní finanční podporu dodavatelské země. Druhým, jakkoliv neoficiálním důvodem, je skutečnost, že VZ jsou formulovány na základě předešlé prezentace produktů a služeb, formou ad hoc.

Veřejné zakázky obvykle zadává vláda, která pověří místní orgán státní správy nebo státní podnik. S postupující decentralizací roste autonomie místních samospráv a množství finančních prostředků, které mají pro účely veřejných zakázek k dispozici. O transparentnosti a korektnosti výběrových řízení, v zemi s neúměrně vysokou mírou korupce, která se navíc v posledních letech prokazatelně prohlubuje, lze s úspěchem pochybovat. Skutečnost, že je vypsán tendr zpravidla signalizuje, že hlavní parametry budoucího obchodu již byly dojednány a šance na uplatnění jsou v této fázi často již minimální. Právě z tohoto důvodu platí obecné doporučení získat pro spolupráci etablovaného dobře nakontaktovaného partnera, resp. zástupce, který dlouhodobě buduje povědomí o značce a existenci daného produktového portfolia a nepřímo ovlivňuje mechanismus VZ i ve fázi formulace.

Některé veřejné obchodní soutěže jsou financovány ADB (Asijskou rozvojovou bankou) a IBRD (Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj) či Islámskou rozvojovou bankou. Nově lze také očekávat příležitosti vyplývající z projektu nově otevřené pobočky Evropské investiční banky zaměřené na udržitelnost a zelená témata. Obchodních soutěží se mohou zúčastnit pouze firmy z členských zemí. Jelikož ČR není členem ADB, mohou se české firmy takto vypisovaných tendrů zúčastnit pouze v konsorciu s indonéským partnerem nebo se společností, která pochází z jedné z 56 členských států. Kvalitní indonéský obchodní partner je nutností nejen pro možnost reálného zisku konečného kontraktu, ale i současně pro administrativní zpracování náležitostí spojených s účastí ve výběrovém řízení.

Účastníci obchodních soutěží musí obvykle splňovat podmínku několikaleté praxe v oboru a předložení bankovní záruky ve výši 2 % hodnoty kontraktu. U některých projektů je přímo vyžadována společná účast zahraniční a indonéské firmy. Tendry financované výše uvedenými bankami jsou organizovány v souladu s obecnými pravidly těchto institucí, která jsou volně dostupná.

Veřejné zakázky je možné vyhledávat na portálu LPSE.

Veškeré státní nákupy materiálu, stavebních či konzultačních služeb se realizují na základě prezidentského dekretu o veřejných zakázkách známém pod zkratkou PBJP, jehož poslední pozměněnou verzí je nařízení č.12/2021 (Dostupné na Hukum Online Pro). Vláda využívá primárně elektronický způsob nákupu, který probíhá za pomoci e-katalogu. Přesto mohou státní nákupy na různých úrovních státní správy (ministerstvech, místních zastupitelstvech, dílčích institucích) probíhat různými způsoby – přímým nákupem, přímým zadáním VZ, či zrychlenou VZ. Vláda mimojiné používá elektronický systém nákupů známý pod zkratkou SPSE, který spravuje Ředitelství pro rozvoj elektronického nákupu (LKPP). Ten byl vyvinut za účelem zefektivnění státních zakázek, nevyžaduje poplatky, ani využití zvláštního softwaru. Z druhé strany nabízí elektronickou databázi veřejných zakázek, kde celý mechanismus zadání a následného podání nabídky probíhá v online prostoru. Proces se řídí nařízením LKPP č.9/2018 o elektronických veřejných zakázkách.

Náhled do e-katalogu spravovaného LKPP je k dispozici na webu. 

Nabídky Public-Private Partnership projektů jsou publikovány na webu Ministerstva financí Indonéské republiky.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Efektivita a a činnost justice je na nízké úrovni, což přináší ve svém důsledku velkou nejistotu do oblasti vlastnických práv a obchodních smluv. Šance na právní vymáhání jsou nízké, korupce v soudním systému je značná a alespoň prozatím je běžným jevem. Spory v zahraničním obchodě lze řešit arbitráží, takovou možnost je však třeba smluvně ošetřit. Indonésie je vázána arbitrážními pravidly UNCITRAL, tj. zahraniční firmy využívají možnost arbitráže v Indonésii pod jejím dohledem. Indonésie je také signatářem Konvence o uznávání a vynucování arbitrážních výroků podepsané v New Yorku v r. 1958. Indonéské soudy však nejsou právně vázány k vynucování soudních rozhodnutí české justice, vzhledem k absenci mezistátní smlouvy o uznání a výkonu soudních rozhodnutí. Vymahatelnost práva může být dlouhodobějším a složitým procesem a pozice zahraničního subjektu většinou není v jeho rámci příliš silná. Obecné doporučení tak zní, minimálně v případě  prvních obchodů s novým partnerem trvat na co nejsilnějším zajištění platby, ideálně na plné předplatbě. To platí o to více s ohledem na relativně časté případy podvodného jednání v podobě, buď nezaplacení dodávky, anebo naopak nedodání zaplaceného zboží. Sofistikovanost těchto podvodů může být i taková, že po prvních bezvadně plněných menších dodávkách „na zkoušku“, nastoupí teprve u následného většího obchodu.

V každém případě je ale v Indonésii vždy nejlepším řešením mimosoudní urovnání sporu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro aktualizované informace ohledem vízové problematiky je nejlépe odkazovat se přímo na Zastupitelský úřad Indonéské republiky v Praze, stejně tak je možné se odkazovat na aktualizované informace ohledem vstupu do země včetně celních a devizových předpisů, event. bezpečnostních specifik v sekci Cestování na webovém portále Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Návštěvní vízum (on Arrival): Návštěvní vízum je přiznáno cizím státním příslušníkům, kteří navštíví indonéské území pro účely oficiální návštěvy, vzdělávání, sociálně-kulturní, turistické, podnikatelské, rodinné, nebo tranzitní. Popříjezdové vízum je zpoplatněno částkou 500 000 Rp. /cca. 35 USD. Lze žádat elektronicky na webu The Official eVisa website for Indonesia.

Povolení k dlouhodobým pobytům podnikatelů: Registraci firem a jejich zástupců v Indonésii zařizují zprostředkovatelské kanceláře. Účtované částky jsou sice vysoké, ale alternativou k využití prostředníka je obtížné jednání v byrokratické spleti místních úřadů, obvykle spojené s nadstandardními platbami. Povolení k pobytu je dvojí, tedy KITAS a KITAP dle délky a účelu pobytu. KITAP má platnost až 5 let s možností prodloužení. Pro další referenci lze konzultovat Zákon o přistěhovalectví.

Mimo výše uvedené existují služební a diplomatická víza, a zvláštní povolení pro vstup do rizikových oblastí Papuy a Západní Papuy.

Cizinci jsou povinni mít u sebe doklad totožnosti; krátkodobí návštěvníci cestovní pas, osoby s dlouhodobým pobytem na území Indonésie průkaz povolení k pobytu (tzv. KITAS). Držitelé KITAS jsou povinni být registrovaní u místního registračního úřadu Rukun Tertangga (RT) a oddělení místní policie, sledovat délku trvání platnosti povolení k dlouhodobému pobytu (a vstupních resp. výstupních víz) a včas žádat o jejich prodloužení. Krátkodobí návštěvníci jsou povinni sledovat délku platnosti návštěvních víz a v případě jejich nezbytného prodloužení o to včas požádat na příslušném pracovišti policie. Propadlá víza mohou být důvodem i k zadržení, vymáhání pokut a k případnému vyhoštění a zákazu pobytu v Indonésii do budoucna. Nedodržení imigračních zákonů (např. pobyt v Indonésii po ukončení doby platnosti víza, pohyb v citlivých oblastech země bez příslušných speciálních povolení apod.) je trestné.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR v Indonésii jsou totožné s podmínkami zaměstnávání jiných cizinců. Zaměstnávání cizinců je povoleno v případě pracovních míst, která nemohou být obsazena domácí pracovní silou a za podmínky zaškolení poskytovaného indonéské pracovní síle, která v budoucnu zaměstnaného cizince může nahradit. Obvykle nejsou žádné problémy při udělování povolení pro zahraniční manažery a techniky. Zahraniční zaměstnanci jsou klasifikování do 4 skupin jako profesionálové, manažeři, supervizoři a technici/operátoři. Existuje seznam zakázaných profesí, kde zahraniční zaměstnanci teoreticky nesmí působit, např. v soudnictví, účetnictví či lidských zdrojích. Toto nařízení se ale běžně obchází klasifikací takového zahraničního pracovníka jako “technický poradce“. Zaměstnávání místních sil v zahraničních firmách a kancelářích se řídí stejnými pravidly jako u indonéských firem. Zaměstnavatel s více než 10 zaměstnanci či měsíčním obratem převyšujícím 1 M IDR je povinen hradit místním pracovníkům tzv. Jamsostek (Jaminan Sosial Tenaga Kerja – Employee Social Security System), který jako minimální pojištění zahrnuje pojištění v pracovní době při úrazu, smrti a minimální penzi. Sociální pojištění jako v ČR prakticky neexistuje, a hradí se tak pouze 2 % zdravotního pojištění ze strany zaměstnavatele a další 1 % z platu si zaměstnanec hradí sám.

Existuje i série nařízení definující povinný rekrut místních zaměstnanců na určitý počet zahraničních zaměstnanců, který se odvíjí od objemu investice a typu sektoru. Pro detailnější informace je třeba spojit se s jednou z mnoha etablovaných nadnárodních personálních či obchodně-konzultačních firem v regionu.

Minimální mzda známá jako UMK se každý rok zvyšuje a v roce 2024 činí IDR 5 067 381(tedy USD 328) – minimální mzda také mírně variuje dle regionů, a je tedy třeba věnovat pozornost, zdali je referováno na minimální národní mzdu, či minimální regionální mzdu.

Referenčním dokumentem pro otázku zaměstnávání občanů z ČR je také platná mezivládní dohoda o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Sdělení č. 67/1996 Sb.).

5.9. Veletrhy a akce

V Indonésii probíhá každoročně několik desítek až stovek různých veletrhů na centrální i regionální úrovni. Veletrhy skutečně klíčové probíhají zejména v Jakartě na jednom ze dvou místním výstavišť – JIEX (Jakarta International Expo) a JCC (Jakarta Convention Center). I zde mají jednotlivé veletrhy různou úroveň, která se navíc může rok od roku výrazně změnit. Dochází poměrně často ke spojování několika oborových veletrhů a může se stát, že v aktuálním ročníku je sektor, který je předmětem zájmu návštěvníka upozaděn ve prospěch jiných. Před rozhodnutím o návštěvě konkrétního veletrhu lze vždy doporučit konzultaci s Velvyslanectvím České republiky v Jakartě nebo zahraniční kanceláří CzechTrade Jakarta.

Aktualizovaný přehled významných veletrhů a výstav pořádaných v Indonésii je k dispozici na webu TradeFairDates.

České firmy se v minulosti účastnily veletrhů HospitalExpo organizovaném v komplexu stadionu GBK, či veletrhů Machine Tools Indonesia, INA GreenTech, Indo Medicare, Railway Indonesia. A dále se tradičně české podniky každý druhý rok účastní regionálně významného veletrhu v oblasti obranné a bezpečnostní techniky IndoDefence. Právě české zastoupení na veletrhu IndoDefence je ve spolupráci s Ministerstvem obrany České republiky a Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu finančně podpořeno z prostředků PROPED, a za doprovodu vedené gestorského útvaru firmy mohou zvýhodněně vystavovat na souhrnné ploše přibližně 300 m2. Jedná se tak o jednu z nejvýznamnějších proexportních akcí v rámci celého systému Proexportní podpory MPO a MZV ČR.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky
Embassy of the Czech Republic (Kedutaan Besar Republik Ceko)
Jalan Gereja Theresia 20, Menteng Jakarta 10350
Tel.: +62 (0) 8119245663-43
Konzulární pohotovost tel.: +62 811 1941 251
E-mail: jakarta@embassy.mzv.gov.cz, jakarta.commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/jakarta
Velvyslanec je akreditován též pro země –  Sultanát Brunej a na Východní Timor.

Honorární konzulát České republiky Bali s působností provincie Bali a Nusa Tenggara Barat 
Honorární konzul pan Ida Gede Bagus Sidharta Putra
Jl. Danau Tamblingan No.47, Sanur, Kec. Denpasar Sel., Kota Denpasar, Bali
Tel.: +62-896-8773-3609
E-mail: sanur.honorary@mzv.gov.cz

Honorární generální konzulát České republiky Surabaya s působností provincie Východní Jáva a Zvláštní provincie Yogyakarta
Honorární konzul pan Hermawan Kartajaya
Raya Darmo Square R-8 Jl. Raya Darmo 54-56 Surabaya 60264, Indonesia
Tel: +62-31-5621314
Fax: +62-31-5621316
E-mail: surabaya.honorary@mzv.gov.cz

Honorární konzulát České republiky Semarang s působností provincie Střední Jáva
Honorární konzul pan Daniel Budi Setiawan
Graha Siba, Jalan Ki Mangunsarkoro No. 14 A, Semarang, Provincie Střední Jáva
Tel: +62-24-8455775
Tel: +62 811 979 700
Fax: bez faxu
E-mail: semarang.honorary@mzv.gov.cz

Honorární konzulát České republiky Makassar s působností provincie Jižní Sulawesi, Střední Sulawesi, Severní Sulawesi, Jihovýchodní Sulawesi, Východní Nusa Tenggara (ostrovy Sumba, Flores, Západní Timor), Moluky a Severní Moluky
dočasně uzavřen

CzechTrade Jakarta
ředitel: Ivan Kameník
Embassy of the Czech Republic, Jalan Gereja Theresia No.20 Menteng, 10350 Jakarta Pusat Indonesia
E-mail: ivan.kamenik@czechtrade.cz
Tel: + 62-21-2396112-3 (ext. line 37)
Tel: +91 84312 41912 a +62 812 136 850 48
Web: www.czechtrade.cz/indonesie

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Záchrannná služba

tel: 118, 119

Policie

tel: 110

Hasiči

tel: 113

Předvolba Indonéské republiky je +62, dále bez nuly

MMC Hospital, Rasuna Said, Jakarta

tel: 021 520 3435

SOS Hospital. Pondok Indah, Jakarta

tel: 021 750 5980

Good Practice (poliklinika vhodná pro expaty)

tel: 021 718 3140

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• MZV Indonésie www.kemlu.go.id
• Státní tisková kancelář www.antaranews.com
• Deník Jakarta Post www.thejakartapost.com
• ASEAN www.asean.org

Adresy významných institucí:

KADIN – Indonesian Chamber of Commerce & Industry
Menara KADIN Indonesia 29th Floor
Jl. H.R.Rasuna Said X-5 Kav 2-3 Jakarta 12950
Tel: +62-21-5274484-86 Fax: +62-21-5274486
E-mail: sekretariat@kadin-indonesia.or.id
Web: www.kadin-indonesia.com

NAFED – National Agency for Export Development
Dharma Niaga Building 5th Floor Jakarta 10160
Tel.: +62-21-344 8164 Fax: +62-21-385 8850
E-mail: nafed@nafed.go.id

National Coordination Board for Investment Gedung BKPM
Jl. Jend. Gatot Subroto No. 44 Jakarta 12190
Tel.: +62-21-525 2008-520 4165
Fax: +62-21-522 7609
Web: BKPM

Asociace indonéských importérů GINSI (Gabungan Importir Nasional Seluruh Indonesia)
National Importers Association
Oil Center Building 1st Floor Jakarta 10350
Tel.: +62-21-398 37 395 – 97
Fax: +62-21-398 37 394

Asociace indonéských vývozních podniků GPEI (Gabungan Perusahaan Ekspor Indonesia)
Indonesian Exporter Association
Oil Center Building 1st Floor Jakarta 10350
Tel.: +62-21-398 37 395 – 97
Fax: +62-21-398 37 394

Pro pohyb po Indonésii doporučujeme využívat sdílených dopravních služeb k objednání skrze mobilní aplikace:

• Grab
• Gojek
• Bluebird