Insolvence – úpadek a způsoby jeho řešení

Zvláštní způsoby řešení úpadku

Zvláštním způsobem jsou řešeny úpadky finančních institucí – bank, subjektů bankám podobných a pojišťovacích institucí a obchodníka s cennými papíry.

Odpovědnost

Odpovědnost dlužníka za škodu

Osoba, která v rozporu se svými povinnostmi nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. Podle insolvenčního zákona výše škody odpovídá rozdílu mezi zjištěnou výší přihlášené pohledávky věřitele a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení skutečně obdržel. Povinnost podání insolvenčního návrhu mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každý z nich.

Odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu se člen statutárního orgánu zprostí jen tehdy, prokáže-li že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo tuto povinnost nesplnil vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na jeho vůli a které nemohl odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat.

Jak z výše uvedeného vyplývá, právní úprava odpovědnosti škody uvedená v insolvenčním zákoně dopadá na situaci, kdy již dlužník v úpadku je. Nicméně právní úprava v zákoně o obchodních korporacích obsahuje povinnost úpadku předcházet. Tato povinnost míří na statutární orgán, který s ohledem na péči řádného hospodáře má učinit vše tak, aby hrozící úpadek vůbec nenastal. Pokud by tuto povinnost porušil, vzniká zákonné ručení statutárního orgánu.

Této povinnosti se však statutární orgán může zprostit, pokud bude prokázáno, že jednal s péčí řádného hospodáře a učinil vše, co mohl, ale přesto úpadku nezabránil. Zákon o obchodních korporacích také upravuje pravidla pro vydání prospěchu v případě úpadku, jakož i pravidla pro případné vyloučení členů statutárních orgánů upadnuvší korporace.

Dlužník, který v době trvání moratoria poruší své povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí.

Odpovědnost insolvenčního správce za škodu

Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí.

Odpovědnost věřitele za škodu

Jestliže řízení o insolvenčním návrhu věřitele bylo zastaveno nebo insolvenční návrh byl odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Právo na náhradu škody nebo jiné újmy má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel také tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut.

Zde je také nutné zdůraznit, že podání tzv. šikanózního insolvenčního návrhu může být v nejzazším případě kvalifikováno jako trestný čin vydírání a pomluvy. Blíže o obraně při nespravedlivě podaném insolvenčním návrhu pojednává článek „Obrana při nespravedlivém podání insolvenčního návrhu“.

Trestní odpovědnost

Insolvenční správce je povinen při výkonu své funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí a vyvíjet veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby uspokojil věřitele (nebo alespoň jejich pohledávky) v co možná nejvyšší míře. Zároveň insolvenční správce odpovídá za činnost osob, které pověřil plnění svých úkolů a za škodu způsobenou zaměstnanci dlužníka, či jinými osobami, které jsou s dlužníkem ve smluvním vztahu.

V krajním případě se může insolvenční správce dopustit i trestného činu. Kvalifikace trestného činu závisí na protiprávním jednání pachatele. Ne jenom insolvenční správce, ale i dlužník, či věřitel mohou být subjekty trestněprávní represe.

Mezi speciální tzv. úpadkové trestné činy řadíme:

• pletichy v insolvenčním řízení,
• poškozování věřitele,
• zvýhodnění věřitele,
• způsobení úpadku,
• porušení povinnosti v insolvenčním řízení,
• porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku.

Trestného činu poškození věřitele, se podle § 222 trestního zákoníku dopustí ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že:

• zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku,
• postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,
• zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,
• předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
• předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,
• předstírá splnění závazku, nebo
• předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik,

a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou (v hodnotě min. 25 000 Kč), takový pachatel bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Stejně bude potrestán i ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka nebo k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.

Pokud se pachatel dopustí této trestné činnosti tak, že způsobí činem uvedeným výše značnou škodu (nejméně 500 000 Kč), nebo získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až pět let.

Pachateli hrozí dokonce trest odnětí svobody na tři léta až osm let pokud výše popsaným trestným činem způsob škodu velkého rozsahu, získá takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

Trestného činu zvýhodnění věřitele se podle § 223 trestního zákoníku dopustí ten, kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou. Takový pachatel bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta může být potrestán pachatel, který způsobí trestným činem uvedeným výše značnou škodu. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán pachatel, který způsobí činem uvedeným výše škodu velkého rozsahu, nebo způsobí takovým činem jinému úpadek.

Trestného činu způsobení úpadku podle § 224 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek tím, že:

• činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům,
• spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru,
• užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem,
• poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo
• učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům.

Takovému pachateli hrozí trest odnětí svobody až ve výši jednoho roku, stejně bude potrestán, i ten, kdo, byť i z hrubé nedbalosti, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů. Pokud pachatel způsobí jednáním uvedeným výše značnou škodu, hrozí mu trest odnětí svobody až tři léta. Pokud by ovšem pachatel výše uvedeným jednáním způsobil škodu velkého rozsahu, hrozí mu trest v rozmezí od šesti měsíců do pěti let.

Trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení dle § 225 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo v insolvenčním řízení maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení.

Trestného činu pletich v insolvenčním řízení dle § 226 trestního zákoníku se dopustí ten:

• kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch,
• kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch,
• kdo jako insolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší.

Trestného činu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, podle § 227 trestního zákoníku, se dopustí ten, kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Takový pachatel bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

Insolvenční rejstřík

Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Rejstřík je veřejně přístupný, má tedy za cíl zajistit širokou informovanost o insolvenčním řízení a obsahuje celostátní seznam dlužníků, celostátní seznam insolvenčních správců a insolvenční spisy.

Prostřednictvím insolvenčního rejstříku insolvenční soud zveřejňuje zejména:

• rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech,
• veškerá podání, která se vkládají do soudního spisu vedeného insolvenčním soudem ohledně dlužníka.

Insolvenční rejstřík je, jak bylo uvedeno, veřejně přístupný a každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Na žádost vydá Ministerstvo vnitra ČR nebo insolvenční soud úředně ověřený výstup s údaji z insolvenčního rejstříku nebo informaci o tom, že požadovaný údaj není v insolvenčním rejstříku veden.

Je-li pravomocně ukončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.

• Insolvenční rejstřík na internetu

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce