Institut stavby a související právní vztahy

Související právní předpisy:

• Katastrální zákon
• Občanský zákoník
• Stavební zákon

Související právní průvodci:

• Dodatečné povolování „černých staveb“ – současnost a změny v novém stavebním zákoně
• Katastrální zákon
• Nabývání vlastnictví
• Nemovité věci obecně, druhy a jejich zatížení
• Nemovitosti
• Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, SEA)
• Věcná břemena
• Základy soudního řízení správního

Věci a jejich rozdělení

Zákon č. 89/2012, Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“) v ust. § 489 definuje věc v právním smyslu jako vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Podstatnou změnou oproti předchozí právní úpravě je rozšíření obecného pojmu věci o věci nehmotné.

Předmět občanskoprávních vztahů tak byl před účinností občanského zákoníku rozdělen na věci, práva, jiné majetkové hodnoty a byty a nebytové prostory. Toto pojetí vylučovalo nehmotné výsledky lidské činnosti (např. patent nebo užitný vzor) z přímé aplikace právních norem souvisejících s disponováním s věcmi. Dle aktuální úpravy již nehmotné statky, které vyhovují výše uvedené definici věci, mohou být předmětem stejného nakládání jako věci hmotné, připouští-li to jejich povaha. Ne na všechny druhy věcí tedy lze uplatnit všechna pravidla týkající se věcných práv.

Z výše uvedené obecné definice věci OZ z praktických důvodů stanovuje určité výjimky. Za věc tak nepovažuje tak např. lidské tělo a jeho části, třebaže byly od těla již dříve odděleny. Jedná se o prostředek k zamezení obchodování s lidskými orgány a dalšími částmi lidského těla. Výjimkou jsou vlasy nebo podobné části lidského těla, které lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnovují, na ty se hledí jako na věc movitou a lze je přenechat jinému za odměnu. Dárcovství a transplantace jsou vymezeny ve zvláštním zákoně, který jejich režim podrobně upravuje.

Obdobně OZ nepovažuje za věc živé zvíře, které označuje za živého tvora, který má zvláštní význam a hodnotu jako smysly nadaný živý tvor. Ustanovení o věcech se na živé zvíře z praktického hlediska nadále použijí, avšak pouze v rozsahu, ve kterém to neodporuje povaze zvířete. V praxi tak lze se zvířetem nakládat v podstatě jako s věcí a uplatňovat k němu vlastnická práva (zvíře prodat nebo darovat), pokud to nevylučuje povaha zvířete jako tvora, který cítí bolest a je nadán dalšími smysly.

Mrtvé zvíře speciální ochrany nepožívá.

Věci movité a nemovité dle OZ

OZ z praktických důvodů nadále v ust. § 496 rozlišuje věci na hmotné a nehmotné. Podstatné změny nastaly také v chápání pojmů movité a nemovité věci, které OZ rozlišuje v ustanovení § 498, přičemž nemovitými věcmi jsou:

• pozemky;
• podzemní stavby se samostatným účelovým určením, taková stavba však musí být funkčně samostatná, může jít například o vinný sklep nebo studnu
• věcná práva k nemovitostem uvedeným v obou bodech výše;
• práva, která za nemovité věci prohlásí zákon, zejména právo stavby (§1240 a násl. OZ);
• věci, o nichž jiný právní předpis stanoví, že nejsou součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty (zejména inženýrské sítě a dočasné stavby);
• jednotky – byty a nebytové prostory;
• stavby z období předcházejícímu účinnost OZ, které se dle jeho ustanovení nestaly součástí pozemku.

Z výše uvedeného je zřejmé, že veškeré další věci, ať již je jejich podstata hmotná či nehmotná, jsou pouze věci movité.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.