MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Irsko je 33. největší ekonomikou světa a 12. největší v Evropě (2023). V r. 2023 irská ekonomika vzrostla o 3,5 %, což bylo dáno především výkonem exportu a přímými zahraničními investicemi do klíčových sektorů jako jsou moderní technologie, farmaceutika a finanční služby. Pro r. 2024 je očekávaná míra hospodářského růstu přibližně 4,1%. V r. 2023 míra nezaměstnanosti v Irsku dosahovala 4,4 %. Očekává se, že míra nezaměstnanosti se nadále udrží na relativně nízkých hodnotách.
Růst irské ekonomiky byl v uplynulých dvou letech dán především následujícími sektory: služby v oblasti špičkových technologií a biotechnologií, finanční služby a podnikání v oblasti zemědělství a potravinářství. Navzdory problémům v oblasti dostupnosti bydlení a cen energií je Irsko nadále atraktivní destinací pro přímé zahraniční investice s vysokou přidanou hodnotou, což se pozitivně projevuje na hospodářském růstu. Predikce pro r. 2024 jsou opatrně optimistické. Očekává se pokračující mírný růst.
Ukazatel | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
Růst HDP (%) | 9,6 | 3,5 | 1,1 | 3,2 | 2,8 |
Veřejný dluh (% HDP) | 44,4 | 42,4 | 40,5 | 39,1 | 38,9 |
Míra inflace (%) | 8 | 5,2 | 1,9 | 2,3 | 1,8 |
Populace (mil.) | 5 | 5,1 | 5,1 | 5,1 | 5,2 |
Nezaměstnanost (%) | 4,5 | 4,3 | 4,4 | 4,4 | 4,3 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 136 507,9 | 131 810,0 | 136 170,0 | 142 640,0 | 149 130,0 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | 57,8 | 54 | 34 | 40,6 | 41,4 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | 212,5 | 174,7 | 190,7 | 209,9 | 216,6 |
Průmyslová produkce (% změna) | 18,1 | -6,9 | 3,3 | 1 | 2,6 |
Exportní riziko OECD | – | – | – | – | – |
Predikce EIU | Zdroj: EIU |
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zemí (%) | |
Velká Británie | 20,9 |
Spojené státy americké | 15,1 |
Francie | 9,6 |
Německo | 8,3 |
Čína | 7 |
Zdroj: EIU |
Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
Celkem | 148,6 |
Letadla a zařízení související, lodě kosmické, rakety | 17,3 |
Sloučeniny organicko-anorganické, heterocyklické | 14,5 |
Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly | 6,5 |
Léčiva, výr. farmaceut. (ne antibiotika, hormony ap.) | 6,1 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živočných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 5,2 |
Zdroj: EIU |
ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Sektor v zemi zaměstnává celkově 173 tisíc osob a generuje zisk 3,5 mld. EUR ročně. V Irsku sídlí 900 IT společností, včetně většiny těch největších na světě (Facebook, Google, eBay, Amazon, Linkedln, Twitter, Paypal, Microsoft). Kybernetická bezpečnost je čím dál zásadnějším tématem. Pro české subjekty existuje široký prostor pro dodávku hardwarových zařízení, služeb ochrany dat, programovacích služeb, nadějná je i oblast umělé inteligence.
ICT sektor v Irsku vykazuje výrazný růst a na daních v r. 2023 odvedl 3,9 mld. EUR. Očekává se další zvýšení složené roční míry růstu (CAGR) o 9,33%. tento růst se opírá o dobré výsledky firem v oblasti SaaS (software as a service), IoT software a systémech designu a integrace.
V prosinci 2020 irská vláda zveřejnila plán na zrychlenou digitalizaci a transformaci v oblasti státní správy a průmyslu. Poslední aktualizací tohoto plánu je vládní digitální strategie „Používání digitálních technologií – rámcový program pro digitální Irsko“ (Harnessing Digital – The Digital Ireland Framework), který byl zveřejněn v únoru 2022. Cílem této vládní strategie je podpořit ambici Irska stát se digitálním lídrem v Evropě a centrem globálního IT vývoje. Součástí tohoto plánu je mj. pokrýt všechny irské domácnosti a podniky 5G sítí do roku 2030, plně digitalizovat 90 % veřejných služeb do roku 2030, prostřednictvím grantů a asistence pomoci digitalizovat malé a střední firmy, navýšit rozpočtové prostředky vynakládané na kybernetickou bezpečnost, zajistit moderní a kvalitní regulatorní rámec. Irská vláda rozvoj v digitální oblasti stanoví jako jednu ze svých priorit do Národního plánu obnovy.
Digitální obchodní služby v Irsku v poslední době rostou rychleji než obchod se zbožím. Tento fenomén byl navíc umocněn pandemií covidu-19. Online rozvážkové a doručovací služby byly nejméně zasažené pandemií a jejich další rychlý rozvoj je očekáván i v postpandemickém období vzhledem ke změně spotřebitelského chování. Dalšími oblastmi IT sektoru, které se v důsledku pandemie v posledních letech velmi dynamicky rozvíjí, jsou telemedicína, online vzdělávání, digitální zábava a práce na dálku. Výše zmíněný vývoj s sebou nese i zvýšený zájem o kybernetickou bezpečnost a ochranu dat. Mnoho irských firem, které ve stále větší míře využívají práci na dálku, nemá dostatečně zabezpečenou IT infrastrukturu. To představuje poměrně velký zdroj rizika především pro v Irsku velmi silně zastoupená odvětví, jako je finanční sektor, účetnictví či obchod. Irské společnosti jsou si tohoto problému vědomy a ve stoupající míře investují do systémů kybernetické bezpečnosti.
Energetika
Panuje poměrně silný konsenzus na směřování k ekologické udržitelnosti. Politika vlády je v tomto směru velmi ambiciózní, zejména s ohledem na snahu o rychlé dosažení uhlíkové neutrality. S tím úzce souvisí i energetika založená na obnovitelných zdrojích. Energetika nabízí celou řadu příležitostí pro výrobce zařízení pro větrné, solární či vodní elektrárny.
V listopadu 2021 byl irskou vládou vyhlášen Klimatický akční plán 2021 (Climate Action Plan 2021). Tento dokument představuje vládní strategii pro naplnění ustanovení klimatického zákona z roku 2021 (Climate Act 2021), kterým pro Irsko stanoví jako právní závazek dosažení nulových emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2050 a redukci o 51 % do roku 2030. Vláda bude financovat dosažení těchto cílů prostřednictvím veřejných investic, které jsou stanoveny v Národním rozvojovém plánu (National Development Plan), v jehož rámci bude investováno 165 mld. EUR. Klíčovou součástí Klimatického akčního plánu je podpora obnovitelných zdrojů elektrické energie, které se mají v roce 2030 podílet z 80 % na pokrytí domácí spotřeby elektřiny. Mj. se počítá s produkcí až 5 gigawatt z větrné energie na moři. Irská vláda rovněž zavádí program na vytváření vlastních mikroelektráren pro zemědělské a průmyslové podniky a obce.
Ve státním rozpočtu na rok 2023 bylo vyčleněno 1,038 mld. EUR na podporu přechodu ke klimaticky neutrální a cirkulární ekonomice (19% nárůst v této rozpočtové kapitole v porovnání s rokem 2022). Z této sumy je alokováno 513 mil. EUR (34% nárůst v porovnání s rokem 2022) na energetickou transformaci. Z této částky jsou financovány projekt na zvýšení energetické účinnosti obytných a veřejných budov, jako je instalace fotovoltaických systémů a podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů v soukromém a veřejném sektoru.
Více než polovina této částky je určena na plně hrazené přestavby nízkopříjmových domácností, které jsou v ohrožení energetickou chudobou. Dále je určeno 10 mil. EUR na podporu solárních fotovoltaických systémů, 31 mil. EUR na programy podpory energetické efektivity a obnovitelných zdrojů pro veřejný a soukromý sektor. Rovněž je zaveden vládní systém levných půjček na ekologickou přestavbu domů. Dále bude 152 mil. EUR vyčleněno na budování kapacit ministerstev a dalších orgánů státní správy pro podporu politik souvisejících s klimatickou krizí. 98 mil. EUR bude určeno na přechod k cirkulární ekonomice.
Zemědělství a potravinářství
Sektor zaměstnává v zemi zhruba 164 tisíc osob a vytváří zisk 14,4 mld. EUR. Odvětví nabízí možnost dodávek zemědělské a lesnické techniky, strojního zařízení pro potravinářský (zejména mlékárenský) průmysl a hnojiv. Uplatnění mohou na irském trhu najít také alkoholické nápoje, zejména víno (poptávka po něm v posledních letech výrazně roste) a některé specifické zemědělské plodiny (chmel).
Irské ministerstvo zemědělství disponuje rozpočtem 1,8 mld. EUR a přibližně 1,2 mld. je vyplaceno na přímých platbách irským zemědělcům z fondů EU. Dalším zdrojem financování zemědělsko-potravinářského sektoru a rybolovu je Rezerva na přizpůsobení se Brexitu (BAR – Brexit Adjustment Reserve). Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s dalšími resorty a vládními agenturami prostřednictvím celé řady programů zajišťuje přístup k financování pro zemědělce a to zejména s cílem v maximální míře omezit dopad Brexitu a pandemie covidu-19. Jednou z prioritních oblastí této pomoci bylo mlékařství, které prostřednictvím půjčky MilkFlex a programu kapitálových investic zajišťuje finanční stabilitu tohoto sektoru a motivuje ho k modernizaci.
Vzhledem k rozvinutému systému financování a ekonomickému úspěchu mají irské podniky finanční prostředky k modernizaci a pravidelné obměně zemědělské a lesnické techniky. V poslední době, v souvislosti s důrazem na ekologické hospodaření a péči o životní prostředí, je větší pozornost věnována lesnictví, které bylo v Irsku dlouhodobě málo rozvinutou oblastí. Pro výrobce zemědělské a lesnické techniky je vhodnou bránou k vstupu na irský veletrh Národní šampionát v orbě (National Ploughing Championship), který se v roce 2022 uskutečnil po dvouleté přestávce způsobené pandemií covidu-19.
Pandemie rovněž způsobila narušení dodavatelských řetězců, což mnohdy vedlo irské dovozce k hledání geograficky bližších obchodních partnerů. Tento fenomén skýtá mnoho příležitostí pro české potravinářské firmy vyrábějící alkoholické nápoje (zejména víno), popř. některé specifické zemědělské plodiny (chmel).
Zdravotnictví a farmacie
Země vynakládá jeden z největších objemů financí na zdravotnictví na hlavu, celkem 23,8 mld. EUR (při necelých 5 mil. obyvatel), což otevírá možnosti pro české firmy v oblasti dodávek zdravotnického zařízení a služeb.
V r. 2024 irská vláda vyčlenila ze státního rozpočtu 22,5 mld. EUR na zdravotnické služby. Primárním cílem této investice je rozšíření a zlepšení poskytování zdravotní péče. Z této částky je 500 mil. EUR určeno na řešení problematiky dlouhodobých čekacích listin a 1,3 mld. EUR na rozšíření poskytování služeb v oblasti mentálního zdraví.
Investice jsou směřovány na poskytování zdravotní péče ženám, seniorům, postiženým a na posílení psychiatrické péče. Na reformu zdravotnického systému Sláintecare je alokováno 45 mil. EUR, v jejímž rámci má dojít k navýšení nemocničních i kritických lůžek (10,5 mil. EUR). V rámci Implementační strategie a akčního plánu Sláintecare na období 2021–2023 (Sláintecare Implementation Strategy and Action Plan 2021–2023) mají velké vládní investice do zdravotnictví pokračovat i v příštích letech.
Ve zdravotnickém sektoru jsou digitální technologie. Ač je Irsko druhým největším vývozcem v oblasti MedTech, tak je digitalizace irského zdravotnictví stále v počáteční fázi. Irská vláda má v této oblasti poměrně ambiciózní plány. Rozsáhlý kybernetický útok na irský zdravotnický systém v květnu roku 2021 rovněž poukázal na potřebu posílení bezpečnosti IT systémů. Ze strany irské vlády je poptávána zejména technologie pro zajištění domácí a komunitní péče (v souladu s plánem reforem Sláintecare). Od zvýšeného využívání digitálních technologií si irská vláda slibuje snížení nákladů, zlepšení péče, zvýšení kvality života obyvatel a lepší podmínky pro práci zdravotnického personálu. Existuje rovněž plán na zavedení systému elektronických zdravotních záznamů a elektronických receptů.
Dopravní infrastruktura
Země má ambiciózní plán rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2040. Vychází tak vstříc poptávce veřejnosti po kvalitních dopravních službách, které současný systém místní veřejné dopravy neposkytuje. Prostor je zejména v oblasti železniční dopravy a zařízení pro letiště a přístavy.
V roce 2023 bylo na investice v sektoru dopravy vyčleněno 3,5 mld. EUR, z toho 1,9 mld. EUR na čistší a ekologičtější dopravu. Jednalo se především o podporu celé škály projektů udržitelné mobility. Konkrétně šlo o rozsáhlé akvizice prostředků hromadné dopravy: 120 autobusů a 41 železničních vozů pro městskou hromadnou a regionální dopravu. Irská vláda rovněž investovala 41 mil. EUR do regionálních letišť. V nejbližší době by měla požádat o stavební povolení pro významné projekty dopravní infrastruktury: MetroLink (plánovaný systém metra v Dublinu), DART+ (rozvoj a elektrifikace systému příměstských vlaků v dublinské metropolitní oblasti) a BusConnects (rozvoj a modernizace autobusové dopravní infrastruktury). V rámci politiky dosažení klimatických cílů irská vláda výrazně zvyšuje financování přechodu k elektromobilitě, včetně 100 mil. EUR na rozvoj nabíjecích stanic pro elektromobily.
Irský národní plán na podporu oživení a odolnosti (RRP, National Recovery and Resilience Plan) schválený Evropskou komisí v roce 2021 počítá s financováním projektů dopravní infrastruktury. V rámci tohoto plánu je alokováno 164 mil. EUR na investice do elektrifikace příměstské železnice v metropolitní oblasti Corku, což je druhé největší irské město.
Obranný a bezpečnostní sektor
Na začátku února 2022 v Irsku vyšla Zpráva výboru pro ozbrojené síly, která označila současný stav za neuspokojivý (dlouhodobě nedostatečné investice, nedostatečné vybavení, atd.) a zároveň navrhuje celou řadu opatření na jeho zlepšení. V návaznosti na zveřejněný dokument byl v červenci vytvořen „Akční plán pro implementaci doporučení Zprávy Výboru pro irské ozbrojené síly“. Reforma irských ozbrojených sil znamená posílení kapacit, aby byly odstraněny hlavní nedostatky ve schopnostech čelit případným útokům na irskou svrchovanost a zároveň zachování vyšší míry účasti v mírových operacích. K tomuto stavu by se měly irské ozbrojené síly dostat během šestiletého implementačního období, tedy v roce 2028. Tomu odpovídá i navýšení rozpočtu na obranu, který by měl v roce 2028 dosáhnout 1,5 mld. EUR (v cenách roku 2022).
Předložený Akční plán klade důraz na výdaje na vojenský a civilní personál a primárně se snaží vyřešit celou řadu chronických problémů. V oblasti akvizice techniky a zbraňových systémů není Akční plán tak ambiciózní, avšak i v této oblasti existují možnosti pro český obranný průmysl:
- Nahrazení současných obrněných transportérů (ACP – Armoured Personnel Vehicles) za větší a disponující dostatečnou palebnou silou pro budoucí zahraniční mise.
- Urychlený program nahrazení námořních plavidel pro zajištění flotily 9 moderních lodí do začátku příštího desetiletí.
- Získání primárního radaru, aby bylo možné zajistit kompletní monitoring vzdušného prostoru.
- Rozvoj schopností obrany proti dronům a bezpilotním vzdušným systémům a další rozvoj obrany proti dálkově pilotovaným vzdušným prostředkům (RPAS).
- Rozšíření letového parku vzdušných sil o další letouny s pevnými křídly se schopností strategického rozsahu a o vrtulníky střední velikosti.