Island

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Island je nejmenší ze severských zemí (103 tis. km²). Pevninu tvoří ostrov sopečného původu rozprostírající se na rozhraní Euroasijské a Severoamerické litosférické desky. Z tohoto umístění vyplývá velká seismická a vulkanická aktivita. Devět z deseti obyvatel žije v městských sídlech a v metropolitní oblasti hlavního města Reykjavík žijí bezmála dvě třetiny veškeré populace. Vnitrozemí ostrova je hornaté a prakticky po většinu roku neprostupné. Podnebí Islandu je na jihu mírné oceánské, na severu subarktické, počasí obecně chladné a deštivé.

Island je technologicky vyspělou zemí s unikátním know-how v řadě oblastí. Geotermální zdroje a sílu krátkých prudkých horských řek využívají Islanďané k výrobě energie (geotermální a vodní elektrárny), která nachází upotřebení i v energeticky náročných odvětvích (hutnictví, skleníkové pěstování ovoce a zeleniny). Tento fakt uchránil Island od cenového šoku na evropském energetickém trhu, což bylo ještě podpořeno skutečností, že islandská energetická soustava není napojena na sousední země.

Pilířem současné ekonomiky jsou rybolov, hliníkářský průmysl, informační technologie a po útlumu v období pandemie opět výrazně ožil incomingový cestovní ruch, který generuje značné příjmy země. V exportu dominují hliník, ryby a výrobky z nich. V přepočtu na obyvatele je islandský výlov největší na světě. V zemědělství se uplatňují některá ochranářská opatření u dovozu, která mají chránit islandské druhy ovcí, koní a skotu. Mezi perspektivní sektory s očekávaným dynamickým vývojem v nejbližších letech lze zařadit modernizaci energetické infrastruktury, výstavbu silnic a tunelů či bytovou výstavbu.

Islandská ekonomika zažívá po pandemickém útlumu opět dobré časy, zejména ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Rok 2023 přinesl hospodářský růst ve výši 3,7 %, pro rok 2024 bankovní sektor očekává zpomalení růstu na 1 %. Míra nezaměstnanosti se vrátila na úroveň předpandemických let, v r. 2023 dosahovala průměrně 3,37 %. Také Island ovšem čelí poměrně vysoké inflaci – v roce 2023 její průměrná míra dosáhla 8,74 %, klesat by měla jen pozvolna – v roce 2024 se očekává její průměrná míra zhruba kolem 6 %.

Pozn. Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je proto poskytována ve zkráceném rozsahu.

Mapa globálních oborových příležitostí – Island (MZV) (92.77 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Island (339.18 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiálním názvem státu je Island (Ísland). Od vyhlášení samostatnosti v roce 1944 je Island parlamentní demokracií v čele s prezidentem, jehož ústavní pravomoci jsou omezeny a jehož úřad stojí mimo každodenní politiku. Prezident je volen v přímé volbě na 4 roky. Od srpna 2016 je prezidentem Guðni Thorlacius Jóhannesson, jehož druhý mandát započal v r. 2020 a vyprší k 1. 8. 2024. Novou prezidentkou byla v červnových volbách zvolena podnikatelka Halla Tómasdóttir, která se ujme funkce právě 1. 8. 2024.

O státní moc se fakticky dělí parlament, vláda a Nejvyšší soud. Zákonodárným orgánem Islandu je jednokomorový parlament Alþingi, v němž zasedá 63 poslanců. Volební období je čtyřleté. Poslední volby se konaly v září 2021. Většinovou vládu vytvořily stejné strany jako v předchozím volebním období – Strana nezávislosti (ve volbách 24,4 % hlasů), Pokroková strana (17,3 %) a Zelená levice (12,6 %). V opozici jsou Sociálnědemokratická aliance (9,9 %), Strana středu (5,4 %), Pirátská strana (8,6 %), Lidová strana (8,8 %) a Reformní strana (8,3 %). Příští volby jsou plánovány na podzim 2025.

Složení vlády:

• předseda vlády: Bjarni Benediktsson
• ministr financí: Sigurður Ingi Jóhannsson
• ministryně zahraničních věcí: Þórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir
• ministryně infrastruktury: Svandís Svavarsdóttir
• ministryně rybolovu a zemědělství: Bjarkey Olsen Gunnarsdóttir
• ministr zdravotnictví: Willum Þór Þórsson
• ministryně spravedlnosti: Guðrún Hafsteinsdóttir
• ministryně vědy, vyššího vzdělávání a inovací: Áslaug Arna Sigurbjörnsdóttir
• ministr školství: Ásmundur Einar Daðason
• ministr práce a sociálních věcí: Guðmundur Ingi Guðbrandsson
• ministr životního prostředí a přírodních zdrojů: Guðlaugur Þór Þórðarson
• ministryně turismu, obchodu a kultury: Lilja Alfreðsdóttir

1.2. Zahraniční politika země

S ohledem na geografickou polohu Islandu a jeho historii provázanou s evropským kontinentem vychází zahraničněpolitická orientace země plně z euro-atlantického hodnotového rámce. Island se tradičně opírá o silné vazby s USA a EU. Je jedním ze zakládajících členů NATO a od r. 1951 má uzavřenu bilaterální Obrannou dohodu s USA. Island je součástí Evropského hospodářského prostoru a od r. 2001 se účastní také schengenské spolupráce.

V r. 2009 islandská vláda podala přihlášku do EU, kterou však o několik let později stáhla (2015). Významným prvkem islandské zahraniční politiky je spolupráce se severskými a arktickými zeměmi, ať již v rámci multilaterálních platforem, jako jsou Severská rada či Arktická rada, nebo bilaterálně.

Island je dále členem OBSE, OSN, UNESCO, FAO, ILO, OECD, MMF, WTO, ESVO, Inmarsat, Intelsat či Interpol. Island má od roku 2013 jako jedna z mála evropských zemí sjednánu Dohodu o volném obchodu s Čínou.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 383 726 (k 1. 1. 2024)

Hustota zalidnění: 3,5 obyv. km²

Roční přírůstek: 8508 osob (2023–2024)

Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

Celkem 84 % obyvatelstva tvoří Islanďané, 16 % tvoří cizinci: mezi nejpočetnější národnostní menšiny patří občané Polska (22 tis.), Litvy (4 tis.) a Ukrajiny (3 tis.). K. 1. 1. 2024 žilo na Islandu podle údajů tamního statistického úřadu 887 českých občanů (+108/rok), reálně je česká komunita ještě o něco větší (zhruba 1100 osob).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Aktuální výkonnost islandské ekonomiky je velmi dobrá. Islandské hospodářství má velkou vazbu na příjmy z turistického ruchu, z rybolovu a z exportu hliníku. Všem těmto pilířům ekonomiky se aktuálně daří – turisté se na Island po pandemickém výpadku již vrátili v plné míře, zvyšující se ceny rybích produktů a hliníku na světových trzích jsou pro Island dalším plusovým faktorem. Návrat turistů na Island a utlumování státní podpory pandemií zasaženým odvětvím ekonomiky jsou dvě hlavní příčiny zlepšování stavu islandských veřejných financí v posledních letech.

Islandská ekonomika by měla v roce 2024 zaznamenat 2,2% růst, obdobně stabilní růst HDP se očekává i v dalších letech. Míra inflace dosáhla za rok 2023 průměrné hodnoty 8,74 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu za posledních osm let. Cílem islandské centrální banky je přitom udržet inflaci na úrovni do 2,5 %. Inflace ustupuje jen pomalu – v r. 2024 by se měla dostat průměrně na 5,2 %.

Klesající hodnota islandské koruny prodražuje dovozy zahraničního zboží, ale zároveň napomáhá islandským vývozcům. Základní úroková sazba je již od léta 2023 stanovena na 9,25 % a centrální banka ji bude snižovat jen pomalu, jakožto protiinflační opatření. Nezaměstnanost se pohybuje stabilně kolem 4 %.

Po velké ekonomické krizi z roku 2008 jsou islandské banky na podobné výkyvy již lépe připraveny, jsou dostatečně kapitalizovány a drží výrazně vyšší rezervy zahraničních měn.

V dalším období se vláda hodlá soustředit na rozvoj odvětví, jako jsou např. výroba hydrogenu, budování datových center, nové způsoby využívání geotermální energie či rozvoj dopravní a zdravotnické infrastruktury. Tradičním islandským hospodářským odvětvím je rybolov, ke kterému se postupně díky relativně nízkým cenám elektrické energie přidal hliníkářský průmysl. Od konce bankovní krize na přelomu let 2008–2009 se velmi rychle rozvíjel turistický průmysl. Nejvýznamnějšími vývozními položkami Islandu jsou ryby a mořské plody a hliník a výrobky z něj. Všechny ostatní komodity mají v exportní skladbě podíl jen v řádech jednotkách %. Největší podíl dovozu tvoří chemikálie a sloučeniny kovů, silniční vozidla a elektronické přístroje.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Výhledově chce vláda postupně snižovat schodek státního rozpočtu (deficitní rozpočty jsou nicméně předpokládány min. do roku 2026) a získat kontrolu nad akumulací rychle rostoucího státního dluhu – cílem je zastavit růst míry zadlužení v poměru k HDP nejpozději do roku 2026. Část státního dluhu by měla být umořena postupným prodejem státního podílu v bance Íslandsbanki (v r. 2021 vláda prodala 35 % ze svého podílu). V dalších letech by mělo dojít k prodeji celého zbývajícího státního podílu.

Rozpočet na rok 2024 je navržen s deficitem ve výši 46 mld. ISK (cca 7,7 mld. Kč). O rok dříve byl navržen rozpočet s téměř dvojnásobným schodkem. Tento optimistický odhad ministerstvo financí vysvětluje příznivým vývojem ekonomiky, nízkou nezaměstnaností a lepším výběrem daní. Vláda chystá několik menších úprav daňového systému – např. zvýšení dědické daně, omezení úlev pro nové elektromobily či znovuzavedení městské daně (část ceny za ubytování v hotelech), která byla dočasně zrušena kvůli pandemii. Nárůst daňového zatížení nicméně zůstane nižší než celkový růst cenové hladiny.

Nejnákladnějším segmentem rozpočtu je zdravotnictví, sociální platby a dávky, rostou také výdaje v oblasti ochrany životního prostředí. Zároveň chce vláda navýšit investice do dopravní infrastruktury, vzdělání a výzkumu.

Příjem fyzických osob na Islandu podléhá progresivnímu zdanění dle výše měsíčního příjmu a obecní dani v rozmezí 12,44–14,52 %. Celková čistá daň z příjmu u osob s nejvyššími výdělky může dosáhnout až 46 %. Daň z příjmů právnických osob je stanovována podle typu komerčního subjektu. Jedná-li se společnost s ručením omezeným, činí sazba 20 %. V ostatních případech daňové zatížení činí 37,6 %.

2.3. Bankovní systém

Funkci centrální banky plní Islandská centrální banka (Seðlabanki Íslands). V současné době působí na Islandu (pouze) 3 celostátní komerční banky: Arion banki (nástupkyně banky Kaupþing), Íslandsbanki (nástupkyně banky Glitnir) a Landsbankinn (nástupkyně Landsbanki). Dále na Islandu vyvíjí činnost desítka regionálních spořitelen.

Po zestátnění bank v souvislosti s krizí r. 2008 vláda učinila v uplynulých letech řadu kroků pro ozdravení bankovního systému. Ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem prošly nástupnické bankovní domy zásadní restrukturalizací a postupně dochází k prodeji zdravých částí bank nebo (v rámci vypořádávání konkurzních podstat) k prodeji majetku a dalších držeb těchto bank k pokrytí pohledávek věřitelů a především státu, který je převzal.

V roce vláda 2018 odprodala státní účast v Arion Bank, v Landsbankinn drží 98 % akcií, ale postupným cílem je snížit vlastnický podíl na 34–40 %. Vláda také plánuje postupně odprodat svůj podíl v Íslandsbanki a úplně ji privatizovat (dosud odprodala 35 % ze svého podílu). Výnos z odprodeje státních podílů v bankách hodlá vláda použít primárně na umoření státního dluhu a investice do rozvoje infrastruktury. Vzhledem k vyšší míře inflace centrální banka od počátku r. 2022 pravidelně zvyšovala základní úrokovou sazbu, k 30. 4. 2024 činila 9,25 %. V dalších měsících a letech se očekává její postupné snižování.

2.4. Daňový systém

Daně platí všechny fyzické i právnické osoby, které mají status rezidenta, a to ze všech příjmů plynoucích z tuzemska i ze zahraničí. Rezidentem se stává podnik okamžikem registrace v obchodním rejstříku a fyzická osoba po 183 dnech legálního pobytu v zemi. Fyzické a právnické osoby bez statusu rezidenta platí daně ze zisku dosaženého činností na Islandu. Příjem z nemovitostí situovaných na islandském území je vždy zdaněn na Islandu.

Daňový systém rozlišuje dvě základní formy příjmů: (i) příjem všeobecný (odečítají se výdaje) a (ii) příjem osobní (příjem ze závislé činnosti).

Daň z příjmu fyzických osob se skládá z daně celostátní a z daně pro místní samosprávu. Celostátní daň pro u příjmů do částky 370 482 ISK/měs. činí 17 %, do výše 1 040 106 ISK/měs. je 23,5 % a u příjmů přesahujících tuto částku platí zdanění ve výši 31,8 %. Daň pro místní samosprávu se vybírá v jednotné výši 14,45 %.

Ze mzdy dále zaměstnavatel odvádí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 6,60 % (7,50 % u námořních profesí). Povinný příspěvek do penzijního fondu hradí z hrubé mzdy přímo zaměstnavatel (nejméně 8 %) a solidárně též zaměstnanec (obvykle 4 %).

Obvyklé typy právnických osob (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti) odvádějí korporátní daň z příjmu ve výši 20 %. Ostatním právnickým osobám, jakož i zájmovým společenstvím (asociace, neprofitní organizace, fondy), je stanovena korporátní daň z příjmu ve výši 37,6 %.

Základní sazba DPH činí výši 24 %. Snížená sazba ve výši 11 % je uplatňována u potravin, knih, časopisů a novin, poplatků za televizní a rozhlasový přijímač, mýtného za použití tunelů, horké (geotermální) vody, elektrické energie, topného oleje, na hotelové ubytování aj. Od DPH jsou osvobozeny zdravotní a sociální služby, poštovní služby, pravidelná linková osobní doprava, taxislužba, platby za pronájem a parkování, vzdělání a sportovní aktivity. Od DPH je rovněž osvobozen vývoz zboží a služeb.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Od roku 2004 jsou obchodní vztahy ČR a Islandu upraveny v rámci Dohody o EHP. Měřeno obratem obchodní výměny, Island má v českém zahraničním obchodu okrajové postavení. Podle statistiky ČSÚ byl Island v roce 2023 z hlediska obratu 75. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. Z pohledu Islandu však ČR v roce 2023 byla 22. největším importérem do země, srovnatelným např. s Finskem či Rakouskem.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Členské státy EU jsou hlavním odbytištěm pro vývoz, putují tam zhruba 2/3 veškerého islandského zboží. Největšími unijními odběrateli islandského zboží (zejména ryby a hliník) jsou Nizozemsko, Francie a Německo. Ze zemí EU pocházela v r. 2023 více než polovina veškerého islandského dovozu (zejména silniční vozidla a elektronické přístroje). Země EU s největším podílem na islandském dovozu jsou Německo, Nizozemsko a Dánsko.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: Statistics Iceland

3.2. Přímé zahraniční investice

Island je místem, kde se vyspělá ekonomika setkává s nízkými daněmi z příjmu právnických osob, a zároveň místem, které nabízí v poměru k velikosti svého trhu celkem široké spektrum investičně zajímavých projektů. Kombinace těchto faktorů dělá Island perspektivním místem pro zahraniční investory. Země disponuje levnou udržitelnou energií z vodních a geotermálních zdrojů a zároveň kvalifikovanou pracovní silou. Kromě nízkých daní z příjmu právnických osob je možné po dobu prvních tří let danit pouze 75 % příjmu při splnění stanovených podmínek. Jako člen Dohody o EHP je Island součástí vnitřního evropského trhu.

Na investičním vzestupu jsou nyní projekty z oblasti vědy a výzkumu, obnovitelná energie a datová centra. Z oblasti výzkumu jsou perspektivní např. projekty, které se zaměřují na výrobu uhlíkových vláken. Investičně zajímavý je také high-tech průmysl, který i díky již zmiňovaným benefitům má potenciál být levnější, efektivnější a šetrnější k přírodě. Dalšími významnými investičními oblastmi jsou skleníky, akvakultura, turismus a nemovitosti. Investice na Island směřují nejčastěji z Velké Británie, USA, Norska, Dánska, Německa a Nizozemska.

Dle dostupných dat společnosti CzechInvest v současné době žádné české firmy na Islandu neinvestují.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Hospodářské vztahy mezi Islandem a EU jsou založeny na Dohodě o EHP. V rámci závazků plynoucích z působení Islandu v EHP byla dlouhodobým problémem pomalá či neúplná transpozice nových pravidel EU (ve formě změn Dohody o EHP) do národní legislativy. V posledních několika letech se Islandu daří transpoziční deficit snižovat.

Vzájemné obchodní vztahy Islandu a EU dlouhodobě komplikují spory o výši kvót na lov makrel v Severním Atlantiku či o celním režimu uplatňovaném na dovozy islandských rybích produktů do zemí EU. V roce 2018 vstoupily v platnost tři dohody sjednané mezi Islandem a EU rozšiřující bezcelní přístup na islandský trh pro více než 95 % zemědělských a potravinářských výrobků původem ze zemí EU.

V této souvislosti došlo rovněž k významnému navýšení bezcelních dovozních kvót pro vybrané typy masa, sýrů a upravených masných produktů. S platností od ledna 2020 mohou vývozci ze zemí EHP (vč. ČR) na Island dovážet čerstvé maso a vejce. V případě drůbežího masa musí dovozce doložit potvrzení o nepřítomnosti baktérií způsobujících kampylobakteriózu a u vepřového, hovězího či vajec potvrzení o nekontaminaci salmonelózou. Island má zájem na další úpravě podmínek vzájemného obchodu se zemědělskými produkty a o dosažení plně bezcelního přístupu islandských mořských produktů na unijní trh.

Smlouvy s ČR

Od roku 2004 jsou obchodní vztahy ČR a Islandu upraveny v rámci Dohody o EHP mezi zeměmi EU a zeměmi ESVO. ČR a Island uzavřely rovněž dvoustrannou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

3.4. Rozvojová spolupráce

ČR a Island si vzájemně neposkytují žádnou rozvojovou ani technickou pomoc.

ČR je příjemcem prostředků z Fondů EHP, do kterých Island přispívá poměrnou částí (kolem 3 %). V rámci programového období 2014–2021 byly prioritními cílovými oblastmi bilaterálních projektů mj. inovace, výzkum a vzdělávaní, energetická bezpečnost, změny klimatu a sociální inkluze. V případě ČR je hlavním koordinátorem Fondů EHP Ministerstvo financí, které spravuje většinu programů ve spolupráci s příslušnými resorty a institucemi. Prostředky v rámci stávajícího období je možné čerpat až do r. 2024. Až členské státy ratifikují dohodu mezi Evropskou komisí a státy ESVO (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) o dalším programovém období (2021-2028), bude možné začít s implementací bilaterálních projektů v novém období. 

Rozvojová spolupráce dosahuje 0,4 % islandského HDP. Prioritními zeměmi jsou Uganda, Malawi a Sierra Leone. V reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině schválil v dubnu 2024 islandský parlament vládní návrh pětiletého balíčku pomoci Ukrajině na období 2024-28. V roce 2024 má podle plánu Island poskytnout Ukrajině o 20 % více prostředků než v předchozím roce, kdy podpora dosáhla 3,5 mld. ISK (592 mil. Kč). Pro další roky plán neoperuje s přesnými částkami, ale pouze deklaruje, že Island bude postupovat koordinovaně s ostatními severskými zeměmi. Zároveň se vláda zavazuje, že roční výše pomoci v žádném z pěti let neklesne pod částku alokovanou pro rok 2024. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Island je malou, otevřenou ekonomikou, pro kterou je charakteristická kombinace volnotržního přístupu se silnými prvky státu blahobytu (tzv. severský model). Patří mezi země s nejvyšším HDP na osobu na světě. Významné postavení v rámci národního hospodářství měl před finanční krizí r. 2008 dynamicky se rozvíjející finanční průmysl. Po odeznění finanční krize islandské hospodářství zažilo dekádu silného růstu, který byl velkou měrou tažen turistickým průmyslem a s ním související leteckou a námořní dopravou. Po útlumu těchto odvětví během pandemie se turismus nyní opět podílí na tvorbě HDP v rozsahu jako před pandemií.

▶ Energetika

Jako hlavní energetický zdroj Island využívá geotermální energii, téměř 100 % elektřiny vyprodukované na Islandu pochází z obnovitelných zdrojů. V důsledku rozvoje elektromobility, stále rostoucí energetické náročnosti hliníkového průmyslu a nově budovaných datových center, se zvyšuje poptávka po elektrické energii v zemi. Země chce do roku 2040 dosáhnout uhlíkové neutrality. Bude proto docházet k budování nových vodních a větrných elektráren a modernizaci zařízení pro výrobu geotermální energie či rozvodné sítě. Lze proto předpokládat poptávku po klíčových komponentech jako jsou transformátory, turbíny, generátory a podobná zařízení.

▶ Zemědělství a potravinářství

Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám, které významně omezují potravinovou soběstačnost země, přetrvává poptávka po kvalitních a cenově dostupných potravinách. Příležitosti poskytuje také rozvíjející se akvakultura – její produkce se na Islandu za posledních 10 let zčtyřnásobila. Jedná se o technologicky náročné odvětví s velkou mírou uplatnění biotechnologií, pevných konstrukčních materiálů, krmných zařízení či řešení pro čištění vody.

▶ Stavebnictví

Islandská vláda má v úmyslu podpořit místní stavebnictví několika významnými investicemi. Připravuje se například rozšiřování bytové výstavby v oblasti Reykjavíku, kde má být v následujících 10 letech postaveno přes 16 000 bytů. Pro Island životně důležitý turistický průmysl je po pandemickém útlumu opět na vzestupu a přináší s sebou výstavbu ubytovacích kapacit či plány na modernizaci mezinárodního letiště. Připravuje se také stavba nejdelšího silničního tunelu v zemi. Uplatnění proto najde široká škála stavebních materiálů a komponent.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Vzhledem k velikosti své populace má Island poměrně malou akademickou obec, která těžiště svého zájmu směřuje do studií přírodních věd. Island je zemí, jež tradičně klade důraz na ochranu životního prostředí – téměř 25 % rozlohy země tvoří chráněná území. Vláda podporuje výzkum zaměřený na environmentální témata a islandská akademická pracoviště jsou vzhledem ke své menší velikosti otevřena kontaktům se zahraničními partnery. Klíčovou institucí je Islandská univerzita a její výzkumná pracoviště, potenciál pro posílení kontaktů s českými subjekty má i Islandská zemědělská univerzita (LBHÍ).

▶ Zdravotnictví a farmacie

Island aktuálně patří mezi desítku zemí, které do zdravotnictví směřují nejvíce prostředků v přepočtu na obyvatele. Klíčovým projektem je stavba nové národní nemocnice Landspítali v Reykjavíku. Její první budovy mají být uvedeny do provozu během 1-2 let, kompletní výstavba by měla být dokončena v roce 2030. To ale není vše – probíhá výstavba nových domovů s pečovatelskou službou a modernizace zdravotnických zařízení napříč zemí. V příštích letech lze tedy očekávat stabilní poptávku po dodávkách zdravotnického vybavení, a to včetně lékařských nástrojů a zdravotnických pomůcek.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Islanďané patří svou mentalitou k ostatním seveřanům a jejich chování je formováno skutečností, že se jedná o malou společnost, ve které každý zná každého. Úředním jazykem je islandština, která patří do skupiny skandinávských jazyků. Běžná je znalost angličtiny a u starší generace také dánštiny.

4.2. Oslovení

Obchodní jednání je vhodné sjednat dopředu emailem či telefonicky. Islanďané v oslovení obvykle nepoužívají „pan/paní“ a jsou zvyklí oslovovat se pouze křestním jménem. Islandská mužská příjmení standardně končí na „-son“ a ženská na „-dóttir“.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat emailem, telefonicky či osobně. Není nutné omezovat se na kancelářské prostory a partnera/y lze pozvat i ven k pracovnímu obědu či večeři. Průběh pracovního jednání nepodléhá žádným specifickým zvykovým pravidlům. Jednání jsou často neformální a uvolněná, přesto je k obchodnímu jednání vhodné zvolit spíše formálnější oděv (styl business/smart casual). Vizitky se předávají při osobním představení se, avšak nejde o nutnou součást jednání.

V případě, že partner zve k jednání k sobě domů, je vhodné přinést malý dárek či pozornost (ideálně z Česka). Oceňována je dochvilnost a pokud by mělo dojít i k menšímu zpoždění, je vhodné partnera předem upozornit. Ačkoli řada jednání začíná krátkým neformálním rozhovorem, často se rychle přechází k věci a naprostá většina času jednání je věnována diskusi k předem dohodnutému tématu.

4.4. Komunikace

Naprostá většina Islanďanů rozumí a hovoří velmi dobře anglicky. Angličtina je rovněž standardním jazykem obchodních jednání se zahraničními partnery. Tlumočení nebývá zvykem a pokud k němu dochází, pak jen v případech, kdy jsou projednávány složité a technické detaily. Smlouvy naopak často překládány bývají. S islandskými partnery lze jednoduše komunikovat e-mailem, telefonicky či videokonferenčně.

4.5. Doporučení

Island je zemí s nízkým počtem obyvatel, z nichž většina žije v aglomeraci hlavního města Reykjavíku. S jistou mírou nadsázky by se dalo říct, že na Islandu se zná každý s každým, což je třeba vzít v úvahu při plánování a přípravě obchodních jednání. Je-li islandský klient se zahraničním partnerem spokojen, lze předpokládat, že partnera doporučí dále a zahraniční subjekt tímto zvýší svou šanci na trvalé prosazení se na místním trhu. Stejně to ovšem platí i o negativních referencích.

Za účelem navázání prvních kontaktů v zemi jsou velmi užitečné pozitivní reference z jiných severských zemí či USA/Kanady/Velké Británie. S ohledem na geografickou polohu Islandu v severní části Atlantského oceánu mezi Evropou a Amerikou je třeba vždy pečlivě zvažovat možnosti a náklady pro přepravu zboží. Rovněž je vhodné být si vědom omezení v oblasti dovozu zemědělských či mořských produktů.

Navzdory tomu, že je Island prostřednictvím Dohody o EHP součástí vnitřního trhu EU, není součástí celní unie. Proto i dovážené zboží z ČR podléhá islandským celním předpisům.

4.6. Státní svátky

• Nový rok (1. 1.)
• Velikonoce (pohyblivé svátky – nepracovní dny čtvrtek, pátek, pondělí)
• První letní den (první čtvrtek po 18. 4.)
• Svátek práce (1. 5.)
• Nanebevstoupení Páně (pohyblivý svátek – 40 dnů po Velikonocích)
• Svatodušní pondělí (pohyblivý svátek – 51 dnů po Velikonocích)
• Den nezávislosti (17. 6.)
• Den obchodu (pohyblivý svátek – první pondělí v srpnu)
• Vánoce (24.–26. 12.)

Úřední hodiny jsou zpravidla od 9 do 17 hod., některé instituce je mění v letních měsících na dobu od 8 do 16 hod. Obchody jsou otevřeny v pracovních dnech od 10 do 18 hod., v sobotu od 10 do 14–16 hod. Supermarkety a větší nákupní centra mají otevřeno denně kromě svátků obvykle od 10 do 19 hod. Banky mají otevřeno v pracovních dnech od 9 do 16 hod.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Island je členem Evropského společenství volného obchodu (ESVO), WTO a OECD. Přístup k jednotnému trhu EU má zajištěn prostřednictvím Dohody o evropském hospodářském prostoru (EHP) z roku 1994. Zahraniční obchod mezi Islandem a ČR se řídí Dohodou o rozšíření EHP. Pro průmyslové výrobky je dovoz z ČR na Island bezcelní a bez množstevních omezení.

Na základě dohody mezi EU a Islandem, účinné od května 2018, se z velké části liberalizoval dovoz potravin a zemědělských výrobků na Island. Bezcelní dovoz se vztahuje na téměř veškeré opracované potravinářské výrobky a 91 % surovin. Množstevní a celní omezení jsou zachována u položek citlivých pro islandské pěstitele a chovatele.

Islandská legislativa vyžaduje, aby velká část obchodní činnosti byla kryta licencemi, a uznává k registraci jen islandské občanství, což znamená nezbytnost využití zprostředkovatelských služeb islandských obchodních organizací. Běžné spotřební dovozy mohou být distribuovány přes přímé islandské dovozce, průmyslové zboží dlouhodobé spotřeby je zpravidla distribuováno přes specializované obchodní agentury. Rozhodnutí o islandských dovozních a vývozních licencích přísluší Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu průmyslu a inovací.

Dovoz živých zvířat, mraženého masa, vybraných mléčných produktů a zeleniny podléhá celnímu zatížení včetně dovozních kvót a přísným fytopatologickým předpisům. Celní systém respektuje standardní evropská pravidla pro výměnu zboží.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Role místních obchodních zástupců, tj. osob s islandským občanstvím, je ve fázi prvních obchodních kontaktů nezastupitelná. Na Islandu existuje, byť v menším měřítku, obvyklá síť soukromoprávních institucí dovozců, vývozců, velkoobchodníků, maloobchodníků a odvětvově členěných sdružení, zajišťujících realizaci obchodních toků zboží a služeb. Islandský trh je v podstatě otevřený. Jedinou jeho částí, kde jsou uplatňována ochranářská opatření, je obchod s vybranými zemědělskými a potravinářskými produkty, s alkoholem a tabákovými výrobky.

Zahraniční investoři zpravidla volí zřízení místní společnosti s ručením omezeným či otevření vlastní zahraniční pobočky. Hlavním důvodem je nižší míra korporátní daně ve výši 20 %. Minimální kapitál k založení společnosti na Islandu je 500 000 ISK (cca 3600 USD). Subjekt je nutné registrovat v Obchodním rejstříku, což trvá zhruba 7–10 dní a s registrací jsou spojeny další náklady ve výši zhruba 130 000 ISK (cca 1000 USD).

Společnost může být založena jednou či více osobami, avšak alespoň jeden ze zakladatelů musí být islandským rezidentem nebo občanem či rezidentem země EHP či OECD. Pobočky zahraničních společností musí být rovněž registrovány v Obchodním rejstříku. V registrovaném názvu musí mít rovněž jméno mateřské zahraniční společnosti. Všechny relevantní dokumenty musí být islandským úřadům předloženy v ověřeném překladu do islandštiny. Registrační poplatek činí 256 500 ISK (cca 2000 USD).

5.3. Marketing a komunikace

Pro reklamu a propagaci lze využívat všechny obvyklé prostředky používané v ekonomicky vyspělých zemích, s omezeními v propagaci alkoholických nápojů a tabákových výrobků.

Velmi omezená je příležitost pro využití islandských veletržních a výstavních akcí, neboť s ohledem na geografickou polohu země a její ekonomický rozměr má většina akcí pouze místní charakter bez větší účasti zahraničních vystavovatelů. Kromě každoročního veletrhu cestovního ruchu (zájmová teritoria Severní Amerika, severní Atlantik, západní Evropa) jsou dále nepravidelně pořádány výstavy s rybolovnou tématikou a navazujícím zpracovatelským průmyslem, které svým významem nepřesahují místní region.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví je na Islandu v gesci Islandského patentového úřadu a Ministerstva průmyslu a inovací. Podepsáním Dohody o EHP přistoupil Island k řadě dohod v předmětné oblasti (mj. Smlouva o patentové spolupráci a Madridský protokol).

V důsledku členství ve WTO pozměnil Island rovněž svou legislativu v souladu s Dohodou o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví a v roce 2004 se Island připojil k Evropské patentové konvenci. Případ porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům na Islandu není aktuálně znám.

5.5. Trh veřejných zakázek

Island přistoupil v roce 2001 k vícestranné dohodě WTO o zadávání veřejných zakázek. Výběrová řízení jsou prováděna v kompetenci jednotlivých resortů a řídí se příslušnými interními předpisy. Stávající praxe vyžaduje u některých veřejných zakázek spoluúčast islandského státu. Informace o tendrech na zakázky z veřejných rozpočtů se zveřejňují v národní elektronické databázi Ríkiskaup, kterou spravuje ministerstvo financí. Databázi tendrů EU a EHP (včetně Islandu) lze nalézt v online verzi Dodatku k Úřednímu věstníku EU.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

K řešení obchodních sporů je k dispozici standardní systém komerčních právních kanceláří, konzultačních firem a arbitrážního soudu. Náklady i na relativně jednoduchý právní spor jsou však značné. Stejně jako v ostatních zemích EHP pomáhá tuzemským podnikatelům a občanům neformálně a bezplatně řešit problémy na vnitřním trhu Islandu české centrum SOLVIT. Na centrum SOLVIT se mohou podnikatelé a občané obracet v případě, že se cítí být poškozeni špatnou aplikací evropského práva některým ze státních orgánů členského státu EU, resp. EHP (tedy i Islandu). Podnikatelé se mohou na centrum obracet, zejména když se dostanou do potíží s přístupem zboží a služeb na trh v jiném členském státě EU, resp. EHP, dále v případě práva usadit se v jiné členské zemi za účelem podnikání, při uznávání diplomů a profesních kvalifikací, ale i v otázce daní, veřejných zakázek či hraniční kontroly. V každém státě EU, resp. EHP je centrum SOLVIT a výhodou systému je, že jednotlivá centra jsou elektronicky propojena, což umožňuje rychlou komunikaci a spolupráci mezi nimi.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

ČR i Island jsou součástí schengenského prostoru. Pro cesty na Island potřebuje český občan cestovní pas nebo občanský průkaz platný po celou dobu pobytu. Při vstupu na území Islandu se provádějí celní kontroly dovozu alkoholických nápojů, cigaret a tabáku. Je možno dovézt maximálně 10 kg potravin v ceně nepřesahující 25 000 ISK, množství alkoholu odpovídající zhruba 3 litrům vína a 6 litrům piva a maximálně 200 ks cigaret.

Zakázán je dovoz narkotik, masa a masných výrobků, mléka a vajec, šňupacího a žvýkacího tabáku. Zvláštnímu povolení podléhá dovoz zbraní a munice, všech typů telekomunikačních zařízení (kromě mobilního telefonu), živých zvířat, rostlin a léků mimo osobní potřebu na dobu pobytu (resp. maximálně na 100 dnů). Rybářské a lovecké náčiní použité mimo Island musí doprovázet osvědčení o dezinfekci. Pro provoz motorových vozidel platí předpisy EU/EHP.

Na Islandu cizincům nehrozí z politického ani bezpečnostního pohledu žádná mimořádná rizika.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občan ČR může na Islandu bez registrace pobývat až půl roku. Pokud zamýšlí na Islandu pobývat déle, o pracovní povolení žádat nemusí, avšak je třeba, aby se evidoval v Národním registru.

Významné postavení na islandském trhu práce mají odborové organizace, ve kterých je sdruženo více než 80 % všech zaměstnanců. Odbory jsou decentralizované a apolitické. Vedle každoročního dohodování o mzdových podmínkách v jednotlivých sektorech, mají nezastupitelnou roli i v pracovněprávních sporech. Ačkoli formálně stanovená minimální mzda na Islandu neexistuje, po dohodě s odbory nesmí v současnosti plat na pracovní pozici s plným úvazkem být nižší než 380 000 ISK/měsíc (cca 2720 USD).

Standardní pracovní doba je 40 hodin týdně s tím, že státní a obecní zaměstnanci pracují max. 36 hodin týdně. Podmínky pro vysílání pracovníků ze zemí EU jsou stanoveny Zákonem č. 45/2007, kterým je implementována Směrnice EU 96/71/EC o vysílání pracovníků.

Na Islandu platí Evropský průkaz zdravotního pojištění pro poskytnutí neodkladné lékařské péče ve státních zdravotnických zařízeních za stejných podmínek a za stejnou cenu jako islandským pojištěncům. Při cestách na Island se doporučuje být vybaven navíc cestovním pojištěním, které pokryje případné další náklady (spoluúčast, stomatologická léčba, repatriace apod.).

5.9. Veletrhy a akce

• Mid-Atlantic Tradeshow – veletrh obchodu a cestovního ruchu (Evropa a Severní Amerika), každoročně na přelomu ledna a únoru v Reykjavíku
• DesignMarch – výstava designu, každoročně na jaře v Reykjavíku
• Icelandic Fisheries Exhibition & Awards – mezinárodní veletrh rybolovného průmyslu v Kópavoguru, konání v září

S ohledem na geografickou polohu země a její ekonomický rozměr má většina islandských veletrhů pouze místní charakter bez větší účasti zahraničních vystavovatelů. Kromě každoročního veletrhu cestovního ruchu Mid-Atlantic Tradeshow (zájmová teritoria Severní Amerika, severní Atlantik, západní Evropa) jsou dále nepravidelně pořádány výstavy s rybolovnou tématikou a navazujícím zpracovatelským průmyslem, které svým významem nepřesahují místní region.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR s diplomatickou a konzulární působností pro Island sídlí v Oslo:

Velvyslanectví ČR, Fritzners gate 14, 0244 Oslo, Norsko; tel.: (+47) 2212 1031, tel. konzulární pohotovosti: (+47) 9261 1283, e-mail: oslo@mzv.gov.cz, web: www.mzv.gov.cz/oslo

Provozní doba v pracovních dnech od 7:45 do 16:15 h, aktuální úřední hodiny konzulárního oddělení lze nalézt na webových stránkách úřadu.

Na Islandu je zřízen honorární konzulát ČR, který je kontaktním místem jak pro občany ČR dlouhodobě pobývající na Islandu, tak pro návštěvníky z ČR, kteří se v rámci své cesty ocitli v nouzi.

Honorární konzulát ČR v Reykjavíku Ingólfsstræti 5, 101 Reykjavík; tel.: (+354) 893 3977, e-mail: reykjavik.honorary@mzv.gov.cz. Termín osobní návštěvy honorárního konzulátu je třeba smluvit předem.

Přímo na Islandu nemá t. č. zastoupení žádná z dalších českých institucí.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Mezinárodní telefonní předvolba Islandu: +354
• Linka tísňového volání: 112 (policie, hasiči a záchranná služba)
• Lékařská pohotovost v Reykjavíku: 543 1000, 543 2000
• Zubní pohotovost v Reykjavíku: 426 8000, 575 0505
• Záchranná a pátrací služba: 570 5900
• Informace o telefonních číslech: 118
• Islandský Červený kříž: 570 4000, 846 6750

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Portál vlády a ministerstev, zákony a právní předpisy
• Parlament (Alþingi)
• Centrální banka
• Statistický úřad
• Daňový úřad
• Celní úřad
• Cizinecký a imigrační úřad
• Úřad pro ochranu duševního vlastnictví
• Průvodce podnikáním na Islandu
• Svaz islandského průmyslu
• Islandská obchodní komora
• Portál veřejných zakázek
• Podpora investic a exportu
• Portál trhu práce a pracovních příležitostí
• Přehled domácích zpráv v angličtině
• Informace o sjízdnosti silnic
• Upozornění záchranné služby