Itálie

V souvislosti s Plánem obnovy byly na italskou infrastrukturu vyčleněny prostředky ve výši 62 mld. EUR. Italská města budují nové sítě a vypisují tendry na dodávky tramvají, vlaků a příslušenství. Investice mají za cíl další modernizaci infrastruktury. Přístavy, letiště a železnice budou sektorem, který v následujících letech bude rapidně růst. Itálie plánuje výstavbu mostu přes Messinskou úžinu, která bude financována částkou 11,6 miliardy EUR (9,3 miliardy EUR ze státního rozpočtu a 2,3 miliardy EUR z evropských fondů).

V rámci realizace Plánu obnovy byly regionům alokovány prostředky ve výši 3,6 miliardy EUR na rozvoj a posílení rychlé hromadné dopravy (metro, trolejbusy a tramvaje) a 836 milionů EUR pro rozvoj regionálních drah. Městům a obcím nad 100.000 obyvatel bylo přiděleno 1,3 mld. EUR na nákup nových „zelených“ silničních dopravních prostředků poháněných elektřinou, vodíkem nebo metanem a modernizaci související infrastruktury, 185 mil. EUR pak na mimořádnou údržbu systémů hromadné dopravy. Bylo také schváleno přidělení 450 mil. EUR na dodatečné služby místní veřejné dopravy a 700 mil. EUR jako kompenzace za nižší tarifní příjmy zaznamenané v letech 2020–2021 v důsledku pandemie. Na nákup nových vlakových souprav bylo v roce 2023 vyčleněno 800 mil. EUR. Na instalaci palubních systémů ERTMS v lokomotivách byly vyčleněny fondy ve výši 300 mil. EUR. Stavba mostu přes messinskou úžinu by měla být zahájena v r. 2024 a dokončena v r. 2032.

V Itálii úspěšně působí Škoda Transportation, CZ Loko a Dako CZ. Škoda Transportation získala významnou zakázku na výrobu deseti obousměrných tramvají pro město Bergamo. CZ Loko už dodalo do Itálie více než 100 posunovacích lokomotiv. Příležitosti jsou jak pro dodavatele celků, tak pro dodavatele subdodávek a ITC.

Italskému obrannému průmyslu dominují dva velcí hráči. Klíčovým dodavatelem je Leonardo, osmý největší výrobce zbraní na světě se sortimentem elektroniky, letadel, vrtulníků a torpéd. Druhým výrobcem je společnost Fincantieri, hlavní dodavatel velkých válečných lodí, který je na 50. místě. v seznamu 100 největších výrobců v tomto sektoru. Nepřehlédnutelné je i IVECO se svou divizí Iveco Defence Vehicles. Letecký a obranný sektor dále obsahuje více než 4.000 malých a středně velkých společností.

Ministři obrany ČR a Itálie podepsali v srpnu 2023 Dohodu o obranném průmyslu, která otevírá možnost dalšího posílení spolupráce mezi ČR a Itálií v souvislosti s letouny F-35. Jedná se o novou příležitost pro český obranný průmysl. Vláda České republiky schválila akvizici 24 letounů F-35 a část těchto letounů se bude kompletovat v továrně Faco v italské Cameri. S gigantem Leonardo mají Velvyslanectví v Římě a Generální konzulát v Miláně pravidelné kontakty s cílem dalšího zapojení českých firem do dodavatelských řetězců Leonardo a do spolupráce v rámci European Defence Fund (EDF).  

Digitalizace a rozšíření širokopásmového připojení patří k prioritám italského Plánu obnovy. Počítá se s posílením digitální infrastruktury veřejné správy, usnadněním migrace do cloudu, rozšířením služeb občanům v digitálním režimu. Cílem je vybudovat připojení s rychlostí 1 gigabit za sekundu v pevné síti pro přibližně 8,5 milionu domácností a zároveň tak zajistit připojení k Národnímu zdravotnímu systému. Stejně tak se na využití IT řešení ve výrobních a obchodních procesech zaměřuje italský plán Průmysl 4.0. ICT tak hraje stále větší roli v široké řadě oborů a má nezastupitelné místo v automobilovém průmyslu, energetice, dopravě, strojírenství a zabezpečovacích systémech.

Itálie rovněž masivně investuje do transformace měst na „smart cities“, do rozšíření městských mobilních aplikací, otevřených dat, transparentnosti a veřejné wi-fi. Velké společnosti se zaměřují zejména na systémy informační bezpečnosti (50 %), Business Intelligence, Big Data, Analytics (46 %) a Cloud (30 %), následovaný softwarem pro profilování a správu kontaktů (CRM) a Management Software (ERP).

Perspektivním oborem je kybernetická bezpečnost. Vzhledem k poměru mezi výdaji a HDP (0,08 %) zůstává však Itálie na posledním místě mezi zeměmi G7. Podle analýzy 60 % velkých společností plánuje navýšení svého rozpočtu na aktivity v oblasti kybernetické bezpečnosti vzhledem k nárůstu kybernetické kriminality. Vláda oznámila vyčlenění zdrojů v r. 2024 na boj proti kybernetické kriminalitě ve výši 220 mil. EUR. V oblasti ICT a kybernetické bezpečnosti se v Itálii koná řada akcí, kde jsou příležitosti k navázání kontaktů.

https://www.cybertrends.it/cyber-security-events-2024-la-nostra-guida/

Rozšířený vodní cyklus, který zahrnuje několik fází integrovaného vodního cyklu, dodávky softwaru a technologií a dodavatelské řetězce, se ukázal jako odolné odvětví s velkou inovační kapacitou. Konkrétně v roce 2023 vytvořilo přidanou hodnotu ve výši 9,3 miliardy EUR, přičemž průměrná roční míra růstu v období 2010-2023 činila +3,8 %, což je více než průměr zpracovatelského průmyslu i celého italského HDP. Rozšířený řetězec zásobování vodou má hodnotu téměř 20 % HDP. V posledních letech došlo k nárůstu tarifů za vodohospodářské služby o přibližně +5 % ročně, nicméně italské tarify patří i nadále k nejnižším v Evropě. Hodnota investic se zvýšila na přibližně 4 mld. EUR ročně na snižování úniků vody, které jsou stále vysoké a v průměru se rovnají asi 42 % vody dodávané do sítě. V rámci Plánu obnovy byla vyčleněna částka ve výši 2,9 mld. EUR. Více než polovina celkových finančních prostředků je určena pro regiony na jihu Itálie. Potřeby odvětví se odhadují na nejméně 6 mld. EUR ročně. Po ukončení Plánu obnovy bude zapotřebí investice minimálně 2 mld. EUR ročně, aby se zvýšil roční index investic a dosáhl 100 EUR na obyvatele, čímž by se přiblížil průměru ostatních evropských zemí podobné velikosti jako Itálie. V souvislosti s přetrvávajícím suchem schválila italská vláda vyhlášku o suchu. Cílem nového nařízení je zefektivnit povolovací postupy a urychlit kroky pro výstavbu vodohospodářských infrastruktur a pro bezpečnost a správu nádrží.

Příležitosti jsou pro české firmy vyrábějící a dodávající výrobky, služby a technologie v oboru vodohospodářství na italském trhu (úprava pitné vody, zpracování odpadních vod, výstavba související infrastruktury, zpracování ekologických zátěží a škod). České firmy mohou uspět jak svými výrobky a technologiemi, tak i v případných konsorciích s místními firmami. Infrastrukturní projekty ve vodohospodářství vyžadují komplexní dodávky řady výrobků a navazujících služeb.

Sektor letectví se skládá z hlavních hráčů, jako jsou Leonardo, Avio Aero a Piaggio Aerospace, ale dodavatelský řetězec je tvořen z 80% malými a středními podniky – jedná se o více než 4.000 malých a středních firem. Itálie je kosmická velmoc s řadou významných kosmických firem a s velkou národní kosmickou agenturou. Itálie se v oblasti kosmu může pochlubit špičkovými výsledky a kosmos je považován za jedno z nejperspektivnějších odvětví. Společnost Avio v Colleferro vyrábí evropské nosné rakety Vega, Thales Alenia Space, dceřiná společnost Leonarda, zajišťuje konstrukci a integraci družic pro pozorování Země, navigaci a telekomunikace. Telespazio, rovněž dceřiná společnost Leonarda, se zaměřuje na telekomunikace.

Leonardo Aircraft Division se podílí na výrobě letounu F-35 v továrně v Cameri. Významným produktem Leonardo je cvičný a lehký bitevní letoun Alenia Aermacchi M-346 Master. Leonardo vyrábí drony Falco. Itálie spolu s Velkou Británií a Japonskem připravuje projekt letounu 6. generace (GCAP). V oblasti produkce helikoptér je Itálie předním světovým hráčem a helikoptérovou velmocí. Kontroluje celý dodavatelský řetězec, kromě výroby motorů (motory dodává GE nebo Pratt & Whitney), vyrábí helikoptéry šité na míru pro zákazníka. Je jedním z mála výrobců konvertoplánů a vyvinulo civilní konvertoplán AW609 pro 20 osob. Konvertoplány pro vojenské využití vyrábí firma Bell, se kterou Leonardo bude spolupracovat na vývoji nové generace vojenského konvertuplánu.

V posledním období, v důsledku probíhajících konfliktů, je velký zájem o spolupráci s Itálií ze strany firem obranného průmyslu. Ministři obrany ČR a Itálie podepsali v srpnu 2023 Dohodu o obranném průmyslu, která otevírá možnost dalšího posílení spolupráce mezi ČR a Itálií v souvislosti s letouny F-35. Jedná se o novou příležitost pro český obranný průmysl. Vláda České republiky schválila akvizici 24 letounů F-35 a část těchto letounů se bude kompletovat v továrně Faco v italské Cameri. Velvyslanectví v Římě a Generální konzulát v Miláně mají pravidelné kontakty s firmou Leonardo s cílem dalšího zapojení českých firem do dodavatelských řetězců a do spolupráce v rámci European Defence Fund (EDF). Itálie má velmi dobře fungující kosmickou agenturu a kosmickou sekci v rámci Ministerstva obrany. V Itálii sídlí významná část Evropské kosmické agentury ESA (ESRIN).

Vzhledem k  technologické konkurenceschopnosti českých firem, i již existujících případů spolupráce s italským kosmickým průmyslem, vidíme v jeho expanzi další příležitosti pro české firmy, které mohou uspět rovněž jako subdodavatelé. Ministerstvo dopravy ČR uzavřelo s Italskou kosmickou agenturou Prohlášení o spolupráci v oblasti kosmických aktivit – pozorování Země, mikrosatelity, sledování vesmíru (SSA), nosné systémy. O tom, že Itálie vnímá ČR jako perspektivního partnera, svědčí i skutečnost, že na italském velvyslanectví v Praze působí kosmická atašé paní Maria Cristina Falvella („Falvella Maria Cristina“ cristina.falvella@esteri.it).

Velikost trhu automobilového průmyslu měřená obratem činí v roce 2023 43,8 miliardy EUR. Předními výrobci automobilů v Itálii jsou společnosti Stellantis a Volkswagen (Bugatti, Lamborghini). V odvětví motocyklů se v Itálii ročně vyrobí přibližně 300.000 kusů. V r. 2023 činil prodej motocyklů 289.067 vozidel, což Itálii řadí na první místo v Evropě. Dodavatelský řetězec pro automobilový průmysl generuje v Itálii obrat přes 90 mld. EUR, což odpovídá 9,3 % výrobního obratu v Itálii a 5,2 % HDP. Počet společností se pohybuje kolem 5.200 s téměř 270.000 zaměstnanci.

Dle předpovědí trhu bude v roce 2030 v Itálii v provozu přes 6 milionů plně elektrických vozidel (aktuálně je v Itálii v provozu celkem kolem 52 milionů aut, z nichž více než 60 % je starších deset a více let). Dle vládního dokumentu má být instalováno rovněž 100 experimentálních nabíjecích stanic s novými technologiemi pro skladování energie. Stát i firmy investují do elektromobility a elektrifikace aut. Stát vyčlenil 23,78 mld. EUR (z toho 3,6 mld. EUR z Plánu obnovy) na přebudování současné distribuční sítě pohonných hmot v rámci přechodu na elektromobilitu. Automobilka Stellantis investuje 240 mil. EUR do Mirafiori Automotive Park 2030. V historickém průmyslovém areálu v Turíně byla zahájena výroba elektrifikovaných dvouspojkových převodovek (eDct). Fiat v roce 2023 zvýšil celosvětový objem prodeje o 12 %.

Italská vláda vyčlenila na období 2022–2026 částku 2 mld. EUR na pobídky na nákup vozidel s nízkými emisemi CO2. Počítá rovněž s rozsáhlým plánem šrotovného na omlazení vozového parku, především na odstranění vozů euro 0 1-2-3. Itálie zvolila cestu biopaliv, která jsou na rozdíl od syntetických paliv vyráběna fermentací biomasy nebo odpadu. Jsou považována za uhlíkově neutrální, protože spalováním vyvíjejí oxid uhličitý již přítomný ve výchozí biomase. Očekává se, že Eni během 7 let pětinásobně zvýší produkci biopaliv, ze současných 1,1 milionu tun ročně na více než 3 v roce 2025, až na 5 do roku 2030.

Příležitosti lze nalézt ve výrobě, budování infrastruktury či softwaru pro nabíječky. Zároveň se zvyšuje poptávka po zavedených a funkčních modelech provozu. Do rychlodobíjecích stanic investují aktuálně také italské dálnice. Prostřednictvím své dceřiné společnosti FreeToX otevírají první ze 100 plánovaných rychlodobíjecích stanic s výkonem 300 kW a průměrnou dobou nabíjení 15–20 minut. Celkově budou italské dálnice investovat přes 45 mil. EUR do stanic pro rychlodobíjení a na zkapalňování zemního plynu a vodíku pro těžká vozidla, do rozvoje intermodálních služeb a městské mobility, a platforem pro sdílení automobilů mezi jednotlivci a výměnu volné kapacity mezi dopravci.

Evropské fondy a granty rovněž přispívají velkou měrou k výzkumným a inovačním činnostem. Na financování výzkumu se rovněž podílí soukromé investice od podniků. Itálie má v řadě oborů špičkový výzkum, například v kosmu, dopravě, farmacii nebo jaderné fyzice. Vláda poskytuje daňové kredity na výzkum a vývoj, technologické inovace a design všem výzkumným institucím sídlícím na území Itálie bez ohledu na jejich právní povahu, ekonomický sektor nebo velikost ve výši 5, 15, 10 nebo 20 % v závislosti na investičních sektorech. Od roku 2023 je v Itálii k dispozici daňový kredit na výzkum a vývoj, technologické inovace, design a estetické pojetí, podporovaný Ministerstvem podnikání a Made in Italy a zaměřený na všechny společnosti sídlící na území státu, včetně stálých provozoven nerezidentských subjektů, bez ohledu na právní povahu a ekonomický sektor. Cílem je podpora konkurenceschopnosti podniků stimulací investic ve výzkumu a vývoji, technologické inovace, také v kontextu Průmyslu 4.0 a oběhové ekonomiky, designu a estetického pojetí.

V roce 2016 došlo k podpisu Memoranda mezi ÚJV Řež a Deposito Avogadro. Společnost Deposito Avogadro patří do skupiny Stellantis (dříve Fiat) a spravuje bývalou elektrárnu Avogadro RS-1 a bývalý jaderný experimentální výzkumný reaktor umístěný v jaderné elektrárně Saluggia. Na téma spolupráce ve vědě a výzkumu se v dubnu na Velvyslanectví v Římě uskutečnil seminář na téma cyklotronů a laserů.

Instalovaný výkon zelené energie v Itálii se může a musí v příštích sedmi letech nejméně zdvojnásobit. Tedy z 59 GW v roce 2022 na 131,3 GW v roce 2030, kdy by obnovitelné zdroje měly dosáhnout 65 % národní poptávky po elektřině. To je cíl pro elektřinu z obnovitelných zdrojů uvedený v návrhu aktualizace PNIEC, který Itálie předložila Evropské komisi v červnu 2023. Ještě ambicióznější je návrh obsažený v Plánu výroby elektřiny na období 2024-2030, který předložila společnost Elettricità Futura, sdružení hlavních italských společností v tomto odvětví, jež představují více než 70 % národního trhu s elektřinou. Plán velkých výrobců elektřiny na období 2024-2030: cíl 84 % obnovitelné energie. Plán budoucí výroby elektřiny se zaměřuje na fotovoltaiku a větrnou energii. Cílů lze dosáhnout za předpokladu, že do roku 2030 bude rovněž dosaženo velkokapacitního skladování energie ve výši 80 GWh a současně bude vybudována dostatečně dimenzovaná a flexibilní elektrická síť. To znamená síť, která je strukturálně schopna řídit nezbytnou rovnováhu mezi přívodem a odběrem elektřiny v systému založeném z velké části na přerušované výrobě zelené energie ze slunce a větru. Konkrétně podle Plánu budoucnosti pro elektřinu lze a mělo by dojít k navýšení instalovaných fotovoltaických elektráren o 56 GW v letech 2024 až 2030. Scénář předpokládá 30 % fotovoltaiky na střechách a 70 % na zemi, což je smíšené řešení s výrobními náklady 110 eur za MWh..

Diskuze o jaderné energii v Itálii je velmi obtížná, zvláště po dvou referendech po Černobylu a Fukušimě, kdy se veřejnost vyslovila proti jaderné energetice. Nicméně Itálie je pozorovatelem v Jaderné alianci evropských zemí a vláda vytvořila Národní platformu pro udržitelnou jadernou energetiku a otevírá výzkum a vývoj v oblasti jaderné energetiky.

Energetický průmyslový holding EPH je výrazně zastoupen na italském energetickém trhu prostřednictvím EP Produzione, který je 5. největším producentem elektrické energie v Itálii s postavením za „velkou“ energetickou „čtyřkou“ (Enel, Eni, A2A, Edison) s podílem cca 6% na výrobě elektřiny. EPP má 6 elektráren a realizuje další 2 investiční projekty. ČEZ postaví v severní Itálii až sedm plynových kogeneračních jednotek, které budou umístěny souběžně s trasou ropovodu TAL. To umožní navýšení dodávky ropy z italského Terstu do České republiky. Kogenerační jednotky budou vyrábět elektřinu a teplo ke zvýšení efektivity pohonu čerpadel ropovodu a k zlepšení vlastností přepravované ropy. Rozšíření ropovodu má být dokončeno v roce 2025. ČR by se díky tomu měla zbavit závislosti na dodávkách ropy z Ruska.