Jaké informace nepodléhají informační povinnosti?
Právo na poskytnutí informací ovšem nelze chápat jako bezbřehé. Zákon stanoví výjimky, kdy povinný subjekt informace neposkytne.
Utajovaná informace
Povinný subjekt informaci neposkytne, jedná-li se o utajovanou informaci. Zájem na přístupu k informacím, které má veřejná správa ve své kompetenci, se mnohdy dostává do rozporu s veřejným zájmem na utajení těchto informací.
Utajované informace se dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v platném znění, rozumí informace označená způsobem zákonem stanoveným (§ 21 a násl. – stupně utajení se označují slovy přísně tajné, tajné, důvěrné, vyhrazené), jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací vydaném nařízením vlády. Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti vykonává Národní bezpečnostní úřad.
Informace chráněné zákonem o zpracování osobních údajů
Povinný subjekt poskytne informaci, která se týká osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí a osobních údajů pouze v případě, že je to v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Povinný subjekt rovněž musí dbát na ochranu osobních údajů a veškeré dokumenty před jejich zveřejněním anonymizovat – tedy znečitelnit např. jména, podpisy, data narození, rodná čísla a další (blíže v článku Ochrana osobních údajů).
Obchodní tajemství a majetkové poměry
Povinný subjekt neposkytne takovou informaci, která je obchodním tajemstvím (blíže v článku Obchodní tajemství).
Stejně tak povinný subjekt neposkytne informaci, je-li žadatelem požadována informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, nebo penzijním, zdravotním, či sociálním pojištění (př. informace o výši daní či výši sociální podpory apod.).
Další omezení poskytování informací
Dle ustanovení § 2 a 7–11 informačního zákona jsou z režimu povinného poskytování vyloučeny následující případy:
- informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví (např. patenty, užitné vzory, ochranné známky atd.);
- informace vedené v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích;
- informace vzniklá bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí;
- informace, které jsou zveřejňovány na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období;
- informace, jejímž poskytnutím by byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským;
- informace, která se týká stability finančního systému;
- informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím;
- informace o probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces;
- informace z rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků (pravomocné rozsudky povinný subjekt – soud poskytne v anonymizované verzi);
- informace o plnění úkolů zpravodajských služeb;
- informace o přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu;
- informace o činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí;
- údaje vedené v evidenci incidentů podle zákona o kybernetické bezpečnosti, ze kterých by bylo možné identifikovat orgán nebo osobu, která kybernetický bezpečnostní incident ohlásila nebo jejichž poskytnutí by ohrozilo účinnost reaktivního nebo ochranného opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti;
- informace o činnosti České národní banky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů;
- předměty ochrany práva autorského, je-li v držení provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, škol a školských zařízení, Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky (divadla, orchestry a další umělecké soubory);
- informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky.
Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace u:
- informace vztahující se k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu;
- informace, které nově vznikly při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím;
- informace poskytnuté Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) nebo Evropskou unií, které jsou v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněny uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas;
- informace, jejíž poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku;
- informace, jejíž poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí.
Povinnost poskytovat informace se dále netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Kromě toho ukládají některé další zákony pracovníkům plnícím úkoly veřejné správy povinnost mlčenlivosti ohledně skutečností, o nichž se dozvěděli při výkonu úkolů státní správy, a tudíž se na ně nevztahuje povinnost poskytování informací z informačního zákona.
Poplatky za poskytnutí informace
Správní poplatky za podání a vyřízení žádosti o informace nejsou obecně stanoveny. Podle informačního zákona jsou ale povinné subjekty oprávněny žádat úhradu nákladů v souvislosti s poskytováním informací, výše takových nákladů ale nesmí přesáhnout náklady spojené pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.
Náklady na poskytnutí informací je každý povinný subjekt povinen zveřejnit na všeobecně přístupném místě (nejčastěji internetové stránky). V praxi jsou účtovány zejména náklady za spotřební materiál pro pořízení kopií – tedy náklady na papír, tisk, či náklady za datové nosiče či poštovní přepravu. Lze se ale setkat i s případy, kdy povinný subjekt sdělí, že aby mohl požadovanou informaci poskytnout, musí vynaložit mimořádné úsilí spojené s rozsáhlým vyhledáváním informace, za které pak požaduje od žadatele úhradu odpovídajících nákladů.
V případě, že bude za poskytnutí informace požadována úhrada, je tato skutečnost písemně oznámena spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Pokud žadatel nezaplatí požadovanou úhradu do 60 dnů ode dne oznámení výše úhrady, povinný subjekt žádost o poskytnutí informace odloží.