English version
Jak se mohu bránit, není-li mé žádosti vyhověno?
Nesouhlasí-li žadatel s postupem či způsobem vyřízení jeho žádosti, může podat stížnost. Stejně tak může učinit žadatel v případě, že jeho žádost nebyla vyřízena v řádné lhůtě, byla-li mu poskytnuta informace jen částečně, popřípadě nesouhlasí-li s výší požadované úhrady. Stížnost se podává ústně nebo písemně u povinného subjektu do 30 dnů ode dne doručení sdělení o způsobu vyřízení žádosti nebo ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace.
O stížnosti rozhoduje orgán nadřízený povinnému subjektu, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. Proti rozhodnutí tohoto nadřízeného orgánu se v zásadě nelze odvolat, je však možné napadnout takové rozhodnutí do 2 měsíců od doručení žalobou ve správním soudnictví.
Je-li žádost odmítnuta, lze proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti lze podat odvolání nebo rozklad (v závislosti na konkrétním povinném subjektu, který vydal rozhodnutí), a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí k subjektu, který rozhodnutí vydal. Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.
Souběh se zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
Vedle již zmiňovaného zákona o registru smluv se právu na informace věnuje také zvláštní zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, který byl dokonce přijat ještě před informačním zákonem.
Tento zákon se na rozdíl od informačního zákona věnuje speciální úpravě, když blíže upravuje právo na včasné a úplné informace o životním prostředí zakotvené v čl. 35 odst. 2 Listiny. Podle tohoto zákona může žadatel za účelem získání informace o životním prostředí požádat povinný subjekt o zpřístupnění těchto informací.
Spadá-li tedy požadovaná informace do oboru životního prostředí, doporučujeme žádost sepisovat zejména ve vazbě právě na zákon o právu na informace o životním prostředí.
Praktické uplatnění
V zásadě platí, že věcná působnost zákona o poskytování informací je definována velmi široce a povinnost se tedy vztahuje na široké spektrum situací. Co se týče praktické aplikace informačního zákona pro podnikatele, může být použit v nejrůznějších situacích a záleží vždy na konkrétních potřebách daného podnikatele. Nicméně vzhledem k jednoduchosti procesu podání žádosti může sloužit podnikateli jako funkční nástroj při získávání podkladů.
Ačkoli je již registr smluv od července 2016 funkční a soukromoprávní smlouvy uzavřené veřejnými subjekty se tak staly dostupnými, některé z důvodu splnění výjimek stanovených zákonem o registru smluv zveřejňovány nejsou. Tyto je ovšem možné i nadále získat právě výše uvedeným postupem dle informačního zákona. Rovněž soukromoprávní smlouvy uzavřené před vznikem registru smluv je možné získat cestou žádosti o poskytnutí informací. Lze jistě souhlasit, že znalost obsahu již uzavřených smluv může pro podnikatele znamenat cennou informaci.
Dalším odvětvím, v jehož rámci bývají žádosti o informace často využívány, je územní plánování a záležitosti spadající pod stavební odbor příslušného obecního / krajského úřadu. Pro podnikatele užitečnými mohou být také informace o výši nájemného u nemovitých věcí vlastněných obcí.
Dalším odvětvím, v jehož rámci bývají žádosti o informace často využívány, je územní plánování a záležitosti spadající pod stavební odbor příslušného obecního / krajského úřadu. Pro podnikatele užitečnými mohou být také informace o výši nájemného u nemovitých věcí vlastněných obcí.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
