Jak vymáhat pohledávky

Náklady spojené s uplatněním pohledávky

Příslušenstvím pohledávky jsou také tzv. náklady spojené s uplatněním pohledávky. Tento pojem byl do českého právního řádu zaveden v souvislosti s transpozicí evropské směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Paušalizovaná minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky je pro závazkové vztahy mezi podnikateli nebo mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem stanovena na částku 1 200 Kč, přičemž tato výše je spojena s uplatněním každé jednotlivé pohledávky. Tato minimální částka je aktuálně stanovena stejně jako zákonný úrok z prodlení nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

V případě vymáhání pohledávky po fyzických či právnických osobách, které nejsou podnikateli ve smyslu § 420 a násl. občanského zákoníku, však nelze tuto paušalizovanou částku nákladů spojených s uplatněním pohledávky požadovat.

Jestliže je požadována částka nákladů spojených s uplatněním pohledávky vyšší, než výše uvedená částka paušální, je její výši nutno dokazovat. Paušální výši však není třeba dokazovat, jsou-li splněny výše uvedené podmínky pro její přiznání.

Upomínka a náklady právního zastoupení

Jestliže podnikatel zjistí, že mu jeho obchodní partner neuhradil vystavenou fakturu, měl by dlužníka neprodleně upomenout. Doporučujeme nejprve se pokusit dlužníka kontaktovat a upozornit jej na vzniklý dluh, a to i neformálně, např. telefonicky. Touto cestou může být vyloučena případná administrativní chyba při zaúčtování platby či prosté opomenutí ze strany obchodního partnera, které může být snadno napraveno.

Častá je však bohužel situace, kdy je dlužník nedostupný, nelze jej kontaktovat, možnosti kontaktování se záměrně vyhýbá nebo svůj dluh uhradit nehodlá, resp. nemá k úhradě dluhu objektivně finanční prostředky. V okamžiku, kdy se toto věřitel dozví, je nejvhodnější chvíle pro kontaktování advokáta, který se profesionálně ujme celého procesu vymáhání pohledávky.

Následujícím krokem je obvykle odeslání předžalobní upomínky. Tento krok sice není úplně nezbytný, a hrozí-li nebezpečí z prodlení, například v případě blížícího se promlčení, může být pominut, nicméně neodešle-li věřitel upomínku, připraví se tím téměř jistě o možnost, aby mu v případném soudním řízení mohla být přiznána náhrada nákladů řízení.

Podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „OSŘ“), má totiž žalobce, který měl úspěch v soudním řízení, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění (resp. upomínku).

Tato upomínka bývá zpravidla označena jako „Poslední výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby“. V ní věřitel zrekapituluje, na základě jakého titulu vznikl dluh, uvede jeho výši a stanoví dlužníkovi dodatečnou lhůtu k úhradě. Tato dodatečná lhůta nejčastěji činí 10 dnů od doručení, může však být zvolena i lhůta odlišná dle konkrétního případu, v upomínce doporučujeme uvést rovněž údaje pro platbu, tedy číslo účtu a variabilní symbol.

Upomínku doporučujeme odeslat prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb doporučeně s dodejkou, aby měl věřitel prokazatelně potvrzené její převzetí dlužníkem, případně alespoň poštou potvrzenou informaci o důvodu vrácení upomínky v případě, kdy si dlužník upomínku nevyzvedne, nepřijme ji, je na uvedené adrese neznámý, apod. Kopii upomínky včetně dodejky totiž v případném soudním řízení bude muset věřitel doložit soudu jako důkaz pro prokázání nároku na náhradu nákladů řízení.

Lze jen doporučit dát si s přípravou upomínky práci. Pro náhradu nákladů řízení je totiž relevantní nejen to, zda byla vůbec upomínka odeslána, ale rovněž také její obsah. Vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále též jen „advokátní tarif“), totiž rozlišuje mezi tzv. jednoduchou výzvou k plnění a mezi tzv. výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé.

Rozdíl pak je zjednodušeně v tom, že za jednoduchou výzvu k plnění náleží mimosmluvní odměna (resp. náhrada nákladů) ve výši jedné poloviny ceny úkonu právní služby, kdežto za složitější výzvu náleží mimosmluvní odměna jako za jeden celý úkon právní služby. Pro věřitele je tedy ve většině případů výhodnější odeslat upomínku obsahující základní skutkový a právní rozbor věci.

Výše uvedená cena úkonu a náhrada nákladů soudního řízení, tedy výdajů věřitele za právní zastoupení, se odvíjí od výše vymáhané částky, tedy jistiny, v tomto kontextu nazývané tarifní hodnotou, a to v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

Uznání dluhu, dohoda o splátkách

Je velmi častou situací, že po obdržení upomínky dlužník kontaktuje věřitele s tím, že nemá k dispozici dostatek prostředků k úhradě celého svého dluhu, nicméně je ochoten dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách.

V takovém případě doporučujeme uzavřít s dlužníkem dohodu o splátkách, jejíž součástí bude i uznání dluhu. Vzhledem ke značné důležitosti tohoto dokumentu pro další průběh vymáhání pohledávky doporučujeme jeho přípravu přenechat zkušenému advokátovi. Uznáním závazku totiž dochází k přerušení běhu promlčecí lhůty (o promlčení více v kapitole Promlčení) – počíná běžet nová promlčecí lhůta. Navíc uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Jestliže tedy dlužník písemně svůj dluh co do důvodu a výše uzná, získává tím věřitel více času pro uplatnění pohledávky a lepší podmínky při případném soudním řízení.

V dohodě o splátkách si věřitel a dlužník sjednají, v jaké výši bude dlužník měsíční splátky hradit, ke kterému dni v měsíci, ve prospěch jakého účtu, jak má být platba označena (např. variabilní symbolem) apod. Vhodné je v dohodě přímo vypsat data splatnosti jednotlivých splátek, což může být dobrým vodítkem jak pro dlužníka, tak pro věřitele. Obvyklým ustanovením dohody o splátkách je rovněž konstatování, že v případě opoždění dlužníka byť jen s jednou splátkou je věřitel oprávněn požadovat okamžitou úhradu celé dlužné částky včetně úroku z prodlení a dlužník je povinen tuto částku věřiteli zaplatit (jedná se o tzv. ztrátu výhody splátek).

Notářský zápis s přímou vykonatelností

Velmi efektivním způsobem, jak řešit situaci, kdy je dlužník ochoten uznat svůj závazek, pouze aktuálně nemá dostatek finančních prostředků na jeho kompletní úhradu, je pořízení notářského zápisu s přímou vykonatelností. V takovém notářském zápisu dává dlužník věřiteli svolení k přímé vykonatelnosti notářského zápisu.

Jestliže tedy dlužník nesplní povinnost vůči věřiteli podle notářského zápisu (např. do určitého stanoveného data neuhradí svůj dluh), může věřitel podat exekuční návrh a vymáhat svou pohledávku přímo cestou exekuce (případně cestou soudního výkonu rozhodnutí). Notářský zápis s přímou vykonatelností je totiž sám o sobě exekučním titulem. Odpadá tedy nutnost absolvovat leckdy zdlouhavé nalézací soudní řízení.

Nevýhodou však je nutnost uhradit notáři za sepsání notářského zápisu odměnu. Její výše závisí na tarifní hodnotě (hodnotě předmětu úkonu notáře), činí však vždy nejméně 2 000 Kč.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.