Jak vymáhat pohledávky

Soudní vymáhání

Jestliže dlužník na upomínky věřitele nereaguje nebo svůj dluh uhradit odmítá, je čas přistoupit k vymáhání dluhu soudní cestou, tedy za pomoci státního donucení.

Zastupování v soudním řízení vedeném k vymožení pohledávky doporučujeme svěřit zkušenému advokátovi s praxí ve vymáhání pohledávek, aby k vymožení došlo v co nejkratším možném čase.

Zahájení soudního řízení

Soudní řízení se zahajuje na návrh. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným, se nazývá žalobou.

Žaloba musí obsahovat minimálně následující údaje:

• obecné náležitosti podání (kterému soudu je určeno, kdo je činí, čeho se týká, co sleduje, podpis a datum),
• jméno, příjmení, bydliště účastníků, tedy žalobce a žalovaného (resp. obchodní firmu nebo název a sídlo účastníků – právnických osob),
• rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků,
• tytéž údaje týkající se případných zástupců účastníků,
• vylíčení rozhodujících skutečností (tedy např. že byla uzavřena smlouva, dodáno zboží, vystaveny faktury, které nebyly uhrazeny),
• označení důkazů, jichž se žalobce dovolává (např. smlouva ze dne …, faktura vystavená dne … splatná dne …),
• čeho se žalobce dovolává.

Řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení (žaloba). Ten je možno soudu zaslat několika způsoby, přičemž každý z těchto způsobů má jiné důsledky pro určení okamžiku zahájení řízení:

• zaslání prostřednictvím provozovatele poštovních služeb – v takovém případě je řízení zahájeno dnem, kdy návrh dojde do dispozice soudu,
• zaslání prostřednictvím datové schránky – řízení je pak zahájeno v okamžiku, kdy je návrh dostupný informačnímu systému určenému k příjmu takového podání (tedy okamžikem, kdy je odeslán do datové schránky soudu),
• elektronicky podepsané zaručeným elektronickým podpisem – v takovém případě je řízení zahájeno okamžikem, kdy návrh dojde soudu.

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu

Nejjednodušším způsobem, jak uplatnit nárok věřitele na zaplacení peněžitého plnění u příslušného soudu, je vyplnění elektronického formuláře nazvaného jako „návrh na vydání elektronického platebního rozkazu“. Tento formulář je dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR i s návodem na jeho vyplnění. Tento postup je však možné použít za podmínky, že žalobcem není požadováno peněžité plnění převyšující částku ve výši 1 000 000 Kč.

Do návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je důležité uvést funkční e-mailovou adresu žalobce (resp. jeho zástupce), neboť na tuto e-mailovou adresu obdrží v případě úspěšného odeslání návrhu žalobce automaticky generované potvrzení elektronické podatelny Ministerstva spravedlnosti ČR, jehož součástí je i přidělený jednoznačný identifikátor návrhu a údaje pro zaplacení soudního poplatku, jehož výše se v návrhu automaticky vygenerovala.

Soudní poplatek je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, a jestliže jej žalobce neuhradí ve lhůtě, která mu k tomu soudem byla určena, nelze elektronický platební rozkaz vydat a soud v takovém případě řízení zastaví.

V dalším e-mailu obdrží následně žalobce údaj o zpracování zaslaného návrhu a o jeho přiřazení ke konkrétní spisové značce, pod níž bude soud právní věc evidovat a která bude uváděna vždy v další komunikaci se soudem.

Elektronický platební rozkaz není možné vydat, jestliže není znám pobyt žalovaného, nebo má-li být elektronický platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.

Jestliže soud elektronický platební rozkaz nevydá, nařídí jednání.

Elektronický platební rozkaz

Jestliže návrh na vydání elektronického platebního rozkazu obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti a žalobcem uplatněné právo vyplývá jednoznačně z jím uvedených skutečností, vydá soud elektronický platební rozkaz. V něm žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení elektronického platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby ve lhůtě 15 dnů od doručení elektronického platebního rozkazu podal opravný prostředek, zvaný odpor, u soudu, který platební rozkaz vydal.

Jestliže tedy soud vydá elektronický platební rozkaz, ještě není zdaleka vyhráno. Nejenže žalovaný proti němu může podat odpor, následkem čehož je elektronický platební rozkaz zrušen, ale navíc může nastat problém s jeho doručením. Elektronický platební rozkaz je totiž nutné doručit žalovanému do vlastních rukou.

Náhradní doručení elektronického platebního rozkazu je vyloučeno, elektronický platební rozkaz se tedy musí prokazatelně dostat do rukou žalovaného, aby se proti němu mohl účinně bránit odporem. Jestliže se tedy nepodaří elektronický platební rozkaz doručit žalovanému do vlastních rukou, je usnesením soudu zrušen v plném rozsahu.

Elektronický platební rozkaz, který byl řádně doručen a proti kterému nebyl ve lhůtě 15 dnů od doručení podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Stav elektronického platebního rozkazu, případné podání odporu nebo nabytí právní moci, je možné ověřit v systému InfoDokument.

Soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu

Kromě rychlosti řízení spočívá výhoda podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu rovněž v nižším soudním poplatku, než je tomu u běžné žaloby. Zatímco při podání žaloby, jejímž předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, a je-li předmětem peněžité plnění vyšší než 20 000 Kč, činí soudní poplatek 5 % z této částky, u návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je větší diferenciace výše soudního poplatku.

Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 10 000 Kč včetně, činí soudní poplatek jen 400 Kč; je-li předmětem peněžité plnění v částce vyšší než 10 000 Kč do 20 000 Kč včetně, činí soudní poplatek 800 Kč. I v případě, je-li předmětem peněžité plnění vyšší než 20 000 Kč, je soudní poplatek nižší než při podání běžné žaloby, a to ve výši 4 % z částky, která je předmětem návrhu.

Žaloba

Jestliže žalobce nechce nebo nemůže podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (například proto, že požaduje peněžité plnění vyšší než 1 000 000 Kč), je na místě podat běžnou žalobu. Pro žalobu není stanoven žádný formulář. Její obsahové náležitosti jsou stejné jako u návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

Kromě toho je v žalobě nutné jednoznačně označit věc, které se žaloba týká – např. „o zaplacení částky … s příslušenstvím“.

Jak již bylo uvedeno výše, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Mezi náklady spojené s uplatněním pohledávky patří částka za soudní poplatek a odměna advokáta ve výši stanovené advokátním tarifem. Ve sporech vyplývajících ze závazkových vztahů mezi podnikateli lze uplatnit též náklady spojené s uplatněním pohledávky stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Minimální výše těchto nákladů přitom činí 1 200 Kč na každou pohledávku, která je uplatněna, jak bylo uvedeno výše.

Nezbytnou součástí žaloby je žalobní petit. V něm je uvedeno, čeho se žalobce žalobou domáhá. Zpravidla je formulovaný jako výrok rozhodnutí – je v něm tedy obsaženo to, co žalobce očekává, že bude soudem žalovanému uloženo. Petit musí být formulován přesně, určitě a srozumitelně. Na formulaci petitu je zapotřebí dát si obzvláště pozor, neboť soud nemůže v rozhodnutí uložit žalovanému jinou povinnost, než je žalobcem v petitu navrhováno. Žalobce nesmí petit žaloby (resp. žalobu celou) po jejím podání bez souhlasu soudu měnit, je tedy nutné vše si důkladně promyslet.

Výše soudního poplatku za podání žaloby je popsána výše v kapitole pojednávající o elektronickém platebním rozkazu.

Žaloba s návrhem na vydání platebního rozkazu

V praxi je častý případ, kdy je soudu předkládána žaloba s náležitostmi uvedenými výše, jejíž součástí je i návrh na vydání platebního rozkazu, jako takzvaný alternativní petit.

Podmínky pro vydání platebního rozkazu jsou stejné jako pro vydání elektronického platebního rozkazu (samozřejmě s výjimkou podmínky podání návrhu na elektronickém formuláři a hranice 1 000 000 Kč).

Platební rozkaz, stejně tak jako elektronický platební rozkaz, je formou rozhodnutí vydávaného v tzv. rozkazním řízení, které patří mezi zkrácená řízení. Zkrácené řízení je odlišné od řízení klasického, předně v něm nedochází vůbec k jednání či dokazování. V jiném než zkráceném řízení platební rozkaz nemůže být soudem vydán.

Jak již bylo uvedeno výše, platební rozkaz (stejně tak jako elektronický platební rozkaz) může soud vydat jen v případě, vyplývá-li v žalobě uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem.

Soud může vydat platební rozkaz i v případě, neobsahuje-li žaloba návrh na jeho vydání, tedy i bez výslovné žádosti žalobce. Musí však být vždy splněny výše uvedené podmínky pro jeho vydání.

Rozsudek

Pokud nebylo soudem rozhodnuto ve zkráceném řízení, tzn., nebyl vydán platební rozkaz nebo elektronický platební rozkaz anebo vydán byl, ale byl zrušen na základě podaného odporu nebo z důvodu nedoručení do vlastních rukou žalovaného, je výsledkem soudního řízení rozsudek.

Rozsudkem soud rozhoduje ve věci samé.

Rozsudek pro uznání

Jestliže žalovaný v průběhu soudního řízení uzná nárok nebo základ nároku, který proti němu žalobce uplatňuje, rozhodne soud zvláštním druhem rozsudku – rozsudkem pro uznání. Jestliže žalovaný uzná nárok žalobce jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem pro uznání jen v případě, navrhne-li to žalobce.

Je nezbytné neopomenout, že rozsudek pro uznání lze vydat také v případě, kdy je usnesením soudu (tedy takzvanou kvalifikovanou výzvou ve smyslu § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění) žalovaný vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil a aby, pokud nárok uplatněný žalobou zcela neuznává, ve svém vyjádření vylíčil rozhodující okolnosti ke své obraně a k vyjádření připojil listinné důkazy, případně aby důkazy označil ve svém vyjádření, a žalovaný se v určené lhůtě nevyjádří. Pak se má za to, že nárok žalovaný uznává, pokud ve lhůtě určené pro vyjádření soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu ve vyjádření brání.

Dalším speciálním případem, kdy je možné vydat rozsudek pro uznání, je situace, kdy se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostaví k přípravnému jednání, ačkoli byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem.

Jsou-li splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, nemusí být soudem vůbec nařízeno jednání ve věci.

Rozsudek pro zmeškání

Jestliže bylo žalovanému řádně do vlastních rukou doručeno předvolání k prvnímu soudnímu jednání ve věci, a to nejméně deset dnů před jeho konáním, a žalovaný se přesto k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podmínkou však je, že vydání rozsudku pro zmeškání navrhne žalobce, který se k jednání dostavil.

Proti již vydanému rozsudku pro zmeškání existuje obrana, jestliže žalovaný soudní jednání zmeškal z omluvitelných důvodů (např. vážná a náhlá zdravotní indispozice). V takovém případě může žalovaný nejpozději do nabytí právní moci rozsudku navrhnout jeho zrušení. Jestliže soud shledá omluvu důvodnou, zruší vydaný rozsudek usnesením a nařídí jednání ve věci.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.