Japonsko

V roce 2021 japonská vláda oznámila cíl uhlíkové neutrality do roku 2050, čímž si stanovila stejně ambiciózní cíl jako Evropská unie. Japonsko je pátým největším producentem skleníkových plynů na světě a plánované omezení závislosti na uhelných elektrárnách v kombinaci s rostoucí skepsí vůči jaderné energii po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě vytváří mimořádný tlak na rychlý růst využívání obnovitelných zdrojů. Japonská energetika tak čelí podobným výzvám jako EU, ale zároveň otevírá podobné příležitosti. Ty se týkají především oblasti obnovitelných zdrojů energie. V plánu je rozšíření fotovoltaických elektráren. Japonsko dále otevírá pobřežní moře instalaci výkonných větrných turbín. Offshore větrné farmy se budují v prefektuře Nagasaki a pro nadcházející roky jsou plánovány další u pobřeží ostrova Hokkaidó, v prefekturách Akita a Aomori v severní části Honšú nebo v blízkosti Tokia. Předpokládá se, že soustava větrných farem na těchto a dalších místech kolem japonských ostrovů by se měla podílet na výrobě elektrické energie v Japonsku přibližně 5 % v roce 2030.

Roste také zájem o využívání vodních zdrojů energie, což vzhledem k hornatému terénu a velkému množství řek a kanálů nabízí velký potenciál pro rozvoj malých a středních vodních elektráren. Odhaduje se, že jejich potenciál je naplněn z pouhých 5 % a podle Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu je v zemi na 27 000 míst, kde by bylo ekonomicky i technologicky proveditelné postavit malé vodní elektrárny. Centrální vláda i místní samosprávy tak podporují jejich rychlou expanzi, protože jsou oblíbené jako stabilní, čistý a ke svému okolí šetrný zdroj. Čeští exportéři jsou navíc v této oblasti již v Japonsku úspěšní. V zemi dnes existuje přes třicet vodních elektráren, které byly v posledních letech zbudovány s použitím českých technologií (turbín) a další jsou plánovány. 

Japonské přírodní podmínky s bohatou geo- a hydrotermální aktivitou také poskytují velké příležitosti pro využití geotermální energie. Odhaduje se, že Japonsko má po USA a Indonésii největší potenciální kapacitu k využívání tohoto energetického zdroje. Japonská vláda ve své poslední energetické koncepci potvrdila úmysl budování geotermální elektráren jako součást směřování k bezuhlíkové ekonomice a společně se zástupci byznysu zkoumá na 60 lokací jako možných míst pro nové geotermální elektrárny. Lze očekávat, že poptávka po potřebných technologiích bude narůstat. 

Jaderná energetika se stále vzpamatovává po havárii ve Fukušimě v roce 2011, nicméně pro naplnění dekarbonizačních cílů je její rozvoj nezbytný. Do provozu jsou uváděny nejen odstavené elektrárny, ale do budoucna se Japonsko spoléhá na rozvoj vysokoteplotních a malých modulárních reaktorů, v jejichž výzkumu a vývoji spolupracuje se zahraničními partnery, včetně českých subjektů. V důsledku fukušimské havárie a trvalého ukončení provozu starších elektráren má Japonsko také trvalý zájem o technologie na odstraňování jaderné kontaminace a vyřazování jaderných reaktorů a jiných zařízení.

V neposlední řadě je Japonsko v popředí vývoje vodíkových technologií. Jedná se také o oblast, ve které má eminentní zájem o navazování mezinárodní spolupráce, včetně projektů aplikovaného výzkumu. Do roku 2030 plánuje vytvoření mezinárodních vodíkových dodavatelských řetězců a komerční využití vodíku jako zdroje elektrické energie. Ambiciózní cíle také reflektuje štědrá státní podpora, která má v příštích pěti letech dosahovat až 460 mld. JPY.

Koronavirová pandemie způsobila, že Japonci tráví ve svých domovech a u monitorů ještě více času než dříve. Není proto překvapivé, že kontinuálně roste zájem o technologie k zábavě a hraní, a stále častěji také zprostředkovávající svět virtuální, smíšené či rozšířené reality. 

Významnou část japonského herního trhu zabírají mobilní hry a kolem 50 % uživatelů internetu, kterých je v Japonsku přes 90 milionů, hraje mobilní hry na svých smartphonech. To potvrzují i statistiky umísťující Japonsko mezi tři trhy (společně s USA a Jižní Koreou) s nejvíce prodanými herními aplikacemi na iOS a Google Play. Lze navíc očekávat, že podíl mobilních her ještě dále poroste s rychlejším připojením díky 5G sítím.

Populární je také oblast e-sportu, která se nově těší i podpoře ze strany státu a očekává se, že tento trh bude expandovat z 6,1 mld. JPY v roce 2019 na 15,3 mld. JPY v roce 2023. Trend byl patrný již v předpandemickém roce, kdy vzrostla účast fanoušků na e-sportovních akcí o 42 % na téměř 7 mil. Navíc popularita e-sportu a tržby z něj rostou i v posledních dvou letech. Děje se tak i díky vstupu nových tvůrců na trh a odstranění právních překážek vztahujících se k ochraně duševního vlastnictví a organizaci lokálních turnajů.

S rychlejším připojením se také rozšiřuje segment VR/MR/AR her jako Pokémon Go and Dragon Quest Walk. Od roku 2016 japonský trh s VR/MR/AR vybavením a softwarem zažívá rychlý růst a jeho symbolem jako perspektivního odvětví se stala mobilní hra Pokémon GO, která zanedlouho dosáhla i celosvětové obliby. A očekává se, že trh s tímto druhem her bude i nadále rychle expandovat. V roce 2019 dosahoval obratu 395 mld. JPY (3,7 mld. USD). Do roku 2025 se předvídá jeho trojnásobný růst na 1,2 bil. JPY, a to především díky budování vysokorychlostních 5G sítí, které otevřou VR/MR/AR zcela nové možnosti.

Japonský herní trh nicméně přes svůj potenciál zůstává lukrativní především pro domácí studia a je obtížné na něj proniknout (za posledních pět let bylo žebříčku top 10 mobilních her osm japonských). Jak však dokládá úspěch české hry Kingdom Come: Deliverance, možné to je, mj. za splnění podmínky kvalitní lokalizace.

U VR/MR/AR se přirozeně jako první vybaví herní průmysl. Nicméně použití těchto technologií je mnohem širší. Jejich častější aplikace se očekává v průmyslu, výrobě, architektuře nebo turistickém ruchu. Alternativní a upravená realita se navíc stává stále oblíbenějším nástrojem japonských společností pro práci z domova i při zaučování nových zaměstnanců a dokončování zakázek v zahraničí, kam se jejich pracovníci kvůli cestovním omezením nemohou dostat. Některé japonské společnosti tak začaly zaučovat své zaměstnance prostřednictvím smíšené reality ve smart headsetech. Nabízí se tak široké uplatnění pro tyto technologie.

ICT sektor hraje důležitou roli v japonské ekonomice a technologickém rozvoji. S ohledem na pověstnou technologickou vyspělost země nabízí řadu příležitostí. Také japonská vláda mu přikládá značnou důležitost, kdy se digitalizací ekonomiky a společnost snaží zvýšit produktivitu. Pandemie covidu-19 ještě tento trend umocnila a vedla k významným investicím do digitalizace v řadě odvětví, zvláště v sektorech 5G sítí, automatizace, kyberbezpečnosti a e-commerce. 

Během nouzových stavů byly japonské společnosti vyzvány vládou k umožnění práce z domova. Na to reagovalo až 60 % tokijských firem. Lze očekávat, že u řady společností to bude mít dlouhodobé dopady ve změně pracovních návyků a postupů, které mj. povedou k větším požadavků na IT vybavení, zvláště co se týče kyberbezpečnosti, přenosu dat a cloudových služeb. Ty používá již více než 60 % společností, nicméně to s sebou nese vyšší nároky na zacházení s daty. V případě kyberbezpečnosti se Japonsko pravidelně umísťuje na nízkých pozicích v mezinárodním srovnání, což se týká státních institucí i soukromých společností. Pro soukromý sektor je jednou z velkých překážek neochota sdílet informace o kyberincidentech. I tak se ale na veřejnosti v poslední době objevilo několik incidentů týkajících se úniku osobních informací uživatelů komunikačních aplikací, což vyvolalo širší debatu o potřebě investic do kyberbezpečnosti. Japonské státní instituce i firmy se stále častěji stávají terčem kyberútoků ze strany ruských, severokorejských a čínských hackerů. Tyto útoky narůstají zvláště po zavedení protiruských sankcích v důsledku napadení Ukrajiny. Očekává se poptávka po zabezpečovacích řešeních zvláště v oblastech jako automobilová konektivita, kritická infrastruktura, internet věcí a platformy pro sdílení dat.

5G sítě využívají podpory vlády jako nástroje k digitalizaci společnosti a průmyslu v podobě naplnění futuristického konceptu „Society 5.0“. Jen mezi roky 2019 a 2020 se tak navýšil rozpočet pro rozvoj 5G technologií o 20 % (ze 128 mld. na 157 mld. JPY). Také díky tomu se předpokládá, že se Japonsko stane do roku 2025 po Číně a USA třetím největším trhem s 5G technologiemi.

Japonsko se považuje za vůdčí zemi v rozvoji umělé inteligence a jejího uplatnění. Nicméně pokroku dosahuje především v technickém vybavení, zatímco u softwaru zaostává za zahraničními konkurenty. Očekává se, že místní rychle rostoucí AI trh bude v roce 2030 dosahovat hodnoty 87 bil. JPY. Ačkoli je uplatnění AI mezisektorové povahy, za zvláště perspektivní se v této oblasti jeví technologie pro automatizaci výroby a samořiditelná auta, protože japonské společnosti představují přibližně 30 % světové výroby automobilů. 

Pandemie covidu-19 dále významně ovlivnila chování spotřebitelů. Výrazně méně jich navštěvuje obchody a místo toho využívají online nakupování. Nedávné průzkumy potvrdily, že 20 % zákazníků bude nakupovat online i po skončení pandemie, 71 % se stále nevrátilo ke svým předpandemickým venkovním aktivitám a téměř 80 % respondentů nakupovalo online v posledních dvou měsících. S rostoucím trhem e-commerce strmě narůstá počet bezhotovostních plateb, ve kterých Japonsko dlouhodobě zaostávalo za jinými vyspělými ekonomikami. Vláda tento trend podporuje a vytyčila si cíl poměr 40 % bezhotovostních plateb do roku 2025 a 80 % později. S tím také nepřímo souvisí rostoucí zájem o fintechové služby (Fintech) a marketingové technologie (Martech). 

Novým trendem se stává metaverze. Řada japonských společností oznámila investice do souvisejícího vývoje. Nicméně pro jeho rozvoj i pro herní průmysl obecně platí nedostatek pracovníků, jakými jsou IT odborníci, návrháři 3D modelů apod. Japonské společnosti tak mohou být více otevřené spolupráci se zahraničními partnery. O rostoucím zájmu o tuto oblast svědčí i v prosinci 2021 založená Japan Metaverse Association (JMA), která sdružuje společnosti působící v oblastech blockchainu a kryptoměn. Blockchain se navíc těší podpoře ze strany japonských úřadů, které se snaží vytvářet pro jeho aplikaci regulatorní sandboxy.

Japonsko představuje třetí největší trh se zdravotními službami a technologiemi na světě (po USA a EU) a lze očekávat, že poptávka v této oblasti dále poroste. Je známo, že japonská populace patří v průměru mezi nejstarší a nejrychleji klesající na světě. V současnosti je 25 % populace starší 65 let a v roce 2050 to bude celých 40 %. Navíc se během následujících čtyřiceti let očekává pokles obyvatel z nynějších 127 mil. na 88 mil. Tento dynamický demografický vývoj představuje velkou výzvu zvláště pro japonské zdravotnictví, u nějž je např. odhadováno, že mu bude již v roce 2025 chybět kolem 270 000 zdravotních sester. Stárnoucí populace ale zvyšuje také finanční nároky – osoba nad 75 let představuje čtyřnásobně vyšší náklady pro zdravotní systém než mladší lidé.

Neuspokojivý stav japonského zdravotnictví výrazně zhoršila pandemie covidu-19, na což reagovala japonská vláda v listopadu 2021 schválením zatím posledního krizového balíčku ve výši 36 bil. JPY, přičemž velká část těchto finančních prostředků má směřovat do zdravotnictví. Cílem je posílit zdravotní systém natolik, aby se mohl nejen lépe vypořádat s další koronavirovou vlnou, ale i případnou novou pandemií v budoucnu.

Pro Japonsko byla zatím nejtěžší pátá vlna šíření koronaviru, která zasáhla zemi na jaře 2021. Ta při 38 000 nakažených vyžadujících hospitalizaci naplnila lůžkovou kapacitu téměř 200 japonských nemocnic sdružených v National Hospital Organisation a Japan Community Health Care do krajnosti. Na mnohé pacienty se lůžka nedostávala a rozhořčení veřejnosti budily případy úmrtí nakažených, kteří museli zůstat doma bez pomoci. V případě vypuknutí šesté vlny se očekává, že nakažení pacienti mohou obsadit až 45 000 nemocničních lůžek. Jedním z hlavních cílů je tak nyní zajištění dostatečné lůžkové kapacity v nemocnicích, která by měla být navýšena o 30 % oproti současnému stavu, tj. o přibližně 14 000 lůžek, a to především v nejlidnatějších aglomeracích Tokiu a Ósace. Každá prefekturní samospráva by měla také připravit seznam požadavků zdravotnického vybavení od ochranných prostředků po techniku, které je potřeba doplnit. Podle těchto sesbíraných požadavků bude vláda rozčleňovat na nákupy a investice stovky milionů jenů. To otevírá příležitosti pro dodavatele zdravotnického vybavení, jeho celá polovina se do Japonska dováží ze zahraničí.

Trend digitalizace a uplatňování nejnovějších technologií se nevyhýbá ani japonskému zdravotnictví. Pandemie je silným impulzem k rozšíření telemedicíny. Perspektivní oblastí je pak monitoring starších nebo postižených osob, které žijí sami doma a ve specializovaných zařízeních. Zvláště se jedná o zařízení, které budou průběžně sledovat zdravotní stav a možné nehody či průběžně připomínat některé úkony. Japonská vláda také uvolňuje pravidla pro uplatnění umělé inteligence (AI) ve zdravotnictví, které by měly umožnit její větší využití při diagnóze a léčbě. V současnosti se používá přibližně pouze 20 schválených technologií, především americké a jihokorejské provenience. Odstranění legislativních omezení ale podle odhadů pomůže nárůstu tohoto odvětví z 300 mil. JPY v roce 2019 až na 10 mld. JPY v roce 2025. Za nejperspektivnější oblasti jejich budoucího využití jsou považovány diagnostika a doporučení nejvhodnější léčby, vývoj léků, asistence při chirurgických zákrocích, genová terapie a ošetřovatelská péče.

V návaznosti na pandemii onemocnění COVID-19 významně posílil trh s potravinovými doplňky a produkty racionální výživy. Pokud se jedná o potravinové doplňky per se, tento segment na trhu s produkty zdravé výživy za uplynulé 3 roky posílil o 30%. V roce 2020 se v Japonsku prodaly suplementy v hodnotě 163 miliard JPY, v roce 2023 to bylo již 212,3 miliard JPY. 

Dle průzkumu japonské Agentury na ochranu spotřebitele tvořily v roce 2023 tyto výrobky 23,6% celkové nabídky produktů zdravé výživy. Odhaduje se, že v následujícím roce by tento podíl mohl dosáhnout až jedné čtvrtiny. Nejžádanějšími funkčními potravinami jsou pak dle zjištění agentury sportovní potravinové doplňky a kosmetické doplňky stravy (např. doplňky pro výživu pleti či přípravky přispívající ke snížení hmotnosti). Pokud se jedná o další produkty racionální výživy, žádané jsou u japonských spotřebitelů cereálie či potraviny s vysokým podílem bílkovin (např. proteinové tyčinky). 

Pokud se jedná o spotřebu alkoholických nápojů, dle informací japonského ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí (MHLW) se tato dostala na předkovidovou úroveň. MHLW v této souvislosti v únoru 2024 zveřejnilo vodítka týkající se konzumace alkoholu, jejichž cílem je zvýšit povědomí o souvisejících zdravotních rizicích. Pokyny zejména stanovují množství alkoholu, jehož požití dle ministerstva zvyšuje riziko vzniku onemocnění a snaží se občany nabádat k jeho umírněné konzumaci. Dle statistiky OECD přitom konzumace alkoholu dosáhla v Japonsku svého vrcholu v roce 1992, i tehdy se však držela pod průměrem vyspělých západních zemí, od té doby kontinuálně mírně klesá. Současně však stoupá obliba vybraných nápojů – např. exkluzivních zahraničních vín, dovážených a řemeslných piv či whisky. 

V této souvislosti stojí za zmínku právě zvyšující se obliba kvalitních zahraničních vín. Pozornost spotřebitelů přitom nepřitahují pouze světově věhlasná označení, ale i produkce menších vinařství ze zemí, které nejsou primárně vnímány jako vinařské velmoci. Značné obliby pak dosáhla naturální a organická vína. Ruku v ruce s tímto trendem jde stoupající zájem spotřebitelů o expertní kurzy a someliérské certifikace: počet akreditovaných someliérů stoupl v Japonsku za posledních 20 let ze sedmi na čtyřicet tisíc.

Japonské Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybářství (MAFF) v současnosti implementuje Strategii zelených potravin (Green Food System Strategy). Cílem této strategie je zlepšení environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů v celém dodavatelském řetězci do roku 2050, a to zejména s ohledem na cíl japonské vlády dosáhnout do tohoto roku uhlíkové neutrality. Konkrétně se jedná o následující cíle: nulové emise CO₂ mající původ v zemědělství, lesnictví a rybářství; snížení aplikace chemických hnojiv a pesticidů o 50 %; rozšíření plochy ekologického zemědělství na 1 mil. ha (zvýšení o 25 %) a zvýšení produktivity výrobců potravin minimálně o 30 %. Strategie zahrnuje plán rozvoje inovativních technologií a výrobních systémů do roku 2040 s plánovanou implementací do roku 2050.

S novým důrazem japonské vlády na ekologické hospodaření a produkci bioproduktů se očekává větší zájem spotřebitelů o produkty ekologického zemědělství, jakož i intenzivnější aplikace technologií smart agriculture.

Japonští zákonodárci současně poprvé za 25 let přistoupili k novelizaci Základního zákona o potravinách, zemědělství a venkovských oblastech, jenž stanovuje hlavní zásady japonské zemědělské politiky. Hlavní důraz má být v rámci revizních prací kladen na zajištění potravinové bezpečnosti země, a to zejména s ohledem na domácí demografický pokles a geo-politické nestabilitě ve světě. Za posledních 20 let se počet obyvatel, jejichž obživa závisí na zemědělství, snížil na polovinu a jejich průměrný věk se již blíží 70 letům (pro srovnání, v roce 2020 byl průměrný věk pracovníků v zemědělství 65 let).Velká očekávání jsou rovněž spojována s cílenějším využíváním informačních technologií a tzv. chytrým zemědělstvím. Právě o investicích do technologií v zemědělství se japonská vláda chystá jednat  společně se soukromým sektorem v zemi.

Aktuální výzkumné priority stanovuje vládní 6. základní plán pro vědu, technologie a inovace pro roky 2021-2025. Cílem je realizace společnosti 5.0 („ultra-smart society“). S ohledem na závazek dekarbonizace do roku 2050 je také kladen důraz na zelené technologie. Pro jejich rychlý rozvoj vláda založila Zelený inovační fond (Green Innovation Fund) ve výši 2 bil. JPY. Japonská vláda se také rozhodla zřídit univerzitní fond ve výši 10 bil. JPY, který má finančně podpořit úzký počet univerzit označených jako výzkumné instituce mezinárodního významu s cílem podpory jejich výzkumných kapacit. Ten má doplnit další již existující iniciativu na posílení místního výzkumného prostředí: síť 14 World Premier International Research Centres (WPI Centres) umístěných na univerzitách a ve výzkumných centrech, které mají cílit na excelentní výzkum a lákat nejlepší vědce do Japonska. Jejich pracovním jazykem je angličtina a kolem 40 % výzkumníků je ze zahraničí.

Čtyři hlavní japonské agentury financující výzkum jsou:

• Japonská agentura pro vědu a techniku (Japan Science and Technology Agency – JST), která především provádí a financuje národní cíle vědecké a inovační politiky;
• Japonská společnost pro podporu vědy (Japan Society for the Promotion of Science – JSPS), která se zaměřuje na udělování grantů a podporuje prostřednictvím stipendijních programů mezinárodní výměnu výzkumníků;
• Japonská agentura pro lékařský výzkum a vývoj (Japan Agency for Medical Research and Development – AMED), která financuje R&D v medicíně od základního výzkumu po klinické studie;
• Organizace pro vývoj energetických a průmyslových technologií (New Energy and Industrial Technology Development Organisation – NEDO), která se zaměřuje na komercionalizaci průmyslových technologií.

Tyto agentury se také podílejí na spolufinancování výzkumného grantového projektu japonské vlády Moonshot spuštěného v roce 2021 a zaměřeného na ambiciózní pokrok u přelomových technologií. Projekt Moonshot si stanovuje 7 hlavních cílů, mj. zaměřených na umělou inteligenci, robotiku, kvantové počítače, zdravotní prevenci nebo udržitelné využívání zdrojů. Projekt je otevřen i mezinárodní spolupráci. Ta může mít dvojí formu: 1) s vlastním finančním zapojením na základě memoranda o spolupráci, které by se pro účely konkrétního zapojení uzavřelo, nebo 2) s čerpání finančních zdrojů z japonské strany na základě dohody o výzkumu, ve které by byly stanoveny konkrétní podmínky zapojení.

Japonsko je přirozeným partnerem ve VVI pro Českou republiku. O tom, že se daří vědecko-technickou spolupráci, do které jsou zapojeny přední české a japonské instituty, univerzity a firmy, úspěšně rozvíjet, svědčí probíhající společné projekty a výzvy i rostoucí studentská a vědecká mobilita. Např. se jedná na české straně o ČVUT a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky či laserové centrum HiLASE spadající pod Fyzikální ústav AV ČR. Centrum výzkumu Řež má bohatou spolupráci s japonskými partnery v oblasti jaderné energie. S Tokijskou univerzitu a univerzitami v Kanazawě a Nagoji spolupracuje Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Ústav přístrojové techniky AV ČR s Univerzitou Tojama. Brněnský Středoevropský technologický institut (CEITEC) má dlouhodobou spolupráci s japonskou nadnárodní technologickou společností Rigaku. Univerzita Karlova a Univerzita Pardubice spolupracují s Národním ústavem materiálových věd (National Institute for Materials Science – NIMS). 

Pokud jde o existující rámce spolupráce, ty mají několik rovin: bilaterální, mnohostranné a evropské programy.

Akademie věd ČR má s Japonskou společností pro podporu vědy (JSPS) podepsané memorandum o spolupráci ve vědě ve formě společných mobilitních projektů. Jejím výsledkem jsou především každoročně vyhlašované dvouleté společné programy Mobility Plus. Další formou je JSPS Postdoctoral Fellowship for Research in Japan, kdy AV ČR jako nominační instituce navrhne dva nejlepší kandidáty pro tento stipendijní program na výzkumný pobyt v délce 12-24 měsíců.

K podpoře spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi zeměmi V4, včetně České republiky, a Japonskem existuje Memorandum o vědeckotechnické spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT), Mezinárodním visegrádským fondem (IVF), Japonskou agenturou pro vědu a technologie (JST) a partnery ze Slovenska, Maďarska a Polska. Aktuálně se realizují projekty na základě druhé společné výzvy vyhlášené v roce 2021 a zaměřené na oblast pokročilých materiálů. 

Na základě spolupráce v rámci Evropské zájmové skupiny pro spolupráci s Japonskem (EIG CONCERT Japan) jsou každoročně vyhlašovány na konkrétní témata. Cílem je posílení spolupráce mezi evropskými zeměmi a Japonskem ve vědeckotechnickém a inovačním výzkumu, řešení aktuálních společenských výzev a potřeb a podpora mezinárodní mnohostranné spolupráce ve výzkumu prostřednictvím plánování, vyhlašování a provádění společných výzev.