Jihoafrická republika

Automobilový sektor je nejdůležitějším výrobním odvětvím JAR, které zaměstnává více jak 110 000 osob. Automobilový průmysl JAR je přirozeně koncentrován v provincii Gauteng, která je ekonomickým centrem, dále pak v provincii Východní Kapsko, která je domovem největší průmyslově-rozvojové zóny v zemi, a v neposlední řadě také v provincii KwaZulu-Natal, která je domovem největšího přístavu v subsaharské Africe.

Automobilky, které na v JAR vyrábí či skládají některé ze svých modelů, zahrnují VW, BMW, Merdes-Benz, Toyota, Ford, Isuzu, Hyundai, Nissan či Mahindra. JAR je odpovědná za přibližně 50 % kontinentální automobilové produkce není proto divu, že vzájemné obchodní výměně mezi ČR a JAR dominuje právě automobilový průmysl. 

Pro automobilový průmysl v JAR jsou relevantní především dvě strategické koncepce, které předestírají rozvojové plány v tomto odvětví do roku 2035. Jedná se o Automotive Production Development Programme (APDP) a také South African Automotive Master Plan (SAAM). Mezi hlavní cíle předmětných koncepcí patří navýšení podílu na globální automobilové produkci ze současných 0,58 % na 1 %. V absolutních číslech to znamená navýšení z přibližně 600 000 ks na 1,4 mil. ks vyrobených automobilů ročně. Úspěšné naplněné tohoto cíle se mimo jiné odvíjí od situace v automobilovém odvětví napříč kontinentem, respektive od adresace zásadních překážek trhu s novými automobily v Africe. Ponecháme-li stranou vyspělou JAR, mezi hlavní tři překážky koupě nových automobilů v Africe se řadí: absence možnosti financování vozidel, nevyhovující kvalita pohonných hmot a import ojetých vozidel za dumpingové ceny zejména z Asie.  

Mezi další cíle APDP a SAAM se pak mimo jiné řadí navýšení zaměstnanosti v odvětví až na 240 000 osob a současně také navýšení podílu produktů s vysokou přidanou hodnotou. V neposlední řadě si pak obě koncepce kladou za cíl zvýšit lokalizaci napříč automobilovým výrobním řetězcem, a to ze současných 38 % na 60 % v roce 2035. V plánu je tedy celá řada iniciativ motivujících zahraniční společnosti alespoň k částečné lokalizaci jejich výrobních procesů v JAR. K tomuto je pak k dispozici celá řada nástrojů jako např. speciální ekonomické zóny poskytující nutnou infrastrukturu, daňové úlevy či granty. Motivačně lze hodnotit i významnou roli a postavení JAR především v jižní Africe, potažmo v celé subsaharské Africe, což dále umocňuje snaha vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Tzv. Africká kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA) vstoupila v platnost 1. 1. 2021 a byť cesta k její efektivní implementaci je bezesporu dlouhá, její tržní potenciál o velikosti 1,2 mld. osob je nesporně značný. 

V současné době je počet elektromobilů na jihoafrických silnicích zanedbatelný a trend elektromobility dosahuje v JAR výrazně nižšího tempa, než je tomu např. na evropských trzích. Důvodem je především v tuto chvíli vysoká cena nabízených automobilů dostupných na tamním trhu, které lze řadit především do kategorie prémiových vozidel. Neméně důležitou roli hraje negativní sentiment ve spojení s elektromobilitou, který má na svědomí dlouhodobě neuspokojivá energetická situace v zemi projevující se četnými řízenými odstávkami proudu z důvodu současně nedostatečné energetické kapacity JAR, tzv. load-shedding. Není proto divu, že rozšiřování elektromobily v JAR bude probíhat podstatně méně dynamicky než na jiných trzích, avšak zároveň není sporu o tom, že příležitosti v tomto odvětví se budou v nadcházejících letech podstatně navyšovat. Kromě příležitostí pro české výrobce automobilových součástek či technologií potřebných na jejich výrobu se pak jedná i o veškeré služby a know-how v oblasti přechodu od spalovacích technologií na technologie elektrické, a to včetně rekvalifikace pracovní síly.

Situace na poli energetiky lze v JAR považovat za dlouhodobě znepokojující. Jedním z hlavních důvodů je státní energetický monopol Eskom, který je dlouhodobě předlužen a v současnosti probíhá jeho rozdělení na tři nezávislé entity, a sice na výrobu energie, její přenos a distribuci. 

Vzhledem k tomu, že JAR oplývá značnými zásobami uhlí, zhruba 77 % elektřiny se generuje v uhelných elektrárnách, přičemž většina z nich již překročila svůj životní cyklus a vyžaduje esenciální revitalizaci či úplné vyřazení z provozu. Vlivem četných poruch a mnohdy přetížené rozvodové sítě dochází k tomu, že dle rozvrhu a momentální potřeby je často přerušována dodávka elektřiny, což má pochopitelně dalekosáhlé dopady na místní obyvatelstvo, podnikatele a celkově tak negativně přispívá k hospodářské situaci a sociálnímu napětí v JAR. Pro ilustraci, jihoafrická Rada pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIR) odhaduje, že každý den loadsheddingu stojí jihoafrickou ekonomiku 750 mil. až 1 mld. CZK. Dle řady expertů proto jihoafrické hospodářství přichází kvůli loadsheddingu přibližně o 25 % svého potenciálního HDP.  Vlivem globálních trendů a Pařížské klimatické dohody, nejsou již nadále jihoafrické finanční instituce ochotny financovat energii z fosilních paliv, a proto mnohé uhelné elektrárny budou po vyřazení z provozu bezcenným aktivem. V současné době probíhají v JAR přípravy zevrubného akčního plánu pro přechod na obnovitelné zdroje (South African Renewable Energy Masterplan), neboť revidovaná energetická strategie představená v roce 2023 (IRP), která má vejít v platnost v průběhu roku 2024, vytyčila ambiciózní cíl do roku 2030 získávat nejméně 41 % energie z obnovitelných zdrojů (současně jde pouze o 16,1 %), ke splnění emisně-redukčních cílů bude ale třeba celý proces urychlit. V tomto smyslu lze pozitivně vítat regulatorní změnu v oblasti registrace nezávislých producentů energie z obnovitelných zdrojů, neboť  původní hranice 100 MW byla v průběhu roku 2022 zcela odstraněna a nově tak projekty nebudou muset procházet zdlouhavým licenčním řízením u regulátora trhu s energií NERSA. Pro energetické projekty, jejichž odběratelem je stát, respektive společnost Eskom, slouží program Renewable Independent Power Producer Programme (REIPPP). V rámci jednotlivých kol REIPPP se pravidelně vyzývají zájemci o realizaci projektů obnovitelné energie k podání svých návrhů, přičemž v současnosti proběhlo již 7. kolo této iniciativy. Zásadním problémem je však nedostatečná kapacita přenosové sítě v klíčových provinciích, které mají nejlepší předpoklady pro implementaci projektů mimo jiné v oblasti solární a větrné energie. V rámci 6. kola REIPPP tak z tohoto důvodů mohly být z původně zamýšlených projektů ve výši 4,2 GW schváleny pouze projekty jejichž souhrnná generační kapacita se pohybovala okolo 1 GW. Největší potenciál proto tkví především v decentralizaci projektů, jejichž primárním odběratelem není Eskom, ale soukromé subjekty, a to především společnosti s vysokou energetickou náročností.

Za pozitivní lze považovat meziresortní snahu jihoafrické vlády včele s ministerstvem obchodu, průmyslu a hospodářské soutěže (DTIC) vytvořit tzv. Energy One-Stop-Shop. Jedná se o platformu, která má za cíl konsolidovat komplexní proces administrativních povolení v oblasti energetických projektů. Energy One-Stop-Shop by měl být plně k dispozici případným zájemcům o investice do jihoafrické energetiky již v průběhu roku 2023. 

Příslibem změny a příležitostí v jihoafrické energetice je bezesporu i nedávný slib ze strany Německa, Francie, Velké Británie, USA a EU poskytnout JAR na „ozelenění“ hospodářství 8,5 mld. USD formou přímých investic, výhodných půjček či grantů. 

Obrovský potenciál v JAR představuje tzv. zelený vodík a veškeré technologie s ním související. JAR má dle odborníků potenciál stát se významným exportérem zeleného vodíku a současně tak snížit své emise skleníkových plynů až o 70 %. Aby však mohlo být potenciálu, který zelený vodík v JAR skýtá, plně využito, je třeba splnit celou řadu zásadních předpokladů. Kromě vytvoření nezbytné infrastruktury pro výrobu, skladování a převoz vodíku se samozřejmě v obecné rovině jedná o zefektivnění technologií obnovitelných zdrojů energie. Pro jednotlivá energeticky náročná a na fosilních palivech založená odvětví se pak jedná i o na míru šitá řešení, která umožní hladký přechod na čisté zdroje energie. Veškeré tyto nutné kroky implementace vodíkového hospodářství v JAR představují velké množství příležitostí pro české podniky specializující se jak na výrobu zeleného vodíku či na technologie a infrastrukturu s ní spjatou. V obecnější rovině pak i pro společnosti, které oplývají know-how v oblasti přechodu od fosilních paliv na čisté zdroje energie. V neposlední řadě lze v JAR najít uplatnění i v nacházení nového využití staré, na fosilních palivech založené, infrastruktury či v oblasti tzv. energy storage.

Velikost jihoafrického chemického průmyslu se odhaduje na 13,5 mld. USD (2023), což je zdaleka největší na kontinentu. Podíl chemického průmyslu v JAR na HDP je přibližně 3 % (2023), přičemž jeho podíl na jihoafrické výrobní produkci je až ¼. Chemickému průmyslu dominují v JAR tuzemské i zahraniční společnosti, z nichž 20 největších zodpovídá za více jak 90 % výnosů v této oblasti. Za rozvinutostí jihoafrického chemického průmyslu stojí jak její relativní průmyslová vyspělost, tak dostatečné množství nerostného bohatství, kterým JAR oplývá. O vyspělosti jihoafrického chemického průmyslu svědčí i plně integrované řetězce přidané hodnoty, které zahrnují jak produkci nezbytných nerostných surovin či polotovarů, tak i hotových produktů. Důkazem toho je i produkce pokročilých materiálů jako je např. karbon či nanomateriály. JAR lze považovat za světového leadera v oblasti využívání tzv. Fischer-Tropschovy syntézy, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík, příp. methan za teploty 200-350 °C a pod velkým tlakem přeměňovány na různé kapalné uhlovodíky. 

JAR zodpovídá přibližně za 0,5 % světové produkce chemikálií, přičemž 55 % z toho představují lokálně produkované petrochemikálie. Chemický průmysl JAR je důležitý i z hlediska tvorby pracovních míst, neboť v něm nachází uplatnění více jak 100 000 osob. 

Za centrum chemického průmyslu v JAR lze považovat oblast Sasolburg, která leží v relativní blízkosti Johannesburgu. Nově příchozí společnosti pak často zakládají své výrobní závody mimo jiné v blízkosti uhelných dolů či míst největšího odbytiště jejich produktů. Na významu nabývají také přístavní města Durban či Mossel Bay. Z hlediska provincií se tak jedná primárně o Gauteng, KwaZulu-Natal, Východní Kapsko či Svobodný stát.

Obrovský potenciál má v JAR tzv. zelený vodík, a to jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska dekarbonizace emisně náročných průmyslových odvětví JAR. Vodík, který je produkovaný elektrolýzou, tj. průchodem stejnosměrného elektrického proudu kapalinou, je považován za „zelený“ je-li k procesu jeho výroby používána energie z obnovitelných zdrojů. V globálním měřítku se z něj stává stále důležitější zdroj energie a odhaduje se, že do roku 2050 bude představovat trh o velikosti 2,5 bil. USD. Jeho cena pomalu, ale jistě klesá a bude-li tento trend pokračovat, což se přímo odvíjí od cenové dostupnosti energie z obnovitelných zdrojů, bude dle odborníků zelený vodík sehrávat zásadní roli v ozelenění globální ekonomiky a dosažení emisní neutrality do roku 2050 v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC). Dle expertů mají projekty na něm postavené potenciál v JAR vytvořit více jak 370 000 pracovních míst. Konkurenční výhoda jihoafrické produkce zeleného vodíku spočívá především v geografické poloze příznivé pro větrnou a solární energii, ale také v relativně vysokém stupni industrializace a know-how v oblasti již zmiňované Fischer-Tropschově syntéze.

S ohledem na to, že v JAR působí více jak 32 000 komerčních zemědělců, významným produktem chemického průmyslu jsou zde i hnojiva. JAR spotřebuje přibližně 0,5 % světové produkce hnojiv, avšak drtivá většina hnojiv se do JAR dováží, což znamená značné vystavení vnějším cenovým vlivům. Nejvíce hnojiv se v JAR spotřebuje na pěstování kukuřice (41 %) a cukrové třtiny (18 %). Lze říci, že na trhu s hnojivy v JAR panuje značná konkurence, avšak kromě ceny 

o zapojení nových produktů rozhoduje i individuální přístup a poradenství, zvyšování úrodnosti a snižování spotřeby vody. V neposlední řadě pak vzhledem k velikosti jihoafrické populace a s ní spojené spotřebě domácností skýtá JAR řadu příležitostí v oblasti implementace biologicky rozložitelných obalových materiálů.

Role ICT sektoru zastává v jihoafrickém hospodářství stále významnější roli a jeho podíl na tvorbě HDP se rok od roku navyšuje. V rámci kontinentu se JAR řadí mezi přední ICT regiony a lze zde v tomto odvětví očekávat vysokou míru dynamičnosti a sofistikovanosti. Jihoafrické ICT produkty a služby nacházejí díky rostoucí poptávce stále větší uplatnění ve zbytku kontinentu. Jihoafrické společnosti či pobočky společností zahraničních se v posledních letech významně podílely na rozvoji kontinentální telekomunikační infrastruktury. Ačkoliv je veřejný sektor většinou zodpovědný za podstatnou část investic v této oblasti, přepjatá jihoafrická státní kasa bohužel neumožňuje potřebný investiční a rozvojový rozvoj. Státní rozpočet JAR se proto soustřeďuje primárně na klíčové intervence za účelem rozšiřování socioekonomické spravedlnosti a inkluze, zvyšování konkurenceschopnosti či přípravy na 4IR. Ve vztahu k veřejným zakázkám je pro oblast ICT stěžejní Státní informačně-technologická agentura (SITA). 

Opravdovým tahounem v odvětví ICT jsou však v JAR především bankovní a finanční instituce. S rostoucím počtem jedinců formálně zapojených do běžných ekonomických vztahů roste i poptávka po jednoduše dostupných bankovních a finančních službách. Komerční banky v JAR masivně investují do svých digitálních platforem a současně také podstatně investují do kybernetické bezpečnosti. Tento trend tak žene kupředu inovace v oblasti internetového, především mobilního, bankovnictví, které umožňuje převod a výběr finančních prostředků za použití minimální ICT infrastruktury. 

Z hlediska soukromé spotřeby v oblasti ICT technologie jednoznačně převládají chytrá mobilní zařízení, která v absolutních číslech dalece převyšují snižující se poptávku po stolních počítačích či laptopech. Globální trend práce z domova rapidně umocněný pandemií covid-19 je v JAR velmi znatelný, a to i kvůli místy nízké interkonektivitě jednotlivých regionů, především těch rurálních. Z důvodu omezeného pohybu i snižování nákladů dochází velmi progresivně k vzdálenému výkonu řady firemních procesů či k jejímu úplnému outsourcingu. Není proto divu, že oblast outsourcingu firemních procesů (BPO) patří v JAR mezi nejdynamičtěji se rozvíjející ICT podsektory a v globálním měřítku je tak JAR již několik let po sobě jednou z nejatraktivnějších BPO destinací na světě. BPO v JAR zaměstnává více jak 270 000 osob, přičemž 25 % z nich obsluhuje mezinárodní klientelu. Dle odborníků existuje však potenciál navýšit do roku 2030 tato čísla až na 750 000 osob, z nichž 2/3 budou poskytovat služby výhradně zahraničním společnostem. 

Z hlediska softwarů zajišťují poptávkový růst finanční a telekomunikační služby či retail. Jinými slovy odvětví, ve kterých inovativní a efektivní softwarová řešení poskytují značnou konkurenční výhodu. I tak je však téměř 35 % nainstalovaných softwarů v JAR používáno nelegálně a pirátství tak v tomto odvětví představuje nemalé potíže, ale zároveň i příležitost. Jihoafrické společnosti jsou obecně vzato senzitivní na výši softwarových nákladů, a proto je zde velký prostor pro integrační platformy a řešení.  

Co se přístupu k internetu týče, odhaduje se, že jej má více jak 75 % jihoafrické populace, především skrze zmiňovaná chytrá mobilní zařízení. S tímto samozřejmě souvisí i pandemií umocněný rozvoj e-commerce. V kontinentálním měřítku lze považovat JAR za leadera v oblasti tzv. smart cities. Je však potřeba si uvědomit, že JAR je zemí s nejvyšším Gini koeficientem, tj. s nejvyšší sociální nerovností na světě. Smart cities řešení jsou proto koncentrována výhradně do tří jihoafrických metropolí, a to do Johannesburgu, Kapského Města a Durbanu. V těchto případech pak slouží občanům střední či vyšší vrstvy nejen k usnadnění života ve smyslu pohodlí, ale také jako náhrada za mnohdy neadekvátní služby ze strany mnohých municipalit. V neposlední řadě se velkému rozvoji v JAR těší i tzv. cloud computing, který dle všeho používá více jak 60 % firem, a s ním související datová centra. 

Jihoafrický výrobní sektor zaujímá v kontinentálním měřítku díky vysokému stupni industrializace hospodářství JAR velmi strategické postavení. Výrobní aktivity lze v JAR nalézt napříč všemi stěžejními ekonomickými sektory a díky solidní infrastruktuře, kterou JAR oplývá, dochází k vysoké míře exportu především na mimo africké, ale i africké trhy. Obecně vzato dosahuje intra-africká obchodní výměna pouhých 16 % kumulovaného afrického exportu, přičemž JAR zodpovídá za celou 1/3 jejího objemu. Výsadní postavení JAR v rámci subsaharské Afriky v nadcházejících dekádách bezesporu umocní postupná aplikace Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA), která formálně vstoupila v platnost 1. 1. 2021, avšak k její praktické implementaci povede ještě dlouhá cesta.  

Co se letecké obslužnosti týče, do JAR pravidelně léta většina předních leteckých společností a z hlediska lodní dopravy se v jihoafrickém Durbanu nachází největší a nejvytíženější přístav, kterým ročně projde více jak 30 mil. tun zboží. 

Nejdůležitějším výrobním odvětvím v JAR je bezesporu automobilový průmysl, který zaměstnává více jak 110 000 osob a jeho podíl na HDP představuje přibližně 4,9 % (2023). JAR zodpovídá za přibližně 50 % kontinentální automobilové produkce a není proto divu, že vzájemné obchodní výměně mezi ČR a JAR dominuje právě automobilový průmysl. Svoji výrobu či její část v JAR doposud lokalizovalo 9 globálních hráčů v oblasti produkce osobních vozidel a přítomni jsou i výrobci středních a těžkých komerčních vozidel. S tímto samozřejmě souvisí i velká poptávka po lokálních či zahraničních automobilových součástkách, která představuje významnou část naší obchodní výměny s JAR.  

Veledůležitým výrobním odvětvím je pro JAR i chemický průmysl. Velikost jihoafrického chemického průmyslu se odhaduje na 13,5 mld. USD (2023), což je což je zdaleka největší na kontinentu. Podíl chemického průmyslu JAR na HDP je přibližně 3 %, přičemž jeho podíl na jihoafrické výrobní produkci je až ¼, neboť se zde vyrábí více jak 600 různých chemikálií. 

Další významné výrobní odvětví v JAR představuje zpracovávání železa a oceli a výrobky s tímto související. Většina společností se v tomto odvětví zaměřuje především na výrobu produktů z již zpracované oceli jako např. plechy, trubky, dráty, koleje atp. Toto výrobní odvětví představuje přibližně 3 % jihoafrického HDP a zaměstnává téměř 220 000 osob. Více jak 85 % vyprodukované oceli je spotřebováno lokálně. Ačkoliv se jedná o v globálním měřítku malé odvětví, komparativní výhodu JAR lze spatřovat ve snadném přístupu na trhy jihu Afriky, vyšší míře produktové sofistikovanosti či dostupnosti vstupních materiálů. 

Dalším významným výrobním odvětvím JAR je potravinářství, které společně se zemědělstvím produkuje 13 % jihoafrického HDP a zaměstnává okol 950 000 osob. V JAR se nachází celá řad klimaticky velmi odlišných oblastí, což má za následek velmi pestrou škálu plodin a chovatelských zvířat. 

Co se samotného strojírenského průmyslu v JAR týče, jeho produkty představují přibližně 8 % jihoafrické výrobní kapacity a zaměstnává okolo 90 000 osob. Mimo jiné se jedná o výrobce důlní a stavební techniky či elektroniky. 

V neposlední řadě pak lze v jihoafrickém výrobním kontextu zmínit průmysl textilní, který i přes svoji upadající relevanci zaměstnává okolo 80 000 osob. Jak z výše uvedeného vyplývá, uplatnění pro český strojírenský průmysl lze v JAR nalézt napříč téměř všemi průmyslovými odvětvími. Z hlediska globální konkurence je samozřejmě i v JAR potřeba stále vyšší míra efektivnosti a automatizace výrobních procesů, avšak obrovský důraz je zde kladen na rekvalifikaci osob, které vlivem technologického pokroku přicházejí o práci. Neméně velký důraz je pak v JAR kladen na dekarbonizaci všech emisně náročných odvětví.

Pro jihoafrické zdravotnictví je charakteristická dichotomie a vysoká míra nesrovnatelnosti poskytování zdravotních služeb občanům ve veřejném a soukromém sektoru. Veřejné zdravotnictví je v JAR financováno výhradně státem bez nutnosti zdravotního pojištění a využívá jej přibližně 85 % osob s nízkými či žádnými příjmy. Veřejná zdravotnická zařízení, která poskytují služby bezplatně, jsou vystavena velkému množství pacientů mnohdy na úkor kvality služeb, což se značně podepisuje i na zařízeních, která v mnohých případech vyžaduje renovaci. Veřejné zdravotnictví v JAR je ze strany státu podfinancováno a výdaje státní kasy v této oblasti spíše stagnují. 

Na druhé straně pak v JAR funguje paralelní systém soukromých zdravotnických zařízení, který je postaven na nákladném zdravotním pojištění a mohou si jej proto dovolit pouze občané střední a vyšší vrstvy. Soukromých zdravotních služeb proto v JAR využívá pouze 15 % populace, avšak je zde koncentrována drtivá většina zkušených expertů. Ve většině případů se jedná o moderní zdravotnická zařízení, jejichž provozování je dominováno pouze několika soukromými společnostmi.  

Nutné změny v této oblasti plánuje jihoafrická vláda adresovat systémem národního zdravotního pojištění (NHI). NHI má vytvořit státem spravovaný fond, ze kterého bude hrazena péče všem občanům v registrovaných zdravotnických zařízeních, soukromých i veřejných, a který bude financován z daňového systému. Změny v rámci připravovaného zákona o národním zdravotním pojištění by rovněž měly zajistit snazší dostupnost léčiv, a to skrze větší počet výdejních míst a navýšení jejich skladových zásob.  Jakým způsobem se zákon projeví zvýšením daňového zatížení občanů, není v tuto chvíli jasné. Soukromé pojištění by následně mělo být potřeba pouze u nadstandardních zákroků. Schválení předmětného zákona je jednou z hlavních položek na legislativním seznamu jihoafrických zákonodárců. Jeho následná implementace by pak měla probíhat v několika fázích, a to v průběhu minimálně 10 let.  

Součástí zavádění zákona budou investice do renovací, zvýšení kapacit a celkového zlepšení stavu především veřejných zdravotnických zařízení.  V nadcházejících letech je tedy možné očekávat řadu nových příležitostí pro české společnosti v oblasti dodávek vybavení a materiálu pro zdravotnická zařízení. Farmaceutickému průmyslu v JAR dominují především mezinárodní korporace a většina jejich produktů se uplatňuje především ve veřejném zdravotnictví, ačkoliv větší výběr léčiv je k dispozici v sektoru soukromém. Sektor léčiv je v JAR vysoce regulován, což platí o všech fázích produkčního cyklu, tj. vývoj, výroba, marketing i prodej. Regulaci zdravotnického i farmaceutického průmyslu a zároveň dohled nad nimi na místním trhu vykonává Jihoafrický regulační úřad pro zdravotnické výrobky (SAHPRA) a v drtivé většině případů je ke vstupu na místní trh zapotřebí silný lokální partner či registrace společnosti v místě. V neposlední řadě pak lze příležitosti na jihoafrickém trhu spatřovat v oblasti medicínského konopí, k jehož legalizaci došlo v JAR v roce 2017. Díky svému klimatu má totiž JAR velmi příznivé podmínky pro jeho kultivaci. Dle jihoafrického ministerstva zemědělství (DALRRD) má toto nové odvětví potenciál vytvořit až 25 000 nových pracovních míst a v současnosti se zpracovává zevrubná koncepce mající za úkol vytvořit efektivní regulatorní rámec maximálně realizující potenciál, který v tomto odvětví tkví. Ačkoliv je tento sektor v JAR pouze ve svém zárodku, lze v nadcházejících letech předpokládat jeho dynamický rozvoj.

Na pomyslném vrcholku tohoto odvětví se v JAR nachází ministerstvo vědy a výzkumu (Department of Science and Innovation) se kterým přímo souvisí velké množství relevantních institucí. Příkladem lze uvést jihoafrickou akademii věd (Academy of Science of South Africa), národní vesmírnou agenturu (South African National Space Agency), národní energeticko-rozvojový institut (South African National Energy Development Institute), medicínsko-výzkumnou radu (South African Medical Research Council), normativní úřad (South African Bureau of Standards) či radu pro nerostné technologie (Mintek). Za samostatnou zmínku pak stojí rada pro vědecký a průmyslový výzkum (Council for Scientific and Industrail Research), jejíž výzkumná centra se nachází po celé zemi a spolupracují s obrovským množstvím místních i mezinárodních subjektů. Vědecko-výzkumné kapacity pak dále v JAR umocňuje celkem 26 veřejných vysokých škol.

Výdaje na vědu a výzkum se v současnosti v JAR pohybují okolo 0,79 % HDP, avšak v plánu je navýšit tyto výdaje na 1,5 % do roku 2030. S ohledem na vysokou koncentraci globálních hráčů ve všech stěžejních odvětvích jihoafrického hospodářství je hlavní hnací silou inovačních aktivit v JAR soukromý sektor, respektive místní a mezinárodní společnosti.

Za zmínku stojí bezesporu vodíková strategie „Hydrogen Society Roadmap“ v jejímž rámci má dojít k vytvoření tzv. vodíkového údolí, respektive hodnotového řetězce, v jehož rámci budou pokryty veškeré aspekty produkce a bude využit tzv. zelený vodík, tj. vodík vytvořený za pomoci čistých zdrojů energie. Díky svým příznivým geografickým podmínkám má JAR skvělé předpoklady stát se jeho významným producentem a exportérem. 

Dominantní postavení v rámci kontinentu mají i farmaceutický a zdravotnický sektor, a to především s ohledem na velké množství globálně významných společností působících v JAR a také díky značné výzkumné kapacitě. V rámci Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) je JAR jedinou zemí, která splňuje výrobní standardy WHO. Začátkem roku 2023 došlo v Kapském Městě k otevření prvního technologického hubu na výrobu mRNA vakcín. Ačkoliv poptávka po vakcíně proti viru covid-19 globálně klesá, jedná se o velmi důležitý milník posouvající jihoafrické výzkumně-produkční kapacity na zcela novou úroveň.

V JAR se nachází největší světové zásoby platiny, manganu či chromitu. Ve velkém se v JAR těží také zlato, uhlí, měď a stříbro. S ohledem na narůstající náklady spojené s těžbou a globální odklon od fosilních paliv, těžební společnosti jsou v JAR nuceny masivně investovat do technologií a postupů umožňujících efektivnější a šetrnější extrakci nerostných surovin, a to včetně jejich recyklace. Těžební sektor v JAR vytváří přibližně 7 % HDP a s ohledem na historickou důležitost tohoto odvětví patří jeho výzkumná a inovační centra k těm nejlepším na světě.

Obdobně jako v ČR sehrává v JAR zcela zásadní roli automobilový průmysl, který představuje nejdominantnější položku naší vzájemné obchodní výměny. JAR je největším producentem a exportérem automobilů v Africe, neboť se zde vyrábí automobily značek BMW, Mercedes, Toyota, VW a mnohé další. Přechod na elektromobily a s tím související aktivity jsou tak v JAR více než relevantními tématy nejen diskuze.

Velký potenciál spolupráce na institucionální i soukromé úrovni skýtá v JAR i vesmírný průmysl, neboť JAR je společně s Austrálií domovem největšího radioteleskopu, a to v rámci projektu Square Kilometre Array (SKA), kterého se účastní více jak desítka zemí včetně Velké Británie, Itálie, Německa, Nizozemska, Švédska, Nového Zélandu a Číny. Po svém dokončení by měl být tento teleskop schopen pořizovat snímky vesmíru s 50x větším rozlišením než ten Hubblův.

Z hlediska podpory investic se v JAR vyskytuje celkem 11 speciálních ekonomických zón, které jsou zaměřeny na rozličné oblasti a umožňují zvýhodněné daňové či jiné provozní podmínky. Dále pak lze v JAR uplatnit daňové odpočty ve výši 150 % výdajů vynaložených na výzkum a rozvoj. Kromě těchto výhod lze v JAR uplatnit širokou škálu úlev a podpor, které se liší v závislosti na jednotlivých sektorových strategiích.