Jordánsko

Na rozdíl od většiny zemí v regionu nemá Jordánsko vlastní významná ložiska ropy ani plynu. Ty přitom používá jako výhradní zdroje pro své tepelné elektrárny, které jsou stále dominantním zdrojem elektrické energie v zemi. Výdaje na dovoz těchto surovin, ztráty způsobené zastaralou sítí a k tomu jediný, miliardovými dluhy zatížený dodavatel – státní společnost NEPCO, výrazně vyšší výrobní náklady a následně ceny elektřiny než v okolním regionu, k tomu dotace na ceny elektřiny pro většinu odběratelů, jsou dohromady extrémní zátěží pro státní rozpočet. Vysoké náklady na elektrickou energii pro průmyslovou výrobu jsou přitom i renomovanými mezinárodními organizacemi považovány za jednu z hlavních brzd jordánské ekonomiky. Snížení cen elektřiny je i jordánskou vládou vnímáno jako klíčový nástroj k posílení konkurenceschopnosti místních výrobců. Kvůli vysokým cenám elektřiny s nemožností změnit dodavatele vzrůstá poptávka po alternativních řešení,  a to i v malém rozsahu,  pro firmy, školy či domácnosti.

Jordánsko je z 90 % pokryto pouští, slunce svítí 320 dní v roce a silný vítr je zde každodenním jevem. Hlavním řešením má být proto přechod na energii z obnovitelných zdrojů, aktuálním cílem je 15 % v roce 2030. Ambici být energetickou křižovatkou regionu Jordánsko realizuje i svou účastí na projektu dodávek plynu přes Sýrii do Libanonu či dohodou o výstavbě ropovodu mezi iráckou Basrou a jordánskou Akabou. 

Zejména oblast hlavního města Ammánu, v němž žije polovina populace, zažívá čtyři až pět měsíců chladného počasí v roce, kdy noční teploty klesají často k nule. Tepelné elektrárny nejsou přitom využívány jako zdroj pro vytápění. To je v Jordánsku mimořádně nákladné a neekonomické – ve městech se topí převážně naftou, elektřinou (klimatizací) nebo plynovými kamny, dřevo nebo uhlí nejsou běžně užívané ani dostupné. Nafta se často používá i pro ohřev vody. S výjimkou speciálních dodávek například do největších hotelů v Jordánsku neexistují přívody plynu přímo koncovým uživatelům, používají se klasické plynové bomby. V této souvislosti jsou poptávány nápady na alternativní řešení vytápění, zároveň je zájem i o klasické parní kotle na naftu/benzin a třeba i radiátory. Otázku vytápění někdy řeší lokální komunity jako celek. Zvažují využití bioplynu, v současné době by mohlo být zajímavou příležitostí představit v Jordánsku technologie s ním spojené. Řešením mohou být i spalovny odpadů pro energetické využití, které v Jordánsku teprve začínají a jsou zde příležitosti pro nabídku českých technologií.  

Jednou z možných cest je i jaderná energetika. Její rozvoj má na starosti výhradně Jordánská komise pro atomovou energii. V Jordánsku se nachází páté největší zásoby ropné břidlice na světě, což je zajímavé především do budoucna v závislosti na rozvoji patřičných technologií pro těžbu a využití.

Jordánská vláda s ohledem na trendy v posledních letech považuje ICT sektor za nejperspektivnější pro růst nových pracovních míst, a to mimo jiné i v IPO/BPO oblasti. Cíleně je proto podporováno vysokoškolské vzdělávání v IT oborech, zejména v univerzitním prostředí podporuje vláda vznik inkubátorů a start-upů. V Jordánsku narůstá počet firem, které ICT služby poskytují přeshraničně, zejména státům Zálivu, ale i řadě afrických států. 

Digitalizace státem poskytovaných služeb a rozvoj národní digitální infrastruktury je hlavním úkolem samostatného ministerstva pro digitální ekonomiku, který naráží na nedostatek svých zkušeností a odborných kapacit pro tuto oblast. Nabídky v oblasti e-government mají šanci zaujmout. 

Stabilní příležitosti jsou v oblasti ICT zboží, zájem je mimo jiné o procesorové jednotky, paměťové jednotky či pevné disky. Armáda se kromě produktů v oblasti kybernetické bezpečnosti aktivně zajímá i o využití umělé inteligence pro obranné účely. Je také hlavním organizátorem veletrhu AIDTSEC (Artificial Intelligence Defence Technologies & Cyber Security Exhibition & Conference). 

Plán reformy jordánského zemědělství klade důraz na využití automatizace a obecně dalších relevantních digitálních technologií, cílem je například inteligentní řízení zavlažování. Ministerstvo zdravotnictví plánuje systém elektronických zdravotních knížek, modernizovat veřejné nemocnice chce i v digitální oblasti. Prostor pro uplatnění nejmodernějších zdravotnických smart technologií je spíše v soukromých nemocničních zařízeních. 

Hlavní město Ammán se zajímá o chytrá řešení pro řízení dopravy. Cílem je modernizace veřejné dopravy, která je v současné době realizována pouze nekoordinovaně autobusy různých společností, chybí i základní orientační systém nebo předplatné jízdného, přičemž ambicí ammánské radnice je rovnou vybudovat infrastrukturu napodobující nejmodernější města. Velkou výzvou a zároveň příležitostí je poptávka po komplexním řešení, od služeb pro zákazníky, jako je elektronické jízdné a informace o dopravních spojeních, po automatické odbavovací systémy. Veškeré digitální služby určené veřejnosti by měly fungovat především přes mobilní aplikace. 

Rozvoj e-commerce je v Jordánsku velmi nevyrovnaný, nicméně pandemií nastartovaný trend může vytvořit řadu nových příležitostí v této oblasti. Tři čtvrtiny obyvatel Jordánska jsou lidé mladší třiceti let a i klasický internet jsou zvyklí používat z velké většiny pouze přes mobilní telefony. Populární jsou mobilní aplikace všeho druhu, včetně nakupování po internetu – některé společnosti ani nemají standardní webové stránky, řada má jen sociální sítě. Zejména s ohledem na mladou generaci modernizují své služby pro klienty jordánské banky, které je možné zaujmout nejen nabídkou řešení v této oblasti, ale i v otázce bezpečného skladování a správy dat.

Obranný sektor je pro Jordánsko vzhledem k jeho geopolitické situaci hlavní prioritou a disponuje proto i dostatečnými a stabilními investičními prostředky. Jordánsko nemá ministerstvo obrany, roli ministra obrany prakticky plní premiér a příslušného ministerstva pak generální štáb. Veškeré záležitosti si tak jordánská armáda řeší s vysokou míru autonomie sama, a to i pokud jde o nákup vlastní výzbroje. K uzavírání obchodů s místními i zahraničními dodavateli je oprávněna především přímo armádou vlastněná společnost Jordan Design & Development Bureau (JODDB), která zastřešuje několik místních výrobních závodů na vojenské vybavení, určené i pro export, a má i jako jediná pravomoc testovat a vydávat patřičné certifikace v tomto oboru. Kromě JODDB pak může pro armádu nakupovat jen omezený počet soukromých firem s vládní licencí. 

JODDB je dlouhodobě spokojena se spoluprací s českými firmami a má zájem testovat nové zboží. Firmy se na JODDB mohou obracet se svojí nabídkou přímo, dlouhodobě jsou poptávaným zbožím například ruční střelné zbraně, munice, výbušniny a podvozky pro armádu. Vítané jsou i nabídky zařízení pro vlastní výrobu obranných prostředků. Zajímají se i o  vybavení pro polní nemocniční zařízení. Pro získání zakázek má největší efekt osobní prezentace a navázání kontaktů například na jordánském veletrhu SOFEX, jehož je JODDB spolupořadatelem. Další ročník proběhne v září 2024. Zástupci JODDB se také pravidelně účastní brněnského IDETu. 

Velkou výzvou pro bezpečnostní situaci Jordánska je ochrana hranic s nestabilními sousedními státy. Vzhledem k rozsáhlým pouštním oblastem, v nichž se nachází, se jordánská armáda zajímá o sofistikované moderní technologie zejména pro kontrolu hranic, včetně prostředků ochrany proti jejich narušování drony a systémy pro průzkum nepřístupných oblastí. 

Kromě vojenské výbavy obecně roste poptávka po zabezpečovacích zařízeních pro soukromé domy i instituce a po sofistikovaných protipožárních systémech.

Extrémní sucha spojená s klimatickou změnou a prudce narůstající populace mají za následek téměř úplné vyčerpání zásob podzemní vody i vysychání přehrad. Stabilní přístup k nezávadné pitné vodě má jen část obyvatel. Prudce stoupá poptávka po vodě napříč průmyslovými odvětvími. Jordánsku každoročně schází zhruba půl miliardy z potřebných 1,3 mld. kubíků vody. Cestou ke spotřebiteli přitom kvůli technicky zastaralé vodovodní soustavě uniká až 50 % vody. Voda dodávaná běžnou sítí nedosahuje evropských standardů kvality pitné vody, kdo si to může dovolit, pije pouze balenou vodu. Pro místní trh by určitě byla zajímavá řešení umožňující zlepšit kvalitu vody z kohoutků. 

Investice do infrastruktury i dalších prostředků udržitelného hospodaření s vodou jsou jednou z priorit země. V Jordánsku prší pouze v zimním období, kdy jsou časté bleskové záplavy s ničivými následky zejména v hlavním městě Ammánu, které by mohla vyřešit moderní kanalizace, jež patří mezi investiční plány ammánské radnice. Také  nabídka technologií pro zachycování a další využití dešťové vody má v Jordánsku naději na úspěch.

Jordánsko má ministerstvo vody a zavlažování, které chce podporovat řešení pro zamezení plýtvání včetně úspornějšího zacházení s vodou při výrobních procesech – a to zejména v zemědělství, které spotřebovává většinu vody. Cílem je využívat pro zavlažování hlavně odpadní vody, poptávají se chytrá  řešení pro tuto oblast. Hlavní příležitosti pro české firmy jsou nyní nabídky zařízení pro čištění a úpravu vody a technologii revitalizace odpadních vod.

Největším jordánským vládním projektem současnosti je Aqaba – Amman Water Desalination and Conveyance Project (AAWDC). Odsolovací zařízení v přístavu Aqaba na břehu Rudého moře by po dokončení mělo produkovat 300 mil. m³ pitné vody ročně, z toho většinu pro Ammán, který je přes 300 km vzdálen a leží téměř v tisíci metrech nadmořské výšky. 

Zpracování odpadu je jednou z hlavních investičních aktivit v následujících letech pro jordánské ministerstvo životního prostředí. Realitou Jordánska je všudypřítomný odpad jak v ulicích, tak i v odlehlých přírodních oblastech, povědomí o možnostech jeho dalšího využití je přitom velice nízké. Na dvou největších jordánských skládkách byly zřízeny první spalovny, které mohou být využívané i jako zdroj energie, vláda chce podporovat jejich rozšíření i na lokální úroveň. 

V Jordánsku se teprve začíná řešit otázka třídění odpadů. Vláda má plán na sběr a recyklaci elektroodpadu, dotovaný částkou ve výši 33,3 mil. USD. Poloviční částkou chce ministerstvo životního prostředí podpořit projekty na třídění a využití organického odpadu. Mezi jordánskými podnikateli narůstá zájem o recyklační technologie, vzhledem k zatím nejisté podpoře ze strany vlády, především s ohledem na jejich ekonomickou rentabilitu.

Zdravotnictví je pro Jordánsko významným sektorem i z ekonomického hlediska, neboť standardně vytváří téměř 10 % jeho HDP. V desetimilionové zemi se nachází 115 nemocnic, z nichž je 67 soukromých. Jordánsko je regionálním lídrem v oblasti zdravotnického turismu už delší dobu, a to díky příznivým finančním podmínkám ve srovnání s bohatými státy Perského zálivu i Severní Ameriky a zároveň povědomí o špičkové úrovni vybavení i lékařů místních soukromých nemocnic, které si zakládají na tom, že splňují nejnáročnější mezinárodní standardy kvality. Většina z nich je členem Asociace soukromých nemocnic (Private Hospital Association). Jejími členy jsou i majitelé luxusních klinik, zejména ortopedických, kardiologických či plastické nebo oční chirurgie, kteří se aktivně zajímají o nejnovější technologie ve svých oborech. 

Příjmy ze zdravotnického turismu dokonce převyšují ty z ostatních segmentů cestovního ruchu dohromady, řada klientů ale své pobyty kombinuje s léčebnými kúrami u Mrtvého moře. V rámci plánu ekonomické obnovy Jordánsko chystá výrazné otevření příležitostí pro zahraniční investory právě v této oblasti, což znamená i zvýšení poptávky po vybavení a know-how v oboru lázeňství. V souvislosti s nárůstem obliby zdravé výživy a péče o tělo zejména mezi mladou movitou populací se v Jordánsku rozšiřuje také prostor pro nabídku farmaceutických produktů, které jsou v souladu s těmito trendy.

Dlouhodobým problémem jordánského veřejného zdravotnictví je nejen zastaralé vybavení, tak především nedostatečné lůžkové kapacity v nemocnicích. Vláda proto stanovila jako jednu z hlavních investičních priorit modernizovat a rozšiřovat kapacity veřejných nemocnic, především o jednotky intenzivní péče, ale i lůžka pro běžná oddělení. Dále by mělo v řadě nemocnic dojít k výrazné obměně vybavení operačních sálů. Modernizují se i radiologická a onkologická oddělení. Řadu nemocnic provozuje armáda, která rovněž rozšiřuje lůžkové kapacity včetně jednotek intenzivní péče.

Kvalita běžně prodávaných potravin v Jordánsku dosahuje vysokých standardů, trh je zvyklý na širokou nabídku západoevropských a amerických značek, z nichž část ovšem produkují okolní státy, především Spojené arabské emiráty a Saudská Arábie (toto zboží má pak poměrně výraznou konkurenční výhodu plynoucí z dohody o volném obchodu GAFTA). Události posledních roků posílily volání po potravinové bezpečnosti, jejíž zajištění z vlastních zdrojů je pro Jordánsko dlouhodobě nedostižnou metou. Nejen vláda, ale i jordánští podnikatelé se zajímají o nová teritoria a zdroje pro dovoz potravin. Výrazně se zvýšila poptávka po trvanlivých a především zmrazených potravinách. Vzhledem k majoritní muslimské populaci je podmínkou dodržení podmínek „halal“ stravy. Příležitosti pro české firmy jsou tak především v možnosti dodávek produktů ze zeleniny a ovoce, přičemž na trhu je značná poptávka právě po jejich mražené formě. Další žádanou komoditou jsou bramborový i kukuřičný škrob či sušené mléko.

Pomalu, nicméně soustavně narůstá v Jordánsku spotřeba klasického piva, přibývají i mikropivovary. Zároveň se zejména mezi mladou populací prudce zvyšuje obliba ochuceného piva s absolutně nulovým obsahem alkoholu, které není zatíženo řadou omezení v podobě licencí na prodej a mimořádně vysokých cel a daní jako standardní alkoholická verze. 

Už tak slabé jordánské zemědělství dále devastují dopady klimatických změn, především sucha, ale zároveň i nebývalé mrazy. Dlouhodobě země proto nedokáže ani základním způsobem pokrýt vlastní potravinové potřeby prudce narůstající populace a je tak zcela závislá na dovozu. Jordánsko chce posílit vlastní produkci zejména modernizací svého zemědělství. 

Národní plán pro udržitelné zemědělství pro roky 2022–25 cílí nal snížení závislosti na zavlažování o 30 %, čehož chce kromě zavádění moderních úsporných technologií dosáhnout zalesňovacími projekty v pouštních oblastech. Na zalesňování krajiny je do roku 2025 vyčleněno 40 mil. USD. Dalším plánem je rozšíření omezeného okruhu zemědělských komodit a zvyšování přidané hodnoty dalším zpracováním primárních produktů, zejména pokud jde o technologie pro zpracování ovoce a zeleniny, v případě Jordánska především rajčat. Perspektivním oborem je akvakultura, jejíž rozšiřování zejména v oblastech přiléhajících k rudomořskému pobřeží je podporováno i přímými dotacemi a systémem bezúročných půjček, stejně jako hydroponické pěstování plodin. Ministerstvo zemědělství sází i na včelařství, které je zde v plenkách, ačkoli podmínky v úrodných údolích jsou pro něj téměř ideální.

Úroveň jordánského vysokého školství zejména v ICT, lékařském a farmaceutickém sektoru, mimochodem s výukou převážně v angličtině, výrazně převyšuje průměrnou kvalitu v regionu, což kromě toho, že přitahuje řadu zahraničních studentů, znamená, že velká část úspěšných absolventů těchto oborů nachází práci v bohatých arabských i západních státech. K propojení mezi výzkumem a  výrobou dochází zejména ve farmaceutickém sektoru, třebaže nikoli ve formě přímého spojení s akademickou institucí. Nejvýraznějším příkladem je mezinárodně úspěšný koncern Hikma, jenž je sám o sobě jednou z jordánských zón volného obchodu, se specifickými pravidly, a to nejen v daňové či celní oblasti. Jordánsko podporuje rozvoj  akademického zázemí pro ICT, propojení s rostoucím byznysem v tomto sektoru je ale zatím spíše v počátcích. Velkou a často skloňovanou výzvou je i využití inovací v rámci velmi  neefektivního jordánského zemědělství.

Royal Scientific Society Homepage – RSS, je formálně nevládní institucí s posláním propojovat akademický výzkum s průmyslovou výrobou, nicméně v rámci Jordánska má i řadu dalších unikátních rolí.  Společnost je nejen akademicky aktivní zejména v energetice a ICT, zároveň má rozsáhlé testovací a certifikační pravomoci. RSS projevuje značný zájem o možnost navázání akademické spolupráce s českými partnery. Podobný zájem projevují i hlavní jordánské univerzity. Jejich napojení na průmysl je však v současnosti kromě zajišťování lidských zdrojů velice slabé, jednou z hlavních ambicí příslušných vládních strategií je tuto situaci změnit.

Síť jordánských podpůrných státních institucí pro vědu, výzkum, inovace a vzdělávání je poměrně rozsáhlá až nepřehledná, díky čemuž dochází i k rozdrobení alokovaných financí mezi velké množství subjektů. Klíčovou institucí je bezpochyby ministerstvo vysokoškolského vzdělávání a vědeckého výzkumu (Ministry of Higher Education and Scientific Research  – MHESR), které je i autorem jordánské národní strategie pro vědu, technologie a inovace. Jejími prioritami je posílení příslušných kapacit a infrastruktury,  podpora transferu technologií a inovací, propojování akademického výzkumu a průmyslu, podpora podnikání a specificky start-upů a rozvíjení vztahů a spolupráce s mezinárodními institucemi. 

Naplňováním této strategie je jordánskou vládou pověřena široká síť agentur na podporu a financování výzkumných a inovačních projektů, spadající pod výše zmíněné ministerstvo, nejdůležitějšími jsou Scientific Research Support Fund a The Higher Council For Science And Technology (HCST). Pod druhý jmenovaný spadá řada dalších institucí, mezi jinými National Center for Innovation, které provozuje Jordan Open Innovation Platform JOIP a National Center for Research and Development, z konkrétněji zaměřených pak King Abdullah Center for NanoTechnology či National Center for Diabetes, Endocrine and Inherited Diseases. Každá ze stanovených priorit – voda, energie, ICT, potraviny, zdraví a životní prostředí- má svůj vlastní výbor. 

Jordánsko má také stále platnou Jordanian National Innovation Strategy z roku 2017, jejímž cílem je primárně podporovat v zemi inovační “ekosystém”, tedy nejen rozvoj inovačních produktů a služeb, ale i procesů.  Cílem mají být start-upy a malé a střední podniky, zlepšování ochrany práv k duševnímu vlastnictví, regulačního rámce pro inovace a v neposlední řadě i přístupu k financování. Součástí jsou iniciativy k budování inovačních laboratoří a center či propojování soukromých, vládních a akademických institucí. 

Stěžejní roli při financování VVI aktivit v Jordánsku hraje EU, formálním základem je Dohoda o vědecké a technologické spolupráci platná od roku 2011, k níž byl ustanoven také společný implementační výbor. Jordánsko je pro EU i  partnerem v rámci Partnership for Research and Innovation in the Mediterranean Area (PRIMA). Výše zmíněný Higher Council for Science & Technology spolupředsedá regionální platformě pro výzkum a inovace v rámci Unie pro Středomoří, a je tak pro EU významným partnerem pro celou tuto oblast. Jordánsko se účastní také programu Horizon 2020, dlouhodobě se společné projekty týkají především energetiky a vody.