English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Kambodža je jednou z nejchudších zemí asijského kontinentu a patří mezi nejméně rozvinuté státy sdružení ASEAN. V zemi žije cca 17 mil. obyvatel. Ekonomika v posledním období znatelně roste, HDP na obyvatele (PPP) již aktuálně přesahuje 5 tis. USD. Běžný účet se pohybuje dlouhodobě v mírném deficitu. Po pandemii koronaviru se kambodžské hospodářství rychle zotavilo, a to i v nejvíce postiženém sektoru služeb (turismus a pohostinství). V roce 2021 ekonomika celkově vzrostla o 3,1 %, počínaje rokem 2022 došlo k návratu k dynamickému tempu růstu přesahujícímu výši 5 %. Růst ekonomiky je dlouhodobě tažen především sílícím exportem zboží oděvního a obuvního průmyslu. Nový zákon o investicích, nové dohody o volném obchodu s Čínou, resp. Jižní Koreou, a též vznik volné ekonomické zóny v rámci Regionálního ekonomického partnerství (RCEP), by měly do budoucna zajistit zvýšený příliv přímých zahraničních investic do země a další růst zahraničního obchodu. Na druhou stranu Kambodža nebude v blízké budoucnosti moci dále těžit z preferenčního přístupu na vyspělé trhy, neboť se plánuje do roku 2030 zařadit mezi země s vyššími středními příjmy. Ke zvýšení konkurenceschopnosti je nutné dotáhnout strukturální reformy, které jsou součástí vládního plánu hospodářské obnovy. Jedná se zejména o snížení nákladů na podnikání, logistiku a energie a odstranění nepružnosti trhu práce.
| Ukazatel | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
| Růst HDP (%) | 3,1 | 5,1 | 5,3 | 6,7 | 6,6 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 35,2 | 36,6 | 38,0 | 37,5 | 39,9 |
| Míra inflace (%) | 2,9 | 5,3 | 2,5 | 2,7 | 2,7 |
| Populace (mil.) | 17,0 | 16,8 | 16,9 | 17,1 | 17,3 |
| Nezaměstnanost (%) | – | – | – | – | – |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 4 783,91 | 5 310 | 5 750,0 | 6 180,0 | 6 650,0 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -12,3 | -10,3 | -7,3 | -4,4 | -3,0 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -11,3 | -10,6 | -10,0 | -8,6 | -7,2 |
| Průmyslová produkce (% změna) | – | – | – | – | – |
| Exportní riziko OECD | 6/7 | 6/7 | 6/7 | 6/7 | – |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Čína | 33,7 |
| Singapur | 17,8 |
| Thajsko | 12,1 |
| Vietnam | 11 |
| Švýcarsko | 3,4 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 5,2 |
| Motocykly (i mopedy), kola jízdní, vozíky invalidní | 0,7 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 0,5 |
| Vozidla motorová k dopravě zboží a pro účely speciální | 0,5 |
| Léčiva, výr. farmaceut. (ne antibiotika, hormony ap.) | 0,5 |
| Prostředky k rozvodu elektrické energie j. n. | 0,3 |
| Zdroj: EIU | |
Zemědělství a potravinářství
Zemědělství je jedním z opěrných ekonomických odvětví Kambodže (tvoří zhruba 20 % HDP), avšak trpí nedostatečnou technologickou infrastrukturou a nízkou produktivitou v dalším zpracování produkce. Poptávka je po zemědělské technice, hnojivech, zařízeních pro třídění, sušení, balení a vakuaci zemědělských výrobků. V souvislosti s obnovou turistického ruchu roste poptávka po minipivovarech. Na dovoz zemědělských strojů a technologií je uplatňováno nulové clo.
Zdravotnictví a farmacie
Pandemie koronaviru potvrdila dlouhodobou potřebu nezbytných investic do zdravotnictví, zejména pak do vybavení nemocnic. Z hlediska financování však nesou hlavní zátěž pacienti (cca 60 %), okolo 20 % má stát a zhruba stejný podíl mají i zahraniční donoři, zdravotní pojištění představuje pouze asi 1 %. Obnovuje se zájem o konvenční lékařské obory. Jedním z důležitých oborů je neonatologie, kde si Česká republika vybudovala velmi dobrou pověst v rámci rozvojové spolupráce. V návaznosti na rozvojové projekty se pak vytváří prostor i pro komerční dodávky.
Voda a životní prostředí
Velká část Kambodžanů, zejména těch na venkově, stále nemá přístup k pitné vodě, často chybí základní infrastruktura. Vláda v Národním akčním plánu pro venkovské oblasti počítá s investicemi ve výši 280 mil. USD. Nabízí se tak příležitosti především pro projekty postavené na inovativním a cenově efektivním řešení (mobilní úpravny vody, kořenové čističky a podobně). České firmy by se zároveň mohly uplatnit i jako dodavatelé pro místní neziskový sektor s přístupem k vlastnímu financování.
Civilní letectví, vesmír
Pokračuje výstavba nových páteřních letišť, v roce 2024 by mělo být otevřeno nové mezinárodní letiště v Phnompenhu (investice ve výši 1,5 mld. USD). Kambodža si chce udržet profil atraktivní turistické destinace a přitáhnout turisty i do okrajových regionů, které zatím žádnou leteckou infrastrukturou nedisponují. Příležitosti jsou hlavně v subdodávkách, zejména v rámci řízení letového provozu nebo radarových a telekomunikačních systémů, a to i při modernizaci regionálních letišť.
Energetika
Kambodža se vydává na cestu energetické transformace. Cílem je zvýšení energetické efektivity a zároveň snížení spotřeby energie do roku 2030 o 19 %. Jednou z nejzajímavějších alternativ pro možné investice jsou menší projekty obnovitelných zdrojů. Pozornost se v posledních letech obrátila zejména k fotovoltaice, potenciál se ale nachází i v malých vodních elektrárnách a větrné energii.
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Kambodža se v posledních letech výrazně modernizuje. S průměrným ročním tempem růstu 7,7 % ve dvou dekádách před pandemií koronaviru se její ekonomika stala jednou z nejrychleji rostoucí na světě. Země prochází významnou ekonomickou i sociální transformací a snaží se dostihnout technologickou úroveň jiných států jihovýchodní Asie. Cílem vládních i privátních aktivit na podporu výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání je, aby se Kambodža posunula mezi země s vyššími středními příjmy do roku 2030 a s vysokými příjmy do roku 2050.
Kambodža se v současné době snaží dohnat ztrátu, kterou v technologickém rozvoji oproti svým sousedům nabrala. Ještě v roce 2015 (podle Statistického ústavu UNESCO) dosahovaly výdaje na výzkum a vývoj pouze 0,1 % HDP a počet výzkumných pracovníků na milion obyvatel činil pouze 51,16. Počínaje rokem 2019 jsou na vládní úrovni podnikány významné kroky, činnost zahájila Národní rada pro vědu, technologii a inovace, došlo ke zřízení Národního výzkumného fondu pro vědu, technologie a inovace a aktuálně se připravuje návrh zákona o transferu technologií. Instituce vyššího vzdělávání zavádějí specializované školicí programy pro oblast vědy, techniky, inženýrství a matematiky, otevírají přímé styčné kanceláře s podniky a zřizují nová podnikatelská start-up centra. Z hlediska České republiky jsou dosud hlavními počiny spolupráce v této oblasti zřízení prvního univerzitního oboru biomedicínského inženýrství v Kambodži a každoroční poskytování vládních stipendií pro studenty kambodžských vysokých škol. Perspektiva dalšího vědeckého a technologického rozvoje země, zlepšující se ekosystém technického vzdělávání v kombinaci se stále levnou pracovní silou pak může být pro české technologické společnosti impulsem k vnímání Kambodži jako vhodné vstupní brány do širšího regionu jihovýchodní Asie.
