English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Kambodža patří k nejchudším zemím Asie a nejméně rozvinutým členům sdružení ASEAN. Počet obyvatel dosáhl 17 mil. Země se však výrazně modernizuje, do roku 2030 by se měla zařadit mezi státy s vyššími středními příjmy. Po pandemii koronaviru se hospodářství rychle zotavilo. Počínaje rokem 2022 došlo k návratu k dynamickému tempu růstu, který by měl postupně znovu atakovat hodnoty okolo 6-7 % HDP, jako v předchozí dekádě. HDP na obyvatele (PPP) se pohybuje ve výši 6 tis. USD. Běžný účet je dlouhodobě v mírném deficitu. Důležitým ekonomickým odvětvím zůstává zemědělství, které nadále tvoří téměř pětinu HDP, ovšem růst hospodářství byl poslední dobou tažen převážně silným přílivem investic do zpracovatelského průmyslu (zejm. oděvního a obuvního), cestovním ruchem a stavebnictvím. Nový zákon o investicích a nové dohody o volném obchodu (s Čínou, Jižní Koreou, volná ekonomická zóna Regionálního ekonomického partnerství – RCEP) by měly zajistit další příliv přímých zahraničních investic a růst zahraničního obchodu. Velké investice jsou plánovány do infrastrukturálních projektů (cca 36,6 mld. USD do roku 2033). Na druhou stranu Kambodža nebude v blízké budoucnosti moci již dále těžit z podpory v rámci rozvojové spolupráce a z preferenčního přístupu na vyspělé trhy. Ke zvýšení konkurenceschopnosti je nutné dotáhnout strukturální reformy, zejména snížení nákladů na podnikání, logistiku, energie a odstranění nepružnosti trhu práce.
| Ukazatel | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
| Růst HDP (%) | 5,3 | 5,2 | 6,1 | 6,3 | 6,4 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 33,9 | 34,8 | 34,8 | 34,1 | 33,7 |
| Míra inflace (%) | 5,3 | 2,2 | 2,7 | 2,6 | 2,8 |
| Populace (mil.) | 16,8 | 16,9 | 17,1 | 17,3 | 17,5 |
| Nezaměstnanost (%) | – | – | – | – | – |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 5 360,0 | 5 810,0 | 6 250,0 | 6 700,0 | 7 230,0 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -7,6 | -0,9 | -1,6 | -2 | -2,3 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -8,8 | -2,2 | -2,9 | -3,4 | -3,8 |
| Průmyslová produkce (% změna) | – | – | – | – | – |
| Exportní riziko OECD | 6/7 | 6/7 | 6/7 | 6/7 | 6/7 |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Čína | 32,6 |
| Vietnam | 12,4 |
| Thajsko | 12 |
| Singapur | 10,1 |
| Švýcarsko | 3,4 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 29,9 |
| Zlato mincovní, mince zlaté, mince běžné | 4,5 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živočných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 2,5 |
| Látky pletené a háčkované j. n. | 1,9 |
| Tkaniny z vláken textil. umělých (ne úzké, speciální) | 0,9 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 0,9 |
| Zdroj: EIU | |
Zemědělství a potravinářství
Zemědělství je nadále jedním z opěrných ekonomických odvětví Kambodže (tvoří zhruba 20 % HDP), avšak trpí nedostatečnou technologickou infrastrukturou a nízkou produktivitou v dalším zpracování produkce. Poptávka je po zemědělské technice, hnojivech, zařízeních pro třídění, sušení, balení a vakuaci zemědělských výrobků. V souvislosti s pokračující obnovou turistického ruchu roste poptávka po minipivovarech. Na dovoz zemědělských strojů a technologií je uplatňováno nulové clo.
Zdravotnictví a farmacie
Pandemie koronaviru potvrdila dlouhodobou potřebu nezbytných investic do zdravotnictví, zejména pak do vybavení nemocnic. Z hlediska financování však nesou hlavní zátěž pacienti (cca 60 %), okolo 20 % má stát a zhruba stejný podíl mají i zahraniční donoři, zdravotní pojištění představuje pouze asi 1 %. Obnovuje se zájem o konvenční lékařské obory. Jedním z důležitých oborů je neonatologie, kde si Česká republika vybudovala velmi dobrou pověst v rámci rozvojové spolupráce. V návaznosti na rozvojové projekty se pak vytváří prostor i pro komerční dodávky.
Voda a životní prostředí
Velká část Kambodžanů, zejména těch na venkově, stále nemá přístup k pitné vodě, často chybí základní infrastruktura. Vláda v Národním akčním plánu pro venkovské oblasti počítá s investicemi ve výši 280 mil. USD. Nabízí se tak příležitosti především pro projekty postavené na inovativním a cenově efektivním řešení (mobilní úpravny vody, kořenové čističky a podobně). České firmy by se zároveň mohly uplatnit i jako dodavatelé pro místní neziskový sektor s přístupem k vlastnímu financování.
Civilní letectví, vesmír
Pokračuje výstavba nových páteřních letišť, v roce 2025 by mělo být otevřeno nové mezinárodní letiště v Phnompenhu (investice ve výši 1,5 mld. USD). Kambodža si chce udržet profil atraktivní turistické destinace a přitáhnout turisty i do okrajových regionů, které zatím žádnou leteckou infrastrukturou nedisponují. Příležitosti jsou hlavně v subdodávkách, zejména v rámci řízení letového provozu nebo radarových a telekomunikačních systémů, a to i při modernizaci regionálních letišť.
Energetika
Kambodža se vydává na cestu energetické transformace. Cílem je zvýšení energetické efektivity a zároveň snížení spotřeby energie do roku 2030 o 19 %. Jednou z nejzajímavějších alternativ pro možné investice jsou menší projekty obnovitelných zdrojů. Pozornost se v posledních letech obrátila zejména k fotovoltaice, potenciál se ale nachází i v malých vodních elektrárnách a větrné energii.
Dopravní infrastruktura
Růst kambodžského hospodářství v poslední dekádě byl z velké části tažen také stavebnictvím, a to zejména výstavbou infrastruktury. Do infrastrukturálních projektů jsou plánovány další velké investice, které by do roku 2033 měly dosáhnout přibližně 36,6 mld. USD. Rozšíření a zlepšení rozsahu a kapacity systému dopravní infrastruktury má zlepšit a zefektivnit propojení jak v rámci samotné Kambodži, tak i se sousedními zeměmi a širším regionem. Vedle výstavby, případně modernizace letišť se budoucí rozvoj týká dálniční a silniční sítě, železnice, říční i námořní dopravy, včetně přístavů. Pro české firmy se nabízí především možnost zapojit se formou subdodávek pro realizátory jednotlivých projektů, jimiž pravděpodobně budou převážně čínské nebo nadnárodní subjekty.
Kambodžské úřady po dlouhých přípravách zveřejnily tzv. Komplexní hlavní plán kambodžského tranzitního a logistického systému do roku 2033. Tento dokument identifikuje celkem 174 prioritních projektů, z toho 94 silničních, 8 železničních, 23 projektů říční a 20 projektů námořní dopravy, 10 projektů letecké dopravy, 15 logistických a 4 další projekty. Je zřejmé, že velká část aktivit bude realizována firmami z ČLR (např. vodní kanál Funan Techo, který jako součást iniciativy Pás a stezka má propojit hl. město Phnompenh s přímořským městem Kep). Nicméně Kambodža dává zřetelně najevo, že v rámci diverzifikace stojí i o prohloubení spolupráce se subjekty z dalších zemí, včetně členských států EU. V této souvislosti plánuje v blízké budoucnosti sérii obchodních misí do EU, během nichž chce prezentovat investiční a obchodní příležitosti v zemi, včetně zapojení do infrastrukturálních projektů. V případě, že se ČR stane jednou z cílových zemí, budou moci příslušné české firmy oslovit kambodžské představitele přímo. I kdyby však k tomuto nedošlo, vždy bude příležitost stát se součástí většího řešení na nadnárodní úrovni s dalšími evropskými partnery.
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Kambodža se v posledních letech výrazně modernizuje. S průměrným ročním tempem růstu 7,7 % ve dvou dekádách před pandemií koronaviru se její ekonomika stala jednou z nejrychleji rostoucí na světě. Země prochází významnou ekonomickou i sociální transformací a snaží se dostihnout technologickou úroveň jiných států jihovýchodní Asie. Cílem vládních i privátních aktivit na podporu výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání je, aby se Kambodža posunula mezi země s vyššími středními příjmy do roku 2030 a s vysokými příjmy do roku 2050.
Kambodža se v současné době snaží dohnat ztrátu, kterou v technologickém rozvoji oproti svým sousedům nabrala. Ještě v roce 2015 (podle Statistického ústavu UNESCO) dosahovaly výdaje na výzkum a vývoj pouze 0,1 % HDP a počet výzkumných pracovníků na milion obyvatel činil pouze 51,16. Počínaje rokem 2019 jsou na vládní úrovni podnikány významné kroky, činnost zahájila Národní rada pro vědu, technologii a inovace, došlo ke zřízení Národního výzkumného fondu pro vědu, technologie a inovace a aktuálně se připravuje návrh zákona o transferu technologií. Instituce vyššího vzdělávání zavádějí specializované školicí programy pro oblast vědy, techniky, inženýrství a matematiky, otevírají přímé styčné kanceláře s podniky a zřizují nová podnikatelská start-up centra. Z hlediska České republiky jsou dosud hlavními počiny spolupráce v této oblasti zřízení prvního univerzitního oboru biomedicínského inženýrství v Kambodži a každoroční poskytování vládních stipendií pro studenty kambodžských vysokých škol. Perspektiva dalšího vědeckého a technologického rozvoje země, zlepšující se ekosystém technického vzdělávání v kombinaci se stále levnou pracovní silou pak může být pro české technologické společnosti impulsem k vnímání Kambodži jako vhodné vstupní brány do širšího regionu jihovýchodní Asie. Nově se např. rýsuje konkrétní možnost transferu české satelitní technologie pro rozvojový svět.
