Kanada

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kanada je konstituční monarchií s parlamentní formou vlády. Oficiální hlavou země je britský monarcha, aktuálně král Karel III., jehož skutečná role je ale spíš symbolická. Oficiálně ho v Kanadě zastupuje generální guvernér, kterého král jmenuje na návrh předsedy vlády.

Ústřední postavou výkonné moci je předseda vlády, kterým je od roku 2015 Justin Trudeau, předseda kanadské Liberální strany. Ta v parlamentních volbách v roce 2019 sice opět zvítězila, v Parlamentu ale ztratila většinu a musí se tak opírat o podporu opozičních stran.

Parlament je tvořen Senátem a Sněmovnou reprezentantů. Vrcholem justiční moci je Nejvyšší soud.

Hlavním městem Kanady je Ottawa, největším městem pak Toronto. Kanada je kromě tří spolkových teritorií na severu země, která mají minimální podíl na kanadském obyvatelstvu i ekonomice, rozdělena do deseti provincií. Úředními jazyky jsou angličtina a francouzština (v provincii Québec je jediným úředním jazykem francouzština, v provincii New Brunswick platí jazyky oba), v provincii Nunavut je úředním jazykem i domorodá inuitština.

Kanada patří mezi deset největších ekonomik světa. Vedle dominantního sektoru služeb má Kanada vyspělý průmysl (automobilový, aerospace) a obrovské zásoby ropy a dalších surovin, stejně jako zemědělskou půdu, což z ní činí významného vývozce energie, potravin a minerálů. Významná ložiska ropy (3. největší na světě po Venezuele a Saúdské Arábii) a zemního plynu pochází převážně z ropných písků (98 %) v západních provinciích země, zejména v provincii Alberta. Kanadský trh je velmi transparentní, otevřený pro evropské společnosti. I díky Komplexní hospodářské a obchodní dohodě (CETA), která je mezi Kanadou a EU prozatímně prováděna od r. 2017 a která odstranila většinu dovozních cel, nabízí kanadský trh pro české společnosti mnoho příležitostí.

Mezi aktuálně nejperspektivnější sektory, vycházející z Mapy oborových příležitostí, patří automobilový průmysl, těžební a ropné technologie, civilní letecký průmysl, informační a komunikační technologie, energetika, železniční a kolejová doprava, zemědělský a potravinářský průmysl a v neposlední řadě také výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání.

Po silném růstu na začátku roku 2023 kanadská ekonomika ztratila na dynamice, ale i díky rychlému a výraznému zvýšení úrokových sazeb se růst ekonomiky zpomalil a nakonec se ekonomice v roce 2023 dařilo lépe, než se očekávalo; ekonomika vzrostla o 1,1 %, což je třikrát více, než se původně předpokládalo.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kanada (438.65 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Kanada (MZV) (237B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Kanada, oficiálním názvem Dominion of Canada, je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Zástupcem britské koruny je generální guvernér. Představitelem zákonodárné moci je parlament (spolu s hlavou státu, resp. generálním guvernérem). V Kanadě je dvoukomorový parlament tvořený Sněmovnou reprezentantů (dolní komora s 338 členy, zvolenými zastupovat občany z jejich volebního obvodu), která je volenou institucí na dobu maximálně pěti let od vypsání posledních voleb, a Senátem (horní komora složená ze 105 senátorů jmenovaných generálním guvernérem, kteří zastupují regiony země), který je nevolenou institucí, jejíž role je pouze okrajová.

Kanada je federálním státem, odpovědnost za výkon státní moci je tedy rozdělena mezi federální, deset provinčních a tři teritoriální vlády (a další orgány moci). Výkonná moc je formálně svěřena monarchovi, jejímž jménem ji ale vykonává generální guvernér, který jedná dle návrhu předsedy vlády a vládního kabinetu. Soudní moc je ve svých kompetencích a působnosti rozdělena mezi instituce federální a provinční. Nejvyšší soudní instancí v zemi je Nejvyšší soud Kanady. Skládá se z předsedy a dalších osmi soudců, které vybírá předseda vlády. Funkční období je omezeno pětasedmdesátým rokem života soudce.

Současná vláda Liberální strany vedená předsedou vlády Justinem Trudeau si zajistila druhé volební vítězství v řadě ve federálních volbách v říjnu 2019, ztratila však parlamentní většinu. Dne 20. září 2021 se pak konaly předčasné parlamentní volby, které premiér Trudeau vyhlásil s cílem získat parlamentní většinu. Vládnoucí Liberální strana sice volby vyhrála, většinu v parlamentu se jí ale získat opět nepodařilo. Justin Trudeau se tak již potřetí po sobě ujal sestavením kanadské vlády. Následující federální parlamentní volby by se měly konat 20. října 2025.

Vláda má 40 ministrů/ministryň, vč. předsedy vlády. Funkci generálního guvernéra zastává od 26. července roku 2021 Mary May Simon, která je první zástupkyní původních obyvatel v této funkci. Složení vládního kabinetu je k dispozici zde.

1.2. Zahraniční politika země

Mezinárodní obchod a role vývozu má pro Kanadu zásadní roli, export je ekvivalentem více než poloviny kanadského HPD. Kanadské společnosti proto hodlají lépe využít přístup na trh, který jim garantují dohody o volném obchodu s Evropou, Japonskem, Austrálií, Vietnamem, Jižní Koreou, Chile, zeměmi Pacifiku (CPTPP) apod. Pilířem zahraniční ekonomické politiky Kanady, kromě udržování silných vazeb na USA, tak nadále bude strategie diverzifikace. Kanaďané vnímají, že těžiště mezinárodní ekonomiky se přesouvá do Asie. V této souvislosti Kanada pokračuje s ASEAN, sdružením národů jihovýchodní Asie, v jednáních o uzavření dohody o volném obchodu (uzavření se plánuje na 2025) a v září 2023 byl během dokonce jejich vztah povýšen na úroveň strategického partnerství. Kanada je také na rozdíl od USA signatářem dohody CPTPP se zeměmi v okolí Tichého oceánu.

Nejdůležitějším partnerem Kanady zůstávají Spojené státy. Přestože existují oblasti, které obě země i za vlády prezidenta Bidena rozdělují (např. zrušení výstavby kanadského ropovodu Keystone XL, daňová podpora amerických eletrických vozidel, nebo zvýšení cla na kanadské měkké dřevo), historie vztahů, geografická blízkost a především vzájemná provázanost obou zemí hovoří naprosto jasně ve prospěch pokračování jejich nadstandardního partnerství. S prezidentem Joe Bidenem každopádně přišla očekávaná změna politického stylu, země se začaly soustředit na společné cíle a priority, což potvrdily mj. i během návštěvy amerického prezidenta v Ottawě na jaře 2023, kdy obě strany přislíbily pokračovat a posílit spolupráci v oblasti obchodu, bezpečnosti a řešení změny klimatu. Země vydaly společné prohlášení, v němž dokumentují svůj závazek podporovat čistou energii, vytvářet pracovní místa, posilovat dodavatelské řetězce polovodičů, chránit společné vody a arktický ekosystém a posilovat globální partnerství. 

Strategickým partnerem Kanady je samozřejmě EU, která byla i v roce 2023 jejím druhým největším obchodním partnerem. S EU má Kanada silné dvoustranné vztahy napříč širokým spektrem politické, zahraniční a bezpečnostní politiky. V roce 2017 bylo zahájeno prozatímní provádění Smlouvy o strategickém partnerství mezi Kanadou a EU, které stanovilo rámec pro jejich politické vztahy. Spolupráce se prohlubuje také ve strategických oblastech, např. kritických nerostných surovinách. Významným obchodním partnerem je pro Kanadu i po vystoupení z EU Velká Británie, s níž Kanada po Brexitu uzavřela prozatímní obchodní dohodu do dojednání plnohodnotné bilaterální dohody o volném obchodu (jednání byla v lednu 2024 pozastavena kvůli neshodám ohledně přístupu na zemědělské trhy).

Důležitým obchodním partnerem Kanady je nadále Čína, třetí největší obchodní partner Kanady, jakkoliv budoucí vztahy mohou doznat zásadních změn. Nová indicko-pacifická strategie Trudeauovy vlády z listopadu 2022 totiž představuje zásadní změnu pojetí vztahu Kanady vůči Číně. Vláda plánuje vyčlenit během pěti let 2,3 miliardy dolarů na rozšíření vojenských, bezpečnostních, obchodních a diplomatických vazeb se zeměmi regionu, a to v rámci nového přístupu k Číně. Dokument označuje Čínu jako globální mocnost, která stále více narušuje světový řád. Změnu v postoji vůči Číně dokumentuje oznámení z října 2022, kdy Kanada zvýšila s okamžitou platností kontrolu investic do kanadského odvětví kritických nerostů ze strany zahraničních investorů a následně nařídila třem čínským společnostem, aby se zbavily menšinových investic v kanadských těžebních společnostech, které dle vlády představují hrozbu pro národní bezpečnost země. Spolupráce Kanady a Číny na COP-15 však ukázaly pokračující spolupráci na sdílených tématech strategického zájmu. 

V zahraniční politice přetrvávají dále priority udržitelnosti a prosperity, kromě prohlubování spolupráce s USA, EU a indo-pacifickou oblastí se země soustředí také spolupráci s Latinskou Amerikou a Afrikou. Významným tématem je také oblast Arktidy, kde Kanada vnímá strategické zájmy i z bezpečnostního hlediska. Kanada se rovněž aktivně angažuje v pomoci Ukrajině a od počátku konfliktu poskytla vojenskou pomoc v hodnotě již přes 4 miliardy dolarů.

1.3. Obyvatelstvo

K 1. lednu 2024 se počet obyvatel země odhadoval na 40,7 mil. lidí. Počet obyvatel se každoročně zvyšuje především díky vysoké imigraci. Loňský rok byl opět rekordní, kdy se počet obyvatel zvýšil o více než 1,2 miliónů. Kanada je světovým lídrem v oblasti řízené imigrace, která od roku 2016 představovala více než tři čtvrtiny celkového růstu populace a v roce 2023 dosáhla dokonce výše 97,6 %. 

Hustota obyvatel je 4 na 1 km2, což Kanadu řadí mezi země s vůbec nejnižší hustotou obyvatelstva na světě.

Většina populace žije v jižní části Kanady při hranicích s USA, kde leží i nejlidnatější kanadská města Toronto s 3 mil. obyvatel (6,4 mil. s aglomeraci), Montreal s 1,8 mil. obyvatel (s aglomeraci 4,3 mil.) a Vancouver s 722 tis. (s aglomeraci 2,6 mil.). Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí dle aktuálních statistik přibližně 21 mil. Průměrná délka života dle posledních statistik činila 81 let (80 u mužů a 84 u žen).

Trvalý nárůst přistěhovalectví ve spojení s konstantně nízkou mírou porodnosti vede k rychlé diverzifikaci kanadské populace. Na základě sčítání lidu v r. 2021 se k jinému než kanadskému původu hlásilo již na 450 etnických skupin. Většina se však stále hlásí ke kanadskému, britskému/skotskému a francouzskému původu.

Národnostní složení je následující: Kanaďané (5,7 mil.), Angličané (5,3 mil.), Skotové (4,4 mil.), Irové (4,4 mil.), Francouzi (4 mil.), Němci (3 mil.), Číňané (1,7 mil.), Italové (1,5 mil.), Ukrajinci (1,3 mil.) a původní obyvatelstvo (2,2 mil.) (pozn.: čtyři z deseti se hlásí k více než jednomu původu). K českému původu se hlásí v Kanadě kolem 150 tis. osob. Co se týče náboženského složení, 53,3 % Kanaďanů se hlásí ke křesťanství (v roce 2011 to bylo ještě přes 67 %), 4,9 % k islámu, 2,3 % k hinduismu, 2,1 % k sikhismu, 1,1 % k buddhismu, 1,0 % k judaismu a bez vyznání je již více než 34 % obyvatelstva.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Po silném růstu na začátku roku 2023 kanadská ekonomika ztratila na dynamice a dle mnohých expertů se očekávalo, že se nevyhne mírné recesi. Díky rychlému a výraznému zvýšení úrokových sazeb s cílem zkrotit inflaci se růst ekonomiky zpomalil. Nakonec se ekonomice v roce 2023 dařilo lépe, než se očekávalo, jakkoliv růst byl nejpomalejší od roku 2016; ekonomika vzrostla o 1,1 %, což je třikrát více, než se původně předpokládalo.

Inflace se snížila ze svého maxima v červnu 2022, kdy dosáhla 8,1 %, na 2,8 procenta v únoru 2024. Díky klesající inflaci a známkám jejího udržení na nízké úrovni kanadská centrální banka čím dál silněji uvažuje o snížení základní úrokové sazby (v květnu 2024 činila 5 %). Dle kanadských expertů by očekávané snížení úrokové sazby mělo umožnit zrychlení růstu reálného HDP ve druhé polovině roku na 1,7 % za celý rok 2024 a 2,1 % v roce 2025 (např. dle statistik EIU/OECD by měl být růst o něco nižší, tj. 1,2, resp. 1,9 %).

Území Kanady se administrativně člení na deset provincií a tři teritoria. V současné době lze rozlišit dvě hlavní nesourodé ekonomické oblasti. Ve východní části země, v níž žije přibližně 70 % kanadského obyvatelstva, dominuje spotřebitelský průmysl a sektor služeb. Významná je tu především oblast Toronta a okolí v provincii Ontario se silným automobilovým průmyslem.

Provincie Québec je pověstná rozvinutým leteckým a vesmírným průmyslem. V západní části země se nachází silná zemědělská a surovinová základna, včetně těžebního průmyslu. V Albertě a Saskatchewanu jde o těžbu ropy a zemního plynu a dalších surovin, nejzápadnější provincie Britská Kolumbie je známá dřevařským průmyslem, těží i další suroviny, především kovy. Centrum služeb a logistiky je Vancouver. Západní Kanada však představuje také prostředí perspektivní pro export a rozvoj nových odvětví. Oblast kanadských prérií zůstává zároveň silným agrárním centrem.

Kanada vyváží především průmyslové výrobky (automobily, lehké užitkové vozy, aerospace), spotřebitelské zboží a komodity (ropu, která je největší vývozní položkou, zlato, dřevo), importuje pak strojní zařízení, dopravní prostředky či elektrické. stroje a zařízení. Hlavním obchodním partnerem jsou USA, kam směřují přibližně tři čtvrtiny kanadského vývozu.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Během pandemie se kanadská vláda soustředila na pomoc co nejvyššímu počtu firem i zaměstnanců, což zajistilo, i za cenu vysokých deficitů, rychlé a silné oživení kanadské ekonomiky včetně roku 2022, kdy ekonomiku posilovala postpandemická obnova. Přestože se v letošním rozpočtu vláda rozhodla, ve snaze vyrovnat podmínky pro mladé  a kompenzovat miliardy nových výdajů na zlepšení podmínek bydlení a sociální podpory, zvýšit daně vysokopříjmovým občanům, rozpočet stále ani zdaleka není vyrovnaný a v každém následujícím roce se předpokládají větší deficity, než se plánovalo. 

Ve fiskálním roce 2024-25 se dle nového rozpočtu počítá s rozpočtovým deficitem ve výši 39,8 mld. CAD, což je o 4,8 mld. více, než se původně předpokládalo. V příštích letech se bude deficit postupně snižovat, v období 2025-2026 se počítá s 38,9 mld. CAD a v následujících třech letech s dalším poklesem až na 20 miliard dolarů v letech 2028-29 (ještě loni se přitom pro období 2027-28 počítalo s poklesem na 14 mld.). Co se týče loňského období, ministryně financí splnila cíl udržet v letech 2023-24 federální deficit na úrovni 40,1 mld. dolarů a v letošním fiskálním roce bude snižovat poměr dluhu k HDP. 

Procentuální podíl federálního dluhu vůči HDP se v letech 2024-25 předpokládá na úrovni 41,9 % s tím, že do roku 2028-2029 se počítá s jeho pozvolným poklesem na 39 %. Vláda nyní vydává na financování rostoucího kanadského veřejného dluhu, který se za posledních devět let více než zdvojnásobil na 1,4 bilionu dolarů, více než 54,1 miliardy dolarů, a vzhledem k přetrvávajícím vysokým úrokovým sazbám se předpokládá, že v letech 2028-29 zaplatí za obsluhu kanadského dluhu 64,3 miliardy dolarů.

Kanadský export v roce 2023 meziročně nepatrně klesl o 1.4 % na 768 mld. CAD, import pak meziročně vzrostl 1,4 % na 770 mld. CAD. Po loňském největším přebytku obchodní bilance od roku 2008 (23 mld. CAD) tak Kanada má deficit bilance ve výši 2 mld. dolarů.

2.3. Bankovní systém

Kanadský bankovní systém je považován za jeden z nejbezpečnějších na světě. Hlavním regulátorem bankovního sektoru je centrální banka Bank of Canada (BoC). Regulace a dohled nad finančními službami jsou prováděny systémem sdílené zodpovědnosti mezi federální vládou a provinčními vládami. 

V Kanadě působí 79 bank včetně 34 domácích bank a poboček a dceřiných poboček zahraničních bank. Kanadské bankovnictví je relativně koncentrované a dominuje mu 10 velkých bank, které drží zhruba 90 % celkových aktiv všech kanadských federálně regulovaných depozitních institucí.

Mezi tzv. „Big Five Banks“ představující pět největších bank v Kanadě, patří podle tržní kapitalizace Royal Bank of Canada (RBC – největší tržní podíl a aktuálně také nejvyšší aktiva), Toronto-Dominion Bank Group (TD), Bank of Nova Scotia (BNS), Bank of Montreal (BMO – nejstarší) a Canadian Imperial Bank of Commerce (CIBC). Největší zahraniční bankou je aktuálně Citi Bank. Na trhu působí celá řada online bank; mezi nejlepší patří EQ Bank nebo Simplii Financial.

Dle časopisu Global Finance, který sestavuje každoroční žebříček 100 nejbezpečnějších bank na základě dlouhodobých ratingů od agentur Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch, se „Big Five Banks“ umístily mezi prvními třiceti nejbezpečnějšími bankami světa. RBC je na desátém místě aktuálně nejbezpečnější bankou Severní Ameriky.

Vláda letos oznámila chystané změny, které souvisí se zřízením dlouho slibovaného rámce otevřeného bankovnictví, který by spotřebitelům umožnil mj. snadný přístup k jejich finančním údajům (vláda na změny vyčlenila 4,1 mil. dolarů, konkrétní informace budou předloženy do konce roku 2024, mj. bude jmenována agentura pro finanční spotřebitele, která bude na systém dohlížet a prosazovat).

Oficiální úrokovou sazbou je tzv. jednodenní sazba (overnight rate), která je stanovena radou guvernérů Bank of Canada. S cílem omezit rychlý růst inflace byla na během druhé poloviny roku 2022 a 2023 zvýšena až na současných 5,0 %.

2.4. Daňový systém

Kanadský daňový systém je považován za poměrně komplikovaný, nicméně stabilní. Daňové zákony jsou spravovány jak federální, tak provinčními vládami. Výběr daní je však řízen federální vládou prostřednictvím Canada Revenue Agency (CRA). Daně se vybírají na federální, provinční/teritoriální a municipální úrovni.

Federální daně zahrnují:

• Daň z příjmu FO (Federal Income Tax), progresivní daň, sazba 15–33 % (25,75 % pro rezidenty provincie Québec); kvůli rostoucí inflaci byla zvýšena daňová pásma pro jednotlivé sazby
• Důchodové pojištění (Canada Pension Plan)
• Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Employment Insurance – EI)
• Daně z příjmu PO (Federal Corporation Tax), sazba 15 %
• Daň ze zboží a služeb – ekvivalent DPH (Goods and Services Tax – GST), sazba 5 %
• Spotřební daň (Federal Excise Tax), vybírány u alkoholických nápojů, tabáku či ropných produktů (včetně benzínu)
• Daň z kapitálových příjmů (Capital Gains Tax)

Provinční a teritoriální daně zahrnují:

• Daň z příjmu FO (Income Tax), progresivní daň, sazba 0 %-20,5 %
• Daň z příjmu PO (Corporation Tax), sazba 8-16 %
• Prodejní daň ze zboží a služeb – ekvivalent DPH (Provincial Sales Tax – PST), sazba 0-9,975 % (často spojena s GST do jedné daně)
• Daň z těžby surovin (Royalties)
• Spotřební daň (Excise Tax) u benzínů

Municipální daně zahrnují:    

• Daň z podnikání
• Daň z nemovitosti

Pozn.: Kompletní přehled daňových sazeb lze nalézt na stránkách Kanadského daňového úřadu (Canada Revenue Agency).

V rámci noného federálního rozpočtu se pro všechny právnické osoby a trusty zvýší sazba daně z kapitálových výnosů z 50 % na 66,67 %; změny se přenesou i do efektivní sazby zdanění zaměstnaneckých akciových opcí a budou účinné pro zisky realizované 25. června 2024 a později. U fyzických osob se zisky nad 250 000 dolarů se sazba daně z kapitálových zisků rovněž zvýší z 50 % na 66,67 %.

Od září 2022 se zavedla přepychová daň z prodeje automobilů vyšší třídy, lodí a osobních letadel mezi 10–20 % a také 1% daň z neobsazených domů v cizím vlastnictví. Kanadská vláda v červenci 2023 potvrdila svůj záměr, že od 1. ledna 2024, se zpětnou platností pro zdaňovací období od 1. ledna 2022, se některé velké kanadské i zahraniční podniky budou muset připravit na zavedení 3% daně z příjmů z digitálních služeb (u příjmů nad 750 mil. EUR).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní bilance Kanady s ČR zaznamenala v roce 2023 pokles o necelých 10 % na 18,5 mld. CZK. Struktura vzájemného obchodu zůstává téměř neměnná (viz níže). Roční deficit činí 1,1 mld.

V souvislosti s výší českého exportu dle českých statistik je potřeba zmínit, že z pohledu kanadského statistického úřadu (ISED Trade Statistics) je export ČR do Kanady již každoročně téměř dvakrát vyšší, což odráží vysokou roli reexportů přes jiné země. Dle kanadských statistik tak dosáhl český export do Kanady za rok 2023 až 1 mld. CAD a výrazný přebytek obchodní bilance je na české straně (za poslední rok činí přebytek cca 770 mil. CAD).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Kanada je významným obchodním partnerem EU a aktuálně se řadí mezi jejích dvanáct nejvýznamnějších exportních destinací, zatímco EU je druhým největším obchodním partnerem Kanady. Vzájemný obchod se v roce 2023 snížil o cca 700 mil. EUR.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Kanada je otevřená ekonomika s rozsáhlou sítí dohod. Nejvýznamnějším obchodním partnerem Kanady jsou Spojené státy s cca 75 % kanadského exportu a 62 % importu. Po EU byla v roce 2023 na druhém místě kanadského zahraničního obchodu před Čínou. Obchod se třetími zeměmi je vyvážený.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Kanadská vláda aktivně láká přímé zahraniční investice, v posledních deseti letech rostla výše PZI do Kanady v průměru meziročně o 8 %. V roce 2023 procházely PZI výkyvy s oživením v prvním a třetím čtvrtletím a poklesy ve druhém a čtvrtém kvartálu. Kanadský statistický úřad vykázal ve čtvrtém čtvrtletí 2023 čistý příliv ve výši 11,3 mld. CAD, přičemž fúze a akvizice tvořily 5,5 mld. CAD. Celkový čistý příliv za rok dosáhl 60,5 mld. CAD, což je vyšší hodnota než průměr předchozí dekády (56,9 mld. měřeno od roku 2013).

Globální společnosti pokračují ve významných reinvesticích do země. Největší část, 44 % tvoří reinvestované zisky (v desetiletém průměru tvoří přes 41 %), následované fúzemi a akvizicemi.

Hlavní investice plynuly z USA, Nizozemska, Velké Británie a Lucemburska. Kanadská vláda usiluje o diverzifikaci investic, zdůrazňuje zaměření na inovativní oblasti a R&D, což podporuje také skrze pobídky a programy podpory k dispozici mj. na stránkách Invest in Canada. Investiční prostředí Kanady je relativně příznivé a otevřené, dosavadní restrikce například v leteckém sektoru se Kanada snaží odbourávat. Hlavní překážky PZI jsou dle WTO dobře shrnuty v Trade Policy Review z roku 2019 (proběhne opět v létě 2024).

České investice se nepodílí na kanadských PZI významnou měrou, v roce 2022 dosáhla výše 112 milionů CAD. Významné jsou však jednotlivé projekty, zejm. akvizice kanadské pobočky Colt ze strany České zbrojovky, či investice společností Wikov, Precision Record Pressing, Control System, Lama Energy Group, Keboola, mcePharma, Berndorf Bäderbau, Stainless Steel Pool & Spa, i pobočky AgroEcoPower, Principal North America, Brens North America.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU je strategickým partnerem Kanady sdílejícím společné hodnoty a dlouhou historii úzké spolupráce. Vztah s Kanadou je nejstarší formální vztah, který EU má s jakoukoli průmyslově vyspělou zemí, sahající až do roku 1959. V roce 2017 vstoupila v prozatímní platnost Smlouva o strategickém partnerství (Strategic Partnership Agreement, SPA), která ustanovuje rámec pro bilaterální vztahy mezi Kanadou a EU ve strategických oblastech společného zájmu. Mezi oblasti spolupráce patří klima, bezpečnost a zahraniční politika. Česká republika dohodu ratifikovala v srpnu 2017. Ve stejném roce uzavřely Kanada a EU Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (Comprehensive Economic and Trade Agreement, CETA). CETA je v současnosti v prozatímním provádění a v plnou platnost vstoupí až po ratifikaci všemi členskými státy EU (ke květnu 2024 jich zbývá 10). Česká republika ratifikovala dohodu v říjnu 2017. CETA je jednou z nejambicióznějších kanadských obchodních dohod, díky které bylo okamžité odstraněno 98 % cel, byl otevřen sektor služeb, přístup k veřejným zakázkám, i na provinční a městské úrovni, a usnadněna pracovní mobilita.

Smlouvy s ČR

V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami mezi ČR a Kanadou, kromě výše uvedené obchodní dohody, dohoda o zamezení dvojího zdanění a dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu z roku 2002 obecně omezuje právo smluvního státu vyžadovat v určitých případech platbu daně od subjektu, který v tom samém státě podléhá zdanění podle jeho vnitrostátních daňových zákonů. Dohoda o podpoře a ochraně investic z roku 2012 podporuje a usnadňuje investování na území smluvních stran investorům z těchto zemí. Země uzavřely také Smlouvu o sociálním zabezpečení, jež upravuje především důchodová práva migrujících osob. Pozn.: Kompletní přehled smluv mezi ČR a Kanadou je k nalezení zde.

3.4. Rozvojová spolupráce

Poskytování zahraniční rozvojové pomoci je důležitou součástí kanadské zahraniční politiky. Příslušný zákon Official Development Assistance Accountability Act (aktuální z roku 2008) upravující poskytování rozvojové pomoci vyžaduje, aby pomoc přispívala ke snižování chudoby a byla v souladu se zásadami účinnosti pomoci a kanadskými hodnotami. Agendu rozvojové pomoci zajišťuje Global Affairs Canada.

Kanadská oficiální rozvojová pomoc se v období 2022-2023 zvýšila o 19 % na 8,1 mld. CAD, což představuje dosud nejvyšší výdaje na oficiální rozvojovou pomoc, zejména díky podpoře Ukrajiny. Vláda premiéra Trudeaua opakovaně slíbila, že bude každoročně zvyšovat mezinárodní rozvojovou pomoc Kanady až do roku 2030, aby se naplnily cíle udržitelného rozvoje. Na období 2023-2024 však vláda oznámila snížení rozpočtu o 1,3 mld. CAD na 6,8 mld. CAD (5,2 USD), což představuje meziroční snížení o 15 %. Nový rozpočet v roce 2024 opět přislíbil navýšit dalších 350 milionů CAD na humanitární pomoc v dalších dvou letech, což by mělo znamenat překročení 7 mld. CAD v tomto fiskálním období.

Bližší informace k rozvojové pomoci Kanady v roce 2022-2023 lze najít zde.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Automobilový sektor

Sektor tvoří zhruba 10 % HDP výrobního sektoru Kanady a 21 % obchodu ve výrobě. Čím dál větší důraz je kladen na související inovace. Federální vláda v rámci prosazování cílů udržitelnosti podporuje především elektromobilitu a autonomní řízení, usiluje o vůdčí postavení v oblasti výroby baterií, což upevnila nedávná vlna zahraničních investic v Ontariu. Do roku 2035 chce země dosáhnout nulové emise pro osobní a lehká nákladní auta, stát masivně investuje do sítě dobíjecích stanic pro elektromobily a do vodíkových stanic.

▶ Civilní letectví, vesmír

Kanada je 5. největším leteckým trhem světa. Sektor patří mezi strategické odvětví, které ale i nadále čelí mnohým výzvám, potýká se s novými trendy a požadavky, ale zároveň přináší celou řadu příležitostí. Vláda i jednotlivé provincie pokračují v nezbytné finanční podpoře sektoru, včetně výzkumu a vývoje nových technologií, a to především v oblasti digitálních technologií, uhlíkově neutrálního letectví či kosmických technologií.

▶ Těžební a ropné technologie

Kanada je 4. největším producentem ropy, 6. největším producentem zemního plynu a 2. největším producentem uranu, dále pak významným producentem rud a má klíčové zásoby vzácných zemin. Další rozvoj těžebních projektů nadále skýtá příležitosti pro české dodavatele důlních a těžebních technologií. Dalšími zásadními trendy, které nabízejí pro české společnosti zajímavé příležitosti, jsou rozvoj těžby kritických nerostných surovin, udržitelnost (řešení pro zachytávání oxidu uhličitého, dekontaminace, udržitelnost elektrických sítí v dolech, vodíková ekonomika) a digitalizace (AI, cloud computing, datová analýza).

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Sektor informačních a komunikačních technologií v Kanadě v posledních letech konstantně rostl okolo 4 %. Mnohé příležitosti pro české firmy vyplývají ze zrychlující se digitalizace a virtualizace podnikání i společnosti, které se projevují v digitalizačních aspektech i v tradičních odvětvích, jako je zemědělství, zdravotnictví, bankovnictví či doprava. Kanada klade rostoucí důraz do oborů spojených s umělou inteligencí a informačních technologií souvisejících s robotikou a vyspělou výrobou, což dokládají například superklastry pro umělou inteligenci (ScaleAI) a pokročilou výrobu (Next Generation Manufacturing). Významnou součást sektoru představuje kybernetická bezpečnost a hledání nových způsobů ochrany proti stupňující se globální hrozbě kybernetických útoků.

▶ Energetika

Kanada vyrobila v roce 2023 celkem 615 terawatthodin elektřiny, přičemž patří k nejčistším producentům na světě. Celých 82 % elektřiny pochází z neemisních zdrojů a celkem 60 % z vodních elektráren. Země je aktivní v rozvoji jaderné energetiky využívající domácích zásob uranu, kromě tradiční technologie reaktorů CANDU je lídrem na poli malých modulárních reaktorů s prvním projektem na světě připravovaným v Ontariu. Díky rozsáhlým zásobám fosilních paliv je také Kanada významným hráčem na poli energetické tranzice a dekarbonizace, včetně podpory nových technologií jako je vodík.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělsko-potravinářský sektor je i nadále významným přispěvatelem tvorby kanadského HDP a aktuálně představuje zhruba 3 % HDP země. Jeho podíl se bude s rostoucí populací země i nadále zvyšovat, a to i díky rostoucí poptávce po zemědělských produktech i technice, nebo příspěvku k globálnímu potravinovému zabezpečení. Zájem je také o nové technologie (drony, chytré aplikace), využití umělé inteligence a robotizace nebo výzkumnou a vědeckou spolupráci. V souvislosti s důrazem na udržitelnost a zdravý životní styl se rozšiřují příležitosti i v oblastech, jako jsou rostlinné a jiné alternativní produkty. Kanada také pokračuje ve výzkumu rostlinných bílkovin, přičemž již založila proteinový superklastr. I s ohledem na dopady pandemie Covidu-19 si Kanada uvědomuje potřebu větší diverzifikaci dodavatelských řetězců a hledání nových trhů a partnerů včetně EU.

▶ Železniční sektor

Země má jednu z největších železničních sítí na světě, celkově je však sektor, především v oblasti osobní dopravy, dlouhodobě podfinancovaný. Rostoucí doprava ve městech nenabízí jiná řešení. Plánují se veřejné zakázky na městskou a příměstskou kolejovou dopravu v mnoha kanadských aglomeracích, největší investice do linek metra a příměstských tratí jsou však v plánu v torontské aglomeraci. Mezi dalšími se rovněž mohou objevovat příležitosti v oblasti integrace operačních systémů a ICT, stejně jako kybernetické bezpečnosti na železnici.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Kanada patří mezi nejvíce inovativní země světa, s řadou významných univerzit a úspěchů ve výzkumu a vývoji a hrubými domácími výdaji na výzkum a vývoj přes 40 miliard dolarů. Excelentní základní i aplikovaný výzkum v Kanadě je lze nalézt napříč sektory vč. aerospace, life sciences, pokročilé výroby, IT, energetiky a udržitelnosti, ale i ve výzkumu vyplývajícím z geografie Kanady, jako je arktický výzkum, či výzkum oceánů. S ohledem na prestiž kanadského výzkumného prostoru mohou spolupráci navazovat především úspěšné konkrétní výzkumné skupiny, či konkurenceschopné inovativní firmy, příležitosti přinese také přístup Kanady do programu Horizon Europe, který byl dojednán v listopadu 2023.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kanaďané jsou na jednání většinou velmi dobře připraveni, vědí, co očekávají a jaké informace požadují. Je proto nezbytné být na jednání dobře připraveni. Kanaďané jsou velmi zdvořilí, agresivní styl jednání nemá v kanadské obchodní kultuře místo. V Kanadě se víceméně automaticky očekává, že budete hovořit anglicky. V případě frankofonní provincie Québec je francouzština výhodou, ale většinou není nezbytná.

4.2. Oslovení

Je běžné oslovovat partnery křestním jménem, a to i v psané komunikaci (byť oslovení příjmením, spolu s využitím Mr. či Ms. se také používá), spolu s neformálním pozdravem „Hi“ či „Hello“. Výjimkou je provincie Québec, kde je běžné francouzské vykání „vous“. Na rozdíl od Spojených států se méně používá oslovení „Dear“, které je vnímáno jako soukromé intimnější oslovení (ačkoli ve spojení s příjmením se občas vyskytuje). Podobně „Sir“ nebo „Madam“ je vnímáno jako archaické.

4.3. Obchodní schůzka

Schůzka většinou probíhá v kanceláři partnera. Nejvhodnějšími dny pro jednání jsou úterý – čtvrtek, ideálně mezi desátou a třetí, přičemž to stejné platí pro telefonáty (což vzhledem k časovému posunu redukuje možnosti plánování na zhruba dvě až tři hodiny denně). Důležitá a ceněná je dochvilnost. V případě očekávané méně formální schůzky je také možné se domluvit na pracovní snídani či kávu. Pracovní obědy nejsou běžné, mohou se zorganizovat s dlouhodobými a neformálními obchodními partnery. Pracovní večeře, s výjimkou větších společenských a obchodních akcí (veletrhy, mise apod.) prakticky neexistují – Kanaďané si cení svého soukromí a volných večerů.

Po pandemii COVID-19 je také čím dál rozšířenější formát jednání videohovorem, zejména u úvodního kontaktu. Řada Kanaďanů považuje online komunikaci za téměř ekvivalentní k osobní schůzce a v případě komplikací s plánováním jednání lze očekávat návrh na virtuální schůzku. V takovém případě je vhodné nabídku využít, pokud osobní jednání není vyloženě nutné, a osobní schůzku realizovat v dalším kroku.

Agenda jednání je, u komplexnějších jednání, většinou domluvena předem. Jednání je většinou neformální, ale zároveň velmi zdvořilé. Běžný je kratší small talk, doporučujeme například cestovatelská témata vztahující se k Praze či Evropě a věci typické pro ČR – kultura, hokej, jídlo. Vizitky je potřeba mít anglické, v případě jednání v Québecu je vhodné mít francouzské či dvojjazyčné anglicko-francouzské. Na vizitkách se většinou neuvádí akademické tituly, ale pozice. Je běžné mít na vizitce uvedené mobilní číslo. Dárky se při obchodní schůzce nevyměňují, respektive jen velmi výjimečně.

Pracovní doba v Kanadě je podobná české, se začátkem i koncem o něco později. Schůzky před devátou hodinou jsem velmi výjimečné. Poslední schůzka by měla být plánovaná na třetí odpoledne. Kanaďané převážně pracují hybridně (některé dny z domova), jejich disponibilita pro osobní jednání se může omezovat na některé dny. V době svátků Kanaďané nepracují, v případě, že svátek vychází na víkend, přenáší se volný den vždy na následující pondělí. Pozor, některé svátky se liší podle jednotlivých provincií.

Kanadské společnosti chtějí jasně vědět, k čemu jednání slouží a kam má vést. Je třeba na něj být připraven, včetně detailních dotazů – pokud odpověď neznáte, je lepší to přiznat a přislíbit informace, než se uchýlit k vyhýbavé odpovědi. V Kanadě je také poměrně běžné používat, zvláště v úvodním rozhovoru, fráze a obraty, které relativizují budoucí závazky a nevytvářejí dojem toho, že po možném budoucím partnerovi chcete okamžitou aktivitu a podepsání smlouvy. Pokud začnete hovor s vymezením vašich očekávání a požadavků po druhé straně, bude těžké Kanaďany přesvědčit. Není nutné zbytečně tajit, čeho chcete dosáhnout, jde spíše o vhodný způsob podání.

Kanaďané jsou většinou na jednání velmi dobře připraveni, vědí, co očekávají a jaké informace požadují. Za všech okolností jsou velmi zdvořilí a nevnímají jednání jako konflikt, kterému se snaží spíše vyhnout. Nejde o to, že by byli slabí vyjednávači, ale o styl komunikace. Agresivní styl jednání nemá v kanadské obchodní kultuře žádné místo. Kanada je dvojjazyčnou zemí a je třeba na to v případě, kdy máte zájmy i v Québecu, být připraven a adekvátně reagovat. Pozor, ke Québecu je třeba přistupovat v první řadě jako ke Québecu, a ne jako ke Kanadě. Provinční identita je obecně velmi silná a ve frankofonní Kanadě to platí dvojnásob, včetně ocenění komunikace ve francouzštině, v případě psaných materiálů je to téměř nezbytnost. Zbytek země je dominantně anglický, čemuž odpovídá i pragmatická obchodní kultura. V hovoru ale nezmiňujte, že máte o Kanadě podobné představy jako o Spojených státech – mohlo by to být vnímáno jako urážlivé.

Kanaďané jsou dochvilní a očekávají totéž. Pokud máte z nějakých důvodů zpoždění, je dobré dát vědět, telefonicky nebo emailem. Jednání bývají jasná, k věci, s možností neformální konverzace před nebo po jednání. V případě dotazů či navazující komunikace Kanaďané většinou čekají odpověď do 24 hodin. Kanaďané jsou neformální, přátelští a zároveň velmi zdvořilí. Emoce během jednání příliš nevyjadřují (kromě vtipu), ani je neočekávají, zvláště ne emoce v podobě zvýšeného hlasu či nátlaku. Ty jsou víceméně považovány za nepřijatelné.

Během obchodních jednání je alkohol tabu. V případě večerních neformálních jednání je samozřejmě běžnou součástí, ve střídmé podobě.

Kravata je spíše na ústupu, ale není chybou.

Kanaďané jednoznačně oddělují pracovní a soukromý život. Pozvání domů je možné očekávat maximálně u velmi dlouhodobého partnera, se kterým byste navázali přátelský vztah.

4.4. Komunikace

Víceméně automaticky se očekává, že budete hovořit anglicky. V případě Québecu je francouzština velmi oceněna, ale není nezbytná, byť aspoň několik zdvořilostních frází potěší. Pokud nehovoříte anglicky, doporučujeme si najít partnera, který bude schopen anglicky jednat a prezentovat. Je třeba se vyvarovat poznámek mezi českými účastníky v češtině – to může být vnímáno jako velmi nezdvořilé.

Angličtinou se mluví prakticky všude, i v naprosté většině Québecu se lze domluvit. Francouzština je kromě Québecu rozšířena jen velmi málo.

Je rozhodně lepší se na začátku vyhnout vtipům (zvláště typickému českému sarkastickému humoru), neboť Kanaďané mají poměrně silný smysl pro politickou korektnost. Cení si Kanady, respektu k druhým, tolerance, nemají rádi výhrady vůči své vlastní vládě (alespoň navenek). Dávají přednost dlouhodobému budování vztahů, zároveň ale může trvat dlouho, než se obchodní partnerství naváže. Je zapotřebí se zároveň vyvarovat jakýmkoli náznakům nekorektnosti či netolerance vůči menšinám či genderu, Kanaďané na témata rovnosti a tolerance kladou velký důraz.

Může se stát, že je obtížné po prvním kontaktu pokročit dále, i proto, že Kanaďané díky své zdvořilosti neradi přímo odmítají spolupráci. Osobní jednání je v dlouhodobém horizontu nezbytné, pokud nejde o jednorázovou dodávku či dodávky v menší hodnotě. Email či telefon, případně aplikace typu MS Teams, Google Meet či Zoom jsou alternativou, úřady často používají Webex. Aplikace WhatsApp je již mezi Kanaďany také rozšířena.

4.5. Doporučení

V případě cesty do Kanady buďte dobře připraveni, mějte předem jasně vytipované partnery, kterým budete schopni prezentovat, jaké výhody pro ně spolupráce s vámi bude mít a proč by se vám měli věnovat. Pokud vaše produkty či služby podléhají regulaci či certifikaci, buďte připraveni zodpovědět otázky, jakým způsobem očekáváte, že budou zajištěny, včetně toho, kdo ponese finanční náklady. V momentě obchodní cesty do Kanady je žádoucí mít již v provozu webové stránky v anglickém jazyce, ideálně s prezentací specificky adaptovanou pro severoamerický trh.

Buďte připraveni na to, že znalosti České republiky a obecně Evropy jsou nižší, než na co jsme zvyklí. Počítejte také s tím, že Kanaďané mají vysokou míru averze vůči riziku a dotáhnout rozjednaný případ (zvláště první) do konce může trvat dlouho.

4.6. Státní svátky

Kanaďané mají částečně podobné svátky jako v ČR, Nový rok, Velikonoce, Vánoce a k tomu své specifické svátky, které se často liší dle provincie. Pokud svátek vychází na víkend, volný den se přesouvá na další pondělí.

Státní svátky:

• New Year – 1. ledna
• Good Friday – Velký pátek
• Easter Monday – Velikonoční pondělí
• Victoria Day – poslední pondělí předcházející 25. květnu
• Saint-Jean-Baptiste Day – 24. června (pouze Québec)
• Canada Day – 1. července l Civic Holiday – první srpnové pondělí
• Labour Day – první zářijové pondělí
• National Truth and Reconciliation Day – 30. září
• Thanksgiving Day – druhé říjnové pondělí
• Remembrance Day – 11. listopadu
• Christmas Day – 25. prosince
• Boxing Day – 26. prosince

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuce a prodej

Distribuční kanály musí zohlednit náročné geografické a logistické podmínky země a koncentraci zákazníků ve velkých městských aglomeracích. Většina výrobků na cestě ke konečnému zákazníkovi prochází řetězcem: kanadský importér/ distributor (velkoobchod) – maloobchodní prodejce, přičemž importér a distributor mohou být tentýž subjekt.

Celní systém a licence

Celní sazebník je sestaven na základě harmonizovaného systému klasifikace s členěním položek do desetimístného kódu (HS kódy). Clo a daně (ekvivalent DPH na federální úrovni) se platí z ceny zboží, nikoliv z pojištění a dopravy. Pro export z Evropské unie, potažmo ČR, platí podmínky CETA. Pro účely vyhledávání je prakticky velmi dobře použitelný CanadaTariffFinder, stejně jako je možné použít evropskou Access2Markets databázi.

Antidumpingová a vyrovnávací opatření vycházejí z úpravy WTO, v praxi jsou nicméně poměrně řídká. Kanada má liberální obchodní politiku, byť dovoz některého zboží je omezen a některé produkty se dovážet nesmí. Ve vybraných sektorech je dovoz omezen přísnějšími podmínkami či licencován, patří mezi ně například potraviny zvířecího a rostlinného původu, zbraně, munice a vojenský materiál, zdravotnické výrobky, a mnohé další.

Pokud jde o zboží, které má zvláštní vývozní či dovozní režimy, je upraveno speciálním zákonem a tzv. Import Control List. Dovozní licence spadající pod zákon „Export and Import Permits Act“ vydává Global Affairs Canada (Ministerstvo zahraničních věcí), např. licence pro dovoz výbušnin vydává Natural Resources Canada (Ministerstvo přírodních zdrojů). Vždy je možné kontaktovat české úřady v teritoriu či agenturu CzechTrade s žádostí o ověření podmínek vývozu do Kanady.

Standardy

Standardy a další technické požadavky upravují nároky na výrobky k prodeji na kanadském trhu, značení a balení zboží, apod. V některých sektorech mohou standardy představovat nezanedbatelnou a drahou překážku vstupu na trh, a je velmi důležité se o podmínkách předem informovat. V Kanadě jsou standardy v podstatě kvazi-soukromé – kanadská vládní organizace Standards Council of Canada je hlavní orgán pro podporu standardizace, přičemž standardy pak rozvíjí tzv. Standards Development Organizations, z nichž patří mezi nejpoužívanější Canadian Standards Association (CSA) a Underwriters Laboratories of Canada (ULC). K federálním standardům mohou navíc existovat odlišné provinční standardy (například ve stavebnictví). Některé standardy se uznávají přeshraničně, především se Spojenými státy, v případě Evropské unie je jich zatím poměrně málo, jakkoliv by díky CETA měly postupně přibývat, resp. by se mělo zejména rozšiřovat vzájemné uznávání posuzování shody. Standardy se vztahují na stroje a zařízení, dopravní prostředky, léčiva, potraviny, zdravotnické výrobky, elektrická zařízení, motory a další zboží.

Často je možné se v praxi setkat s omezeními pro potravinářské a zemědělské produkty, regulovanými Canada Food Inspection Agency, která nabízí možnost automatického vyhledávání pravidel (tzv. AIRS). Centrální systém na omezení napříč sektory nicméně neexistuje.

Se standardy jsou spojena i pravidla o spotřebním balení a značení zboží, která jsou v Kanadě, jako bilingvální zemi, spojena i s jazykovými pravidly. Veškeré údaje, které jsou povinné na balených výrobcích, musí být anglicky a francouzsky s výjimkou názvů výrobce a jejich adresy. V zájmu vývozce se však doporučuje uvádět dvojjazyčně i další doplňkové údaje. V provincii Québec musí být zboží a doprovodné dokumenty označeny francouzsky. Pokud jde o dovozní dokumenty, evropský vývozce by měl být registrovaný v systému REX. Kanadské úřady pak budou vyžadovat standardní dokumenty.

Standardem je vyřízení přes kanadského brokera. Doporučuje se rozdělit na faktuře cenu zboží a dopravy/pojištění. Pokud jde o další důležité právní normy (v oblasti IPR, označování zboží, fytosanitární úpravě, hospodářské soutěži atd.), neliší se zcela zásadně od evropských standardů. Kromě již zmíněného jsou dvě další specifická sektorová omezení, státní monopol na dovoz alkoholu, který zajišťují provinciemi vlastněné společnosti, a tzv. supply-management system, kdy stát kontroluje produkci určitých zemědělských komodit (mléko, vejce atd.), za účelem podpory domácích farmářů a jejich ochraně proti dovozu (který je zatížen kvótami a clem).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Přímý export

Přímá obsluha kanadského trhu je realizovatelná spíše u jednorázových či občasných zakázek nebo projektů na klíč, či některých specifických produktů, nicméně s ohledem na vzdálenost od Kanady, její velikost a časový posun s sebou tento způsob nese některé logistické překážky.

Zástupce či importér

Obchodní zástupce/importér je v podstatě nejjednodušší formou zastoupení v místě. Zástupce se může osvědčit zejména v případě dovozu zboží náročného na servis a distribuci. U výrobků náročných na prodej a servis (např. strojírenské zboží) je nutné mít kvalifikovaného importéra s dobrým zázemím (logistika, sklady). Kanaďané standardně očekávají servis a kontakt v místě. Importér zodpovídá za správné provedení výrobku a dodání či instalaci podle kanadských norem. Pro většinu konečných uživatelů hraje přitom při výběru produktu velkou roli cena, která v Kanadě a v USA ovlivňuje prodej více než v Evropě.

Kanadským specifikem, výrazně odlišným od evropského, ale i amerického trhu, je standard placení zástupců nejen provizí, ale i paušální částkou. U některých komodit je přímo předepsaná forma dovozu prostřednictvím zástupce (např. alkohol). Při hledání vhodného zástupce (dovozce) je možné využít kanadské instituce, které mají ve svém programu pomoc potencionálním exportérům – např. na Canadian Association of Importers and Exporters. Asistenci může poskytnout zahraniční kancelář CzechTrade Calgary, případně zastupitelské úřady (Ottawa, Toronto). Vhodné partnery je také možné najít na mezinárodních veletrzích nejen v Kanadě, ale i v Evropě či USA.

Založení společnosti

Zřízení společnosti v Kanadě s sebou nese vyšší náklady (založení, případně náklady na relokaci zaměstnance či místní zaměstnance), na druhou stranu umožňuje lépe a přímo kontrolovat fungování na trhu než zástupce. Založení společnosti (nejběžnější ekvivalent s.r.o.) je relativně jednoduchý a rychlý proces, nicméně nabízí množství různých variant, proto se často využívají místní právní kanceláře. Před registrací firmy v Kanadě je třeba rozhodnout, zda bude společnost od začátku působit na celém území Kanady (tzv. federální registrace) nebo pouze v rámci jedné provincie (ontarijská, quebecká firma – i tu je nicméně možné rozšířit).

Část provincií dříve vyžadovala, aby jedním ze statutárních ředitelů společnosti byla osoba s trvalým pobytem v provincii. Provincie od něj v posledních letech upustily, ale obdobný požadavek platí na federální úrovni. Pokud se česká firma rozhodne registrovat společnost s působností pouze v jedné nebo několika kanadských provinciích, je však třeba si uvědomit, že každá provincie má vlastní zákon pro založení/inkorporaci společností.

5.3. Marketing a komunikace

Kanadský trh má mnoho společných rysů s trhy ostatních vyspělých zemí, nicméně marketingu a komunikaci je přikládán větší důraz než v České republice a tomu je nezbytné věnovat odpovídající pozornost.

Jaký zvolit marketing

Pří přípravě ke vstupu na trh je třeba se z hlediska marketingu soustředit na tři poměrně standardní témata – spotřebitelský výzkum, správný branding a vyčlenění zdrojů. Výzkum spotřebitele je nezbytný, s ohledem na odlišné chování spotřebitelů, a je lepší připravit novou strategii, než pouze okopírovat postupy fungující v ČR. Pokud jde o branding, podobně jako v USA jsou image a příběh značky klíčové pro dlouhodobý úspěch. V neposlední řadě je třeba počítat s vynaložením dodatečných nákladů související s vytvářením upravené marketingové strategie (a náklady jako překlady).

Faktory ovlivňující marketingovou strategii

Kanadské spotřebitelské chování prochází transformací, zvětšuje se role emocí a tváří produktů, snižuje se loajalita k tradičním značkám, značky se často začínají identifikovat s nějakým souborem hodnot (etických, s vazbou na životní prostředí atd.). Zřetelně větší roli, než v Evropě, mají například osobní doporučení. Multikulturní charakter společnosti představuje řadu spotřebitelských preferencí (např. v módě), k tomu zhruba 7 mil. Kanaďanů mluví a komunikuje francouzsky, s čímž souvisí odlišné jazykové materiály a často odlišný přístup k marketingu. Při vytváření marketingové strategie je třeba zvážit, jak velkou část kanadského trhu (vzhledem ke geografii země) chce vývozce zasáhnout, jakých prodejních objemů docílit a jak by měl obchod růst. V důsledku technologického pokroku a sociálních změn se trh pro nové výrobky a služby neustále mění.

Reklama

Byť se tento trend pomalu mění, Kanaďané bývali značně ovlivněni reklamou a nákupní historií, včetně věrnosti vybrané značce. Klasické reklamní cesty (TV, tisk) jsou poměrně drahé a nahrazují je především sociální média. Ta ve srovnání s ČR hrají mnohem větší roli (platí průřezově pro Facebook a Instagram, stejně jako LinkedIn či Twitter), přičemž klíčovým kanálem jsou mobilní telefony.

Čemu se vyhnout

K chybám, které společnosti přicházející do Severní Ameriky dělají, patří především přeceňování unikátnosti svého vlastního produktu a podceňování konkurence, nevyužití dostupných marketingových kanálů či vnímání celého regionu jako jednoho jednolitého trhu. Produkt také musí mít perfektní jazykovou lokalizaci. Kanaďané jsou velmi citliví na svou společnost, toleranci a politickou korektnost. Humor má tak sice v komunikaci a marketingu své místo, ale je třeba se rozhodně vyvarovat některých vtipů, které v českém prostředí mohou být vnímány tolerantně (černý a sarkastický humor, vtipy o náboženství, genderu či rase).

PR agentury

V zemi působí množství PR agentur, od menších agentur specializovaných na online marketing, až po velké, často nadnárodní hráče, které sdružuje Canadian Council of Public Relations Firms. Jejich prezentace, včetně portfolia, referencí a specializace, jsou bez problémů dostupné online.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kanada je členem prakticky všech mezinárodních organizací, dohod nebo úmluv na ochranu duševního vlastnictví:

• World Intellectual Property Organization (WIPO)
• Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights (TRIPS)
• Paris Convention for the Protection of Industrial Property
• Bern Convention for the Protection of Literary and Artistic Works
• The Patent Cooperation Treaty (PCT)

Vnitrostátní ochranu duševního vlastnictví zajišťují především Patent Act, Trade-Marks Act, Copyright Act a Industrial Design Act. Hlavní organizací odpovědnou za ochranu duševních práv v Kanadě je vládní agentura Canadian Intellectual Property Office, která také spravuje databáze chráněných práv duševního vlastnictví v Kanadě. Jejím prostřednictvím je také možné si požádat o ochrannou známku, patent či průmyslový vzor. Vzhledem ke členství Kanady ve zmíněných organizacích je také možné jich využít jako nástrojů k zajištění ochrany práv duševního vlastnictví v Kanadě.

Kanada se nicméně dlouhodobě drží na tzv. Watch List, který vytváří Spojené státy jako seznam zemí, které nejvíce porušují práva duševního vlastnictví (Kanada sice již není na tzv. Priority Watch List, nicméně v druhé kategorii Watch list nadále zůstává). Jako problematické Spojené státy vidí především ochranu patentů (zvláště farmaceutických) a různé výjimky za účelem vzdělávání, stejně jako mírné postihy vůči těm, co práva duševního vlastnictví porušují. Podobně EU vnímá negativně některé nedostatky týkající se zneužívání názvů potravin a alkoholických nápojů z Evropy.

Pro řešení případných sporů v případě porušení práv duševního vlastnictví se nabízí běžné alternativní metody řešení sporů, především mediace a arbitráž, případně standardní soudní řízení. Canadian Intellectual Property Office navrhuje vyhledání sektorových expertů prostřednictvím soukromé asociace IntellectualProperty Institute of Canada. Naprostá většina velkých kanadských právních kanceláří má také své specialisty na právo duševního vlastnictví.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Kanadě nabízejí pro evropské společnosti velmi zajímavou příležitost. Na federální úrovni (vláda a agentury s federální působností) představují zhruba 20–25 mld. CAD ročně a přibližně 350–400 tis. různých transakcí. Na provinční, teritoriální a municipální úrovni se vládní zakázky odhadují až na více než dalších 120–130 mld. CAD ročně. Vládní zakázky zahrnují například nákup zboží, služeb a stavebnictví. Tendry jsou považované za transparentní, informace jsou dostupné všem potenciálním účastníkům (v některých případech za menší poplatek), většinou online.

Přístup zahraničních společností

Veřejné zakázky v Kanadě jsou relativně otevřené, díky množství mezinárodních obchodních dohod, včetně dohod v systému WTO, bilaterálních dohod či dohody s USA a Mexikem o volném obchodu a pro evropské společnosti klíčové CETA. Díky dohodě o volném obchodu uvnitř Kanady jsou do jisté míry zvýhodněny kanadské společnosti, především u veřejných zakázek na provinční a municipální úrovni je praxí upřednostňování domácích dodavatelů na úkor zahraničních firem.

Jedná se například o nižší hranici pro vypsání veřejné zakázky pro kanadské a zahraniční firmy. Tato pravidla platí i pro municipality, akademické instituce, školy a poskytovatelé zdravotních služeb, kteří musí vypsat veřejnou zakázku pro kanadské firmy, pokud jejich hodnota je v případě nákup zboží a služeb vyšší než 100 tis. CAD a v případě stavebních zakázek vyšší než 250 tis. CAD.

CETA

Společnosti ze zemí Evropské unie, včetně ČR, mají velmi výhodné podmínky a trh je jim ve srovnání s jinými zeměmi extrémně otevřený. Díky CETA se společnosti z EU mohou účastnit zakázek nejen na federální úrovni, ale i v případě provinčních vlád a municipalit v Kanadě. Zakázky jsou dostupné od finančních limitů, které jsou každé dva roky částečně měněny a liší se pro federální zakázky a pro provincie a municipality, stejně jako pro odvětví. Detailní informace je možné nalézt zde na stránkách kanadské vlády. Indikativně pro zakázky federální vlády jde o nákup zboží vyšší než 230 tis. CAD a stavební zakázky vyšší než 8,8 mil. CAD.

Zakázky provinčních vlád a municipalit mají vyšší limity (cca 353 tis. CAD u nákupu zboží, u stavebních zakázek je práh stejně vysoký). Od vstupu CETA v účinnost nicméně platí omezení pro společnosti z EU u některých veřejných zakázek na provinční úrovni (např. požadavek na „local content“). Mezi příklady patří nákup vozidel městské hromadné dopravy (Ontario), kdy minimálně 25 % hodnoty zakázky musí pocházet od provinčních firem, či nákup vozidel městské hromadné dopravy (Québec), kdy se vyžaduje, aby minimálně 25 % hodnoty zakázky pocházelo od provinčních firem a finální montáž vozidel musí proběhnout v provincii.

Zároveň jsou z některých veřejných zakázek v Kanadě firmy z EU vyloučeny – jedná se například o zakázky na některé zdravotnické služby, výzkum a vývoj, public private partnership pro služby a utilities.

Zdroje informací o veřejných zakázkách

V rámci implementace CETA vytvořila Kanada jednotný portál pro přístup ke všem údajům o vypisovaných veřejných zakázkách, v roce 2023 byla spuštěna stránka CanadaBuys, kde je možno vyhledávat informace o veřejných zakázkách kanadské vlády a širšího veřejného sektoru. Mimo tento portál je také možné hledat v jednotlivých kanadských zdrojích, jejichž základní přehled nabízíme níže.

Federální úroveň: Federální vláda zveřejňovala dříve všechny zakázky na vládním webu Buyandsell, nově na CanadaBuys. Je k dispozici vyhledávání v několika kategoriích, jako jsou služby, zboží, stavební práce. Umožňuje také nastavit vyhledávání podle provincií, ve kterých má být zakázka realizována, stejně jako podle typu zboží či klíčových slov.

Provinční úroveň:

Na provinční úrovni se často informace dávají na webové stránky provincií:

• Alberta
• British Columbia
• Saskatchewan
• Manitoba – web přesměrovává na merx.com
• Ontario
• Quebec
• Newfoundland and Labrador – web přesměrovává na merx.com
• New Brunswick
• Nova Scotia
• Nunavut
• Northwest Territories
• Yukon

Většina provincií navíc zveřejňuje informace na dalších známých stránkách, jako například MERX (detaily níže). V některých případech mohou být části portálu zpoplatněné, případně může být zpoplatněné samotné elektronické podání nabídky. Municipality – na informace o veřejných zakázkách je nejlepší již zmíněný systém MERX.

Další zdroje informací a návody

Naprostá většina veřejných zakázek je dostupná v soukromém systému společnosti MERX. Některé společnosti (jako například Toronto Transit Commission) dávají vše výhradně na vybrané webové stránky, jako například právě MERX, a na svých stránkách uveřejňují pouze základní informace. Za zmínku stojí, že do systému zadávají své veřejné zakázky i soukromé subjekty, například Bank of Montreal. Další informace o vládních zakázkách je možné nalézt na stránkách Canadian Commercial Procurement (www.ccc.ca), v průvodci od Evropské komise a na webu Generálního konzulátu v Torontu, k ověření podmínek pro konkrétní parametry tendru lze využít databázi Evropské komise Access2Procurement. Více informací, včetně informací o veřejných zakázkách, o Komplexní ekonomické a obchodní dohodě mezi Kanadou a EU (CETA), je k nalezení na portále BusinessInfo.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obvyklé platební podmínky a morálka

České společnosti by se měly standardně jistit proti platební neschopnosti kanadských odběratelů. Jejich důvěryhodnost je možné prověřit úvěrovými agenturami (např. EquifaxCanada) či zkontrolovat placený insolvenční rejstřík. Možné je také vyžádání bankovních referencí.

Praktickým nástrojem při platbě větší částky je potvrzený akreditiv, který je v Kanadě běžně známým bankovním instrumentem a všechny velké kanadské banky by měly být bez problémů schopny jej vystavit za příslušný poplatek. Pokud jde o dobu splatnosti faktur, v Kanadě je standardní lhůta 30 dní, nicméně kratší ani delší splatnost není výjimkou. Platební morálka je většinou dobrá a při řešení sporů postupují místní úřady nestranně. V případě menších sporů je možné se na tzv. small claims courts.

Obchodní smlouvy a spory

Při sjednání smlouvy (kupní či jiné) se doporučuje věnovat pozornost všem potřebným náležitostem (dodací a platební podmínky, odpovědnost, záruky, řešení sporů) a využít buď služeb místního právníka, nebo upravit smlouvu tak, aby se řídila českým či mezinárodním, ale každopádně známým právním řádem. V případě sporu je nejčastějším místem řešení soud, nicméně soudní řízení je nákladné a proto je třeba zvážit kontakt na zkušeného místního komerčního právníka (např. za využití služeb specializovaných agentur, jako příklad je možné uvést Lawyerlocate) a pokusit se vyřešit vzniklé problémy dohodou, výjimkou také není komerční rozhodčí řízení či mediace.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro české občany je cestování do Kanady standardně relativně jednoduché. Občané ČR nepotřebují pro krátkodobý pobyt v Kanadě (do 6 měsíců) a průjezd kanadským územím víza. Bezvízový režim se vztahuje na krátkodobý pobyt za účelem turistiky, návštěvy rodiny/přátel a za účelem obchodním a studijním (jednosemestrální studium, jazykové kurzy). Během tohoto pobytu není možno v Kanadě pracovat (pro tuto možnost je zapotřebí získat u kanadského zastupitelského úřadu „pracovní povolení“, eventuálně podat žádost o „dočasný pobyt mládeže“).

\Pro bezvízové cestující zavedla od roku 2015 povolení „electronic travel authorization – eTA“, podobný systému ESTA používanému v USA. Žádost o povolení cesty je podávána prostřednictvím webových stránek Citizen and Immigration Canada (vyhněte se zprostředkovatelům). Povolení eTA je pro bezvízové cestující v letecké dopravě povinné, nevyžaduje se při překročení pozemní hranice ani pro cestující, kteří mají kanadské vízum či status trvalého rezidenta Kanady.

Kanada je relativně bezpečnou zemí, standardní obezřetnost je i přesto namístě ve větších městech. Ve městech je k dispozici poměrně kvalitní MHD, pohybovat se zpravidla lze snadno pěšky, na kole, využít carsharing. Mimo město je zpravidla zapotřebí přeprava autem, zapůjčení je možné pouze s povinným pojištěním či lze připlatit havarijní pojištění. K půjčení auta je často třeba kreditní karta, podobně může být vyžadována při ubytování v hotelu jako depozit.

Zejména při cestách do odlehlých částí Kanady doporučujeme kontaktovat zastupitelský úřad ČR v místě a nahlásit detaily cesty, doporučujeme také registraci na webu MZV– DROZD.

Kompletní detaily o standardním vstupu do Kanady naleznete zde.

Užitečné kontakty:

• Velvyslanectví Kanady v Praze, Ve Struhách 95/2, 160 00 Praha 6, Tel: 272 101 800, Fax: 272 101 890, E-mail: prgue-cs@international.gc.ca     
• Velvyslanectví Kanady ve Vídni, Laurenzerberg 2, A-1010 Vienna, Austria, Tel: +43 (1) 531-38-3000, Fax: +43 (1) 531-38-3321, E-mail: viennimmigration@international.gc.ca
• Citizenship and Immigration Canada (Ministerstvo pro státní občanství a imigraci Kanady)
• Canada Border Services Agency (Kanadská celní správa)

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Kanada má transparentní imigrační politiku, přičemž naprostou většinu žádostí a povolení je možné vyřídit online. CETA nabízí několik mechanismů zjednodušujících vstup do Kanady, pro vybrané skupiny pracovníků. První kategorií jsou krátkodobé pracovní pobyty v rámci přeshraničního poskytování služeb (business visitors, after-sales services atd.). Do druhé kategorie spadá mechanismus dočasného vstupu či relokace pro vybrané kategorie zaměstnanců – jde především o řídící pracovníky a technické specialisty, případně investory. Jednou z hlavních výhod, při doložení všech potřebných dokumentů, je zrušení povinnosti dokládat tzv. test trhu práce (Labour Market Impact Assessment, LMIA). Pro tyto případy doporučujeme konzultovat podání žádosti předem s velvyslanectvím ČR v Ottawě či Generálním konzulátem ČR v Torontu, které doporučí vhodný postup.

Další možnosti vstupu

Občané ČR mohou v Kanadě pracovat dočasně na základě Temporary Foreign Worker Program (TFWP). Podmínkou je získat pracovní povolení. Žádost o pracovní povolení probíhá ve dvou odlišných fázích. Nejprve musí kanadský zaměstnavatel vypsat příslušné místo, respektive podat žádost o dočasné pracovní povolení pro zahraničního pracovníka na vládní úřad Employment and Social Development Canada (ESDC), který žádosti zpracovává a posuzuje. ESDC provádí v tomto případě zmíněný test trhu práce. Kanadský zaměstnavatel musí zaplatit poplatek za předložení žádosti a poskytnout detailní informace, jako například počet Kanaďanů, kteří se ucházeli o volné místo, počet Kanaďanů, kteří absolvovali interview u žadatele a podat vysvětlení, proč tito Kanaďané nebyli přijati.

V zásadě je tak nezbytné prokázat, že na příslušné místo nebylo možné z objektivních důvodů přijmout kanadského zaměstnance. ESDC odmítá zpracovat žádosti, kde existují obavy, že dočasní zahraniční pracovníci mohou nebo budou mít negativní vliv na kanadský pracovní trh. Pracovní a mzdové podmínky zahraničních pracovníků musí být shodné s domácími pracovníky. V druhém kole pak samotný budoucí zaměstnanec podává žádost o pracovní povolení, typicky online, již s odkazem na pro něj vytvořené pracovní místo. Dočasné pracovní povolení trvá maximálně 4 roky (nicméně není vyloučena možnost přejít poté na jiné pobytové či pracovní povolení).

Od roku 2015 zavedla kanadská vláda systém expresního vstupu (tzv. „Express Entry“), který zajišťuje rychlejší výběr ekonomických imigrantů na základě požadavku pracovního trhu. Žadatelé jsou hodnoceni a vybírání podle bodového systému. Mezi rozhodující kritéria patří věk, vzdělání a pracovní schopnosti. Žadatelé s kanadskou pracovní nabídkou nebo žadatelé nominovaní od provinční vlády (program tzv. provincial nominees, kdy si provincie samy identifikují nedostatkové pracovní pozice) mají výhodu.

Další skupinou, která může získat zaměstnání v Kanadě, je mládež, v rámci programu Zažijte Kanadu (International Experience Canada), který je řízen kanadskou vládou. Existují dvě varianty, buď program tzv. pracovních prázdnin, Working Holiday, nebo program mladých specialistů Young Professional.

Další podmínky zaměstnání

V Kanadě neexistuje minimální mzda na federální úrovni a její regulace je v působnosti provincií. Například v Ontariu, nejlidnatější kanadské provincii, je minimální mzda 16,55 CAD na hodinu (od října 2024 se zvýší na 17,20 CAD). Sociální a zdravotní pojištění je na poměrně vysoké úrovni. Systém je postaven na principu solidarity, přičemž příspěvky jsou financovány srážkami z platu (sociální pojištění i zdravotní pojištění). Zdravotní péče je poskytována sítí tzv. rodinných doktorů, v menších soukromých klinikách a nemocnicích, většinou financovaných z veřejných rozpočtů. Značná část zaměstnavatelů nabízí různé zdravotní benefity (např. zubařskou péči) či důchodové připojištění.

5.9. Veletrhy a akce

Po pandemii COVID-19 se již veletrhy v Kanadě zcela vrátily do fyzického formátu. Některé veletrhy a konference nadále nabízí hybridní účast, jedná se však spíše o doplňkovou příležitost. Níže je uveden přehled vybraných oborových veletrhů. Pro bližší informace je vždy možné kontaktovat zastupitelské úřady podle místa konání (Ottawa, Toronto) či CzechTrade Calgary.

Těžební a důlní průmysl

• PDAC Convention, 2. – 5. 3.  2025, Toronto – největší těžební veletrh na světě
• Global Energy Show, 11. – 13. 6. 2024, Calgary – těžba a energetika

Letecký průmysl

• Aeromart Montreal (alternuje s International Aerospace Innovation Forum – různé tematické zaměření), 25. – 27. března 2025, Montreal

Zemědělství a potravinářství

• SIAL Canada, duben / květen 2025, Toronto, (alternuje s Montrealem) – největší potravinářský veletrh v Severní Americe
• Ontario Craft Brewers Conference and Marketplace, 6. – 7. 11., Hamilton – pivovarnictví 
• Canada’s Farm Show, 18. – 20. 6. 2024, Regina- největší zemědělský veletrh

Dopravní průmysl

• National Railway Day Conference and Exhibition, 7. – 8. 11. 2024, Winnipeg  (rotující) – železniční doprava
• Canadian Urban Transit Association Conference and Show, 17. – 20. 11. 2024, Toronto  – městská doprava
• TRACCS Rail Day, 18. – 20. 6. 2024, Toronto – železniční průmysl

Technologie, startupy, ICT & AI

• Megamigs, 30. – 31. 10., Montréal – herní veletrh
• Big Data & AI, 18. – 19. 10. 2024, Toronto – IT veletrh
• Colllision Conference, 17. – 20. 6. 2024, Toronto – technologická a startupová konference

Turistika

• Salon Internationale Tourisme Voyages, 1. – 3. 11. 2024, Montréal – turistika
• Canadian Meetings + Events Expo, 13. – 14. 8., Toronto – incentivní turistika (Pozn. dříve IncentiveWorks)

Další

• Canadian Manufacturing Technology Show, září 2025, Toronto – strojírenský veletrh (každý druhý rok, střídavé konání s IMTS v Chicagu)
• Canada’s Global Defence and Security Trade Show, květen 2024, Ottawa – obranný veletrh
• The Building Show, 4. – 6. 12. 2024, Toronto – stavebnický veletrh
• Waste & Recycling Expo Canada, 5. – 7. 11. 2024, Toronto – odpadové hospodářství a recyklace
• Canadian Pool and Spa Show, 2. – 5. 12. 2024, Niagara Falls – bazénové technologie a bazény 

Veletrhy v Kanadě je možné také vyhledat přes vyhledávač.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Ottawě

251 Cooper Street Ottawa, Ontario, K2P 0G Tel.: +1 613-562-3875 ústředna Tel.: +1 613-794-2277 diplomatická služba (24 hodin denně) E-mail: – ekonomický úsek commerce_ottawa@mzv.cz Web: www.mzv.cz/ottawa

Spojení z letiště: Je možné použít taxi a Uber (cesta trvá max. 20 minut), nebo autobus Bus Route 97 společnosti OC Transpo. Je potřeba přestoupit na zástavce Billings Bridge 2A, přejít cca 1 min k Billing Bridge 4C a přesednout na autobus č. 5, který jede na zastávku Elgin-Cooper, odkud je ambasáda v docházkové vzdálenosti cca 2 min. Alternativně místo linky č. 5 lze využít linku č. 6, která jede na zastávku Bank-Somerset, odkud je to na ambasádu pěšky cca 7 min. Cesta autobusem trvá cca 40 min. (více zde).

Generální konzulát České republiky v Torontu

2 Bloor Street West, Suite 1500 Toronto, Ontario M4W 3E2 Tel.: +1 416-972-1476 ústředna Tel.: +1 647-282-8119 diplomatická služba (24 hodin denně) E-mail: commerce_toronto@mzv.cz – ekonomický úsek Web: www.mzv.cz/toronto

Spojení z letiště (konzulát se nachází v centru města): Z letiště je možné kromě taxi a Uber využít dopravou rychlovlakem, tzv. UP Express (za 12,4 CAD). Cesta na vlakové nádraží Union Station, trvá cca 22 minut. Na nádraží je třeba přestoupit na metro TTC (Yonge – University line), směrem na Yonge, a jet na zastávku Yonge – Bloor (konzulát se nachází přímo na rohu ulic Yonge a Bloor). Je možné využít levnější autobus Airport Express na zastávku metra Kipling, a odtud linkou 2 na zastávku Yonge – Bloor.

Služby CzechTrade a CzechInvest Toronto

(Součástí GK Toronto) Mob.: +1 647 640 2113 E-mail: karolina.konicarova@czechinvest.org

CzechTrade Calgary

Suite 105, 10655 Southport Rd. SW T2W 4Y1, Calgary, Alberta Tel.: +1403 269-4924 Mob.: +420 606 237 162 E-mail: jaroslav.jelinek@czechtrade.cz

Honorární konzuláty ČR v Kanadě

Konzulární úřady mají omezenou působnost. Provádí pouze následující úkony:

• ověřování podpisů osob (např. plné moci či potvrzení o žití),
• ověřování správnosti opisů či kopií listin pro použití při jednání v ČR,
• ověřování správnosti dodaného překladu,
• předávání formulářů žádostí o česká víza,
• předávání formulářů pro vystavení českých matričních dokladů a zjišťování českého státního občanství.

Ostatní záležitosti vyřizují pouze zastupitelské úřady ČR v Ottawě nebo Torontu.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Důležitá telefonní čísla:

• Univerzální pohotovostní číslo: 911
• V případě nouze občana ČR v Kanadě se volá telefon diplomatické služby Velvyslanectví ČR v Ottawě +1 613 794 2277, kde se občan dozví, jak má postupovat. Linka funguje 24 hodin denně. V ostatních případech úřad kontaktujte v úředních hodinách.
• Nouzová linka Generálního konzulátu ČR v Torontu +1 437 237 8058 funguje pouze mimo pracovní dobu zastupitelského úřadu a je určena výhradně občanům ČR v nouzi či ohrožení zdraví a života. V ostatních případech úřad kontaktujte v úředních hodinách.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vládní úřady

• Government of Canada (hlavní rozcestník včetně finanční správy)
• Parliament of Canada
• Prime Minister of Canada
• Governor General
• Global Affairs Canada
• Canadian Trade Commissioner Service
• Innovation, Science and Economic Development Canada
• Department of Finance
• Agriculture and Agri-Food Canada
• Transport Canada
• Natural Resources Canada
• Temporary Foreign Worker Program
• Statistics Canada
• Bank of Canada
• Vládní zakázky

Profesní asociace a obchodní komory

• The Canadian Chamber of Commerce
• Canadian Association of Importers and Exporters
• Canadian Exporters and Manufactures
• Canadian Bankers Association
• Canadian Association of Petroleum Producers
• European Union Chamber of Commerce to Canada
• Czech Business Association of Canada
• The Canadian Chamber of Commerce in the Czech Republic
• Canadian Embassy in Prague