Kanada

Kanadský automobilový sektor tvoří významnou složku kanadské ekonomiky a ve výrobě lehkých osobních vozů se Kanada drží na 12. místě na světě. V kanadském automotive koridoru se nalézají všichni klíčoví severoameričtí výrobci, na které je uvnitř Kanady navázán ekosystém 700 dodavatelů. Dohromady vyrobí v kanadských továrnách Stellantis, Ford, GM, Honda a Toyota 1,4 milionů vozů ročně. Od poklesu během pandemie covid-19 zaznamenal sektor mírné oživení výroby, po poklesu v roce 2022 způsobeném výpadky dodavatelských řetězců došlo v roce 2023 k nárůstu prodeje o 11,8 % na 1,63 milionů vozů. Kanadský automobilový sektor nicméně nyní prochází transformací, kdy některé závody přechází ve výrobě na elektromobily, a proto dočasně omezily produkci. Tento trend je však doprovázen významným objemem nových zahraničních investic do produkce elektromobilů a baterií, což přinese významný nárůst produkce v následujících letech. Pro české společnosti proto nadále platí příležitost k dodávkám do kanadského automotive ekosystému zejména v podobě součástek. Dovozci do Kanady musí nicméně čelit znevýhodnění v podobě preferenčních pravidel severoamerické dohody CUSMA/USMCA, na jejichž základě automobily vyvážené z Kanady do USA musí splňovat vysoký podíl severoamerických součástek pro preferenční zacházení.

Čím dál zajímavější pro české firmy budou již zmíněné trendy související se snižováním emisí a elektromobilitou. Premiér Troudeau oznámil zkraje roku 2022, že chce z Kanady vytvořit velmoc v produkci baterií do elektromobilů, spolu s tím se vláda soustředí na celkovou podporu ekosystému elektromobility. Kanada tak již upevňuje pozici ve světě, kdy od roku 2020 přilákala přes 46 miliard dolarů v investicích do baterií pro elektromobily. V rozpočtu pro rok 2024 oznámila federální vláda záměr implementovat desetiprocentní daňové pobídky pro investice do výroby elektromobilů, baterií pro elektromobily a výroby materiálů pro katody. Spolu s tím se země zaměřuje na posilování domácích dodavatelských řetězců pro elektromobily, což ukazuje i projekt celokanadského elektromobilu Arrow, jehož prototyp byl odhalen v prosinci 2022.

Na rozvoj elektromobility oblasti se zaměřuje především hlavní automobilová provincie Ontario, jež si vytyčila v rámci programu Driving Prosperity cíl dosáhnout do roku 2030 úroveň výroby 400 000 elektromobilů a vozů s hybridním pohonem ročně, produkce se má také opírat zejména o domácí dodavatelské řetězce. Ontario nabízí komplexní vizi transformace automobilového sektoru, který staví také na přístupu ke kritickým nerostným surovinám, které jsou nezbytné mj. pro výrobu baterií a nachází se v rozsáhlých ložiscích v Kanadě. Mezi nejvýznamnější investice z poslední doby patří investice Hondy ve výši 15 mld. CAD do výroby v Ontariu, která byla oznámená v dubnu 2024, navazuje na investice Volkswagenu ve výši 7 mld. CAD, jakožto první mimoevropské gigafactory koncernu. Významný projekt spouští také Stellantis spolu s LG Energy Solution ve výši 5 mld. CAD. Již dříve přitom oznámily investice i další automobilky: Ford s výrobou baterií pro elektromobily v Oakville a 5 novými modely elektromobilů, Stellantis s rozšířením výroby elektromobilů ve Windsoru, GM oznámil výrobu elektrododávek BrightDrop v Kanadě, která se rozběhne již v roce 2023. V posledních letech má úspěchy s lákáním investic do elektromobility i Québec, rovněž bohatý na nerostné zdroje do výroby baterií. V roce 2023 oznámil sedmimiliardový projekt výroby baterií Northvolt, ve městě Bécancourt byly již dříve oznámeny projekty konsorcií Ford, EcoProBM a SK On; rovněž General Motors a POSCO Future M Co., Ltd.

Související oblastí, která se aktuálně prudce rozvíjí, je také budování infrastruktury pro vozy s alternativním pohonem. S ohledem na velké vzdálenosti uvnitř Kanady a dosavadní dojezd elektromobilů je dostatek čerpacích stanic nezbytnou podmínkou pro zajištění dostatečné poptávky u spotřebitelů. Federální vláda spustila program na vybudování dostatečné infrastruktury nazvaný Zero Emission Vehicle Infrastructure Program. V roce 2022 byl program posílen, s přibližně trojnásobným rozpočtem má probíhat až do roku 2027 s celkovou podporou ve výši 680 mil. CAD (10,7 mld. Kč). Financování směřuje na dobíjecí elektrické stanice a čerpací stanice pro vodíkový pohon. Do roku 2029 chce kanadská vláda docílit infrastruktury v rozsahu 84 500 dobíjecích stanic a 25 vodíkových stanic.  

Kanada je celkově aktivní v rozvoji disruptivních technologií automobilového průmyslu, do rozvoje autonomní a konektivní automobility investovaly v Kanadě už společnosti GM, Ford, Uber, Google i Nvidia. Rozvoj oblasti těží i z významného ekosystému v umělé inteligenci v Kanadě. Nabízí se tak možnost pro uplatnění společností nabízející niche řešení umělé inteligence, senzoriky, kyberbezpečnosti a dalších. Velký potenciál růstu má v Kanadě má také sdílená mobilita relevantní pro aglomerace s vysokou hustotou a velkým počtem obyvatel, ideálním příkladem je tak širší oblast Toronta, která se navíc potýká s nespolehlivou a nedostatečně rozvětvenou městskou hromadnou dopravou. Dle analýzy Council of Canadian Academies podpořené kanadskou vládou v roce 2021 má dostatečnou hustotu i počet obyvatel přes 1000 oblastí v Kanadě s pokrytím až 70 % obyvatel, což tedy představuje velmi atraktivní velikost trhu pro relevantní řešení. Nástup sdílené mobility lze očekávat postupně v dlouhodobějším horizontu i více než příštích 10 let. Zájem o tato řešení má především generace mileniálů a využívání roste, v roce 2018 nabízely car-sharingové společnosti v Kanadě přes 5000 vozů ke sdílení, s většinou ve Vancouveru. Ride-hailing služby (Uber, Lyft apod.) byly k dispozici ve 22 městech a dále se rozšiřují. Pro její implementaci v rámci městské mobility lze předpokládat využití public-private partnerships. Zároveň se přirozeně rozvíjí s nárůstem elektromobility a představuje komponentu dekarbonizace dopravy. České společnosti tak mohou uspět se softwarovými řešeními a aplikacemi pro tuto oblast konkrétně v MaaS (Mobility as a Service), ride sharing, car sharing, micromobility, microtransit.

Kanada zůstává jedním z největších světových trhů v leteckém průmyslu a zaujímá první místo ve výrobě civilních leteckých simulátorů, turbovrtulových a vrtulníkových motorů, druhé místo ve výrobě business jetů, třetí místo ve výrobě civilních motorů a čtvrté místo ve výrobě civilních letadel. Kanadský letecký průmysl zaměstnává více než 200 000 pracovníků ve více než 600 leteckých společnostech a přispívá kanadské ekonomice HDP ve výši přibližně 27 miliard kanadských dolarů. 

Hlavním centrem odvětví je především Montréal a jeho okolí v provincii Québec (následovaný provincií Ontario), kde se vyrábějí téměř všechny letecké komponenty. Mezi největší kanadské firmy patří Bell Helicopter – Textron Canada Ltd., Bombardier Aviation, CAE, Pratt & Whitney Canada, Latecoere Aerostructures Canada, Héroux-Devtek, Magellan Aerospace Corp., MHI Aerospapcex, Safran Helicopter Engines.

Přibližně 88 % kanadského leteckého a kosmického průmyslu je zaměřeno na civilní sektor a 12 % na obranu. Montréal je po Seattlu a Toulouse třetím největším leteckým centrem na světě a podílí se více než 75 % na kanadském leteckém výzkumu a vývoji (R&D) v hodnotě 680 milionů kanadských dolarů. Na Kanadu rovněž připadá 5 % celosvětových tržeb v leteckém a kosmickém průmyslu.

Důležitost leteckého a kosmického průmyslu v Kanadě, stále nejinovativnějšího odvětví s vysokým podílem výzkumu a vývoje, který do něj investuje stále více než kterékoliv jiné odvětví (jeho intenzita a podíl zaměstnanosti v oborech STEM jsou 2,5x vyšší než výrobní průměr), si uvědomuje i kanadská vláda, která uznala strategický význam sektoru a v rámci rozpočtu 2021 vyčlenila na období 7 let finanční prostředky na výdaje a daňové úlevy za účelem snižování emisí skleníkových plynů a s tím související podporu vývoje čistých technologií. Stát také přislíbil 250 mil. CAD pro malé a střední podniky v leteckém sektoru, které jsou do roku 2024 určeny k zavádění ekologičtějších řešení, zlepšení produktivity a posílení komercializace produktů. Tyto snahy ukazují, že sektor by měl být dostatečně silný pro další spolupráci a také bude vytvářet prostor pro další mezinárodní spolupráci, například v oblasti čistých leteckých technologií. V loňském rozpočtu pak vláda podpořila Kanadský úřad pro bezpečnost letecké dopravy (CATSA) částkou 1,8 mld. dolarů, a to především na udržení a zvýšení úrovně svých služeb. V průběhu loňského roku bylo rovněž v rámci „Strategic Innovation Fund“, který poskytuje významné investice do inovativních projektů, vyčleněno na 350 milionů dolarů na projekty, které se mají zaměřit na čtyři klíčové technologické oblasti, a to hybridní a alternativní pohon, architekturu letadel a integraci systémů, přechod na alternativní paliva a podpůrnou infrastrukturu a provoz letadel.

Kromě podpory ze strany federální vlády podporují svůj stěžejní sektor i jednotlivé provincie. Provincie Alberta plánuje do roku 2026 investovat 11 milionů dolarů do leteckého průmyslu provincie s cílem přeměnit jej na letecký hub. Financování zahrnuje pomoc Mount Royal University, která od podzimu 2024 zavádí bakalářský program řízení leteckého provozu, a také podporu vzniku leteckého centra excelence. V Britské Kolumbii získal British Columbia Institute of Technology více než 9 milionu dolarů na zahájení nového praktického vzdělávacího programu pro údržbu, opravy a generální opravy plynových turbín v leteckém sektoru – prvního svého druhu v Severní Americe. V provincie Québec aktualizovali leteckou strategii Horizon 2026 s cílem urychlení technologického vývoje a inovací a v rámci diverzifikace i podporu vývoje bezpilotních leteckých systémů a kosmických technologií. Díky poskytnutým finančním nástrojům budou podpořeny investice ve výši 3 mld. dolarů plánované do roku 2024. Zprostředkovatelem mezinárodní spolupráce v oblasti inovativních projektů je CRIAQ, konsorcium pro výzkum a inovace v oblasti letectví a kosmonautiky, se kterými se v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie řeší i možnosti zapojení českých firem do výzkumných a inovativních projektů firem jako Bombardier, Bell, CAE či Pratt & Whitney, které hledají partnery pro své realizace.

V celé zemi existuje také řada iniciativ zaměřených na poskytování přímé finanční podpory školám, podnikům a organizacím působícím v oblasti leteckého průmyslu s cílem usnadnit odbornou přípravu a budování ekosystému v oblasti leteckého průmyslu, mimo jiné v Britské Kolumbii, Ontariu a Novém Skotsku. Tyto iniciativy mimo jiné podněcují inovace v kanadském leteckém a kosmickém sektoru, přičemž bezpilotní letadla a drony, kosmické technologie a udržitelné letectví jsou oblastmi s velkým potenciálem růstu a možné spolupráce i s českými podniky.

Bezpilotní letouny a drony jsou v Kanadě využívány pro vojenské i civilní účely. To přimělo kanadský dopravní úřad k vytvoření strategie pro bezpilotní letadla do roku 2025, která má podpořit růst v odvětví prostřednictvím intenzivnější spolupráce a inovací. Kanadská vláda rovněž investuje 2,49 miliardy dolarů do vojenských bezpilotních letounů a základen pro drony, což vytváří další příležitosti pro vstup českých podniků na kanadský trh, a to v oblasti poskytování softwaru, komponentů nebo komplexních řešení pro drony.

Poptávku na kanadském trhu zvyšuje rovněž rostoucí význam vesmírných technologií pro telekomunikace, cestování lidí do vesmíru a výzkum. Vzhledem k tomu, že na účast Kanady na Mezinárodní vesmírné stanici, výzkum vesmíru a vývoj družic je vyčleněno několik miliard dolarů, nabízí se v těchto oblastech mnohé příležitostí ke spolupráci; vláda na podzim roku 2023 přidělila kanadské kosmické agentuře více než jednu miliardu dolarů na podporu programu RADARSAT+ pro budoucí družice a družicové systémy Země. Pro české podniky se nabízí možnosti v oblasti výzkumu pokročilých materiálů a satelitních technologií.

Vzhledem k intenzitě emisí z letadel a z plynoucích dopadů na životní prostředí se v leteckém průmyslu věnuje stále větší pozornost potřebě udržitelnosti. Díky investicím kanadské vlády je kanadský letecký průmysl ještě více motivován k vývoji alternativních pohonných systémů, nových paliv a také hybridních a elektrických letadel, která mají snížit emise. To otvírá příležitosti i pro české podniky, které vyvíjejí nebo nabízejí související řešení.

Těžební sektor je jednou z nejvýznamnějších oblastí kanadské ekonomiky. V roce 2022 dosáhla kanadská těžební produkce hodnoty 75 mld. CAD (přes 1276 mld. Kč), polovinu této hodnoty tvoří těžba kovů a nejvíce zlato. Kanada se nadále drží na první světové příčce v těžbě potaše, na druhém místě v těžbě uranu a na třetím v těžbě platinových kovů. Nerostné suroviny tvoří přímo i nepřímo 5 % kanadského HDP. Rozvoj kanadských těžebních projektů bude v reakci na ceny komodit pokračovat, průzkumná činnost v letech 2021 a 2022 významně narůstala, přičemž výdaje v roce 2022 byly druhé nejvyšší v historii 4,1 mld. dolarů. Pro rok 2023 je odhadován mírný pokles, ale ve vybraných nerostných surovinách, zejména lithiu, kobaltu a vzácných zeminách, je odhadován nárůst výdajů na průzkumnou činnost 38 %. Většina výdajů se zaměřila na možnou těžbu vzácných kovů a směřovala do Québecu, Ontaria a Britské Kolumbie, 20 % projektů pak do uranu a základních kovů. Nové těžební projekty těchto surovin mohou přinášet další příležitosti pro české firmy v podobě tradičních dodávek důlní techniky. Významným partnerem mohou být také s ohledem na klíčové kompetence v těžebním sektoru vybrané provincie, které jsou často otevřené strategické spolupráci.

Kromě rozvoje projektů tradičně produkovaných nerostných surovin bude v dalším období hrát významnou roli i snaha kanadské vlády o dosažení významné pozice v oblasti kritických nerostných surovin. V prosinci 2022 byla zveřejněna federální Strategie pro kritické nerostné suroviny, která klade za cíl udělat z Kanady preferovaného světového dodavatele kritických nerostných surovin. Dokument se soustředí na podporu geologického průzkumu, výzkumu a inovací, urychlení rozvoje projektů a budování udržitelné infrastruktury. Strategie pak především určuje seznam 31 kritických minerálů dle definice kanadské vlády, z nichž šest považuje Kanada za prioritní pro ekonomický růst země a domácí výrobu: lithium, grafit, nikl, kobalt, měď a vzácné zeminy. Strategie počítá se 3,8 miliardami dolarů podpory pro její naplňování, významnou část tvoří Strategický inovační fond na projekty související s těžbou kritických nerostných surovin s prioritními vazbami na pokročilou výrobu, zpracovávání a řešení pro recyklaci. Projekty a lákání investic mají podpořit 30% daňové úlevy na specifické výdaje průzkumu kritických nerostných surovin. Kanada již v roce 2021 uzavřela strategické partnerství pro kritické nerostné suroviny s EU a dále pokračuje v rozvoji této spolupráce, nyní i v širším formátu Mineral Security Partnership.

Souvisejícím impulzem je snaha vybudovat významné postavení Kanady v elektromobilitě a produkci baterií. V listopadu 2021 pověřil premiér Troudeau ministra pro inovace naplňováním strategie Mines to Mobility a rozvojem těžby kritických surovin. Toto odvětví těžby již rozvíjí i některé provincie, především Québec, Ontario a Saskatchewan podporují rozvoj projektů na těžbu kritických surovin, zpracovávání vzácných zemin a výrobu elektromobilů a baterií. Provincie Ontario přilákala i díky nerostnému bohatství mezi lety 2022 a 2024 několik zásadních projektů na výrobu baterií, včetně investic firem Honda, Stellantis a Volkswagen. Probíhá proto další průzkum ložisek, přičemž nejslibnější oblastí byla doposud zmiňována tzv. Ring of Fire, kde doposud nezapočala těžba zejména z důvodu chybějící dopravní infrastruktury. Strategie pro kritické nerostné suroviny navazuje na Mines to Mobility zaměřením na kompletní hodnotový řetězec od průzkumu až po recyklaci. Pro naplnění celkových ambicí Kanady bude nutná další intenzivní podpora a rozvoj projektů i technologií pro naplnění potenciálu v této oblasti těžby, což může pro české společnosti znamenat zajímavou příležitost, které by měly věnovat pozornost. 

Kanada je dlouhodobě lídrem v těžbě energetických nerostných surovin. Kanada má přibližně 13 %  světových zásob uranu, který je z části navázán na jaderné reaktory kanadské technologie CANDU, ale hlavní těžební společnost Cameco se bude i díky zapojení do vlastnické struktury Westinghouse pravděpodobně čím dál více zapojovat do dodávek pro reaktory na lehkou vodu. Těžba ropy stoupla od roku 2010 o 57 % a Kanada bude nadále hrát významnou exportní roli s většinou vývozu směřující do USA. Obdobně je Kanada významným vývozcem zemního plynu, nicméně neplánuje zatím vybudování exportního terminálu na východním pobřeží země, což bylo předmětem diskusí v návaznosti na Ruskou agresi vůči Ukrajině. S ohledem na význam fosilních paliv v kanadské ekonomice je zásadním trendem také dekarbonizace a zachytávání uhlíku. Kanada se zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2050 a budou proto stanoveny pětileté cíle na snižování emisí z ropy a zemního plynu, do roku 2030 přestane být v Kanadě produkována elektřina z uhlí a země ve stejné lhůtě přestane uhlí exportovat. I přesto od momentu tohoto závazku liberální vlády za poslední tři roky vzrostl vývoz termálního uhlí o 20 % (jen v roce 2023 o 7 %) a  cíl omezit vývoz do konce dekády se dle mnohých komentátorů nepodaří naplnit. 

Zajímavé příležitosti související s ambicemi ve snižování emisí budou technologie pro zachytávání a uchovávání uhlíku, těžební společnosti budou usilovat o snižování uhlíkové stopy dodavatelských řetězců v těžebním sektoru. Již nyní těžební společnosti přijímají řadu opatření pro naplňování tzv. ESG priorit. Dochází také upevňování standardů jako je iniciativa Towards Sustainable Mining, kterou zaštiťuje Těžební asociace Kanady. Udržitelnost bude mít také přesah k udržitelným zdrojům elektřiny, kterou doly využívají. Budou tak relevantní inovativní řešení pro těžbu v severních oblastech Kanady a zajištění odlehlé infrastruktury s decentralizovanými či zcela samostatnými elektrickými sítěmi. Tranzice těžby fosilních paliv směrem k udržitelnosti ale skýtá i příležitosti například pro výrobu modrého vodíku a rozvoj vodíkové ekonomiky, s největšími ambicemi soustředěnými v Albertě, která již disponuje a dále rozvíjí technologie pro zachytávání uhlíku při produkci vodíku ze zemního plynu. Zkraje roku 2023 také společnost Imperial Oil oznámila investici do největšího závodu na obnovitelnou naftu v Kanadě v Albertě v rafinerii Strathcona. V neposlední řadě bude trvající důraz na ekologické aspekty těžby vyžadovat další rozvoj technologií pro dekontaminaci a řešení například pro vypouštění vod z těžby ropných písků, které federální vláda nově umožní.

Poslední zásadní oblastí, která nabízí příležitosti pro české dodavatele, je problematika digitalizace a technologických inovací v dolech. V roce 2021 kanadská vláda investovala 40 mil. CAD (přes 660 mil. Kč) do rozvoje Centra excelence pro inovace v těžbě v Ontariu, přičemž nová řešení by měla podpořit i výše zmíněnou těžbu kritických nerostných surovin. Dle průzkumu PWC je hlavní výzvou pro růst kanadských těžebních společností využití transformativních technologií, včetně umělé inteligence, cloudových výpočtů a datové analýzy. Lze proto využít poptávky po těchto řešeních či navázat spolupráci s dodavateli inovativních řešení pro těžební sektor uvnitř Kanady.

Odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT), které tvoří zhruba 5 % kanadského HDP, je důležitou součástí kanadské ekonomiky a je hnací silou inovací, produktivity a konkurenceschopnosti v různých odvětvích. Díky bohatému ekosystému technologických společností, výzkumných institucí a kvalifikované pracovní síly se Kanada etablovala jako lídr v oblasti ICT. V posledních letech sektor informačních a komunikačních technologií rostl přibližně tempem 4 % a v roce 2023 dosáhly tržby rekordních skoro 270 mld. kanadských dolarů.

V Kanadě působí více než 43 000 společností v oblasti ICT, z nichž naprostá většina zaměstnává méně než 10 lidí. Tyto podniky, včetně společností BlackBerry, Shopify, OpenText a konglomerátu Constellation Software, působí převážně v oblasti softwaru a počítačových služeb. Kanada sice představuje relativně malou část globálního trhu, ICT se však v rámci země stalo jedním z hlavních hnacích motorů inovací a hospodářského růstu. Nejúspěšnějšími jsou primárně sub-sektory ICT, jako je vývoj SW, zpracování dat, kybernetická bezpečnost, poskytování počítačových služeb, ale dynamicky opět rostou i sektory typu fintech (sektor finančních služeb a technologií) a obecně ICT orientované startupy. 

Kanadské ICT podniky jsou rozmístěny po celé zemi, přičemž některá z nejvýznamnějších ICT center se nacházejí v Montrealu (superklastry MILA a SCALE AI, tisíce podniků, včetně výzkumných a vývojových středisek Google, Microsoft a Meta AI, vývoj videoher), Ottawě (největší technologický park v Kanadě), regionu Toronto-Waterloo (přední univerzity a vysoká koncentrace technologických firem, inkubátorů a startupů) a Vancouveru (strategická poloha na pobřeží Tichého oceánu podporující spolupráci a investice s Asií, nejrychlejší růst počtu pracovních míst v oblasti špičkových technologií v Severní Americe).

Vzhledem ke strukturální transformaci ekonomiky způsobené informačními a komunikačními technologiemi a rychlému rozvoji umělé inteligence Kanada klade důraz, v podobě vládních i soukromých investic, na posílení odvětví ICT, konkrétně v oblastech spojených s umělou inteligencí a informačními technologiemi spojenými s robotikou a vyspělou výrobou.

Kanada se staví do pozice světového lídra v oblasti umělé inteligence. Vláda ohlásila miliardy dolarů na financování výzkumu AI, školení pracovních sil, vývoj produktů, komercializaci atd. Toto úsilí spolu s již existujícím kanadským ekosystémem AI, včetně superklastrů, inkubátorů a akcelerátorů, a rovněž důrazu na spolupráci a partnerství s podniky i výzkumnými instituce vytváří velmi atraktivní prostředí pro rozvoj dalšího podnikání v oblasti AI. Široká škála aplikací AI, například pro logistiku, medicínu, finance, robotiku a výrobu, nabízí českým podnikům se zájmem o kanadský trh další možnosti.

AI se v současné době implementuje v různých průmyslových odvětvích s cílem lépe předvídat poptávku, využití zdrojů a vzorce chování. Jak se AI přibližuje analýze dat v reálném čase, bude možné stále rychleji uspokojovat personalizované potřeby. V roce 2022 bylo oznámeno zahájení druhé fáze kanadské strategie umělé inteligence (Pan-Canadian Artificial Intelligence Strategy). V rámci pokračování Kanada poskytne 185 mil. kanadských dolarů na podporu komercializace výzkumu AI. Tato investice je spojena s plánem navýšit financování kanadské strategie umělé inteligence na 443,8 milionu CAD během 10 let.

V rámci nedávno představeného federálního rozpočtu bude rovněž vyčleněno 2,4 miliardy kanadských dolarů na budování kapacit v oblasti umělé inteligence. Většina z této částky – 2 miliardy dolarů – půjde do fondu, jehož cílem je poskytnout přístup k výpočetním kapacitám a technické infrastruktuře.

Vládní investice ve výši 48,3 milionu dolarů mířily rovněž do školení pracovních sil v odvětví digitálních informačních a komunikačních technologií nebo ve výši 77 milionů dolarů na podporu technologických inovací a komercializace ontarijských podniků. Většina provincií také nabízí malé granty a programy na rozvoj pracovní síly zaměřené na zvyšování dovedností v oblasti ICT.

Důležitou součást ICT hraje kybernetická bezpečnost, která je jedním z hlavních problémů ve vládních a podnikových organizacích. Zvýšená sofistikovanost kybernetických útoků činí kanadské systémy zranitelnější i proto, že většina kanadských společností přešla v reakci na COVID-19 na práci distanční formou. Tento přesun vytvořil pro kyberzločince nové příležitosti ke zneužití zranitelností v domácích sítích. Zranitelnost a související rizika, kterým čelí kanadská kybernetická bezpečnost, je daná především omezeným počtem pracovníků.

Cloud computing není již žádnou novinkou, ale novým standardem. Pandemie způsobila nárůst digitalizace a tento trend stále pokračuje. Během pandemie si mnoho především malých a středních firem uvědomilo důležitost implementace digitálních platforem za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a poskytnutí lepších služeb, což mělo a stále má za následek rostoucí výdaje do technologií.

Fintech je oblast s významnými příležitostmi pro české podniky. Konsolidace kanadského bankovního sektoru v rámci oligopolu „big 5“ kanadských bank, které kvůli nedostatku konkurence příliš neinovují, vedla ke stagnaci a sebeuspokojení, což však zároveň vedlo k nárůstu malých fintech firem, které nabízejí nové produkty a služby, zejména v souvislosti s digitalizací osobních financí. Došlo k rychlému přijetí produktů, jako jsou aplikace pro obchodování s akciemi a další digitální finanční nástroje, zejména mezi mladými Kanaďany. Partnerství mezi bankovní „velkou pětkou“ a malými inovativními fintech společnostmi se tak stalo do jisté míry běžným jevem. Kanada má také regulační rámec, který umožňuje fintech společnostem v omezené míře testovat své finanční produkty a služby, aniž by musely projít celým regulačním procesem. Nejedná se však jen o digitální bankovnictví, finanční technologie se více dostávají do nových odvětví, jako jsou kryptoměny, investice, B2B obchodování či wealth management (správa majetku). V oblasti správy majetku a investic existuje významná poptávka po personalizovaném poradenství podporovaném digitálními nástroji, což vede například k potřebě robotických poradců a technologií založených na umělé inteligenci a datech.

Expanzivní povaha odvětví ICT znamená, že vývoj v této oblasti ovlivňuje všechny aspekty společnosti a ekonomiky, což přináší českým podnikům mnoho příležitostí. Potřeba digitální transformace pokračuje také ve veřejném sektoru, zemědělství nebo zdravotnictví (viz samostatné kapitoly), a čeští dodavatelé tak mohou uspět se specializovanými řešeními právě v těchto oblastech.

Velký potenciál skýtá rovněž oblast výzkumu a vývoje, kde je největším investorem soukromý ICT sektor. V minulých letech představovaly R&D výdaje okolo téměř 50 % veškerých výdajů na výzkum a vývoj v Kanadě.

Sektor energetiky přispívá do kanadského HDP celými 11,8 %. Kanada je čistým vývozcem elektřiny do USA, v roce 2023 klesl čistý vývoz na 49,4 TWh. Energetický mix ovlivňují zásoby energetických nerostných surovin, Kanada je 4. největším producentem ropy, 6. největším producentem zemního plynu a 2. největším producentem uranu. Příznivé přírodní podmínky však nahrávají i bezemisním zdrojům energie a celkově probíhá útlum fosilních zdrojů energie a posilování bezemisní energetiky a dekarbonizace. Kanada má již nyní díky přírodním podmínkám vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie, do roku 2030 má z bezemisních zdrojů pocházet 90 % kanadské elektřiny. Ke splnění tohoto cíle mají napomoci vládní opatření, jako je federální závazek k postupnému ukončení tradiční uhelné energetiky v celé zemi do roku 2030 a realizace nových projektů vodních elektráren. 

Energetika je v Kanadě určovaná zejména na subfederální úrovni, energetický mix jednotlivých provincií a teritorií se také výrazně liší. V Britské Kolumbii, Manitobě, Québecu, Newfoundlandu, Labradoru a Yukonu se zpravidla vyrábí více než 80 % elektřiny z vodních elektráren. Ontario, Nový Brunšvik a Severozápadní teritoria se spoléhají na různé kombinace jaderné, vodní, větrné energie, biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy. Alberta, Saskatchewan, Nové Skotsko a Nunavut vyrábějí většinu elektřiny z fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn nebo ropa. V jurisdikci provincií je většina politik týkajících se tvorby cen i typů používané výroby elektřiny. Každá provincie má pravomoc nad výrobou, přenosem a distribucí elektřiny uvnitř provincie, zatímco federální vláda má pravomoc nad některými aspekty výroby elektřiny z jaderných elektráren, vývozem elektřiny a určenými mezinárodními a meziprovinčními přenosovými linkami.

Obnovitelné zdroje energie v Kanadě jsou zastoupeny především již zmíněnými vodními zdroji zajišťujícími 60 % elektřiny. V roce 2020 měla Kanada čtvrtý největší instalovaný výkon vodní energie na světě. Zároveň však toto znamená, že kanadskou energetiku ovlivňují sucha, která zapříčinila pokles elektřiny z vodních zdrojů v roce 2023 o 8,4%. Dochází však i k rozvoji dalších odvětví, přičemž větrná a solární energetika představovala v roce 2023 7,2 % energetického mixu. Nárůst těchto zdrojů znamená, že oproti roku 2016 byla v roce 2023 produkce elektřiny z větrných a solárních elektráren o 37,4 % vyšší. Zároveň ale výroba ze spalování fosilních  paliv a biomasy představovala v roce 2023 stále přes 20 % energetického mixu. V roce 2024 má také federální vláda zveřejnit první Strategii pro čistou energetiku. V rozpočtu roku 2023 přislíbila kanadská vláda 40 mld. CAD na podporu čisté elektřiny skrze daňové pobídky, veřejné financování a granty. Smart Renewables and Electrification Pathways Program už přislíbil finance pro 74 projektů energetické infrastruktury, v roce 2023 byly přislíbeny další 3 miliardy dolarů na tento program a 100 milionů na Smart Grid program. Pro české společnosti se tak otevírají příležitosti napříč prakticky všemi odvětvími energetiky, které podpoří další veřejné i soukromé investice.

Kanada také sází na cestě k dekarbonizaci na vodíkové technologie. V roce 2020 přijala vodíkovou strategii, která nastiňuje význam vodíku pro dosažení environmetálních cílů do roku 2050. Kanada se už nyní řadí mezi 10 hlavních producentů vodíku na světě, přičemž momentálně produkuje vodík zejména z fosilních zdrojů. Cílem Kanady je však diverzifikovat produkci napříč energetickými zdroji s posilováním pozice zeleného vodíku, odhaduje také, že by do roku 2050 mohl vodík sloužit k dodávkám až 30 % veškeré domácí spotřeby energie. Kanada kromě celkové podpory těchto technologií také vnímá exportní potenciál vodíku, od nějž si slibuje dvojnásobnou hodnotu než od domácí produkce. Pro české společnosti tedy nadále představují technologie obnovitelných zdrojů energie významnou příležitost, stejně jako uplatnění technologií na zachytávání uhlíku.

Přechod k bezemisní ekonomice je výzvou zejména pro provincie s méně příznivými přírodními podmínkami a vysokou závislostí na fosilních palivech. Provincie Alberta jako hlavní producent ropy a zemního plynu se soustředí zejména na snižování emisí a zachytávání uhlíku, spolu s rozvojem některých bezemisních technologií včetně vodíku. Provincie Ontario sází hlavně na jadernou energetiku. Zpráva Pathways to Decarbonisation vydaná ontarijskou provinční organizací IESO v závěru roku 2022 představuje významné argumenty pro směřování provincie Ontario k bezemisní energetice za využití jádra. Pokud má být dosaženo dekarbonizovaného elektrického sektoru do roku 2050, pak by se za předpokladu významné elektrifikace provincie měla zdvojnásobit energetická produkce s náklady zhruba 400 mld. CAD (6,4 bn CZK). Investice by měly směřovat do nových technologií na produkci energie, stejně jako do rozvodných sítí.

Kanada je v současnosti lídrem v jaderné energetice, v roce 2023 zajišťovala 13,7 % energetické produkce země s meziročním nárůstem o 2,8 %. Kanadské jaderné elektrárny na těžkou vodu CANDU jsou umístěny převážně v provincii Ontario, kde jich je v provozu 18, jeden se nachází v Novém Brunšviku a 10 mimo Kanadu. Kanada zároveň zajišťuje 20% světové produkce uranu s většinou směřující na vývoz. S ohledem na další potřeby bezemisní energetiky provádí momentálně Ontario modernizaci vybraných jaderných elektráren (Darlington, v přípravě Pickering). Hlavně však sází na malé modulární reaktory, do roku 2028 má vzniknout první reaktor tohoto typu na světě v Darlingtonu s technologií GE Hitachi. Kanada usiluje také o vybudování robustního dodavatelského řetězce pro tuto technologii a navazuje mezinárodní spolupráce v oblasti malých modulárních reaktorů. Provincie Saskatchewan (která momentálně závisí na fosilních zdrojích) a Nový Brunšvik se k Ontariu připojily také ve společném Strategickém plánu na zavádění malých modulárních reaktorů, který vydaly v roce 2022.  S ohledem na otevřenost Kanady a Ontaria v této oblasti se právě v jaderné energetice objevuje řada příležitostí s českými společnostmi i výzkumníky, jelikož se bude segment nadále dynamicky vyvíjet.

Kanada zůstává historicky významným hráčem na globální zemědělsko-potravinářské scéně. Patří mezi deset největších vývozců i dovozců zemědělských a potravinářských komodit na světě. Pokud počítáme EU jako jeden subjekt, je dokonce pátým největším zemědělským vývozcem na světě. 

Zemědělský průmysl v Kanadě čelí vedle dlouhodobých klimatických výzev a transformačních trendů, také výzvám v podobě rostoucího nedostatku pracovních sil a stárnutí zemědělské populace, problémům dodavatelského řetězce, zahraniční konkurence, rostoucích nákladů na půdu nebo energie. Jeho budoucnost tak bude záviset na podpoře zaměstnanosti a vzdělávání v oblasti zemědělství, přílivu zahraničních sezónních pracovníků, na ochotě a především rychlosti zavádění nových technologií a obecně vybudování udržitelnějšího a odolnějšího systému zemědělství.

Jedním z hlavních dlouhodobých trendů kanadského zemědělského sektoru, který i díky koronavirové pandemii nabyl ještě více na významu a nutnosti rychlé realizace, je zvýšený důraz na využití umělé inteligence, a  dále urychlení a zefektivnění automatizace výroby. Aplikace umělé inteligence v zemědělství je i vzhledem k růstu poptávky po potravinách a změně klimatu nevyhnutelná. Tyto trendy jsou již viditelné v posledních letech, například v Manitobě působí již od roku 2016 akcelerátor AI řešení pro zemědělství EMILI (Enterprise Machine Intelligence & Learning Initiative) nebo v Albertě Food Processing Development Centre. Důležitou roli hrají mobilní aplikace, které slouží k mapování pozemků, pomocí chytrých senzorů ke sledování výnosů jednotlivých plodin, půdních vlastností atd.

Kanada si je však vědoma, že využití automatizace v zemědělství do jisté míry zaostává za jinými odvětvími, nicméně vidí postupnou proměnu se vstupem umělé inteligence do odvětví a ve spolupráci s autonomními vozidly. Výhledově se také počítá s integrací umělé inteligence do autonomních zařízení (tj. traktory, kombajny atd.). 

Dalším trendem nabízejícím zajímavé příležitosti je zvýšený zájem o podporu vyššího podílu zpracovatelského průmyslu a vytváření produktů s vyšší přidanou hodnotou, které nahradí živočišné bílkoviny. Vhodnými nástroji v této souvislosti mohou být genetické modifikace, podpora zahraničních investorů, podpora investic do infrastruktury či zvýšení zpracovatelských kapacit, zvláště u potravin na rostlinné bázi (plant-based produkty). V této souvislosti hraje důležitou roli kanadský superklastr proteinového průmyslu (Protein Industries Canada), který má Kanadě pomoci stát se světovým lídrem na rostoucím trhu s rostlinnými bílkovinami. Ostatně si to uvědomuje i federální vláda, která jeho činnost finančně podporuje.

Vývoj klimatické změny a s tím související kanadské závazky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů budou klást čím dál větší důraz na zelenější technologie a postupy. Bude pokračovat důraz na využívání postupů, které optimalizují využití hnojiv a chemikálií v zemědělství.

Velkým tématem zůstává vertikální zemědělství, a to i s ohledem na zkušenosti během pandemie, extrémní sucha či související narušení dodavatelských řetězců. Do provozu již byla uvedena první vertikální farma bez použití ruční práce, kde se všechny zemědělské operace od setí až po sklizeň provádějí bez přímého lidského zapojení. Zajímavým trendem je i využití volných kancelářských prostor v centrech měst a jejich přeměna na vertikální farmy. Zájem o vertikální zemědělství v Kanadě obecně roste, což přináší zajímavé příležitosti zahraničním poskytovatelům výrobků, služeb a technologií.

Příležitosti se nabízejí i v oblasti efektivnějšího nakládání s vodou a zavlažování, keré reagují jednak na hrozbu nedostatku vody, ale také na výzvu zlepšit výnosy plodin. Federální a provinční vlády jako takové kladou větší důraz na hospodaření s vodou prostřednictvím různých programů, jejichž cílem je zlepšit udržitelné zemědělské postupy v celé zemi.

Populace Kanady se i nadále zvyšuje, čímž poroste poptávka po zemědělských a potravinářských produktech. Důležité bude reflektovat demografický trend Kanady a představit specifické a inovativní produkty jednotlivým skupinám obyvatel.

Pokud jde o kroky na federální úrovni, v rámci návrhu rozpočtu na období 2024/2025 se vláda zaměří na snížení provozních nákladů pro zemědělce a zlepšení interoperability mezi jednotlivými zemědělskými stroji a technologiemi. Vláda se také zavázala zrychlit poskytování podpor zemědělcům pro řešení dopadů klimatických změn nebo vyčlenit rozpočet na bezúročné půjčky.  

Mezi hlavní položky zemědělského a potravinářského dovozu z pohledu ČR do Kanady patří dlouhodobě alkoholické nápoje (pivo, víno, destiláty), nealkoholické nápoje, cukrovinky a čokolády, potravinové přípravky, pekařské výrobky nebo krmiva pro psy a kočky (pro maloobchodní prodej). Velmi zajímavé příležitosti skýtají i technologie a suroviny spojené s pivovarnictvím a dynamicky rostoucím sektorem minipivovarů. Velikost kanadského trhu a kapacit potvrzuje zájem také o zemědělské stroje a technologie, ale také výzkumnou a vědeckou spolupráci. 

Jako součást investičních pobídek Accelerated Investment Incentive zavedla Kanada federální daňové úlevy, které zahrnují okamžitý 100% odpis nově získaných výrobních a zpracovatelských zařízení. Kanada rovněž nabízí bezcelní zónu pro průmyslové výrobce, umožňující investorům dovážet pokročilé stroje a zařízení od jejich mateřských společností bez dovozních cel.

Kanadský průmysl železniční dopravy významně přispívá k růstu kanadského HDP a zaměstnanosti. Průmysl generuje přibližně 10 mld. CAD ročně, z čehož 95 % pochází z nákladní železniční dopravy a přibližně 5 % z příměstské, meziměstské a turistické osobní železniční dopravy ve velkých městských centrech, koridorech a regionech.

Přestože je síť využívána především pro nákladní dopravu, existuje zde i vnitrostátní osobní železnice provozovaná společností VIA Rail, jejíž síť o délce přibližně 12 tis. km je doplňována městskou a příměstskou kolejovou dopravou ve velkých městech (Toronto, Montréal, Ottawa, Vancouver, Calgary, Edmonton). V některých severních regionech a v turistických oblastech nabízejí společnosti jako Ontario Northland Railway, Algoma Central Railway a Royal Canadian Pacific omezenou osobní a turistickou železniční dopravu. 

Kanadský železniční sektor je dlouhodobě podfinancovaný, a to především v oblasti osobní dopravy. Nedostatečné investice Kanady do meziměstských a regionálních železnic a nákladních vlaků, které mají přednost před osobními vlaky, způsobily, že v roce 2023 bylo zhruba 30 % osobních vlaků společnosti VIA Rail zpožděno. K nápravě některých dlouhodobých problémů kanadské osobní železnice se plánuje nebo již probíhá řada investic, projektů a dalších veřejných zakázek do městské a příměstské kolejové dopravy, jedné z mála možností, jak ulevit přetíženým aglomeracím a nedostačující silniční dopravě. 

Počínaje rokem 2026 bude kanadská vláda každoročně investovat 3 miliardy kanadských dolarů do financování veřejné dopravy. Federální investice mají ve spolupráci s provinčními a obecními samosprávami směřovat do veřejné dopravy včetně příměstské železnice. 

Největší investice do veřejné dopravy v současnosti probíhají v rámci největší kanadské aglomerace Toronta, která tvoří pětinu kanadského obyvatelstva. Největší federální investice ve výši 10 miliard dolarů do čtyř velkých projektů (jejichž celková hodnota je přibližně 27 miliard dolarů) podpoří především linky torontského metra a příměstských tratě. Kromě toho jsou v okolí největší kanadské aglomerace Toronta již schváleny další desítky miliard dolarů na připravované posílení regionální vlakové dopravy, rozšiřování jejich tratí a zvyšování počtu vlaků. Aktuálně se plánuje vyhlášení výzvy k předkládání návrhů pro pořízení 70 vlaků metra.

Kromě Toronta se realizují či připravují projekty dopravní infrastruktury v dalších velkých kanadských městech, které plánují nové linky či rozšiřují ty stávající (kolejové tratě, tramvaje, mosty, tunely, silnice), v rámci nichž mají šanci se podílet subdodávkami i české firmy (ocelové konstrukce, části kolejových vozidel, technologie frézování vozovky aj.). V provincii Alberta probíhá největší projekt v historii města Calgary v podobě rozšíření jedné z páteřních linek městské hromadné dopravy (tzv. Green Line) ve výši téměř 6 mld. CAD; v roce 2024 by měla začít výstavba kolejí a tunelů. Další stále aktuální příležitosti se nabízejí v rámci meziměstského železničního projektu nedaleko Vancouveru v provincii Britská Kolumbie tzv. Surrey-Langley Sky Train v hodnotě 4 mld. CAD, jehož dokončení se plánuje na rok 2028. V Montréalu probíhá východní rozšíření příměstského vlaku, tzv. REM de l’Est s datem dokončení v roce 2029, a to v hodnotě 10 mld. CAD. V Québecu se nabízí zapojení do výstavby tramvajové linky v hodnotě 3,3 mld. CAD. Mezi další příležitosti patří vybudování tramvajového spojení mezi hlavním městem Ottawou a blízkým quebeckým městem Gatineau; se spuštěním provozu se počítá do roku 2032. Příležitosti skýtá rovněž komplexní projekt nadzemní a podzemní městské dráhy v Edmontonu (Valley Line: West a Metro Line: Northwest).

Stárnoucí vozový park příměstských vlaků společnosti VIA Rail spolu s jejími plány na vytvoření specializované infrastruktury pro regionální a meziměstskou osobní dopravu znamená, že kromě již objednaných vlaků bude muset i nadále pořizovat nové osobní vlaky; z více než 450 lokomotiv a vlakových souprav jich bylo téměř 100 vyrobeno v polovině 20. století. VIA Rail rovněž investuje do nových středisek údržby, která budou sloužit pro servis jejích vlaků. Pro české podniky se tak nabízejí příležitosti k dodávkám regionálních a meziměstských vlaků, dílů a odborných znalostí, jakož i služeb souvisejících s plánováním a rozvojem specifické železniční infrastruktury, zejména v souvislosti s potenciální vysokorychlostní železnicí, kterou Kanada jako jediná země G7 ještě nemá.

V oblasti veřejné dopravy jsou investice do projektů lehkých tramvají „LRT“ vyšší než v posledních desetiletích. Snahy o snížení emisí uhlíku do roku 2030 o 40-45 % pod úroveň roku 2005, nové bezpečnostní předpisy pro železnice a rostoucí počet obyvatel Kanady nutí federální, provinční a obecní vlády k velkým investicím právě do železniční infrastruktury. Ačkoli mnoho železničních projektů již probíhá, většina velkých kanadských měst aktivně plánuje další, které budou dokončeny v nadcházejícím desetiletí, a které nabídnou příležitosti k poskytování vozidel, náhradních dílů, služeb údržby apod.

Omezený železniční průmysl, kdy většinu železničních vozidel a jejich součástí musí Kanada dovážet, nabízí českému průmyslu další příležitosti. Obecně platí, že v Kanadě se vyrábějí pouze některé specifické díly a provádí se konečná montáž vozidel, přičemž významné výrobní/montážní kapacity mají pouze společnosti Bombardier Transportation (vlastněná společností Alstom), Alstom a Siemens Mobility. Příležitosti pro české podniky představuje také související rozvoj infrastruktury, jako je projektování a výstavba. 

V rámci zmíněných snah o snížení uhlíkové stopy do roku 2030 se Kanadě daří díky investicím do moderních lokomotiv a zefektivnění provozu zvýšit palivovou účinnost nákladní dopravy. V Kanadě se také začalo s vývojem lokomotiv na vodíkový pohon a v létě 2023 byl poprvé vyzkoušen osobní vodíkový vlak. Kanada zaujímá pozici potenciálního lídra na světovém trhu s vodíkem a zdroj paliva pro vlaky může být další oblastí, kde může být vodík přínosem. Rozloha Kanady ztěžuje elektrifikaci kvůli rozsáhlým oblastem s nízkou hustotou obyvatelstva, kterými musí vlaky projíždět. Vodík by mohl být alternativou k těžko přístupným elektrifikovaným tratím a nadzemnímu vedení, které je v mnoha oblastech země obtížné udržovat. Z tohoto důvodu představuje integrace vodíkové technologie do vlakových souprav jedinečnou výzvu a příležitost i pro české výrobce. Podobně by tyto problémy mohlo pomoci překonat i kanadské bohatství kritických nerostných surovin a nedávné investice federální vlády do dodavatelských řetězců baterií pro elektromobily.

V rámci programu zvyšování bezpečnosti železnice investovala kanadská vláda od roku 2016 do příslušných projektů více než 230 milionů kanadských dolarů. V roce 2022 vláda na následujících 5 let přislíbila investovat do bezpečnosti a zabezpečení osobní i nákladní železniční dopravy dalších 100 mil. CAD. S cílem zvýšit bezpečnost se v posledních letech využívají big data, díky kterým kanadské železniční doprava významně pokročila v oblasti automatizovaných kontrol a prediktivní analytiky. Kromě investic do dohledu nad železnicí jsou v plánu i řešení nových, například kybernetických bezpečnostních rizik.

Železniční projekty obecně nabízejí zajímavé příležitosti pro evropské společnosti, včetně českých, které se mohou i díky dohodě CETA zapojovat prakticky plně do veřejných zakázek. Výhodou všech projektů je v tomto směru také jejich financování z veřejných prostředků.

Kanada se řadí mezi nejvyspělejší země z pohledu výzkumu, vývoje a inovací. V roce 2021 proudilo do výzkumu a vývoje 43,2 mld. CAD (660 mld. CZK); hlavní investice proběhly ze soukromého sektoru (44 % tzv. hrubých domácích výdajů, gross domestic expenditures), dále pak z federálních zdrojů (19 %) a z vysokých škol (19 %), ze zahraničních zdrojů (10 %) a z provinčního financování (4 %). Podle Global Innovation Index se Kanada v roce 2023 umístila na 15. příčce, v horní stovce nejlepších vysokých škol dle Times Higher Education má Kanada čtyři vysoké školy a pět vysokých škol je na prvních 100 příčkách v inženýrských oborech. Silné klastry výzkumných aktivit jsou zejména v oblasti Waterloo / Kitchener, Torontu, Montréalu, Calgary a Vancouveru. Mezi nejvýznamnější vysoké školy patří University of Toronto, University of British Columbia, McGill University, McMaster University, University of Montréal, University of Alberta, University of Ottawa a v technických oborech vyniká University of Waterloo.

Politiku výzkumu, vývoje a inovací provádí federální agentura National Research Council, která podléhá ministrovi pro inovace, vědu a hospodářský rozvoj. Výzkum, vývoj a inovace jsou institucionálně financovány z řady především federálních zdrojů. Mezi hlavní financující organizace patří tři agentury: Canadian Institutes of Health Research (CIHR), Natural Sciences and Engineering Research Council (NSERC), Social Sciences and Humanities Research Council (SSHRC); ty doplňuje pro soukromé společnosti Innovation, Science and Economic Development Canada (ISED). V roce 2018 federální vláda podpořila vznik inovačních superklastrů (nově přejmenovaných na global innovation clusters) zaměřených na digitální technologie, pokročilou výrobu, umělou inteligenci, proteinový výzkum a výzkum oceánů. Značnou podporu má aktuálně výzkum spojený s těžbou kritických nerostných surovin s návazností na dodavatelské řetězce pro nové technologie a například elektromobilitu. V létě 2023 začal působit federálně financovaný Canada Growth Fund, který má podpořit především soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací, se zaměřením na oblasti jako životní prostředí a obrana. 

Velký potenciál pro posílení spolupráce s EU přinese zapojení Kanady do programu Horizon Europe. V roce 2023 byl dojednán status asociované země, který přinese kanadským výzkumníkům plný přístup do Pilíře II programu. Je tak již možno jednat o společných konsorciích, ačkoli podpis smlouvy o přístupu do programu  proběhne v průběhu roku 2024. Významná je také například spolupráce Canadian Space Agency a European Space Agency. Aktuální příležitosti pro spolupráci mohou vznikat v oblastech jako je energetika (např. vodíkové technologie, smart grid, oblast malých modulárních reaktorů), environmentální technologie (např. zachytávání uhlíku, čištění vody), pokročilá výroba a automatizace, pokročilé materiály a nanotechnologie, kvantové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, vesmírné technologie, elektromobilita, zdravotnictví, biologie, telemedicína, farmacie (Kanada je známá např. objevy v léčbě diabetes), zemědělský výzkum (díky inovacím v přesném zemědělství i výzkumných aktivitách v prérijních zemědělských provinciích) a další. Kanada má silné aktivity rovněž v oblastech jako antarktický výzkum či výzkum oceánů. Příležitost skýtá také sdílení zkušeností z transferu technologií. Kanadské vysoké školy často praktikují systém tzv. „coop“, tedy zařazení opakované několikaměsíční praxe ve firmách při technických oborech. Krom toho mají také některé kanadské vysoké školy (například University of Waterloo) odlišný přístup k právům duševního vlastnictví, kdy toto zůstává ve vlastnictví autora / výzkumníka. Aktivně jsou také podporovány spin-offy skrze asistenční programy uvnitř univerzit.

Kanadští výzkumníci jsou celkově otevření spolupráci, ale je potřeba ji zpravidla stavět na osobních vazbách. Dobrým nástrojem jsou proto mezinárodní konference. Dále lze budovat spolupráci s univerzitami, kde působí čeští krajané, či mají zastupitelské úřady nadstandardní vztahy, jako jsou například University of Toronto, University of Waterloo, Conestoga Polytechnic nebo University of Alberta. Nejefektivnější pro meziuniverzitní spolupráci je přímá spolupráce konkrétních výzkumných skupin s využitím nástrojů mobility a omezeně i financování výzkumné spolupráce. Čeští výzkumníci mohou využít některé výzvy v cofundových nástrojích, zmíněném Horizon Europe, programu EUREKA, pro aplikovaný výzkum za podmínky firmy jako hlavního účastníka projektu program TAČR SIGMA s provinciemi Québec a Alberta (aktuálně nejsou však vyhlašovány výzvy). Zpravidla je však nalezení dostupného finančního nástroje pro výzkumné projekty obtížné a je relativně zapotřebí individuální národní financování na obou stranách. Některé další evropské země jako Francie či Německo těží z alokace specifických prostředků na spolupráci přímo s Kanadou, čímž ČR v současné době v takovéto míře nedisponuje. Relativně dostupné je financování mobility zejména za využití programu Erasmus + / Erasmus Mundus, Marie Curie Sklodowska (Horizon Europe) a do určité míry kanadská agentura Mitacs.

Pro firemní spolupráci je vhodná zejména EUREKA (včetně Eurostars), či Mitacs. Celkově je značný potenciál přímé spolupráce na inovacích v rámci dodavatelského řetězce, a to s ohledem na centrály či pobočky významných průmyslových firem v Kanadě, díky kterým je země lídrem v řadě inovačních oblastí od jaderné energetiky, zdravotnictví, těžby, po automobilový a letecký průmysl. České inovační firmy mohou v Kanadě investovat za využití pobídek na R&D v podobě daňových úlev, startupy mohou využít tzv. startup visa. Kanada nabízí také rozsáhlou síť inkubátorů, které umožní vstup na severoamerický trh. Vstup do nich je často relativně náročný s ohledem na obrovský mezinárodní zájem o zapojení, je proto zapotřebí vhodně zvolit sektorové zaměření inkubátoru. Mezi nejvyhlášenější inkubátory a akcelerátory patří MaRS, Creative Destruction Lab, DMZ, Founder Institute, InnovateBC, NextAI, Velocity a další. České startupy se také mohou účastnit technologického veletrhu Collision Conference, který se koná každoročně v Torontu, či jiných sektorových akcí, s jejichž vytipováním mohou pomoci české zastupitelské úřady v Kanadě.