Katar

Katar je čtvrtým největším producentem zemního plynu na světě a největším světovým exportérem zkapalněného plynu (LNG). Zásoby zemního plynu se odhadují na přibližně 25 % světových zásob a činí z Kataru třetí zemi na světě s největšími zásobami zemního plynu po Rusku a Íránu. Ropa a především plyn tvoří páteř katarské ekonomiky, přestože země vyvíjí značné úsilí o diverzifikaci zdrojů rozpočtových příjmů, aby snížila závislost na tomto přírodním bohatství. Za veškerý ropný a plynárenský průmysl je v Kataru odpovědná státní společnost QatarEnergy. Společnost se zabývá těžbou zemního plynu a skromnější těžbou ropy, společně s řadou dalších průmyslových aktivit, jako je zkapalnění plynu a petrochemická výroba. Stávající strategie QatarEnergy se zaměřuje na energetickou účinnost a technologie šetrné k životnímu prostředí, včetně zachycování a ukládání oxidu uhličitého. 

Katar se od ostatních ekonomik zemí GCC odlišuje dominancí exportu zemního plynu. Vynaložil velké investice, zejména do technologií souvisejících s těžbou a přepravou LNG. Nyní je druhým největším světovým exportérem plynu a největším vývozcem LNG na světě. Katarská vláda si chce toto výsadní postavení udržet, na posílení své dominantní pozice na světovém trhu se zkapalněným zemním plynem intenzivně pracuje. Je otevřená dodávkám do celého světa. Katar je vázán dlouhodobými kontrakty, zejména s asijskými zeměmi. V posledních letech uzavřel obří dlouhodobé kontrakty na dodávky LNG do Číny, Německa, Bangladéše, Francie, Nizozemí, Itálie a Indie. Vzhledem k rostoucí poptávce a k cenám na světových trzích a potvrzených nových nalezištích Katar plánuje zvýšit produkční kapacity v Severním poli (NGF – the North Gas Fields), které pokrývá cca 6 tisíc km², tj. téměř polovinu oblasti pevninského Kataru. Domácí těžba a produkce LNG má narůst ze současných 77 mil. tun ročně až na 142 mil. tun ročně do konce roku 2030. QatarEnergy uzavřel v kontrakty ma výstavbu a dlouhodobý pronájem velkých dopravních tankerů na přepravu LNG s jihokorejskými společnostmi Hyundai a Daewoo, v dubnu podepsal kontrakt na výstavbu dalších velkokapacitních tankerů, tentokrát s čínskou CSSC. 

QatarEnergy také rozšiřuje těžbu ropy v ropném poli Al-Shaheen, v lednu 2024 byly uzavřeny smlouvy o celkovém objemu 6 mld USD na inženýrské práce a instalace s mezinárodními firmami, a to s korejskou Hyundai, čínskou Oil Engineering Co, indickým nadnárodním konglomerátem Larsen &Toubro a s americkým konsorciem McDermott and Qingdao.  

Katar dobře vnímá globální trend a tlak na udržitelnost – zelenou energii, nutnost snižovat emise z fosilních paliv a metanu a snaží se tomuto trendu uzpůsobit své strategické sektory, aby neztratily konkurenceschopnost a ziskovost. Kataru momentálně nahrává, že LNG je z pohledu udržitelnosti vnímán jako (přechodně) čistý/čistší zdroj energie. Katar jej navíc dokáže vyrábět relativně efektivně a ekologicky. České firmy by se v Kataru mohly uplatnit subdodávkami bezešvého potrubí, armatur, ventilů, pump, kompresorů a smart měřicí/řídicí techniky a dalších souvisejících inovativních technologií v tomto sektoru.

Katar očekává, že plyn, jako čistší palivo ve srovnání s ropou nebo uhlím, zůstane klíčový pro globální ekonomiku ještě několik desetiletí. Katar je největším světovým producentem LNG. Má také schopnost přepravovat LNG kamkoli na světě, jelikož disponuje flotilou tankerů, kterou dále rozšiřuje. Do roku 2030 chce rozšířit produkci LNG na 142 milionů tun ročně. Jelikož plyn má být považován za čistší zdroj energie, katarská produkce plynu má světu pomoci v boji proti změně klimatu globálně díky tomu, že umožňuje přejít od vysoce znečišťujících paliv, jako je ropa a uhlí, k obnovitelným zdrojům energie.

Katar uvažuje dlouhodobě. V říjnu 2021 přijal národní strategii pro životní prostředí a změnu klimatu. Jedním z hlavních bodů strategie je snížení emisí skleníkových plynů o 25 % do roku 2030, zvýšení norem kvality vnějšího ovzduší a aktualizace mezních hodnot do roku 2024. Systém veřejné dopravy by měl být do roku 2030 ze 100 % elektrický. (V současné době je již cca 70% autobusů veřejné dopravy elektrických). Katarský emír vytvořil nové Ministerstvo životního prostředí a změny klimatu, jen několik týdnů před konferencí OSN o změně klimatu COP-26 v Glasgow. 

Katar investuje do vývoje a využití inovativních technologií a řešení a do obnovitelných zdrojů vzhledem k tomu, že má výhodu dlouhého větrného pobřeží a slunečného podnebí. Země buduje rozsáhlé solární elektrárny. V roce 2022 byla uvedena do provozu  solární elektrárna Al Charsá s kapacitou cca 880 MW (cca 10 % katarské spotřeby elektřiny). Katar má rovněž plány  na vybudování dalších dvou solárních elektráren, a to v Mesaieedu (s kapacitou 417 MW) a v Ras Laffanu (s kapacitou 458 MW). Projekty by měly být zahájeny na podzim letošního roku. Katarská společnost pro elektřinu a vodu (Kahramaa) představila v dubnu Národní strategii obnovitelné energie, která si klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, zejména solární energie a lépe tyto zdroje integrovat do energetického mixu země. Tato strategie by měla napomoci splnit katarskou národní vizi 2030 a třetí fázi Katarské národní strategie rozvoje. 

Významnou oblast energetického sektoru tvoří výzkum a vývoj vodíku a bio-energetiky. Katar je nicméně k jeho masovému využití zatím skeptický. Důvodem je zejména nákladnost přepravy. Jako nejperspektivnější se v tomto kontextu jeví výroba amoniaku, a to i s ohledem na přepravu a pozdější extrakci vodíku. Na podzim 2022 podepsal Katar (dceřiné společnosti Qatar Energy) s konsorciem ThyssenKrupp a Consolidated Contractors Company kontrakt na stavbu továrny na tzv. modrý amoniak (Ammonia-7 Project) v celkové hodnotě více než 1 mld. USD. Továrna by měla být uvedena do provozu v roce 2026 a provozovat by ji měla dceřiná společnost Qatar Energy (Qafco) v průmyslové oblasti Messaíd. Modrý amoniak, při jehož výrobě se uvolňovaný CO2 zachycuje a ukládá, může být přepravován konvenčními nákladními plavidly a později využíván jako palivo v elektrárnách. 

Investice do “modrého amoniaku” a budování zařízení na zachycování a ukládání CO2 při jeho výrobě jsou součástí naplňování katarské strategii udržitelnosti. Ta klade důraz na zodpovědný přístup k produkci čisté a cenově dostupné energie s cílem usnadnit energetický přechod na obnovitelné zdroje. Její součástí je závazek Kataru zavádět další technologie na zachycování a ukládání CO2 s cílem dosáhnout v roce 2035 kapacity 11 mil. tun ročně.

V Kataru by se mohly uplatnit inovativní společnosti, které se orientují na smart technologie, zaměřené na úspory v energetice, řídicí systémy, fotovoltaiku nebo na výzkum a vývoj inovativních technologií a nových zdrojů energie (vodík, amoniak). Perspektivní by mohly být katarské investice do českých startupů v tomto odvětví či do výzkumných projektů, dále například spolupráce v rámci vodíkové strategie ČR.

Katar se rozkládá na malém ostrohu Arabského poloostrova. Jeho jediná pozemní hranice je na jihu se Saudskou Arábií. Mezi zásadní faktory ovlivňující bezpečnostní a obrannou politiku země patří kromě geografické polohy závody ve zbrojení, modernizační iniciativy a celková politická rivalita v oblasti Zálivu. V roce 2017 vedlo napětí s dalšími zeměmi GCC (Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Egyptem a Saudskou Arábií) k blokádě, která trvala až do roku 2021. Izolace v době blokády vedla k posilování obranných schopností Kataru a k podpisu několika obřích kontraktů s cílem posílit strategickou pozici Kataru v oblasti Perského zálivu

Od roku 2010 narostly obranné výdaje Kataru o více než 400 %. V roce 2024 by měly dosáhnout 14,4 mld. USD. Mezi lety 2025-2028 se očekává další nárůst, meziročně o 5 %. Hlavním partnerem a spojencem v oblasti bezpečnosti jsou pro Katar dlouhodobě Spojené státy americké. Katarská  základna Al Udajd je největší základnou amerického letectva mimo území Spojených států. Mezi další strategické partnery patří zejména Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, ale i Turecko. Katar je důležitým partnerem NATO.

V minulých letech podepsal Katar smlouvy na dodávky stíhacích letounů F-15, Eurofighter Typhoon, vojenské vrtulníky NH-90, stíhačky Rafale a devět proudových trenažérů HAWK. V roce 2019 uzavřel Katar s Tureckem smlouvu o dodávkách 100 bitevních tanků Altay. Očekává se, že Katar bude investovat do systémů vzdušného průzkumu a posilovat své námořní schopnosti. V období 2019-2023 byl Katar podle Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) třetím největším dovozcem zbraní na světě po Indii a Saudské Arábii. Jeho hlavními dodavateli byly USA, Francie  a Itálie.Katarské zbrojní dovozy v tomto období zahrnovaly 36 bojových letadel z Francie, 36 z USA a 25 z Velké Británie, stejně jako 4 fregaty z Itálie. Katar se v budoucnu chce zaměřit zejména na špičkové obranné technologie.

V dodávkách v obranném sektoru katarská strana jednoznačně upřednostňuje jednání na G2G úrovni, která v počáteční fázi účinně otevírají dveře. Důvěra je pro realizaci spolupráce zcela zásadní. Při proniknutí na tento specifický trh je třeba vynaložit dlouhodobou snahu, obrnit se trpělivostí a spoléhat výhradně na prověřeného obchodního partnera. V případě konkrétních dodávek je vhodné postupovat ve spolupráci a sjednat dohodu na dodávky do Kataru prostřednictvím agentury AMOS Ministerstva obrany ČR. Klíčovým partnerem na katarské straně je vládní akviziční a investiční agentura Barzan Holdings, spadající pod ministerstvo obrany.

Česko má v zemi dobré jméno v oblasti obranného průmyslu. Katar má zájem zejména o špičkové obranné technologie. Jistý potenciál pro ČR existuje na poli výcviku či dodávek tradičnějších typů zboží, jako jsou nákladní vozy či menší zbraně. V oblasti modernějších obranných systémů se nabízí spolupráce například na poli pasivních radiolokátorů či dronů.

Zemědělská produkce se v Kataru za posledních pět let zdvojnásobila.  Domácí produkce v mlékárenství dosáhla 105 % stanoveného cíle. Mlékárenský gigant Balanda začal své produkty i vyvážet. Díky skleníkovým farmám a high-tech zavlažovacím systémům dokáže Katar uspokojit 46 % své potřeby zeleniny z domácích zdrojů. Katar hodlá domácí produkci zeleniny nadále zvyšovat. Význam potravinové bezpečnosti a dostatečného zásobení pitnou vodou zesílil zejména vlivem čtyřleté blokády a volatility dodávek v rámci globálních řetězců. Katarská vláda si uvědomuje možné hrozby na straně nabídky, vlivem klimatických změn a hrozeb v regionu a vlivem narůstající spotřeby na straně poptávky. Potravinová nezávislost zůstává pro Katar klíčovou prioritou. 

Mezi prioritní iniciativy patří strategie potravinového zabezpečení; vytvoření strategických rezerv; mezinárodní obchod a logistika; domácí soběstačnost. Katar plánuje v případě kritických komodit své obchodní partnery geograficky diverzifikovat za účelem snížení rizik na straně vnějších faktorů. Zamýšlí zajistit si tři až pět partnerů na každou kritickou komoditu. Hodlá proaktivně zavést pohotovostní plány k omezení dopadu šoků v zahraničním obchodě nebo vlivem jiných exogenních hrozeb; hodlá rozšířit a zlepšit své výrobní kapacity v oblasti červeného masa (vybudovat výkrmny a chovné farmy pro ovce a kozy) a v oblasti rybářství (rybí farmy). Chce si udržet vytvořenou produkci čerstvého mléka a drůbeže na 100 % soběstačnosti; efektivně řídit a flexibilně přesměrovat případné přebytečné kapacity k jiným účelům (přesun přebytku drůbeže do oblasti produkce vajec). Plánuje zvýšit produkci zeleniny založením hydroponického skleníkového seskupení k dosažení 70 % soběstačnosti pěstováním skleníkové zeleniny (např. rajčat, paprik, okurek, tykví, salátů). Hodlá snížit produkci krmiva na bázi čerpání podzemní vody. 

Katar chce více zapojit soukromý sektor v oblasti skladování široké škály produktů, které budou působit jako krátkodobý nárazník proti šokům. Plánuje optimalizovat využití vodních zdrojů v zemědělství. Chce zavést integrovaný program využití přebytečných potravin, včetně sběru a zpracování a alternativního využití organického odpadu. Dále zefektivnit domácí model uvádění produktů na trh, aby byla zajištěna transparentnost při stanovování cen, dále chce pomáhat zemědělcům při zlepšování jejich produktivity a kvality produkce. V neposlední řadě hodlá optimalizovat a zjednodušit správu potravinových standardů v Kataru, sledovat bezpečnost potravin v zemi a efektivněji dohlížet na certifikaci kvality.

Perspektivy pro české firmy existují například v možných dodávkách potravin, jako jsou trvanlivé potraviny, mražená zelenina, dětská výživa, nápoje, čokoláda a jiné cukrovinky, produkty zdravé výživy, potravinové doplňky (omáčky, dochucovací přípravky) atp. Cesta na katarský trh s potravinami vede zejména prostřednictvím velkých dodavatelských firem jako například Hassad Food. Vzhledem k omezené rozloze zemědělské půdy a náročným klimatickým podmínkám bude budování vlastních produkčních kapacit v Kataru vyžadovat nejmodernější inovativní výrobní postupy s akcentem na energetické úspory a udržitelnost, např. automatizované hydroponické a aquaponické technologie.  Katar je do těchto technologií ochoten investovat nemalé částky.

Vybudování komplexního systému kvalitní zdravotní péče dostupné široké veřejnosti je jedním z cílů Katarské národní vize 2030. Ambicí Kataru je vytvořit v zemi integrovaný systém zdravotní péče nabízející služby prostřednictvím veřejných a soukromých institucí působících pod vedením národní zdravotní politiky, která stanovuje a monitoruje standardy pro sociální, ekonomické, administrativní a technické aspekty zdravotní péče. Během posledních několika desetiletí katarská vláda do rozvoje zdravotnictví výrazně investovala. V důsledku toho byl zdravotnický průmysl svědkem bezprecedentního růstu. Rozpočet zdravotnictví na rok 2024 je 5,8 mld. USD, což představuje 11 % katarského státního rozpočtu. V následujících letech se předpokládá další růst, v roce 2028 by měl rozpočet zdravotnictví dosáhnout 11 mld USD.

Katarští občané jsou zahrnuti do národního systému zdravotního pojištění, cizinci mohou získat zdravotní pojištění od svého zaměstnavatele, nebo v případě osob samostatně výdělečně činných si pojištění mohou zakoupit. Předním poskytovatelem zdravotní péče v zemi je nezisková vládou zřízená Hamad Medical Corporation. Provozuje síť 12 nemocnic a mnoha ambulancí. Jejím největším zařízením je Hamad General Hospital sídlící v Dauhá (s kapacitou cca 600 lůžek). V roce 2022 byla nově otevřena první část moderní Aisha Bint Hamad Al Attiyah Hospital která by po dosažení plné funkčnosti měla mít celkovou kapacitu cca 300 lůžek). Svou roli ve zdravotnické infrastruktuře a poskytování zdravotních služeb v Kataru však posiluje i soukromý sektor. V roce 2022 existovalo v Kataru 10 soukromých nemocnic, 19 soukromých chirurgických center a téměř 400 všeobecných a specializovaných soukromých ordinací. Katar má ambici navýšit celkový počet nemocničních lůžek ze současných cca 3 500 na cca 5 700 v roce 2033.

S nárůstem kapacit zdravotnických zařízení jde ruku v ruce zvyšující se potřeba kvalifikovaných pracovních sil, schopných poskytovat vysoce profesionální zdravotnické služby. V roce 2023 pracovalo ve zdravotnickém sektoru více než 46 tisíc pracovníků (oproti cca 20 tisícům v roce 2010). Trh se zdravotnickými prostředky, lékařským zobrazováním se v současné době z důvodu nedostačujících místních výrobních kapacit spoléhá na dovoz zejména z USA, ale i z Evropy a Asie.

Katar rozvíjí svoje farmaceutické kapacity. V zemi fungují soukromé firmy jako Qatar Pharma, QLife Pharma, Doha Pharmaceutical Industries. Přes značný pokrok je katarský farmaceutický průmysl v počáteční fázi svého plánovaného rozvoje a na katarském trhu je stále poptávka po importovaných léčivech. Katar dováží hlavně patentované a generické léky od nadnárodních společností jako jsou Pfizer, GSK Novartis a regionálních velkých firem z regionu (Hikma, Julpha, NPi Pharma).  

Katar nabízí příležitosti spolupráce s českými výzkumnými institucemi, případně vytváří příležitost českým dodavatelům zdravotnického vybavení, např. nemocničních lůžek a komplexního vybavení nemocnic, dodavatelům zkumavek, mikroskopů, ale i širokého sortimentu léčiv.

Katar je jednou z nejbohatších zemí na světě a výdajové návyky obyvatel byly vždy předmětem zájmu. Průměrné výdaje na luxus v Kataru jsou nejvyšší ze všech zemí GCC. Katar je považován za nejrychleji rostoucí luxusní trh na světě. Drží většinový podíl v některých proslulých italských módních značkách nebo ve významných obchodních domech v Londýně a v Paříži. Katar také vyvíjí vlastní luxusní značky. Katarci jsou považováni za největší kupce zboží na Středním východě, často nakupují v Dubaji. Infrastruktura nákupních center se ve spojitosti s mistrovstvím světa ve fotbale zlepšila. Výdaje na luxusní zboží v Kataru zůstaly silné i přes problémy zapříčiněné blokádou a pandemií. Prodej luxusního zboží na Středním východě, který je primárně zastoupen zeměmi GCC, je svědkem stabilního růstu, přičemž Katar se stává regionálním centrem pro luxusní značky.

Pokud jde o sklářský průmysl, katarský dovoz skla a skleněného zboží činil v roce 2022 zhruba 158 milionů USD (podle databáze OSN COMTRADE o mezinárodním obchodu). Katar je v současné době závislý na dovozu surovin i hotových výrobků ve většině segmentů odvětví skla a skleněných výrobků, přičemž segment zpracování plochého skla je jedinou výjimkou. Technické možnosti společností působících v odvětví zpracování plochého skla v Kataru se v posledních letech výrazně zlepšily a přední domácí hráči jsou schopni provádět nejsložitější procesy. 

V souvislosti s rozvojem potravinářství, které se stalo jedním ze strategických odvětví národního hospodářství, má být v Kataru podpořena vlastní výroba skleněných obalů využitelných v potravinářství. Byly provedeny testy místního písku, aby se potvrdila jeho dobrá kvalita a vhodnost pro výrobu vysoce kvalitních skleněných nádob. Katarská společnost Qatar Industrial Manufacturing Company oznámila na podzim 2023 zahájení masivní výroby skleněných nádob na balení vody, nealkoholických nápojů, mléčných výrobků a různých potravin (okurky, oleje, omáčky, džemy, med, aj.), léků a parfémů. Denní produkce skleněných nádob by měla dosahovat 1 mil ks. Tento průmyslový sektor, využívající ve výrobním procesu plyn, má v Kataru přispět k rozvoji rostoucího potravinářského a nápojového sektoru a zároveň napomoci k diverzifikaci katarského průmyslu, který je jedním ze základních cílů Katarské vize 2030. Výrobky by měly směřovat nejen na místní, ale také na jordánský, libanonský, syrský a irácký trh. 

Vzhledem k rychlému rozvoji stavebnictví a vysoké kupní síle na obyvatele existuje v Kataru značný potenciál v oblasti vybavení všech typů budov, od rezidenčních až po luxusní nákupní centra. Český sklářský průmysl má v této zemi vybudované dobré jméno, ať se jedná o různé druhy osvětlení nebo dekorativní předměty. Potenciál je v propagaci nového českého designu a flexibilním zhotovením projektů na míru. České sklo, šperky a bižuterie, porcelán, bytové doplňky a umělecká díla představují příležitosti pro české firmy, které budou schopny své originální, inovativní a kreativní produkty katarskému spotřebiteli přiblížit funkční marketingovou kampaní s akcentem na místní preference a zvyklosti náročné klientely. Důležitější než cena výrobku je na katarském trhu jeho image, originalita a zajímavost.

Katar je vhodným testovacím místem a odrazovým můstkem pro startupy působící v regionu MENA a GCC. Silná páteř podnikatelského ekosystému v zemi působí jako katalyzátor pro příchozí začínající podniky a malé a střední podniky (MSP). Odborníci ze sektoru digitalizace hodnotí skvělou vybavenost internetovou infrastrukturou Kataru na světové úrovni. 

Katar má nejvyšší výdaje na IT na obyvatele v regionu MENA. Je domovem mladé a technologicky zdatné populace a tvrdě pracuje na digitální transformaci a vytvoření ideálního prostředí a podmínek pro úspěšné působení a rozvoj společností v oblasti digitalizace. Katarské výdaje na digitalizaci v roce 2023 činily 3,14 mld. USD a do roku 2026 mají vzrůst až na 3,6 mld. Existuje mnoho příležitostí a masivní podpora tohoto sektoru a spolupráce nejen v rámci místního trhu, ale i na mezinárodní úrovni.

Katar vynaložil maximální usilí, aby při organizaci mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 prezentoval světu svoji pohostinnost, přátelské prostředí a špičkovou technickou připravenost. Například nově dobudované metro je plně autonomní, oblast telematiky je proto zcela zásadní. Mnoho českých inovativních společností v IT zabývajících se nejnovějšími technologiemi např. AI (Artificial Intelligence) by tu mohlo využít rostoucí potenciál.

Digitální služby se v Kataru rychle rozšiřují i v sektoru bankovnictví. Např. QNB byla svědkem vysokého rozšíření digitálních kanálů mezi zákazníky, kteří využili digitální inovace banky s aspektem na přístup zaměřený na klienta. Více než 93 % zákazníků QNB v Kataru využívá digitální služby. Banka spustila QNBpay, službu mobilního bankovnictví, která zákazníkům umožňuje provádět bezpečné mobilní bezkontaktní platby. QNB vedla trh při uvádění nejbezpečnějších a nejpohodlnějších platebních způsobů, včetně Fitbit Pay, Garmin Pay a Apple Pay. 

Země disponuje širokým vybavením sítěmi páté generace (5G) a zavádí nové aplikace. Do těchto inovativních procesů se zapojuje národní operátor Ooredoo, který působí i v jiných zemích regionu. Sítě 5G jsou nezbytné v zavádění smart technologií do běžného života. Katar tento úkol svěřil právě svému národnímu telekomunikačnímu operátorovi. Ten ve spolupráci s čínským Huawei testuje řadu aplikací, které umožňují optimalizaci, např. v případě logistiky a údržby (přístav Hamad), při využití internetu s nejrychlejší dostupnou interkonektivitou a nízkou latencí. Katar si velmi dobře uvědomuje, že tyto inovativní technologie jsou klíčové pro rozvoj ekonomiky, hi-tech sektorů a udržení konkurenceschopnosti země v budoucnosti. Proto pro Katar představují vysokou prioritu. To do jisté míry odpovídá strategii České republiky, která se rovněž snaží pokročit v oblasti vývoje a inovací. Mnoho českých inovátorů a startupů by se proto mohlo na katarském trhu uplatnit v oblasti ICT, IoT, ve vývoji aplikací s využitím sítí 5G a v tvorbě ekosystému pro chytrá města aj.

Katar vynaložil v minulých letech obrovské úsilí na přípravu a pořádání mistrovství světa ve fotbale. Cílem bylo ukázat se fanouškům ze všech koutů světa jako moderní stát založený na arabských a islámských tradicích. Katar vybudoval moderní infrastrukturu, rychlostní komunikace, moderní metro, navýšily se ubytovací kapacity. Byla rozšířena kapacita mezinárodního letiště Hammad, zmodernizován přístav. Do země dorazilo na šampionát cca 1,4 mil. návštěvníků. Hladký průběh fotbalového šampionátu povzbudil katarskou vládu natolik, že se začaly objevovat úvahy o letní Olympiádě v Dauhá v roce 2036. 

Během příprav na fotbalový šampionát bylo v Kataru otevřeno více než 30 turistických kanceláří. Byla posílena státní agentura cestovního ruchu Qatar Tourism, která je personálně propojena s národním leteckým dopravcem Qatar Airways. Překážkou rozvoje turistického ruchu v Kataru zůstává v mnoha ohledech lpění na tradicích, ať se jedná o zákaz bikin nebo nedostupnost alkoholických nápojů na plážích. Strategie rozvoje cestovního ruchu stanovila za cíl přivést do Kataru v roce 2030 až 7 milionů návštěvníků, což by mělo přinést až 11 mld. USD. Katar se snaží zvýšit zájem turistů nejen o pláže a poušť, ale i o kulturní a sportovní aktivity. V tomto kontextu bude v příštích letech hostit řadu akcí s regionálním či globálním přesahem, například Arabský fotbalový pohár, či závody Formule 1, případně motocyklovou Grand Prix. Katar má rovněž ambice stát se oblíbenou destinací pro rodinné dovolené včetně cest na zaoceánských lodích. Katar láká do turistického sektoru prostřednictvím Qatar Investment Authority zahraniční investory. Ti však musí počítat s rozsáhlou tržní regulací a nepředvídatelnými zásahy státu do ekonomického fungování.

Návštěvníci ze všech zemí GCC se nezdráhají za cesty utrácet a rádi k plánování dovolených využívají služby cestovních agentů. Kladou důraz na vysoce kvalitní služby. Čím dál větší pozornost věnují bezpečnosti destinace. Nejčastěji podnikají cesty do zahraničí kvůli dovolené. Méně často se jedná o pracovní cesty. Populární jsou hlavně cesty do lázní a za wellness, Katařané vyjíždějí také za zábavou, památkami a nákupy luxusního zboží, roste zájem o poznávání přírody a aktivní turistiku.

Cestování mezi Katarem a Českou republikou usnadňuje existence přímých letů provozovaných i dvakrát denně společností Qatar Airways. Katařané cestují zejména během letní turistické sezony, tedy od června do září, kdy je domácí podnebí velmi horké. Většinou cestují spolu s rodinnými příslušníky, další podstatnou část tvoří sólo cestovatelé a mileniálové.  Místo pobytu v ČR si vybírají na základě doporučení rodiny a známých nebo se inspirují na sociálních sítích. Před vycestováním se zajímají také o to, jestli je v místě pobytu snadný přístup k halal stravě (nábožensky povolené) či k modlitebním místnostem a mešitám. Čeští turisté prozatím využívají spojení mezi Prahou a Dauhá zejména k přestupu na navazující dálkové lety směřující dále do Asie či Afriky.

Česká republika má pro Katar velký potenciál nejen v oblasti lázeňské turistiky. Nabídku je třeba propagovat zejména prostřednictvím sociálních sítí a soustředit se na kvalitu nabízených služeb a jejich přizpůsobení specifickým požadavkům. Český turistický a lázeňský průmysl rovněž představuje smysluplnou destinaci pro potenciální katarské investice. Přes movitost potenciálních katarských investorů je však třeba předkládat zejména nabídky, kde kvalita odpovídá ceně a potenciální výnosnosti. Katařané v ČR často vnímají celkovou podinvestovanost do související infrastruktury, zejména dopravní a komunikační, ale i obecně do souvisejících a navazujících služeb.