Kazachstán

Potřeba zabezpečení Kazachstánu energetickými zdroji se ukazuje jako extrémně důležitá, jedná se o prioritní oblast. Mezi priority rozvoje energetiky patří zajištění energetické bezpečnosti, dosažení uhlíkové neutrality a udržení ekonomické konkurenceschopnosti prostřednictvím modernizace a rozšiřování infrastruktury, zaváděním opatření v oblasti energetické účinnosti a stimulace investic do tohoto odvětví.

Na jeho území se těží značné množství uhlí, ropy a zemního plynu. Objem těžby ropy činil v roce 2023 90,5 mil. tun. Kazachstán zaujímá druhé místo na světě v těžbě uranu a je jeho největším vývozcem. Je zde soustředěno na 50 uranových dolů a 15 % všech světových zásob uranu a nabízí dodávky této suroviny i do ČR.

Daná oblast se potýká s řadou výzev, mezi něž patří nedostatek energie, vysoké opotřebení energetické infrastruktury, vysoká energetická náročnosti ekonomiky a nízká investiční atraktivita sektoru.  

Energetická a tepelná infrastruktura vykazuje vysokou míru opotřebení. Podíl elektráren starších 30 let je 56 %, průměrné opotřebení energetických sítí je 74 %, tepelných sítí 54 % a vodárenské infrastruktury 43 %. Spolu se zvýšenou nehodovostí to vede ke značným energetickým ztrátám, ztráty v distribuci energie dosahují 14 %, v přepravě a distribuci tepla 14-42 %.

Z tohoto důvodu přistoupil KZ v roce 2021 k úpravám právního rámce pro energetiku. V této souvislosti je třeba zmínit především ekologický kodex, který zavádí emisní limity. Díky zvýšeným výkupním cenám za elektřinu bude možné financovat nové zařízení a stávající zařízení modernizovat.

Zásadní význam v Kazachstánu mají tepelné elektrárny, které vyrábějí v současné době téměř 90 % elektrické energie. Stávající zdroje energie nejen že nedostačují stále většímu nárůstu poptávky po elektřině, ale z důvodu zastaralého zařízení v elektrárnách dochází k jejich nouzovým odstávkám.

Součástí plánovaných reforem je rovněž výstavba nových zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie. Potenciál má rozvoj solární a větrné energie. Stávající kapacita činí 6,7 GW, do konce roku 2027 se plánuje uvést do provozu 592 MW. Očekávaný objem investic do roku 2029 bude činit více než 18 bilionů tenge. Počítá se také s rozšiřováním sítě plynovodů. 

Kazachstán je vnitrozemský stát, který si plně uvědomuje zajištění potřeby kvalitní vody. I z tohoto důvodu byl v roce 2021 schválen nový legislativní rámec pro oblast životního prostředí.

Problémy se zajištěním kvalitní pitné vody pro obyvatelstvo i problémy spojené s čištěním odpadních vod jsou v Kazachstánu stále aktuálnější. Dochází ke stále většímu znečišťování životního prostředí včetně vodních ploch. Hlavními problémy vodních zdrojů Kazachstánu zůstává jejich iracionální využívání a znečišťování, zastaralé technologie využívání vody a v neposlední řadě omezené a hrozící vyčerpání vodních zdrojů. V důsledku oteplování země dochází ke zvyšování teplot, což má za následek rychlejší tání ledovců, které jsou klíčovým zdrojem vody v této zemi. Pouze 2,8 % území Kazachstánu pokrývá voda. Značná část vodních zdrojů se nachází v okolních zemích, a proto je otázka využívání přeshraničních řek klíčová pro ekonomiku.

Stále aktuálnější se stává otázka zařízení na čištění odpadních vod. Městské čistírny odpadních vod jsou ve většině sídel Kazachstánu v provozu již několik desítek let a většina z nich nutně potřebuje modernizaci nebo rekonstrukci. Ve velkých městech se kanalizační zařízení stavěla již v 50-70 letech minulého století, takže jejich účinnost je extrémně nízká. Objem odpadních vod přitom každým rokem roste, zvyšuje se maximální zatížení objektů jejich čištění. Stupeň poškození řady čističek odpadních vod v zemi je dnes více než 60 %. A v některých městech, např. v  Kokshetau dokonce přesahuje 90 %. Proto byl vypracován plán na výstavbu nebo renovaci takových zařízení, který byl již zahájen v minulém roce. V letech 2023-2028 je plánována výstavba nebo rekonstrukce zařízení na čištění odpadních vod v 68 městech republiky, předpoklad pro rok 2023 je výstavba 3 nových čističek. Při přípravě projektů v dané oblasti je však třeba mít na paměti rizika spojená s jejich financováním, neboť tato zařízení jsou často financována místními úřady.

Pro české exportéry se nabízejí i další možnosti s oblastí úpravy vod spojené. Stupeň opotřebení vodovodních sítí činí 43 %. Nejvyšší míra opotřebení, 58 %, je ve městě Almaty. Na výstavbu a rekonstrukci vodovodů a kanalizací v celém Kazachstánu vyčlenily úřady v roce 2023 rozpočet ve výši 544 mil. eur. V plánu je rovněž rozvoj vodovodní sítě. Kazašská vláda plánuje do roku 2025 rozšířit zásobování vodou o dalších 1 395 vesnic a 25 měst, které mají dosud přístup k vodě pouze v omezeném rozsahu.

Poptávka je i  po zhotovení kanalizace, odvodňovacích systémech nebo systémech využívání dešťové vody. Do popředí se dostávají ekologická řešení.

Samostatnou kapitolou je ekologická likvidace odpadu včetně toxického. Zde si kazachstánští producenti již uvědomují tuto potřebu (podpořenou novým legislativním rámcem) a různé systémy ekologické likvidace poptávají. I zde je možné, aby české firmy nabídly svá inovativní řešení.

Aktuální je  i oblast využívání moderních technologií při zpracování odpadů. Jedná se například o výrobu bioplynu z odpadů organického původu, který je obnovitelným a čistým zdrojem energie, tepla a paliva. I zde se nabízí zajímavé příležitosti pro české podnikatele.

V návaznosti na stávající vývoj v Kazachstánu a na Ukrajině uložil prezident vládě kompletně restartovat vojensko-průmyslový komplex Kazachstánu. Úkolem je posílení obranných schopností a zvýšení reakce na hrozby bezpečnostního charakteru. Výdaje kazachstánského státu mají stále vzrůstající charakter, např. na rok 2021 došlo k navýšení státního rozpočtu na 1.5 mld. USD, v roce 2022 se jednalo již o 2,3 mld. USD, v roce 2023 se tato částka zvýšila na hodnotu 2,7 mld. USD.

V současné době v Kazachstánu zemi existují více než dvě desítky podniků, které se zabývají výrobou zbraní a dalšího vojenského materiálu. Jejich hlavním odběratelem je stát. Není však ekonomicky proveditelné, aby svou výrobou pokrývaly celou potřebu Kazachstánu.

Proto i nadále bude Kazachstán poptávat vojenský materiál a další výrobky a služby s obranou související v zahraničí. S ohledem na skutečnost, že z důvodu tradiční orientace na Rusko, byla značná část vybavení nakupována v této zemi. Nicméně je nově zájmem Kazachstánu identické nebo obdobné výrobky poptávat v jiných destinacích, mezi něž patří i Česká republika. České výrobky zde mají výbornou pověst, řada podniků je v minulosti, nebo i aktuálně stále používá.

Pro české exportéry v dané oblasti existuje řada zajímavých příležitostí. Jedná se zejména o oblast cvičných letounů, dronů či dodávek specializovaných vozidel. Další možnosti se otevírají v oblasti dodávek zbraní, zejména loveckých a sportovních. Příležitosti pro české firmy existují také v případě vybavení civilních letišť moderními technologiemi, např. z oblasti řízení letového provozu z oblasti kybernetické bezpečnosti a schopnosti elektronického boje,  a v řadě dalších výrobků určených pro armádu a jiné ozbrojené složky.

Nejedná se však pouze o nákup obranného vybavení. Polovina částky určené pro tyto účely bude směřovat na výcvik ozbrojených sil. I v této oblasti se pro české exportéry otevírají možnosti nabídky svých služeb. 

Zajímavé příležitosti pro české exportéry se naskýtají i v dodávkách technologií a výrobků, které lze rovněž využít při odstraňování následků přírodních katastrof. 

Díky své zeměpisné poloze má Kazachstán potenciál být hlavním a logistickým centrem ve Střední Asii.

Rychlý růst středoasijských ekonomik, zapojení Kazachstánu do mezinárodních integračních procesů a nárůst významu přepravních toků mezi Čínou a Evropou zvýšily v posledních letech význam této země. Hlavním záměrem je aktuálně vytvoření rychlé a spolehlivé alternativy k aktuálně používaným přepravním cestám přes Ruskou federaci. Díky rozvoji transkaspické mezinárodní dopravní cesty (TITR) dojde k dalšímu rozvoji přepravy nejen v Kazachstánu, ale celé Střední Asii. Největší podíl, 38 % a 28 %, představují potrubní a železniční přeprava. 

Podle hodnocení Světové banky se Kazachstán umístil na 79. místě ze 139. zemí, co se indexu logistické výkonnosti týče, od roku 2018, kdy bylo jeho umístění na 71. místě, se tudíž  jeho pozice zhoršila. Mezi největší problémy patří prodlevy při dodávkách zboží. Aby mohl Kazachstán realizovat svůj logistický potenciál, musí překonat řadu významných překážek včetně přetížení a zhoršování stavu infrastruktury, deficitu dopravního parku, vysokého procenta státního vlastnictví a nízké provozní efektivity.

Kazachstánská vláda si potřebu vývoje v této oblasti uvědomuje, za tímto účelem zavádí různé iniciativy na podporu této transformace. Mezi nejdůležitější patří program Digitální Kazachstán, jehož hlavním účelem je zavádění digitálních technologií v řadě odvětví, mimo jiné i v logistice.

Investiční příležitosti v oblasti Průmyslu 4.0 v Kazachstánu rostou, protože země využívá digitalizaci, automatizaci a pokročilé technologie ke zlepšení svého průmyslového prostředí. Pro podporu této transformace jsou klíčové investice do digitální infrastruktury, jako je vysokorychlostní internetové připojení, datová centra a řešení kybernetické bezpečnosti. Společnosti specializující se na tyto oblasti mohou najít významné příležitosti k partnerství s kazašskými podniky a vládními subjekty.

V Kazachstánu probíhá rychlá urbanizace, která vytváří poptávku po řešení pro chytrá města, jež by řešila problémy související s dopravou, infrastrukturou, řízením spotřeby energie a veřejnými službami. Investice do technologií inteligentních měst, jako jsou inteligentní dopravní systémy, energeticky úsporné budovy, problematika zpracování odpadů a zajištění obyvatel pitnou vodou, zkrátka zavádění takových řešení, které mohou pomoci zlepšit kvalitu života, podpořit udržitelný rozvoj a podpořit hospodářský růst v městských centrech po celé zemi představují další zajímavou příležitost pro české podnikatele. 

Kazachstán má obrovský zemědělský potenciál, který může přispět k větší diverzifikaci a inkluzivnímu hospodářskému růstu. Jednou z hlavních výhod země je její rozlehlé území s nízkou hustotou osídlení, které lze využívat pro zemědělské účely. Celková zemědělská plocha Kazachstánu činí přibližně 217 milionů hektarů, z čehož 35 milionů hektarů tvoří orná půda (10. největší na světě a 2. největší v přepočtu orné půdy na obyvatele) a 13 milionů hektarů tvoří úhor. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení zemědělské půdy se agrární specializace v jednotlivých regionech výrazně liší.  Mezi základními složkami odvětví dominuje rostlinná výroba. Počet osob zaměstnaných v zemědělství je přibližně 1,1 milionu (2023), z toho 621 tisíc, tj. 55,8 %, jsou osoby samostatně výdělečně činné a zbytek jsou námezdní pracovníci. Zároveň podíl zaměstnaných v zemědělství na celkovém počtu zaměstnaných osob činil 12,2 %. Od roku 2010 se počet zaměstnaných v zemědělství neustále snižuje, což svědčí o poklesu úrovně zaměstnanosti v tomto odvětví a také o větší formalizaci činnosti agrárníků. Podíl zaměstnaných v zemědělství, který v roce 2010 činil téměř třetinu všech zaměstnaných v ekonomice, což byla v té době nejvyšší hodnota ze všech odvětví, se od té doby snížil o více než polovinu. Produktivita práce v zemědělství, počítaná jako přidaná hodnota na pracovníka, je velmi nízká. Hlavním důvodem je slabá dynamika podnikatelské aktivity v tomto odvětví. Soukromé podnikání v zemědělství se dnes stalo do značné míry závislé na státní podpoře a nesnaží se přežít na úkor konkurence. Vzhledem k tomu, že principy státní podpory zemědělství vždy umožňovaly, aby v odvětví zůstaly méně produktivní farmy, nedošlo k procesu tzv. kreativní destrukce, kdy méně produktivní farmy opouštějí trh a na jejich místo přicházejí a rostou noví produktivnější zemědělští výrobci. Mezi další příčiny nízké produktivity práce v tomto odvětví patří nedostatečné technické vybavení, nízká úroveň vzdělání a nedostatečné využívání moderních zemědělských postupů. Životnost 70 % dostupných strojů tak přesahuje 10 let a míra obnovy strojového parku zůstává nízká. Pouze 28 % zemědělských pracovníků má vysokoškolské a postgraduální vzdělání, nemluvě o základním. Prvky precizního zemědělství, přípravky na ochranu rostlin a požadavky na chov a péči o zvířata jsou ve výrobě zaváděny nedostatečně. Struktura zemědělských producentů, kterou představují především drobní výrobci, výrazně omezuje možnosti řešení těchto problémů. Kromě toho, jak již bylo uvedeno, k nízké produktivitě práce v zemědělství přispívá i špatná infrastruktura ve venkovských oblastech, včetně silniční sítě a chybějící progresivní zavlažovací systémy.      

Přestože vysoká úroveň rozvoje zemědělství v České republice je pro většinu kazachstánských zemědělců stále málo známá, dochází každoročně ke kvalitativním i kvantitativním změnám v oblasti spolupráce jak v živočišné, tak i v rostlinné výrobě a souvisejících odvětvích. Kazachstánští dovozci mají zájem zejména o biologická aktiva (chovná hospodářská zvířata, osiva a sadbu, násadová vejce), zemědělské a potravinářské vybavení a potravinářské výrobky. Kazachstánští zemědělci se aktivně zajímají o zkušenosti s chovem a krmením hospodářských zvířat a drůbeže a o využití inovativních přístupů ve veterinární medicíně. S rostoucím počtem hospodářských zvířat a drůbeže roste i poptávka po výstavbě nových zařízení, jako jsou drůbežárny, dojírny a stáje. Zvyšuje se také poptávka po novém vybavení a zařízení pro ustájení, napájení, krmení atd. Mlékárenský průmysl hraje také důležitou roli při řešení potravinové soběstačnosti. Pro období 2021-2025 byl vypracován plán na uvedení do provozu 169 mléčných farem pro 106 800 kusů dobytka s celkovou produkční kapacitou 597 700 tun mléka ročně. V rámci Programu udržitelného rozvoje chovu hospodářských zvířat na období 2021-2025 stát podporuje rozvoj chovu masného skotu.  V oblasti dovozu krmiv a doplňkových látek je třeba rozlišovat mezi výrobou krmiv pro hospodářská zvířata a výrobou krmiv pro domácí mazlíčky. Zatímco první kategorie zdvojnásobuje domácí produkci, druhá představuje téměř 90 % poptávky. V této souvislosti stojí za zmínku také potenciál dovozu veterinárních léčiv a vakcín, které se dovážejí ve významných objemech, a to i z České republiky. Pro české vývozce může být zajímavý i rozvoj zahradnictví v Kazachstánu a s tím související rostoucí poptávka po dovozu kvalitního sadebního materiálu (sazenic) a osiva, přičemž podíl dovozu některých sazenic ovoce a ořechů dosahuje až 90 %.

Další perspektivní oblastí pro české vývozce je dovoz zemědělských strojů. V Kazachstánu jsou stále populárnější české stroje na zpracování půdy. Je třeba poznamenat, že vozový park v této oblasti je značně zastaralý a často neodpovídá moderním agrotechnickým potřebám. Z tohoto důvodu vláda zavedla systém dotací na nákup zemědělských strojů, které lze dovážet i z jiných zemí. Je však třeba poznamenat, že vládní politika je jednoznačně zaměřena na podporu místní výroby nebo montáže zemědělských strojů. Přijetím Státního programu rozvoje rybářství do roku 2030 se vytvářejí podmínky pro vývoz technologií pro chov ryb a dodávky specializovaných komponentů a montáží pro výstavbu akvakulturních zařízení. Jedná se např. o vodní čerpadla, krmné systémy, systémy filtrace vody, systémy kontroly kvality a složení vody apod. Lze konstatovat, že očekávaný růst produkce rostlinných a živočišných produktů povede k potřebě zvýšení výrobních kapacit v dalších oblastech, jako jsou průmyslové potravinářské závody, včetně plnicích a balicích linek, pekáren atd. Zájem je o moderní, ekologické a především efektivní technologické postupy. V oblasti dovozu potravin pro potravinářský průmysl stanovil Kazachstán seznam produktů, které musí dovážet. Přestože místní výroba výše uvedených výrobků neexistuje, jejich vývoz z České republiky do Kazachstánu není pro místní dovozce ekonomicky výhodný. I v této oblasti však existuje řada výrobků, které se do Kazachstánu z České republiky dovážejí. Sortiment potravinářských výrobků vyvážených z ČR do Kazachstánu se formoval vzhledem ke specifikům a omezením kazachstánského zemědělství, ať už se jedná o geografické (pivo, minerální vody), půdní a klimatické (slad, chmel, mák) nebo technologické zvláštnosti (škrob, potravinářská aromata). Perspektivní je vývoz dětské výživy (mléčné náhražky, výrobky pro krmení, dietní a léčebnou výživu), která se v zemi nevyrábí v balené formě, a nemá proto dlouhou trvanlivost. Vývoz českých vín, zejména růžových a bílých, a ovocných destilátů má stále nerealizovaný potenciál.

Kromě obchodních aspektů spolupráce existuje několik dalších velmi žádaných forem. Zejména konzultační a vědecká. Kazachstánští zemědělští producenti mají zájem o efektivní světové zkušenosti s vytvářením zemědělské spolupráce. Vytváření organizací na základě dobrovolného členství pro společné hospodářské činnosti založené na sdružování majetkových vkladů je aktivně podporováno státem. Navíc je mohou vytvářet nejen zemědělští výrobci, ale i občané provozující soukromé vedlejší zemědělské podniky.

Rozvoj zemědělské spolupráce je jedním z faktorů potravinové nezávislosti a bezpečnosti země. Stávající mechanismus vzniku a fungování zemědělských družstev přitom plně nezajišťuje řešení tohoto problému. Jako nástroj k zajištění stabilní surovinové základny pro zpracovatele stát sází na model „kotevní zemědělské kooperace“, který předpokládá partnerství malých rolnických farem, individuálních podnikatelů s velkým výrobcem nebo zpracovatelem.

Perspektivy jsou rovněž  v oblasti chovu hospodářských zvířat a zpracování živočišných produktů, veterinární medicíny, odrůdových zkoušek a šlechtění plodin. Důležitým prvkem řízení zemědělsko-průmyslového komplexu je dnes řízení inovačního rozvoje odvětví. V dobách plánovaného hospodářství tak inovační činnost v zemědělsko-průmyslovém komplexu prováděly vědecké instituce nebo specializovaná sdružení, tj. tato činnost patřila do vědecké sféry. Proto bylo řízení inovačního procesu neoddělitelné od procesu tvorby znalostí, jejich transformace do technických prostředků, technologií, nových forem řízení a organizace. V moderní etapě historického vývoje světové ekonomiky se inovace oddělují přímo od vědecké činnosti, tj. od sféry tvorby znalostí do sféry experimentální výroby. Dále pronikají do výrobního procesu, kde dochází k formování technologií a nových systémů řízení. Stát a vědecká obec Kazachstánu uznávají nízkou úroveň rozvoje zemědělské vědy v zemi. V tomto ohledu je třeba rozvíjet programy odborného vzdělávání a odborné přípravy pro odborníky, vědecké a technické pracovníky působící v zemědělském odvětví; výměnu zemědělských odborníků, vědeckých a technických pracovníků poskytujících odborné a poradenské služby při studiu, přípravě a provádění programů a/nebo projektů v oblastech souvisejících se zemědělským odvětvím, rozvojem venkova a hygienickou ochranou zemědělství; semináře, setkání, kurzy a konference za účelem rozvoje zemědělského odvětví, rozvoje venkova a hygienické ochrany zemědělství.

V žebříčku Indexu rozvoje cestovního ruchu Světového ekonomického fóra se v roce 2022 umístil Kazachstán na 66. místě ze 117 zemí. Cestovní ruch v Kazachstánu se zaměřuje především na výjezdovou turistiku, důvodem jsou příznivější ceny, lepší nabídka služeb a i zajímavější klimatické podmínky, jeho potenciál není dosud zcela využit.

Trh cestovního ruchu v Kazachstánu zažívá v posledních letech výrazný růst, k čemuž přispívají různé faktory včetně vládních iniciativ podpory turismu, rozvoj infrastruktury a rostoucí zájem domácích i zahraničních cestovatelů. Kazachstán se svou rozsáhlou a rozmanitou přírodou, bohatým kulturním dědictvím a strategickou polohou na křižovatce Evropy a Asie je stále více považován za destinaci s významným potenciálem pro růst cestovního ruchu. V souvislosti s otevřením přímé linky do České republiky je pravděpodobné, že dojde k dalšímu rozvoji v této oblasti.

V Kazachstánu roste poptávka po kvalitních ubytovacích zařízeních, od luxusních resortů až po levné hotely. Investoři mohou prozkoumat možnosti rozvoje hotelů, letovisek, penzionů a dalších forem ubytování, aby uspokojili rozmanité potřeby turistů. Kazachstán se může pochlubit úchvatnými přírodními scenériemi, včetně hor, pouští, stepí a jezer, což z něj činí ideální destinaci pro ekoturistiku a dobrodružnou turistiku, jako je pěší turistika, trekking, horolezectví, pozorování divoké přírody a kempování. Díky bohaté historii a rozmanitému kulturnímu dědictví ovlivněnému různými civilizacemi a etnickými skupinami nabízí Kazachstán řadu příležitostí pro rozvoj kulturního a památkového cestovního ruchu. Investice do obnovy a zachování historických památek, muzeí, kulturních akcí a tradičních řemesel mohou přilákat kulturní nadšence a milovníky historie. Kazachstán rozvíjí svou zdravotnickou infrastrukturu a služby, aby přilákal zahraniční pacienty, kteří hledají vysoce kvalitní a zároveň cenově výhodná řešení zdravotní péče.

Neméně zajímavá je i možnost incomingové turistiky do České republiky. České lázeňství má v Kazachstánu pozitivní image, řada Kazachů zná české lázně, především Karlovy Vary. Výhodou je rovněž možnost spojení léčebného pobytu s řadou dalších aktivit, např. návštěvou památek, wellnesovými nebo jinak zaměřenými pobyty.

Zajímavé možnosti se nabízí i v oblasti sportovního vybavení a oblečení. I když se nabídka v tomto sektoru  každým rokem, zvláště ve velkých městech, zlepšuje, stále je velmi těžké koupit specializovaný sortiment či větší velikosti. Možnosti se nabízí v oblasti vysokohorského vybavení, vybavení do extrémních podmínek či cyklistiky.  

Kazachstán, středoasijská země s rostoucí ekonomikou a více než 20 miliony obyvatel, představuje slibné investiční příležitosti v oblasti zdravotnictví. Pro české firmy se v této oblasti nabízí řada uplatnění pro jejich výrobky a služby při dodávkách do modernizace stávajících a výstavby nových zdravotnických a výzkumných zařízení i do jejich vybavení lékařskými technologiemi a specializovaným zařízením. Další příležitosti jsou v oblasti školství zdravotnického personálu, výměně zkušeností na vědecké úrovni, transferu inovativních technologií nebo školení vědeckého personálu.

Vzhledem k tomu, že země pokračuje v rozvoji a modernizaci své zdravotnické infrastruktury, vyniká několik oblastí, do kterých lze potenciálně investovat:

Rozvoj infrastruktury zdravotní péče:

Kazachstán aktivně investuje do rozvoje své zdravotnické infrastruktury s cílem zlepšit přístup svých občanů ke kvalitním zdravotnickým službám. To zahrnuje výstavbu a rekonstrukci nemocnic, klinik a specializovaných léčebných center po celé zemi. V roce 2023 bylo v regionech země vybudováno 90 nových zdravotnických zařízení, z toho 59 v rámci Národního projektu „Modernizace venkovské zdravotní péče“. Zároveň bylo opraveno 80 zdravotnických středisek a byla zahájena rekonstrukce 4 víceoborových centrálních okresních nemocnic. Investoři mají možnost podílet se na těchto projektech prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) nebo nezávislého financování a využít tak vládní podpory a pobídek, které přispějí k modernizaci zdravotnických zařízení.

Zdravotnické vybavení a technologie:

S rostoucí poptávkou po moderních zdravotnických službách roste i potřeba nejmodernějšího zdravotnického vybavení a technologií. Financování systému zdravotní péče v roce 2023 činilo 2,5 bilionu tenge. Financování léčebné rehabilitace se mezitím zvýšilo 13krát, z 6 miliard tenge v roce 2019 na 78,1 miliardy tenge v roce 2023.  Kazachstán představuje investiční příležitosti v oblasti dodávek široké škály zdravotnických přístrojů, zobrazovacích zařízení, laboratorních nástrojů a telemedicínských řešení pro poskytovatele zdravotní péče. Investoři mohou využít rostoucích výdajů na zdravotní péči v zemi tím, že budou spolupracovat s místními institucemi na dodávkách nejmodernějších zdravotnických technologií, které zlepší přesnost diagnostiky a výsledky léčby.

Farmaceutická výroba:

Kazachstán aktivně podporuje domácí farmaceutickou výrobu s cílem snížit závislost na dovozu a zlepšit dostupnost základních léků. V Kazachstánu působí 34 farmaceutických společností vyrábějících širokou škálu léků. I tak dováží Kazachstán přibližně 75 % léků. Navzdory pozitivním trendům se farmaceutický průmysl v Kazachstánu potýká také s problémy, jako jsou vysoké náklady na léky. Investorům jsou nabízeny možné participace při zakládání farmaceutických výrobních závodů, výzkumných a vývojových center a výrobních zařízení na farmaceutické přísady.

Informační technologie ve zdravotnictví (HealthTech):

Kazachstán využívá informační technologie ve zdravotnictví (HealthTech) ke zlepšení péče o pacienty, zefektivnění administrativních procesů a zlepšení poskytování zdravotní péče. Investiční příležitosti existují v oblasti vývoje systémů elektronických zdravotních záznamů (EHR), platforem pro telemedicínu, mobilních zdravotnických aplikací a řešení pro analýzu zdravotnických dat. Investováním do inovací v oblasti HealthTech mohou investoři pomoci Kazachstánu modernizovat systém zdravotní péče, zvýšit efektivitu a zlepšit výsledky péče o pacienty.

Zdravotnická turistika:

Kazachstán je také místem rozvoje lékařské turistiky. Každoročně navštěvují zdravotnická zařízení v Kazachstánu občané zemí SNS, SAE, Turecka, Číny, západní Evropy a USA. Strategická poloha, kulturní dědictví a rozvíjející se zdravotnická infrastruktura činí z Kazachstánu atraktivní destinaci pro zdravotní turistiku.  Existují investiční příležitosti pro rozvoj zdravotnických zařízení pro zahraniční pacienty, včetně specializovaných nemocnic, wellness resortů a rehabilitačních center. 

Kazachstánská vláda si uvědomuje transformační sílu výzkumu a vývoje a aktivně podporuje toto odvětví prostřednictvím různých iniciativ. Speciální ekonomické zóny lákají výzkumné a vývojové společnosti na daňové a celní úlevy a podporují vytváření center pro inovace. Vládní granty a dotace navíc poskytují finanční podporu slibným projektům v prioritních oblastech, jako jsou informační technologie (IT), zelené technologie a medicína. Zřízení fondů rizikového kapitálu navíc přináší tolik potřebný kapitál do podniků s vysokým potenciálem v oblasti výzkumu a vývoje, což je posouvá směrem ke komercializaci.

Do budoucna nabízí několik oblastí obzvláště slibné vyhlídky jak pro investory, tak pro výzkumné pracovníky. Vzhledem k aspiracím Kazachstánu stát se regionálním centrem IT jsou investice do oblastí, jako je umělá inteligence, big data a kybernetická bezpečnost, obzvláště atraktivní.

Země se hlásí k „zelené“ budoucnosti. Proto má výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie, řešení energetické účinnosti a čistých technologií značný potenciál. Vláda se navíc zaměřuje na rozvoj zdravotnictví, což otevírá prostor pro investice do výzkumu a vývoje v oblasti nových léčiv, zdravotnických přístrojů a nejmodernějších léčebných metod. Zajímavé příležitosti lze nalézt i v oblasti zemědělství.